Dotazy

Z jakých prostředků mají být hrazeny výdaje na údržbu, příp. opravy, vodohospodářských staveb, které byly zhotovitelem předány městu, ale dosud nebyly zkolaudovány, resp. byl na ně vydán zákaz užívání, z důvodu neuzavření dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů a kanalizací, a proto nemohou být zařazeny do majetkové evidence města. Na těchto stavbách je třeba provádět údržbu, ale zatím není rozhodnuto, kdo bude mít ve své správě tento majetek. Akce stavebně dokončené, ale nezkolaudové, jsou účetně vedeny na účtu 042.

Musím říci, že jsme o tom diskutovali a úplně to jednoznačné není.

Nakonec jsem dostal "mandát to nějak rozhodnout" - myslím si, že při současném znění předpisů by to spíše mělo jít do hodnoty investice. Majetek dokončen nebyl, objektivně nemůže být ještě užíván, protože se něco nesplnilo - tak s náklady nutnými k udržení tohoto majetku ve stavu, aby bylo možné dosáhnout povolení jeho užívání, bych zacházel jako s investicí (kde bych váhal a asi odpověděl opačně, by byla situace, kdy majetek byl stavebně dokončen a je také i používán, pouze jen třeba nebyla splněna povinnost kolaudovat pochybením stavebníka - tady bych asi fakt přemýšlel, že by bylo lepší upřednostnit faktický stav a nenavyšovat hodnotu stavby). V tomto případě ale,  pokud tomu správně rozumím, vůbec není a nemůže být stavba užívána - tedy zatím jakoby leží ladem - potom náklady nutné na její udržení v tomto stavu, aby byla kolaudovatelná, v budoucnosti bych dával do hodnoty investice.

Předpokládám, že možná o tom budeme ještě interně diskutovat - pokud by někdo měl rozdílný názor (z uživatelů stránek - klidně je možno napsat na kontaktní e-mail -  zdenek@obecuctuje.cz).

V roce 2016 plánujeme prodat dluhové cenné papíry KBC Interest Fund CZK Alpha (na účtu 069: 49,6 mil.Kč), řešíme, zda bychom měli zapojit na příjmech do rozpočtu, přece jen je to velká částka. Máme tedy rozpočtovat přes položku 8117?

Pokud dluhové cenné papíry plánujete prodat, určitě by bylo dobré zapojit tento příjem do rozpočtu. Rozpočtuje se buďto na položku 8117 nebo 8127, podle toho, kterou položku jste zapojili při nákupu a ve stejné hodnotě jako při nákupu, tj. pokud 8118, tak nyní  použijete 8117, pokud původně 8128, tak nyní 8127.  Následně při prodeji, pokud bude rozdíl ztráta, použijete na ni pol. 5149, pokud bude rozdíl zisk, na hodnotu nad původní vklad použijete položku 2142. To zapojení do rozpočtu není nezbytné, pokud nepotřebujete peníze na výdaje, ale záměr prodeje máte, tj. rozpočtu jako plánu toku hotovosti by se projevit spíše mělo. 

Dobrý den, prosím o radu jak zaúčtovat platbu za daň z nemovitých věcí? 3639/5362 ? a jaký prosím su au , Děkuji

V případě, že majetek prodáváte, tak je to 538 MD/ 342 D a pol. 5362. V případě, že majetek nabýváte, tak jste měli dohadovat daň z nabytí do ceny majetku, jako výdaj související s pořízení 042/389, a pak by se tato daň hradila s položkou 6121 (389/342 a 342/231 odpa dle účelu 6121 nebo 6130 u pozemků). 

Dobrý den, naše obec dostala žádost od místního fotbalového klubu o příspěvek na jeho provoz ve výši 20.000,-Kč. Zastupitelstvo tento příspěvek schválilo, v té podobě, že neposkytne finanční hotovost, ale uhradí faktury za koupi sportovních potřeb, nebo pronájmu sálu, kde momentálně sportovci trénují. Poradíte mi, jak toto zaúčtovat? Samozřejmě faktury jsou vystaveny na naší obec. Děkuji

Pokud plánuje obec podpořit činnost spolku, má v zásadě tři možnosti, jak to udělat - poskytnout dotaci, dar (finanční nebo věcný) nebo schválit, že bude spolupořádat akci spolku a přispět přímým proplacením nákladů. Příspěvek na provoz spolkům již obec nevyplácí, vyplácí buď dotaci  se všemi náležitostmi podle zákona č. 250/2000 Sb. nebo poskytuje dary. Nejlepší by bylo modifikovat usnesení zastupitelstva, protože vyplatit příspěvek na provoz formou proplacení dokladů zkrátka není možná varianta podpory. Lze schválit např. věcný dar (sportovní potřeby) a tento dar poskytnout např. proplacením dokladu vystaveného na spolek. Pokud je doklad vystaven na obec, obec věc jakoby koupí a pak spolku daruje. Pokud jde o ten nájem, tak prostředky na něj lze buď poskytnout formou dotace (se všemi náležitostmi - žádost, smlouva, vyúčtování) nebo formou finančního daru (jako dar je třeba schválit a nevymínit si účel použití prostředků a nepožadovat vyúčtování).

ÚSC pronajímá majetek obchodní společnosti (založené ÚSC). Tato obchodní společnost realizuje na tomto majetku technické zhodnocení v návaznosti na souhlas pronajímatele a také toto technické zhodnocení odpisuje dle zákona o dani z příjmů (§28, odst.3) a se souhlasem pronajímatele (ÚSC). Jakým způsobem prosím doporučujete vést o tomto TZ majetku účetní evidenci u pronajímatele? Dotaz případně samozřejmě ráda upřesním, snažila jsem se o stručnost.

Myslím, že bychom asi vést nijak nemuseli. Potenciálně by bylo možné nasměrovat to na účet 909 (i to TZ je součástí majetku, který mám ve vlastnictví a danou složku nevedu v rozvaze). Ono v zásadě to může být informace zajímavá - zejména pokud je dohodnuto, že by to na mne mělo případně bezúplatně přejít. Na druhou stranu, pokud by bylo ve smlouvě dohodnuto, že případný přechod je vždy s finančním vypořádáním, tak by vedení na účtu 909 spíše mátlo (já bych si to fakticky musel kupovat) - tedy za těchto okolností si myslím, že by bylo skoro lepší to nevést na 909 jako nějakou majetkovou hodnotu.ZN

Mám vystavenou fakturu pro pionýrskou skupinu z.s., mají IČO, ale nemají DIČ, faktura je ve výši 10 080,- Kč. Paní z FÚ mi řekla, že faktura patří do části A4 a že nemám vyplňovat DIČ, což mi ale program nedovolí. Mám zadat jejich IČO nebo dát do části A5?

Já k tomu mohu pouze uvést výňatek z pokynu k vyplňování Kontrolního hlášení:

Do řádku části A.4. kontrolního hlášení plátce uvádí: - DIČ odběratele (kmenová část) - povinná položka (uvede se DIČ pro účely DPH, v případě neplátců nebo právnických osob nepovinných k dani - DIČ podle daňového řádu, § 130 DŘ). Pozn.: Ve speciálních případech, pokud nemá odběratel tuzemské DIČ, uvede se plnění do části A5 kontrolního hlášení bez ohledu na limit (např. osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku, zahraniční osoby: může jít o speciální případy, kdy se místo plnění nachází v tuzemsku – např. služba přepravy osob po tuzemském území, dodání zboží bez přepravy na tuzemském území aj.). Nebo rovněž může jít o případy, kdy odběratel nesdělí své DIČ a má se za to, že vystupuje jako fyzická osoba nepovinná k dani.,

Tedy v A.4 je DIČ definováno jako povinná položka - byť by to bylo obecné DIČ, které dostal jako právnická osoba (pro registraci k daním obecně - daň z příjmů ...). Je to i logické, neboť pokud nemáme DIČ (jakoukoliv registraci), tak pro FU jako by daný subjekt neexistoval a je zbytečná potom jeho identifikace.

Pokud by DIČ skutečně neměli (nebudu rozebírat proč), tak podle mne podle pokynů to jde do A.5 bez ohledu na finanční limit. ZN

Dobrý den, při kontrole účetnictví příspěvkové organizace bylo zjištěno chybné účtování provedeného zápočtu. Organizace evidovala pohledávku na účtu 311 za provozovatelem baru v celkové výši 232.360,- Kč. Při ukončení smlouvy o pronájmu byla podepsána smlouva o kompenzaci pohledávky s majetkem, který pořídil bývalý provozovatel na své náklady. Dle znaleckého posudku je hodnota pořízeného majetku v celkové výši 223.380,- Kč. Faktura za prodej majetku nebyla bývalým provozovatelem vystavena, zaúčtování bylo provedeno na základě dohody o zápočtu pohledávek proti pořízenému majetku. Jedná se o majetek: bar v hodnotě 123.280,- Kč, drobný dlouhodobý majetek v celkové výši 98.030,- Kč, jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek ve výši 2.070,- Kč. Bývalý provozovatel uhradil hotově doplatek ve výši 8.980,- Kč. Prosíme o radu, jak tento vzájemný zápočet zaúčtovat.

Když nedal fa, tak jaký bude nabývací doklad - jen smlouva? Pak bych zaúčtovala takto: 

042 (bar) MD, 558 (DDHM) MD, ostatní např. 501 MD / 378 D a zápočet 378 MD/ 311 D a doplatek 241 MD/ 311 D. A zařadit bar do majetku 022/042 nebo jestli je bar zabudovaný, tak TZ budovy 021/042. 

Lze "koncepční studii rozvoje území městského obvodu" za cca 400 tis. Kč (nejedná se o územní plán) rozpočtově zatřídit na položku 6119 nebo se jedná o běžný výdaj?

Lze ji zaúčtovat přímo do nákladů jako studii rozvoje, což dle §11, odst. 8 nemusí být dlouhodobý majetek. O tom, zda bude mít charakter nehmotného majetku (doba životnosti, bude se s ní pracovat, bude sloužit např. jako závazný podklad pro něco) musí rozhodnout odpovědná osoba. Jinak samozřejmě lze i zařadit jako samostatný DNM, mimo ÚP, na účet 019 (při pořízení přes 041) s položkou 6119. To rozhodnutí je víceméně na účetní jednotce, ale jak říkám, může jít i do provozu, je to k obhajobě postupu i jednodušší než dát do majetku. 

Dobrý den,potřebovala bych poradit s DPH u faktury přijaté ze zahraničí (Polsko a Slovensko) částka je od nich bez DPH. Já musím DPH vypočítat a odvést? A jak je to, když fakturu budu mít na veřejnou správu, kde si DPH neuplatňuji? Jaká bude ZJ a AU?

Tady skutečně nezbývá nic jiného, než že to musíte prodanit - je to pořízení zboží z jiného členského státu EU plátcem daně - při nákupu jste poskytli DIČ  (předpokládám - jinak oni by to asi neosvobozovali jako intrakomunitární dodávku).

Tedy potom máte třeba pořízení nějakého materiálu:

MD 501/321

a ještě to prodaníte MD 501/Dal 343 (pokud neuplatňujete odpočet DPH).

Neumím poradit s analytikou či ZJ (to je prostě software od softwaru) - přijde to v daňovém přiznání na ř. 3 (pokud je to zboží v sazbě 21%), případně na ř. 4 (pokud je to v sazbě snížené) - takže musíte jít do číselníků ve vašem software a dohledat, co tam máte dát, aby se to tam dostalo. 

Raději jen ještě upozorňuji - DPH počítáte sami - pokud je fakturováno v cizí měně (PLN, EUR) - budete to i pro DPH přepočítávat platným kursem, který používáte v účetnictví (kurs ČNB) ke dni vystavení daňového dokladu (případně pokud by dodavatel fakturoval opožděně, tak k 15. dni měsíce následujícího po pořízení zboží) - viz §25 a §4 odst. 5. ZN

Prosím o vyložení věty ze zákona č. 128/2000 Sb. §85, písm. f), ve kterém je sděleno, že Zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodování o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 000,- Kč. Běžně vymáháme pohledávky, např. za nájemném. Exekutor nám sdělí, že pohledávka nemůže být uspokojena z důvodu nemajetnosti dlužníka. V této chvíli jsme pohledávku projedná likvidační komise a doporučí zastupitelstvu schválit její vyřazení z evidence pohledávek a o jejím přeřazení na podrozvahové účty. Je tento postup správný?

Toto dost často vysvětluji. To vzdání se práva a prominutí je spíše z důvodů sociálních, případně odstranění tvrdosti zákona. Vyřazení pohledávky z důvodu nedobytnosti nebo nevymahatelnosti je věc, která se musí udělat, i když ji orgán obce neschválí. Stačilo by dávat orgánům obcí tento standardní účetní postup jen na vědomí, aby měli přehled o nakládání s majetkem. Tím vyřazením nebo přeřazením pohledávky do podrozvahy se vlastně  žádný majetek nevyřazuje, na pohledávku máte stále nárok. Ale v případě prominutí se nároku vzdáváte a kdyby došlo k úhradě, tak je to již něco jako neoprávněný příjem (omlouvám se asi za nepřesné právní pojmy). Někdy ekonomičtí pracovníci dávají schválit přímo prominutí nebo vzdání se práva, aby bez obav mohli pohledávky vyřadit a např. je nemuseli dále vést na podrozvaze. To jim trochu vyčítám, že působí demotivačně na jiné dlužníky usnesení typu: Zastupitelstvo schvaluje prominutí dluhu ve výši XX z důvodu jeho nedobytnosti. 

(Že si mohou udělat výklad, že v případě, že nebudou hradit své dluhy vůči obci, tak že se nakonec odpustí).

Dobrý den, máme nájemní byty, kde uplatňujeme osvobozená plnění ZJ 50 a potom účtujeme služby 21% DPH a 15% DPH, kdy v červenci vždy uděláme vyúčtování služeb zase s DPH. Z finančního úřadu mi řekli, že je špatně, když nemáme krácený odpočet. Já ale nevím, na co konkrétně bych si měla krácený odpočet dělat. V zákoně vím, že je to napsané, že jsme povinni krátit, ale není tam co máme krátit. Můžete mi prosím napsat jak se krácený odpočet účtuje a u čeho všeho se používá krácený odpočet? Máme ještě vodovod, kde si krátíme faktury přijaté poměrem 99% ek.činnost a 1% správa. Děkuji

Takto námitka paní z FU, že něco "musíte" mít v kráceném odpočtu podle §76, není moc případná. Odpočet DPH je právo, nikoliv povinnost. Příklady, kdy u plnění, které popisujete, mohl být krácený odpočet podle §76 je například následující:

- faktura za správu nemovitostí, pokud by to někdo spravoval externě (plnění se týká jak osvobozeného nájmu, tak zdaňovaných služeb)

- faktura od právníka v souvislosti se soudním vymáháním pohledávek za nájemníkem (pokud by byl dluh na nájemném i na službách) - opět se to týká obou plnění ...

Pokud ale u plnění tohoto charakteru odpočet DPH neuplatňujete, tak je to vaše právo a skutečně je klidně možné, že v přiznání v kráceném odpočtu nic nemáte.

Samozřejmě ten potenciál na krácený odpočet se může týkat třeba i "vrcholové" režie - třeba u platby za účetní software byste mohli uvažovat s odpočtem v kombinaci poměru a koeficientu (používá se to jak k "neekonomické činnosti" tak i k činnosti ekonomické zdaňované či ekonomické osvobozené). Potom i v tomto případě byste měli plnění, která by šla do koeficientu (tedy 3. sloupec přiznání). Pokud jste se rozhodli toto neodčítat - je to vaše právo a určitě FU tady není od toho, aby namítal, že něco jste si odečítat měli a neodečetli to. ZN 

Na základě uzavřených Smluv o zřízení služebnosti IS máme zaplatit povinným osobám - vlastníkům pozemků - částku 200,- Kč + DPH. Někteří vlastníci pozemků jsou firmy (plátci DPH), ostatní jsou občané. Máme zaplatit všem 242,- Kč, nebo jen plátcům a občanům 200,- Kč?

Platíte konečnou cenu, pokud je někdo neplátce, tak mu DPH platit určitě nebudete. Pokud plátce i o DPH zvedl cenu, tak jen plátcům budete platit cenu vyšší. Těch 200 Kč asi bylo někde vyhlášeno a proto se asi cena o DPH u plátců zvýšila, aby jim zůstalo 200 Kč jako výnos ze služeb, snad jsem to dobře pochopila. 

Obec vybudovala kanalizaci v roce 2015, letos buduje kanalizační přípojky a některé z nich buduje obec na své náklady jako kompenzaci vůči občanům. Přípojky zůstanou majetkem občanů, jak to máme, prosím ,zaúčtovat? Služba 2321 5169? Dar?

Můžete rovnou zaúčtovat jako pořízení DM za účelem daru, dle novely CUS 707 např. zápisem 139 MD/ 231 2321 pol. 5194 D (případně přes závazky 321 nebo 378) a následný převod majetku občanům již jen 543 MD/ 139 D. (Toto je nový postup možný od 1.1.2016, účtování schváleno MF :o). Takto se ale smí účtovat jen přípojky, které se pak budou občanům bezplatně předávat, ne ty, které budou vaším majetkem. Nejsem si jistá, zda se Vám to podaří rozděleně účtovat, pokud budou společné fa. Pak by asi šlo vymyslet i jiný způsob, např. vše přes 042 s položkou 6121, ale při dokončení (nejpozději koncem roku), až budou známy všechny VPN,  to řádně rozdělit - např. 543/042...(VPN = vedlejší pořizovací náklady).

Obec vlastní malé nákladní auto, které koupila již jako ojeté za 17.000,- Kč a tudíž je zařazené jako drobný hmotný dlouhodob.majetek na 028. Nyní se rozhodla ho prodat. Je správně účtování: - předpis pohledávky 311/646 - vyřazení majetku 088/028 - úhrada kupní ceny 231/311. Ve směrnici o reálné hodnotě je stanoveno, že na reálnou hodnotu nebude přeceňován - mimo jiné - drobný hmotný dlouhodobý majetek.

Ano, máte to správně, pokud nepřeceňujete na reálnou hodnotu, o ničem dalším se při prodeji DDHM neúčtuje. 

Jen malinkatá poznámka - u té RH si nemůžete říct, že nebudete přeceňovat DDHM, tam záleží na rozdílu mezi zůstatkovou cenou a prodejní cenou - musíte si dát nějakou významnost. U DDHM je zůstatková vždy nula - takže kdybyste třeba prodali auto za 300 tis. Kč a měli jste významnost 260 tis. Kč, tak by se přeceňovat mělo.  

V letošním roce nám chce sportovní fotbalový klub bezúplatně převést budovu do majetku obce.Je tento převod osvobozen nebo podléhá dani, případně jestli se musí vypracovat znalecký posudek?

Dani z nabytí nemovitého majetku to nepodléhá - je to bezúplatný převod - tedy zde nic. Pokud se jedná o daň z příjmů na straně obce - potom to je osvobozeno od daně - je to kapitálové dovybavení. Znalecký posudek není nezbytný - jen ale musíte nějak stanovit reprodukční pořizovací cenu pro zaúčtování do účetnictví - MD 021/Dal 401 (ti "fotbalisti" nejsou vybranou účetní jednotkou - tedy nepřebíráte jejich ocenění a musíte stanovit reprodukční pořizovací cenu) - tedy můžete cenu stanovit odhadem sami (pro účetní potřeby), pokud si to ale takto nedovolíte, tak třeba nakonec pro tento účel necháte znalecky ocenit (nicméně opakuji - v tomto případě nemusíte - můžete hodnotu stanovit sami). ZN