Dotazy

Město má příspěvkovou organizaci, u které bude koncem roku rada města schvalovat rozpočet na rok 2019. Dle směrnice rada schvaluje provozní rozpočet hlavní činnosti a rozpočet hospodářské činnosti PO. Příspěvková organizace plánuje (se souhlasem zřizovatele) od února příštího roku provádět investiční akci. Lze výdaje na investiční akci zařadit do návrhu rozpočtu PO na rok 2019? Pokud ano, tak jakou formou? Současná podoba návrhu rozpočtu PO je přehled plánovaných nákladových a výnosových položek.

Není to povinností  - zákon požaduje rozpočet výnosů a nákladů. Nicméně dobrovolně můžete skutečně udělat to (a někde to tak máme stanoveno), že děláme rozpočet fondu investic - tedy říkáme, jaký je počáteční stav, kolik vyčerpají na které investice, kolik natvoří v odpisech, kolik třeba bude odvod zřizovateli .... - tedy s tímto rozpočtem tak schválíme investice na 2019. Ale opakuji - je to dobrovolné (nicméně u "větších" PO to považuji za nanejvýš vhodné). ZN

Obec měla v minulých letech vynaložené náklady na pořízení majetku na účtu 042 - hřbitovní zeď, ve výši 113.740,00 Kč. V letošním roce došlo k realizaci akce, která nebyla investiční, ale jednalo se o opravu hřbitovní zdi. Nyní bych chtěla odúčtovat z účtu 042 , jaký použít nákladový účet? Buď účet 408, ale nedosahuji určitého procenta aktiv nebo účet 547 zmařená investice nebo 549 ostatní N z činnosti. A měla by tento proces schvalovat i Rada obce?

Záleží, jak k tomu v minulosti došlo. Jestli jste to chybně klasifikovali, tak bych na to nahlížela jako na opravu chyby ve smyslu, že jste to tenkrát měli účtovat jako neinvestici a opravila bych to tedy s použitím těch nákladových účtů, na které mělo být účtováno, tzn. nejspíš 518, jestli to byly nějaké projektové práce,  vlastní práce na opravě 511, 538 správní poplatky apod, když to není pro vás významná částka, tak to určitě patří do nákladů. Druhá varianta by bylo účtovat to jako zmařenou investici na účet 547, ale to jen pokud jste tehdy mysleli, že to bude investice a nakonec z toho byla neinvestice. Jestli jste ale uvedené náklady "využili" teď při opravě, např. projekt apod., tak by to nebylo vhodné klasifikovat jako zmařenou investici, myslím, že to spíše bude ten první případ. Ono totiž jestli je tam nějaká souvislost těch nákladů s opravou, tak to není zmařená investice, ale i kdybyste z tenkrát dostupných informací mysleli, že to bude investice, tak bych teď na to nahlížela jako na novou skutečnost - zjistili jste, že to bude neinvestice, ale já to pak pořád v tomto případě nevidím jako zmařenou investici, ale jako změnu záměru z investice na neinvestici, kdy k dokončení projektu ale fakticky došlo. Obsahová náplň účtu 547 je totiž mj. tato: "Dále obsahuje i náklady spojené s rozhodnutím o nedokončení pořizovaného dlouhodobého majetku, a to k okamžiku rozhodnutí o nedokončení pořizovaného dlouhodobého majetku." Pokud ale uvedené náklady využijete k dokončení opravy, nepřijde mi logické účtovat na tento účet ve vztahu k jeho smyslu. Zmařenou investici, tedy v podstatě ukončení pořizování majetku před jeho dokončením, by musel schválit ten orgán, který schválil pořízení. V případě však, že z akce "vylezla nakonec oprava" jedná se jen o zachycení skutečnosti v účetnictví, nemá kdo co schvalovat, protože se to stejně tak udělat musí. Opravovat RS zpětně nelze, to se neřeší. 

Uzavřeli jsme směnnou smlouvu se ZD. Obec-vlastník pozemku smění tento pozemek za budovu RD(ZD).Ve smlouvě není uvedena cena, pouze,že jsou ceny nemovitostí stejné. ZD nechalo vypracovat znalecké ocenění z důvodu jejich placení daně z převodu.K datu vkladu na KN vyřadím pozemek z evidence v účetní hodnotě 554/031.Nevím si rady s nabytím budovy - zařadím dle ZP 021/646 - nic jiného ??? A ještě prosím o jedno zaúčtování. Obec pořizuje novou cisternu pro JSDHO .Financovat budeme z GŘ HZS ,z kraje a z vlastních zdrojů. Nyní máme přislíbený dar od Nadace ve výši 100.000,-Kč.Nadace má ale tuto podmínku .Částku zaplatí přímo dodavateli na jeho účet na základě námi přeposlané faktury od dodavatele. Část bude tedy uhrazena obcí a část Nadací. Naším účetnictvím tedy tato částka vůbec neprojde. Nevím si rady jakým způsobem fakturu zaúčtuji, aby se mi promítla do celkové částky za auto a aby mi těch 100.000,- Kč nechybělo v účetnictví. Děkuji.

Směnu musíte zaúčtovat takto: v hodnotě nabývaného domu v jeho RPC (ZP nebo odhad) k datu podání návrhu na vklad 311/646, 042/321, 321/311 a zařazení domu 021/042  a vyřazení pozemku v účetní hodnotě 554/031. Zrovna nedávno jsem řešila podobný dotaz, kde jsem upozorňovala na to, že je vhodnější ceny směňovaných nemovitostí do smlouvy uvádět, kvůli účtování, DPH apod. Ohledně ocenění nabývaného domu, ZD má ZP, ale asi jen na váš pozemek, protože daň z nabytí platí nabyvatel, oni tedy mají platit z vašeho pozemku. Kdyby měli i na RD, to by pro vás bylo nejjednodušší, jinak musíte ocenit sami. Jelikož není cena RD ve smlouvě uvedena, musíte ocenit v reprodukční pořizovací ceně, což je právě buď cena dle ZP nebo lze sami odhadnout podle oceňovací vyhlášky, u pozemků je to celkem proveditelné, u domu to bude trochu složitější. Podívejte se na dotaz ke směně z 27.9.2018, tam je to vysvětleno.

K druhému dotazu - můžete to řešit tak, že fakturu za cisternu zaúčtujete 042 MD v  celé její výši/321 D ve výši, co budete hradit, 403 D ve výši příspěvku od nadace 100 tis. Kč, kterou budou hradit oni. Nebo lze na 321 D předepsat celou fakturu a účtovat to jako zápočet, tzn. předepsat pohledávku za darem z nadace 344/403 a proúčtovat 321/344 a i přes RS s položkou 6123 a 3121. Každopádně ale doporučuji pokusit se s nadací domluvit, protože podmínkou dotace bývá prokázání úhrady výdajů, už jsme podobný dotaz řešili, jestli byste nemohli uhradit a oni by poslali dar vám. Raději i ověřte, že nevadí, že to spolufinancuje i kraj.

V jakém kurzu účtovat zahr.cestovné. Záloha 50 EUR nákup v KB - částka odečtena z účtu. Ten den vyplacena záloha. Po návratu vyúčtování - zaměstnanci náleží 15 EUR, zbytek vrátil, následně EUR vloženo do KB - připsáno na účet. Na zahr.cestovné máme starou směrnici, kde je uvedeno: "pro přepočet valut se použije kurz, za který bylo nakoupeno. Jak pro výdej zálohy, tak pro vyúčtování." Mohu takto postupovat?

Pro nákup či následný prodej cizí měny lze použít v souladu se zákonem o účetnictví  kurz, za který byla měna nakoupena/prodána. Nevznikne tak kurzový rozdíl. Kurz pro vyúčtování se zaměstnancem řešit nemusíte, když jste mu dali eura a on vám v eurech vrací. Nicméně ohledně kurzu ve vztahu k výdaji cizí měny zaměstnanci, zde už nelze použít kurz směny měny, protože ten se podle zákona o účetnictví uplatňuje opravdu jen na nákup nebo prodej, nikoliv na použití cizí měny. Takže směrnici v tomto správně nemáte, protože zde musíte použít buď pevný kurz nebo denní kurz ČNB, viz § 24 odst. 6 a odst. 7 ZoÚ. A ke kurzům ještě poznámka na okraj, co se vás v tomto případě netýká - pokud byste nedávali zaměstnanci v eurech a on vám nevracel v eurech, pak byste museli řešit i ustanovení § 183 a § 184 zákoníku práce. Účtování:

1. odepsání z KB 262 MD/231 D odpa 6171 pol. 5182 nebo 6330 pol. 5348 jestli účtujete v režimu oddělené poklady viz konec odpovědi, v odepsané částkce Kč (50 EUR x kurz za nákup)

2. příjem do pokladny 261 MD/262 D v té samé částce

3. výdej zálohy zaměstnanci 335 MD/231 D (popř. 262 D) odpa 6171 pol. 5173 a zúčtování výdaje v pokladně s pol. 5182, jestli neúčtujete v režimu oddělených pokladen - zde již musíte použít buď denní kurz ČNB (v den úhrady) nebo pokud máte vnitřním předpisem stanovený pevný kurz a pravděpodobně vznikne kurzový rozdíl oproti kurzu nákupu, který řeším na konci odpovědi

4. příjem vratky od zaměstnance 335 D/231 minus D (popř. 262) odpa 6171 pol. 5173
a opět případné zúčtování pokladny - opět nutno použít buď denní kurz ČNB (v den přijetí peněz zpět) nebo pokud máte vnitřním předpisem stanovený pevný kurz

5. prodej 35 EUR do KB 262/261 - zde opět lze využít kurz, za který bylo prodáno, analogicky, jako v bodě 1

6. příjem do KB 231 odpa 6171 pol. 5182/262 35 eur x kurz k datu prodeje

K tomuto účtování ještě poznámka - pravděpodobně vznikne kurzový rozdíl mezi kurzem použitým ve výše uvedených bodech. Rozdíl vám nevznikne jen mezi nákupem a prodejem měny, ale i mezi nákupem a použitím měny, zde tedy je potřeba rozdíl účtovat buď na účet 563, popř. 663. Sice tam těch kurzových rozdílů vzniká víc, ale nemusí se účtovat jednotlivě, stačí souhrnně, kumulativně zobrazit výsledný rozdíl - pokud zisk, pak na účet 663, ztrátu na 563.  

K tomu klasicky účtování pokladny přes pol. 5182 nebo přes položky oddělené pokladny (účet 231 pol. 5348 pro výdaj z BÚ do oddělené pokladny, účet 262 pol. 4134 pro příjem do oddělené pokladny z BÚ, účet 262 pol. 5345 pro výdaj z pokladny na BÚ,účet 231 pol. 4138 pro příjem z pokladny na BÚ, vše s odpa 6330), to už jsem do účtování výše pro přehlednost zakomponovala jen částečně.

Pořídily jsme jako obec Multicaru (starší vůz) za cenu 155.000,-, kterou jsme uhradili 16.2.18. Bohužel do majetku jsem ji zanesla až k 31.8. Můžete mi poradit jak je to z odpisy ( jednorázový od února až doteď), jak účtovat odpisy teď v daném měsíci září. A prosím zda by jste mi pro kontrolu napsaly i účtování celého nákupu.

Odpisovat se má nově pořízený majetek (i když je opotřebený) od měsíce následujícího po zařazení, chybí vám tedy odpisy za období od března do září. Chybějící odpisy tedy dopočtěte a zaúčtujte je klasicky 551/082, je to v rámci jednoho účetního období. Když je to starší vůz, musíte odhadnout jeho zbývající dobu životnosti. Od října pak pokračujte v odpisování, jak budete mít nastaveno. Nákup se účtuje 042/321, úhrada odpa podle účelu použití např. 3639 nebo 3745 pol. 6122 nebo 6123 jestli má SPZ. Zařazení 022/042 v pořizovací ceně + případné související výdaje.

Nákup nového PC a tiskárny + služby. Na faktuře máme uvedeno: notebook 22 385 Kč / tiskárna 2 057 Kč / myš 399 Kč / služby při instalaci - operačního systému, aktualizací, antiviru, tiskárny, provozních programů 2 420 Kč / office 5 929 Kč / instalace office a aktivace 605 Kč / doprava 484 Kč / rozšířená záruka tiskárny 363 Kč. Pro doplnění uvádím, že pro zařazení majetku nemáme směrnicí stanovené nižší hranice (např. u DDHM zařazujeme od 3 000 Kč). Děkuji.

Pro průkaznější evidenci, dohledatelnost  a snadnější nakládání doporučuji zařadit takto: notebook na účet 028, tiskárnu zvlášť - zde vzhledem k ceně pořízení také s pol. 5137, ale evidence jen na podrozvaze na účtu 902 a do její ceny zahrnout i rozšířenou záruku na ní,  myš a klávesnice rovnou do spotřeby jako provozní kancelářský materiál (jsou použitelné i s jiným PC), tzn. na účet 501, pol. 5139. Office v ocenění 6534 Kč (včetně souvisejícího výdaje za instalaci) nesplňuje hranici pro zařazení do DDNM (od 7 tis. Kč), ten účtujte na pol. 5172 a účet opět jen podrozvahový, zde jako nehmotný 901. Zbývá nějak naložit se službami při instalaci operačního systému, aktualizací, antiviru, tiskárny, provozních programů za 2 420 Kč a dopravou 484 Kč. Ta první část asi více souvisí s notebookem, aby byl provozuschopný, ale i s tiskárnou, tzn. poměrově bych to rozpočetla mezi cenu notebooku a tiskárny. Zmiňuje se tam i antvir, za ten ale asi na této faktuře neplatíte, tak ho neřeším. Ohledně dopravy, ta asi souvisí se všemi položkami, tzn. měla by se rozpočíst mezi notebook, tiskárnu a SW office.  

Leží mi před sebou 2 kolaudační souhlasy. 1. souhlas: "rekonstrukce chodníku U Hřbitova a Sadová" - v majetku obce je pouze ten chodník U Hřbitova a to v min. hodnotě cca 25 tis. Ten v ulici Sadová v majetku neevidujeme, ale historicky tam je. Podle informací, které jsem dostala bych měla nejprve chodník, který v majetku nemám, ocenit reprodukční pořizovací cenou. Jak prosím zaúčtuji a zařadím "nalezený majetek v RPC"? Všechny vynaložené náklady by potom byly jen na 511/2219 5171 i přes cenu cca 1,5 mil. Kč. Můžu mít k opravám kouladaci? 2. souhlas: "zvýšené křižovatkové plochy ulice Školní" - co je zvýšená křižovatka? Je to TZ komunikace? Dle mého ano. Ulici Škoní mám v evidenci majetku obce, takže veškeré náklady na 042/2212 6121 a teď po kolaudaci zvýším hodnotu komunikace?

1. Nevím, jaké práce byly konkrétně provedeny, jestli je to rekonstrukce ve smyslu TZ nebo jen odstranění opotřebení - oprava. Podle toho se odvíjí i účtování. Nevím přesně, jaké práce podléhají kolaudaci podle stavebního zákona, ale vždy je potřeba se rozhodnout podle toho, co přesně jste na majetku dělali. Jestli jste chodníky nějak rozšiřovali, měnili jejich parametry, je to spíše TZ. Jestli jste jen vyměňovali stávající povrch, pak je to oprava a to bez ohledu na její cenu, někdy bývají opravy nákladnější než je historické ocenění majetku. Ohledně nezařazeného chodníku jsou pak v souladu s tím dvě varianty. Buď jako vícenález zařadit do majetku zápisem 021/401 a účtovat to jako opravu. Druhá možnost by byla účtovat to rovnou jako pořízení nového, ale to jen tehdy, kdyby ten původní byl ve špatném stavu a nemělo smysl jej proto zařazovat s tím, že se opravdu spíše budoval nový. Ohledně vazby kolaudace a oprava v účetnictví - taková vazba není, i oprava se dá kolaudovat, naopak i TZ nemusí mít kolaudaci. Není zde souvislost.

2. To raději, stejně jako první bod, proberte s nějakým technikem, stavebním dozorem, prostě s někým, kdo ví, co se konkrétně dělalo. Já bych to takto od stolu také chápala jako rozšíření křižovatky, tedy TZ komunikace.

V červnu jsme obdrželi rozhodnutí o poskytnutí investiční dotace od Mze na výstavbu nového vodovodu. Typ financování ex ante, celkové náklady projektu 3 187 000,- Kč, z toho dotace Mze 2 072 000,- Kč, ÚZ 29992 (položka 4216), dotace od kraje ve výši 315 000,- Kč (bez ÚZ, položka 4222), vlastní zdroje 800 000,- Kč. Neuznatelné výdaje jako zpracování žádosti o dotaci, zhotovení projektové dokumentace, organizaci výběrové řízení – tedy neuznatelné výdaje ve výši asi 150 tis. jsem účtovala s org. 26. Dotaci z Mze ve výši 2 072 000,- účtuji s org. 26 a ÚZ 29992. Vlastní zdroje ve výši 800 000,- jen s org. 26 a teď nevím jestli pro dotaci z kraje ve výši 315 000,- ještě zvolit jiný org., aby byla zaúčtována také nějak odděleně. Nebo mohu použít také org. 26 a stačí, když si celkové náklady zpracuji do tabulky, kde bude uvedeno, co je neuznatelný výdaj, co je z dotace z Mze, co z dotace z kraje a co z vlastních zdrojů?

Možná by byl vhodný jiný org pro neuznatelné výdaje, aby byly ty uznatelné (způsobilé) odděleny nebo je oddělit ještě navíc jinak, abyste byli schopni doložit sestavu celkově vynaložených způsobilých výdajů (např. kombinace org a orj). Jinak pro značení dotace kraje, jestli vám opravdu nepřidělili ÚZ, je vhodné jednak použít org akce a ještě k tomu bych asi pro jistotu zvolila značení pro tuto dotaci, určitě máte v rámci účetní věty vašeho SW ještě nějakou možnost např. orj. Zajistíte tak, že celá akce bude celkově vedena odděleně pod jedním org a obě dotace také. Tabulka je pro přehlednost možná, ale kontroly budou chtít vyjet i sestavu z účetnictví. Jen abyste se zbytečně nemuseli dohadovat - ona totiž i ta tabulka je vlastně AU členění, jen ne v programu, ale to se někdy kontrolním orgánům těžko vysvětluje. 

Dostali jsme dotaci na restaurování sochy, v roce 2017 jsem hradila zálohy a účtovala jsem 70% s UZ a 30% vlastní zdroje. Nyní při vyúčtování jsme zjistili, že celkové náklady nejsou náklady uznatelnými a tak jsem zjistila, že v roce 2017 mám v účetnictví označeno UZ více než je správně, rozdíl je cca 2 000 Kč. Jak mám nyní opravit? Mám konečnou fakturu a doplatek a nevím zda mám v letošním roce dát Uz s mínusem nebo jen ručně opravit na průvodkách v účetnictví 2017?

Mohli opravit loňský rok, stačilo by ručně na dokladech, ale když je jen ÚZ, ten nevstupuje u výdajů do výkazů, tam pak lze i vstoupit zpět do účetnictví a opravit. Zvážila bych to podle toho, jestli jste vloni udělali chybu nebo je to teď nová skutečnost. U vás je to částka ale tak nízká, že bych se tím netrápila a opravila jen ručně na dokladech, to je rychlejší a jednodušší.

Pronajímáme rozlučkovou místnost na hřbitově pohřební službě, která zde cca 3x ročně zajistí pohřeb a my chceme nájemné 300 Kč za obřad. Jakou mám dát sazbu DPH ? Já bych dala 21 %, ale provozovatel pohřební služby tvrdí, že 15 %.

Já si myslím, že těch 15% je na místě - totiž aby to bylo na sníženou sazbu, tak by to mělo zapadat jednak do kódu a dále do popisu. Přitom se jedná podle přílohy o CZ-CPA  96.03 (slovní popis  Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata)  a když se podívám do číselníku CZ-CPA, tak je tam 96.03.12, které obsahuje také "poskytování pohřebních síní". Takže za mne 15%. ZN

Obec provádí rekonstrukci budovy ZŠ. V letošním roce jsme obdrželi dotaci z IROP na invest. a neiv.výdaje. Výdaje s touto akcí účtuji od roku 2016. Jedná se o studii modernizace ZŠ, projektové práce-dokumentace pro vydání stav.povolení, správní popl. za vydání územního souhlasu, výdaje spojené se zpracováním a podáním žádosti o dotaci, aktualizace rozpočtu stavby. Všechno jsem účtovala na 042 . Je to správně? Administrátorka projektu tvrdí, že vše je neinv.výdaj. Ptám se z důvodu, že do 15.10. můžeme ještě provést změnu v rozdělení dotace.

Vše, co popisujete, jsou z hlediska účetních předpisů výdaje patřící jako související se stavbou na účet 042 (Vyhláška č. 410/2009 Sb, §55). Jen u výdajů na administraci dotace je potřeba mít v souladu s ČÚS upraveno, zda je považujete za investiční či neinvestiční, popř. je vhodné i uvést, že je brán zřetel i na druh poskytovaného transferu (v případě, kdy si nemůžete zvolit). Samozřejmě toto platí za předpokladu, že je o investici rozhodnuto. Pokud není investice ještě schválena, jsou případné studie a ostatní náklady neinvestiční, ale to jen poznámka.  Jestli je rekonstrukce budovy ZŠ investice, pak vámi vyjmenované náklady patří do její ceny.  Otázkou je, co administrátorka projektu myslí tím, že je to vše neinvestice. Jestli myslí tyto náklady ve vztahu k investici, tak se mýlí, jestli má na mysli celou rekonstrukci včetně těchto nákladů, pravdu mít může, to záleží, jaké práce konkrétně na budově ZŠ provádíte.

Obdrželi jsme fakturu z Polska za dodání plechové garáže pro hasiče - nebudu nárokovat DPH. Dodavatel je polský, faktura je v Kč, uvedena cena brutto 28340,- Kč a sazba 23% DPH. Z toho usuzuji, že dodavatel je plátcem DPH. Nevím, zda to jeho NIP je DIČ? Předpokládám, že bych ze zmíněných 28340,- Kč měla vypočítat a odvést 21% DPH + do ř. 3 přiznání?

Já bych k tomu měl následující poznámky:

a) NIP je skutečně polské DIČ - přitom by mělo začínat PL a následovat číslice. Odkaz k tomuto v rámci EU je následující - třeba to může posloužit:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88ov%C3%A9_identifika%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8D%C3%ADslo

b) teď je ale potřeba říci si, jak je to s DPH - na faktuře by totiž nemělo být polské DPH (23% je polská základní sazba), plnění by mělo být od polské daně osvobozeno s tím, že jej skutečně prodaníte v ČR. Na faktuře by oni měli mít uvedeno naše DIČ (na ně to zase zahrnout do svého souhrnného hlášení, které by se provázalo s naším kontrolním hlášením). Pokud náhodou ten polský subjekt odvedl polskou daň - tedy těch 28 340 Kč je včetně DPH 23%, tak je to špatně, protože daň by se zaplatila jak v Polsku, tak i v ČR - v takovém případě byste měli trvat na provedení opravy, poskytnout vaše DIČ a  požadovat, aby fakturovali bez polské daně s tím, že to prodaníte v ČR - s tím, že ten postup je naprosto správný - ř. 3 přiznání, 21% DPH.

Náš pan starosta (uvolněný) je ve funkci od roku 2010, nyní končí a přál by si jako dar od obce k ukončení volebního období obraz, který obec zakoupila z jedné výstavy, která se konala na obecním úřadě. Obraz máme zařazen v majetku na účtu 032 a jeho cena je 20 000,- Kč. Je možné mu ho předat jako odměnu (dar)? Mělo by s tím souhlasit zastupitelstvo nebo stačí souhlas místostarosty? Měli bychom vystavit předávací protokol, kde sepíšeme za co dar dostává a cenu obrazu? Měl by starosta tuto částku zdanit v daňovém přiznání (podává si sám)?

Je to od vás hezké, ale bohužel ono je to v rozporu s § 71 odst. 4 zákona o obcích, kde se uvádí, cituji: "Obec nesmí členovi zastupitelstva obce poskytnout v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce dar, a to ani po skončení výkonu funkce."  Takto je to rozebráno i v metodice č. 5.4, kterou najdete zde (str. 53,54):

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/novy-system-odmenovani-clenu-usc-ucinny-od-1-1-2018.aspx

Vztahuje se to na dar peněžní i nepeněžní. Ve vašem případě bych si netroufla považovat to za dar nesouvisející s výkonem funkce, záměr je to patrný a zkoušet to "uhrát" jako dar FO, nikoliv zastupiteli, vidím taky v tomto případě jako dost na hraně. Jinak schvalování zde, když je to přesně 20 tis. Kč, stačí rada, popř. starosta, ale sám sobě -  to by asi hezky nevypadalo, takže jistější by byla rada, když nemáte, pak raději ZO a to, i když jinak schvaluje až nad 20 tis. Kč. Upřímně bych se do toho ale nepouštěla, aby to nebylo vyčteno. Nerizikový by byl prodej, když ZO stanoví nějakou cenu...

Město zajišťuje pro své občany dopravu autobusem s možností nákupu v obchodním centru asi 12 km od našeho města. Město hradí fakturu za dopravu a občané přispívají malou částkou na tento autobus do pokladny města. Jde mi o DPH z přijaté částky od občanů. Musí se DPH odvádět? a podle jakého §...

Váš pohled musí být naprosto opačný - nehledáme, podle kterého § se to má zdanit, ale podle čeho se to případně zdanit nemá (my nemáme § na to, podle čeho zdanit třeba věcné břemeno nebo prodej párku, my máme jen ustanovení, co nezdanit... a potom nám již z toho vypadne, že zbytek zdaníme).

Prvotně si musíte říci, zda to má charakter poskytnutí služby za úplatu (je to poskytnutí přepravní služby za nějakou platbu) - tady si myslím, že to tuto charakteristiku splňovat bude.

K této první otázce jen poznamenávám, může být tady jen zajímavá záležitost, co je to hranice "symboličnosti" - pokud by totiž byla úplata natolik symbolická, že by se již ani nedalo mluvit o platbě za službu, potom by to bylo mimo DPH. Nicméně neřeknu Vám, kde leží ta hranice symboličnosti - máme jen judikát ESD na prodej nemovitosti za 10% nákladové ceny a v rámci tohoto judikátu je konstatováno, že se jedná o dodání za úplatu (na druhou stranu máme judikát ESD na provozování školního autobusu - kde kromě jiných problémových znaků byl také režim, že inkaso činilo cca 3% nákladů - zde to již nebylo vyhodnoceno jako úplata - nicméně těch problémových znaků bylo více). Já budu předpokládat, že inkaso je sice nižší než nákladová cena, ale nejste v takové symboličnosti, aby to nebylo vnímáno jako "úplata za plnění".

Teď jdu na další krok - mohl by to být výkon veřejné správy? Dle mého názoru nikoliv - zajišťování takovéto dopravy není záležitostí obcím nějak speciálně svěřenou ....

Teď se dostáváme k další možnosti, která by mohla umožnit toto plnění nezdaňovat - nemohlo by se jednat o "přeúčtování" podle §36 odst. 11? Já se obávám, že opět nikoliv (ale zdůrazňuji ono slovo "domnívám se", neboť nevím vůbec, jak je služba ve vašem městě konkrétně poskytována). Prvotně je zde problém s oním jednáním jménem a na účet (asi doprava není objednávána jménem těch jednotlivých lidí) - nicméně pokud toto nebudu brát v potaz a vezmu tu charakteristiku "rozšířeně", tak jak s ní pracuje informace MFČR, tak dle mého názoru stejně narazím.  Předpokládám, že lidé platí nějakou fixní částku - třeba si vymyslím 15 Kč - tedy pokud jede jeden člověk, vybere se 15 kč, pokud 20 lidí, vybere se 300 Kč ... - to rozhodně není znakem přeúčtování nějakých konkrétních nákladů. Je možné, že ve vašem případě je to jinak, ale spíše předpokládám, že nikoliv.

Dále by byla ještě možnost, že by to od daně bylo osvobozeno - tedy hledám §51 a následující - nicméně tady mohu ubezpečit, že osvobození nenajdete.

Takže když to takto projdete, tak vám z toho vypadne, že je to na odvod DPH (protože to splňuje charakteristiku poskytnutí služby a nenajdu ustanovení, podle kterého by se DPH nemělo odvádět). Jak jsem rozebral výše, tento závěr by neplatil, pokud:

- by platba od lidí byla natolik symbolická, že by ji ani nebylo možné považovat za platbu za uskutečněnou přepravu (přitom nějaké limity z judikatury jsem uvedl výše)

- případně by šlo použít ustanovení o přeúčtování (nicméně tady předpokládám, že to nebude možné - vysvětlil jsem výše). 

Posílám další dotaz k poskytnuté dotaci z IROP na rekonstrukci naší ZŠ. V rámci uvedené dotace bude zřízena odborná počítačová učebna. Byly nakoupeny notebooky, počítačová licence, tiskárny,záložní zdroj, router prostě všechno k fungování učebny v hodnotě 520 000 Kč. Můžu to celé zařízení naúčtovat jako soubor na 022, pol.6125 ?

Můžete z toho udělat soubor, je to vhodné, jestli to bude vše propojené a v rámci jedné učebny. Jen pozor, co vše do souboru zařadíte. Notebooky, tiskárny, USP a další hardware jako hmotné movité věci lze, licence ale ne, to je nehmotný majetek, ten do souboru hmotných věcí nepatří. Stejně tak nějaké případné vnitřní rozvody, ty mají být TZ budovy. Nějaké drobné vybavení učeben jako věšáky by k počítačům také nepatřily, je tedy třeba dodržet tři podmínky, abyste to do souboru zařadili a bylo to správně účetně: 1. nějaké funkční propojení, používá se vzájemně, v rámci učebny i místně       2. jsou to hmotné movité věci, nikoliv nehmotné nebo součást budovy 3. je to v ocenění nad 40 tis. Kč (celý soubor, jednotlivé věci mohou mít ocenění nižší). A závěrem je důležité, když je to soubor, mít na kartě rozepsané ocenění jeho jednotlivých částí (i s případným podílem dotace) - pro budoucí nakládání s ním. Tak vidíte, že to není tak jednoduché, ale někdy se soubory vyplatí dělat, někdy je to  ale zbytečně složité.