Dotazy

Zastupitelstvo města schválilo uzavření veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace rybářskému svazu ve výši 50 000 na rok 2016. Máme povinnost tuto smlouvu zveřejnit na úřední desce umožňující dálkový přístup?

Podle znění §10d zákona č. 250/2000 Sb.mi připadá, že do výše 50 tis. Kč (včetně) se nemusí zveřejňovat. Povinnost zveřejnění (ÚD dálkovým přístupem) je až od 50 000,10 Kč. Nevím však, jestli k tomu nějaký právník nedal nějaký jiný výklad, ale text zákona zní tak, že do výše 50 tis. Kč se nezveřejňuje.

Prosím o radu: nevím jestli je předmětem DPPO účet 649 - mám na něm zaúčtované vrácené pojistné (připojistili jsme zastupitele a uzavřela se nová pojistka, "stará" se zrušila a nevyčerpané pojistné nám vrátili. Úhradu nové jsem zaúčtovala na 549) a ještě mám na 649 zaúčtované plnění pojišťovny za nabouraný sloup veřejného osvětlení. A ještě nevím, jestli je předmětem DPPO účet 669 - mám tam zaúčtované dividendy České spořitelny. A co by se mohlo stát, když "zdaním" něco, co předmětem daně není, tj. vypočítám vyšší daň?

Nejprve odpověď na poslední otázku - nestane se vůbec nic (teď se někdo bude třeba nad tou odpovědí mračit, nicméně je to realita).

Ty dividendy od České spořitelny - ty správně předmětem obecné daně z příjmů být neměly, neboť by u vás měly být zdaněny srážkovou daní - respektive tu daň odvádí Česká spořitelna - tedy dostáváte již netto částku, kterou nezdaňujete (tedy vyloučit ze zdanění).

Plnění pojišťovny za nabouraný sloup - to bych ve zdanění nechal. Samozřejmě pokud by to krylo jen konkrétní náklady, tak bych mohl argumentovat, že výnos je nižší než související náklad a je to v rámci hlavní činnosti - ale kdo to má zkoumat, zda není pojištění třeba na novou hodnotu a není nahrazena celá hodnota při úplném zničení ... - takže tu 649 klidně zdaňte  bude to pro vás jednodušší (je pravda, že u té vrácené pojistky by to nebylo asi nutné zdaňovat - předpokládám, že platba proběhla buď ve 2015 - tedy byla by to jen kompenzace nákladů nebo se jen vrací položka, která byla před tím - třeba o rok dříve - nedaňovým nákladem.. - ale říkám - nejjednodušší je to zdanit).ZN

Prosím o odpověď, zda při vyplňování oddílu B.2. sloupku " Použít poměr" bude uvedeno ANO, když u přijatých zdanitelných plnění používám poměr a následně ještě krátím koeficientem. Ve sloupku základ daně a daň bude vykázán poměrný nárok na odpočet před použitím koeficientu.

Je to přesně tak, jak to uvádíte. Tedy pokud máte souběh poměr a koeficient, tak do KH jde částka po poměrném krácení (tedy bez vlivu koeficientu) a uvádíte "poměr ANO".

Zjednodušeně z hlediska vykázaných hodnot - v KH nepoznáte, zda je dané plnění kráceno koeficientem podle §76 nebo není (rozdílné hodnoty jsou jen při poměrném krácení podle §75).

Rada obce poskytuje uvolněným i neuvolněným zastupitelům peněžité dary v souladu s ustanovením § 102 odst. 3 zákona o obcích do výše 20 tis. Kč. Zaúčtovala jsem na nákladový účet 521/paragraf 6112 položka 5029. Je to prosím správně?

Je to dost problém. Vy buď musíte dát dary, aby vůbec nebyly v souvislosti s výkonem fce - musí tak znít usnesení, pak nejdou vůbec do mezd, ale např. na 5492. Nebo smíte jen platit odměny dle nařízení vlády o odměnách zastupitelů a členů výborů. Nesmíte darem překročit toto nařízení - tj. mít jej ve mzdách. Je k tomu výklad na MV. Výklad najdete přes aktualitu z 25.1.2014 s názvem: 

Dobrý den, potřebovali bychom poradit s poskytováním darů FO. Rada schválí poskytnutí finančního daru ve výši 20 tis.Kč rodině s postiženým dítětem na zakoupení zdravotní pomůcky (naslouchátko), které rodina (pořídí) pořídila za mnohem vyšší částku. Myslím si, že formou darovací smlouvy, ? uvést účel, popř. zda máte vzor takové smlouvy? Účtování 572/231 § 4339 pol. 5492 ?, bez předpisu?

Darovací smlouva je zde vhodná, je možné uvést účel, MF ve zprávách 3/2015 uvedlo, že obec má právo dávat dary, jediné odlišení daru od dotace je, že obec nepožaduje vypořádání daru (nemá zájem sledovat osud finančního daru). Zaúčtování je v pořádku, předpis se u darů nedělá, není na něj právní nárok. Smlouva a její vzor - to se bojím dát, nemáme právní poradnu, ale určitě se dá na internetu pro vás vhodný vzor najít. 

V budově knihovny máme nevyužité prostory, kam se bude stěhovat obecní úřad. Provádí se různé úpravy - výměna vodovodního potrubí, WC, odpady, aj. Je správné všechny tyto výdaje účtovat na par. 6171 a pol. 6121? Předpis 042/321 a po ukončení akce zařadit na účet 021. Náklady budou činit cca 150 tis. Kč.

S ohledem na to, že měníte účel využití, tak určitě dejte přednost TZ budovy, takže Vaše vyhodnocení je správné. I když z Vašeho popisu není úplně zřejmé, jak velkou "rekonstrukcí" budova prochází. Zjednodušeně, pokud provádíte jen výměny a opravy původního stavu, můžete účtovat přímo do nákladů na účet  oprav 511 bez ohledu na částku, tj. MD 511/321 odpa 6171 a pol. 5171. Opravy budovy mohou být i za několik stovek tisíc, záleží na typu prací, které se na budově provádí, ale ve chvíli, kdy se i opravy dělají z důvodu změny účelu, tak má TZ (042, položka 6121) určitě přednost. Odpa by měl být 6171. 

Můžete mi prosím poradit : k 31.12.15 mi z kraje napsali, že mi chybí vynulovaná položka 5182 a napsali mi postup : D mínus 231 pol.5182, D plus pol.8901. K 1.1.16 obrácený zápis MD 231 pol.8901 a D 231 pol. 5182. Teď nevím na pokladních dokladech, zda je nutné používat "po staru" šablonu MD 261, D 231 6171 5182. Moc tomu nerozumím. Však víte, účtuji podnikatele, a toto mi nějak uniká. Poradíte mi prosím postup i s výběrem z banky jak účtovat a s výběrem z pokladny na účet jak účtovat.

Odpovím hodně upřímně. Od 2014 není již nutné mít nulovou položku 5182, postup přes položku 8901 ke konci roku byl vymyšlen jen technicky. Ale v praxi je možná lepší, protože v případě, že je zůstatek na pokladně k 31.12. a nechá se tam, tak se opravdu pak v lednu proúčtuje minus 5182 D a plus výdaje dle druhu položek např. 51xx  a dojde k tomu, že položka 5182 D je dočasně minusová. Také by to nikomu nemělo vadit, protože to není v rozporu s předpisy, ale vadí (vadí to metodičkám i kontrolorům z krajů - někdy). A já opravdu nevím, co poradit - protože zápis přes 8901 není v souladu s předpisy, zůstatek na 5182 je v souladu s předpisy, ale dělá problémy. 

No a od 2016 jsou dvě možnosti, jak vést pokladnu, nadále stejně přes 5182, zatím u vás toto doporučuji (nevím, zda máte modul pokladny v programu na účetnictví navázaný přímo do účta). Další způsob vedení pokladny je jako  "další" ZBÚ přes položky 4138 a 5348 - které jsou konsolidační, nerozpočtují se a rozpočtová skladba se dává přímo k účtu 261. No a podle toho, co si vyberete, se účtuje i převod z účtu na pokladnu a z pokladny na účet. 

Zaúčtování převodu z účtu na pokladnu: 

1. Volba přes položku 5182

262 MD/ 231  odpa dle účelu pol. 5182 D a 261 MD/ 262 D

2. Volba "jako další ZBÚ": 262 MD/ 231 6330 5348 D a 261 6330 4138 MD/ 262 D

Zaúčtování převodu z pokladny na účet: 

1. Volba přes položku 5182 (pozor toto není příklad na rozúčtování pokladny, jen příklad, když chci peníze z pokladny vrátit na účet)

262 MD/ 261 D a příjem na účet 231 odpa dle účelu pol. 5182 minus D/ 262 D

2. Volba "jako další ZBÚ": 262 MD/ 261 6330 5348 D a příjem na účet 231 6330 4138 MD/ 262 D

Doplnění, aktualita z 22.3.2016

Do předání knihy do tiskárny se mi nepodařilo vykomunikovat s MF jaké zvolit konsolidační položky u převodů mezi ZBÚ a pokladnou v případě vedení oddělené pokladny. Jihomoravský kraj a Ing. Lorenc s paní Kašpárkovou zvolili při účtování na pokladně položky 4134  (příjem na pokladně  ze ZBÚ 261 6330 4134) a 5345 (převod z pokladny zpět na ZBÚ 261 6330 5345). Položky 4138 a 5348 používají při příjmu peněz z pokladny na ZBÚ ( 231 6330 4138) a při převodu ze ZBÚ do pokladny (231 6330 5348). Tento postup odpovídá názvům položek. 

Vazba položek 4138 a 5348 v případě převodů ze ZBÚ na pokladnu a zpět je u položky 4138 jasně popsána, tam máme jistotu. Jaké položky zvolit u pokladny není popsáno - v náplni položky 4138 je uvedeno, že pokladna je jako "fond" a položky 4138  5348  se mají volit jak pro převody do "něj" tak z "něj". Použití položek 4134 a 5345 je však také odpovídající znění vyhlášky i logice názvu položek. Jsem proto plně ochotna pro sjednocení postupů zvolit postupy JMK a pana Ing. Lorence s paní Kašpárkovou. Chtěla bych jen říct, že na tom hrozně málo záleží, jsou to položky konsolidační, je celkem jedno, jaké se použijí, tak je zbytečné je zpětně opravovat, dle mého názoru je obojí dobře. 

Obec žádala dotaci z Programu obnovy venkova na dokoupení prvků na dět. hřiště a zároveň realizaci fit zóny (venkovní cvičební prvky). Nyní firma, od které budeme prvky do fit zóny kupovat, schválila naši žádost a na tyto prvky dostaneme ještě příspěvek od Nad. fondu. Nebude problém v tom, že v podstatě na jednu věc budeme mít dvě dotace? A ještě jedna věc, jako bonus ke 4 prvkům, které si zakoupíme, dostaneme dva zdarma, PC bude 0 Kč, ale do majetku na 021 zařadit musím - s jakou cenou a jaké bude účtování - je to dar nebo jak postupovat? A bude se také k tomuto "nulovému" majetku rozpočítávat poměrem na jednotlivé karty výše transferu?

V případě, že na jednu věc je jedna dotace z veřejného rozpočtu a druhá z nadace (což je soukromý subjekt), tak to není žádný problém. Někdy jsou problémem dvě dotace za podmínky, že obě jsou z veřejného rozpočtu, ale to si většinou poskytovatel přímo vymíní. 

Ten bonus - víceméně je to sleva, což je součást pořizovací ceny. Takže je potřeba pořizovací cenu rozdělit ne na 4 prvky zaplacené, ale na 6 prvků na základě úhrady pořízených. Za určitou cenu jste získali 6 kusů. Takže žádný nulový majetek nebude. Dotaci -  pokud budete zařazovat prvky jako jednotlivé "stavbičky" , tak rozpočíst např. poměrem dle ceny, když ocenění prvků bude shodné, tak stačí prostým vydělením dle počtu prvků. Také je však asi možné zařadit celou "fit zónu" jako jednu funkční stavbičku, tj. do majetku zařadit jako jedno inv. číslo. Zvažte, co se vám bude lépe evidovat. 

Prosíme informaci o správném zaúčtování inventarizačních rozdílů, když evidence majetku i účetnictví je ve shodě, ale některé majetky při fyzické inventuře nebyly nalezeny. Jedná se o různé účty: 021, 022, 019 se ZC účetní >0; dále 028, ale i 902. Jak souvztažně s oprávkami a kdy vyřadit z evidence majetku. Dosud jsme to nepotřebovali a zítra máme termín L“ Děkuji

Inventarizační rozdíly musíte zaúčtovat do data účetní závěrky, tj. nejpozději k 31.12. 2015. 

U majetku zaúčtovaného na účtech 021, 022 a 019 budete postupovat:

zaúčtujete náklady - ve výši ZC majetku MD 547/ D 08x, 07x (příslušný účet oprávek)

vyřadíte majetek - ve výši pořizovací ceny MD 08x (nebo 07x) / D  021, 022 nebo 019

rozpustíte dotace k majetku, pokud k němu byly vytvořené MD 403/ D 672

U majetku zaúčtovaného na 028 jde jen o zápis MD 088/ D 028, na účet nákladů se již neúčtuje. Stejně tak u majetku na účtu 902, vyřazení zápisem jen MD 999/ D 902.

Dle mých informací by 17.2. mělo být projednáno na zasedání KOOV stanovisko GFŘ ve věci bezúplatných příjmů. V předběžném návrhu stanoviska GFŘ je snad i stanoven postup při ocenění bezúplatného příjmu dle § 26 ZDP (ocenění hodnotou majetku v účetnictví vlastníka). Částka o kterou zvýšíme v DPPO základ daně na ř.30 by měla jít odečíst od základu daně na ř.112. Pokud tomu tak bude, v rámci ocenění bezúplatného příjmu bych se přiklonil k hodnotám majetku netto , které mají asi jakousi lepší aktuální vypovídací schopnost.Můžu se zeptat na názor k řešení problematiky tohoto ocenění?

Můj názor je takový, že pokud se budeme bavit o výpůjčkách, tak jsou nyní dvě teoretické varianty:

a) říci, že §23 odst. 6 písmeno b) se má brát vážně (byť nedošlo k převzetí ocenění) - potom bych ocenil na úrovni účetní zůstatkové hodnoty, ale vždy jen jednou - k okamžiku zapůjčení, případně technického zhodnocení zapůjčené věci vlastníkem - tedy ne každoročně

b) nebo konstatovat zmatečnost §23 odst. 6 písmeno b) - potom na úrovni běžného nájemného

Jinak jak jsem vysvětloval i v materiálech na stránkách, jsem přesvědčen, že v řadě případů u výpůjček pro vlastní PO nepeněžní prospěch vůbec nevniká.

V zásadě ten +- režim má platit.ZN

Uzavírala jsem účetnictví a vyšel mi záporný hospodářský výsledek. Poctivě jsem znovu prošla nákladové a výnosové účty a nenalezla jsem nic, co by nebylo v pořádku. Zůstatky v inventurách mi taky sedí. Půjčku nemáme. Jsme z toho celkem rozhození, léta máme krásné VH. Přesto nám na BÚ zbývají cca 3 mil. Kč. Přikládáme to tomu, že jsme v loňském roce obdrželi cca 4 mil na investičních dotacích, a ty se neprojevují ve výnosových účtech celé, ale postupně. Co mám ještě zkontrolovat, abych měla jistotu, že mám vše v pořádku? Co to pro obec bude znamenat?

Rozdíl mezi VH a penězi na účtu je samozřejmý. Např. pořízení DM je výdaj, ale ne náklad, přijatá dotace je příjem, ne výnos.

Jaké rozdíly mezi VH a výdaji nebo příjmy jsou, mám alespoň v základu uvedené v materiálu na str. 51 v dokumentech ke stažení ze dne 14.2.2015 - název: 2015 Materiál ke knize RS 2015 - komplet

Když chcete zjistit, co má vliv na VH, tak je nejlépe porovnat ve výkazu zisku a ztráty sloupce běžné období a minulé období a snažíme se najít důvod pro velké rozdíly - jestli toto je dobře. Lze rámcově - ale opravdu jen rámcově porovnat na položky (např. 502 porovnáme se součtem položek 515x mimo paliva), 572 s transferovými položkami 522 a 5331 apod. Můžete si udělat i kontroly, které jsem měla v materiálu ke školení k účetní závěrce, posílám Vám ho v dalším mailu, jsou ke konci materiálu. 

Jinak to nic neznamená, je to možné, nemělo by to činit nějak velké problémy, mohou být trochu starosti u žádostí na nové dotace, pokud je ztráta hodně vysoká, ale zpravidla toto nikdo moc neřeší. Závěrka se v pohodě dá schválit, i když vznikla ztráta. Určitý rozbor, proč došlo k jinému VH než v minulých letech by to však chtělo - viz to porovnání stavu položek ZZ (účtů N a V) oproti min. letům. Vliv na VH může mít někdy prodej majetku - tam, kde byla vysoká zůstatková cena, což není vliv na finance běžného období. 

Město je 100% vlastníkem s.r.o.. Teď je potřeba dát společnosti na zakoupení rolby větší finanční částku. Lze to řešit formou příplatku k základnímu jmění, nebo jakou formou poskytnutí na zakoupení řešit.

Máme následující varianty:

- peněžní prostředky zapůjčít - tedy pohledávka Města a závazek s.r.o. s nějakou sjednanou splatností - logicky toto by mělo být pro variantu, kdy by se předpokládalo vrácení peněz v dohledné době

- peněžní prostředky vložit do základního kapitálu - z mého pohledu je to nepraktické ve dvou základních aspektech. Jednak je nutno počítat s náklady na administraci tohoto postupu (nutná změna společenské smlouvy, poplatky za zápis do OR). Dále pokud by se do budoucna ukázalo, že je potřeba zpět vrátit peníze, tak proces snížení základního kapitálu je nesmírně složitý

- peněžní prostředky řešit příplatkem k vlastnímu kapitálu - §163 a následující Zákona o obchodních korporacích - výhodou tohoto kroku je to, že jednak není finančně náročný (nemění se společenská smlouva, nezapisuje se do OR), na druhé straně je to ale krok potenciálně vratný za podmínek §166 - tedy je možné zase zpět konvertovat na závazek a zaplatit zpět (může se to hodit za několik let). Jinak účtování na straně obce je takové, že takový příplatek je pro vás také finanční investice na 061.

Dobrý den, prosím o radu, jak správně účtovat zaokrouhlování na faktuře, která jde do DPH. Příklad: Na DF, kde si chci uplatnit odpočet, je vyčíslen základ daně 4003,DPH 840,63 celkem po zaokrouhlení 4844,-. Zaúčtuji MD 518 =4.003,-,MD 343 =840,63 a 321 D =4844,- a zaokrouhlení 0,37 hal na účet 549. Nebo lze na účet 343 zaúčtovat zaokrouhlenou daň ve výši =841,- Kč? Navíc v programu máme nastavené zaokrouhlování DPH na Kč, ale např. pokud vystavuji daň. doklad a doplňuji DPH ručně /např. u PDP/ mám DPH na halíře. Lze to takto kombinovat nebo musím zaokrouhlovat buď vše nebo nic?

Při vystavování daňových dokladů  (při výpočtu daně u dodání zboží a poskytnutí služby) se mohou podle § 37 zákona o DPH  použít oba způsoby - buďto nechat vypočtenou daň na halíře nebo zaokrouhlit na celé koruny. Oba způsoby lze kombinovat.

Při účtování došlé faktury, tj. nároku na odpočet, byste se měla řídit tím, co je na daňovém dokladu vypočteno, avšak samozřejmě dát pozor na ustanovení § 72 odst. 6 zákona o DPH  (Převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle tohoto zákona. Je-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší než která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu.)

1) Statutární město je vlastníkem pozemků, svěřeny jsou městskému obvodu. Na těchto pozemcích stojí budovy s č.p. (bydlení), v nichž byly v minulosti vymezeny jednotky dle zákona č. 72/1994 Sb. a jsou ve vlastnictví cizích vlastníků. Vlastníci jednotek požádali městský obvod o prodej spoluvlastnických podílů pozemků (jedná se o podíly pozemků, jejichž vlastnictví není přímo prohlášením vlastníka spojeno s jednotkou). Budou spoluvlastnické podíly pozemků při prodeji osvobozeny od DPH? 2) Prodej částí pozemků ve vlastnictví statutárního města, svěřených městskému obvodu, které jsou dle geometrického plánu označeny jako ostatní plocha, jiná plocha. Účelem prodeje je sjednocení vlastnictví, části pozemků, které jsou předmětem prodeje navazují na pozemky ve vlastnictví kupujících. Bude tento prodej osvobozen od DPH?

Ad 1) - u těch pozemků jsem přesvědčen, že splňují podmínku existence funkčního celku se stavbou- potom testuji na odst. 3 a protože to nebudou z pohledu DPH novostavby (testovací lhůta 3 respektive 5 let), tak podle mne osvobozeno

Ad 2) - tady je to neurčitější - zase musíme prvotně řešit, zda tvoří či netvoří funkční celek se stavbou. Pokud to bude třeba plocha navazující na nějakou zahradu ... - potom netvoří funkční celek se stavbou a potom potenciálně jdu na odst. 1 - tedy testuji, zda to je či není stavební pozemek - pokud tam v okolí nejsou přípravné práce pro stavbu nebo pokud nebyly správní úkony směřující ke stavbě, tak osvobozeno (jinak zdanit jako stavební). Pokud by to ale tvořilo funkční celek s nějakou stavbou - třeba by to i mohlo být nějaké parkoviště ... - potom je rozhodující to, zda obstojím v testu odle odst. 3 - tedy zda je to novostavba či nikoliv - pokud je daná stavba, se kterou to tvoří funkční celek, z pohledu DPH novostavbou - potom zdanit, jinak osvobodit.

Takže tady to skutečně již bude často případ od případu. ZN 

naše obec není plátce DPH,v letošním roce chceme prodat stavební parcely, pokud by částka přesáhla 1 mil.Kč musíme se stát plátci,i když to bude jen tento rok.

Z obratu jsou podle §4a vyloučeny případy prodeje dlouhodobého majetku. Tedy příjmy z prodeje pozemků by vám neměly vstupovat do obratu a plátci byste se tedy kvůli těmto transakcím neměli stát.