Dotazy

Dobrý den, obec NENÍ plátce DPH. Máme několik stavebních pozemků (na katastru: orná půda, kde je zkolaudovaná inženýrská síť -cca 2 roky a stavební povolení na umístění stavby). V loňském roce jsme tyto pozemky prodaly v hodnotě cca 1,7mil Kč. (DPH mě ani nenapadlo řešit). Jak je to, prosím, Vás letos? Musím nějak řešit hranici 1mil.Kč zpětně 12 měsíců? Nespadli jsme do toho DPH? Kdy případně spadneme do DPH nebo lépe jak se tomu vyvarovat? Děkuji Vám za odpověď.

Ten konec Vašeho dotazu je hrozně široký - tady Vás mohu jen odkázat na dokumenty v dańové metodice, kde jsem se věnoval problematice DPH - jednalo by se konkrétně o manuál k DPH část 2 a část 3 (ta zejména) - je to z května a června 2015.

Z hlediska prodeje pozemků - tady je zásadní jedna skutečnost . v §4a zákona o DPH se říká (zjednoduším na běžnou aplikaci u obcí), že do obratu pro povinnou registraci se započítávají:

- zdaňované příjmy (stočné, prodej dřeva, krátkodobé pronájmy ...)

- z osvobozených pak příjmy z pronájmu a převodu nemovitostí, pokud se nejedná o příjmy příležitostné 

Nicméně vždy se z obratu vylučuje převod dlouhodobého majetku. Tedy pokud prodáváte pozemky jako dlouhodobý majetek a i kdyby to byly stavební pozemky a i kdybyste toho prodali třeba za 20 mil. Kč, tak kvůli této transakci se plátci nestanete.

Jedině tehdy, když by ty pozemky bylo nezbytné považovat za zboží (tedy vykoupily by se s cílem jejich hned dalšího prodeje - bez nějakých úprav ... - potom bych je měl považovat za zásoby a do obratu by potenciálně šly, ale to na 99,9% není Váš případ).

Výše uvedené platí jak v roce 2015, tak i 2016 (a předpokládám, že to bude platit i v letech následujících).

Dobrý den, prosím o řešení: ZM schválilo prodej pozemku pod bytovkou. Schválená cena neřešila vůbec DPH. Byty vlastní občané - neplátci a Stavební bytové družstvo - plátce DPH, kolaudace byla cca před 20ti lety. V katastru je pozemek označen jako zastavěná plocha a nádvoří. Bude se odvádět z prodeje 21 % DPH? Schválenou cenu bychom pak brali jako konečnou tj. včetně DPH nebo musí jít vše znovu na schválení? Děkujeme za odpověď

Dle Vašeho popisu by to celkem jednoznačně mělo být osvobozeno od DPH. Zkusme si to jednoduše rozebrat přes paragrafy:

- podle popisu je to pozemek pod budovou a bezesporu daný pozemek tvoří funkční celek s budovou - tedy neřeším §56 odst. 1

- jdu tedy na §56 odst. 3 a testuji stáří stavby, se kterou pozemek tvoří funkční celek - jak uvádíte, je to 20 let od postavení (rekolaudace tam asi nebyla a že by došlo v mezidobí leden 2016 až nyní k podstatné změně, to asi můžeme vyloučit ) - tedy není to na 99,9% novostavbou pro DPH a potom osvobozuji podle §56 odst. 3.

Obec staví dům pro seniory. Náklady dávám na 042. Nyní mám fakturu za připojení k distribuční soustavě (podíl žadatele na oprávněných nákladech - 92 500 Kč). Dala bych ji také na 042 a připočetla k hodnotě pořizovaného domu, je to tak správně ? Pročítala jsem některé dotazy - vyrozuměla jsem, že při stavbě sítí se dávají tyto výdaje na 549, ale při pořizování budovy na 042? Děkuji za odpověď

Ano, ve vašem případě, protože obec pořizuje DM, je úhrada podílu za připojení k distribuční soustavě součástí pořizovací ceny majetku. Je to dokonce stanoveno v §55, odst. 1 bodu g) vyhlášky 410/2009 Sb. Tzn. i tento náklad zaúčtujete na účet 042 a bude součástí pořizovací ceny domu pro seniory. 

U těch odpovědí, kde to bylo směřováno na 549, jde o situace, kdy hradím tyto náklady, nicméně nepořizuji žádný majetek (ten pořizuje někdo jiný) - třeba zajišťuji příkon v rámci nějaké lokality, kde si vlastníci staví sami - potom nejde moc účtovat o pořizování dlouhodobého majetku na účet 042, neboť obci v takovém případě žádný konkrétní majetek nevzniká - to ale není váš případ - u vás vzniká stavba, která bude ve vlastnictví obce a je správně mít náklady na připojení v ceně budovy.

Naše město žádá o dotaci z kraje. Mimo jiné je jednou z položek nákup reklamního spotu v ceně 15 000,00 Kč. Prosíme Vás o zatřídění tohoto výdaje na položku rozpočtové skladby ( majetek nebo služba). Jedná se o dotaci s názvem ,, Představujeme Vítkovsko". Děkujeme.

Záleží jak dlouho budete moci (jaká budou vaše práva k využití) a jak dlouho budete chtít využívat tento reklamní spot. Pokud déle než jeden rok,  jedná se o nákup drobného nehmotného majetku, položka pak 5179.  Pokud by bylo uvedení spotu jen jednorázové (bez nákupu práv k němu), pak by se jednalo o reklamní službu s položkou 5169.

Dobrý den, v prosinci nám přišla mylná platba za nájemné. Zaúčtovala jsem 231 6409 2328/378. Jak zaúčtovat vrácení mylné platby v letošním roce.

Vrácení v letošním roce budete účtovat  378 MD/ D 231 6409 5909. Nevýhodou je, že by se výdaj v roce 2016 měl rozpočtovat. Příjem na 2328 se rozpočtovat  nemusí, ale výdaj na 5909 by se již měl. Někdo proto při příjmu i při výdaji využívá položku 8901 (cizí platby na ZBÚ), která se rozpočtovat nemusí.   

Pokud by však bylo vrácením mylné platby ohroženo plnění závazného ukazatele na výdajové straně rozpočtu (snad nepravděpodobné), tak peníze vraťte raději položkou 8901 i přesto, že jste je v roce 2015 přijali položkou 2328.  Je to jen pro jistotu, ačkoliv by snad nikdo neměl vrácenou mylnou platbu vyhodnotit jako správní delikt (z naprosté logiky věci), člověk si nemůže být nikdy jist.

Začínáme u obecního úřadu budovat parkoviště, které bude po dokončení v majetku. Nyní byla zpracována hluková studie na hluk provozu dopravy z parkoviště. Nevím, zda toto zaúčtovat stejně jako projektovou dokumentaci 2219/6121 a na 042 nebo jinak. Děkuji

Tady bych doporučil řídit se tím, zda již bylo rozhodnuto v zastupitelstvu o záměru vybudovat parkoviště.

Pokud ještě rozhodnuto nebylo, teprve se např. rozhodnutí připravuje a mj. jedním z podkladů pro rozhodnutí je i hluková studie, pak by se jednalo o běžný provozní náklad a studie by skončila na účtu 518.

Pokud již však bylo o záměru vybudovat parkoviště rozhodnuto a hluková studie je již jedním z dokumentů realizace záměru, pak se jedná o náklad souvisejicí s pořízením majetku, který se zařadí na účet 042 a v RS na pol. 6121.

Dobrý den paní inženýrko, obec vydala souhlas se stavbou plynové přípojky, za který si účtovala poplatek 1000,00 Kč. Mohla bych Vás požádat o zaúčtování a jak z pohledu DPH? Na Váš mail jsem si dovolila poslat podklady kterých se to týká, aby jste přesně věděla.

Děkuji moc za doplnění. Pokud správně chápu, tak se nejedná o správní poplatek (ve smyslu povolování stavby "stavebním úřadem"), ale faktickou odměnu vlastníkovi pozemku - obce za situaci, kdy bude na pozemku obce umístěna cizí stavba a zároveň nebude uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene (neboť se jedná o stavbu nevýznamnou).

Z hlediska DPH potom nemohu jinak, než že se jedná o poskytnutí práva, které nelze podřadit pod výkon veřejné správy (vztah je dle mého názoru soukromoprávní ...). je to pro mne obdoba věcného břemene - tedy s DPH, 21 %. Účtoval bych na účet 609  - v zásadě by to ale asi měl být obdobný účet, kam účtujete věcná břemena, neboť povaha daných plateb je obdobná.

Pokud jsem to chybně pochopil, tak se prosím ještě ozvěte.. 

Dobrý den, obec zřídila fond VHM, nastavila zdroje a čerpání fondu. Zřídila samostatný bankovní účet pro fond. Bankovní účet fondu je současně účtem pro zasílání stočného vybíraného v obci od 1.1.2016. Bude problém s DPH, která bude součástí příjmu fondu? Bude snazší přijímat stočné na jiný bankovní účet a na fond pak převádět jen "čisté" stočné bez DPH? Děkuji za odpověď.

Problém to není, DPH které přijde na účet společně s úhradou za stočné, převedete a odúčtujete např. jednou měsíčně z bankovního účtu fondu na bankovní účet pro hlavní činnost. Podrobné účtování i s DPH je popsáno v dokumentech ke stažení v sekci ARCHIV. Dokument má název "2012 Fondy obce účtování".

Nepohlídali jsme si poslední splátku dlouhodobého úvěru na plynofikaci a úvěr jsme přeplatili a já jsem se do účtování přeplatku zamotala a nevím si rady. K 1.1.2016 byl počáteční zůstatek úvěrového účtu 27 114,81 (souhlasí částka na výpisu i na účtu 451), 25.1.2016 jsem zaslali splátku 30 400,- , z toho 30 251,81 jsem účtovala jako splátku jistiny 451/231 pol.8124, poplatek za výpis z účtu 21,- 518/231 par. 6310 pol. 5163 a úroky z úvěru ve výši 127,19 562/231 par. 3633 pol. 5141. Na účtě 451 mi tedy vznikl přeplatek ve výši 3137,- Kč (opět souhlasí s částkou uvedenou na výpisu z úvěr.účtu). 1.2. 2016 nám byl bankou vrácen přeplatek na BÚ, ale pouze ve výši 3 046,- Kč. Po doručení výpisu jsem zjistila, že si banka z částky 3137,- Kč strhla 91,- Kč na poplatky za správu úvěru a výpis. Mohlo by být účtování takto: 451/231 pol. 8124 - 3 137,- Kč a 91,- Kč 518/231 par. 6310 pol. 5163?

Pokud by šlo o meziroční účtování, tj. úvěr byste přeplatili na konci roku a banka vám vracela danou částku až v lednu, musel by se přeplatek zaúčtovat jiným způsobem -např. jako krátkodobou pohledávku. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o stejné účetní období, můžete opravit navrhovaným způsobem. 

V rámci OPPS ČR-Polsko jsme vybudovali objekt „Katovna“, ve kterém bude informační centrum. V podmínkách dotace byl stanoven provoz IC jako nekomerční. Provozovatelem IC je městem určené oddělení cestovního ruchu. V rámci tabulky MDZV (finanční mezera) nám bylo umožněno prodávat propagační materiál (dekorační předměty, mapy, známky, trička atd.), prodej však nesmí generovat zisk. Lze tento prodej provozovat v rámci hlavní činnosti? V současné době vedeme zásoby způsobem B, můžeme tento způsob zvolit i v případě prodeje v IC? Nebo musíme přejít na způsob A a vést skladovou evidenci a v tomto případě zavést tento způsob na celé účetnictví?

K jednotlivým otázkám:

- dle mého názoru není problémem, že je to v hlavní činnosti (naopak se domnívám, že je to tak správně - tady skutečně není cílem zisk, ale kompletní nabídka běžných služeb v rámci projektu, který není prováděn s účelem zisku)

- klidně můžete dále pokračovat v systému B - není žádný předpis, který by vás v tomto případě nutil do aplikace režimu A (jen raději upozorňuji - i u systému B je požadováno vedení skladové evidence - účtuji ale průběžně o spotřebě a  stav skladu proúčtovávám až na konci období - případně v kratších intervalech podle vašeho nastavení. Rozhodně ale nemohu říci, že systém B znamená - vše účtovat do spotřeby, nevést žádnou evidenci a co na konci roku najdu - to navedu na sklad - vedení skladové evidence je povinné pro oba systémy - jen v systému A průběžně promítám tuto evidenci do účetnictví, v B fakticky až na konci roku ...). 

Dobrý den, naše obec vstupuje do společnosti a cituji: přebírá ve smyslu § 224 ZOK vkladovou povinnost k novému vkladu do základního kapitálu na nový podíl ve společnosti s tím, že se jedná o peněžitý vklad. Prosím o radu, na jaký účet zaúčtovat a jakou rozpočtovou skladbu. Děkuji

Budete účtovat závazek k vkladu do obchodní společnosti:

MD 043/Dal 368.

Následně by mělo dojít k zaplacení závazku - tedy MD 368/Dal 231 odpa podle činnosti společnosti, pol.6202 (pokud je to s. r. o.), pokud by to byla a. s., tak 6201.

Následně ve vazbě na zápis zvýšení základního kapitálu do Obchodního rejstříku zaúčtujete MD 06x/Dal 043. (u té 06x - tady podle toho, jaký máte podíl ve společnosti - buď to je na 061, 062 nebo 069).

Pokud máte knihu Účetní reforma 2012, je to kapitola 22. Majetkoprávní vztahy - najdete tam detailnější popis. 

Máme uzavřenu se sousední obcí smlouvu o úhradě neinvestičních nákladů na školní rok. Výše úhrady činní na žáka cca 2 000,- Kč za rok. Zaúčtovali jsme 348/672. Lze tuto úhradu považovat za příjem dotace, který nepodléhá dani z příjmů obce? Příspěvek dostáváme i na úhradu investičních nákladů, např. vybavení třídy. Lze i tento příspěvek považovat za příjem ze st. rozpočtu od jiné obce a tedy u naší obce nezdaňovat? Děkujeme předem za odpověď

Ano - tady beze sporu lze toto považovat za příjem, který je dotací a vylučoval bych jej ze zdanění. Jen poznamenám - uvádíte - zda to lze považovat "za příjem ze st. rozpočtu" - to určitě nikoliv, nicméně podle zákona o dani z příjmů §18a odst. 1 písmeno b) se bavíme o dotaci, příspěvku ... z veřejného rozpočtu - tedy i třeba z rozpočtu jiné USC.

Tedy shrnuji - považuji za správné, že tyto příspěvky vyloučíte ze zdanění daní z příjmů.

V územním plánu, který máme na DNM, je dáno, že na určité území se musí zpracovat územní studie. Nyní obec pozemky chce rozdělit geometrickým plánem a zasíťovat (vybudovat cesty, osvětlení,...) a musí tuto územní studii nechat zpracovat. Nabídka na vypracování územní studie je 40 000,00 Kč. Zaúčtovala bych územní studii na účet 042 a následně rozpustila její hodnotu do nákladů na jednotlivé sítě. Nebo mohu dát územní studii přímo do nákladů jako službu?

Asi jste tady na stránkách četla ostatní odpovědi ke studiím, i to, že je to poměrně diskutabilní otázka. Ale územní studie je více v režimu projektů ke stavbě (podklady pro územní rozhodnutí, podklady pro následné stavební povolení).  Ve Vašem případě, pokud se obec již rozhodla k výstavbě zasíťování pozemků, přikláněla bych se spíše k variantě zaúčtování studie na účet 042 a následném rozpočítání její hodnoty do hodnot pořízení jednotlivých sítí. 

Po digitalizaci, která v naší obci proběhla v loňském roce, získala paní pozemek o výměře 300 m2, aby nemusela platit daň z nemovitosti, obrátila se na zastupitelstvo a nabídla pozemek k prodeji. Jedná se louku a kousek cesty. Obec by pozemek koupila, ale na louce je postavená kaplička, která nemá majitele. Můžeme koupit pozemek bez kapličky a kapličku potom ocenit 1 Kč a zařadit na účet 021 nebo koupit pozemek a kapličku nechat ocenit jako „nalezené stavby“ a potom zařadit na účet 021? Zastupitelstvo s koupí pozemku souhlasí.

Asi bude v tomto případě nejjednodušší opravdu postup, že koupíte pozemek "bez kapličky", protože paní pravděpodobně nezíská "souhlasné prohlášení" v KN, že kaplička je v jejím vlastnictví (a proto vám ji nemůže prodat).  Následně o toto  "souhlasné prohlášení" v KN, kde se kaplička jen označí, požádáte vy jako obec.

Pak zaúčtujte kapličku jako inventarizační rozdíl v ocenění 1Kč  zápisem 021/401.

(Jen si ještě  zkotrolujte, že máte ve směrnici o odpisování, že majetek oceněný 1 Kč neodpisujete. Je to v zákoně o účetnictví v § 25 - jaký majetek se oceňuje 1 Kč. )

Je to spíše právní dotaz, možná jsou i jiné možnosti, toto uvádím jen dle toho, co mám zkušenosti z praxe. Kaplička je již od NOZ nedílnou součástí pozemku, já si nejsem moc právně jistá, zda v případě, že koupíte pozemek, automaticky nenabydete i tu kapličku. Prosím zkuste ověřit na KN, jak se v součastnosti postupuje. 

Posílám ani ne dotaz, ale spíše potvrzení skutečnosti. Vedení obce se rozhodlo přispět (vlastně motivovat) občany k vyřízení kotlíkových dotací a to formou poskytnutí 2000,- Kč za podanou žádost na kraj. Zvolili jsme formu poskytnutí finančního daru - teď jen váhám, zda má být smlouva darovací, nebo smlouva o poskytnutí finančního daru?!? Dále jsme si nebyli jistí, zda příjemci daru (vždy FO) nebudou z těchto peněz muset platit daň z příjmu - nahodilý příjem do 15tis osvobozeno - je tak? tento výdej bych zaúčtovala §3713 pol.5492.

Musím zde přiznat, že je to hodně na hraně, vy vlastně těm lidem budete dávat peníze, jen když prokáží, že si dali žádost o dotaci. Tj. vlastně jde o účelové peníze a to na základě prokázání činnosti - dost těžko to budeme pasovat na finanční dar. Pokud se vám opravdu důsledně nechce dělat celou anabázi popsanou níže, tak s tím darem to můžete zkusit kvůli úspoře byrokracie - nejedná se o velkou částku, ale ať to vaše vedení zváží. Upřímně se přiznávám, že nevím jaký je rozdíl mezi smlouvou darovací a smlouvou o poskytnutí finančního daru - já myslím, že obsahově je to stejné, to je spíše na právníka. Dar finanční by se účtoval přes 572 MD/ 231  s položkou 5492. Dotaci byste musela účtovat jako dotaci ex post, tj. 572/345 a 345/231 spíše s položkou 5493. 

Pokud se z důvodu např. vyšší právní jistoty rozhodnete pro systém dotací - váš případ přesně naplňuje jednu z odpovědí, které popisuje MF ve Stanovisku k dotazům SMO (celé stanovisko je ke stažení v dokumentech). Z odpovědi MF vyplývá, že obec postupuje dle veřejného práva a jedná se o veřejnovprání smlouvu, na základě které obec poskytuje dotace. Jednalo by se pak o poskytnutí dotace přesně dle zákona č.250/ 2000 Sb. se všemi náležitostmi (tzn. žádost, smlouva, vyúčtování). 

Z vašeho popisu vyplývá i program dotace, který musíte nejprve zveřejnit  s náležitostmi dle § 10c zákona (pozor, nazývá se skutečně program, nikoliv výzva). V programu je nutno uvést mj. účel, na který lze prostředky poskytnout a lhůtu pro podání žádostí (a další náležitosti dle § 10c). Program musí být zveřejněn nejméně po dobu 30 dnů před okamžikem, kdy je možné podávat žádosti. Celkem musí být zveřejněn alespoň 90 dnů. Na základě programu podávají lidé žádosti, které musí obsahovat náležitosti dle § 10a odst. 3. Dále o podaných žádostech rozhoduje příslušný orgán. V případě, že jsou žádosti na 2 tis. Kč, bude o nich rozhodovat rada (starosta, kde se rada nevolí), pokud si zastupitelstvo pravomoc k rozhodování nevyhradilo. Dále je nutné o žádosti rozhodnout a v případě poskytnutí dotace uzavřít veřejnoprávní smlouvu o poskynutí dotace (náležitosti smlouvy jsou uvedeny v § 10a odst. 5), přičemž kompetentní orgán schválí buď znění konkrétní smlouvy, případně odkazem na vzor smlouvy nebo stačí schválit alespoň podstatné náležitosti smlouvy (příjemce, částka, účel a dobu, v níž má být dosaženo účelu) a smlouva se dále dotvoří. Smlouva je však pro poskynutí dotace podmínkou, která vychází z § 10a odst. 3 (dotace se poskytují na základě žádosti prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy). Ve smlouvě je nutné stanovit mj. lhůtu pro předání finančního vypořádání dotace. V rámci finančního vypořádání dotace lze ve smlouvě ujednat, že výdaje budou vyúčtovány jako paušální částka, tj. jejich výše nemusí být prokazována.

Z hlediska příjemce dotace od obce - pro fyzické osoby, pořád platí osvobození 15.000,-Kč dle §10, ost. 3, písm. d) zákona o daních z příjmů, pokud se nejedná o dotaci do příjmů OSVČ.