Dotazy

Prosím o kontrolu, jestli mám správně zaúčtovanou darovanou sněhovou frézu od vybrané účetní jednotky (DSO). Podklady jsem dostala tyto: Pořizovací cena 57 490,- Kč, součet odpisů 022/082: 25 634,- Kč, zůstatková cena 022/403: 20 707,- Kč a zůstatková cena 022/401: 11 149,- Kč (na frézu byla dotace). Zaúčtovala jsem 022 MD pořizovací cenu 57 490,- Kč, na 082 DAL odpisy 25 634,- Kč, na 403 DAL 20 707,- Kč, a na 401 DAL 11 149,- Kč. Také bych potřebovala vědět, jestli se tato 403 má také zobrazit v příloze účetní závěrky v bodě C.1. zvýšení stavů transferů.

Zaúčtování se jeví zcela správně, ano je to zvýšení stavu transferů o předaný transfer, myslím, že se tato hodnota do C1 dostává. 

Potřebovala bych účetně vyřešit situaci, kdy Svazek obcí mikroregionu bude převádět stany jednotlivým obcím. Stany byly pořízeny z dotace. Jejich cena byla nad 40 tis. Kč, byly odpisovány a ke dni 31.12.2016 je jejich účetní cena 0. V roce 2017 po ukončení udržitelnosti projektu je bude mikroregion převádět do majetku obcí. Prosím, v jaké ceně, když je ZC 0 a jakým způsobem zaúčtovat nabytí u obcí , případně vyřazení u mikroregionu. Myslíte, že by měla nabytí majetku schvalovat R-obce ?

Pokud je ZC 0, tak stany převedete v jejich účetní ceně (tj. jejich PC - uvádíte, že byla u jednoho nad 40 tis. Kč a zárověn převádíte i oprávky, je to převod mezi VUJ) zápisem 082/022. Stany jste sice pořídili z dotace, ale pokud jsou již doodepsány, tak k nim máte jistě už i rozpuštěnou dotaci. Obce přeberou ve stejných hodnotách opačným zápisem 022/082 (je to převod mezi VÚJ). Je to nabytí hmotné movité věci, nemusí to tedy schvalovat  ZO, nabytí movitých věcí je v kompetenci rady. Záleží ale také, jaká pravidla máte pro převod majetku nastaveny v DSO (stanovy aj.). Totiž ten majetek jste mohli nabýt již tím, že nabýval DSO (nabývání majetku pro členské obce).

Jsme statutárním městem a mj. provozujeme vlastními zaměstnanci infocentrum, kde prodáváme jednak vlastní propagační zboží a dále např. knihy, senior slevenky a vstupenky na kulturní a sportovní akce od různých portálů na základě komisionářské smlouvy. Z těchto prodejů máme provize. Na základě § 12 ZoET jsme měli za to, že tržby ÚSC nejsou podle zákona o evidenci tržeb evidovanou tržbou. Avšak po prostudování metodického pokynu - bodu 2.2.4 Nepřímé zastoupení ve vazbě na § 8 ZoET a zejména odpovědi na dotazy SMO jsme znejistěli. Můžete nám potvrdit nebo vyvrátit vysvětlení, že EET se týká i ÚSC? V případě, že prodej bude realizován přes EET budeme hlásit pouze tržby z nepřímého zastoupení nebo z této pokladny je možné (a vhodné) hlásit všechny tržby (i ty, které se povinnosti EET netýkají).

U komisních prodejů je to specifické tím, že to není váš klasický příjem, ale příjem komitenta a v rámci EET je to řešeno jako nepřímé zastoupení, které EET podléhá. Problemtika provozování infocentra a EET je řešena v bodu 4. odpovědi GFŘ. V odpovědi se vyjádřili, že komisní prodej, kdy komisionářem je infocentrum (organizační složka obce) a komitentem třetí osoba, jejíž zboží v infocentru prodáváte, je na bázi nepřímého zastoupení. Dále k tomu uvádějí, že podle § 8 ZoET, cituji: „Jedná-li poplatník svým jménem na účet jiného poplatníka, je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného.“

Opravdu tedy v infocentru musíte vést EET, a to i přesto, že vlastně evidujete tržbu, která představuje plnění, jež je kompletně příjmem na straně komitenta (i když na ní nebudete mít provizi). K tomu ještě dodám, že i SMO poukazoval na nelogičnost a vazbu na §12 tohoto ustanovení v podmínkách obcí - nicméně byl odmítnut a v případě komisních prodejů skutečně GFŘ na EET u obcí trvá (považují §8 za speciální ustanovení, byť já bych si spíše myslel, že §12 má být tím speciálním ustanovením)..

GFŘ v odpovědi uvádí (je to zvýrazněno tučně), že: "Vzhledem k tomu, že evidovaná tržba v daném konkrétním případě není příjmem obce (komisionáře), ale příjmem třetí osoby (komitenta), není možné aplikovat § 12 ZoET a nejedná se o tržbu vyloučenou z evidence. Takový charakter by měla pouze případná marže obce, pokud by byla součástí celkové ceny zboží."

Tzn. pokud máte na prodávaném zboží provizi, tak ta je podle § 12 z EET vyloučena (je to váš příjem) a přes EET máte evidovat jen tržbu komitenta. 

Jako jedinou výjimku lze použít § 6 ZoET, kdy GFŘ v odpovědi uvádí, že jste povinni podle výše uvedených pravidel evidovat tržbu, "ledaže tato platba nezakládá komitentovi rozhodný příjem ve smyslu § 6 ZoET".

Rozhodný příjem je definován:

§ 6

Rozhodný příjem

(1) Rozhodným příjmem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

b) u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo

4. podléhá dani ze samostatného základu daně.

(2) Příjmy podle odstavce 1 jsou u poplatníka, který je účetní jednotkou, příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou.

(3) Pro účely tohoto zákona je rozhodným příjmem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti také příjem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, který je předmětem daně z příjmů u jejího společníka. Tento příjem není pro účely tohoto zákona příjmem tohoto společníka.

Je pak tedy na posouzení, jestli třetí osobě, jejíž zboží prodáváte, platba zakládá nebo nezakládá rozhodný příjem, ale budou to spíše výjimky (její ojedinělá tržba, není předmětem DPPO aj.).

V odpovědi máte uveden i postup, jak tržby evidovat a informaci, že pro maloobchod platí EET od 1.3.2017.

Varianta, že budete evidovat vše - tedy i podle zákona vyloučené tržby v zákoně dle mého názoru není nijak zohledněna (§12 hovoří o tom, že se jedná o tržby vyloučené, ne, že je poplatník může vyloučit). Na druhou stranu u §37  (dočasné vyloučení ve vazbě na postupný náběh projektu) také uvádí, že určité tržby evidovány nejsou (ne "nemusí být"), nicméně v odpovědích finanční správy se běžně objevuje varianta, že eviduji určité tržby i dříve. Tedy dle mého názoru varianta, že v IC jsou evidovány všechny tržby asi možná je - musíte vyhodnotit, zda je to efektivní.

V roce 2016 došlo k řádnému vyúčtování záloh za energie jednou nejmenovanou obecně prospěšnou společností, které byly následně zmrazeny účty. Následně došlo k zjištění chybného odečtu a byla nám vystavena faktura na přeplatek splatnost v 4/2016. Do dnešního dne není uhrazeno protože společnost je v insolvenci. O přeplatku jsem účtovala -502/-321. Asi bych měla tvořit opravnou položku, ale nevím jak to dostat na 311.Nebo to mohu nechat na 321 a zinventarizovat.

Nevím, jak jste účtovala původní vyúčtování, předpokládám ale, že účet 314 máte vyrovnaný. Je to vaše pohledávka, přeúčtujte jí tedy k 31.12.2016 zápisem 311/321, tím se vám vyrovná účet 321 a budete pohledávku inventarizovat již správně na účtu 311. Jelikož je déle než 90 dní po splatnosti, musíte k ní dopočítat k 31.12.2016 i opravné položky (10 % za každých 90 dní po splatnosti) a zaúčtovat je 556/194. Nezapomeňte svou pohledávku včas přihlásit do insolvenčního řízení.

1) Obec obdržela investiční dotaci pro rok 2016 od Olomouckého kraje na akci realizovanou v roce 2016. Olomoucký kraj po přidělení dotace zaslal na běžný účet obce finanční prostředky přidělené dotace. Podmínkou k poskytnutí dotace bylo její vyčerpaní do konce roku 2016 a zaslání vyúčtování poskytnuté dotace, což obec v termínu 31.1.2017 provedla. V průběhu realizace stavby a po jejím dokončení, zhotovitel stavby vystavil dvě dílčí faktury. Obec obě faktury obdržela v roce 2016 s tím, že jedna měla splatnost v roce 2016 a druhé končila splatnost v roce 2017. Obec, na základě výše uvedené podmínky Olomouckého kraje a dle termínu splatnosti první faktury, uhradila částečně (pouze částečně) první fakturu, a to pouze do výše poskytnuté dotace Olom. kraje. V roce 2017 obec zhotoviteli uhradila zbývající část první faktury a celou druhou fakturu. 2) Obec na stejnou investiční akci uzavřela smlouvu o přidělení dotace pro rok 2016 také od SFDI. Z důvodu změn v projektu v roce 2016 nebylo žádáno obcí o uvolnění a proplacení faktur a se SFDI obec jedná o uzavření nové smlouvy na rok 2017. Písemně má obec potvrzeno, i když nepožádala o uvolnění a proplacení faktur, že se finanční prostředky dotace automaticky převádějí na rok 2017, ve kterém si obec po uzavření nové smlouvy se SFDI muže o uvolnění požádat. Akce (stavba) byla kolaudována a kolaudační souhlas byl vydán v lednu 2017. Dotaz zní: Jak zaúčtovat dotaci z roku 2016 i platby došlých faktur, které se týkají jak roku 2016 (zhotovitel, projekt, rozpočet, správní poplatky) tak i roku 2017 (technický dozor stavebníka, autorský dozor, geodetické práce) a kdy zařadit do majetku obce provedenou stavbu, když kolaudace proběhla ke konci ledna 2017 a v následujících měsících po této kolaudaci ještě bude obec hradit faktury dotýkající se realizace stavby (viz. výše popsané). K dnešnímu dni není možné stanovit konečnou cenu majetku obce hlavně s ohledem na neznámou cenu oceňovaného věcného břemene a též výkupu pozemků pod chodníkem od Olomouckého kraje.

1. Nejprve se pozastavím nad způsobem placení faktur dodavateli. Uvádíte, že podmínkou kraje bylo vyčerpání poskytnuté dotace do konce roku 2016, to je běžná dotační podmínka, že uvedou čerpání do konce roku, kdy dotaci poskytli. Proč jste ale nezaplatili dodavateli celou fakturu, tomu nerozumím. Naopak dotaci čerpáte na základě splnění určitých podmínek a těmi často bývá i povinná spoluúčast žadatele, určitě jste tedy nemuseli výdaje faktury, které nebyly kryté dotací, hradit až další rok. Úplně zbytečně jste podle mě naopak (i když asi jen o pár dnů) porušili splatnost první faktury (jestli jsem to dobře pochopila).  

2. U dotace ze SFDI, pokud máte od nich písemné potvrzení, že vám prostředky poskytnou po podepsání smlouvy v r. 2017 (i když jste náklady vynaložili v r. 2016), tak můžete tuto dotaci k datu zařazení majetku v lednu 2017 dohadovat zápisem 388/403 a od února jí spolu s odpisy začít rozpouštět. Vyúčtování byste pak účtovala 346/388 a přijetí 231/346. Nic se neděje, i kdyby vám dotaci náhodou během roku 2017 nepřiznali, v jednom roce by nebyl problém to opravit (zrušila by se dohada a rozpouštění dotace).

Dále pro přehlednost uvedu odpovědi k jednotlivým částem dotazu:

Jak zaúčtovat dotaci z roku 2016 i platby došlých faktur, které se týkají jak roku 2016 (zhotovitel, projekt, rozpočet, správní poplatky) tak i roku 2017 (technický dozor stavebníka, autorský dozor, geodetické práce)  - dotace byla vyúčtována až v r. 2017, tzn. v roce 2016 přijetí dotace účtujeme jako zálohu, k podpisu smlouvy 915/999, ke dni přijetí dotace 231 (ÚZ,org) pol. 4222/374 a zároveň 999/915, to je k dotaci v roce 2016 vše, v lednu k datu vyúčtování zaúčtujete 348/403 a 374/348 a začnete dotaci rozpouštět od února spolu s odpisy. Předpis obou došlých faktur v roce 2016 v celé jejich výši  042/321, úhrada v r. 2016 321/231 - označit celou úhradu org + ÚZ (uvádíte, že jste v r. 2016 uhradili dodavateli ve výši dotace). Všechny související náklady (projekt, rozpočet, správní poplatky), dozory, geodet) ať vznikly v r. 2016 nebo před zařazením v r. 2017, účtujte na účet 042 s pol. 6121.

a kdy zařadit do majetku obce provedenou stavbu, když kolaudace proběhla ke konci ledna 2017 a v následujících měsících po této kolaudaci ještě bude obec hradit faktury dotýkající se realizace stavby (viz. výše popsané). K dnešnímu dni není možné stanovit konečnou cenu majetku obce hlavně s ohledem na neznámou cenu oceňovaného věcného břemene a též výkupu pozemků pod chodníkem od Olomouckého kraje. Do majetku musíte zařadit ke dni kolaudace a náklady, které vznikly do doby zařazení majetku a nemáte je jen vyfakturované, musíte k datu zařazení dohadovat zápisem 042/389. Může Vám následně při vyúčtování (389/321) vzniknout rozdíl od dohady, ten pak podle ČÚS zaúčtujete na přísloušnou stranu účtu 551 (MD - náklady vyšší než dohada, D - náklady nižší než dohada).  Zde je potřeba zdůraznit, že takto účtujeme o nákladech, které vznikly v době pořizování majetku, až do doby jeho zařazení. Pokud náklady ještě nevznikly - např. u VB není ještě podepsaná smlouva apod., tak se v takových případech jedná o náklady vzniklé po zařazení majetku do užívání, jsou to již provozní náklady. V případě VB, které ještě není sjednáno ho pak musíte evidovat odděleně od stavby, do 40 tis. Kč na účtu 028, nad 40 tis. Kč na účtu 029 (budete strana oprávněná). Výkup pozemků není výdaj související s pořízením stavby, pozemky se evidují majetkově odděleně od staveb, tzn. budete je pořizovat na účet 031 (u odkupu vč. souvisejících výdajů).

19.5.2016 došlo k předpisu faktury ve výši 667.592,-- Kč za výstavbu chodníku (042/321 ), v ten samý den proběhla kolaudace stavby a zároveň jsem věděla, že dostaneme ještě jednu fakturu na částku 10.769,-- za stavební dozor, účtovala jsem dle Jihočeského kraje : 042/389 - 10.769,-- - tvorba dohady na fakturu, 021/042 - 678.361,-- - převod do majetku, 388/403 - 500.000,-- - výše přislíbené dotace na dohadu 25.5.2016 - úhrada faktury za výstavbu - 667.592,-- ( 231/321 ) 31.5.2016 - předpis obdržené faktury za stavební dozor - 10.769,-- ( 389/321 ), a 16.6.2016 její úhrada ( 321/231 ). 5.9.2016 došlo k podepsání smlouvy na dotaci - 915/999 - 500.000,--, zároveň doplněn ÚZ k výdaji ve výši 500.000,-- 24.10.2016 - obdržení dotace ve výši 500.000,-- na účet ( 231/374 ) 31.10.2016 mi předložil starosta Závěrečné vyhodnocení, došlo k úspoře peněz a tudíž k vratce 39.362,-- - tady jsem začala lehce tápat : 915/999 - -39.362,-- ( snížení podrozvahy dle ZVA ) 388/403 - -39.362,-- ( snížení dohady a narovnání dotace na 403 ) 346/388 - 460.638,-- vyúčtování ( zrušení zbytku dohady ) 374/346 - 460.638,-- vyúčtování 999/915 - 460.638,-- odúčtování výše dotace z podrozvahy 374/231 - 39.362,-- vratka dotace. Jen na začátku máte překlep, pro jistotu ale zmiňuju - 25.5.2016 úhrada faktury 321/231. Předpokládám také, že od června majetek odepisujete a rozpouštíte dotaci. Ke dni 24.10.2016, kdy jste přijala zálohu jste měla odúčtovat z podrozvahy 999/915, to tedy doúčtujte a vratku podle ZVA už v podrozvaze nemusíte zobrazovat. Co se týče vyúčtování dohadované dotace, tam ČÚS hovoří jasně - když se vypořádává dohada dotace, účtuje se rozdíl + - do výnosů, bez úpravy TP. Vyúčtování zaúčtujte 346/388 (348 kdyby to byla dotace z kraje) ve výši přiznané dotace 460 638 Kč, 403/388 ve výši rozdílu 39 362 Kč, rozdíl zároveň podle ČÚS jednorázově zaúčtujete do výnosů zápisem 672/403, zúčtování zálohy 374/346 (jestli je to dotace od ústředí - např. ministerstvo, státní fond..) 460 638 Kč, vratka dotace 374/231 39 362 Kč, RS u vratky s NZÚZ a nejlépe minus příjmová položka (např. -4116), protože byla dotace přijata letos, tak to takto lze, ale je vždy lepší zkusit postup u vratky u poskytovatele ověřit (jak účtuje on - ale je to často předem prohraný boj). Měla bych k tomu jen poznámku. Když jste neměla podepsanou smlouvu, tak není vhodné dělat dohadu na dotaci, ale samozřejmě nevím, zda jste neměli k dispozici jiný podklad, ze kterého by vyplývala nezpochybnitelnost poskytnutí dotace. Není problém, i když je už majetek zařazen, k němu později přiřadit dotaci s tím, že to bereme jako novou skutečnost a rozpouštění provádíme od měsíce následujícího po přijetí dotace. O takových dotacích se pak při přijetí účtuje rovnou jako vypořádání na 403, nemusí se na zálohy, ale u Vás, když jste vědeli, že dotace bude nižší než přiznaná, jste to vyhodnotila správně jako zálohu. Jen pro příště - asi jste k datu zařazení mohli vědět, že dotace bude nižší, částky faktur už jste věděli, tak se vždy snažte dělat dohad dotace co nejspřesnější. A ještě jsem si všimla, že zmiňujete doplnění ÚZ zpětně do výdajů. Když výdaj vznikl před podepsáním smlouvy, tak byste neměli ÚZ zpětne doplňovat, nemohou to po Vás chtít, lze jen např. dooznačit org, aby byly výdaje oddělené pro případné kontroly. Ráda bych vás ještě požádala o doplňující informaci a sice tuto : Ve chvíli, kdy jsem dle Vaší rady zaúčtovala vypořádání dotace, došlo k tomu, že na účtu 403, tedy v části C1 přílohy mi zůstala částka 500.000,--, což znamená původní výši dotace, platí tedy i to, že i v kartě majetku bude uvedena jako výše dotace tato částka ? ________________________________________

Máte to správně. Podle bodu 4.2.6 ČÚS č. 709 se rozdíl od dohady zúčtovává jednorázově do výnosů, na kartě majetku (i v příloze na C.1) se nechává původní dotace, TP se nepřepočítává, dotace se tedy rozpouští spolu s odpisy zápisem 403/672 postupně po dobu životnosti majetku, až do výše původně odhadovaných 500 tis. Kč. Ten zápis 672/403 (když byla dohada vyšší) právě koriguje výnosy z dotace tím, že v roce vyúčtování o vzniklý rozdíl jednorázově výnosy snížím a tím ve výnosech zobrazím skutečnost, že budu po dobu odpisování majetku dotaci rozpouštět z vyšší než přiznané dotace (výnosy budou vyšší než měly být).

Vždy doporučuji snažit se dělat co nejpřesnější odhad podle dostupných informací, abychom se tomuto jednorázovému zúčtování, především ve významných částkách, raději vyhnuli.

V majetku ZŠ máme EZS na účtu 028 v hodnotě 21 tisíc. v majetku obce máme tuto EZS evidovanou na účtu 909. Jako obec žádáme o investiční dotaci (mimo jiné) i na rozšíření EZS do dalších pater budovy ZŠ za 94 000,- Kč. Prosím o radu, jak zaúčtovat a odpisovat v účetnictví obce, když je původní EZS v majetku školy a v podmínkách dotace bude určitě několik let udržitelnost projektu, takže převést technické zhodnocení do majetku školy asi nebude možné. Do žádosti o dotaci musíme uvést, jak bude zaúčtováno a odpisováno (odpisovou skupinu a délku odpisování).

Zabezpečovací systém lze vést v souladu s pokynem GFŘ D-22 jako samostatnou movitou věc (do 40 tis. Kč účet 028), u škol se v poslední době často přikláníme i k TZ budovy. Vyjdeme ale z vašeho zařazení. Plánujete provést TZ tohoto DDHM, to je tedy potřeba vést na účtu 029. Ohledně vedení TZ EZS v majetku je potřeba jasně definovat, čí je EZS majetek. Uvádíte, že EZS evidujete na účtu 909, tzn. pravděpodobně jste ho svěřili do hospodaření škole. Vy jste tedy nadále vlastníkem, jen ho neevidujete v rozvaze, ale v podrozvaze a zobrazujete tím skutečnost, že s daným majetkem hospodaří někdo jiný. Pak byste správně škole měli předat i provedené TZ (oni na účtu 029, vy na účtu 909). Z hlediska dotace by to problém být neměl, odpisy vám škola může, jako vámi zřízená p.o., dokládat. Nevím, jaká omezení jsou v dotačních podmínkách, většinou tam bývá zákaz převodu majetku (vlastnického práva), ale hospodaření s majetkem vlastní p.o. by vadit snad nemělo. Kategorizace lze 21.12.93 (ÚOS IV).

Od roku 2016 používáme pro vyúčtování služeb spojených s nájemným přeprodej. Pouze teplo zůstalo v režimu s DPH. Při vyúčtování dohadných položek na elektřinu z roku 2015 můžeme účtovat -502, když již účtujeme spotřebu na účet 377? U plynu by to neměl být problém, protože dále účtujeme o nákladech. Problém je také u úklidu, který v domě provádí náš zaměstnanec - zde může být režim mimo DPH nebo musí být DPH? Náklady účtujeme na 521 a museli bychom je přeúčtovat na účet 377 (asi aktivovat?). 2. Další problém je u vodného, stočného. Zúčtovací období je od října 2015 do září 2016. Hradíme zálohy, kde jsme si v roce 2015 uplatnili odpočet DPH. V listopadu přišlo vyúčtování a spotřebu jsme dali na účet 377. Potřebujeme ale zúčtovat celou zálohu včetně DPH, ale my máme 3 zálohy s odečtem DPH. Zde asi vznikl problém s DPH, kde jsme asi již neměli uplatnit odpočet. Které přiznání k DPH máme případně opravit - za rok 2015 nebo až při vyúčtovací faktuře v roce 2016? 3. A ještě prosím k dotacím - na účtu záloh přijatých by měly zůstat pouze dotace, které nyní dáváme do finančního vypořádání? Nevím jak volby, kdy jsme v roce 2016 již vyúčtovali a nyní znovu děláme finanční vypořádání? Na účtu záloh poskytnutých by pak měly zůstat pouze dotace nevyúčtované do konce roku od příjemců? Děkujeme předem za odpověď

1. Při vyúčtování dohadných položek, pokud je spotřeba menší než odhad, by rozdíl vznikl opravdu na 502 minus MD. V případě, že spotřebu v roce 2016 dáváte již na pohledávku k přeúčtování, tak by na tento postup nemělo mít vliv zúčtování dohad spotřeby za rok 2015. Tady si  nejsem jistá, na co se ptáte. 

2. Úklid je služba, kterou dodáváte vlastní činnosti, tj. to nemůže být přeprodej, to musí být služba s DPH. Takže náklad a výnos, ne náklady na 377, to by nebylo dobře. 

K tomu ještě podotýkám, že v případě služeb úklidu máme judikát ESD, že by tyto služby neměly být považovány za vedlejší plnění k nájemnému, ale že v případě jeho samostatného vyúčtování se jedná o zdaňované plnění (u bytových domů ve snížené sazbě DPH).

3. vodné a stočné - přechod na režim "mimo DPH" - tedy pokud správně chápu - přecházeli jste na režim mimo DPH, nicméně u toho, co nyní vyúčtováváte mimo DPH (a nemůžete již jinak, nebot jste také od lidí vyinkasovali zálohy mimo DPH) jste si ještě omylem uplatnili odpočet daně (konkrétně u záloh). Pokud tomu tak je, tak bohužel je toto případ pro dodatečná daňová přiznání na rok 2015. Pokud to budete řešit až při vyúčtování, je to na vaše riziko případného doměrku (nehodnotím, co je lepší - sami musíte vyhodnotit, do čeho půjdete ...).ZN

4. Na účtu záloh přijatých by měly být všechny přijaté transfery, kde ještě nebylo provedeno závěrečné vypořádání, nemohu říci, zda jsou to všechny, které dáváte do tabulky , co se posílají přes kraj dle vyhlášky o vypořádání, mohou tam být i další, např. z programů spolufinancovaných EU. Dále na 374 nebo 472 může být i přeplatek zálohy - tj. to, co po vypořádání máte vrátit. 

Ty zálohy poskytnuté, - ano zálohy poskytnuté, nevypořádané, ale navíc by tam mohly zůstat i pohledávky - např. na záloze 373 bylo 10 tis. Kč, příjemce vyúčtoval 8 tis. Kč, má 2 tis. Kč vrátit, ty 2 tis. Kč mohou klidně na 373 zůstat do vyrovnání vratky zálohy. 

Za kraj máme na Vás dotaz ohledně nového paragrafu rozpočtové skladby na Dopravní obslužnost (§ 2292). Žádáme Vás laskavě o informaci, kdy užít tento nový paragraf rozpočtové skladby oproti dříve používaným paragrafům 2221 a 2242, které odlišovaly provoz silniční a železniční dopravy. § 2292 je určen na úhradu nákladů, které souvisejí s dopravní obslužností (úhrada nákladů organizaci která organizuje veřejnou dopravu na území kraje)? A u obcí je to totožné? Vaše 2 odpovědi k tomuto tématu v lednu letošního roku jsme četli, přesto žádáme o upřesnění, v jakých případech užije kraj i obec všechny výše uvedené paragrafy.

Ono je pro mě těžké označit všechny případy, kdy se má odpa 2292 použít, nevím, ke kterým v praxi dochází, je to více případ opravdu krajů než obcí. Asi by bylo dobré vyjít z logiky důvododové zprávy, kdy zavedení toho nového odpa pro dopravní obslužnost vycházelo z nedostatečné vypovídací schopnosti položky 5193, kdy se dotace na DO dávaly i na položky transferové a proto se zvolilo odvětví, aby byly vidět výdaje na DO. Vysvětlení se věnuje i část zpráv MF 1/2017 - vydali je myslím minulý týden. Asi by měl mít odpa 2292 přednost před rozdělením na autobusy a dráhy. Musíte konkrétní dotazy asi směrovat na MF. 

4. Zařazení výdajů na dopravní obslužnost na paragraf rozpočtové skladby

čj.: MF – 1 951/2017/1104 – 2 – ref. Ing. J. Paroubek

 K dotazu na jaké paragrafy rozpočtové skladby se mají zařazovat výdaje podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřených podle současně účinného a dřívějších zákonů, sdělujeme:

 Na nový paragraf 2292 – „Dopravní obslužnost“ je třeba zařazovat veškeré výdaje podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících, to znamená nejen výdaje podle smluv uzavřených podle § 8 odst. 1 a § 9 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb., podle nichž se tyto smlouvy uzavírají od 1. 7. 2010, ale i podle již zrušeného § 19 odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákonů č. 304/1997 Sb., č. 150/2000 Sb. a č. 103/2004 Sb. (zrušen paragrafem 38 zákona č. 194/2010 Sb.) a podle již zrušeného § 39 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákonů č. 23/2000 Sb. a č. 103/2004 Sb. (zrušen paragrafem 39 zákona č. 194/2010 Sb.), podle nichž se tyto smlouvy uzavíraly do 30. 6. 2010 a i po tomto dni práva a povinnosti z nich zůstávají zachovány (§ 35 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb.).

V náplni paragrafu 2292 se uvádí, že na něj patří také „výdaje podle smluv s dopravci (kompenzace dopravcům, které v druhovém třídění patří na položku 5193)“. Na položku 5193 patří podle její náplně vedle výdajů „podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících uzavíraných podle zákona č. 194/2010 Sb.“ také „výdaje podle smluv uzavřených do dne 30. června 2010 podle ustanovení upravujících závazek veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti a úhradu prokazatelné ztráty z tohoto závazku, která zákon č. 194/2010 Sb. dnem 1. července 2010 zrušil (§ 19 až 19c zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 39 až 39d zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách)“. Jestliže na paragraf 2292 patří všechny výdaje patřící na položku 5193, musejí na něj patřit i výdaje podle smluv uzavřených podle zákonů o silniční dopravě a o drahách.

V 11/2016 proběhla směna pozemků (podán návrh na vklad). Dle prohlášení stran ve smlouvě je shodná cena pozemků Kč 3 mil. V 1/2017 došlo k zpětvzetí návrhu na vklad, koncem ledna 2017 k opětovnému podání návrhu. K jakému datu zrušit všechny účetní zápisy (úč. 647,554,664,036 a další) a nabrat zpět pozemky do úč. a ev. maj.? Musí to být k 31.12.2016, i když ke zpětvzetí došlo až následující rok?

Když jste o zpětvzetí návrhu na vklad měli info před posláním závěrky, měli byste účetní zápisy zrušit k 31.12.2016. Vaše směňované pozemky tedy vrátit do majetku a naopak ty směnou získané vyřadit (i zrušit zúčtování RH a předpis). Je to v souladu s ČÚS č. 701. Zrušené zápisy opět zaúčtujete koncem ledna k novému podání návrhu na vklad.

Dobrý den, stala se nám tato věc: obdrželi jsme z kraje finanční dar (jednalo se o vítězství v soutěži ve třídění odpadů). O daru jsme se dozvěděli v listopadu a tentýž měsíc bylo přijetí daru schváleno v rozpočtovém opatření (par. 3725/pol.2321) Na poskytnutí daru byla podepsána darovací smlouva, těsně před koncem roku byly peníze připsány na náš účet. Avízo k převodu přišlo 5.1. a bylo v něm uvedeno, že se jedná o transfer a máme o něm účtovat na pol. 4122. Mne zajímá, jak tuto záležitost opravit v příjmech. Příjem jsme původně měli v rozpočtovém opatření na 3725/2321, kraj jej označil jako pol. 4122. Musí takovou opravu rozpočtu na příjmové straně schvalovat opět zastupitelstvo nebo mohu opravu provést sama, když už o příjmu zastupitelstvo rozhodlo a v době jeho rozhodování nebyla informace o tom, že by se jednalo o transfer? Zákon 250/2000 Sb. upravuje rozpočtová opatření ve vztahu k výdajům, příjmy prakticky neřeší.

Víte, je mi to líto, považuji to za hodně zbytečné, ale RO je povinné ve vztahu k jinému rozpočtu, což dotace od kraje je. Pravdou však je, že příjem od kraje schválen byl a jedná se jen o upřesnění položky, což by nikdo soudný vyčíst neměl, ale úplnou jistotu nemáte u některých militantních kontrolorů, kteří trvají na doslovném plnění dle znění předpisu. Já bych vám schválila změnu v rozpisu rozpočtu bez zásahu ZO, stejně to musí schválit, vy se musíte rozhodnout dle zkušenosti vlastní s přezkumem, abych vás nedostala do problémů. 

Účtuji od začátku minulého roku ještě jednu obec. Při inventurách 403 jsem zjistila, že účtovali investiční dotaci 231 4213/672 a 231 4216/403 rovnou. Navíc v majetku mají kartu udělanou na část ze svých peněz to odepisovali a druhou kartu dotace a tu neodpisovali. Vůbec nevím jak se s tím mám popasovat. Ráda bych to nějak opravila tak, aby dotace byla správně v plné výši na 403 a nastavit kartu k odpisování. Některé dotace jsou však z roku 2013! Je možné v tomto případě účtovat 408/403 (rozdíl, který byl dán na 672?). Chci to nastavit správně, protože pokud to udělám přes 408, tak to bude auditor podrobně zkoumat. Jak dopočítat odpisy dotace zpětně?

Nevím, jestli se třeba nejednalo o dotaci přiznanou po zařazení majetku do užívání. Pak je možné jí zúčtovat do výnosů (nemáme postup nikde upraven). Měli bychom si pomoci významností částky - upravit si ve směrnici a nevýznamnou dotaci lze pak účtovat 231/403 a zúčtovat jí zároveň do výnosů 403/672 (to je vhodnější účetní postup, zkráceně  231/672). To je potřeba důkladně prověřit. Pokud byste zjistila, že se opravdu jednalo o dotace, které byly přiznány v průběhu pořizování majetku a patřily na účet 403, tak je musíte vyčíslit a pokud to bude významná částka (větší než 260 tis. Kč nebo 0,3 % Vašich aktiv netto), tak to jako opravu výnosů minulých let opravíte zápisem 408/403 (nevýznamná částka by se opravila 672/403, ale u vás to asi v součtu bude  významné). Dotace musíte poznamenat na karty majetku a dopočítat jejich rozpouštění a zaúčtovat jej 403/408 (posuzujeme to jako hromadnou chybu - nezaúčtování dotace na účet 403 a zároveň její nerozpouštění).

Ohledně odpisů nevím, jestli jsem to pochopila správně -  pořídili majetek z dotace za nějakou cenu a odepisovali jen tu část, kterou hradili ze svého? Pak musíte vypočítat odpisy za měsíce (roky), kdy se chybně odepisovalo - z celé pořizovací ceny (jaké měly být odpisy) a vzniklý rozdíl (od skutečně zaúčtovaných odpisů) doúčtovat 551 (významný na účet 408)/081 (082). U tohoto majetku předpokládám, že dotaci zápisem 403/672 proti odpisům rozpouštěli.

Nezapomeňte významné opravy přes účet 408 popsat do přílohy.

Prosíme o radu ve věci stanovení ODPA k dotaci na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí. Výdaje související s výkonem této agendy (včetně platu zaměstnanců) evidujeme na ODPA 6171, ÚZ 13011. Máme pochybnosti, zda-li bychom spíše neměli použít ODPA 4339, kde je odkaz přímo na zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Můžete nám poradit?

Ano, vhodnější je konkrétnější paragraf. Ten odkaz na zákon v paragrafu 4339 se týká státního příspěvku na výkon pěstounské péče (ÚZ 13010), můžete ho ale použít i pro všeobecnou SPOD (ÚZ 13011), doporučuji jej používat. 

Je možné do Veřejnoprávní smlouvy na dotaci pro hasiče, která je ve výši 25000 uvést, že je možné splnit účel dotace v následujícím roce? Chtějí si nechat vyhotovit prapor a to je na delší dobu.

Ano, je to možné, ničemu to neodporuje. Ve smlouvě musíte uvést dobu, do které má být účelu dosaženo, může to být i v příštím roce.

Naším zaměstnancům hodláme umožnit odběr obědů v jídlonosičích z místní školní jídelny (neplátce DPH) s tím, že jim z rozpočtu obce budeme částečně přispívat (max. 55% ceny oběda), tzn. uhradíme školní jídelně celou fakturu a od zaměstnanců vybereme zbylý podíl. Obec je plátce DPH - je povinna vybraný podíl od zaměstnance zdaňovat DPH? ( a tedy tento navýšit o DPH) nebo tato činnost dani nepodléhá? Pokud by se příspěvek nezdaňoval, lze účtovat kompenzačně (na účet 527 jen částku příspěvku od obce, zbytek na 335),ale pokud by podléhal dani, musela by se celá fakturovaná částka účtovat na 527 a vybraný příspěvek na 602 a DPH na 343?

Není povinné zdaňovat DPH, lze mimo režim, spíše je to vhodnější. Lze dávat do nákladů jen částku příspěvku, zbytek úhrady ŠJ na pohledávku. 

Níže kopíruji dotaz s vysvětlením k DPH - to je na konci. 

24/11 2016 STRAVNÉ A DODATEK DPH

Prosím o napsání celého postupu účtování. Možná to máte v dokumentech, ale potřebovala bych přesný postup podle našeho případu a nestíhám hledat. Jsme plátci DPH. Začali jsme odebíráme obědy pro zaměstnance od naší PO, jež je rovněž plátce DPH. Cena 1 oběda je 65 Kč vč.DPH, faktura celkem 6500 Kč vč.DPH za 100 obědů. Zaměstnanci platí 25,- Kč (strhnu z výplaty) a ze SF přispíváme 40,- Kč za 1 oběd (převedu z účtu SF). Jaké bude účtování – přijetí faktury, platba faktury, zaúčtování předpisu ve mzdách to co platí zaměstnanec, proúčtování této částky ve výplatní den mezd, převod a přijetí příspěvku ze soc.fondu. Ještě prosím o informaci, zda ze stržené částky zaměstnancům je třeba odvádět DPH (je možno si i daň uplatnit a případně z jaké částky) nebo se to bere jako klasické přeúčtování bez vlivu daně ? Velice děkuji za pomoc, máme to po novu.

Předpis fa: 527,343 MD/ 321 D ( ZD = 53,72, DPH 11,28)

Úhrada fa PO: 321 MD/ 231 6171 516 D ve výši 65 Kč

Předpis pohledávky za zaměstnanci: 335 MD / 527 D ( 649 D) a 343 D ( ZD 20,66 a DPH 4,34)

převod ze SF: 419 MD/ 236 6171 5499  D ve výši 33,06 (správně by mělo být bez DPH ze 40 Kč) a 231 6171 5169 minus D/ 401 D

Sražení ze mzdy: 331 MD/ 335 D a protočení RS: 231 6171 5011 D a zároveň 231 6171 5169 minus D. 

Ponechávám s výpočtem DPH, ale přečtěte si i ten názor níže , pokud nebudete umět opravit zaúčtování bez daně, tak se ozvěte, jak jste se rozhodli a já to ještě doplním

Můj dotaz (Ivana Sch. na Ing.Nejezchleba)

Je možné považovat obědy za plnění, že je nakupuji a prodávám zam. se slevou, že mám plný nárok na odpočet, zda nemusím řešit, koeficienty poměr i ek. - nevím, jak je to s benefity, ...

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Zdravím, toto konkrétně je pro mne velký problém. Pokud by to byla výrobní fabrika, tak neřeknu ani popel, odpočet DPH ponechám, a to, že inkasuji významně nižší částku za obědy než je pořizovací cena, vůbec nevadí. Jenže tady je přesně problém, že cíleně je nižší cena s tím, že se ti zaměstnanci zapojují do činností, které nejsou předmětem daně nebo jsou od DPH osvobozeny (kromě zdańovaných a do nich většinou jen okrajově). Třeba jsem srab, ale já bych v tomto případě nejraději jel v režimu přeúčtování - bez nároku na odpočet DPH na vstupu a bez odvodu na výstupu.