Dotazy

Město uzavřelo směnou smlouvu o převodu nemovité věci. Směňovali jsme budovu a pozemek ve vlastnictví města – znalecké ocenění 2 000 000 Kč za dvě budovy a k tomu pozemky – znalecké ocenění 2 500 000 Kč. Město tedy doplácelo 500 000 Kč a také zaplatilo návrh na vklad ve výši 1 000 Kč. Prosím jak celý tento případ zaúčtovat. (jak doplatek 500 000 Kč, návrh na vklad tak i zařazení a vyřazení nemovitosti).

K datu  podání návrhu na vklad zaúčtujete:

042 MD/ 321 D ve výši 2,5 mil. Kč, poplatek 042 MD/ 261 D ( 342 D), zařazení do majetku 031 MD a 021 MD/ 042 D – ocenění na 031 a na 021 zjistíte dle znaleckého posudku (plus ten poplatek – případně rozpočíst).

Předpis výnosu z vydaného majetku: 311 MD/ 646 a 647 D (2 mil. Kč), kompenzace 321 MD/ 311 D ve výši 2 mil. Kč.  

K datu podání návrhu na vklad také vyřazení majetku dle vaší účetní ceny:

Budova ve výši zůstatkové ceny: 553 MD/ 081 D a ve výši pořizovací: 081 MD/ 021 D, pokud máte přeceněno na RH, tak jen 553 MD/ 036 D a 407 MD/ 664 D nebo 564 MD/ 407 D.

A vyřazení pozemku: 554 MD/ 031 D, při přecenění na RH 554 MD/ 036 D a 407 MD/ 664 D nebo 564 MD/ 407 D. 

Máme zřízen Klub důchodců (organizační složka) a z rozpočtu proplácíme mimo jiné faktury na nákup vstupenek do divadla a na koncerty, na lázeňské procedury a také na dopravu členů klubu důchodců na všechny tyto akce. Dosud jsme takové výdaje dávali na par. 4359 a pol. 5169. Po novele rozpočtové skladby platné od 15.2.2016 bychom měli faktury za vstupenky na kulturní představení zařadit na položku 5194 a výdaje za ostatní služby poskytované důchodcům dále účtovat na služby, vč. dopravy autobusem na kulturní představení ?

V případě placení výdajů organizační složky se nejedná o dary, ale o výdaj obce, který se člení druhově, takže bez obav můžete pokračovat v placení vstupenek s položkou 5169. To, že se vstupenky dávají na položku 5169, v RS zůstalo - je to u položky 5041, jen vstupenky zakoupené za účelem darování se dávají na 5194.

Dobrý den, jedna podnikatelka má zřízený obchod a cestovní kancelář v nebytových prostorách města / nájem platí měsíčně - příjem do hospodářské činnosti/. Nyní si chce v těchto prostorách obchodu zřídit informační centrum a požaduje, aby se město na tomto IC finančně podílelo přibližně částkou 5 000,- Kč bez DPH a o to zatím od měsíce dubna až do konce roku. Svůj záměr přednesla na zastupitelstvu a teď se tím bude zaobírat rada města. Nevíme, jakým způsobem ji máme těch 5 tisíc poskytnout. Jestli se jedná o dotaci dle zákona 250/ 2000 Sb. a musí být na to sepsaná veřejnoprávní smlouva a dále zda lze uvést, že částka je paušální a nemusí jí vyúčtovávat nebo zda lze sepsat nějakou obecní smlouvu, ve které bude popsáno jakým způsobem bude IC se provozovat, jaká bude otevírací doba a ostatní podmínky a zda v tomto případě by podnikatelka mohla nám posílat měsíčně faktury, teď nevím jaký by byl text na faktuře, třeba refundace části nákladů, je plátce DPH a měla by pak připočíst DPH? Poraďte mi prosím jak máme toto vyřešit, aby to bylo správně a pak ještě kdyby to bylo tím druhým způsobem jak by se účtovalo. Děkuji moc.

Nejvíce odpovídá účetnímu případu volba poskytované dotace dle 250/2000 Sb., tj. s veřejnoprávní smlouvou se všemi náležitostmi jako dotace. Já si myslím, že v tomto případě není ani od věci nějaké vypořádání požadovat, přehled nákladů apod., například s tím, že ale dotace 5 tis. Kč měsíčně je max. To by bylo samozřejmě v režimu bez DPH, podnikatelka bude dotaci danit daní z příjmů. Pro toto je veřejnoprávní smlouva opravdu nejvhodnější, můžete si do ní dát i podmínky provozu IC apod. Nesnažila bych se hledat nějaký jiný způsob, toto bude „nejčistší“.

Dobrý den, paní inženýrko, prosíme o odpověď na tento dotaz kolegyně rozpočtářky: Nevím si rady, z jaké položky hradit výdaje týkající se akce „Rozšíření digitálního povodňového plánu a lokální výstražný systém“. Na tuto akci se bude žádat o dotaci z podpory OPŽP, ale úspěšnost není jistá. Když se tvořil rozpočet, byly na tuto akci dány prostředky předběžně na 6121. Ale nyní, když by se měla hradit žádost o dotaci a projektová dokumentace, myslím, že hradit toto ze staveb by nebylo dobře. Jenže mám dilema. Zatím nevím, jak budou úhrady vypadat, patrně by měla být na vlastní realizaci jen jedna faktura, ale mohu ji hradit jen z jedné převažující položky, přestože bude zahrnovat i povodňový plán (který by jinak byl na 6119), výstražný systém (který by byl na 6122) a možná – to se ještě neví – i sloupy (6121)? Stojím před problémem, zda v rozpočtu udělat rozpočtovou změnu na přesun na 6122 a z toho platit již i žádost o dotaci a PD, následně výběrové řízení a fakturu realizace? Nebo musím všechny faktury rozdělit na všechny náklady 6119,6122 a 6121? Jenže pak bych nevěděla, v jakém poměru hradit teprve žádost o dotaci a PD, protože se stále neví, co vše bude akce obsahovat. Naše směrnice říká: „Náklady související s pořízením dlouhodobého majetku - podklady k předběžnému rozhodování, výdaje související se zajištěním financování a administrací přijatých transferů apod. - budou od roku, ve kterém byly finanční prostředky na realizaci investice schváleny v rozpočtu města, investičním výdajem. Do té doby budou provozním výdajem.“ (jenže já už prostředky vyčleněné v rozpočtu mám) a dále říká: „Výdaje na projektovou dokumentaci budou součástí pořizovací ceny majetku (budou hrazeny z investic) pokud již bude znám jistý záměr realizace akce. V případě, že realizace akce nebude jistá, lze výdaje na projektovou dokumentaci hradit z neinvestičních výdajů (ze služeb).“ (tato akce není jistá, ale výdaje na projektovou dokumentaci budou součástí žádosti o dotaci). Omlouvám se, je to značně zmatečné – mohu tedy, aby bylo vše v souladu: 1. udělat přesun z 6121 - část na 5169 na úhradu žádosti o dotaci a projektovou dokumentaci, zbývající část na 6122 a z toho následně hradit, v případě, že bychom uspěli, výběrové řízení a fakturu realizace celé akce, kde bude rozšíření DPP a výstražný systém (jen z 6122 v principu, že volím převažující položku)? 2. nebo musím rozdělit každou fakturu na 6121, 6122 a 6119 a hradit poměrem. Jenže jaký poměr zvolit pro fa za žádost a PD, když se ještě nic bližšího neví? 3. Jaký účet potom zvolit do majetku? Dle položky faktur, nebo v každém případě rozpočítat na 019, 021,022? Předem velmi děkujeme.

Musíme zvolit systém, který se dá aplikovat v praxi. Určitě bude část na 021, 022 i 019 - zvolte převažující, klidně 6121 a vše pořizujte na 042. Po dokončení zařadíme do majetku správně dle rozpočtení pořizovacích nákladů a případně upravíte i dle výsledku rozpočet a na příslušné položky 6122 a 6119 jen přehodíte. To je jednodušší a bude to i přesnější než rozpočítávat na položky postupně docházející výdaje. Takto postupovalo hodně obcí. 

Zastupitelstvo rozhodlo o založení nové společnosti s.r.o. z důvodu vybírání vodného a stočného. Základní vklad 5000,- Kč - zaúčtovala jsem 043/368, 368/231 pol.6202 a 061/043. Dále jsme platili nějaké notářské poplatky v souvislosti se zápisem do OR, vydáním ŽL a dále poskytneme nové společnosti cca 50 tis. na tzv.rozjezd. Do konce tohoto roku by nám společnost měla všechny ostatní poplatky vrátit. Tak rozhodlo i zastupitelstvo. Použila bych nákladový účet 538, pol.5192, Nevím, jaký účet použít na předpis při placení výdajů a dále jaký použít při vzniku pohledávky vůči nové společnosti - snad 344 ? Ještě bych potřebovala poradit, jak zaúčtovat oněch 50 tis. na počáteční financování s.r.o. a jakou vytvořit smlouvu mezi námi a s.r.o. Mohla by to být návratná finanční výpomoc?

Asi opravdu nejsprávněji jim dát půjčku, měla by být úročena, je potřeba schválit zastupitelstvem znění smlouvy o půjčce. Výdaje za společnost včetně poplatku dávejte rovnou na pohledávku (lze např. na 316) a můžete dávat na položku 5909 a při vrácení od společnosti s minusem na stejnou položku. Půjčku dejte na položku 5613 s kmenovým odpa organizace. 

Dobrý den, dovolím si navázat na náš prvotní dotaz týkající se fondu VHM a účtování v něm. Paní ekonomka poprosila o zodpovězení dalších dotazů. 1. Neuhrazené stočné bude příjmem fondu? Tzn. je příjmem fondu předpis nebo jen skutečně uhrazené stočné. 2. Příjem v hotovosti - bude lépe mít zvláštní pokladnu? 3. Účtování Předkontace pro příjem z fakturace 236 200 par.pol. 311 002, příjem v hotovosti 236 200 par.pol. - přepsat na 231 020 par.pol., doúčtovat 261 100/231 030 4. Stočné fakturované v prosinci - kdy bude příjmem fondu. Děkujeme

1. Protože se jedná o pěněžní fond, je to vyčlenění určité části finančních prostředků, měla by v tomto případě být příjmem fondu až skutečně uhrazená částka za stočné, viz bod 3. účtování

2. Zvláštní pokladnu mít nemusíte, stačí, když si příjem ze stočného hrazený v hotovosti do pokladny ohlídáte jiným způsobem (např. speciálním org nebo jiným způsobem)  a danou částku následně (za nějaké určené období - např. jednou měsíčně, týdně...nevím o jak velké částky se jedná) převedete z pokladny na bankovní účet fondu

3. Účtování

předpis vystavené faktury:  MD 311/ D 602, D 343

inkaso přijaté faktury na bú fondu:  M 236 opda 2321 pol. 2111 / D 311

zúčtování fondu:      MD 401/ D 419 v částce bez DPH

převod DPH z účtu fondu na zbú:  MD 343 / D 231 opda 2321 pol 2111

příjem DPH  na zbú:   MD 231 odpa 2321 pol 2111 / D 343 

příjem částky v hotovosti do pokladny:  MD 261 2321 2111 / D 311 a DPH 343

převod částky bez DPH z pokladny na bú fondu: 262 MD/ D 261 6330 5348  a příjem na účet 231 6330 4138 MD/ D 262

4. dle bodu 1. - stočné fakturované v prosinci bude příjmem fondu při uhrazení faktury. 

Obec získala úplatným odkupem od Státního pozemkového úřadu pozemek, na kterém se dle kupní smlouvy nachází "stavba vodního díla, konkrétně stavby k vodohospodářským melioracím pozemků-podrobné odvodňovací zařízení".Ve znaleckém posudku, který byl ze strany SPÚ zpracován, není o stavbě ani zmínka, taktéž není záznam v KN.Dle dodatečného sdělení ze strany SPÚ je cena stavby nulová. Jakým způsobem máme stavbu ocenit a zařadit do majetku?

Asi bych se choval následovně:

- stavba může být v pozici, že je skutečně bezcenná (může být výrazně omezena funkčnost ....) - osobně bych potom k takovéto stavbě nepřihlížel a do majetku nabral pouze pozemek.

- pokud ta stavba tam je a plní svou funkčnost - potom asi bych měl interním odhadem (reprodukční cena) si třeba říci, tak "stavba představuje hodnutu 50 tis. Kč"  - to dát na stavby a hodnotu pozemku dle kupní smlouvy snížit.

Ale spíše bych předpokládal, že tady to bude o té první variantě. ZN

Měla bych to už dávno vědět, ale i přesto jsem se do toho znovu pěkně zamotala a nejsem si jista, jak by to vlastně mělo správně být… město chystá velkou rekonstrukci jedné ulice, od inženýrských sítí, zeleně, cyklostezky až po nový povrch komunikace. Můj dotaz směřuje na kanalizaci. Té se bude týkat vložení takzvaného dlouhého sanačního rukávce (což je vlastně obnovení vnitřní izolace). Investiční oddělení si nenechá vymluvit, že se jedná pouze o opravu, ne o technické zhodnocení ani o obnovu. Dokonce mají předpokládanou částku na tuto úpravu kanalizace v rozpočtu města na letošní rok. Tvrdí nám, že se jedná o obnovu kanalizace, a že tedy tato úprava splní definici investice, a že bude zařazena do majetku města. Já jsem ale neustále přesvědčena, že se jedná pouze o opravu. Mohla byste tento náš spor rozseknout a vysvětlit, jak by to vlastně tedy mělo být? Jaký je rozdíl mezi obnovou a opravou?

Tato oblast bude asi předmětem neustálých sporů. Můj pohled je takový, že v případě, který popisujete, došlo v rámci kanalizačního potrubí k provedení opatření, které obnovuje jeho funkčnost. Pokud porovnáme parametry potrubí před provedením tohoto zásahu (ale v režimu, jaké mělo vlastnosti, když bylo nové) a po něm - tak se asi nezměnily. No a ve vazbě na takovou skutečnost by to bylo vyhodnotitelné jako oprava.

Jinak v této oblasti se většinou jde tak daleko, že jako oprava se vyhodnocuje i situace, kdy je provedena kompletně výměným způsobem - tedy staré se vyhodí a vedle se postaví nové (o stejných dimenzích) - já jsem k tomuto již trochu rezervovanější - již mi to hodně připomíná situaci, že obnovím vozový park vyhozením starého auta a nákupem nového - to určitě jako opravu nevyhodnotíme (říkám - někdo toto provádí jako opravy, já to vnímám spíše jako situace, kdy staré mám vyřadit a nové zařadit - tedy jako obnova - ale sám si uvědomuji, jak je to krajně sporné),. 

Ale pokud správně chápu - ve Vašem případě se skutečně jen bavíme o technickém opatření ve stávajícím potrubí k dosažení původních parametrů - to mi skutečně přijde jako dost jasná oprava.

Prosím o radu, máme fakturu – územní řízení na prodloužení vodovodního řádu v celkové částce 31 000,- Kč. Vždy si na vodu nárokujeme 97% DPH; 3% je neekonomická činnost. Tato faktura mi vstoupí do kontrolního hlášení B.2. Ale nevím, zda zaškrtnu Ano – použití poměru? Myslím si že ano, ale nevím, zda se to „ANO“ nepoužívá jen když ještě krátím koeficientem? A ještě prosím, rozpočtové opatření jsem vždy připravovala na paragraf a uvedla zda se pouze jedná o 5 nebo 6 položku ( 5… nebo 6… ). Musím vždy psát paragraf i celou položku? Rozpočet máme schválený na paragrafy a rozdělení - celkově 5… nebo 6… Myslela jsem si, že tímto způsobem můžu dělat i rozpočtová opatření. Děkuji za odpověď.

Zaškrtáváte "poměr ANO" - je to přesně pro tyto případy. Když krátíte koeficientem podle §76, tak je "poměr NE".

Pokud jde o rozpočtová opatření - rozpočtovými opatřeními se provádí změny schváleného rozpočtu. Jednoduše řečeno, do rozpočtového opatření bychom měli uvést údaj schváleného (upraveného) rozpočtu, jeho změnu a stav po změně. Rozpočtovým opatřením se neprovádí přesuny mezi položkami, pokud takto není rozpočet nastaven. Přesuny v rámci závazných ukazatelů rozpočtu, které tyto závazné ukazatele nemění, se provádí pouze změnou rozpisu rozpočtu, nikoliv změnou rozpočtu (rozpočtovým opatřením).

Takže pokud máme na výdajové straně schválený rozpočet např. na paragrafy a v rámci paragrafů rozdělení na třídu 5 a 6 druhového třídění, provádí se také rozpočtové opatření v této struktuře. Změny v podrobnějším třídění rozpočtové skladby, které nemají dopad na výši schváleného (upraveného) rozpočtu, se provedou v rámci změny rozpisu rozpočtu. Takže rozpočtová opatření tímto způsobem dělat můžete. Jen je třeba nezapomenout, že rozpočet by měl obsahovat i např. finanční vztahy k jiným rozpočtům (dotace - veřejné rozpočty), závazné ukazatele k dalším osobám (příspěvky PO, dotace spolkům, apod.), zde si často v rozpočtech pomáháme i položkou, popř. nějakým konkrétntějším vyjádřením závazného ukazatele - v těchto případech bychom u změny rozpočtu (rozpočtového opatření) opět dodržely strukturu, v jaké by byl závazný ukazatel obsažen ve schváleném rozpočtu.

Dobrý den, chci se zeptat, zda za "v čase a místě obvyklou cenu" dle znaleckého posudku se považuje suma za konečnou částku včetně DPH nebo k této sumě můžeme DPH připočítat (uvažujeme pozemek, který nelze osvobodit)? Po konzultaci s jiným městem mi bylo řečeno, že pokud kupující souhlasí se smlouvou, kterou město tvoří a kde je psáno, že k znalecké ceně bude připočteno DPH a celou sumu zaplatí, není nic proti pozemky takto prodávat. Pokud však kupující odporuje, že obvyklá cena v čase a místě obvyklá je konečná včetně DPH, prodáme mu tedy pozemek za tuto konečnou sumu a DPH z ní odvedeme směrem dolů. Podobný případ je i s vysoutěženou cenou, zda se může DPH připočítat nebo je vč. DPH. Děkuji za odpověď

Jsem přesvědčen, že správně by se při stanovování obvyklé ceny mělo vyjít z toho, že je to cena konečná zahrnující veškeré běžné daně a poplatky (tedy i DPH).

Definice v zákoně o oceňování majetku je následující:

(1) Majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním.

Osobně nevidím problém v tom, že pokud kupující souhlasí, že dojde k navýšení ceny. Nicméně domáhat se toho s odkazem na nutnost odvodu DPH (ve smyslu vymoci si to) není dle mého názoru možné a skutečně potom jdu s cenou dolů (tedy placení DPH je jaksi můj osobní problém). S vysoutěženou cenou to bude stejné - samozřejmě pokud si v podmínkách soutěže nevymíníte, že k vysoutěžené ceně se připočte DPH, pokud se bude jednat o zdaňované plnění. 

Dobrý den, obec se rozhodla poskytnout finanční dary, na které je darovací smlouva-hospicu a místním fotbalistům. Nevím, jak dary zaúčtovat. Myslela jsem pol.5229 nebo 5493, musí být vždy MD 572, jestliže se nejedná o dotaci?

Dary se účtují na účet 572, obecně se na tomto účtu účtuje o transferech, tj. především o dotacích, darech, grantech, příspěvcích, atp., obsahové vymezení transferů lze najít v úvodu ČÚS 703. Takže dar např. spolku se předepíše 572 MD/ 345 D, úhrada 345 MD/ 231 D, odpa např. v případě fotbalistů 3419, pol. 5222 (pokud jsou registrováni jako spolek). Položku 5229 bychom použili pro různá zájmová sdružení právnických osob, která nemají právní formu spolku (bývalého občanského sdružení). Hospic by pak v případě, že by byl obecně prospěšnou společností, patřil na pol. 5221.

Máme směrnici o tvorbě SF, která řeší výši příspěvků z fondu pro zaměstnance. Neřeší ovšem celkovou hodnotu stravenky a ani výši příspěvku pro zaměstnance z nákladů obce. Jakým způsobem vyřešit tuto výši příspěvků a ještě prosím dotaz pokud by se měnilo cokoliv ve směrnici SF je nutno schválit směrnice nová? a pokud ano schvaluje změny rada nebo starosta. .

Pravidla pro tvorbu a užití peněžních fondů schvaluje výhradně zastupitelstvo. Pokud se tedy bude směrnice (pravidla) měnit, je nutné, aby tak učinilo zastupitelstvo. Ono v pravidlech sociálního fondu není nutné, aby byla uvedena hodnota stravenky a ostatní složky jejího financování (podíl rozpočtu obce, podíl zaměstnance). Města tyto údaje obvykle uvádí v kolektivní smlouvě, pokud mají, nemusí však být v pravidlech sociálního fondu, dokonce se dá říci, že tam ani taková informace nepatří. Pravidla sociálního fondu mají obsahovat jen tvorbu a použití fondu, to znamená, že mohou obsahovat jen informaci, že příspěvek ze SF na stravenku je např. 30,- Kč, není nutné, aby byly  uvedeny další složky financování stravenky, protože tyto další zdroje se sociálním fondem nesouvisí. Podíl  rozpočtu obce musí být však v každém případě zakomponován v jejím rozpočtu.

ZN poznámka - Iva prosím kontrolu z hlediska kompetencí - fond zřizuje zastupiteltstvo, ale v zákoně o obcích již nemáme nic o konkrétních pravidlech (je to logické, aby definovalo i pravidla, ale pokud si pamatuji, tak někde řekli jen - fond zřizujeme - řekneme, na co se bude třeba čerpat ... - konkrétné částky a případné změny - to již bude záležitostí někoho jiného - rady ... - my to budeme jen kontrolovat přes rozpočet fondu ...) - proto prosím raději kontrola z hlediska kompetencí - asi nemám pravdu, ale bojím se to pustit

Dobrý den, prodali jsme vodovodní přípojku občanovi. Podle mě je přípojka nemovitá věc. V kupní smlouvě však nemáme ošetřeno, kdo hradí daň z nabytých nemovitých věcí. Proto raději podám za obec Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, abychom se nedostali do problémů, je to tak? Děkuji.

Přípojky bychom spíše považovali v dikci současného občanského zákoníku za nemovitou věc. Není to stále úplně jednoznačné - například hezky je to popsáno na následujícím odkazu:

http://www.vakinfo.cz/sovak-info/sovakinfo-04-2013/04-2013-1.8/

Pokud není ve smlouvě ošetřeno, která strana uhradí daň z nabytí nemovitých věcí, je, jde-li o prodej, poplatníkem daně převodce vlastnického práva k nemovité věci (prodávající) - viz § 1 zákonného opatření senátu 340/2013 Sb. Ve vašem případě je tedy poplatníkem obec.

.

Dobrý den, potřebuji poradit ohledně přebytkového rozpočtu. Obec má přebytkový rozpočet poprvé, takže potřebuji poradit. Obec má příjmy 45.513.640,- Výdaje 33.228.864,- V příjmech je 10.000.000,- za dluhopisy, u kterých skončila splatnost, tedy pol 8127 Zastupitelé nechtějí těch 10.000.000,- zapojovat do výdajů, chtějí je hned při schvalování rozpočtu přesunout do rezerv. Bude to teda vypadat takto: Příjmy 1 -4 35.513.640,- 8124 - 2.284.776,- (splátka úvěru) 8127 10.000.000,- 8115 - 10.000.000,- Výdaje 5-6 33.228.864,- Děkuji Vám za odpověď

Bude to vypadat přesně tak, jak uvádíte. Přijaté prostředky z prodeje dluhopisů se zatřídí s položkou 8127, položka 8115 bude záporná a znamená, že se zvýší stav prostředků na účtech (položka 8115 je rozdíl mezi počátečním stavem a konečným stavem peněz, po přijetí 10 mil. Kč bude konečný stav větší než počáteční, proto je položka 8115 při zvýšení peněz záporná). Do výdajů tyto prostředky samozřejmě zapojovat nemusíte, mohou zůstat na účtech k budoucímu použití. Jen z formálního pohledu, kladné financování (8127) není součástí příjmů, proto i nyní máte příjmy  35 mil. Kč.

MZ schválilo v listopadu 2015 směnu pozemku za stejnou cenu, pozemky pro směnu jsou rovnocenné (pořizovací hodnota prodávaných pozemkú činila 56 tis.) . Pro zařazení do majetku jsme poté nechali na koupené pozemky zpracovat odborný odhad. Zápis do KN se uskutečnil v 11/2015. Odborný odhad jsme obdrželi 10.1.2016 ve výši 720 tis. Zaúčtova-li jsme ještě do 12/2015 včetně započtení pohledávek a závazku. Nemohli jsme však již ovlivnit rozpočet. Nemáme v rozpočtových opatřeních tj. ve schváleném rozpočtu. Mohu ještě dodatečně nechat schválit na MZ v roce 2016? Vzhledem k termínu obdržení odborného odhadu a situaci kdy MZ neznalo výši odhadu při schválení směny jsme nepřecenili reálnou hodnotou - ve směrnici ale máme hranici 260 tis. Jaký postih nás při přezkumu hospodaření čeká? Bude se jednat o správní delikt a výše pokuty? Můžeme ještě nějak vše napravit?

Nejprve ten rozpočet, o směně se přes rozpočet vůbec nemusí účtovat (zobrazovat kompenzaci přes rozpočet u směn nemá velký přínos), takže tam se o žádný nedostatek nejedná. 

Ohledně přecenění na RH - dle §3 zákona o účetnictví se účtuje do období s nímž případ souvisí, pokud nejsou info, tak v období, kdy se info získá. V případě přecenění na RH u směny je nezbytně potřeba ZP, takže když přecenění zaúčtujet k 10..2016 (031/407 a 036/031), tak by nemělo být vyčteno, že je zobrazeno až v roce 2016. Takže vlastně máte vše dobře. 

Při návrhu na vklad se zaúčtuje i vyřazení přeceněného pozemku: 554/036 a 407 /664.