Dotazy

Jsme plátci DPH. Mám fakturu na opravu kamerového systému obce, fakturu bych si běžně nechala vystavit vč. DPH (nemáme k této činnosti žádné příjmy, nepoužila bych PDP). Ale budeme přeúčtovávat stavební firmě, která závadu při jiné činnosti zavinila. Mám si nechat fakturu vystavit v režimu PDP a stavební firmě zase vystavit fakturu v režimu PDP? Děkuji.

Ano - udělal bych to tímto způsobem - tedy na vás v PDP a potom přeúčtování v PDP.ZN

Máme pro letošní rok podepsanou smlouvu o poskytnutí účelové finanční dotace na dopravní obslužnost. Obec poskytuje Kraji. Poskytnutá dotace Obcí 1.3.2016,čerpání Kraje do 31.12.2016, vypořádání 28.2.2017.Účtuji: 471 ? nebo 373 / 231 § 2229 položka 5323 ? nebo 5193? ( nebo s předpisem /347 a pak 347/231) . V roce 2017 vypořádání 572/471 nebo 373?

Ano, záloha 373 MD (vypořádání do 12 měsíců)/ 231 odpa se mi líbí 2221, pol. 5323 (dotace kraji). V roce 2016 k 31.12. 572 MD/ 389 D a v roce 2017 dle vypořádání 389 MD a případně +/-572 MD/ 349 D a zúčtování zálohy 349 MD/ 373 D. 

Naše obec je plátcem DPH. Jedná se mi o placení záloh na el.energii, kterou platíme na všechny odběrná místa. Mezi nimi jsou dvě odběrná místa, kde můžeme uplatnit DPH (provozujeme vodovod). Do dnešního dne jsem zálohu účtovala 314/231 par.2310 pol. 5154 a dph uplatňovala až při vyúčtování. To však není správné, mám jí uplatňovat u záloh. Takže musím ještě zaúčtovat 343 na MD a účet proti je 502 a nebo jiný ? Účet 502 účtuji přeci až při vyúčtování.

Protože určitě máte od poskytovatele elektrické energie platební kalendář na platbu záloh, který splňuje náležitosti daňového dokladu a který obsahuje rozpis částky platby na základ daně a DPH, budete podle něj účtovat při úhradě zálohy na el.energii MD 314 a MD 343 /231 opda 2310 pol. 5154 ( tzn. částku uhrazené zálohy rovnou rozdělíte mezi  314 a 343, tak jak je na dokladu uvedeno). Účet 502 použijete opravdu až při vyúčtování za elektřinu nebo při tvorbě dohadné položky na konci roku. 

Pro jistotu celé účtování:

úhrada zálohy na elektřinu: MD 314 a MD 343 /231 opda 2310 pol. 5154

ke konci roku dohadná položka na el.  ve výši odhadované spotřeby: MD 502/ D 389

vyúčtovací faktura - doplatek za el.:  MD 389 a MD +- 502 a MD 343 /  D321

zúčtování záloh:  MD 321 / D 314 a D 343

doplatek faktury: MD 321/ D 231

Prosím o radu ohedně odpisů budovy ZŠ. Budova ZŠ byla zařazena na účet 021 201 v částce 618 716,-- Kč a je zcela odepsána. Na budově proběhlo několikrát TZ, toto účetní vždy zařadila na nový účet 021 (jiná analytika) a toto TZ vždy samostatně odepisuje: přístavba 021 201, odep. do r. 2024, rekonstrukce střechy 021 202, odep. do roku 2049, plynofikace budovy 021 203, odep. do roku 2049, stavba sítě LAN 021 204, odep. do roku 2051 a v loňském roce zateplení budovy 021 205, zařazeno 12/2015. Je to správně? Nebylo by lepší brát budovu jako celek a mít jeden odpis? Lze toto sjednotit? A ještě jeden dotaz k majetku PO, na účtu 022 jsou historicky věci, které jsou odepsané a jsou s hodnotou pod 40 tis., lze je převést na účet 028?

Opravdu není správné vést TZ majetku jako samostatná inv. čísla. Doporučuji sloučit v jedno inventární číslo včetně budovy, která je již plně odepsaná. A nastavit dobu odpisování dle např. roku, do kterého je nastaveno poslední TZ (i když si myslím, že zateplení životnost prodlouží, ale sítě Lan např. ne). Udělejte to však až od 1.1. 2016, protože tím se odpisy trochu změní. Účetně se však ke sloučení nic neúčtuje, na novou "součtovou" kartu - tj. kartu budovy -  musíte nastavit na vstupní ocenění součet všech vstupních ocenění budovy původní a TZ a na oprávky součet všech oprávek taktéž původní budovy a TZ, program by pak nový odpis měl již umět spočítat sám. Pokud k tomu byly dotace, tak na kartu nastavit i součet nerozpuštěných dotací k datu 1.1.2016. 

K 028 - opravdu k datu zahájení odpisování bylo doporučeno převést majetek pod 40 tis. Kč na 028. Pokud je to majetek již odepsaný, tak není problém udělat převod 028/022 a 082/088. Je to více v souladu s obsahovým vymezením účtů. Lze takto postupovat. V roce 2012 se toto dělalo přes 406, ale to vy již  nedělejte, pokud je plně odepsáno. (406/082 a 082/022 a 028/088 bylo v roce 2011 k 31.12.)

V prosinci přišla smlouva o zřízení věcného břemene (s datem 21.12.2015)od Eonu. Za rychlé vyřízení nám slíbili částku 10 000,-Kč. K 31.12.2015 jsem tento pozemek ještě nepřevedla na samostatnou analytiku věcná břemena, protože právní účinky zápisu nastaly ke dni 20.1.2016. Zápis na KÚ byl proveden 11.2.2016. Je to tak správně nebo jsem měla převést už k 31.12.2015? A ještě se mi jedná o částku 10 000,-Kč, která přišla až v r. 2016, v roce 2015 jsem o ní nijak neúčtovala, je to správně?

Smlouva ještě není plnění, účetně vzniklo VB dle právních účinků, takže převod na analytiku pozemků, na kterých jsou VB určitě až ve 2016, taktéž účtování - pohledávka vzniká až k 20.1.2016 (311 MD/ 602 D a případně 343 D). 

Dobrý den paní inženýrko, měla bych dotaz ohledně ocenění pozemků a inženýrských sítí. Dva občané v obci vlastní stavební pozemky, nechali k nim udělat inženýrské sítě (vodovod a kanalizaci) a rozprodali je. Nyní by chtěli pozemky, ve kterých vedou inženýrské sítě prodat obci včetně těchto sítí (nejedná se o přípojky k RD). Zastupitelstvo odkup pozemků včetně sítí schválilo a schválilo i cenu 20,00 Kč/m2. Právnička mi sepsala návrh smlouvy, ve které se píše, že současní vlastníci nám převádějí pozemky a stavbu vodního díla (vodovod a kanalizaci) za dohodnutou cenu a připsala dovětek ke smlouvě, že je nutné rozlišit cenu pozemku a cenu inženýrských sítí. Potřebovala bych poradit, jakým způsobem a za jakou cenu vše zavést. Zavedu pozemky zvlášť, vodovod zvlášť a kanalizaci zvlášť (ta se navíc bude dále převádět do hospodaření svazku Vodovody a kanalizace), ale nevím jak rozdělit cenu. Mohla bych nechat cenu 20,00 Kč/m2 pouze jako cenu za pozemky a na vodovod a kanalizaci nechat udělat odhad (nebo ocenit RPC – současní vlastníci jsou schopni doložit fakturami stavbu inženýrských sítí).

Opravdu je potřeba rozdělit kupní cenu na pozemek na 031 a na stavby na 021. Mohu Vám poradit poměr dle znaleckého posudku - nevím však, jak vám pomůže při tak nízkém ocenění. Ale vy víceméně nemáte právo ocenit RPC, oni vám to nedarovali, ale prodali. Kdybyste to tak opravdu chtěli, tak je to na popis odchylky metody do přílohy, ale já vám neumím poradit argument, proč to tak udělat (nebylo by to v souladu s předpisy).  Možná levnější než ZP (platit za ZP jen kvůli ocenění majetku je dost škoda) by bylo zkusit dle vyhlášky č.  441/2013 ocenit pozemek a sítě sami (např. aby pan starosta návrh ocenění podepsal, aby to nebylo na Vás, Vy máte jen účtovat, co vám kdo řekne :o), a dle poměru na součtu rozdělit pořízení na 031 a 021. Omlouvám se, já opravdu nic jiného než poměrové ocenění neumím doporučit. 

Mám ze stránek SMO stažený dokument z r. 2008 (odpověď z MF ČR), kde jsem si po přečtení odpovědi bod č. 7 (viz. příloha) myslela, že nájem za kanalizaci se nezapočítává do obratu obce pro DPH. Nyní jsem si všimla ve Vašich odpovědích, že se nájem za kanalizaci do obratu DPH počítá. Mohla byste se na tento bod v příloze podívat, pochopila jsem to v roce 2008 špatně nebo došlo ke změně?

V zákoně o DPH byla v roce 2009 velká změna, která začala u obcí počítat do obratu k registraci veškeré i osvobozené nájmy, jak z bytů, tak např. z kanalizace, ve zmíněném dokumentu je o tom zmínka, do roku 2008 se nájemné dle §56 do obratu nezapočítávalo. 

V katastru obce je rybník. V archivu byly nalezeny doklady z hodně minulých let o opravě a vybudování hráze, ale tento rybník nemáme v majetku. Je možné rybník zařadit do majetku jako vícenález? Máme už vypracované ocenění, ale nevím, jestli mohu majetek zařadit na základě příkazu starosty nebo to musí schválit zastupitelstvo.

V dotazu bohužel nepíšete, zda je rybník jako stavba na obecním pozemku nebo ne. Pokud by byl na obecním pozemku a rybník jako stavba jen není uveden v KN, pak je možné zařadit jej do majetku jako vícenález s účtováním MD 021/ D 401, počet let odpisování např. 50.. Museli byste asi rybník ocenit dle oceňovacích předpisů - vyhláška č. 441/2013 Sb. v jedné příloze rybníky řeší (v odpovědích je podobný dotaz ze dne 3.12.2015 s odkazem na cenové mapy). K zařazení "vícenálezu" = inventarizačního přebytku nemusíte mít ani příkaz starosty ani schválení zastupitelstva.

Pokud by ale rybník nebyl na obecním pozemku nebo se sice na obecním pozemku nacházel, ale v KN byl uveden jiný vlastník parcely a jiný vlastník stavby, není možné rybník zařadit do majetku obce (ani jako vícenález:o). Potřebujeme nějaký důkazní prostředek o tom, že rybník jako stavba je váš, to bych doporučovala i pro ten vícenález, i když bude na vašem pozemku - vodní plocha. 

Na účtu 042 byl z dřívějška veden projekt na opravu bývalé školy na byty. Akce se neuskutečnila, budova školy se prodala /vše už bylo několik roků zpět/, ale projekt zůstal na 042. Na základě protokolu ÚIK a potvrzení starosty jsem vyřadila 547/042, částka 500 tis. Teď pořád přemýšlím, jestli to nemělo být zaúčtováno nějak jinak.

Takto to má být zaúčtováno, je to přesně v souladu s obsahovým vymezením účtu 547 i s CUS 710. Dobře je, že jste 042 "vyčistili", toto opravdu je zmařená investice. Máte to správně. 

Řešíme prodej holého pozemku, dle územního plánu je pozemek určený k zastavění, ale není žádný úkon za účelem zhotovení konkrétní stavby ani nebyly žádné stavební práce za účelem zhotovení této stavby, ani v okolí nebyly prováděny stavební práce za účelem zhotovení této stavby. Jedná se o stavební pozemek, který budeme vždy zdaňovat základní sazbou DPH nebo pozemek osvobozený (nebyly žádné úkony za účelem zhotovení konkrétní stavby)? Jak by to vypadalo v případě, že by na pozemku byly sítě v našem vlastnictví (vodovodní řád)? V případě, že bychom se rozhodli zdanit dobrovolně, ať máme jistotu, musíme postupovat dle § 56 odst. 5, tzn. se souhlasem příjemce plnění (pokud se jedná o plátce) a fakturace v režimu přenesení daňové povinnosti s kódem 3?

Musím připustit, že s tím mám sám dost psychický problém. Nicméně v pozici, kterou popisujete, podle mne nevzniká stavební pozemek podle zákona o DPH (prostě definice v zákoně je definice a mám ji respektovat - pokud dané skutečnosti nenastaly, tak podle mne osvobodím podle odst. 1 - samozřejmě pokud netvoří funkční celek se stavbou).

Existence sítí na daném pozemku - o to se nyní hádáme. Já bych ještě ty sítě rozdělil do dvou případných složek:

a) sítě, které jdou přes pozemek - nebyly umisťovány s tím, že by se na daném pozemku mělo stavět. Já nyní prodávám pozemek a sítě mi vlastnicky zůstávají. Tady jsem ve sporu zatím s GFŘ. Já se domnívám, že bychom v takovém případě na ty sítě neměli hledět jako na určující a potom bych pozemek testoval na kritéria "netvoří funkční celek se stavbou" - tedy, zda je nebo není stavební pozemek.

GFŘ nám zatím odpovídalo, že dle jeho názoru to je pozemek tvořící funkční celek se stavbou a tedy případně testuji na odst. 3 (tedy zda je daná stavba mladší nebo starší 3 respektive 5 let). Je to opětovně dotázáno na GFŘ - kdy a zda vůbec dostaneme odpověď - to skutečně nevím.

b) sítě jsou zde umístěny již s předpokladem, že na daném pozemku bude probíhat výstavba a budeme se napojovat do daných sítí - tady si spíše myslím, že by došlo k naplnění charakteristiky, že byly provedeny stavební práce za účelem umístění stavby a potom by to šlo na charakteristiku stavebního pozemku.

Sám uznávám, že hranice mezi a) a b) skutečně mohou být někdy hodně hraniční a bude to často o osobní odvaze. Nicméně jak jsem uvedl - ta situace je zatím celkem nejednoznačná a nemyslím si, že by zatím v ČR na toto téma existovala jednoznačná akceptovaná odpověď.

Pokud jsem v nejistotě a já se raději rozhodnu zdanit, tak uznávám opět mírně problém - zákon nepracuje s variantou nejistoty, on to bere, že je naprosto jasné, jestli to má být zdaněno nebo osvobozeno. Takže striktně vzato se potom v případě nejistoty obě strany mohou dohadovat, že prodávající by to pro odstranění rizika dal raději ve standardním režimu a kupující raději v PDP (oba ve snaze, aby mu to FU případně nedoměřil). Tohle fakt neumím vyřešit jednoznačně - prostě pokud použijete odst. 5, tak musíte trvdit, že jste přesvědčeni, že je to osvobozeno a potom je to jednoznačně PDP (byť si myslím, že FU se v tomto vůbec nebude schopen vyznat a že doměřovat nebude - nicméně vím, že nikdy nemám říkat "nikdy").ZN

Obec má v majetku kostel, na kterém se bude v letošním roce opravovat střecha asi v hodnotě 600.000,- Kč, nyní je tam plechová střecha a bude napodobenina břidlice takové plechové díly, vzhled se nezmění, budou se měnit veškeré krovy i latě budu to účtovat jako opravu nebo rekonstrukci abych navyšovala hodnotu ?

Dle popisu bych se přikláněla k opravě, 511 s položkou 5171. 

Chtěla jsem si ověřit, jak je to s prodejem pozemků. Obec - plátce DPH, uzavřela dne 10.2.2016 kupní smlouvu na prodej stavebního pozemku. Ve smlouvě je uvedena cena bez DPH, cena celkem a že kupující musí částku uhradit do 30-ti dnů od podpisu na účet obce. Ve smlouvě není uvedeno DUZP. Vystavila jsem fakturu na částku dle smlouvy a DUZP uvedla den podpisu. Je správné DUZP den podpisu na smlouvě a kód DPH 512? Obec bude ještě prodávat ostatní pozemky, jako zahrada, orná půda a les. Vztahuje se na tyto pozemky DPH?

K tomu prvnímu - nalezení správného DUZP. Definice DUZP při převodu pozemku vychází z §21 odst. 3:

(3) Při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Při přenechání nemovité věci k užívání podle §13 odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání. 

Tedy pokud by skutečně zároveň s podpisem smlouvy došlo k předání (tedy berme to jako otázku práva věc používat, navézt si tam třeba materiál ... a na druhou stranu povinnost o pozemek pečovat), potom je to OK. Pokud se předání uskutečnilo později, tak by to DUZP správně mělo být ještě odsunuto na pozdější dobu než je podpis - nejpozdější okamžik je ale den, kdy je doručeno vyrozumnění o provedení zápisu do katastru nemovitostí. Jen podotýkám, je ještě potřeba nezapomenout na platbu - pokud by platba nastala před předáním pozemku, tak by samozřejmě muselo být DPH přiznáno z přijaté platby.

U kódu nezlobte se - nemohu sloužit - každý sotware má svůj kód. Předpokládám, že u těchto prodejů je splněn aspekt nahodilosti - potom by to přišlo na ř. 1 a zároveň ještě základ daně na ř. 51 (první sloupec).

Na ty další pozemky - já nemohu takto říci apriori, že by se na ně nikdy DPH vztahovat nemělo. Pokud správně chápu - bavíme se o pozemcích netvořících funkční celek se stavbou - pokud tento celek netvoří, tak testujete, zda náhodou se nejedná o stavební pozemek - tedy třeba, zda nebyl učiněn správní úkon směřující k umístění stavby na pozemku nebo v okolí již nebyly prováděny pomocné práce s cílem umístění stavby na pozemku ... (viz rozbory k této tematice). Skutečně mohou nastat situace, kdy pozemky, které jsou třeba v katastru vedeny jako orná půda, splní charakteristiku stavebního pozemku a budou se prodávat s DPH - to je skutečně případ od případu (ale předpokládám, že ve většině případů to bude od DPH osvobozeno). ZN

V letošním roce máme snížen o 10 Kč poplatek za komunální odpad. Málokdo si toho však všimne, a tak platí místo 500 Kč dál 510 Kč. Co mám prosím dělat s tím přeplatkem? Musím ho posílat zpět na účet plátce, a co když poplatek zaplatí poštovní poukázkou? Mohla bych těch 10 Kč zaúčtovat jako neinvestiční dar obci 3722 2321?

No to je dobré, hned je co dělat, že ano. Z hlediska položky nemusíte nijak oddělovat, dejte také na 134x. Na účet dejte 649 - jestli máte zvolený nějaký účet ze zaokrouhlení. Je to prostě drobný přeplatek. Doporučuji obcím, aby měly ve směrnici, že do 20-50 Kč přeplatky nevrací, protože je to nákladné, takže nevracejte.  Kdyby někdo na to přišel a trval na vrácení, tak mu to vraťe a snižte z výnosů 649 (např. přes pokladnu). 

Ředitelka PO (ZŠ a MŠ) mi přinesla: Žádost pro Radu obce o schválení závěrečného účtu a účetní závěrky za rok 2015. Rada schvaluje účetní závěrku PO za rok 2015 bez výhrad. Musí se schvalovat u PO i závěrečný účet, pokud ano, může to být v jednom bodě s rozdělením HV? Rada schvaluje i rozdělení HV do rezervního fondu.

U PO se žádný závěrečný účet neschvaluje ani nezpracovává, to je jen záležitost ÚSC. Schválením závěrky se schvaluje i VH a příděl do fondů - což by mělo být výslovně uvedeno v usnesení. Ředitelka by si měla požádat i o rozdělení přídělů do fondů z VH. 

Samozřejmě si dokáži představit, že třeba zpracovává nějakou zprávu o hospodaření a tu předkládá ke schválení - to sice není podle zákona, ale asi by to šlo - sice nad rámec zákona, ale proč ne. Rozhodně ale ať to potom nenazývají závěrečný účet - přeci jen to je pojem pro něco jiného.

Prosím o radu, 31.12. jsme obdrželi mylnou platbu zaúčt. Odpa 6409 a pol 2328 a já jsme neudělala rozpočtové opatření na tuto částku.Je to správní delikt? Můžu se nějak bránit při auditu? K tomuto příjmu není žádný výdej. Když účtuji o mylné platbě v měsíci a hned ji vracím vůbec to ve FIN není vidět. Vím, že už to nenapravím. Bylo to pochybení, které mě mrzí, jako účetní na obci pracuji sama 1 rok, ale už teď se trápím a děsím auditu, který je až v květnu.

Buďte úplně v klidu, tady se nemůže jednat o žádné pochybení v oblasti rozpočtové kázně, natož správní delikt. Mě naopak přijde docela v pořádku, že tento příjem není narozpočtovaný, mylnou platbu na Silvestra nemohl přeci nikdo očekávat a schvalovat do rozpočtu. Kromě toho nikdy nemůže být vyšší příjem než rozpočet porušením rozpočtové kázně, řešíme jen překročení výdajů nebo nenaplnění příjmů, kde hrozí rozpočtový schodek.  Důležité je, abyste při přijetí mylnou platbu zaúčtovali jako závazek na 378 a při vrácení v novém roce použili výdajovou položku, např. 5909.