Dotazy

Při pořizování schváleného rozpočtu( byl schválený prosinci 2015 ) v lednu jsem se upsala a místo paragrafu 5512 pol 5222 jsem dala paragraf 5112 a pol 5222. Již mám uzavřený leden i únor a výkazy pro plnění rozpočtu jsou pochopitelně na kraji. Překlepu jsem si všimla až teď v březnu. Poradíte mi prosím co s tím?

To je opravdu jen překlep, rozpočet upravíte klidně hned, on ve výkazu vleze jako rozpočtová změna, ale Vy si k tomu dáte poznámku, že jde jen o opravu překlepu. To nikdo nemusí schvalovat, je to jen oprava rozpisu rozpočtu, aby souhlasil na schválení. Prostě se vůbec nic nestalo, klidně bez jakéhokoliv schvalování do března změňte. 

Připravujeme rekonstrukci školní kuchyně. Provedení výběrového řízení dělá firma. V zadávacíh podmínkách je i jistina 50 000,- Kč, kterou oslovené firmy zaslaly na účet obce. Jak prosím účtovat o těchto penězích v příjmech. Firmám, které neuspějí ve výběrovém řízení se budou peníze vracet.

Dobrý den, prosím o vyjasnění - složili jistinu nebo dali jen bankovní záruku, kdy složí peníze na svůj účet a banka jistí převod? Je to rozdílný postup. Složená jistina nejsou vaše peníze, dávají se na cizí peníze na ZBÚ zápisem 231 8901 MD/ 378 D. O bankovní záruce neúčtujeme, lze do podrozvahy. 

1. dotaz: V loňském roce obec obdržela dotaci na zateplení a výměnu oken sokolovny se spoluúčastí obce. Omylem jsem účtovala energetický audit, projektovou dokumentaci i technický dozor v částce asi 100 tisíc přes účet 518 na služby 5169. Do majetku jsem loni zařadila TZ bez těchto nákladů. Správně by asi měly být na 042 a 6121. Je možné to letos nějak opravit? 2. dotaz: Obec dává do pořádku pozemky pod místními komunikacemi. Na náklady obce se provedl geometrický plán za 12 tisíc korun. Část pozemku se pod komunikací se smění za část jiného obecního pozemku. Výměry nebudou stejné, ale ani občané ani obec nepožaduje finanční dorovnání. Část pozemku pod komunikací další občan obci daruje. Jak tyto případy účtovat, ocenit směňované a darované pozemky? Cenu za geom. plán účtovat na 518// 3639 5169 nebo 042// 3639 6130? Děkuji za odpověď

Ano, je možné toto opravit zápisem 021/518 D, pokud by ta částka byla nad 0,3% aktiv vaší obce, tak 408 D. A musely by se opravit odpisy od data zařazení i rozpouštění dotace, protože bude navýšená vstupní cena. Rozočtová skladba meziročně již opravit nelze. 

2. Směna - např. ve smlouvě bude uvedeno, že se účastníci dohodli, že hodnota směnovaných pozemků je stejná. Pak se oceňují RPC a vedlejší náklady jako GP a poplatek za vklad se dají do nákladů (518, 538...). Zaúčtuje se pak v hodnotě RPC (zjistí se dle oceňovacích předpisů) nabývaného pozemku k datu podání návrhu na vklad takto: 311 MD/ 647 D a ve stejné částce 042 MD/ 321 D a kompenzace 321 MD/ 311 D a vyřazení pozemku v ocenění dle vaši účetní evidence 554 MD/ 031 D a zařazení pozemku ve výši 042 zápisem 031 MD/ 042 D. Vše k datu podání návrh na vklad (CUS 701 bod 6.4.). 

Darovaný pozemek k datu podání návrhu na vklad v hodnotě také RPC (dle oceňovacích předpisů) zápisem 031 MD/ 401 D. 

Jak mám zaúčtovat pořízení nového obec. automobilu. V roce 2015 jsme uhradili zálohu 346 200 ,- na auto, které bylo dodáno až v březnu 2016 a starý obecní automobil jsme dali na protiúčet s tím, že jsme vystavili v březnu fakturu na 80 000,- Kč. V roce 2015 jsem účtovala zálohu 052 MD 346 200,- a 231 D 346 200. V březnu nám dodali auto a FA kde hodnota plnění je 416 200,- uhrazená záloha 346 200,- a rozdíl je 70 000,- Na obecní účet nám mají poslat 10 000,- Kč. Prosím jak zaúčtovat a kdy zaúčtovat, když v březnu nám ještě těch 10 000,- Kč nepřišlo na účet i když byla splatnost 30.3.2016. Předpokládám, že nám těch 10 000,- pošlou v dubnu. Předem děkuji za odpověď.

Faktura na 80 tis. za prodej auta měla být zápisem 311 MD/ 646 D. Přijatá faktura za pořízené auto bude zápisem 042 MD/ 321 D, zúčtování zálohy 321 MD/ 052 D a zápočet pohledávky se závazkem ve výši 70 tis. Kč zápisem 321 MD/ 311 D. Po těchto zápisech by měla zůstat na 311 částka 10 tis. Kč, když vám zaplatí (i když v dubnu), pak 231 odpa dle účelu, pol. 3113 MD/ 311 D. 

otázka PODROZVAHY účtujeme tradičně podrozvaha k datu podpisu smlouvy 999/916 (máme stanovenou významnost) a k datu zaslání zálohy snižujeme zápisem 916/999 v Účetnictví nevýdělečných organizací a obcí č.1 článek od pana JUDr. Ing. Jiřího Lance v předposledním odstavci je uvedeno: "...zákonodárce NEMOHL myslet to, že při poskytnutí, respektive přijetí zálohy je třeba snížit podmíněný závazek, respektive podmíněnou pohledávku. ...." jeho závěr je, že by v rozvaze mělo být, kolik jsme tedy poskytli a v příloze na účtu podmíněných závazků, kolik jsme celkově slíbili a z rozdílu se dovíme, kolik ještě budeme muset uhradit je to tak ?!? nebo co tím chtěl pan Lanc říci ?!?

Nejprve – plně souhlasím s JUDr. Lancem, že vyřazení z podrozvahy k okamžiku účtování na záloze (ať přijaté nebo poskytnuté) je účetně špatně. Je to v rozporu se základním principem účtování, v rozvaze vzniká závazek a v podrozvaze snižuji pohledávku a naopak. S čím však nemohu souhlasit je to, že zákonodárce to takto NEMOHL myslet. On to tak opravdu chtěl! Osobně jsem při jednání k CUS 703 byla a vím, jak to bylo. Ing. K..ová z odboru, pokud se pamatuji, č. 54, výslovně požadovala snižování podrozvahy při účtování o záloze. Kreslili jsme se zástupci odboru 28 na tabuli účty na T, vysvětlovali narušení účetního principu, vysvětlovali, že při dohadě 388  nebo 389 by bylo vyřazení z podrozvahy dobře, ale ne při záloze. Přesto i proti vůli odboru 28 odpovědného v té době za účetnictví USC si toto jiné odbory MF prosadily. S tím, že na podrozvaze má být vidět, kolik ještě dotace se má poskytnout nebo kolik má ještě přijít  financí z dotace, a to na principu CF.

Při odpovědích k CUS 703 jsem ze začátku vysvětlovala, že to sice není účetně dobře, ale že to tak požaduje předpis, a to CUS 703. Najdete to v bodě 4.10. v CUS 703.

Omlouvám se, že si také postěžuji. Někteří kolegové toto prezentují v článcích jako můj nápad, ale tak to opravdu nebylo a mně fakt štve, že lidi učím něco, co si myslím, že je špatně, ale nechci je dostat do problémů s předpisem. Když MF dá účetnictví v této oblasti do pořádku, tak já budu moc ráda, rovněž tak i moji kolegové. I když s panem JUDr. Lancem v tomto bodě plně souhlasím, tak si myslím, že pro bezpečnost účetních pracovníků před kontrolory  bych se znění CUS 703 měla držet.

Odpověď vyznívá nervózně, protože to již skoro 4 roky opakovaně říkám, není to ve zlém :o). 

Obec kupuje pozemek od plátce DPH, ornou půdu, část pole, ve kterém vede plynovod ve vlastnictví RWE (kolaudace déle než 5 let) a kanalizace ve vlastnictví našem (kolaudace vloni v září). V budoucnu je uvažováno o pronájmu pole, případně možná i prodej pozemku v budoucnu. Jak prosím správně vypořádat DPH? Vím, že již bylo hodně dotazů ohledně pozemků, ale tento typ mi tam nikde nesedí.

Takže z pohledu prodávajího řešíme, zda ten pozemek tvoří nebo netvoří funkční celek se stavbou. Přitom na pozemku jsou dvě sítě - nicméně obě jsou ve vlastnictví jiné osoby než je prodávající (plynovod vlastnictví RWE a kanalizace ve vlastnictví obce), Takže podle mne podle definice v §48 odst. 3 hledím na to jako na pozemek netvořící funkční celek se stavbou.

Nyní testuji, zda je stavebním - podle Vašeho popisu bych si tipnul, že nikoliv - tedy vychází mi z toho, že převod tohoto pozemku splňuje kritéria pro to, aby byl osvobozen od DPH. ZN

Dobrý den, prosím o radu jak zaúčtovat lesní hospodářský plán v hodnotě 58 000,- Kč včetně DPH. účet 558? RS § 1031, pol. 5179? A zařazení 018 MD / 078 DAL? Jsme plátci DPH, tak předpokládám, že máme nárok na odpočet a potom bych tedy účtovala 558 MD a 343 MD a do majetku bych zařadila v ceně bez DPH. Je to tak správně? Dále prosím o radu jak zaúčtovat zásahové vybavení našich dobrovolných hasičů. Jedná se o přilby v hodnotě 6 000,- Kč za kus, zásahové rukavice v ceně 1 500,- Kč za kus, kukly v hodnotě 700,- Kč za kus, zásahové kabáty v ceně 9 000,- Kč za kus a zásahové kalhoty v ceně 6 700,- Kč za kus. Přemýšlím, jestli pol. 5132, 5134 nebo 5137 a jestli zařadit do majetku. Předem děkuji za odpověď.

Vyhláška č. 410/2009 Sb. v §11 odst. 8 ukládá účetní jednotce upravit ve vnitřním odpisu, zda LHP považuje za dlouhodobý majetek. Pokud máte takto rozhodnuto, pak je LHP v pořizovací ceně (správně bez DPH, pokud byl uplatněn nárok) do 60 tis. kč od vaší spodní hranice pro DDNM drobným DNM a zaúčtování máte dobře. 

 Ohledně ochranných a pracovních pomůcek. Opět záleží na vašich vnitřních předpisech, pokud mají pomůcky životnost delší než rok (přilby?) a ocenění od vaší spodní hranice vyšší a zároveň nižší než 40 tis. Kč, je evidence na DDHM povinná. V ostatních připadech by měl být vnitřní předpis na evidenci OPP (zápisy na karty zaměstnanců, odpov. osoba za vydání a zpět vztetí apod.). Mimo DDHM  volíme položky dle druhu nákladů 5132,5134 a účet 501. 

V roce 2010 jsme nabyli do vlastnictví darovací smlouvou od občana prodejní stánek. V darovací smlouvě není uvedena hodnota, přílohou je ale nabývací titul dárce (kupní smlouva z roku 1996 na Kč 324.tis.). Zavedeno do majetku bylo tedy v hodnotě 324.tis., do letošního roku bylo odepisováno a letos stánek likvidujeme. Zůstatková cena vstoupí do nákladů. Byl tento postup správný?

Dle zákona o účetnictví jste tento majetek měli nabrat ve výši RPC - tj. v ceně jakou majetek má v době, kdy se o něm účtuje. Lze vycházet i z nákladové ceny, ale jen orientačně, správně jste měli zohlednit cca 14leté opotřebení. Přemýšlím však nad tím, co teď. Přiznat chybu bychom mohli, přepočítat opotřebení, snížit vstupní ocenění jako účetní opravou chybu - tj. např. 401/021, ale pak bychom museli ještě opravovat odpisy za rok 2012 až 2015, opravit dooprávkování 2011 (406/081)...Musím upřímně říct, že bych to již nechala být a vycházela z cen, tak jak jsou již od 2010 stanoveny. On byl pravděpodobně i špatně nastaven odpisový plán, když stánek "vydržel" jen 5 let?...Pro větší právní jistotu asi můžete popsat do přílohy, že VH ovlivní vyřazení stánku, který byl ve 2010 zařazen v nadhodnocení, ale pro vás (s ohledem na velikost vaší účetní jednotky) to asi významné není, takže by to ani snad do přílohy také nepatřilo. 

Magistrát v prosinci 2012 prodal plynovody. Mezi těmi plynovody byly i plynovody, které jsme měli nebo lépe řečeno dosud máme v majetku zaúčtovány i my (městský obvod). Náš majetkový odbor prý nevěděl, že se plynovody prodávají a zjistil to až nyní a chtějí, abych ten majetek odúčtovala. Zůstatková hodnota majetku je k únoru 2016 16 mil. Kč. Mohu oprávky za roky 2013 - 2015 opravit zápisem MD 081/D 408 a za rok 2016 MD -551/ D-081. Pak vyřadím majetek taky 408/021 nebo 553/021? A v jaké hodnotě, v pořizovací hodnotě majetku mínus oprávky do 12/2012? Děkuji za odpověď.

Souhlasím s opravou jak odpisů, tak i prodeje přes 408 - 408 volíme zde pro jeden případ a vyhodnocujeme jako "hromadnou chybku". Majetek se vyřadí v ZC k datu prodeje (odpis se udělá ještě za měsíc prodeje) v zůstatkové ceně a v pořizovací ceně zápisem 081 MD/ 021 D (tento zápis Vám v dotazu chybí). 

Možná by to chtělo ještě přijmout nějaké opatření k lepší inventarizaci DM, i když uznávám, že inventarizace sítí, které nejsou "vidět", jednoduchá není. 

Budeme budovat novou kanalizaci, máme hotové projektové dokumentace, které zatím vedu na 042. V prosinci 2015 nám přišla faktura za projektovou realizační dokumentaci, byla to jen úprava stávající PD pro realizaci, jen v nějakém jiném formátu. Zaúčtovala jsem ji jen na služby, neboť jsme se domnívali, že by to tak bylo vhodnější, než zařazovat do majetku 2x stejnou věc. Nicméně kontrola (audit) požaduje i toto zavést do majetku. Jedná se o 50000,- Kč. Prosím, jak toto opravit? Vloni zaúčtováno 518/321 a 321/231, je možné jen zaúčtovat -518/042? Domnívám se, že to je špatně, takže prosím o radu.

Váš návrh je v pořádku, jen -518 MD/ 042 MD, rozpočtová skladba se již meziročně neopravuje. Nic jiného se neúčtuje, ani 321/231, jen se opraví SU, výdaj se již žádný nerealizuje. Je potřeba si dát poznámku o opravě i na původní doklad z min. roku. 

Jak správně požadovat úhradu na nein. náklady žáků ve škol. obvodu, dotace jsou nižší než náklady, jestli forma dohody dle jakého zákona, jak zaúčtovat?Dále PO ZŠ rozváží obědy, do sousední MŠ, měla by fak. ve své doplňkové činnosti? dává podklady zřizovateli na fakturaci , ten je plátce DPH,jak správně postupovat? děkuji

Myslím, že již od 2013 nemáte právní nárok žádat úhradu na nein. náklady na žáky, tvrdí se, že je již zohledněno v rámci souhrnného dotačního vztahu. Je možná jen veřejnoprávní smlouva o spolupráci mezi obcemi, zcela dobrovolná.

Ty obědy - já bych to rozdělil na dvě základní témata:

a) vaření pro sousední MŠ - zřizenou jiným zřizovatelem - i toto je školním stravováním (předpokládám, že to je klasicky jako školská služba - na mzdy kuchařek v přepočtu na ty obědy MŠ přispívá stát prostřednictvím kraje ...). Pokud je toto zachováno, tak by to mělo být ze ZŠ osvobozeno od daně. Pokud by byla varianta, že z nějakého mne neznámého důvodu to fakturuje obec, tak samozřejmě za prvé mi moc nedochází, z jakého právního titulu by to obec měla fakturovat (plnění dělá škola) no a potom by tam dle mého názoru nemohlo být ani to osvobození od daně ...

b) rozhodnutí, zda to je v hlavní nebo hospodářské činnosti by mělo být na zřizovateli - jestli chcete ale můj názor (když bych byl zastupitel Vaší obce) - já bych chtěl, aby to bylo v rámci činnosti doplňkové - přeložím - aby se to dělalo pouze tehdy, pokud by to bylo ekonomicky efektivní. Když se to dá do hlavní činnosti - potom říkám - dělejte to bez ohledu na to, že je to případně ekonomicky neefektivní. Ale samozřejmě nic nebrání vašemu rozhodnutí nechat jim to jako činnost hlavní - já bych pro to ale nebyl. ZN 

Mohla byste mi poradit, kde popíšu změnu v účtování u stavebního spoření v příloze účetní závěrky v roce 2016 (změna metody). Do roku 2015 jsem účtovala na účtu 469 - Ostatní dlouhodobé pohledávky. V roce 2016 jsem převedla zůstatek tohoto účtu na běžný účet obce 231 s analytikou, kde budu účtovat příjmy a výdaje stavebního spoření.

Pokud měníte systém účtování a přitom nadále pokračujete ve spoření (váš postup změny je možný, účetní předpisy (CÚS) stavební spoření neřeší a je možné a mně se zdá i dobře vést jako svůj další ZBÚ), pak se popisuje v části přílohy A.2. Komentář jak by to mohlo vypadat najdete v materiálu ke stažení 2015 - Příloha praktická...

V roce 2015 jsme realizovali přeložku energetického vedení. Zaplatili jsme firmě ČEZ zálohu ve výši 103.000 (účtováno 314/221.6171.6121). Teď nám přišlo vyúčtování, vrací nám 53 Kč. Jak mám tuto vratku zaúčtovat?

Nejprve bych potřebovala vědět důvod, pro co se dělá přeložka. Jestli souvisí s nějakou výstavbou (např. stavíte budovy a kvůli tomu přeložka - dle §55 vyhlášky č. 410/2009 Sb. je to výdaj související s pořízením DM) , tak se měla dát záloha na 052 a zaúčtování by bylo takto: 042/321 a zúčtování zálohy 321 MD/ 052 D a na 052 by zůstalo 53 Kč, když by je vrátili na účet,  tak 231  odpa dle účelu stavby, pol. 2324 MD/ 052 D. 

Pokud se jedná jen o přeložku bez výstavby (např. příprava parcel pro prodej na RD), tak se zaúčtuje: 549/321 a  321/314 a vratka 231 odpa např. 3633 pol. 2324 MD/ 314 D. 

Dobrý den, mám následující dotaz týkající se DPH. Developer realizoval v souvislosti s výstavbou areálu výstavbu pozemní komunikace, která měla následně i s pozemky přejít do vlastnictví obce. Převod se měl realizovat bezúplatně (v takovém případě je povinen developer odvést DPH z jaké ceny?). Ale následně developer požaduje realizovat převod úplatně - dá se říci za symbolickou cenu (v takovém případě je povinen developer odvést DPH z kupní ceny?). Dotaz zní: pokud obec přistoupí na úplatný převod za "symbolickou cenu", nehrozí případné uplatnění institutu "ručení daně" správcem daně vůči obci dle ustanovení § 109 odst. 1c) zák. č. 235/2004 Sb.?

Víte - toto je krajně diskutabilní téma. Jedná se o určitou formu vyvolané investice. Pokud se to převádí zdarma na obec, tak odvážnější jedinci řeknou, že to nevyvolává nutnost odvodu DPH v režimu fikce dodání (byť odpočet daně byl uplatněn) - důvodem je, že se jedná pouze o vyvolanou investici a tudíž provedený odpočet i z této komunikace slouží k dosažení tržeb z .... (zdaňovaných) - třeba prodeje stavebních pozemků, provozování obchodního domu ...

Opatrnější ale z tohoto mají obavu - založenou tím, že obecně zákon o DPH s vyvolanými investicemi nepracuje (na rozdíl od daně z příjmů) a potom pracují s tím prodejem za nějakou relativně symbolickou cenu. Rozumím, kam míří Vaše obava - nicméně já bych se v tomto případě ručení nebál - ta transakce (a prodej za cenu symbolickou) není nic neobvyklého, ekonomickou podstatu transakce lze vysvětlit (tedy doložení, že to byla podmínka realizace jeho cílové stavby a získání prostředků z této stavby... - takže já bych do toho šel a variantu úplatného převodu bych akceptoval.

Město zvažuje zapůjčení prostředků na investici pro zřízené s.r.o. (máme v něm 50% podíl společně se s dalším městěm). Můžeme jako město zapůjčit prostředky našemu s.r.o., a to i s úrokem? Případný materiál budeme předkládat ke schválení zastupitelstvu. Zatím pouze evidujeme požadavek ředitele dotčené společnosti. Nevím o tom, že by to legislativně nebylo možné, ale tuším komplikaci. Prosím tedy o informaci, zda města mohou tuto "službu" poskytovat a která právní norma toto obsahuje.

Jedná se o vztah s propojenou osobou, takže povinnost podmínek obvyklých ( výše úroku). Nemohu vám napsat dle čeho smíte, spíše není předpis, dle čeho nesmíte dát své ovládané osobě půjčku, běžně se to děje. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Teoreticky bych mohl jako společník i bezúročně a děje se to - nicméně potom já mám problém u veřejných financí s aspektem veřejné podpory - proto raději dáváme s úrokem - takže klidně půjčit - nic mi to nezakazuje (jen musím udělat klasické schvalovací kroky - zastupitelstvo ...). Jinak nejsem schopen doložit, co mi to povoluje - skutečně se bavme o režimu "nic to nezakazuje" - určitě to není komerční poskytování úvěrů širokému okruhu zájemců (tedy abych potřeboval buď bankovní licenci nebo aby to byl spotřebitelský úvěr).