Dotazy

Podle novely zákona č. 250/2000 dochází ke změně způsobu zveřejňování rozpočtu, střednědobého výhledu a závěrečného účtu. V zákona je napsáno, že tyto dokumenty zveřejní ÚSC do 30 dnů na svých internetových stránkách a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn dokument v elektronické podobě. Pochopila jsem to tak, že na klasickou úřední desku a elektronickou úřední desku napíši pouze oznámení o zveřejnění např rozpočtu a odkazem, kde na internetových stránkách městě dokument lze naleznout. Např. v sekci dokumenty, záložka rozpočet. Ale ve zprávách MFCR, které máte na svých stránkách, je uvedeno, že dokumenty se mají zveřejnit na úřední desce (=internetové stránky). Což neodpovídá zákonu. Stačí tedy dokumenty umístit někam na webové stránky města - například pod záložku povinně zveřejňované informace a na úřední desku napsat odkaz, kde lze dokument nalézt na internetu a kde v listinné podobě?

Ve zprávách MF se ke způsobu zveřejňování píše:

"ÚSC, regionální rada a DSO mají povinnost zveřejnit dokumenty kromě na úřední desce i na „internetových stránkách“, nikoliv tedy „způsobem umožňující dálkový přístup“, jak zákon stanovil do 21. února 2017. Jedná se však o pouhou změnu terminologie a fakticky nedochází ke změně toho, jakým způsobem mají být dokumenty zveřejněny. Na elektronické úřední desce (= „internetových stránkách“) se zveřejňuje úplné znění dokumentů, na „stacionární“ úřední desce můžou být z důvodu její omezené kapacity dokumenty zveřejněny v užším rozsahu."

Z tučně označeného textu vyplývá ze stanoviska MF, že internetovými stránkami se rozumí elektronická úřední deska. Také uvádí, že jen (zbytečně zmatečně) změnili terminologii, ale na způsobu zveřejňování se ani po novele nic nemění. Dokumenty tedy zveřejníte v plném rozsahu na svých internetových stránkách v sekci úřední deska (elektronická) a na "fyzickou" úřední desku můžete (mj. i z důvodu její omezené kapacity) zveřejnit jen v užším rozsahu.

No, takto bych odpověděla ve vztahu ke zprávám MF, ale můj názor je, že jejich stanovisko není v souladu se zněním novely zákona. Moc nechápu, proč rovnou nepoužili pojem elek. úřední deska, který je oficiální, ale něco obecného jako je "internet". Musím se přiznat, že čtu "dokola" znění předpisu  a opravdu si nejsem jistá, jak je to myšleno. Má se zveřejnit na "internetu" a na "úřední desce".Na internetu úplné znění, na úřední desce zúžené a dále, kde je v plném znění k dispozici a kde je v listinné podobě. Právně bych to brala tak, že jako na "kamenné úřední desce", tak na elektronické úřední desce by měl stačit zúžený návrh a odkaz, kde je uveden plný a kde listinná podoba - v tomto výkladu by mi to přišlo logické, ale dle stanoviska MF ve zprávách je dána rovnost internetové stránky obce= el. veřejná deska (já si tedy myslím opravdu jako Vy, že to není dobře). Pak by vše, co je povinné zveřejnit, mělo být na el. úřední desce (návrhy, schválené procesy, případně obojí) a na "kamenné" úřední desce vždy alespoň zúžený rozsah a odkazy  - ale pak by stačil odkaz na listinnou podobu, když na el. úřední desce musí být návrh plný - prostě to není textově logicky odpovídající výkladu dle zpráv MF II/2017 a budu se snažit jednáním s MF, případně přes nějakou pomoc o vyjasnění. 

Jak posuzovat zda u prodávaných pozemků použít režim DPH. Např. Prodej pozemku, který je dle majetku obce i KN zahradou či trvalým travním porostem. Obec ho prodává jako zahradu či trvalý travní porost, ale při prodeji ví, že kupující má záměr na dotyčném pozemku stavět domek. Dle mého názoru si myslím, že DPH se tohoto netýká. Zatím to nemá charakter stavebního pozemku, změny druhu jsou již na budoucím vlastníkovi. Použiji tedy režim DPH jen u pozemků, které mám v KN i v majetku uvedeny, jako stavební a kde je zcela zřejmé, že jsou inženýrské sítě a pozemek je určen ke stavbě? S kolegyní jsme to probírali, bylo nám to jasné do chvíle než jsme rozebrali její případ. Obec vlastnila velký pozemek - trvalý travní porost. Pozemek byl rozdělen na menší parcely za účelem výstavby RD. V územní plánu obce, pozemky vedeny k zástavbě. K pozemkům přivedeny inženýrské sítě. Druh pozemku nezměněn - stále trvalý travní porost. Kupní smlouvy na prodej byli v režimu DPH. Vycházela z toho, že se pozemky prodávají za účelem výstavby RD. Jak jsme to s kolegyní rozebírali zjistili jsme však, že prodané pozemky jsou v KN stále trvalým travním porostem. Na nich již stojí RD. Zajímalo nás tedy pod jakým druhem pozemku jsou vedeny v KN i ty které jsou ještě určené k prodeji. Bohužel jsme zjistili, že i tyto pozemky jsou vedeny nadále, jako trvalý travní porost a tak tomu je i v evidenci majetku obce. Možná, že jsme se do toho zbytečně zamotali, ale abychom si to ujasnili, prosíme o Vaše vyjádření. Jak postupovat, kde použit režim DPH. Řídit se druhem pozemku v KN či evidencí obce nebo použít ÚP obce, kupní smlouvou či posoudit budoucí charakter prodávaného pozemku.

Stav je takový, že při určování stavebního pozemku nemůžeme vycházet z údaje v katastru nemovitostí a to ani v situaci, kdy by se údaje v katastru naprosto správně aktualizovaly.

Podle zákona o DPH je stavebním pozemkem:

- takový pozemek (bez ohledu na údaje v katastru), na němž nebo v jeho okolí byly provedeny přípravné práce za účelem zhotovení stavby. Tedy bezesporu třeba ty pozemky, které byly rozparcelovány, byly k nim přivedeny sítě - to je stavební pozemek - zde si myslím, že není sporu, že je to s DPH. Tedy jejich prodej s DPH, jak se to udělalo,  bylo naprosto na místě.

- takový pozemek, u kterého byl učiněn správní úkon za účelem umístění stavby - no a tady jsou již velké spory - podle GFŘ ale i MF je takovým správním úkonem již jen prosté schválení územního plánu - tedy pokud je ten pozemek (byť třeba "trvalý travní porost" ) v lokalitě určené k výstavbě - třeba pro RD, tak dle názoru GFŘ se již o stavební pozemek jedná a je to s DPH. Já se třeba domnívám, že takto zákon nestojí - nicméně rizika rozhodování si v tomto musíte případně nést. Více je to popsáno v dokumentech k problematice DPH u převodu nemovitostí. Ještě jen k tomu podotýkám, že se mi zejména příčí zdanit převody pozemků, které logicky nebo z nějakých právních důvodů koeficienty zastavěnosti ...) nemohou být určeny k zastavění - nicméně to ještě není asi ten případ, který popisujete. Tedy shrnu - podle GFŘ i MF i tento druhý Vámi popisovaný případ bude stavební pozemek s DPH, pokud je to v lokalitě, která je dle územního plánu k zastavění určena. ZN

Při loňském auditu mi bylo v účetnictví zjištěno, že mám na účtu 021 o 30tis. Kč více než ...???... A teď už jsem se do toho strašně zamotala a nevím, kde a co hledat... Může to být chyba v xxx letech zpětně. Můžete mi, prosím, poradit, proti jakému (jakým) účtům se má majetek rovnat? a zda je nějaký klíč k dohledání chyby? Moc Vám děkuji za Váš čas a omlouvám se za svou "díru" v hlavě.

Toto se takto na dálku špatně hodnotí. Pravděpodobně máte na mysli situaci, kdy v evidenci majetku máte o 30 tis. Kč méně nebo více než na účtu 021 v účetnictví. Vždy je dobré snažit se dohledat, čeho se daný rozdíl týká, nejčastěji vznikají tyto rozdíly opomenutým zařazením nebo vyřazením majetku z evidence majetku / z účetnictví. Případně převody majetku na PO. Zkuste tedy nejprve zjistit, od jaké doby Vám stav majetku nesedí na účetnictví a ve zjištěném období pak projít pohyby majetku a jejich zachycení v účetnictví a evidenci majetku. Nejspíš jste nějaký majetek vyřadili např. jen účetně nebo jen evidenčně nebo naopak zařadili jen účetně či evidenčně.  Pro správné určení účetního postupu je nezbytné buď doplnit, čeho se rozdíl opravdu týká nebo ještě lépe dohledat, kde vznikl.

Daňové přiznání za r. 2016 bylo podáno 30.6.2016, zaúčtováno na pol. 6399 5362, patří od 2/16 na pol. 5365, dá se toto nějak napravit kraj již opravy nepříjmá.

Pokud vám kraj opravený výkaz již nevezme, tak není, jak to opravit. Není to žádná katastrofální chyba, spousta obcí účtovala daň, pokud podali přiznání do 15.2.2016, na pol. 5362. Udělejte si jen pro jistotu protokol ve smyslu "Účetní jednotka vnitřním kontrolním systémem zjistila chybu v účtování DPPO za obec - místo pol. 5365 použita pol. 5362", ať máte raději argument k auditu, že jste chybu sami zjistili.

Odvolaná ředitelka školy podala žalobu na obec a školu pro neplatnost odvolání. Letos došlo k dohodě o narovnání s tím, že po složení dohodnuté částky žalobkyně stáhne žalobu. Dohoda o narovnání je už pouze mezi obcí a bývalou ředitelkou. Nejsem si jistá s účtováním, poradíte?

Je to v podstatě náhrada její mzdy po dobu, kdy "neoprávněně" nemohla vykonávat funkci, ale nebyla už vaším zaměstnancem, proto to zaúčtujte na účet 549, pol. 5909.

Jinak je možné, že se i z poskytnuté náhrady mají provést odvody - my se pracovním právem nezabýváme, to musíte kdyžtak zkusit zjistit u nějakého odborníka na pracovní právo (zkuste se zeptat např. v poradně časopisu Mzdová účetní - jestli ho odebíráte, máte jako předplatitel tři dotazy ročně zdarma), ale pan Nejezchleb našel judikát NSS, podle kterého by to odvodům spíše podléhalo, odkaz:

http://profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=50&id_article=254797&csum=f9618777

Víme, že tržeb ÚSC se EET netýká dle zákona, přesto novými změnami v zákoně bychom se chtěli ujistit, že děláme vše správně : 1/ máme turistickou ubytovnu /24 lůžek/ v našem muzeu - část ubytovací, část výstavní a informační centrum. - tržby z ubytování se EET netýkají - prodávané turistické předměty - mapy, známky, pohlednice, knihy - nákup a prodej zboží - EET se netýká 2/ vydáváme místní časopis - tisk účtuji jako nákup zboží a prodej zboží za symbolickou cenu. Když dáme několik výtisků do prodejny a jejím prostřednictvím prodáme, je to komisní prodej? Musíme z prodejny stáhnout? 3/ náš zaměstnanec je také spisovatel a prodáváme mu knihy, tržby jdou jemu. Lze řešit např. nákup 5 knih - prodej 5 knih /nákup a prodej zboží/ a pak zase, a co neprodáme vystaví nám dobropis a knihy mu vrátíme? 4/ nakupujeme a prodáváme vstupenky do divadla 2x ročně zaměstnancům a občanům. Budeme to moci dělat i od března 2018?

 Podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o EET jsou tržby ÚSC vyloučeny z evidence tržeb, tedy bez ohledu na to, čeho se týkají. Jediná výjimka jsou podle stanoviska GFŘ situace, kdy přijímáte tržby jiného subjektu (např.komisní prodej), stanovisko najdete zde:

http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/eet-zeptali-jsme-se-za-vas.aspx

K jednotlivým bodům tedy:

1. Pokud provozujete vy a je to váš příjem, je to z EET vyloučeno. Jen pokud byste prodávané turistické předměty prodávali v rámci komisního prodeje, budete v rámci EET evidovat tržbu komitenta (svůj případný zisk nemusíte).

2. Pokud své zboží (výrobky) prodáváte ve své prodejně, není to komisní prodej. Komisní prodej by to byl tehdy, pokud byste prodávali zboží někoho jiného.

3. Když neuzavřete komisionářskou smlouvu a nakoupíte si jakékoliv zboží (knihy, popelnice aj.) za účelem jeho dalšího prodeje, tak by to jako vaše tržba z prodeje zboží  podle zákona EET nemělo podléhat.

4. Zde je to opět nákup a prodej (jako v bodě 3.), tzn. nemělo by EET podléhat, protože je to vaše tržba, je jedno z čeho. Jinak jen poznámka - tzv. druhá vlna EET nabývá účinnost 1.3.2017 - asi máte jen překlep.

Naše obec má v majetku budovu, která slouží jako táborová základna.V letošním roce plánujeme opravy v části této budovy ( 3 místnosti) v rozsahu: výměna podlah (původně dřevěné,nově betonové) s vodorovnou izolací, dojde k provedení vodorovné izolace zdiva, budou odstraněny vlhké omítky (cca do výšky 1,3 m) a provedeny nové a okolo části objektu bude proveden odvodňovací kanál s drenáží, stávající odvodňovací žlab podél severní části budovy bude proveden nově.Na tuto akci chceme žádat o dotaci. Podle stavebního zákona by šlo o udržovací práce, jejíž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob,požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby. Nebude zde potřeba ani stavební povolení ani ohlášení stavby. Můžeme celou akci vyhodnotit jako neinvestiční?

Obecně zateplení, sanace proti vlhkosti či odvodnění bývá TZ (změna technických parametrů). Pro rozhodování, zda je to či není TZ, nehraje roli, zda je k tomu potřeba povolení ze strany stavebního úřadu, i když to v některých případech může být vodítkem při rozhodování. Ve vašem případě bych to spíše celé posoudila jako TZ, ale je potřeba prověřit splnění podmínek pro TZ u každého jednotlivého zásahu. Nová podlaha, kterou budete i izolovat, je TZ, vodorovná izolace zdiva také, pak i nové omítky by šlo posoudit jako opravy vyvolané TZ (vodorovnou izolací zdiva) a do ceny TZ je zahrnout. Důležitý je i záměr - pokud děláte celé kvůli odvlhčení budovy, je to také podpůrný argument pro TZ. Nový odvodňovací kanál s drenáží je určitě TZ a v této souvislosti lze, stejně jako u omítek, výměnu stávajícího odvodnění do celého TZ zahrnout.  Pro posuzování, zda je oprava vyvolaná TZ, je dobré mít vyjádření nějakého technika, aby raději vzájemnou souvislost provedených prací posoudil (u vás u opravy omítek a u výměny odvodňovacího žlabu - zda účtovat jako opravu nebo součást ceny TZ jako opravu vyvolanou TZ).

MČ vlastní budovu, kterou již 43. rok odpisuje. Před 8 lety byly uzavřeny dohody o stav. úpravách s nájemcem v celk. výši cca 800 tis.(doloženy skutečně zaplacenými FA) s tím, že pronajímatel (MČ) uhradí nájemci v případě ukončení nájemního vztahu provedené stavební úpravy, které znamenaly zhodnocení objektu a částka k proplacení - vrácení bude každoročně snížena o částku, která představuje opotřebení provedených stavebních úprav - ročně ve výši 5%.Po 8 letech nájemce dal výpověď, my mu vracíme částku cca 480 tis. Kč. Na jakou položku vratku naúčtovat vč. nákladů a jak to provést v modulu MAJ, zda provést Tzh na stávající budově ve výši 320 tisíc nebo zavést nový majetek - techn. zhodnocené nájemcem a jak dlouho toto zhodnocení odpisovat - nevím,jak to provést v modulu Majetek, . V MAJETKU doposavad žádné Tzh této budovy nájemcem do dnešního dne nebylo provedeno, natož aby bylo odpisováno.

Pochopila jsem to dobře, že nájemce TZ neevidoval a neodpisoval, ale jen jste si smluvně ošetřili, že má za vámi pohledávku 800 tis. Kč (a vy závazek), který se každý rok snižuje o 5% a vypořádá se až při skončení nájmu? To je trošku taková kombinace dvou používaných způsobů u TZ na pronajatém majetku - buď jej eviduje a odpisuje nájemce a po skončení předá obci v ZC nebo se eviduje jako pohledávka nájemníka a závazek obce a pak se většinou započítává nájemné. 

Každopádně pokud jde o účtování, předpokládám, že zatím nikde účtováno nemáte (např. na dlouhodobých závazcích), tzn. zaúčtujete alespoň teď při vypořádání 021 MD / 378 D ve výši 480 tis. Kč a uhradíte zápisem 378 MD / 231 odpa např. 3613 (příp.podle účelu budovy) pol. 6121. Těmito zápisy se vám účet 021 zvýší o "ZC" provedeného TZ, které z hlediska evidence majetku přiřaďte na kartu budovy a tím se vám zvýši částka odpisů, případně můžete prodloužit životnost stavby - dobu odpisování, pokud jí TZ zvýšilo. Samostatnou kartu má jen TZ cizího majetku (kdybyste vy dělali TZ cizího majetku se souhlasem vlastníka), toto je ale TZ vašeho majetku, které vám nájemce předává, proto patří ke stavbě, na které bylo provedeno.

Policie nám předala nalezených 4400 EUR. My jsme je vložili na EUR účet, který jsme za tímto účelem založili. Druhý den jsme účet zrušili a eura převedená na koruny jsme převedli na náš základní běžný účet. Odtud další den na zvláštní spořící účet, který jsme založili a je zdarma, kde budou uloženy tři roky, pokud se někdo nepřihlásí. (Za účet vedený v EUR bychom platili poplatky, proto jsme to takto udělali a muselo to jít přes ZBÚ, přímo to nešlo). Všechny tyto transakce proběhly v rámci jednoho měsíce tak nám nevznikly žádné poplatky. Prosím o radu, jak to všechno zaúčtovat.

Vedeme to jako cizí peníze. Převzetí peněz 261/378, 231 8901/231 odpa 6171 pol. 5182 ve výši 4400 EUR x aktuální kurz ČNB nebo pevný kurz, který máte stanoven ve své směrnici (podle kurzu ČNB k 1.1.).  Vklad na účet 261/231 odpa 6171 pol. 5182. Převod peněz na spořící účet 262/231 odpa 6330 pol. 5345, příjem na spořícím účtu 231 odpa 6330 pol. 4134/262. Až přejdou po třech letech do vašeho vlastnictví, zaúčtujete 231 6409 2328/ 231 8901 a 378/649.

Správně byste to měli přijmout na EUR v kurzu ČNB a potom  asi vznikne ztáta z převodu na Kč - s tím se moc nedá dělat. 

Posílám vyjádření z provedení veřejnosprávní kontroly a chtěla bych požádat o radu, zda je možné provést zaúčtování,které nám bylo touto kontrolou doporučeno: V §66, odst. 8) vyhlášky 41012009 Sb., je stanoveno, že pokud PO nezajistí k rozvahovému dni krytí fondu investic finančními prosředky, pak je povinna nekrytou část fondu snížit, a to výsledkově. PO vykázala k 31. 12.2015 zůstatek ve fondu investic ve výši 14 031,-Kč. Tento zůstatek však nebyl finančně krytý, jelikož na analytickém účtu 241.1000 pro vykazování prostředků na provoz vykázala minusový zůstatek ve výši 187 807,-Kč a PO měla celý fond investic zrušit. Jelikož toto nebylo proúčtováno, doporučuji v roce 2016 proúčtovat opravu účtování minulých období a částku 14 031,-Kč zaúčtovat z účtu 416 ve prospěch účtu 408.

Prosím ještě ověřte jednu věc - zda to nekrytí nevzniklo třeba tím, jak se v letech 2013 - 2015 (někde i 2016) tvořil fond investic ve vazbě na rozpouštění 403 do výnosů. Pokud by nekrytí vzniklo díky tomu, že se účtovalo MD 401/Dal 416 v plné výši odpisů bez ohledu na rozpuštěnou 403 do výnosů, tak to je nekrytí, které se podle §66 odst. 8 nemají do výnosů zúčtovávat (spíše bych případně provedl korekci 416/401).

Potom ještě prosím jednu věc - píšete striktně o penězích na účtu - jestli máte takto nastavena pravidla - je to OK (respektuji to), jen v tom našem ne moc šťastném systému může být to krytí třeba i v oblasti jiných oběžných aktiv.

Nicméně výše uvedneé berte jen jako poznámky a upozornění - pokud dojdeme k tomu, že fond skutečně nebyl krytý a měl se podle předpisů do výnosů rozpustit již v předchozích letech - potom souhlas - udělalo by se 416/648, pokud by to bylo do 0,3% aktiva netto k 31.12.2016. Jen když je to vyšší, tak by se udělalo 416/408. ZN

Obec uzavřela smlouvu s fyzickou osobou. Nepřeceňuji na RH. Ceny ve smlouvě uvedeny nejsou , smluvní strany prohlašují že i přes rozdíl 539 m2 ve směňovaných výměrách jsou si zcela vyrovnáni. Směna je bez doplatků Směnou nabýváme 3 pozemky o celkové výměře 9200 m2. Starosta je ocenil RPC dle platné oceňovací vyhlášky v celkové hodnotě za všechny tři pozemky 70 520,94 Kč. My směnou pozbýváme dva pozemky o celkové výměře 9739 m2 celková účetní hodnota našich vyřazovaných pozemků činí 81761,20 Kč zaúčtuji Předpis pohledávky: 311/647 v hodnotě 70520,94 Kč Vyřazení pozemků z majetku obce 554/031 v hodnotě 81761,20 Kč Předpis závazku: 042/321 v ceně nabývaných 70 520,94 Kč Zařazení nabývaných 031/042 zařazení nabývaných 70 520,94 Vzájemné zaúčtování: 70 520,94 a teď nevím jestli stačí jen 321/311, když není doplatek , nebo se účtuje ještě: 321 /231 §3639 pol.6130 úhrada závazku 231 § 3639pol.3111 /311 a to ve výši nabývaných tj.70 520,94 navíc pan starosta zaplatil za vklad 1 000,- Kč ten jde do provozních nákladů? Děkuji

Účtování o směně máte správně. Zápočet se přes RS nezobrazuje, tzn. kompenzaci zaúčtujte jen 321/311. Jelikož nejsou ceny ve smlouvě uvedeny a pozemky jste tedy správně ocenili RPC, tak související náklady nelze zahrnout do ceny pozemků, tzn. návrh na vklad zaúčtujte na účet 538, pol. 5362. Také je potřeba podle zákona o obcích mít zdůvodněno, když prodáváte majetek pod cenou obvyklou. Tak ten rozdíl, i když není významný, raději v usnesení ZO nebo rady zdůvodněte.

Obec z pokladny vydala pro SDH jedné části obce(obec má tři části z nichž dvě mají SDH) deset tisíc korun na zajištění akce Masopust.Nevím si rady jak to správně zaúčtovat,zda jako dar?

Jedná se pravděpodobně jen o jednu z vašich místních částí, která je ale pod vaší správou, tudíž by to měla být vaše organizační jednotka, pak to není dar, ale váš vlastní náklad (odpa lze 3399, pol. podle druhu výdaje). Jen pokud by SDH byl samostatný subjekt, např. spolek nebo organizační složka jiné obce, tak byste to účtovala jako transfer na účet 572 - buď dotace s vypořádáním nebo peněžní dar podle OZ. Muselo by schválit zastupitelstvo nebo rada, kde není rada, starosta dle výše daru. Je zde určitý problém s tím SDH - hasiči často pořádají tyto různé společenské akce spíše jako spolek než jako část obce. Takže to by spíše odpovídalo daru. Ale stačilo by uvést, že je obec spolupořadatel a platí svůj podíl na akci, pak výdaj doložit paragony a může být vedeno jako běžný výdaj obce. 

U dotace na volby 2016 jsme měli přeplatek, který jsem vracela v r. 2017. K 31.12. jsem měla zůstatek na účtu 374 ve výši této vratky. Při přezkoumání hospodaření (inventur) mě upozornili, že záloha na dotaci byla vyúčtovaná a vyúčtování potvrzené (papír z KÚ) v 12/2016, proto měla být vratka dotace na závazku 347 a ne na záloze 374. Pročetla jsem ČÚS 703 a nic takového jsem nenašla. Budou zase volby, tak se radši ptám, jak je to správně.

Přeplatek zálohy z vyúčtování dotace máte správně na účtu 374. Pokud se podíváme na postup vypořádání dotace poskytnuté formou zálohy ve stejném účetním období, kdy byla poskytnuta, tak dle ČÚS č. 703 cituji:

"o úhradě přeplatku účtuje příjemce na stranu MÁ DÁTI účtu 374 - Krátkodobé přijaté zálohy na transfery nebo 472 – Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové skupiny 22, 23 nebo 24".

Vratka přeplatku po vyúčtování dotace se tedy opravdu správně účtuje zápisem 374/231, není důvod převádět to na účet 347.

Mám dotaz k Vaší odpovědi na dotaz ze dne 8.2.2017, kde uvádíte, že rozpočet a výhled rozpočtu PO schvaluje rada (starosta). Součástí rozpočtu PO je v příjmové části příspěvek na provoz od zřizovatele a součástí rozpočtu zřizovatele (obce) je rovněž tento příspěvek na provoz pro PO ve výdajové části. Může nastat, že rada obce schválí rozpočet PO a tedy i příspěvek na provoz PO např. 20.3.2017, ale zastupitelstvo obce bude obecní rozpočet schvalovat až 27.3.2017, kde může tento příspěvek na provoz změnit. V minulosti jsem ZO při schvalování rozpočtu obce předkládala i rozpočet PO, aby měli přehled, z čeho se tento příspěvek skládá. Může ZO schválit i rozpočet PO nebo musí rada?

Musí se vnitřně postup ošetřit. Je možné např. schválit radou PO rozpočet, až po schválení závazných ukazatelů - příspěvků pro PO zastupitelstvem. Musí však rozpočet PO i střednědobý rozpočtový výhled PO schválit rada, nelze to, co je v kompetenci rady převést do zastupitelstva, schvalování zřizovatelem, což je funkce rady je v zákoně 250/2000 Sb. výslovně. Problematice se věnujeme i v dokumentech ke stažení. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Jinak jen ještě obecně k jedné věci - u PO se nepočítá s tím, že by bylo nějaké rozpočtové provizorium ... - tedy podle mne i když není rozpočet obce a ta hospodaří podle provizoria, tak se schválí rozpočet PO na celý rok (byť není zatím nastaven finanční vztah PO x obec), následně po schválení rozpočtu a případné změně se rozpočet u Po upraví. Ale kompetentní by skutečně měla být k tomuto Rada (starosta). Tedy zastupitelstvo to podle mne může vzít na vědomí ... ZN

Jak je to s rozpočtovými změnami po novele zákona 250/2000 Sb., musí se vyvěšovat( na webové stránky obce - i na kamennou vývěsku před jejich schválením?( pokud ano, tak kolik dní před jejich provedením ) nebo je stačí vyvěsit až po schválení? Rozpočtová opatření, které má v kompetenci provádět starosta obce( pak je dává na vědomí ZO ) se také musí vyvěšovat- a pokud ano, tak před jejich provedením nebo až po seznámení na ZO? A ještě , co se týká rozpočtových opatření v roce 2016- musíme je zpětně také vyvěsit na webové stránky obce.

Rozpočtová opatření se na základě novely (účinnost 22.2.2017) mají vyvěšovat do 30 dnů od jejich schválení a to způsobem, cituji: "na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby."

V přechodných ustanoveních se o povinnosti vyvěsit dříve provedená RO nehovoří, tzn. budete zveřejňovat jen ty RO, která budou schválena po nabytí účinnosti (22.2.2017), a to do 30 dnů od jejich schválení.

Je jedno, kdo RO schválí (jen pozor, musí to být opravdu RO, nikoliv změna rozpisu rozpočtu), pokud ZO přeneslo pravomoc schvalovat některá RO na  starostu a ten jim je pak jen dává na vědomí, tak by se lhůta měla počítat od schválení starostou, ale to záleží, jak to máte vnitřně nastaveno (k jakému datu je RO schválena).

Pokud jde o vyvěšení návrhu RO, tuto povinnost při projednávání poslanci vyjmuli, ale v novele zůstala sankce za nezveřejnění návrhu RO, což ale v praxi bude těžko aplikovatelné (nemáme povinnost vyvěšovat návrh RO, tak nám za to nemůžou dát sankci, i když je v sankcích uvedena). Zde musíme vyčkat i na vyjádření MF.

Vyčkejte prosím na podrobný rozbor, který dáme do dokumentů ke stažení.