Dotazy

Obec koupila pozemky od nevybrané účetní jednotky včetně staveb ve výši 1.000.000,00Kč za vzájemně ujednanou kupní cenu. Znalecký posudek nemáme.Pozemky jsou celé zastavěné a máme oceněné dle vyhlášky na 342.530,00Kč. Můžu zavéct do účetnictví hodnotu stavby ve výši rozdílu tj. 657.470,--Kč.

Stavbu a pozemek musíte ocenit pomocí rozvrhu. Vychází se buďto ze znaleckého posudku nebo z Vašeho kvalifikovaného odhadu dle oceňovacích předpisů, ale všeho nakupovaného majetku zahrnutého do kupní ceny. Tzn. ve Vašem případě musíte ještě dle oceňovacích předpisů ocenit stavby, které jsou na pozemku.  Ze součtu cen Vámi oceněného majetku Vám vyjde poměr, kterým vynásobíte kupní cenu a následně Vám vyjdou ceny pozemků a ceny staveb pro zařazení do evidence majetku. ( Pro kontrolu: součet ocenění pozemků + ocenění staveb = kupní cena tj.1mil Kč) 

Pokud máte knížku "Majetek 2010", na konci jsou příklady postupu ocenění majetku pomocí rozvrhu. 

Dobrý den, jsme plátci DPH. V nájemní smlouvě na nebytové prostory máme zakotveno, že mimo nájem (ten máme buď osvobozen od DPH nebo v režimu ZDP) bude hradit nájemník (plátce i neplátce) také paušál na služby (energie, teplo, voda), a to dle splátkového kalendáře. Ten jsme vystavili s datem 1.1.2016, splatnosti jsou měsíční, vždy k 15. dni měsíce. Zaúčtovala jsem 1.1.2016 předpis MD 311 a D 602, ZJ + D 343,ZJ. Jak mám správně stanovit DUZP a DUD. A nevadí, že odvedu DPH i v měsíci, ve kterém nájemník neuhradí? A ještě z pohledu kontr. hlášení - bere se v potaz rovněž celková suma splátek za splátk. kalendář vč. DPH jako u kalendářů platebních? Děkuji za odpověď.

Vezmu to od konce:

a) u splátkového kalendáře je rozhodující také součet plnění na splátkovém kalendáři (vždy to berte tak, že doklad má nějaké číslo - u splátkového kalendáře je také jedno číslo a já sčítám plnění za dané číslo dokladu). Lze to i dokumentovat dotazem a odpovědí ze stránek webu finanční správy:

Dotaz 1 – Splátkový kalendář
(zveřejněn 4.2.2016)

Jsem fyzická osoba, čtvrtletní plátce DPH, která hradí nájemné za kanceláře měsíčně a to na základě splátkového kalendáře (vystaveného na období březen 2015 – březen 2016), který je součástí nájemní smlouvy. Měsíční nájemné je ve výši 7.000 Kč + příslušné výše DPH s tím, že ve splátkovém kalendáři je uvedeno, že datum uskutečnění zdanitelného plnění je poslední kalendářní den v měsíci. Hrazeno je vždy k datu uskutečnění zdanitelného plnění podle splátkového kalendáře. Mohu vykázat v kontrolním hlášení, které jsem povinen předkládat čtvrtletně, souhrnně celkovou částku nájemného za tři měsíce, když evidenční číslo daňového dokladu (splátkového kalendáře) je pro všechny splátky shodné? V které části kontrolního hlášení bude toto nájemné vykázáno?

Odpověď 1
V případě splátkového kalendáře je pro posouzení limitu (10.000 Kč včetně daně) pro zařazení do části B.2./B.3. kontrolního hlášení rozhodující součet všech jednotlivých dílčích plnění v tomto dokladu uvedených a to bez ohledu na to, že část dílčích plnění se vztahuje k obdobím před 1.1.2016. Vzhledem k tomu, že součet splátek nájemného v tomto případě přesáhne tento limit, budou jednotlivá měsíční plnění uvedena v části B.2. kontrolního hlášení, i když sama jsou nižší než 10.000 Kč včetně daně. Pokud uplatňujete v daňovém přiznání k DPH za příslušné čtvrtletí nárok na odpočet daně z několika samostatných plnění na základě shodného splátkového kalendáře, která mají odlišné datum uskutečnění zdanitelného plnění, pak každé jednotlivé plnění bude vykázáno na samostatném řádku kontrolního hlášení. Ve Vašem případě to znamená, že v části B.2. kontrolního hlášení bude nájemné za tři měsíce uvedeno ve třech samostatných řádcích, které se budou lišit pouze v části DPPD (kterým je dle splátkového kalendáře vždy poslední kalendářní den v příslušném měsíci, ke kterému je hrazeno).

b) teď k tomu "okamžiku" - nepleťme si prosím splátkový kalendář a platební kalendář. U splátkového kalendáře vzniká DUZP ke dni definovanému v tomto splátkovém kalendáři - je to skutečně definované DUZP - tedy bez ohledu na to, zda je zaplaceno nebo nezaplaceno, tak je daň odvedena (úplně stejně jako když bych vyfakturoval za nějaké plnění a odběratel to nezaplatil). Tedy určitě by bylo vhodné mít ve splátkovém kalendáří vyznačeno DUZP .... (klidně je možné stanovit, že je to ve stejný den jako je splatnost) - k tomu odvádíte DPH a je to (k tomuto datu bych také, pokud je standardně v běžném měsíci, účtoval po jednotlivých měsících - já nevím, co myslíte tím předpisem k 1. 1. 2016 - pokud celoroční předpis, tak ten bych rozhodně nedělal).

Jen ještě na okraj - trochu jsem se zarazil nad nastavením, které máte. Pokud by to byl třeba vztah k neplátci, tak by možná pro Vás mohlo být výhodně definovat, že nájem zahrnuje v sobě i energie (když jsou stejně paušálem) a účtovat o nájmu osvobozeném od DPH jako celku - ale neznám podrobnosti, možná máte jasné důvody pro to řešení, které uvádíte. ZN

Zastupitelstvo zvažuje rozdělení stávající PO (školy) , s tím že by nová organizace převzala část činností té původní (činnost Střediska volného času by se oddělila). Je toto rozdělení možné provést tak, že původní PO zůstane (činnost školy-subjekt A ) a vznikne nová PO (SVČ-Subjekt B). Nebo je nutné rozdělení chápat jako že subjekt A (škola) zaniká a vzniká subjekt B (škola) a subjekt C (SVČ). Dále nás trápí otázka zdanění příjmů z pronájmů u PO. Nové PO (SVČ) by se svěřila do správy nově nakoupená budova, v které by část prostor zabrala SVČ a zbývající prostory by byly pronajímány (doplňková činnost). Vzhledem k tomu, že budova je rozsáhlá, nájmy by byly nezanedbatelné. Chceme se zeptat, zda je přípustná varianta, že se ve zřizovací listině zakotví, že tyto nájmy nejsou příjmem příspěvkové organizace, ale příjmem zřizovatele (a třeba stanovit, že PO je povinna inkasované nájemné vždy do určitého data převést na zřizovatele). Daňový poradce nám moc nedoporučuje - chápe jako obcházení zákona o daních z příjmů. Danit by měla správně PO. Poslední věc, která nás ve vztahu k chystanému záměru zajímá, je jak provést samotný právní převod části majetku (jde hlavně o movitý) z PO Školy na PO SVČ a otázka přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na novou organizaci. U majetku půjde o nějaký Předávací protokol (má tedy předcházet mimořádná inventarizace)? U zaměstnanců to bude znamenat ukončení pracovních smluv a uzavření nových s nově vzniklou (PO SVČ vznikne od 1.9. tzn. mzdy za srpen ještě doplatí PO Škola)? Snad na nic nezapomeneme - není někde stručně v bodech postup rozdělení, abychom na něco nezapomněli?

a) podle mého názoru je možné realizovat i to "oddělení" části příspěvkové organizace do nové PO - vycházím ze skutečnosti, že zákon 250/2000 Sb. hovoří obecně o rozdělení - tedy domnívám se, že lze analogicky s obchodními korporacemi uvažovat i o rozdělení "odštěpením"

b) majetkoprávní nastavení - kdykoliv začneme řešit variantu, že budeme vymezovat, které nájmy (nebo jiné příjmy) ze svěřeného majetku zůstávají příspěvkové organizaci a co se musí odevzdat zřizovateli, dostáváme se dle mého názoru na hodně tenký led pokud se týká daňových dopadů. Z hlediska DPH daná plnění bude i v případě jejich následného odevzdávání realizovat příspěvková organizace (tedy i ve vazbě na stanovení obratu ...), u daně z příjmů rovnou říkám, že to může vyvolávat spory a souhlasím s názorem vašeho daňového poradce, že to nemusí být vůbec vyhodnoceno jednoznačně. Navíc prosím uvažujte i o záležitosti týkající se "věrného zobrazení v účetnictví" - pokud budeme předpokládat, že nebudou účtovat o výnosech, ale přijaté nájemné bude závazkem a výnos bude mít zřizovatel, tak ale náklady na odpisy případně i opravy budou u dané PO. Tedy rozhodně snižujeme jakousi čitelnost výkazů (včetně vůbec interpretace, jak ta PO je na tom , kolik nás stojí ....) - já vím, že to jsou pro někoho marginality, ale i tento aspekt může být důležitým,.

Pokud je to jen trochu možné, určitě bych se prvotně snažil najít jiný vztah, který by mohl více vyhovovat - napadají mne dvě základní možnosti:

a) budova je pronajata dané PO a ta ji dále užívá částečně k vlastní činnosti a částečně k dalším podnájmům (tedy PO má v nákladech nájemné, proti tomu výnosy z podnájmu a tím je základ daně dán do nějaké rozumné míry)

b) rozdělíme daný objekt - PO pronajmeme či vypůjčíme tu část, kde operuje ona a nájemní vztahy jsou uzavřeny přímo mezi Městem a danými uživateli prostor (přitom PO může fungovat jako technický správce pro celý objekt ...). Samozřejmě tady již můžeme narážet třeba na problém se službami ... - na druhou stranu PO nebude mít výnosy z nájemného (pokud řešíme, že třeba nechceme, aby se stala plátcem DPH ...).

Výše uvedené prosím berte jen jako myšlenky - toto je nutno hodnotit případ od případu, nicméně skutečně bych chtěl podpořit myšlenku vašeho daňového poradce v této věci.

Pokud se týká toho "odštěpení" - bude to v rozsahu, jak určí zřizovatel - §27 odst. 7 - tedy zřizovatel vymezí s novou ZL, jaký majetek se dá do nové PO, jaké vztahy přecházejí, jací zaměstnanci ...U toho přechodu zaměstnanců - spíše by to mělo být tak, že závazky z předešlých závazků již zaplatí nová PO (beru to jako analogii s obchodními korporacemi), nicméně pokud by se vymezilo, že to doplácí ještě stará PO, tak by to bylo také možné. Vyloženě inventuru v pravém slova smyslu dělat nemusíte - určitě jsou ale nutné předávací protokoly mezi starou a nově odštěpenou PO (s podpisem statutárů na obou stranách). A nezapomeňte se prosím rozhodnout, jak to bude s bankovními účty - asi by se postupně měly zřídit dva s tím, že jeden bude "školy" a druhý "SVČ" a bylo by vhodné definovat pravidla, kolik peněz přijde na koho ...

My sami manuál zpracovaný nemáme, částečně by šlo vycházet z knihy Reforma 2012, kde je zrušení PO - využít analogicky. 

Je hodně věcí, co je potřeba udělat - od otázek rozdělení měřáků energií po rozhodnutí, jak by se členil  FKSP .... - ale teď je toho moc (moc práce) a seznam všeho, co by bylo potřeba udělat asi dohromady nedáme a asi nikdy úplný - záleží to i na konkrétních podmínkách a činnosti organizace - tak zatím alespoň tato odpověď. Vy sami asi budete muset řešit jeden problém za druhým...ZN 

Pokud ZO schválí nějaké organizaci/ spolkům místo transferu/ dotaci finanční dar, co je možné, jak je to následně se zdaněním? Pro obec to nemá žádný vliv, ale jak je to s těmi spolky? Příklad senioři, sportovní kluby, sokol apod. Jsou osvobozeni nebo musí udělat daňové přiznání a následně zaplatit daň?

Pokud bude poskytnut dar nebo dotace u spolku na aktivity vymezené v §20 odst. 8 (sport, kultura ... - potom to mohou osvobodit a zase náklady dát daňově neúčinné). Alternativně to mohou nechat jako daňový výnos a náklady budou dańově účinné ... - tedy nakonec by je to nemělo daňově poškodit. Takže je možné obojí - buď osvobození nebo dát do přiznání k dani z příjmů - ale bez odvodu. 

1)od naší příspěvkové organizace budeme přebírat agendu nájemného z bytů. Vzhledem k tomu ,že PO účtuje ve zjednodušeném rozsahu, nevytvářela opravné položky k pohledávkám .Po nabrání pohledávek do našeho účetnictvím budeme tedy muset dopočítat opravné položky. Kam je máme zaúčtovat na 406 nebo 408?A od jakého data je možno účtovat na 556? Když pohledávky převezmeme např. k 30.06., tak by se měla část OP připadajících na tento rok , účtovat již na 556 nebo také ještě na 4XX? 2)Pronajímáme nebytové prostory v našich objektech. Nájemné účtujeme v doplňkové činnosti. Služby k těmto pronájmům, které máme v režimu přeprodeje účtujeme v činnosti hlavní. Důvodem je to, že spousty pronajatých prostor je v objektech, kde sídlí i úřad - a z hlediska např . Pražské plynárenské se jedná o jedno odběrní místo- tedy jeden objekt- jedno odběrní místo- a na odběrní samostatná faktura. A tyto faktury od dodavatelů ( spousty faktur všech typů- zálohy, vyúčtování s doplatkem ,s přeplatkem k vrácení, s převodem přeplatků do dalšího vyúčtování atd. ) se musí tedy účtovat i v činnosti hlavní. Vzhledem k režimu účtování , který aplikuje hlavní město Praha- tedy striktně oddělené účtování hlavní a doplňkové činnosti ( samostatné pseudo IČO),by bylo dost pracné všechny faktury od dodavatelů klíčovat a hlavně o nich účtovat v obou činnostech ( každá přijatá faktura rozúčtovat na kus do hlavní činnosti a kus do doplňkové činnosti). Přijaté zálohy od nájemců účtujeme na 324, vyúčtování od dodavatelů energií - podíl připadající na nájemce na 311, takže výsledovku nijak nezatížíme. Na položkách rozpočtové skladby se to samozřejmě promítá. Jak platby dodavatelům energii, tak přijaté zálohy účtujeme na položkách 515X. Po vyúčtování s nájemci přijatý přeplatek účtujeme na 2111. Tento režim provozujeme již několik let- tedy je to režim opakující se. Nyní nám kontrola vytkla, že příjmy související s pronájmy nelze účtovat v hlavní činnosti. Já s tím moc nesouhlasím, již s ohledem na pracnost zpracování dodavatelských faktur. Jaký je prosím Váš názor? Děkuji .

1) Docela jsem nad tím dumala, a opravdu si myslím, že je to změna metody. Vy získáte jako právní nástupce pohledávky, ty měly nějakou splatnost a měla bych k nim mít opravné položky. Takže jejich dopočet by měl být přes 406 a to do data, kdy byly převzaty. Od toho data již OP přes 556. Určitě ne na 408. Vnímám to analogicky jako když jsme přecházeli z roku na rok a začali dělat OP. Protože je přebíráme rozvahově od PO, tak by mi nepřipadalo správné dělat náklady až po převzetí - Zdenku, co ty myslíš? 

Ing. Nejezchleb: 

Určitě souhlas - ne 408 - není to oprava chyby - chyba v minulosti nenastala.Dopočet bych udělal také přes 406 - argumentoval bych, že změna vyplynula z přechodu z jednodušeného rozsahu do plného (pokud bych měl zjednodušený a přešel bych do plného, tak to udělám proti 406, tady je ten přechod jen vyvolán tím, že to přešlo na zřizovatele ...)

2)Zde si opravdu myslím, že máte právo účtovat, tak jak účtujete. Příjmy související s pronájmem mohou být odděleny - jak to děláte? Převádíte si zálohy na služby přijaté zároveň s nájmem do hlavní činnosti? 

Ohledně argumentace - na vedlejší hospodářské činnosti obec účtuje podnikatelské aktivity - tj. ty, které dělá vlastním jménem, na svůj účet, soustavně a za účelem zisku. Obec může říct, že nájem má za účelem zisku, ale služby související s pronájmem, které jsou k přeprodeji za účelem zisku nemá, je možné je vnímat jako další činnost. Některé obce mají oboje v hlavní, některé oboje ve VHČ, některé nájmy jako hlavní a nebo VHČ a služby dokonce jako cizí, některé postupují jako vy, někde to dělá PO, někde na mandát, někde s.r.o. Ještě stále nikdo nevymyslel, co je nejlepší, všude je něco pro a něco proti. Rozhodně je hodně neefektivní vést na VHČ něco, co se musí neustále a v malých částkách přehazovat z účtu na účet (231 a 241). Někdo toto účtuje na 231 a vše s položkou 8901, to také kontroly nerady vidí, ale efektivní to je. Můj názor je, že můžete zachovat. 

Ing. Nejezchleb (tj.ten co více vše umí domyslet :o) doplnil: 

Tady je to složitější v jednom aspektu - kdy skutečně již dojde k ovlivnění i na bázi výsledovky - jedná se o situace, kdy služby nejsou zaplaceny - tedy opravné položky k pohledávkám či odpis pohledávek. Věcně by bylo správnější, aby potom tyto odpisy byly jako náklad související s nájmem (prostě pokud řeknu, že nájem je doplňková činnost, tak i náklady z nevymožení souvisejícíh služeb by se spíše měly zobrazovat jako součást efektivity doplňkové činnosti). Tolik jen taková drobnost k tomuto - vím, že je to složité, nicméně bojím se, že toto je argument, který nelze jen tak jednoduše přejít, a pokud na něm kontrolor třeba bude trvat, tak věcně bude mít pravdu (byť chápu, že lze argumentovat pracností ...).

Obracíme se na Vás se žádostí o pomoc při hledání optimální varianty nastavení režimu DPH v rámci přijatých a poskytnutých záloh na služby spojené s pronájmem bytových a nebytových prostor. 1. Město vlastní bytové jednotky mj. v domech SVJ, které dále pronajímá 2. Město je plátcem DPH 3. SVJ není plátcem DPH 4. V souvislosti s pronájmem nebytových prostor plátcům DPH změnilo město režim DPH z §36 ZDPH na režim zdanitelného plnění při účtování o energiích u bytových a nebytových prostor Nyní nám ale vyvstal problém s navýšením ceny služeb u bytů v SVJ, který uvedeme na příkladu. SVJ obdrží fa od E-ON ve výši 1000 + 210 DPH, protože není plátcem DPH, vyfakturuje městu částku bez vyčíslení DPH ve výši 1 210 Kč. Zároveň v této výši město obdrží přijatou zálohu od nájemníka, ale protože je plátcem DPH, odvede DPH ve výši 210 Kč. Tím dochází ke ztrátě 210 Kč na dani, protože samo zaplatilo 1 210 Kč, zatímco obdrželo jen 1000 Kč. Pokud by vystavilo fa na 1 210 + 21%DPH, došlo by k navýšení ceny pro nájemníka. Nemáte, prosím, zkušenost s tím, jak to řeší ostatní města a jak lze tuto ztrátu eliminovat? Je možné např. zvolit režim DPH u přijatých a poskytnutých záloh rozdílně pro bytové (§36 ZDPH) a nebytové prostory (zdanitelné plnění)?

Toto je problém - pokud na tom nechcete ztrácet, tak se podle mne budeme muset bavit o následující variantě: 

* rozdělit, v jakých případech bude aplikováno "přeúčtování" a v jakých případech "zdanitelné plnění" - určitě není nikde nařízeno, že se to musí dělat jednotně za celý subjekt - můžete volit daný režim podle Vašeho výběru u jednotlivých vztahů - jen je to složitější z hlediska evidence. Tedy tam, kde se bude vyúčtovávat od neplátců, tak to na nájemce přenášet již jako "neplnění" z hlediska DPH.

Ten problém energií ve vztahu k SVJ - upřímně řečeno vůbec si nevybavuji, jak by to bylo nastaveno (nicméně připouštím, že většina subjektů to má nastaveno tak, že přeúčtovává mimo DPH a potom toto neřeší) - nicméně samozřejmě je to na úkor plátců DPH, kteří si chtějí daň odečíst... - tedy asi Vám nezbude nic jiného než výše uvedené, pokud to chcete řešit. ZN

Obec předala bezúplatně jiné obci auto, které pořídila částečně z vlastních fin.prostředků (150 tis.) a částečně z dotace (také 150 tis.). Dotace byla rozpuštěna ve výši 45 tis., odpisy byly ve výši 90 tis.. Vyřazení zůstatkové hodnoty auta (210 tis.) provedu 082/022, ale co se zbytkem transferu?

V případě převodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami, cože je jiná obec, se postupuje jen rozvahově a to takto: 

082 MD ve výši oprávek u vás (90), 403 MD ve výši nerozpuštěného transferu(150-45), zbytek 401 MD (asi 300-105-90)/ 022 D (300) a přejímající obec musí nabrat 022 MD/ 082, 403 a 401 D přesně ve stejných hodnotách jako vy jste vyřadili. 

Účet 403 – transfery na pořízení dlouhodobého majetku – ve vyhlášce č. 410/2009 uvedeno, že obsahuje zejména přijaté dotace na pořízení dl.majetku. ČÚS č. 703 vymezuje transfer šířeji – zejména dotace, granty, příspěvky …. podpory či peněžní dary. ČÚS č. 708 pak vymezuje transferový podíl, který je odepisován. Mám dotaz, zda peněžní dar či příspěvek na investici musí být účtován na účet 403 a dále při odpisování tohoto majetku se bude účtovat 403/672 ve výši transferového podílu. Jak je to v případě fondů? Město má zřízen Fond rozvoje města, kde příjmem jsou příspěvky stavebníků na infrastrukturu a výnos daně z nemovitosti. Tvorbu a použití fondu účtujeme přes účty 401 a 419. Musí i zde být příspěvky vyčleněny na 403 a odpisy rozpouštět do výnosů? Problém navíc je, že příspěvky jsou formulované obecně na infrastrukturu, nikoliv na konkrétní investiční akci. Navíc se mi nepodařilo dohledat žádný příklad účtování.

Ano, jak jste sama nadefinovala, pěněžní dar či příspěvěk na investici je zahrnut definicí v ČÚS 703 do režimu transferů, proto musí být účtován na účet 403 (jak transfer s vypořádáním - ČÚS 703 bod 5.3.2.c), tak i bez vypořádání  5.5.1.c) ) a při odepisování příslušného majetku se bude tento transfer (nebo příspěvek na investici) rozpouštět do výnosů v částce  odpisu vynásobeného trasferovým podílem (ČÚS 708 bod 8.3)

V případě Fondu rozvoje města účtujete správně dle ČÚS 704. Dary do fondu na pořízení DM zaúčtujete např. 236 + RS/ 403 a 401/419. Problém s tím přiřazením asi je, ale můžete si k tomu určit nějaká vnitřní pravidla - jako např. první přijaté dary na investice se přiřadí k první investici dokončené z fondu... nebo pokud najednou více, tak poměrem...ale na 403 by měly být i dary přijaté do fondu na pořízení DM, to , že se jedná o fond, by nemělo mít na účtování na 403 žádný vliv. 

Pro insipiraci: 

Rozepsaný a odůvodněný  příklad na účtování pořízení investičního majetku z fondu je v odpovědi ze dne  "28/1 2016 ! POŘÍZENÍ MAJETKU Z FONDU" 

Chtěla bych se zeptat na provádění RO na konci roku. Je chybou, když v prosinci zapojím do rozpočtu nerozpočtované příjmy /např. vyšší daně než ve schváleném rozpočtu/ a ty pak použiji ve výdajích a tím dojde k navýšení rozpočtu - příjmů i výdajů. Rozpočtová opatření dělám i během roku podle potřeby. Nebo tento postup nelze použít?

Určitě není chyba schválení rozpočtového opatření v prosinci s navýšením příjmů i výdajů. Jen přemýšlím, jestli třeba nemáte na mysli situaci, že se v závěru roku rozpočtují výdaje, které se neplánují do konce roku utratit a rozpočtují se jen proto, aby se rozpočtové opatření jakoby vyrovnalo. Pokud to tak je, tak by bylo lépe společně s příjmy rozpočtovat položku 8115 v záporné hodnotě, která vyjadřuje zvýšení stavu peněz. Pokud jsou tedy v rozpočtovém opatření jen příjmy a tyto příjmy neplánujeme utratit, tak položkou 8115 vyjadříme, že prostředky zůstanou na účtu a jsou k použití kdykoliv v budoucnu.

Na základě nájemní smlouvy pronajímáme nebytové prostory. Při uzavření smlouvy byla do pokladny složena kauce v roce 2015 zaúčtovala jsem 261 / 459 231 40 pol. 8901 - 231 40 6171 5182 Vystavím každý měsíc fakturu na nájem a služby (zálohy na energie, voda). V letošním roce na základě dodatku ke smlouvě se kauce snižuje a faktura, kterou jsem za leden vystavila má být zaplacena z kauce. Jak účtovat ? MD 459 /dal 261 pol. 8901 snížení kauce MD 261 par.3613 pol. 2132 / dal 311 úhr.fa.

Začala bych nejdříve asi účtování na účet 459, od 2014 jistiny odpovídají pojmu závdavek a dle novely vyhlášky patří také na zálohy, tj. na účet 455, proto kauce přeúčtujte na tento účet.

Pak bych dala dohromady účetní zápis na zápočet nájemného z kauce tj. MD 455/ D 311, protože jak jsem pochopila, nejedná se žádnou úhradu, ale o zápočet celé pohledávky za vystavenou fakturu za nájemné. V tomto případě nedoporučuji proúčtovat přes rozpočtovou skladbu zápočet, protože ta kauce (viz níže) již na nájmu mohla být. I kvůli tomu, že je to meziroční, zbytečně bychom tam dali znovu položku 8901. 

(Dále ještě poznámka k pol.8901 - přijaté kauce na byty nemusíme dávat do cizích prostředků, lze je používat, takže je možné je rovnou účtovat na pol. 2132. Ale ty cizí peníze také nejsou vysloveně špatně, jen ne nezbytné v případech kaucí nájemného). 

Prosím o radu jak zaúčtovat přeplatek elektřiny za kanalizaci. Jsme plátci DPH, zálohy jsem každý měsíc účtovala takto: 502MD bez DPH/ 389D bez DPH, 314MD ZJ 240 bez DPH a 343 ZJ 240MD DPH/231xxxD. Přijatý přeplatek byl 53Kč, spotřeba elektřiny 1 402,63Kč + 294,55Kč DPH, zaplacené zálohy 1 446,27Kč + nárokované DPH 303,73Kč. Děkuji.

Budete účtovat následujícím způsobem např:

došlá faktura za energii:

MD 389 1402,63Kč + MD 343 294,55Kč /  D 321  1697,18Kč + D 649 0,18Kč (pokud zaúčtujete zaokrouhlení)

a zaroveň při ní zúčtujete zálohy:  MD 321   1750Kč/  D 314 1446,27Kč + D 343  303,73Kč.

Na účtě 321 Vám zůstane částka 53 Kč, která Vám přišla jako přeplatek na BÚ a tu zaúčtujete  MD 231(odpa i pol., kterou používáte při zálohách)/ D 321. Lze také zúčtovat zálohy do výše závazku a nechat pohledávku z přeplatku na zálohách, ale kvůli DPH je lepší zúčtovat 321 až do výše zálohy a vznikne tím krátkodobě zůstatek na 321 MD. 

Obec vykoupila starý dům i s pozemkem k následné demolici a počítá se v budoucnu s vybudováním parkoviště pro os.vozidla. 1. Kupní smlouva sepsána 18.1.2016, zaúčtováno 042/321 (pozemek, stavba - zvlášť dle znal.posudku) 2. Vyrozumění z KN - vklad dne 9.2.2016 s právními účinky k 18.1.2016 3. Platba za nemovitost i pozemek uhrazena z účtu obce 11.2.2016, zaúčt. 321/3639 6121, 3639 6130 4. Souhlas s odstraněním stavby vydán dne 8.2.2016 5. Demolice provedena 10.2.2016. Jedná se mi o to, zda je zaúčtováno v pořádku a jak pokračovat dál ? Účtovat do majetku stavbu, když je během tří dnů zbourána ? Nebo nechat na 042 + i náklady na demolici a po vybudování parkoviště celkovou částku zaúčtovat 021/042 ? A co pozemek - ten asi převést na 031 a k jakému datu ? Doufám, že jsem to srozumitelně vypsala, já si poslední dobou už nejsem jista v ničem.

Bod 1. účtování máte správně, protože datum účetního případu je datum podání smlouvy na vklad do KN, což je zřejmé z bodu 2, že jste udělali

Bod 3. správně

 Dále ponechte "starý dům" i náklady na demolici na účtu 042, protože na účet 021 "starý dům" převést zatím nemůžete, protože není splněna podmínka aktivace a to uvedení do stavu způsobilého k užívání (když je koupený za účelem zbourání a již zbourán).  Tyto náklady jsou jednoznačně součástí ocenění nového dlouhodobého majetku - parkoviště a to dle vyhlášky 410/ 2009 §55 bodu 1 např. písmene c) jako zřízení staveniště a příslušné terénní upravy a vyřazení stávající stavby v důsledku nové výstavby. Po vybudování parkoviště celou částku (včetně dalších nákladů na stavbu) převedete do majetku 021/042. 

Zakoupený pozemek zařadit do majetku musíte  k datu podání návrhu na vklad  (tj. právní účinky 18.1.2016) ( zápis 031/042), vedlejší pořizovací náklady k pozemku lze před zařazením dohadovat 042/389. 

Je možné mít ve směrnici, že stravné bude poskytováno i po dobu nemoci?

Ve statutu sociálního fondu (pravidlech schválených zastupitelstvem) u sociální fondu obce toto je možné. Ale muselo by se danit daní z příjmů ze závislé činnosti, včetně odvodů. 

Osvobozena je jen hodnota stravování poskytovaná zaměstnanci ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování ... Tedy podle mne v případě nemoci a nepřítomnosti na pracovišti tak nejsou naplněny podmínky "že je na pracovišti" - já bych tedy řekl, že hodnotu takového "příspěvku na stravování" mám dodanit - bez ohledu na to, z jakých zdrojů to jde. ZN

Na začátku letošního roku 8.1.2016 nám došla faktura od města za projednání přestupků, které na základě veřejnoprávní smlouvy pro nás město vykonává. Na faktuře bylo zdanitelné plněné 31.12.2015, tak jsme daly ještě do r. 2015. Jenže se stala chyba a fakturu mylně zaúčtovaly na 518/321 a předpis máme nachystaný 321/6171 5169....uvědomily jsme si, že se jedná o transfer a tedy by mělo být účtováno 572/349 a 349/6171 5321....platba proběhla 20.1.2016. Je možné opravit jen na původním doúčtování 5169 na 5321 a nákladovým předpisem 518? Nebo je nutné mít k 5321 celé účtování přes 572 a 349? Taky nás napadla varianta v lednu 2016 vyminusovat 321 (tím by se vyrovnala proti 2015) a 518 ponížit proti 649...tím bychom "pořešily" - sice uměle vytvořenými výnosy r. 2015 a 2016 zaúčtovali transfer, jak má být. Jen nevím, zda-li se někde kontrolují předpis města a náš předpis z roku 2015. Možná je úvaha naprosto chybná. Nevíme, jak správně situaci vyřešit a rády bychom, aby se nám chyba co nejmíň viditelně projevila v účetnictví.

Kraj ještě závěrky neodevzdal (termín je 25.2.), bylo by možné opravit i do minulého roku. Ale nevím, o jak velkou částku se jedná. Jestli to není významné, tak jen v lednu 2016 přehoďte závazek -321 D na 349 D a uhraďte 349 MD/ 231 a pol. 5321. Není to žádná velká chyba. V roce 2015 by tím bylo chybně 321 a 518, ale 321 je závazek (349 taky), 518 je náklad (572 taky)...pokud vám kraj neumožní opravu, tak to stejně opravit nejde a k žádnému neštěstí nedošlo. Ještě pořád můžete udělat zápis, že jste na tuto chybu přišli na základě kvalitního vnitřního kontrolního systému, přijali opatření pro rok 2016, ale rok 2015 již opravit nešel - pak přezkum může jen konstatovat, že jste si sami přišli na chybku. 

P.S. Ten nápad s 649 a s novou 572 do 2016 - to mi připadá dost nepřehledné a ne zcela správně, o náhradu nákladu z min. let nejde, jen byl v roce 2015 chybný druh nákladu a to se již meziročně neopravuje. 

Jak tedy správně postupovat ohledně DPH u prodeje pozemku v nejčastějším případě kdy: rodinný dům je na stavební parcele č.1 okolo je zahrada na parcele č.2 obec vlastní zahradu na parcele č.3, která je nad parcelou č.2; tato zahrada je v územním plánu uvedena jako "pozemek je součástí plochy bydlení individuálního typu, jehož hlavním využitím je bydlení v RD"; nyní obec bude prodávat vlastníkovi domu a zahrady (parcela č.2); obec je plátce DPH; kupující kupuje tuto zahradu za účelem zahrady; pochopili jsme správně, že dle informace GFŘ tato zahrada na parcele č.3 tvoří funkční celek a tedy při prodeji této zahrady bude DPH 21%?

Nezastírám - toto je obrovský problém - určení, co ještě je funkční celek se stavbou a co nikoliv. Obávám se trochu, že daný zápis v katastru nemovitostí může představovat důkaz, že to funkční celek se stavbou je (ale pokud by skutečné užívání bylo v rozporu s tím zapsaným, tak si myslím, že by se dalo i vyargumentovat, že třeba ten zápis je chybný a že daný pozemek neslouží k přímé obsluze domu - fakt ale toto jednoznačně nevím - tady si myslím, že bude ještě hodně let panovat velká nejistota - až do nějakých pořádných judikátů ...).

Nicméně chci zdůraznit jednu věc - to, že tvoří funkční celek se stavbou ještě neznamená, že nemohu osvobodit - jen testuji na podmínky dle odst. 3 - tedy pokud je daný objekt, se kterým pozemek vytváří funkční celek novostavbou (tedy ta testovací lhůta 3 respektive 5 let), potom by to bylo s DPH. Pokud je ale ten objekt starší - tak je to osvobozeno. Trochu problém je, že nově ta testovací lhůta může nabíhat i od "podstatné změny" daného objektu - nicnéně podle informace GFŘ by to byly až podstatné změny dokončené po 1.1.2016 - tedy to by asi zatím nemělo hrozit. Uznávám, že tady mohu být někdy v důkazní nouzi - již jsem přemýšlel, že v takových případech by do kupní smlouvy bylo možná dobře uvádět, že kupující prohlašuje, že stavba, se kterou tvoří prodávaný pozemek funkční celek, by splňovala podmínky pro osvobození podle §56 odst. 3 a tudíž je daný převod od daně osvobozen. ZN