Dotazy

V roce 2016 jsme poskytli spolku (SDH) dotaci ve výši 10.000,-- Kč na základě Veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu obce na pořádání kulturních a společenských akci pořádaných SDH. Dotaci spolek nevyužil a v lednu 2017 nám ji celou vrátil. Prosím o pomoc se zaúčtováním. Bohužel jsem účtovala pouze 572/345 a 345/231, ne přes zálohu.

Pokud už výkazy neopravíte, tak musíte letos účtovat jako opravu nákladů minulých let. Není to významná částka, tzn. opravíte to zápisem 572 -MD/231 MD odpa účelu daru, který jste použila při výdaji (3319,3399?) pol. 2229. Máte "ponaučení" pro příště, že je opravdu lepší a účetně správně účtovat poskytnutou dotaci jako zálohu a až k datu vypořádání účtovat předpis 572/345 (popř. k 31.12. dohadu ve výši čerpání, když je vypořádání meziroční). Také doporučuji vždy do závěrky zjišťovat stav čerpání nevypořádaných poskytnutých dotací u příjemců, tím se riziko chybovosti také snižuje.

Jak prosím zaúčtovat zálohu zaplacenou občanem dle Smlouvy o způsobu úhrady nákladů spojených s pořízením územního plánu a jeho změn. Zastupitelstvo schválilo pořízení změny na návrh občanů plnou úhradu nákladů na zpracování změn ÚP s tím, že buď doplatí nebo se mu část zálohy vrátí. Zatím zaplatil 30 000,00. Jak potom účtovat při vyúčtování?

Z dotazu nevyplývá, jakého charakteru změna územního plánu je. Obecně bývají změny ÚP (pokud ho máte již dokončený v majetku) spíše vedeny jen jako aktualizace na účtu 518, pol. 5169. Jen pokud je změna pořizována např. z důvodu rozšíření lokalit, může to být považováno za TZ (podlimitní nebo splňující hranici 60 tis. Kč u nehmotného majetku). Podle názvu smlouvy by to mohlo být i tak, že máte rozpracován nový územní plán, který budete na žádost občanů měnit (ještě ho nemáte dokončen a zařazen v majetku). Předpokládám, že je schválen jen záměr pořízení změny, není ještě schválena. Ale stejně bude příspěvek od občana v režimu dotace. Pak byste příjem účtovali jako zálohu 231 odpa 3635 pol. 2321/ záloha 374 nebo 472 kdyby se očekávalo dokončení až po 12 měsícíh.  Po vyčíslení nákladů (provedení změny) zaúčtujete 344/672 ve výši konečných nákladů a zúčtování zálohy 374 (472)/344, případný přeplatek nebo nedoplatek 374 (472)/231  (meziročně již s položkou 5909) nebo 231/344.

Prosím ještě pozor na případnou dohadu k 31.12.2017, v případě, že změna ještě nebude dokončena, ale bude fakturována, tak ve výši nákladů na změnu, x podíl, kolik z této změny má občan zaplatit bude potřeba dohadovat 388/672 pro akruál (náklady proti výnosům do stejného účetního období). Níže uvádím variantu pro pořízení TZ ÚP - pak by byla dohada zápisem 388/403. Při vypořádání by se pak předepsalo 344 MD/ 388 D a plus nebo minus rozdíl 672 D nebo MD, v případě investice 403 MD nebo D, aby se 388 vyrovnala. 

V případě pořízení TZ ÚP a změna bude provedena následně, se považuje příspěvek na změnu, který je v zájmu subjektu /osoby nebo firmy/ jako dotaci na pořízení dlouhodobého majetku. Záloha by pak byla stejná, a to zápisem 231, odpa 3635 pol 3121 MD/374 D nebo 472 D, bere se to v režimu transferů. Pak zúčtování 344 MD/ 403 D a zúčtování zálohy 374 MD nebo 472 MD/ 344 D. Po zařazení by se tato "dotace na pořízení DM"  rozpouštěla proti odpisům. 

V PO ZŠ byla provedena v 11/2016 veřejnospráv.kontrola. Schválený rozpočet byl 4,1 mil, který neměl být dočerpán (dlouhodobá DPN,..). Byla uzavřena a zdůvodněna smlouva mezi obcí a PO na vrácení části nein.příspěvku ve výši 100 tis. Kč. Přesto PO vykázala ztrátu 15 tis ve VH za rok 2016 a žádá o úhradu ze svého rezerv.fondu. a zároveň o schvál.rozpočtu na rok 2017 ve výši 4,3 mil. DOTAZ: PO má rezerv.fond ve výši 400 tis Kč. Může obec schválit rozpočet PO - příspěvek jen ve výši 4 mil. s tím, že o zbývajících 300 tis si PO zažádá o použití ze svého rezerv. fondu? A jak musí obec postupovat s vykázanou ztrátou u PO? Děkuji.

Nic neukládá obci, že by musela nějak vyrovnat ztrátu příspěvkové organizace. Jsou situace, kdy třeba i delší dobu hospodaří se ztrátou (samozřejmě navždy to nejde a dříve nebo později se situace nějak musí řešit) - tedy potom ty PO třeba mají ztrátu z minulých let ....

Tedy obec klidně může říct - dávám ti jen 4 mil. Kč - zbytek si případně dokryj z jiných zdrojů. Je to bezesporu právo zřizovatele. Neznám konkrétní situaci - v čem jsou finanční rozpory, zda je to rozumné takto udělat či nikoliv. Právně je to ale určitě v pořádku a zřizovatel se takto může k PO zachovat. ZN

Paní Schneiderová, chtěla bych Vás požádat o zveřejnění samostatné tabulky ze str.10-11 Vašich podkladů ke školení o RS. Jedná se o variantu pro menší obce. Ještě bych měla dotaz na úročení půjček z FRB obce. Půjčky jsme doposud poskytovali s úrokem podle doby splatnosti /36 měsíců - 3%, 48 měsíců 4% .../. Jestli jsem dobře rozuměla, toto již nejde. Půjčky by musela být poskytnuta bezúročně ?.

Jen pro vyjasnění ke zveřejnění - jedná se o tabulku z druhé části materiálu k rozpočtu a vzory jeho podoby? Tato tabulka bude uvedena v materiálu, který bude rozesílán ke knize Rozpočtová skladba 2017 a dále od 7.3. dám všechny materiály k přednáškám RS do dokumentů ke stažení...slibuji 

Máme k tomu aktualitu z 13.1.2017, odkaz: http://www.obecuctuje.cz/aktuality.php?id_aktuality=1091.

Na odkazu http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2017/obce-mohou-svym-obcanum-i-nadale-vyhodne-27242 pak najdete informaci MF ve smyslu, že můžete z FRB půjčky svým občanům poskytovat i nadále (podle nového zákona o spotřebitelském úvěru), a to ve zjednodušeném režimu (bez povinnosti nahlašovat to ČNB a mnohých dalších), pokud splníte podmínky uvedené v § 5 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb - budete půjčovat bezúročně nebo za nižší úrokovou sazbu, než je na trhu obvyklé a vydáte k tomu OZV (pro splnění ustanovení "na základě jiného právního předpisu"). Do doby vydání OZV MF doporučovalo obcím poskytovat jen půjčky bezúročné nebo žádné.  Trochu vidíme problém v tom, že neznáme zákon , který by obce k vydání takové obecně závazné vyhlášky zmocňoval, a proto bychom pro větší právní jistotu doporučovali obcím zatím bezúročné půjčky. 

Na stránkách SMO (http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/dle-mv-neni-poskytovani-pujcek-obcemi-na-zaklade-vyhlasky-mozne.aspx) k tomu pak najdete aktuální informaci z jednání s MV s tím, že podle MV se OZV nepovažuje za jiný právní předpis, což situaci opět komplikuje. Je tam nastíněna i možnost poskytovat půjčku obcí mimo režim zákona o spotřebitelském úvěru, protože obce nemají jako hlavní činnost podnikání.

Doporučuju tedy pro nejasnost ve výkladech postupovat podle § 5 odst. 3: "Na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168" a poskytovat prozatím jen bezúročné půjčky z FRB. Pozor, je to pak v režimu dotace a půjček dle §10 a následujících zákona č. 250/2000 Sb., tj žádost, schválení a usnesení, VP smlouva případně i její zveřejnění. 

Obec, plátce DPH, pořádá ples. Vybíráme vstupné, nakupujeme zboží (alkohol, nealko, doplňkové zboží, jídlo) a následně na plese prodáváme. Musíme uplatňovat DPH? Účtovat zvlášť nákup zboží a prodej zboží nebo zaúčtovat až celkový zisk?

Pokud prodáváte jako zboží a jste plátci , je potřeba odvést DPH z tržeb a evidovat pořízení zboží, kde lze uplatnit nárok. Kompenzační účtování není zde umožněno ani v případě, že byste nebyli plátci DPH, v těchto případech vůbec není kompenzace umožněna, nesmí se krátit náklady proti výnosům a účtovat jen o přidané marži.

U vstupného na ples - to by měla být kultura - tam bychom aplikovali osvobození od DPH. 

Jak zaúčtovat pokladnu na začátku roku při přechodu účtování pokladny s rozpočtovou skladbou. Ke konci roku 2016 jsem nechávala peníze na pokladně a proúčtovala jsem MD 231 6171 5182 5.142,- Kč/D 231 8901 5.142,- Kč. Od 1.1.2017 účtuji SU 261 s rozpočtovou skladbou. Jak mám zaúčtovat částku 5.142,- Kč, aby mi nezůstala na položce 8901?

Nejprve nerozumím, že když jste nechala peníze na pokladně, proč jste nenechala zůstatek na D - mohl být zůstatek, to je změna od roku 2014. Ale teď tedy chcete přejít na systém oddělené pokladny? 

Pokud jste přešla na tzv. oddělenou pokladnu, tak by nebylo potřeba o PS pokladny účtovat vůbec. Program by si měl PS pokladny natáhnout sám a pak se rozdíl mezi PS a KS pokladny dostane k 31.12.2017 do položky 8115. Nevadí to, že na konci roku byl zůstatek na 8901, ten se jakoby ke konci roku vymaže. Nemusíte PS pokladny přes RS vůbec řešit. 

Zkuste ověřit v algoritmu pokladny u programu, jak to bude vycházet. Další možností samozřejmě je ještě pokladnu vyúčtovat v lednu ve výši zůstatku přes 5182 - zůstal by tam však minus po celý rok, ale je to v pořádku a pak již převádět na pokladnu přes konsolidační položky. 

Není mi jasné toto v zákoně (citace viz dole), má tedy ještě PO vyvěšovat skutečnost roku 2016 - nebo až upravený rok 2017. Jsem nějak zmatená. (3) S návrhem rozpočtu na rozpočtový rok veřejná instituce zveřejní informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházející roku, na který je předkládán návrh rozpočtu (dále jen "předcházející rok"), a o očekávaném, nebo skutečném plnění rozpočtu za předcházející rok.

Obávám se, že míra našeho zmatení je obdobná jako vašeho a že dříve nebo později to nějaký úředník "rozsekne" - například stejně jako u střednědobého výhledu, kde MF napsalo, že stačí zpracovat první až na konci roku 2017, byť o tom v zákoně není ani slovo.

Zkusím náš pohled na věc:

- musíme nějak ošetřit skutečnost, že schvalování rozpočtu na 2016 nebylo vůbec definováno, u řady PO žádný rozpočet schválen nebyl (on byl třeba jen předložen nějaký návrh pro stanovení příspěvku ...), někde schválen byl, ale moc se nehledělo na strukturu a nový zákon (zejména zveřejňování rozpočtu) nyní přiměl k tomu, že se rozpočet bude sestavovat v jiné struktuře než doposud - fakticky nekompatibilní 

- pokud jsem v situaci popsané výše, tak bych nijak neřešil, že by tam byl rozpočet i za rok 2016 (prostě nebyl nebo nebyl kompatibilní). Uvedl bych, že tím, že je zákon aplikován poprvé, tak prostě údaje za minulé období budou chybět.

- zároveň pro ty, co neměli rozpočet na 2017 schválen vůbec, jsme konzervativně navrhli, aby se třeba provedlo doschválení ještě v první polovině 2017 - no a potom by již při přípravě na 2018 byla ta data. Uvědomujeme si zároveň, že někdo řekne ne - prvním rokem je pro nás 2018 a údaje o minulém schváleném rozpočtu budou vlastně až při přípravě za rok 2019.

Tím, že to prvotně bude kontrolovat zřizovatel - tak je asi potřeba s klidnou hlavou si stanovit, jak do toho nového režimu naskočit - je to podle mého názoru jen o rozhodnutí se pro nějakou variantu. Nicméně dovymýšlet nějaký rozpočet na 2016, pokud by schválen žádný nebyl, aby se tam něco mohlo napsat - to je podle mne neadekvátní a nedělal bych to.

IS - doplňuji jednu info z dopisu z MF, který nám byl zaslán: 

Ad 3: Podle § 5 odst. 3 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, veřejná instituce s návrhem rozpočtu zveřejní i informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházejícího roku a informace o očekávaném nebo skutečném plnění rozpočtu.

Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí: „Navržené požadavky představují obecnou právní úpravu, je-li tudíž jiným právním předpisem stanoveno jinak, použije se tento. Obecná úprava nicméně představuje minimální standard požadovaný po všech veřejných institucích.“  

Toto obecné ustanovení tak bylo promítnuto do zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákonem č. 24/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti. Povinnosti ÚSC, jakož i povinnosti příspěvkové organizace zřízené ÚSC, tak vyplývají přímo ze zákona č. 250/2000 Sb. (lex specialis)

 ÚSC má povinnost zveřejnit schválený střednědobý výhled rozpočtu a jeho návrh, schválený rozpočet a jeho návrh, schválená pravidla rozpočtového provizoria, schválené rozpočtové opatření a schválený závěrečný účet a jeho návrh.

 Příspěvková organizace zřízená ÚSC má povinnost zveřejnit schválený střednědobý výhled rozpočtu a jeho návrh a schválený rozpočet a jeho návrh.

ÚSC ani příspěvkové organizaci zřízené ÚSC tak neplyne povinnost přímo z § 5 odst. 3 zákona č. 23/2017 Sb. zveřejňovat další dokumenty nazvané jako „informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházejícího roku, na který je předkládán návrh rozpočtu“ a „informace o očekávaném, nebo skutečném plnění rozpočtu na předcházející rok“.

 Další informace jsou uvedeny i v posledních Zprávách pro ÚSC zveřejněných na webu MF.

 Přeji hezký den

 Miroslav Matej

Mám dotaz týkající se dopravní obslužnosti. Náš kraj požádal obce o poskytnutí účelové dotace (v roce 2017) na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé dopravcům a poslali návrh smlouvy dle 250/2000 Sb. V předchozích letech jsme poskytovali příspěvek a účtovala jsem na položku 5193. V loňském roce jsem účtovala položku 5323 a § 2221 - již byla smlouva na účelovou dotaci s vyúčtováním dle 250/2000 Sb. Nejsme si jistá jestli v letošním roce mám použít stejnou položku jako v loňském roce a zda mám použít § 2292.

Odpa 2292 více odpovídá účelu dotace, použijte tedy ten, položku 5323 máte správně.

Mám prosím dotaz ohledně ošatného pro oddávajícího a matrikářku. Je prosím nějaký zákon, vyhláška, nějaká argumentace na základě kterých mají na příspěvek nárok? Nebo je to pouze na rozhodnutí ZM zda jim vůbec nějaký příspěvek na toto odsouhlasí? Může být příspěvek vyplácen z rozpočtu obce, nebo pouze ze SF? ZM navrhovaný příspěvek smetlo, že není nutný. Nejedná se mně o výši příspěvku, ale o schválení jako takové.

Podívejte se do zpráv MF č. 4/2004, odkaz na ně:

http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/zpravy-mf-pro-obce-a-kraje/2004/zpravy-mfcislo-4-2004-kompletni-ke-sta-3660

Nevím o žádném předpisu, ze kterého by vyplýval právní nárok. Pokud by to ZO, popř. rada schválili, lze to vyplácet přímo z rozpočtu obce.

Příspěvková organizace obce účtuje divadlu provizi za zprostředkování prodeje vstupenek (5% z ceny vstupenky), jedná se o nepřímé zastoupení a povinnost EET z tržeb za tyto vstupenky? Pokud ano, tak již od 1.3.2017?

Domnívám se, že vaše provize by EET neměla podléhat. Nevím, jak máte nastaven samostný prodej vstupenek divadla. Ten už by nejspíš evidenci EET podléhat měl (ve výši tržby divadla ze vstupenek, které jim prodáváte). Podle odpovědí GFŘ (na odkazu http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/financovani-obci/eet-zeptali-jsme-se-za-vas.aspx),  pokud přijímáte tržby nikoliv na svůj účet, ale jiného subjektu, pak to ve výši tržby toho subjektu EET podléhá. Váš zisk (provize) ale EET nepodléhá, není to již příjem jiného subjektu, ale vaše tržba a tržby ÚSC jsou osvobozeny, takto se GFŘ vyjádřilo. Berte to ale prosím jako radu, pro právní výklad se raději  ve věci EET obraťte na GFŘ, to je k tomu nejpovolanější a budete mít největší jistotu, že postupujete správně. Případně ještě přečtěte další odpovědi k EET - alespoň ty od 15.2., zda se v nich nenajdete. 

1. Obec sestavila v roce 2016 rozpočtový výhled na roky 2017-2019. Výhled není schválen zastupitelstvem, není ani vyvěšen, protože to tehdy nemuselo být. Další výhled měl být sestavován až v roce 2019 na roky 2020-2022. Co máme teď dělat ? Můžeme nechat vše „při starém“, nikam nic nevyvěšovat, počkat do roku 2019 a až pak sestavit ,vyvěsit, schválit, vyvěsit atd … první střednědobý výhled dle nového zákona ? Nebo máme vyvěsit a poté schválit zastupitelstvem a poté opět vyvěsit ten „starý“ výhled z roku 2016 a dopsat k němu, že je střednědobý ? Nebo sestavit úplně nový výhled ( to bychom neradi … )? Pokud se nechá vše „při starém“, máme vůbec uvádět na úřední desce, že je na OÚ k nahlédnutí rozpočtový výhled ? 2. Obec hospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria. Nyní je vyvěšen návrh rozpočtu. Rozpočet bude schvalován zastupitelstvem 1. 3. 2017, tedy už v době platnosti nového zákona. Jakým způsobem má po schválení obec rozpočet vyvěsit ? Ve stejné formě, jako byl vyvěšen návrh rozpočtu ( tj. po paragrafech ?) Nebo v podrobné sestavě (po položkách), vytištěné z účetního programu po zadání schváleného rozpočtu do účetního programu? Na „kamenné“ úřední desce máme velmi málo místa, mohu tam dát pouze sdělení, že rozpočet je na internetu a k nahlédnutí na OÚ ? Dále mě napadlo, zda od 21. 2. do schválení rozpočtu nemáme vyvěsit pravidla rozpočtového provizoria … 3. Obec je zřizovatelem školy. Musí škola sestavit rozpočet už na rok 2017 ? Pokud ano, tak do kdy ? A do kdy má rozpočet schválit starosta (nemáme radu) ? Jakou formou má starosta rozpočet školy schválit ? Stačí, když pod návrh rozpočtu napíše např. Schvaluji + datum a podpis ? Moc děkuji za odpověď.

21/2 2017 ! VÝHLED A ROZPOČET - SCHVÁLENÍ A VYVĚŠENÍ

1. Obec sestavila v roce 2016 rozpočtový výhled na roky 2017-2019. Výhled není schválen zastupitelstvem, není ani vyvěšen, protože to tehdy nemuselo být. Další výhled měl být sestavován až v roce 2019 na roky 2020-2022. Co máme teď dělat? Můžeme nechat vše „při starém“, nikam nic nevyvěšovat, počkat do roku 2019 a až pak sestavit, vyvěsit, schválit, vyvěsit atd … první střednědobý výhled dle nového zákona ? Nebo máme vyvěsit a poté schválit zastupitelstvem a poté opět vyvěsit ten „starý“ výhled z roku 2016 a dopsat k němu, že je střednědobý ? Nebo sestavit úplně nový výhled ( to bychom neradi … )? Pokud se nechá vše „při starém“, máme vůbec uvádět na úřední desce, že je na OÚ k nahlédnutí rozpočtový výhled ? 2. Obec hospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria. Nyní je vyvěšen návrh rozpočtu. Rozpočet bude schvalován zastupitelstvem 1. 3. 2017, tedy už v době platnosti nového zákona. Jakým způsobem má po schválení obec rozpočet vyvěsit? Ve stejné formě, jako byl vyvěšen návrh rozpočtu ( tj. po paragrafech ?) Nebo v podrobné sestavě (po položkách), vytištěné z účetního programu po zadání schváleného rozpočtu do účetního programu? Na „kamenné“ úřední desce máme velmi málo místa, mohu tam dát pouze sdělení, že rozpočet je na internetu a k nahlédnutí na OÚ ? Dále mě napadlo, zda od 21. 2. do schválení rozpočtu nemáme vyvěsit pravidla rozpočtového provizoria … 3. Obec je zřizovatelem školy. Musí škola sestavit rozpočet už na rok 2017 ? Pokud ano, tak do kdy ? A do kdy má rozpočet schválit starosta (nemáme radu) ? Jakou formou má starosta rozpočet školy schválit ? Stačí, když pod návrh rozpočtu napíše např. Schvaluji + datum a podpis?

1. Podle vyjádření MF ve zprávách č. 2/2017 rozpočtový výhled sestavený do 21.2.2017 (účinnost novely) nemusíte přejmenovávat, nebudou se tedy na něj vztahovat ani povinnosti nově uložené pro SVR (schvalování, vyvěšování). Museli byste jej před účinností novely schválit "aktivně" již jako SVR (čímž byste si zbytečně přidělali práci), pak byste museli SVR vyvěsit. Když máte ale ještě schváleno jako rozpočtový výhled, povinnosti dodatečného zveřejnění se na něj nevztahují. Přejmenovat jej máte při nejbližší aktualizaci, která by už novým povinnostem podléhala. Je vhodné rozpočtový výhled průběžně aktualizovat, zejména pokud nastanou nějaké nové větší závazky obce (úvěr, nově uzavřené smlouvy apod.) Pokud byste však rozpočtový výhled neaktualizovali, tak platí až do schválení nového a poté již schválíte SVR se všemi novými pravidly. Ale upozorňuji, že rozpočtový výhled postaru i nový SVR se podle zákona sestavuje na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Pokud vám tedy teď platí do roku 2019, musíte již letos schválit SVR min. do r. 2020, protože budete sestavovat rozpočet na rok 2018 a SVR (rozpočtový výhled) je nutné mít schválen min. na další dva roky. Pro větší právní jistotu bych doporučila schválit SVR se všemi náležitostmi ke konci roku 2017 na roky 2019 a 2020 - tj. uvést SVR do souladu se zákonem, mám strach z těch pokut u správních deliktů.

2. Novelou zákona o rozpočtových pravidlech nedošlo ke změně rozsahu, v jakém má být schválený rozpočet vyvěšen (s přihlédnutím k zákonu č. 23/2017 se však můžete setkat s výkladem, že musí být přiložen rozpočet a skutečnost minulého roku), tj. vyvěste schválený rozpočet v podobě návrhu, v jakém byl vyvěšen a předložen ZO ke schválení, upravený o případné změny. Pokud jde o způsob zveřejnění, uvádí se v § 11 odst. 4: "Územní samosprávný celek zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zpřístupněn až do schválení rozpočtu na následující rozpočtový rok." Podle zpráv MF se internetovými stránkami rozumí elektronická úřední deska (zbytečný chaos v terminologii), tzn. každopádně má být podle zákona schválený rozpočet v plném rozsahu zveřejněn (a to až do doby schválení dalšího rozpočtu) na vašich internetových stránkách, na "fyzické" úřední desce stačí v užším rozsahu - jen informace , kde je zveřejněn na internetu a kde je možno do něj nahlédnout v listinné podobě. Pokud jde o pravidla rozpočtového provizoria, ty se mají vyvěšovat do 30 dnů od jejich schválení, a to až do doby schválení rozpočtu, ale v přechodných ustanoveních se nehovoří o povinnosti vyvěsit pravidla schválená před účinností zákona (to platí jen pro rozpočet a případně SVR, pokud ho někdo pod novým názvem schválil), tzn. nemusíte je vyvěšovat, stačí schválený rozpočet.

3. Cituji opět zprávy MF: "První střednědobý výhled rozpočtu budou příspěvkové organizace zpracovávat při přípravě svých rozpočtů na rok 2018, tj. do 31. 12. 2017. Rozpočet příspěvkové organizace se sestavuje v návaznosti na její střednědobý výhled rozpočtu. Z toho plyne, že při přípravě rozpočtu (plánu výnosů a nákladů) na rok 2018 připraví příspěvková organizace i návrh střednědobého výhledu rozpočtu na léta 2019-2020 (případně delší). Zřizovatel bude tudíž schvalovat rozpočet příspěvkové organizace na rok 2018 a střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace na léta 2019-2020 (případně delší)."  Ale i přes logiku tohoto stanoviska se o povinnosti zpracovat rozpočet a střednědobý výhled pro PO ještě diskutuje, čekáme na reakci MF.

Pokud nemáte radu, stačí schválením starostou, formou, jakou navrhujete.

Obec spravuje 2 hřbitovy (udržuje a vybírá nájemné z hrobového místa). Pozemky jsou na KÚ vedeny na LV obce s uvedením charakteru užívání - hřbitov. Hřbitovy jsou ohraničeny hřbitovní zdí s vraty. Chtěli bychom požádat o dotaci na opravu, ale hřbitovní zdi v majetku obec nevede, i když pravděpodobně vznikly činností obce. Jakým způsobem postupovat, pokud bychom chtěli provádět opravy?

Musíte zavést zeď do majetku jako inventarizační přebytek zápisem 021/401. Ocenit jí musíte v RPC, tedy v její aktuální hodnotě (buď znalecký posudek nebo vlastní odhad nejlépe podle oceňovací vyhlášky). Pak můžete požádat o dotaci (je většinou podmínkou dotace vlastnit majetek, na jehož opravu žádáte) a případné provést opravu. Podle oceňovací vyhlášky jdou zdi docela dobře určit. 

Obec uzavřela směnou smlouvu s fyzickou osobou, dle geom. plánu se obecní pozemek rozdělil na tři ,,nové", to samé se stalo s pozemkem fyzické osoby. Jeden nově vzniklý pozemek (217 m2)obec směnila s jedním nově vzniklým pozemkem FO (106 m2), u kterého vznikl rozdíl 111m2, který FO uhradila na základě rozhodnutí ZO 50,-Kč/m2 (celkem 5.550,-Kč). V účetnictví byl ale obecní pozemek o celkové výměře 722 m2 (před rozdělením na tři nové) zařazen ve výši 5,-Kč/m2, celkem tedy za 3.610,-Kč. Jak nyní zaúčtuji vzniklý rozdíl a zařadím nově nabytý pozemek (106 m2)? Budu Vám vděčná za rozepsání postupu zaúčtování.

Pro správný účetní postup je důležité vědět, zda jsou ceny směňovaných pozemků ve smlouvě uvedeny, ale podle popisu to vypadá, že ne, že máte jen uvedeno 217 m2 pozemku obce za 106 m2 pozemku FO a ZO rozhodlo o doplatku 50 Kč/m2  - to máte ve smlouvě nebo jen v rozhodnutí ZO? Podle popisu tedy budeme spíše pozemky oceňovat RPC - dala by se asi použít i ta cena 50 Kč za m2, ale mělo by to být nejsprávněji podle ZP nebo odhadem podle oceňovací vyhlášky. Pokud bychom oceňovali RPC 50 Kč za m2, bylo by účtování:

1. předpis výnosu ze směny 311/647 10850 Kč

2. předpis závazku 042/321 5300 Kč

3. kompenzace 321/311 5300 Kč

4. doplatek od občana 231/311 5550 Kč

5. zařazení nabytého pozemku 031/042 5300 Kč

6. vyřazení směněného pozemku 554/031 v účetní ceně 1085 Kč

Prosíme o radu, jakou položku RS použít. Na základě smlouvy bude natočen spot, který bude vysílán ve Snídani s Novou. Bude obsahovat dvě části – reportáž a výstup ve studiu. Reportáž bude předtočena a bude jí prokládán rozhovor s našimi zaměstnanci natáčený ve studiu. K odvysílanému materiálu budou poskytnuta práva k umístění na FB a webové stránky města. Celková částka 64 tis. Kč bez DPH. Možná bude fakturováno jednotlivě dle částí. Dle sdělení odboru se jedná o informace k letošní akci a předpokládají použití pouze tento rok, neboť příští rok nebude spot již aktuální. Já bych asi volil položku 5179, neboť pro investici nesplňuje dobu využití déle než rok. Lze to tak vidět?

Budete mít jen právo s reportáží v nějakém rozsahu nakládat, nebudete tedy vlastníkem autorských práv. Záleží, po jakou dobu máte právo reportáž využívat, ale pokud předpokládáte využívání jen po dobu do jednoho roku, pak bych také volila pol. 5179, našla bych však i argumentaci pro položku 5041 - že se vlastně nejedná vůbec o nehmotný majetek, obojí lze považovat za správné. 

Dobrý den, prosím o radu k účtování nákladů a výnosů při pořádání plesu. Z několika odpovědí na vašich stránkách myslím si poradím s většinou nákladů a výnosů (kapela, tombola,vstupné,pronájem,nákup darů,příjem darů,výzdoba,nákup potravin do kuchyně, prodej jídla,...) Jenom přemýšlím nad zaúčtování v souvislosti s alkoholem, na který nemá obec licenci, proto požádala místní spolek, který alkohol nakoupil a vyúčtoval obci formou zajištění výčepu (asi jako služby) ve výši nakoupeného alkoholu (tedy nic si nepřirážejí, jenom tím vypomohou s licencí), veškeré tržby výčepu jsou naším příjmem, a tady nevím, jak účtovat náklad (není pro nás tak úplně zboží, protože nemůžeme prodávat alkohol, kromě vína, které jsem na pol 5138 ve výdajích obce zařadila) a proti tomu tržby z výčepu, u vína a prodeje jídla zařadím na pol. 2112, ale u alkoholu, když není naším nakoupeným zbožím nevím? Vzhledem k tomu, že se jedná o akci, která se bude opakovat max. 1x za rok, vedu v režimu osvobozeného DPH dle §61 písm.f) i u občerstvení, dle odpovědí pana Ing. Nejezchleba z dřívějších dotazů, tak doufám, že se v tomto ohledu nic nezměnilo. Moc děkuji :-)

Je možné zkusit jít na §61f), ale používám to hrozně nerad.Totiž má to být akce za "účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které je subjekt založen" - takže já nemám problém s tím, že se třeba při takové akci uskuteční dobročiný bazar na ....... Nicméně občerstvení na obecním plese totiž nemá onu definici "na ................" - ona je to akce sama o sobě. Ale je pravda, že když jsem již zahnán do kouta (hranice obratu), tak se i u takovýchto akcí na to osvobození odvolávám... Nicméně neznám k tomu sebemenší judikát ... - tedy je to takové nejisté. Pokud bych již plátcem byl, tak to raději udělám s DPH.

To, zda se tam prodával nebo neprodával alkohol, není důležité. Pokud se týká toho, že oni jako službu zajistí obsluhu výčepu - tedy budeme se tvářit na 518, tak podle mne bychom to měli nastavit tak, že zároveň bude účtováno o tržbách na výčet na 602. Moc se mi to nelíbí, ale asi je to nejlepší řešení. ZN