Dotazy

Při dílčím přezkumu hospodaření mi pracovnice PK vytkly, že směrnice k podrozvaze z r. 2010 je zastaralá (vzor jsem tehdy převzala z vašich stránek). Teď však v dokumentech aktuální směrnici nevidím, můžete mi prosím nějaký vzor zaslat? Pokud by se v jiných směrnicích měl vyškrtnou nebo doplnit nějaký účet, jakou formu zvolit? - vydat dodatek k patřičné směrnici? - směrnici úplně zrušit a pod dalším číslem vydat jinou upravenou? - nebo snad mohu ve směrnici účet čitelně škrtnout s poznámkou, kdy bylo opraveno?

Dobrý den, já vám dotaz vrátím a omlouvám se, ale nejsem schopná pravidelně vzory směrnic aktualizovat, i když to původně v úmyslu bylo, ale průběžně se to časově nedaří, takže když už upozornili v přezkumu, tak je potřeba vnitřně upravit - větší změny jsou snad jen v číslech účtu k majetku (90x) a k transferům (915,955...). Připadá mi, že by mělo stačit jen formou dodatku, pokud nechcete hodně změnit systémy. Jinak je možné všechno - vydat novou, která nahrazuje, vydat dodatek, udělat jako novelu a upravit poslední znění (to je ta vaše varianta škrtnutí)...

Prosím o radu v případě nájemní smlouvy. Město uzavřelo s firmou XY nájemní smlouvu na pozemek za účelem vybudování dočasného parkoviště. Smlouva byla podepsána 15.12. 2016 a je uzavřena na dobu určitou od 15.12.2016 - 31.12.2017. K zaúčtování jsem ji obdržela až nyní. Ve smlouvě nikdo neřešil DPH (byla považována za dlouhodobý pronájem, ne za účelem parkoviště), je pouze uvedeno, že nájemné činí 37 500 Kč/rok. Nájemné za rok 2016 činí 1563,-- Kč a jsou splatné do 31.12.2017. Nevím, jak si počínat s DPH. K jakému datu určit DUZP a odvést daň? Zda rozdělit: rok 12/2016 a odvést DPH k 15.12.2016 (podpis smlouvy) a podat dodatečné přiznání? Předpis do starého roku ale už stejně nemohu provést, máme uzavřený rok. Mohu udělat pouze předpis do ledna 2017 s DUZP15.12.2016. K jakému datu mám udělat předpis z nájemní smlouvy a odvést daň za rok 2017? Platba bude pravděpodobně až ke konci roku 2017 a bude vstupovat i do KH A4. Nebo nerozdělovat na jednotlivé roky a udělat předpis a odvést daň až v roce 2017? K jakému datu?

Pokud je takový účel nájemního vztahu, tak souhlas, že to není osvobozeno od DPH. U nájemních smluv je obecně problém, že není pořádně jasné, v jakých okamžicích nastává DUZP. Situaci by měla vyjasnit novela zákona o DPH s předpokládanou účinností od 1.4.2017, kde bude stanoveno, že u smluv na dlouhodobé bázi (s trváním nad jeden rok) vzniká DUZP nejpozději poslední den kalendářního roku.

Pokud správně chápu - DUZP nebylo ve smlouvě určeno - pouze je stanoveno, že se má nájemné uhradit do konce roku 2017. Tedy teoreticky by šlo zkusit dodatkem dohodnout stanovení DUZP někdy na rok 2017 - tím potom argumentovat. I když se to nepodaří, tak bych se rozhodl toto nerozdělovat a určit DUZP až v roce 2017 - asi bych dokonce vystavil daňový doklad s nějakým prosincovým datem (12/2017), DPH odvedl tedy v prosinci 2017 za celé období s tím, že by splatnost byla do konce 2017. Považuji to nyní za nejpragmatičtější řešení.

Jinak ještě jen na okraj - stejně vás možná čeká pokus o uzavření dodatku - pokud je to firma, která si odečte DPH, tak asi budete chtít dohodnout, že nájemné je 37 500 Kč + DPH ve výši 21% (tedy potom by se dalo navrhnout i stanovení DUZP někdy na 2017). Protože pokud se to nepodaří dohodnout, tak oni mají právo požadovat, aby se to oddanilo směrem dolů, což ale asi nebylo smyslem transakce. ZN

Dobrý den, pořád tápu v těch dohadných položkách. Je správně když jsem ke konci roku udělala dohadu 388/403 ve výši nákladů, které nám měli zaplatit a také zaplatili a mám tedy stejný zůstatek na účtu 388 a 472? Děkuji

Pokud správně chápu - máte dotaci na investici. Pokud jste proinvestovali třeba 10 jako uznatelné náklady a dotace je 80%, které zároveň proplatili, tak je dobře, že na záloze a dohadné položce máte stejnou částku (8).

Pokud by byla situace taková, že jste proinvestovali už 20 a dotace je 80%, ale dostali jste zatím jen 8, tak byste měli mít 388/403 ve výši 16 a na zálohách 8.

Škole jsme v roce 2011 nakoupili a předali k hospodaření (svěřený majetek) vybavení ŠJ - konkrétně hnětač těsta. Já ho tedy vedla na 909 a oni v na 022. Nyní již stroj nevyhovoval, musel se koupit nový, a obec ten starý prodala. Když jsem hnětač chtěla zavést do majetku z 909 na 022, tak jsem zjistila, že účetní ZŠ tento stroj neodpisovala. Co já mám teď s tímto fantem udělat?!? Hnětač šel do prodeje po odečtení oprávek, ale ZŠ ho vyřadila v ceně pořizovací... Opravdu nevím, co s tím.

Pokud vám předali svěřený hnětač zpět, měli byste to zaúčtovat 022 PC/082 oprávky, zbytek 401 a vyřadit z podrozvahy 999/909. Škola by měla chybějící odpisy dodělat, předat vám zpět tedy s oprávkami, měla hnětač po dobu, kdy jí byl svěřen, odepisovat. Předání zpět vám by škola účtovala opačnými zápisy než vy, tzn. 082,401/022. Prodej byste pak účtovala již standardně 553/082, 082/022. Oprava nákladů by opravdu měla být na PO. 

Obec má v majetku menší zámek, na kterém v posledních třech letech začala provozovat ekonomickou činnost - turistické ubytování, prohlídky, prodej upomínkových předmětů, výstavy, pronájem sálu, provoz malé kavárny, historické slavnosti. Na zámku jsou i prostory, které nejsou ještě opravené. Zámek je zapsán v seznamu kulturních památek.Oprava zámku probíhá postupně od roku 2004, je závislá na dotačních titulech. Zámek jako celek je zvláště díky rozsáhlým opravám a péči o zeleň (zámecká zahrada) ztrátový. Ekonomická činnost je provozována především za účelem, aby do obce přitáhla turisty, což se podařilo. Výnosy zámku činí 500 tis. Kč za rok. Je nutné vést hospodářskou činnost? A jestliže ano, má obec zámek rozdělit na část ekonomickou a na část, na které se ekonomická činnost nemůže provozovat?

Není povinnost vést část zámku v ekonomické činnosti - v logice vedlejší hospodářské činnosti. Ve VHČ vedeme jen za účelem zisku, soustavné podnikání - tam by povinnost byla. Všechny popsané činnosti mohou být v hlavní činnosti. Jen doplnění - ta soustavnost se vztahuje i na pravidelnou sezonost. 

V roce 2016 jsme realizovali stavbu lesní cesty přes dotaci ze SZIF. Nebylo třeba stavební povolení jen "souhlas k ohlášení stavebních úprav". Stavba byla předána 16.12.2016. Myslela jsem si, že do majetku zařadím až na základě "něčeho od stavebního úřadu". Dnes jsem dostala do ruky Zápis z provedené kontroly dokončených stavebních úprav stavby, kde se píše jen, že bylo provedeno místní šetření, stavební úpravy jsou provedeny v souladu s projektovou dokumentací a nebyly zjištěny žádné závady, nic jiného už prý nedostaneme. No a teď nevím, zda jsem neměla cestu zařadit raději již k tomu 16.12., kdy byla předána. Žádost o platbu budeme posílat do 31.3., dotaci mám zatím na podrozvaze a mám proúčtovány náklady roku 2016 na ÚZ, nástroj, zdroj. Prosím o radu, kdy teda zařadit do majetku, případně jak ještě doúčtovat do konce roku 2016. Výkazy zatím odeslány nemám.

Pokud jste na lesní cestu nedostali stavební povolení, ale jen souhlas s provedením ohlášených stavebních úprav, tak to myslím nepodléhá ze strany stavebního úřadu nějaké povinné závěrečné kontrole, nedávají vám po dokončení ani souhlas s užíváním stavby, ani kolaudační souhlas. Pak se zařazuje do majetku na základě protokolu o dokončení, ze kterého bude vyplývat, že stavba je dokončena, funkční. Nevím, jakou formu  má "Zápis z provedené kontroly dokončených stavebních úprav stavby",  a proč stavební úřad kontrolu dělal, ale i podle Vašeho popisu předpokládám, že uvedená kontrola a zápis z ní nejsou podmínkou pro užívání stavby, to jediné ověřte, jinak můžete zařadit do roku 2016 (021/042).

Jestli máte dotaci již závazně schválenou (rozhodnutí, smlouva - předpokládám, že ano, když plánujete poslat již žádost o platbu), tak musíte k datu zařazení dohadovat předpokládanou výši dotace zápisem 388/403 a od ledna začít spolu s odpisy dotaci rozpouštět (403/672).    

Obec k 1.1. zřizuje PO a převádí - svěřuje jí majetek, který PO bude mít ve svém účetnictví a bude ho odpisovat. Nemovitost: zaúčtuji ve výši zůstatkové ceny 25 mil na 401/021 a oprávky 7 mil na 081/021. (PC budovy je 32 mil.) Drobný majetek na 028 účtu ve výši celkem 235 tis. zaúčtuji: 088/028. Auto v zůst. ceně 146 tis. na 401/022 a oprávky 108 tis. na 082/022. Na auto za 254 tis. byl transfer - nerozpuštěnou část transferu ve výši 57 tis. zaúčtuji: 401/403. Prosím o případnou opravu a sdělení, jak zaúčtovat majetek na podrozvahu.

První dva případy máte zaúčtovány správně. Převod auta pořízeného z dotace musíte zaúčtovat zápisem MD 082 ve výši oprávek (108 tis. Kč) 403 ve výši nerozpuštěné dotace (57 tis. Kč) a  401 zbytek (89 tis. Kč)/D 022 (254 tis. Kč) (ve výsledku to ale vyjde stejně).

Předaný majetek PO převezme ve stejných hodnotách opačnými zápisy a od měsíce následujícího po předání začne DHM odpisovat a rozpouštět dotaci (vy provedete odpisy ještě v měsíci předání). Jste stále vlastníky, ale podle účetních předpisů vyřazujete svěřený majetek uvedenými zápisy z rozvahy a zaúčtujete ho zápisem 909/999 do podrozvahy. Doporučuji si ve směrnici ošetřit, že předaný majetek budete v podrozvaze evidovat v pořizovací ceně, je to jednodušší než v zůstatkové (ZC se každý rok mění a navíc nelze evidovat svěřený DDHM, protože ten má ZC 0 Kč). Jediné, k čemu by to bylo dobré je, že byste hlídali, zda, popř. jak PO svěřený majetek odpisuje, ale to můžete ověřit při každoroční inventarizaci svěřeného majetku i tak.  

Obec pořádá společně se složkami v obci dobročinný ples. Každoročně se výtěžek věnoval základní škole. Letos se pořadatelé rozhodli, že by chtěli výtěžek věnovat místní holčičce, která onemocněla zákeřnou nemocí a její léčba je značně i finančně náročná. Musí to schvalovat zastupitelstvo? Stačí napsat darovací smlouva? Zaúčtuji si příjmy i náklady na ples a čistý zisk by jsme odeslali té nemocné. Je to tak možné? Jak zaúčtovat tento dar?

Zaúčtujte jako výnosy ze vstupného , úet 602, položka 2111 a pak schválit jako dar a poslat 572, položka 5492. Nad 20 tis. dar musí schválit zastupitelstvo, do 20 tis. rada, kde není rada, starosta, pokud si ZO nevymínilo. Stačí sepsat darovací smlouvu.  

1. Na účtu 314 mám přeplatek vyúčtovaných záloh EPK. EPK přeplatky nevrátila.Na EPK byl podán návrh na insolvenční řízení. Mám tuto pohledávku nechat na účtu 314 nebo přeúčtovat na 469? A vytvořit opravné položky 556/194? 2. Naše obec zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení za celkem asi 15 organizací a následně jsme každé organizaci přeúčtovali poměrnou část nákladů. Jedná se o obce a PO. Jak mám prosím účtovat?

1. Převeďte přeplatek na účet 311 (zápisem 311/314) a pokud je k 31.12.2016 déle než devadesát dní po splatnosti, tak musíte vytvořit i OP (jen pozor, kdyby to byla pohledávka dlouhodobá, tak k účtu 469 se OP tvoří na účtu 149 - toto je však pohledávka krátkodobá, jen se bude dlouho vymáhat, ale dlouhodobost jako smluvní podmínka při vzniku pohledávky sjednána nebyla). Pohledávku přihlašte do insolvenčního řízení.

2. Fakturu zaúčtujte 377 MD/ 321 D, úhradu fa 321 MD/ 231 a příjem od organizací 231 (pokud v jednom roce, tak z hlediska RS kompenzačně) /377 D.

Obec má uzavřenou smlouvu s nedalekým městem -"Smlouva o spolupráci na zajištění provozu sběrného dvora odpadů....." Nyní jsme obdrželi od města vyúčtování za rok 2016 s rozpisem, kde jsou uvedeni jmenovitě naši občané, kteří tento sběrný dvůr využili. Na vyúčtování je ještě uvedeno, že se jedná o konsolidovanou položku, kterou máme zapojit do rozpočtu obce. Prosím tedy o radu jak tuto platbu správně účtovat.

Máte s obcí uzavřenou smlouvu o spolupráci podle § 46 zákona o obcích, tzn. předpis z vyúčtování účtujte 572/349 a úhradu 349/231, odpa 3722, pol. 5321. Je to za rok 2016, tzn. správně byste předpis 572/349 měla udělat ještě do roku 2016. Je to vedeno v režimu vzájemných dotací. 

Při opravě vodovodu jsme přerušili síť elektronických komunikací. ČTI nám škodu nafakturovala a my ji uhradili 547/321 a 321 231 pol.5192 par.2310. Přemýšlím ale, jestli si můžeme uplatnit DPH, když je to vodovod? Ještě bych se zeptala, dělníci zaměstnaní u města pracují v zimě a částečně i v létě v lese, starosta chce abych uplatnila DPH u pracovních oděvů a bot 501 ZJ 40,343 ZJ 40/321 a 321/231 pol.5132 par.1032, lze to?

Obecně pokud máte vodovod ke zdaňované ekonomické činnosti, tak byste i u souvisejících vyvolaných nákladů mít odpočet měli (třeba byste byli nuceni opravit, co jste poškodili - tedy tady by problém nebyl). Problém vidím v jiné věci - tady pokud správně chápu - opravu jste nezajišťovali, ale hradili jste vzniklou škodu na ČTI - nicméně ale nahrazení škody není vůbec zdanitelným plněním a škodu vám měli vyúčtovat mimo DPH. Pokud to udělali s DPH, tak byste jim měli fakturu správně vrátit s tím, že náhrada škody není předmětem daně. Pokud uplatníte odpočet - je tam riziko, že vám to bude napadeno, že se nejedná o plnění a tudíž není nárok na odpočet (to si již musíte zvážit sami, co uděláte).

Pracovní oděvy - pokud to mají jak na činost v lese tak i třeba na pozemní komunikace, tak by se správně mělo poměrovat - tedy doložíte, že zhruba z 60% v lese a zbytek třeba na zeleni či komunikacích - potom uplatníte 60% v režimu poměrného odpočtu podle §75. Tedy 60% základ daně a 60% odpočet na 343 a zbylých 40% včetně daně bez odpočtu. Zase je to na vašem zvážení, zda do tohoto půjdete nebo zda budete deklarovat, že je to jen pro práci v lese a budete uplatńovat plný odpočet. ZN

Reaguji na dotaz ze 3.2.2017 změna účetní metody. Jsme město a ve vlastnictví máme cca 1 500 bytů a veškerou agendu s nimi si děláme sami. Jde mi právě o ty služby. Ty v současné době účtujeme obratově / přes účty tř. 5 a 6/, nárokujeme si DPH ze záloh na vstupu a při vyúčtování DPH odvádíme. Jako město pro odpočet využíváme krátící koef., takže DPH na výstupu nám jej výrazně ovlivňuje. Fungovalo to docela dobře do zavedení KH. Ono to funguje i po zavedení KH, ale u vodného a stočného jsme se dostaly do problému v tom, že máme hromadu odběrných míst, na každé odb. místo je samostatný daň .doklad a to nejprve na zálohu a potom na vyúčtování. Každý daň .doklad se musí zapsat zvlášť, aby se to spárovalo v KH, takže je s tím hodně práce. Vím, že je možné ty služby účtovat v režimu přeprodeje, ale je mi jasné, že to neprojde, protože by se výrazně snížil krátící koef. Z toho původního dotazu jsem pochopila, že organizace chce do přeprodeje jen něco, teplo by ponechala v režimu s DPH. A to je to, na co se chci zeptat. Jestli skutečně mohu např. právě to vodné a stočné přeřadit do přeprodeje a vše ostatní nechat v režimu s DPH? Už jsem nad tím také přemýšlela, ale myslela jsem si, že musím buď vše do přeprodeje, nebo vše v režimu s DPH. Že si nemůžu vybírat podle toho, kde se mi to hodí, a kde ne.

Ta varianta přeprodeje služeb vlastně počítá s tím, že se jedná o samostatná plnění. Přitom mi dle mého názoru  nebrání také tato plnění dále rozdělit, pokud se k nim také chovám jako k samostatným plněním - tedy provedu jejich samostatné vyúčtování, nejlépe také stanovím samostatně výši zálohy na tato jednotlivá plnění. Pokud to udělám, tak nevidím nikde blokaci nechovat se k části služeb v režimu přeprodeje a k části v režimu "s DPH". ZN

Dle vašeho článku: "Ještě jedna kalamita pro PO v souvislosti s novelou z.250", je v §28, odst. 1 psáno: Příspěvková organizace sestavuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu, které schvaluje její zřizovatel. Dotaz: Rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu schvaluje rada obce nebo zastupitelstvo?

V dokumetech je teď ze 7.2. aktuální rozbor dané problematiky pod názvem "Novela zákona 250/2000 Sb. pro PO - rozp. proces (první mat) ". Cituji Vám z něj:

návrh rozpočtu – připravuje jej příspěvková organizace (nikoliv zřizovatel). Tento návrh musí být zveřejněn do 15-ti dnů před jeho projednáváním zřizovatelem. Za zřizovatele bude kompetentní osobou ke schválení rada obce, tam kde rada není, tak se bude jednat o starostu. Následně má být do 30-ti dnů po schválení tento rozpočet zase zveřejněn. Z hlediska návrhu rozpočtu asi bude stejně jako u střednědobého výhledu nejprve zpracován pracovní materiál, dojde k jeho zkonzultování se zřizovatelem a teprve poté bude jako oficiální návrh zveřejněn."

a k SVR:

" střednědobý výhled rozpočtu schvaluje obecně příslušný orgán zřizovatele – tedy rada a v obcích bez rady starosta".

Dále je tam i doporučení:

"Nejsme si vědomi, že by k tomu existovalo nějaké stanovisko MFČR. Opatrným přístupem (asi nejvíce v souladu se zákonem) by bylo začít tyto dokumenty co nejdříve zpracovávat a připravit je ke schválení v příslušném orgánu obce (s tím, že ke zveřejnění dojde někdy v průběhu prvního pololetí 2017)."

Tak si ho kdyžtak projděte, je to určitě vhodné.

Minulý týden jsme se zúčastnili školení, kde nám přednášející říkala, že smlouvou o výpůjčce dle NOZ nelze přenechat naší příspěvkové organizaci budovy, stavby, případně část pozemku, ale pouze dlouhodobý movitý majetek. Je to, prosím, pravda? V NOZ je uvedeno, že smlouvou o výpůjčce lze přenechat nezuživatelné věci. Pokud je to pravda, jak to tedy máme vyřešit s budovami a stavbami (např. budova základní školy, mateřské školy, kotelna MŠ apod.)? Možnost je dle zákona číslo 250/2000 Sb., § 27, aby obec svěřila budovy a stavby své příspěvkové organizace, a to uvedením ve zřizovací listině, potom by PO majetek musela odpisovat. Prosím, nevíte, jestli existuje ještě jiná možnost, jak vyřešit nemovitý majetek u PO, pokud by obec nechtěla majetek svěřit?

Máte opravdu možnost majetek PO buď svěřit na základě zřizovací listiny (pak majetek eviduje a odpisuje PO, vy evidujete v podrozvaze) a nebo uzavřít smlouvu o výpůjčce. Podle OZ můžete vypůjčit nezuživatelnou věc, definici nezuživatelné věci najdeme v § 500, cituji: "Movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení, je zuživatelná; zuživatelné jsou i ty movité věci, které náleží ke skladu nebo k jinému souboru, pokud jejich běžné užití spočívá v tom, že jsou prodávány jednotlivě. Ostatní věci jsou nezuživatelné". Věci se dále podle OZ rozdělují na hmotné/nehmotné (§ 496), movité/nemovité (§ 498). 

Z výše uvedeného vyplývá, že z hlediska OZ určitě není problém dát (komukoliv) do výpůjčky i nemovité věci, v praxi se běžně do výpůjčky movitý i nemovitý majetek  zřízené PO dává. Je na vás, jaký způsob si vyberete - zda předáte své PO k hopodaření nebo do  výpůjčky.

Bylo v roce 2016 nutné vyvěsit rozpočtový výhled 15 dní před projednáním v zastupitelstvu obce? Nebo chystají se změny v tomto v roce 2017?

Doposud nebylo nejen nutné rozpočtový výhled vyvěšovat, ale ani ho schvalovat v ZO. 6.2.2016 vyšel ale ve SZ zákon č. 24/2017 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na jehož základě bude novelizován mj. zákon č. 250/2000 Sb. Účinnost by měla být 22.2.2017, tzn. pro rozpočtové výhledy sestavené před tímto datem platí ještě výše uvedené (nevyvěšuje se, nemusí se schvalovat). Po účinnosti zákona se rozpočtový výhled přejmenovává na střednědobý výhled rozpočtu a ten bude muset být vyvěšen 15 dní před projednáním a do 30 dnů od schválení. Máme k tomu na stránkách aktualitu z 6.2.2017 " Zákon o rozpočtové odpovědnosti - VELKÉ RIZIKO POKUT" , tak se na ní kdyžtak podívejte, je tam i informace, že musíte do 20.3.2017 zveřejnit schválený rozpočet na r. 2017. Připravujeme i rozbor dané problematiky do dokumentů ke stažení.