Dotazy

Prodáváme pozemek, který je částečně pod plochou fotbalového hřiště a částečně travnatá plocha vedle hřiště. Fotbalové hřiště není v majetku města. Převod pozemku je v rámci směnné smlouvy z důvodu narovnání vlastnických vztahů. V katastru nemovitostí je veden jako ostatní sportovně rekreační plocha. Dle územního plánu se nachází v současně zastavěném území, veden jako plocha občanského vybavení – tělovýchova, sport. Kupující je Tělovýchovná jednota – spolek, neplátce DPH. Je možné tento pozemek při prodeji osvobodit od DPH?

Obávám se, že toto bude přesně onou šedou zónou, která je předmětem sporu. Dle mého názoru by v tomto případě měl FÚ akceptovat, že tento pozemek není určen k zastavění a to podle jeho současného charakteru ani teoreticky (pokud by se k tomu podařilo získat vyjádření třeba stavebního úřadu, bylo by to jen dobře).

Potom bych se snažil obhajovat odpovědí GFŘ ze září 2016, kde je v dotazu č. 4 mimo jiné uvedeno:

Nad rámec výše uvedeného je možné uvést, že pozemky, které nelze zpravidla považovat pro účely DPH za pozemky stavební, i když jsou dle územního plánu obce uvnitř zastavitelného/zastavěného území, jsou vymezeny územním plánem zejména jako plochy: Park; kostel; hřbitov; vodní toky; vodní plocha; lesní půda; lesní plocha; lesní půda; zemědělská půda; přírodní nelesní zeleň; veřejná zeleň; městská/obecní zeleň; parkový les; stabilizované plochy orné půdy; stabilizované plochy travních porostů; vodní a vodohospodářské; ochranné pásmo silnice; ochranné pásmo elektrorozvodů; atd., pokud je dle územního plánu obce nelze zastavit, případně je lze zastavit pouze drobnými stavbami. 

Podle mne by to z pohledu cíle směrnice (zdanit pozemky určené k zastavění) mělo být od DPH osvobozeno, nicméně tak, jak se to vyvíjí na straně FÚ, tak si myslím, že to může rozetnout až několik soudních sporů. Těžko k tomu více napsat. ZN

Město nakoupilo majetek na základě smlouvy, ve které byl vyčíslen zvlášť daňový základ a DPH (jiný daňový doklad o nákupu neexistuje). Nárok na odpočet DPH při nákupu nebyl uplatněn. Majetek byl svěřen do správy vlastní příspěvkové organizaci v hodnotě včetně DPH. Nyní nastala situace, že se majetek pronajme a tento pronájem bude příjmem příspěvkové organizace. Dotazy zní: 1. Může si město nárokovat odpočet z nákupu tohoto majetku na základě smlouvy? 2. Nebo by mělo majetek vyjmout ze správy a uzavřít smlouvu o pronájmu tohoto majetku, kdy příjem z pronájmu by byl příjmem města. A poté by se uplatnil nárok na odpočet DPH z nákupu majetku na základě smlouvy?

Zkusím určitou rekapitulaci k této problematice:

a) podmínkou odpočtu DPH je to, že Město obdrží daňový doklad. Úlohu daňového dokladu může sehrát i smlouva - samozřejmě pokud má náležitosti daňového dokladu (i s ohledem na to, aby bylo možné vyplnit kontrolní hlášení - číslo danového dokladu ...). Tady jen připomínám, že plátce je povinen při realizaci zdanitelného plnění nasměrovaného na právnickou osobu daňový doklad vystavit - tedy pokud se domníváte, že smlouva náležitosti daňového dokladu nemá, určitě by bylo dobré obrátit se na dodavatele s žádostí o vystavení nějakého opisu daňového dokladu (případně alespoň, aby poskytl informace, s jakou identifikací dané plnění zahrnul do kontrolního hlášení)

b) svěření do správy příspěvkové organizaci je považováno za aktivitu mimo ekonomickou činnost plátce - je jedno, jak s daným majetkem následně příspěvková organizace nakládá. Tedy to, že příspěvková organizace u daného majetku (předpokládám nemovitosti) realizuje zdaňovaný pronájem, nemůže zakládat důvod pro odpočet DPH u Města. Tedy obecně pro odpočet DPH by bylo potřeba, aby v jednodušší variantě byl nájem realizován přímo Městem (tedy došlo k vynětí ze správy), ve složitější variantě byl při pořízení uplatněn odpočet DPH, s ohledem na záměr použití k ekonomické činnosti následně při svěření zvolena fikce dodání (tedy odvod DPH) a na straně PO odpočet DPH a PO využívá ke svým zdaňovaným činnostem (toto je taková krkolomnější varianta a určitě to první je mnohem jednodušší i z hlediska vysvětlování a nastavení finančních toků).

Nyní ale mám jeden problém - v dotazu neuvádíte, jak je to s nastavením okamžiků - zda třeba k pořízení došlo ve 2017, hned svěřeno a třeba po 14-ti dnech se zjistilo, že je to pronájem s DPH a snažíte se to korigovat. Nebo je to pořízeno třeba již v roce 2015, bylo to svěřeno PO a až nyní se to pronajímá plátci DPH. Bylo by možné zaslat na e-mail tyto dodatečné informace - od nich by se odvíjelo určitě moje doporučení, jak situaci dále řešit a zda se jde ještě k odpočtu DPH dostat (zda vůbec, případně s jakými riziky ...) zdenek@obecuctuje.cz

Ve Smlouvě o budoucí kupní smlouvě, uzavřené dne 12.10.2010 mezi Městem a Stavebním bytovým družstvem bylo sjednáno, že Město prodá SBD spoluvlastnický podíl o velikosti 51/100 na jednotkách bytového domu (49/100 na jednotkách již vlastnilo SBD) včetně pozemku za kupní cenu 1 Kč. O prodeji bytového domu rozhodlo zastupitelstvo na zasedání dne 6.10.2016. Kupní smlouva byla podepsána dne 29.11.2016. SBD uhradilo 1 Kč v lednu 2017, tzn. právní účinky vkladu v katastru nemovitostí jsou 11.1.2017 (vlastníkem celého bytového domu je již jen SBD). V účetnictví vedeme k 31.12.2016 pozemek v hodnotě 13 275. K 31.12. 2016 jsme pozemek přeúčtovali 036/031. Pořizovací cena budovy je 4 319 675, oprávky jsou ve výši 2 002 500, zůstatková cena 2 317 175. Ještě v prosinci byl u budovy proveden odpis ve výši 4.500 Kč. Jak a v jaké výši máme správně účtovat o budově v roce 2016 a 2017? Máme ji přeúčtovat k 31.12.2016 v pořizovací hodnotě 4 319 675 na účet 036 (a k jakému datu mělo být přeúčtováno na 036, k 6.10.2016 – rozhodnutí zastupitelstva o prodeji, a tudíž budu muset odúčtovat odpisy za říjen, listopad a prosinec?). Pozemek ani budovu nepřeceňujeme. a účtování budovy bude následující? 036/021 v hodnotě 4 319 675 – rok 2016 (k 31.12.2016, a mám odúčtovat zápisem -551/-081 odpisy za říjen, listopad, prosinec 2016?) 036/031 – v hodnotě 13 275 Kč – pozemek k 31.12.2016 Rok 2017 408/081 – v zůstatkové hodnotě (účtuji na 408, protože již v roce 2010 mělo být nastaveno rychlejší odepisování budovy, když jsme věděli, že ji budeme prodávat za 1 Kč) – uvažuji správně? 081/036 – vyřazení budovy v 4 319 675. Prosím o rychlou odpověď, potřebujeme proúčtovat ještě do roku 2016.

Nejprve k datu vyřazení prodávaného majetku. V dotazu uvádíte, že SBD uhradilo kupní cenu 1 Kč v lednu 2017. Pro okamžik vyřazení prodávaných nemovitostí jsou ale opravdu bez ohledu na zaplacení kupní ceny určující právní účinky vkladu. Ty nastávají zpětně ke dni podání návrhu na vklad. Pokud jste podali návrh na vklad 11.1.2017, vyřadíte tedy prodávaný majetek k tomuto datu.

Pokud jde o převod na účet 036, uvádíte, že RH nepřeceňujete, nechala bych tedy ve Vašem případě prodávaný pozemek a podíl k 31.12.2016 na účtu 031 a 021 a nepřeváděla je na účet 036. Podle obsahové náplně patří na účet 036 "dlouhodobý hmotný majetek oceněný reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona." Znění § 27 odst. 1 písm. h) ZoÚ pak je "u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou zásob."  MF se k tomu vyjadřuje ve smyslu, že by na účtu 036 měl být majetek, u kterého není jen rozhodnuto o jeho prodeji, ale je i oceněn RH.

Rozdíl mezi zůstatkovou cenou a prodejní je u vás (ve váš neprospěch) celkem významný, ale je možné, že nesplňuje hranici významnosti, kterou pro přecenění RH máte stanovenou ve směrnici. Obce mívají nejčastěji významnost 0,3 % aktiv netto nebo 260 tis. Kč (částka, která je nižší), u měst ale lze 1 % aktiv netto. Každopádně ale upozorňuji, že se u vás jedná o prodej výrazně pod cenou obvyklou, rozdíl musíte mít tedy určitě v usnesení ZO zdůvodněn - viz § 39 odst. 2 zákona o obcích (novela od 1.7.2016), jinak je prodej neplatný. Sice jste o budoucím prodeji rozhodli již v roce 2010, ale kupní smlouva a prodej byly schváleny po účinnost novely ZoO, je to tedy určitě jistější.  

Doporučuji tedy pozemek  nechat na účtu 031 a nepřevádět ho v r. 2016 na účet 036. Pokud jde o prodej podílu, ten také nepřeceňujete na RH, tzn. nechat na účtu 021 a pokud byl návrh na vklad podán až v lednu 2017, tak ještě za prosinec 2016 i leden 2017 provedete odpisy, protože podle ČÚS se majetek odpisuje včetně měsíce, ve kterém došlo k jeho vyřazení. V roce 2016 tedy účtovat k prodeji nic nebudete - jen zrušte zápis 036/031, nedělejte zápis 036/021 a odpisy nerušte (předpokládám v celé odpovědi prodej majetku - návrh na vklad -  v 1/2017).

Účtování prodeje v roce 2017 bude: předpis k datu návrhu na vklad 311/646 (647), úhrada kupní ceny 231/311 (pokud byla zaplacena před datem podání návrhu na vklad, tak se účtuje na účet 324 a k datu předpisu se zúčtovává 324/311). Zároveň vyřadíte z majetku zápisem pozemek 554/031 v účetní hodnotě, podíl 553/081 v ZC, 081/021 v PC. Zápis 408/081 při vyřazení není předpisy umožněn. Pokud jste měli špatně nastavenou dobu odpisování majetku, měli jste to řešit v průběhu jeho odpisování, nikoliv až při vyřazení. A už vůbec nehraje při případné změně odpisového plánu majetku (a určení nové zbytkové doby jeho životnosti) roli, že máte záměr ho prodat za výrazně nižší cenu než je jeho ZC. Zbývající doba odpisování má kopírovat skutečný fyzický stav majetku, nikoliv jeho kupní cenu (u vás navíc "významně" pod cenou obvyklou od ZC). 

V kulturním zařízení vlastněném obcí se asi třikrát do roka realizuje představení umělců, jimž prodává obec vstupenky na základě smlouvy o zprostředkování prodeje. Umělecký soubor hradí za prostory v kulturním zařízení nájem. Tržby jsou jim následně převedeny na účet a obec si na dohodnutou provizi vystavuje fakturu v režimu DPH. Mělo by se jednat o případ nepřímého zastoupení dle § 8 zákona o evidenci tržeb. Potřebuji si ověřit, zda tento případ spadá do činností pod kód NACE 79.90, u nichž je povinnost evidovat tržby z prodeje vstupenek ve 3 fázi, tedy až od 1. 3. 2018.

Já se hrozně omlouvám - skutečně si tady nejsem jist skoro ničím, neboť se domnívám, že ten systém je celkově nedomyšlený. Zkusím zrekapitulovat, co si myslím, že v rámci zákona a vydané metodiky bylo řečeno:

a) jako zdůvodnění, že tyto tržby nejsou vyňaty z EET u obcí či PO bylo vysvětleno, že se nejedná o tržby daných subjektů, ale musíme to posuzovat podle subjektu, ve prospěch kterého tržby vybíráme

b) výše uvedené dle mého názoru musíme řešit včetně zohlednění charakteru daných tržeb - tedy podle mne je to kultura, nikoliv obchod a případné EET se na to vztahují až od 2018

c) musím jít ale ještě dále a mohlo by se ukázat, že se jedná o tržby, které by měly charakter vyloučených tržeb z EET i u daného příjemce (třeba je to nezisková činnost nějakého spolku - tedy také by se jednalo o tržbu vyloučenou ze sledování EET ...) - tedy potom se domnívám, že by se třeba na toto EET nemusela vztahovat nikdy. Dovozuji to jen z charakteru dané tržby - samozřejmě toto bych si musel nechat třeba od nich čestně prohlásit ...

Jinak moc se omlouvám - velice se obávám, že v této oblasti nejsme schopni přinést nějaké precizní informace - u toho nepřímého zastoupení si myslíme, že ten systém je nedomyšlený a v řadě momentů nesmyslný - hrozně těžce se mi tady hledá nějaká logika. Nicméně postupoval bych, jak jsem uvedl výše.

ZN

V roce 2014 jsme požádali o dotaci na revitalizaci. Bohužel už v době žádosti došlo k chybě a bylo potvrzeno, že se bude jednat o akci investiční. S tím jsem se vypořádala tak, že majetek bude v budoucnu zařazen na 029. Do konce roku 2016 byl majetek evidován na 042 a na podrozvaze slíbená dotace. 4.2.2017 přišlo avízo od SFŽP na částku 344.923,- Kč a teprve jsem se dozvěděla, že už 30.11.2016 byl předávací protokol a měl se tedy majetek přeúčtovat na 029. Protože jsem ještě neměla uzavřený majetek za leden, dala jsem zařazení do majetku z 042 na 029 dne 1.1.2017 a dál nevím co s dotací. Příjem částky 344.923 na účet je 9.2.2017, ale nejedná se o celou částku, ale o 90%, na avízu není zmínka o tom, jestli je to záloha a nebo celková částka. Uznatelné náklady byly 479.061,- z toho 80% byla slíbena dotace tedy 383.249. Zasláno bylo zatím 344.923 a zbytek 10% 38.326,- nevím kdy. Leden mám v účetnictví už uzavřený a peníze došly v únoru. Mám v únoru účtovat: odúčtování z podrozvahy: 383.249,- 955/999 předpis dotace : 383.249 346/403 příjem dotace :344.423,- 231/346 nebo účtovat o záloze 374? A jak s dotací? Správně mělo asi být zařazení majetku v 11/2016, účtování o dotaci 403 a 388 (nevím jakou částkou)? Ale co teď s tím? Je možné když tak nějak opravit rok 2016? Nebo mohu nechat majetek zařazený 1.1.2017, tímto dnem na kartu majetku přidat dotaci 383.249 (odpis dotace bude za celé 1. čtvrtletí 2017) a příjem dotace jenom 346/403 v únoru (bez účtování 388)?

V poslední době se, pokud jde o revitalizaci zeleně (různé terénní a sadové úpravy - zemní práce a osázení zeleně), přikláníme k účtování nákladů jako investičních - buď stavba na účet 021 nebo TZ pozemku na účet 029. Samozřejmě nemohu to takto kategoricky posoudit, když nevím přesný charakter zásahů, ale předpisy TZ pozemku u VÚJ umožňují (není zakázáno). Máme to podrobněji řešeno v nové knize Majetek. U vás navíc máte investiční dotaci, tam pak tedy opravdu musíte identifikovatelné stavby (např. chodníky, zpevněné plochy, nepřemísťované herní prvky) a související výdaje k nim účtovat na účet 021, případně celé jako jednu stavbu na účet 021. Záleží, jaké konkrétní práce jste prováděli. Různé parkové úpravy (zemní práce, osázení zeleně) nepřiřaditelné k pořizovaným stavbám (hraje zde také roli výše ocenění - neměli bychom ke stavbě herního prvku za 3 tis. Kč přičítat parkovou úpravu za 100 tis. Kč) lze vést i jako TZ pozemku p.č. xxx na účtu 029. Movité věci pak patří na účet 022 (do 40 tis. Kč patří na účet 028, to byste ale nesplnili podmínku investice, tzn. pokud byste v rámci revitalizace pořizovali movité věci, musela byste z těch, které by byly do 40 tis. Kč,  udělat soubor na účet 022).

Pokud byly práce dokončeny a předány 30.11.2016, tak jste správně měla dát do majetku ještě do roku 2016 - 4.2.2017 jste mohla ještě na kraj poslat opravené výkazy. Při zařazení nevadí, pokud ho provedete k chybnému datu, ale v rámci jednoho účetního období, zde je to ale meziročně. Pravděpodobně by šlo opravené výkazy poslat ještě i teď. Ale zas takový problém to není, chybným zařazením vám budou chybět odpisy za prosinec, pokud by to nešlo již na kraji opravit, tak nechte zařazení k 1.1.2017 s tím, že povedete v režimu opravy zařazení, dopočítáte odpisy za prosinec a leden a od února už začnete standardně odpisovat. Nevím ale, v jaké míře by to mohlo vadit podmínkám dotace (není to pravděpodobné, ale mohli by požadovat zařazení do majetku např. před odesláním předběžného vyúčtování). Jinak zařazení účtujete správně 029/042 (veďte to v majetku jako TZ p.č.  xxx - revitalizace zeleně).

Každopádně dotaci máte investiční, tzn. k datu zařazení majetku jste (ať v roce 2016 nebo k 1.1.2017) měla dohadovat předpokládanou výši přiznané dotace zápisem 388/403. Tento zápis tedy dodělejte (buď do 12/2016, nebo do 1/2017 - není problém vrátit měsíční závěrku), max. do února s tím, že rozpouštět dotaci je potřeba spolu s odpisy - tzn. za ty měsíce, za které provedete odpisy (prosinec a leden), dopočítejte zpětně i rozpouštění dotace a zaúčtujte jej 403/672. Pokud máte nastaveno čtvrtletní odpisování, tak je potřeba doúčtovat odpisy a rozpouštění za měsíc 12/2016 (pokud se Vám nepodaří opravit v r. 2016) a pak již za první celé čvrtletí 2017.

Nezmiňujete se o tom, že (příp. kdy) proběhlo konečné vypořádání dotace. Předpokládám, že k němu ještě nedošlo. Příjem první části dotace v únoru zaúčtujte tedy jako zálohu 231/374 344 923 Kč a v této výši zároveň 999/955 (máte v dotazu otočené strany - zápisem 955/999 vzniká podmíněná pohledávka, na str. D se snižuje). Nemohu takto "zdálky" posoudit, proč vám poslali méně a zda vám ještě něco dopošlou. Ale 10% "pozastávka" je u dotací běžná.  Další, co mě napadá je, zda jste celkové uznatelné náklady neměli ve skutečnosti nižší než původní v rozhodnutí, pak by konečná přiznaná částka dotace byla nižší. Toto musíte ověřit s poskytovatelem, případně podle smlouvy a podmínek a zjistit kolik je celková přiznaná dotace - abyste věděla, v jaké výši provést zápis 388/403, upravit podrozvahu (aby vám tam zůstala částka, kterou vám ještě mají poslat) a i k následnému vyúčtování. Pokud vám před provedením vypořádání pošlou druhou část, zaúčtujete to stejně jako první zálohu, včetně snížení podrozvahy.  Teprve k datu konečného vypořádání dotace (např. na základě definitivního přiznání dotace) zaúčtujete předpis 346/388, zúčtování záloh (y) 374/346. Ve vašem případě neúčtujeme v režimu dotace přijaté po zařazení majetku, protože vám byla přiznána před datem zařazením.

Rozpočet města na rok 2017 jsme schválili v prosinci 2016 (schvalujeme v podrobném členění na paragrafy a položky). Nyní dochází ke změně či zrušení některých položek, které jsou součástí již schváleného rozpočtu. Jak správně naformulovat název materiálu a usnesení pro zasedání zastupitelstva města, které musí vzít na vědomí změny, které budou automaticky provedeny ve schváleném rozpočtu bez rozpočtového opatření?

Máme k tomu na stránkách aktualitu z 31.1.2017, odkaz na ní http://www.obecuctuje.cz/aktuality.php?id_aktuality=1099.

Měli byste zpracovat "záznam o změně čísla položky rozpočtové skladby ve schváleném rozpočtu na rok 2017", uvést v něm původní a nové položky a odůvodnění, proč ke změně došlo, např. "dle novely vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, účinné od 1.1.2017 byla položka 1351 zrušena a byla nahrazena položkou 1382. Položka 1382 je od 1.1.2017 zřízena pro příjmy, které do 31.12.2016 patřily na položku 1351, která je s účinností od 1.1.2017 zrušena." Uvedený dokument byste měli vyvěsit na úřední desce (i elektronické) a ZO jen dát na vědomí - usnesení např. "Zastupitelstvo obce bere na vědomí předložený záznam o změně čísla položky rozpočtové skladby ve schváleném rozpočtu na rok 2017. Od 1.1.2017 došlo na základě novely vyhlášky o rozpočtové skladbě ke zrušení položky 1351, která byla nahrazena položkou 1382. Záznam o změně je zveřejněn i na úřední desce obce."

Letos jsme schválili zadávací dokumentaci na výstavbu kanalizace, která by měla začít v roce 2018, chci se zeptat, zda si již nyní můžu uplatňovat DPH při fakturách třeba za přípravu zadávací dokumentace a co když se třeba v příštím roce rozmyslí že kanalizaci dělat nebudeme ( z důvodů nezískání dotací ).

I v případě, že investice nebude nakonec realizována, máte nárok na odpočet DPH (to, že realizace nevyšla, není důvod pro to, že by nárok na odpočet DPH pominul). Je k tomu i judikatura ESD - tedy toho bych se nebál.

Vy si musíte hlavně pohlídat to, že budete schopni prokázat váš záměr používat tuto kanalizaci ke zdaňované ekonomické činnosti (tedy, že z něčeho bude vyplývat záměr kanalizaci provozovat sám nebo třeba kanalizaci pronajímat s DPH - tady třeba i se záznamem o předjednání s budoucím nájemcem ...).ZN

Odměny neuvolněných zastupitelů jsem dosud zdaňovala srážkovou daní. Zahlédla jsem na internetu informaci, že od r.2017 i neuvolnění zastupitelé podléhají zálohové dani.

Nemáme v podmínkách zodpovídání dotazů z pracovněprávní a mzdové oblasti, ale toto je záležitost, která je již zažitá - platí od 1.1.2014. Tedy již od 1.1.2014 se i odměny neuvolněných zastupitelů (bez ohledu na to, zda podepsali nebo nepodepsali prohlášení) zdaňují zálohovu daní. V zákoně č. 586/1992 Sb. byly totiž nově nastaveny podmínky pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti - podle  § 6 odst. 4 se srážková daň uplatní pouze u příjmů z dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše nepřesáhne 10.000 Kč měsíčně, a to jen v případě, že zaměstnanec u vás nepodepíše prohlášení k dani (pak by i DPP do 10 tis. Kč podléhala dani zálohové). Zaměstnaní zastupitelé (ti, kteří mají kromě funkce neuvolněného zastupitele i další - "hlavní" - příjem zdaňovaný zálohovu daní) mají dokonce od roku (poprvé za rok) 2014 povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů FO- podle § 38g zákona č. 586/1992 Sb. mají souběžně dva příjmy daněny zálohovu daní. Dokonce i "zaměstnaní" členové OVK tuto povinnost od roku 2014 mají. V novele (tzv. daňový balíček, účinnost tohoto znění možná už pro přiznání za rok 2017) se počítá s tím, že by se povinnost podávat daňové přiznání nevztahovala na zaměstnance, kteří budou mít vedle svého hlavního příjmu od jednoho zaměstnavatele také příjem z jiné závislé činnosti, který měsíčeně nepřesáhne 2500 Kč - pak by např. členové OVK a někteří zastupitelé již daňové přiznání k dani z příjmů FO nemuseli podávat.

Asi jsem Vás nepotěšila, ale měla byste odvody za r. 2014 opravit v součinnosti s FÚ. Předpokládám, že budou především požadovat podání opravných vyúčtování zálohové a srážkové daně z příjmů FO za roky 2014 a 2015 a budete s nimi muset nějak vypořádat i chybné odvody za rok 2016. Co nejdřív si nastavte správný způsob zdaňování zálohovu daní, ale doporučuji vše vyřešit s příslušným územním pracovištěm finančního úřadu.

Dobrý den, v roce 2001 byla zřízena příspěvková organice MTS, které byl ZL svěřen majetek do správy a aby jim město nemuselo pokrývat odpisy, došlo údajně k dohodě, že MTS zavedli do majetku zápisen 021/901 (nyní 401) a k tomuto majetku odpisy neprovádí až k nově nabývanému majetku - viz níže výklad daňové poradkyně pí. Kittlové. Já celou problematiku chápu tak, že nyní auditoři narážejí na problém, kdy MTS má tento historický majetek ve své rozvaze, ale nikde k němu nejsou vidět ty 100% oprávky. Potřebuji tedy zkonzultovat, jak se k tomuto problému postavit, neb auditoři navrhují veškerý majetek u PO odepisovat (pro město finanční zátěž). Dle našeho názoru, by se spíše mělo přistoupit k opravě účtování, pokud to lze takto: 401MD/081D…..tím bychom docílili toho, že v rozvaze – aktivech bude vidět tento historický majetek, který je 100% odepsán. Daňová poradkyně: Otázka : Proč PO MTSB vede majetek (některý) v pořizovacích cenách a neprovádí odpisy. Příspěvková organizace Městské technické služby Bílina byla jako právnická osoba zřízena s účinností od 1. 1. 2001. Ve zřizovací listině v bodu 7. Vymezení majetku je uvedeno : PO MTSB se předává k 01. 01. 2001 do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití majetek ve vlastnictví zřizovatele, který je vymezen v přílohách č. 1 této zřizovací listiny. Od 1. 1. 2001 platí zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který upravuje finanční hospodaření příspěvkových organizací v § 28, obecně. Od 1. 1. 2001 Opatření Ministerstva financí č.j. 283/76 104/2000, kterým se stanoví účtová osnova, postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek pro organizační složky státu, ÚSC a příspěvkové organizace, navazuje na zákon č. 250/2000 Sb. Zákon umožňuje zřizovatelům příspěvkových organizací ÚSC vyhradit si právo spolurozhodování při nakládání s majetkem příspěvkové organizace. V době předání majetku do správy příspěvkové organizace nebyl ustálený názor na odpisování tohoto majetku ve vlastnictví zřizovatele. V účetnictví dosud nezachycený dlouhodobý majetek, budovy a stavby, byl uveden zápisem 021MD / 901D nyní (401D). S platností vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, bylo stanoveno použití metody odpisování dlouhodobého majetku k 31. 12. 2011 formou změny metody a od 1. 1. 2012 plným použitím metody odpisování účtováním do nákladů. Bylo provedeno u majetku dosud odpisovaného a nově pořizovaného. Současně bylo zpřesněno obsahové vymezení § 26 odst. 2 písmeno a), jmění účetní jednotky, které nově zní: Jmění účetní jednotky obsahuje zejména bezúplatně převzatý, bezúplatně přešlý nebo předaný dlouhodobý majetek, s výjimkou úbytků darovaného dlouhodobého majetku, a přírůstky nebo úbytky dlouhodobého majetku z důvodu změny příslušnosti k hospodaření nebo z důvodu svěření podle jiných právních předpisů, jestliže se nevykazují na ostatních položkách vlastního kapitálu … Zachycení budov a staveb z roku 2001 není v rozporu s původním účetním zápisem. 27. 1. 2017 Ing. R. Kittlová Děkuji předem za pomoc při řešení tohoto problému.

Já si moc nemyslím, že by z předchozích právních předpisů nevyplývalo, že PO svěřený majetek od zřizovatele musí odpisovat (teď myslím z předpisů před rokem 2010). Podle mne to v nich bylo řečeno poměrně jasně a to včetně postupu dopočtu oprávek v případě takového převodu majetku na příspěvkovou organizaci.

Třeba starý ČÚS 512 k tomu uváděl následující:

4.10. Převede-li organizační složka státu nebo územní samosprávný celek (podle zvláštních právních předpisů) příspěvkové organizaci dlouhodobý nehmotný nebo hmotný majetek, příslušná příspěvková organizace dopočítá účetní odpisy za období, kdy dlouhodobý nehmotný nebo hmotný majetek užívala organizační složka státu nebo územní samosprávný celek. Účetní odpisy dopočítá příspěvková organizace podle výše odpisů jednotlivého druhu majetku, která je stanovena v odpisovém plánu. Odpisový plán je sestaven příspěvkovou organizací a schválen jejím zřizovatelem. Pokud po dopočítání odpisů má příslušný majetek zůstatkovou cenu, zaúčtuje jej příspěvková organizace na příslušný majetkový účet se souvztažným zápisem na účet 901 a na příslušný účet oprávek. Pokud po dopočítání odpisů zůstatková cena příslušného majetku nevznikne, bude nabytý majetek zaúčtován na příslušný majetkový účet se souvztažným zápisem na účet oprávek. Takto stanovený postup uplatní příspěvková organizace při převodu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, pokud to zvláštní právní předpis nestanoví odlišně. 

Dle mého názoru tedy neodepisovat daný majetek bylo v rozporu s předpisy (o to hůře, jestli tato situace pokračovala i od roku 2012, kdy majetek odepisovala i Města). Jinak jen podotýkám, že takovéto ustanovení obsahovalo i "staré opatření" ještě před vyhláškou 505/2002 Sb. (k účtové třídě 0, čl. IV odst. 10)

Úplně správně bych měl dle mého názoru postupovat tak, že bych neměl automaticky udělat MD 081/ 401 D. To bych si správně měl dovolit pouze v rozsahu, v jakém by bylo provedeno vyoprávkování při svěření daného majetku (tedy v roce 2001) - jde mi o to, že pokud byla nějaká věc třeba nakoupena v roce 1999, tak asi nezdůvodním, proč by měla být hned ve 2001 plně vyoprávkována. Zbytek měl být řešen již výsledkově prostřednictvím odpisů - tedy tady by to správně mělo být na opravu nesprávností minulých let - předpokládám, že objem bude takový, že je to proti 408. Pokud to odmítnete a uděláte to celé proti 401 - je to na vás, dle mého názoru to ale dobře není.

V případě, že vám nevyhovuje odpisování na straně PO, musíte volit jiné majetkoprávní instituty (výpůjčka ...). Víc poradit neumím..ZN

Prosíme o odpovědi na následujicí otázky: 1. polep za cca 9 000 Kč a majáky za cca 43 000 Kč (1 hlavní a další postranní) na nové vozidlo hasičů, které již bylo uvedeno do uživání - jedná se o technické zhodnocení? 2. protiskluzové pruhy a dlaždice včetně na chodníkovou dlažbu v podloubí - jak účtovat?

1. ano, jak polep vozu, tak majáky se vyhodnocují jako technické zhodnocení (polep je vlastně označením majetku), celá částka cca 53 tis. Kč se zaúčtuje jako TZ.

2. jedná se také o technické zhodnocení, zvyšují se užitné vlastnosti chodníku. Záležet bude na ocenění - do 40 tis. Kč se zaúčtuje jako náklad pod hranicí TZ, tj. např. 549 MD/ 321 D, odpa 2219, pol. 5137. V ocenění nad 40 tis. Kč se zaúčtuje jako TZ, tj. 042 MD/ 321 D, pol. RS 6121.

Starosta odjel mimo svůj úřad na pracovní jednání, kde pozval zúčastněné na oběd. Jak mám prosím tento výdaj zaúčtovat? 23110 par.6171 5175 nebo 6112 5175, nakladový účet 513 nebo 501? Jako uvolněný starosta dostává každý měsíc stravenky. Je nutné v den, kdy má stravné v podobě oběda mimo úřad, jeho nárok na stravenky ponížit?

Jestli zúčastnění byli zastupitelé, tak odpa 6112, jestli ne, tak 6171, příp. dle účelu jednání (třeba kvůli kanalizaci 2321 :o), položka  5175 je určitě správně, určitě je správně náklad na  reprezentaci, tj. na účet 513, spropitné by měl zaplatit ze svého, měl by být seznam účastníků oběda a rozpis, co se jedlo a starosta by měl mít o stravenku méně. 

Pokud vystavíme výhled s datem do 21.2.2017, nebudu muset zvládat tento proces: 15 dnů vyvěšení střednědobého výhledu před schválením, schválení starostou (nemáme radu), do 30 dnů od schválení vyvěsit na stránkách, ale bude stačit si založit pouze výhled s podpisem starosty. Dále rozpočet, jakou musí mít tu nejzákladnější podobu, aby z toho nebyl nějaký problém. Jsme malá obec, zastupitelstvo se schází tak 4x-5x do roka, takže nemohu tak často reagovat rozpočtovým opatřením. Rozpočet bych chtěla mít v té nejzákladnější verzi, abych někde zbytečně třeba nepřečerpala položku.

Chápeto to dobře. Podle poslední věty zpráv MF č. 2/2017 není potřeba přejmenovávat rozpočtový výhled, který jste schválili do 21.2.2017. Přejmenujete ho až po účinnosti novely, a to při jeho nejbližší aktualizaci, která už bude novým povinnostem zveřejnění a schvalování podléhat. Z § 3 zákona č. 250/2000 Sb. vyplývá, že SVR bude schvalovat ZO.  Doporučuji střednědobý výhled rozpočtu vyvěsit, schválit zastupitelstvem a zveřejnit po schválení v průběhu roku 2017, aby byl rozpočtový proces v souladu se zákonem. 

Pokud jde o podobu schváleného rozpočtu, podívejte se do materiálu "2016 Materiál ke knize RS 2016 komplet aktuální ", je volně ke stažení v dokumentech. Od str. 26 je v něm popsáno, v jaké minimální podobě by měl být rozpočet předložen ZO ke schválení, kopíruji Vám k tomu část ze str. 27:

" Provedeme si rekapitulaci, co by měl návrh rozpočtu předložený zastupitelstvu ke schválení obsahovat. Jedná se o požadavky přímé, či nepřímo vyplývající z textu zákona č. 250/2000 Sb.

1. Příjmy - dotace přijaté ze SR (souhrnný dotační vztah, evidenční dotační systém), vyplývající ze zákona o SR na běžný rok, nebo z provizoria

2. Příjmy - dotace přijaté z rozpočtu krajů – vyplývající ze schváleného rozpočtu kraje, nebo z provizoria

3. Výdaje – vlastní podíl na spolufinancování již realizovaného programu spolufinancovaného EU

4. Příjmy a výdaje v třídění dle tříd rozpočtové skladby (daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy, dotace, výdaje běžné, výdaje kapitálové a financování)

5. Výdaje

• U výdajů máme určit ukazatele, jimiž se mají řídit výkonné orgány ÚSC.

U obcí je výkonným orgánem rada. Záleží na jejím rozhodnutí, jak podrobné členění vyžaduje pro závazné ukazatele. Často je kritizováno předložení závazných ukazatelů dle členění jednotlivých org – např. dle odborů a organizačních složek obce. Důvodem výtky je, že se nejedná o členění stanovené vyhláškou o rozpočtové skladbě. Proto doporučuji udělat členění např. pro malé obce dle paragrafů, u měst dle skupin paragrafů, nebo dle tříd položek. Změny uvnitř těchto závazných ukazatelů pak stanovit jen organizačně dle směrnice k rozpočtu (např. přesun v rámci závazného ukazatele je v pravomoci vedoucího odboru…). Nejednalo by se pak o změny rozpočtu, ale jen o změnu rozpisu rozpočtu, která již může být prováděna organizačně. Jednalo by se o rozčlenění závazných ukazatelů na jednotlivé odbory – resp. osoby s oprávněním příkazce operací (např v členění rozpočtovou skladbou dle účelu – paragrafy, nebo dle účelu a organizační jednotky, k vyjádření odpovědnosti jednotlivých příkazců operací)

• příspěvky na provoz, dotace na pořízení DM, odvody, tj. vazby na zřizované příspěvkové organizace

• ostatní schválené příspěvky, dotace, granty, finanční dary třetím osobám

Rozpočet lze rozlišit na údaje povinné (bod 1-4) a na závazné ukazatele (bod 5). Obojí je však součástí rozpočtu, a pokud bude potřeba údaje povinné nebo závazné ukazatele změnit, musí se přijmout rozpočtové opatření.

Hodně záleží na podobě materiálu předkládaného ke schválení rozpočtu. Není potřeba předkládat rozpočet ke schválení v podrobném rozpisu na položky a paragrafy, nebo dokonce na nástroje, prostorový původ (zdroje 5EU a 1tuzemské spoluf.) a účelové znaky. Stačí uvést např. jen třídy položek a paragrafy celkem, případně i vyšší členění, např. u paragrafů na skupiny, u položek na třídy."

Pronajali jsme v roce 2013 budoucí domov důchodců /bývalá vojenská ubytovna/ s tím, že nájemce dle smlouvy udělá uvnitř celkovou přestavbu, aby jako domov důchodců se mohlo otevřít. Zateplení před tím provedla obec. Nyní má hotovo a zkolaudováno. Měsíčně nám platil 12000,-/osvob.od DPH/, bude platit dále, ale oproti tomu si od ledna účtuje splátku investice 10890,- včetně DPH. Můžeme účtovat 311/321 10890,- vzájemný zápočet a zbytek 311/603 1110,-, 231/311 1110,- ? Je to tak uvedeno i ve smlouvě. Já bych tak účtovala, jen mně uvádí v pochyby ta investice. Ještě dodám, že smlouva je uzavřena počínaje rokem 2013 na 35 let.

Nevím přesné znění smlouvy, ale podle popisu to vypadá na případ, kdy vám nájemce objekt zhodnotil a vy to teď budete započítávat na nájemné. V takovém případě TZ zařadíte po jeho předání zápisem 021/459 (nevím, kdy bude vypořádáno, účet 321, pokud do jednoho roku, určitě ale až za déle než jeden rok), měsíční nájemné budete předepisovat 311/603 v plné výši 12 000 Kč, měsíční zápočet 459/311 ve výši 10 890 Kč a doplatek nájemného 231/311. 

Při revizi zřizovacích listin našich PO jsme zjistili, že dosud nemáme ošetřenu změnu ve vztahu k novele Občanského zákoníku – stavby jsou součástí pozemků. Zřizovací listiny řeší pouze svěření nemovitostí – budov. Chtěli bychom to napravit – máme zvolit pouze nějaký dodatek k zřizovacím listinám nebo vydat úplně nové zřizovací listiny, kde bude vymezeno, že se svěřují pozemky a budovy. Zajímá nás ještě technická stránka věci. Vliv na zápis v katastru nebude žádný, jestli chápeme dobře? Příslušná hodnota pozemků se pouze u obce z účtu 031 vyvede na účet 909 (tak jak máme již u staveb)- tzn. pro obec až bude dělat inventarizaci tak na listu vlastnictví obce uvedené pozemky budou figurovat – účetní stav se bude skládat z hodnoty na účtu 031 a 909. Chápeme to takto správně? Dále bychom se chtěli zeptat na záležitost u PO škol, kterým bylo hned v první vlně transformací z rozpočtových organizací na příspěvkovou někdy v roce 2000,2001 majetek předán na základě darovacích smluv (nebyl zvolen institut svěření). Tzn. veškeré pozemky a budovy jsou na katastru připsány na jejich list vlastnictví. Z vaší knihy „Dlouhodobý majetek ÚSC, DSO a PO na str.269 takovýto způsob připouštíte. Chtěli bychom se zeptat, zda je možná případná změna na svěření majetku (darovaní máme pouze u těchto dvou škol, ostatní PO již řešeny svěřením majetku – vznikaly již později a institut svěření již byl všeobecně známější). Nebo forma darování je přípustná a není třeba nic řešit.

Je k tomu v archivu dokument z 23.11.2013 s názvem "2014 NOZ - vztahy mezi zřiz. a PO - užívání poz. a staveb ", kde je sice řešena spíše situace, kdy pozemek je svěřen a budova ve výpůjčce, ale vyplývá z něj, že každopádně po účinnosti nového OZ doporučujeme sjednotit nakládání s pozemkem i stavbou, tzn. pokud jste jim svěřili jen budovy, určitě jim svěřte i pozemky. Dle mého názoru při takovémto rozporu (pozemky vypůjčeny a budovy svěřeny) by se asi mělo vyjít z právního vztahu k pozemkům - tedy vypůjčeno vše. Za mne - udělat dodatek ZL - zde svěřit pozemky (pozn. - když už to budou dělat - podívat se ještě na případné změny vyvolané přečíslováním odst. v §28)

Jinak ale v případě svěření dalšího majetku stačí úprava ZL s tím, že svěřené pozemky vyřadíte zápisem 401/031, PO do majetku zavedou ve stejných hodnotách opačným zápisem. Svěřené pozemky zavedete do podrozvahy zápisem 909/999. Technickou stránku svěření majetku chápete dobře - je stále vaším vlastnictvím, tzn. v případě pozemků je budete nadále evidovat na LV, z účetního hlediska na účtu 909.

Co se týče darování majetku zřízené PO, toto je nadále podle § 27 odst. 7 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. umožněno, není potřeba na tom nic měnit.

Pokud by se to mělo změnit na režim správy - bylo by nutné, aby prvotně příspěvková organizace provedla převod zpět na zřizovatele a teprve potom svěřit (respektive hned následně) - pokud to chcete sjednotit, tak je to možné dle mého názoru i takto. Dílčí dopady by to mohlo mít třeba do režimu daňových odpisování dalších TZ apod. - ale u škol to asi mít význam nebude.

Obec rozhodnutím Státního pozemkového úřadu pozbyla vlastnická práva k pozemkům a zároveň nabyla jiná vlastnická práva. Podle §11 odst.8 zákona č.229/1991Sb. dosavadní nájemní vztahy zanikly. Jedná se asi o 100 parcel, kde nájemní vztahy již zanikly. Nelze jednoznačně určit vazbu mezi zaniklými a nově vzniklými pozemky. Jedná se o zemědělské pozemky, na kterých dlouhodobě hospodaří zemědělci. Obec nechce nájemce měnit. Dotaz: měly by se zveřejnit nové záměry pachtu na nově vzniklé parcely a schválit nové smlouvy nebo postačí zveřejnit záměr změnit nájemní (pachtovní)smlouvy a následně schválit dodatky ke smlouvám?

Příliš nerozumím, k čemu u vás vlastně došlo. Pochopila jsem to tak, že jste pozbyli nějaké pozemky a zároveň nabyli jiné. Zmiňujete ale vazbu mezi zaniklými a nově vzniklými pozemky, byly tedy jen přeměněny? Každopádně pokud jde o zveřejňování záměrů, pokud původní smlouva zanikla (což je asi váš případ - uvádíte, že dosavadní nájemní vztahy zanikly - jen jsem nenašla podle čeho - § 11 má jen sedm odstavců), tak je potřeba uzavřít nové smlouvy a před tím vyvěsit záměr. Sama i uvádíte, že (případná) vazba mezi zaniklými a vzniklými pozemky je těžko určitelná, tak by tak nebo tak asi bylo i přehlednější schválit nové smlouvy, ve kterých by byly uvedeny aktuálně pronajaté pozemky. Pokud to srhnu, tak nejdůležitější hledisko pro rozhodnutí, zda uzavřít novou nájemní (pacht) smlouvu nebo jen dodatek je, zda nájemní vztah zanikl a je tedy potřeba ho znovu smluvně obnovit (nová smlouva) nebo i nadále trvá a jen je potřeba aktualizovat seznam pronajatých pozemků (dodatek). Pokud by se uzavíraly dodatky, tam záleží, zda dodatkem dochází k podstatným změnám - viz str. 45 metodiky MV č. 7.2 , kterou najdete na odkazu:

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

Domnívám se ale, že u vás jde podle popisu spíše o první případ - zánik nájemních vztahů - tedy je  potřeba uzavřít nové nájemní smlouy, jelikož ty původní zanikly. Nelze však jednoznačně tuto odpověď považovat za směrodatnou.