Dotazy

Dobrý den, potřebovala bych prosím jednou pro vždy definitivně poradit. Máme vyhlášku na poplatek za odpad dle zákona o odpadech, pol. 1337. Při minulém auditu (v dubnu)mi auditorka řekla, že to mám účtovat na SU 606, tak jsem vše přeúčtovala, nyní, abych se ujistila, jsem si našla metodiku našeho kraje (královéhradecký) a tam je SU 609 (kde jsem to měla původně). Je to už po několikáté, co mě nutí účtovat to sem a tam (vlastně každý rok) a po těch letech už to ztratilo své kouzlo. Můžete prosím rozseknout mé dilema, jestli ještě udělat opravu, nebo to nechat?

Účet 606 jsou výnosy z místních poplatků. Místní poplatky mají svůj zákon a tam patří poplatek za odpad dle tohoto zákona, tzv. solidární - každý platí stejně, tj. ten, co se třídí rozpočtovou skladbou na pol. 1340. Váš poplatek dle množství, tj. dle §17a by opravdu měl patřit spíše na výnos 609. 

Jen taková (pro vás) maličkost, (pro mě) neřešitelný problém. Dostali jsme neinvestiční finanční dar od Nadace ČEZ na akci "Zasaď si svůj strom" ve výši 100.000,- Kč. Mám účtováno na účtu 649. Náklady na výsadbu stromů (1 faktura) byly ve výši 133.398,- Kč, účtováno na 518. Mohu částku 100.000,- vyloučit ve výnosech na řádku 101 a současně vyloučit z nákladů 133.398,- na řádku 40 (62)? Děkuji za odpověď. (Nejdřív si myslím, že ano, když náklady převyšují výnosy, pak si zase říkám, že je to blbost, když jde o dar a ten bych zdanit měla, ... opravdu nevím. Děsně v tom plavu. Daně jsou pro mě jedna velká neznámá).

Já jen prvotní poznámku - on by ten dar měl být správně zaúčtován na 672 jako transfer. 

Jinak to, co zde uvádíte - OK - budeme to brát jako nějakou ucelenou aktivitu - máte náklady na aktivitu vyšší než výnosy - tedy klidně takto můžete vyloučit proti sobě (samozřejmě konzervativci to nechají ke zdanění a náklady raději vyloučí jako nedaňové).

Neberte to prosím tak, že dar musíte zdanit - stalo se to jen příjmem jako každý jiný (pokud zapomeneme na speciální osvobozovačky v §19b). ZN

Máme park kde jsou přerostlé a proschlé keře. Chtěli bychom tyto zlikvidovat a nasázet nové keře. Když nám toto bude provádět firma, která se u nás stará o zeleň, takže porazí staré keře, nakoupí a zasadí nové keře, může se toto účtovat jako služba nebo údržba ?

Určitě spíše jako služba, není to odstranění částečného opotřebení fyzického majetku , protože tu zeleň zpravidla majetkově v účetnictví vůbec neřešíme (kromě "produkční zeleně"). Doporučuji klidně na 5169. 

1. Obec prodala obecní pozemek, v kupní smlouvě bylo uvedeno: Kupní cena pozemku se sjednává ve výši 18.560,-- Kč, kupující se zavazuje uhradit prodávajícímu správní poplatek ve výši 1.000,-- Kč za zápis vlastnického práva do KN, a dále kupující prodávajícímu uhradí částku ve výši 742,-- Kč odpovídající dani z nabytí nemovitých věcí. Pokud je takto sjednána náhrada výdajů přímo v kupní smlouvě, mohu to vyhodnotit jako součást kupní ceny a účtovat celou částku 20.302,-- Kč na výnos SU 647? Prosím o kontrolu účtování: Příjem od kupujícího - 231/647 odpa 3639 pol 3111; 20.302,-- Kč Úhrada spr. popl. za vklad do KN – 538/231 odpa 3639 pol 5362; 1.000,-- Kč Úhrada daně z nab. mov. věcí – 538/231 odpa 3639 pol 5362; 742,-- Kč 2. Obec se dopustila porušení rozpočtové kázně, když u jedné investiční akce nepředložila v termínu závěrečné hodnocení, a v roce 2015 musela odvést vratku dotace a penále. Účtováno: Vratka dotace: 549/231 odpa 6402/5363 – 132.359,-- Kč Penále: 542/231 odpa 6402/5363 – 132.359,-- Kč Ještě v roce 2015 rozhodlo GFŘ o prominutí celého penále a vratky dotace ve výši 123.093,-- Kč. Zaúčtovala jsem kompenzačně (jednalo se o stejný rok). Vzhledem k tomu, že má obec uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu, uplatnili jsme pojistné plnění na rozdílnou částku tj. 9.266,-- Kč. Pojišťovna vyhověla a v lednu 2016 jsme obdrželi částku 8.766,-- Kč. Zbývající částka 500,-- Kč představuje vlastní podíl obce na pojistném plnění. Jak prosím tento příjem od pojišťovny zaúčtovat?

1. Lze vyhodnotit jako součást výnosu, můžete celé zaúčtovat na 647. Zaúčtování je dobře, jen u prodejů dáváme k datu podání návrhu na vklad předpis 311/647 a pak úhradu 231/311 - většinou nebývá den data podání návrhu na vklad a data úhrady stejný. 

2. Skoro vše máte dobře, lze takto účtovat vratky a penále dotací (nelíbí se mi odpa k odvodu, viz níže),přijaté pojištění by bylo přes předpis 311 (377) MD/ 649 D a položka příjmu 2322. Odpa by pak bylo lepší zvolit 6409. 

Poznámka - Pozor na odpa 6402, ten se dává k finančnímu vypořádání, odvody dotace a sankce již finanční vypořádání nejsou, pak volíme odpa např. 6409. 

Máme přijatou dotaci od SFŽP v roce 2015, uznatelné výdaje této dotace máme zaúčtovány také v roce 2015, teď nás SFŽP kontaktovalo, že nám můžou ještě nabídnout změnu, konkrétně nám jsou schopni uznat ještě nějaké nezpůsobilé výdaje na způsobilé. Potřebují k tomu akorát naše potvrzení, že jsme schopni tuto změnu v účetnictví zadministrovat. Zatím mi nikdo není schopen přesně říci, co st pod tím představují, ale já předpokládám, že to znamená tyto nezpůsobilé výdaje přeúčtovat na způsobilé ještě v roce 2015 s příslušným NZ a účelovým znakem. A vzhledem ke skutečnosti, že jsou již výkazy zaslány a nemůže se již do nich zasahovat, tvrdím, že nejsme tuto změnu schopni zadministrovat.

Pravdou je, že doúčtovat nástroj a prostorovou jednotku (zdroj) do uzavřeného roku již nejde, protože tyto atributy vstupují do výkazu FIN 2-12 M. Dá se však vyřešit tak, že se NZUZ ručně dopíše na přijaté faktury a v členění se dají i do vypořádací tabulky k dotaci. Jsem přesvědčena, že toto není základní požadavek na "zadministrování" dotace. Spíše jde o to, zda nějaké výdaje k akci ještě máte. To, že z nezpůsobilých uděláte způsobilé, není vyjádřeno jen nástrojem a zdrojem (UZ lze doplnit vždy), ale stačí např., že fa doložíte k vypořádání. Nebála bych se toho, týká se to vlastně všech - viz odpovědi na podobné dotazy z minulého týdne. Jděte do toho, to by byla škoda peněz, jen kvůli tomu, že není ve výkazu NZ, který stejně celostátně nemůže vycházet. 

Ve schváleném rozpočtu jsou stanoveny limity na dotační programy např. v sociální oblasti (ODPA 4379), na školství, kulturu, sport a volný čas (ODPA 3421), kategorie ostatní (ODPA 6409) a ochrana životního prostředí (ODPA 3792). Finanční prostředky jsou přidělovány konkrétním subjektům - spolkům, nadacím apod. na základě rozhodnutí zastupitelstva. Je nutno předkládat ke schválení rozpočtové přesuny v rámci již schváleného limitu např. z ODPA 3421 na ODPA 3419, 3311, 3312 (dle charakteru činnosti příjemce dotace)?

Při schválení dotace konkrétnímu subjektu je změna rozpočtu povinná, neboť se jedná o změnu závazného ukazatele vůči jiným osobám (§ 16 odst. 2 zák. č. 250/2000 Sb.). Úzce souvisí s § 12 odst. 2 písm.d), podle kterého by měl rozpočet vyjadřovat závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit tzv. další osoby, které mají být příjemci dotací - tedy např. spolky, nadace, apod. 

Schválený balík prostředků, který slouží k rozdělení na dotacích jednotlivým subjektům, je závazným ukazatelem podle § 12 odst. 2. písm. a), tedy závazným ukazatelem vůči radě (starostovi, kde se rada nevolí). Se schválením dotace je třeba provést rozpočtové opatření, kterým se prostředky přesunou ze závazného ukazatele podle § 12 odst. 2 písm. a) na závazný ukazatelem pod písm. d). Doporučuji tato rozpočtová opatření schvalovat společně s dotacemi (ve stejném orgánu), je to praktické, schválí se při jednom dotace i rozpočet. Je to však podmíněno převodem kompetencí k rozpočtovým opatřením v případě, že by některé dotace schvalovala rada (starosta, kde se rada nevolí). V takovém případě je vhodné dát radě (starostovi) kompetenci k provádění rozpočtových opatření v rozsahu, aby mohli rozpočet společně s dotací změnit.

(Pozn. starostovi jen tam, kde není rada)

Za pár dnů budeme odesílat kontrolní hlášení. Máme platební kalendář s rozpisem záloh za elektřinu na 12 měsíců – pro vodní čerpadla ke studním a budeme si nárokovat DPH. Jedna splátka je 2 000,- Kč včetně DPH. Nevím zda jednotlivé platby budu vykazovat v hlášení v části B2 nebo B3? Zda se posuzuje každá platba za samostatné plnění a bude to v části B3 nebo se to bere podle celkové částky celé zálohové faktury a pak by to bylo v části B2? A budeme sepisovat smlouvu o smlouvě budoucí na prodej pozemku určeného ke stavbě. Peníze obdržíme ihned, ale pozemek bude stále náš. Převod na KN bude pravděpodobně až příští rok. Kdy budu odvádět DPH z pozemku? Dnem přijetí úhrady nebo dnem návrhu na vklad na KN?

Rozhodující je hodnota na platebním kalendáři jako celku. Ta překračuje hodnotu 10 tis. kč - tedy byť jednotlivá platba je 2 tis. kč, tak se to má vykazovat do B.2.

Odvod DPH je nutno udělat k DUZP nebo k datu přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve - tady asi nejprve bude platit a teprve potom předávat pozemek - tedy DPH budete muset přiznat z již přijaté platby.

K dotazu ČEZ nadační příspěvek moc se omlouvám ale dnes jsem se dozvěděla, že projekt patří k jinému hřišti. Nemáme tedy žádné výdaje v roce 2015, jen příjem příspěvku od ČEZu. Znamená to tedy, že v roce 2015 nebudu vůbec účtovat 388/403? Zůstane jen zápis 231/374 ? Děkuji

Ano, pokud nemáte k dotaci od Čezu zatím žádné výdaje, ponecháte  zápis 231/374 a ponecháte na podrozvaze pouze částku, kterou by vám ještě měli poslat. Vzhledem k tomu, že jste zálohu na dotaci obdrželi v říjnu 2015, nemusíte zatím přeúčtovávat na dlouhodobé zálohy na transfery na účet 472 (ale pokud by ve smlouvě byla uvedena delší doba vypořádání než jeden rok, pak přeúčtujte 374/472).

ZO schválilo v roce 2014 programovou dotaci 10.000 Kč pro KRPZŠ s termínem vyúčtování 15.11.2015. Záloha na dotaci byla vyplacena dne 19.12.2014. V době, kdy měla být záloha vyúčtována došlo ke změně předsedkyně KRPŠ a nová předsedkyně požádala o prodloužení termínu pro vyúčtování na 31.12.2015. Z předaného vyúčtování vyplynulo, že nebyl dodrženy celkové náklady ze žádosti o grant, a bude se tedy část zálohy na dotaci vracet. Prosím o kontrolu zaúčtování: poskytnutá záloha 19.12.14: 373 / 231 5222 3113 10.000,- Kč dohada k 31.12.2014: 572 / 389 10.000,- Kč ke dni podání žádosti o prodloužení vyúčtování: 373 MD minus 10.000,- Kč a 471 MD 10.000,- Kč vyúčtování k 31.12.2015 389 MD 10.000,- Kč, 349 D 5.816,- Kč a 572 D 4.184,- Kč vratka v roce 2016 231 5222 3113 / 471 4.184 Kč

Pár poznámek k přesnějšímu postupu:  možná přeúčtování poskytnuté zálohy na dotaci neúčtovala 373 MD minus 10.000,- Kč, ale  MD 471/ D 373, je to další účetní případ tohoto roku, protože se vám změnily podmínky, není to oprava původního zápisu. (Není to ani nezbytné dělat, volíme krátkdobost nebo dlouhodobost k datu vzniku, u ÚSC se nemusí pořád měnit závazky dle změny podmínek, ale přesnější to je.) 

Vyúčtování:  pozor, je to asi nějaké občanské sdružení (tu zkratku KRPŠ neznám, odhaduji dle položky), tak zápis má být 389 MD / 345 D a 572 D, pak zúčtování zálohy: ve výši vypořádání 345 MD/ 471 D - tj. ve výši 5.816,-

Účet 349 je jen pro závazky mezi územními rozpočty. (To je nějaký "klub rodičů"?)

Vratka zálohy zápisem: 231 odpa 3113 a položka příjmová 2229 MD/ 471 D ve výši 4.184,-

Pak ještě jedna poznámka: když dáte zálohu již v prosinci, tak se spíše předpokládá,že vznik nákladu bude až další rok, tu dohadu jste spíše v roce 2014 neměla účtovat. Je  potřeba dát do nákladu do období dle logiky, kdy vlastně dojde asi ke spotřebě transferu u příjemce.  

Mám takový zvláštní dotaz,měli jsme audit a máme chybně účtované důchodové připojištění. Potřebovala bych vědět úplné účtování srážky ze mzdy což si platí zaměstnanec a účtování příspěvku zaměstnavatele včetně převodu na SF. prosím vás účtování od předpisu hrubých mezd, přes srážky včetně rozpočtové skladby. Jsem z toho už úplný blázen. Nevím kde účet 527 nebo 528, zda použít na srážky účet 378. Prosím vás o poslání úplné metodiky tohoto případu. nevím zda třeba takto je dobře. předpis příspěvku zaměstnavatele 527/528/ MD, 331D předpis srážky ze mzdy 521 D, 331MD, 378 D, 331 MD platba př.zaměstnavatele 231 10 pol.? D, 331 MD platba za zaměstnance 231 10 pol.? D, 378 MD

521 MD/ 331 D - předpis hrubé mzdy,
527 MD/ 331 (333, 378) D - předpis příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění,
331 (333, 378) MD/ 231 D odpa dle účelu, pol. 5499 D - úhrada příspěvku na PP,
331 MD/ 378 D - srážka ze mzdy zaměstnance,
378 MD/ 231 odpa dle účelu, pol. 5011 D - výplata srážky ze mzdy,
331 MD/ 231 odpa dle účelu, pol. 5011 D - výplata čisté mzdy.

Tvorba SF (postup přes účet 401):
262 MD/ 231 odpa 6330 pol. 5342 - převod ze ZBÚ na účet SF236 odpa 6330 pol. 4134 MD/ 262 D; 401 MD/ 419 D - příjem na SF Výdaje lze hradit přímo z účtu SF nebo se převádějí zpět na ZBÚ, z kterého probíhá úhrada krytá fondem, při tomto zpětném převodu se použije RS u výdaje z účtu SF 6330 5345 a při příjmu na ZBÚ 6330 4139.

Toto je zápis, když si posílete ZBÚ konsolidačními položkami.

331 (333, 378) MD/ 231 D odpa dle účelu, pol. 5499 D - úhrada příspěvku na PP, 

Toto je zápis, když zaplatíte příspěvek zaměstnavatele přímo ze SF 

331 (333, 378) MD/ 236 D odpa dle účelu, pol. 5499 D - úhrada příspěvku na PP, a plus 419/401. 

Potřebovala bych si ujasnit, zda od 1.1.2016 v souvislosti s kontrolním hlášením je nutné stavební faktury v režimu přenesení účtovat do stejného měsíce, jako je DUZP (DUZP - 31.1.2016, tak to 1.2016). Měsíčně mám desítky stavebních faktur v režimu přenesení a dosud to prakticky bylo tak, že jsem si musela dohledávat faktury u dodavatelů, abych nemusela následně dělat každý měsíc dělat dodatečná daňová přiznání. Od letošního roku jsem si myslela, že toto dohledávání faktur by mi odpadlo, že prostě zaúčtuji, až mi faktura dojde (např. DUZP 31.1.2016 v režimu přenesení - obdržím 29.2.2016 - zaúčtuji do února 2016). Následně se spáruje vydaná faktura dodavatele s naší až v tom únoru 2016. Jenže si tímto postupem nejsem moc jistá:-) takže Vás prosím o radu, pokud neobdržím fa v režimu přenesení do data odeslání DPH a kontrolního hlášení, musím dělat dodatečné daňové přiznání a dodatečné kontrolko? Pak ještě poprosím jen o takovou drobnost - jsme ÚJ, která bude zpracovávat PKP, postupně se na to připravuje SW, u účtu 549 musím zadávat IČO partnera - jedná se mi o to, že na účet 549 mimo jiné účtuji i drobná zaokrouhlení (haléřové vyrovnání DPH např.), a zdá se mi jako nesmysl, abych uváděla u tohoto zaúčtování IČO partnera - sami sebe. Co si prosím o tom myslíte?

Bohužel Vás asi zklamu - DPH jste povinni přiznat při DUZP - tedy v režimu PDP půjde do kontrolního hlášení za leden to, co je s DUZP leden ... - pokud bych měl v únorovém za leden, mělo by to být dle mého názoru v kontrolním hlášení identifikováno jako chyba. Takže skutečně to podle mne bude na dodatečné kontrolní hlášení a dodatečné přiznání (byť rozumím tomu, že máte plný nárok na odpočet DPH). Ale jist si tím na 100% nejsem - samozřejmě podle zákona jste povinni podat dodatečné daňové přiznání na zvýšení daňové povinnosti, ale tím, že máte nárok na plný odpočet, tak by tato povinnost obecně nevznikla - nicméně z kontrolního hlášení to podle mne bude následně identifikováno jako chyba (a kontrolní hlášení je rozpisem daňového přiznání)

PAP - u PKP se dají očekávat kontrolní vazby, tj. v tom smyslu, že když tam má být partner a neuvedete nic, tak vám systém PKP asi nepustí. Vlastní IČ zde není dovoleno u PAP, tak asi nebude dovoleno ani u PKP (nemohu tam ustanovení o vlastních IČ najít, ale nečetla jsem podrobně). Takže vy u zaokrouhlení dejte  444 (neidentifikovaný partner, tj. místo IČ). To projde určitě a vlastně je to i správně. 

V rámci konsolidace jsme přišli na to, že vložený majetek do akciové společnosti (jsme 100% vlastník) nekoresponduje s hodnotou základního jmění vykazované v rozvaze (účet -061) a obchodním rejstříku akciové společnosti . Musí výše základního jmění v naší rozvaze souhlasit se stavy vykazované v rozvaze a.s. ? Pokud ano jak tento stav napravit? Můžete nám doporučit způsob účtování. Rozdíl vznikl v minulých obdobích při účtování nepeněžitých vkladů do společnosti, kdy tyto jsou v rozvaze a OR a.s. oceněny na základě znaleckého posudku, který se výrazně liší od zůstatkové hodnoty vkládaného majetku. Účtovali jsme dle vašeho pokynu ze dne 29/10 2015 (vodovod dokončení a vklad). Děkujeme za urychlenou odpověď. Nápravu bychom chtěli provést ještě do roku 2015.

Není potřeba nic opravovat, rozdíl je naprosto v pořádku. My oceňujeme vklad pořizovací cenou v souladu se zákonem o účetnictví, tj. zůstatkovou cenou nepeněžního vkladu, nabyvatel ve výši znaleckého posudku. Výpis z OR a.s. jen dokládá existenci vlastnictví majetkového podílu, ne jeho výši. Naopak narovnání na ZP zákon o účetnictví nedovoluje. Majetkový podíl je možné ocenit ekvivalencí, ale pak hodnota nevychází z hodnoty základního kapitálu, ale zjednodušeně z hodnoty vlastního kapitálu celkem a musíte pak postupovat stejně u všech majetkových podílů s rozhodujícím a podstatným vlivem. Přecenění se dělá přes účet 407, ale není povinné. Takže závěrem - rozdíl je v pořádku, snažit se o přecenění by spíše bylo chybou, klidně spěte :o). 

Zjistila jsem chybu v předpise tvorby SF za IV.Q 2015 (548/378) 14tis. Jak opravit v roce 2016 - 401/431? Chybu bych popsala v účetní závěrce před schválením ZO?

Moc se mi nelíbí ten předpis 548/378 - nejedná se o závazek vůči jiné osobě, ale vnitřní, neměl by být vykázán převod do SF na účtu 378. Spíše předpis zápisem 548/419. Ohledně opravy - určitě ne 401/431. Oprava v násl. období se dělá do výše 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv (rozhoduje nižší částka) na účtu, kterého se týká. Takže příští rok jen upravíte 548/419 jak má být. Kraje ještě závěrku neodevzdaly, termín je až 25.2.2016 - možná by šlo ještě požádat o opravu do roku 2015, abyste nemusela k závěrce ukazovat opravný doklad, částka je to hodně nevýznamná. 

Obec v roce 2015 schválila prodej části stavebního pozemku. Kupující zaslal peníze za pozemek na účet obce 29.12.2015,-účtovala jsem 3639-3111/324- jako zálohu, k datu podpisu smlouvy zaúčtuji 311/647 a 324/311.Kupní smlouva byla podepsána 4.1.2016. Návrh na vklad byl podán 11.1.2016, ale jelikož nebyl úplně v pořádku musel se opravit a do dnešního dne nebyl zápis proveden.Cena pozemku byla 10900,- Kč. Teď vůbec netuším, jak to bude s odvodem DPH, zda jsem ho neměla odvést již za 4 Q 2015.Nebo DPH odvedu k 4.1.2016, kdy DUZP bude také 4.1.16, DPPD také? A jak to bude v případě kontrolního hlášení s evidenčním číslem dokladu? Úplně jsem se do toho zamotala.

Ta záloha je v pořádku. Z hlediska předpisu 311 MD/647 D , ten by měl být až k datu podání návrhu na vklad, k právním účinkům vkladu, tak ve vašem případě k datu, když je již návrh podán podruhé bez nedostatků. Ke stejnému datu se i pozemek vyřazuje z majetku zápisem 554/031. DPH je k datu předání pozemku kupujícímu....Z

K těm daňovým aspektům:

a) uvádíte, že se jedná o stavební - já si nejsem jist, zda tím myslíte, že splňuje podmínky stavebního pozemku zatíženého DPH jak v roce 2015, tak i v roce 2016. Spíše budu předpokládat, že podmínky pro to, že by se jednalo o stavební pozemek,  nebyly v roce 2015 naplněny (tedy převod by byl v podmínkách roku 2015 osvobozen) a v podmínkách roku 2016 by se již jednalo o převod s DPH. Budu předpokládat, že DUZP (předání pozemku ...) nastalo až v roce 2016. Potom, ale pokud byla v roce 2015 přijata záloha (a v podmínkách roku 2015 by se jednal o převod osvobozený), pak jsem zálohu považoval za osvobozenou od daně (tedy ř. 50, případně 51 přiznání) a DPH by v roce 2016 (pokud nastalo DUZP ve 2016 a převod by dani podléhal) bylo odváděno pouze z doplatku. Pokud by doplatek nebyl, protože to celé bylo na zálohu, tak ve 2016 nezdaňujete nic

b) samozřejmě pokud převod měl být zdaněn jak v podmínkách roku 2015 tak i 2016 (naplnění definice stavebního pozemku i ve 2015), potom mělo být DPH odvedeno již z přijaté platby v roce 2015 a správně by mělo být podáno dodatečné přiznání...

c) pokud se týká kontrolního hlášení - předpokládám, že jak jsem vysvětlil výše - pokud by nebyl doplatek, tak by to celé bylo případem roku 2015 a samozřejmě by to do kontrolního hlášení vůbec nešlo. Pokud by tam byl nějaký doplatek, který by měl dani podléhat. Pak je důležité, zda se nejedná o převod na fyzickou nepodnikající osobu (běžný občan) - pokud ano - tak nemáte ani povinnost vystavit daňový doklad a bez ohledu na částku to jde do A.5 kontrolního hlášení (tedy lidově do "žumpy") bez uvedení ev. č. dokladu.

Tak snad je to vysvětleno dostatečně - případně můžeme ještě dále dokomunikovat e-mailem. ZN

1) Obec bude prodávat pozemky (louka) občanům za účelem výstavby rodinných domů. Pozemky jsou v územním plánu určeny k výstavbě rodinných domů. Obec bude pozemky zasíťovat. K zasíťování se vše teprve vyřizuje. Není vydáno stavební povolení. Bude prodej v tuto chvíli bez sítí a stavebního povolení určen jako stavební pozemek a jeho prodej bude zdanitelným plněním DPH ve výši 21%? 2) Obec bude prodávat ČEZu Distribuce a.s. dva pozemky vedené v katastru nemovitostí jako stavební parcely. Druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, na nichž stojí distribuční trafostanice již řadu let. Podléhá prodej těchto pozemků DPH?

Mé odpovědi nebudou asi úplně jednoznačné - zejména u toho prvního:

1. případ:

Můj odhad je, že tento prodej bude s DPH - pokud správně chápu, tyto pozemky v současnosti netvoří funkční celek se stavbou (žádná tam není) a tak musíme testovat, zda splňují charakteristiku stavebního pozemku. Pro toto posouzení jsou dvě zásadní věci:

- provedení stavebních prací v okolí nebo na pozemcích s účelem postavení budoucích staveb - pokud to správně chápu - k tomuto nedošlo

- existence správních úkonů za účelem zřízení stavby na daných pozemcích - pokud uvádíte, že se nyní vyřizují sítě, tak bych si tipnul, že již byly učiněny správní úkony směřující k umístění staveb  - bude tam asi již nejen nějaký historický územní plán, ale asi spíše  půjde o nějaké územní rozhodnutí ...., K tomu pojmu správní úkon informace GFŘ uvádí:

Správními úkony za účelem zhotovení této stavby je nutné rozumět zejména samotné podání návrhu na změnu územního plánu [34] , zahájení řízení z moci úřední [35] , přičemž takové podání může, ale nemusí obsahovat návrh na změnu územního plánu nebo zahájené řízení z moci úřední zřetelné umístění nebo základní parametry budoucí stavby. Správním úkonem rovněž bude i samotné vydání písemností se situačním výkresem (ze situačního výkresu je jasně patrné, kde bude umístěna stavba), který se následně zakládá do správního spisu. Nicméně za správní úkony, které nebudou mít vliv na vznik stavebního pozemku, může být považována zejména politika územního rozvoje [36] . 

2. případ

Ten je jednoznačnější - podle popisu budu předpokládat, že se jedná o pozemky tvořící funkční celek se stavbou (trafostanice). Tedy testujeme na podmínky podle §56 odst. 3. Tím, že dané stavby nebudou splňovat charakteristiku novostaveb (stáří delší než 5 respektive 3 roky od kolaudace .. - viz náběh 5-ti leté lhůty od 1. 1. 2013), tak by převod měl být osvobozen od DPH. Nicméně máte právo i v tomto případě zvolit prodej s DPH - jednalo by se ale o režim PDP a byl by k tomu nutný souhlas kupujícího. ZN