Dotazy

Mám dotaz na správné zaúčtování smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Město sepsalo smlouvu o smlouvě budoucí kupní se stavební firmou na kupní cenu za pozemky v hodnotě 5 157 504 Kč včetně DPH. Ve smlouvě je uvedeno, že firma uhradí zálohu na budoucí kupní cenu 1 210 000 Kč. Doplatek budoucí kupní ceny ve výši 3 947 504 Kč má firma uhradit před uzavřením smlouvy kupní (do roku 2018). Částka 1 210 000 Kč je již uhrazena 2.3.2016 a na tuto částku jsme vystavili fakturu. Jak správně zaúčtovat jednotlivé úkony a DPH? Kdy je zdanitelné plnění atd.?

Takže předpokládám, že se jedná o pozemky, z nichž se podle zákona o DPH má odvádět DPH (tedy ne v režimu PDP).

Nyní odvádíme DPH z přijaté platby - tedy režim by měl být následující:

- MD 231/Dal 455xy   1210 000 Kč

- vystavení daňového dokladu na přijatou platbu (zálohu "oddaním")

   MD455xy 1210 000/Dal 455xz    1 000 000

                                Dal 343           210 000 

Tady ještě upozorňuji - někdo postupuje tak, že zálohu nechá na hodnotě 1210000 Kč a  potom musí zaúčtovat nějakou pohledávku 377/343 (ta 377 potom představuje jakousi pohledávku za státem, že až dojde k realizaci plnění z prodeje, tak již z dané hodnoty nebude odváděno DPH).

Nyní jde o to, kdy nastane DUZP - to z Vašeho dotazu není patrné - ono k němu má dojít předáním pozemku (tedy mohu předat k tomu, aby ho užíval s obdobnými právy jako vlastník podle smlouvy o smlouvě budoucí - potom DUZP vznikne předáním). Nebo k předání může dojít až po podpisu kupní smlouvy (přitom nejpozději DUZP nastane až budou obdrženy listiny s tím, že došlo k přepisu na katastru - nicméně tady stejně DPH by bylo odvedeno dříve, neboť ještě před podpisem kupní smlouvy by došlo k doplacení částky).

Takže nyní je klíčové, kdy nastane DUZP - já třeba budu fiktivně pracovat s tím, že předání pozemku je definováno již po uzavření smlouvy - třeba si vymyslím v dubnu 2016, přitom se předpokládá, že vlastní převod je odložen až na rok 2018 (z nějakého důvodu ...).

Potom bych v dubnu musel doodvést DPH ze zbytku - například následovně:

MD 395/Dal 395 (v GORDICu 734 ...) -  3 262 400 Kč

MD 377/Dal 343           685 104 Kč.

Ta 377 potom vyjadřuje to, že aniž by bylo prodáváno podle účetnictví (nebyl ještě podán návrh na vklad do katastru nemovitostí, tak již nastala povinnost odvést DPH - jako bych tu daň "předplatil"). Samozřejmě i o této skutečnosti musím vystavit daňový doklad. Varianta je, že by to bylo ještě na 311 - v myšlence - je to klasicky vlastně vztah, kdy to DPH má zaplatit odběratel.

Potom, pokud bych přijal peníze v roce 2018 - ještě jako zálohu, tak by to mohlo vypadat následovně:

MD 231/Dal 377            685 104 Kč

MD 231/Dal 455                3 262 400 Kč 

Tím budu mít na 455 zálohu na pozemek bez DPH.

Následně by byla realizace vlastního prodeje - zde bych striktně vzato již DPH nemusel vůbec řešit (DPH bylo odvedeno již dříve, neboť DUZP již nastalo):

MD 311/Dal 647            4 262 400 Kč

MD 455/Dal 311            4 262 400 kč

(někdo to bude ještě prohánět přes DPH s plusem a minusem jako při vyúčtování záloh) - ale výsledek by byl stejný.

Tak snad jsem to popsal - je to vlastně varianta, že:

- nejprve byla záloha

- potom nastalo DUZP, aniž bych realizoval účetně prodej

- dále byl ještě před prodejem inkasován doplatek

- a teprve následně nastalo podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí.

Samozřejmě to ve Vašem případě může být i jinak - třeba předání nemovitosti nastane až ve vazbě na podání návrhu na vklad do katastru - nicméně účtování si potom již asi dovodíte ...ZN

Dobrý den, poprosím o kontrolu ohledně správného vykazování financování u DSO: 1. Schválený rozpočet ( 12/2015) byl jako schodkový : příjmy 17000,- Kč, výdaje : 37000,- Kč, 20000,- financování z uspořených peněz z minulých let ( v rozpočtu nastaveno na DAL 20000,- Kč na položku 8115). 2. Ke konci roku 2015 byly na účet připsány platby - jistoty- záruční jistiny k výběrovému řízení, které se konalo v lednu 2016. Jistoty byly v roce 2015 zaúčtovány na položku 8901. Ve výši 90000,- Kč + úroky odeslány po výběrovém řízení zpět přihlášeným firmám - zaúčtováno na položku 8901 mínusem v roce 2016. I když si myslím, že mám vše OK :-) , nezdá se mi jak vyšlo financování - třída 8. - U položky 8115 je schválený rozpočet 20000,- , výsledek od počátku roku 78 000,- ( to jsou připsané členské poplatky + zůstatek na ZBÚ k 31.12. ale bez jistot) - tj. 392 % výsledek plnění oproti rozpočtu -U položky 8901 je mínus 90000,- ( to jsou ty vrácené jistoty v letošním roce) a financování celkem (řádek 8000) mi vychází -12 000 ( mínus) tj . -57% plnění . Trošku mě zarazilo to mínusové plnění financování, i když mi to připadá logické a účetně správné. Tak před odesláním výkazů prosím o kontrolu. A ještě podootázku - může Členská schůze DSO svěřit pravomoc schvalování rozpočtového opatření svěřit Kontrolní komisi ? Děkuji Koutná

1. Financování schodkového rozpočtu zapojením vlastních prostředků z minulých let se vyjádří pol. 8115 na straně MD (s kladným znaménkem). Položka 8115 = rozdíl mezi počátečním a konečným stavem peněz, konečný stav se očekává nižší než počáteční (z důvodu financování schodku rozpočtu), proto je pol. 8115 kladné číslo.

2. Mínusové celkové financování je v pořádku. Vrácené jistoty se v rozpočtu vyjádří na položce 8901 - 90 tis. Kč a automaticky se k tomu generuje pol. 8115 + 90 tis. Kč (snížení stavu peněz). V plnění rozpočtu pak musí být příjmy vyšší než výdaje o 12 tis. Kč, v rozpočtu jsou vyšší příjmy než výdaje vyrovnány položkou 8115 ve výši - 12 tis. Kč (zvýšení stavu peněz)  Celkově je tedy plnění pol. 8901 - 90 tis., pol. 8115 78 (90 - 12 tis. Kč) a financování celkem - 12 tis. Kč. Odpovídá rozdílu mezi příjmy a výdaji s opačným znaménkem. Je to v pořádku.

Pokud jde o rozpočtová opatření, tak rozpočet i RO by měl schvalovat orgán svazku obcí určený k tomu stanovami. Z logiky věci by se mělo jednat o orgán vrcholný nebo výkonný, nikoliv orgán kontrolní, který ze své pozice kontroluje plnění rozhodnutí. Odpověď berte prosím jen jako můj názor, který není podložen právním předpisem (odpověď je v analogii k úpravě obcí).

V roce 2015 jsem měla k 31.12. zůstatek pokladny 30,- na položce 8901 a učet 231/0001. V letošním roce účtuju pokladnu 261/0300 s rozpočtovou skladbou přímo. Jde mi nyní o to jak dostat počáteční stav pokladny 30,- do rozpočtu 2016. 231/8901 MD/ 231/6171/5182 a ještě něco na 261/300???

Pokud jste přešla na tzv. oddělenou pokladnu, tak by nebylo potřeba o PS pokladny účtovat vůbec. Program by si měl PS pokladny natáhnout sám a pak se rozdíl mezi PS a KS pokladny dostane k 31.12.2016 do položky 8115. Nevadí to, že konci roku byl zůstatek na 8901, ten se jakoby ke konci roku vymaže. Nemusíte PS pokladny přes RS vůbec řešit. 

1.Obec účtuje o odpisech jedenkrát ročně. V loňském roce jsem vyřadila kanalizaci a zapomněla jsem zaúčtovat odpis 081/551 vyřazeného majetku ve výši 3 346 Kč. Můžu zaúčtovat zápisem 081/551 nyní, aby mi sedělo účetnictví s majetkovou sestavou? 2.Obec prodává stavební pozemky, které vede na účtu 031.Není plátcem DPH. Nyní prodává 3 pozemky a obdrží 1 200 000,- Kč. Četla jsem, že i když obdržíme za pozemky přes jeden milon korun, plátci DPH se nestaneme. Prodej stavebních pozemků nespadá do obratu DPH. Je tomu skutečně tak?

1. Nejedná se o významnou částku, takže opravdu se opraví jen zápisem 551 MD/ 081 D. Ale jen - mělo by se tedy jednat o vyřazení likvidací a moc nevím, jak jste kanalizaci zaúčtovala při vyřazení, to byste musela zaúčtovat 081/021 v pořizovací ceně a tím by oprávky byly účetně nižší, takže touto opravou by se měly stavy vyrovnat - tak to zkuste. Vyřazení likvidací se účtuje zápisem 551/081 ve výši zůstatkové ceny, tím se oprávky dostanou na částku pořizovací ceny a vyřadí se majetek 081/021. Jestli byl jiný důvod k vyřazení, tak se prosím ještě ozvěte, museli bychom opravit přes jiný účet (např. při prodeji apod.)

2. Tržba z prodeje DM nevstupuje do obratu k registraci DPH - nadále to platí, můžete být bez obav, i když prodáte pozemky za více než 1 mil.Kč. 

Dobrý den, potřebuji poradit s tímto - ve schváleném rozpočtu pro rok 2016 máme na odpa 3900 pol 5909 částku 20 000,- Kč na dary celkem, které jsou v kompetenci starosty. Nyní budu sepisovat jednotlivé darovací smlouvy s žadateli (klub, svaz, charita, FO). 1. Vyplacené částky budu účtovat na pol 5240 (je správně)? 2. Bude tedy přesun v rozpočtu z pol 5909 na 5240 - pol 5240 je závazný ukazatel a musí tedy rozpočtové opatření schvalovat zastupitelstvo? 3. Musí být k RO a v zápise uvedeny částky a komu jsou dary poskytovány, když jsou dary v kompetenci starosty? 4. Další věc - ve schváleném rozpočtu mám jako závazný ukazatel na pol 5229 příspěvek SMO ČR 3960,4 Kč, ale přišla faktura na 3937,- Kč a nyní se má účtovat na pol. 5179, takže musím udělat RO a schvaluje ZO? Vadí, že je nižší částka? Děkuji

1. Finanční dar fyzické osobě bude s pol. 5492, ostatní vyjmenované mohou být s položkou 5240, je možné také zvolit konkrétní transferovou položku pro danou právní formu příjemce (522x). Vycházíme z toho, že dary spadají pod transfery.

2. Dotace a dary neziskovým organizacím, popř. fyzickým osobám, by měly být závaznými ukazateli rozpočtu k jednotlivým příjemcům ve smyslu § 12 zákona č. 250/2000 Sb. Mělo by se tedy provést rozpočtové opatření, schvaluje zastupitelstvo, v případě vyhrazené pravomoci může v rozsahu stanoveném zastupitelstvem schvalovat rozpočtová opatření rada (starosta, kde se rada nevolí).

3. Je vhodné, aby tyto závazné ukazatele rozpočtu byly v rozpočtu vyjádřeny rozpočtovou skladbou i nějakou konkrétnější formou vymezení příjemce, např. názvem (rozpočtová skladba proto, protože rozpočet má být sestaven v třídění podle rozpočtové skladby a bližší vymezení příjemce proto, protože má být vyjádřen závazný ukazatel rozpočtu). Tady je ale možné, že se budou názory lišit. Částka by měla být vyjádřena také.

4. Podle mého názoru tím, že byla platba SMO vyjmuta z transferů a zařazena mezi běžné výdaje jakožto členský příspěvek spolku, není nutné zarovnávat v rozpočtu na korunu a provádět rozpočtové opatření.

Rádi bychom vás požádali o radu ohledně změny uvádění daňového identifikačního čísla (DIČ) na fakturách. Účastnili jsme se kurzu na téma Fakturace s vazbou na náležitosti účetních a daňových dokladů, kde paní lektorka uvedla, že od roku 2016 je DIČ na daňových dokladech povinným údajem dle §130 Daňového řádu (zákon č.280/2009Sb.) a to i v případech, kdy se jedná o neplátce DPH. Ze znění uvedeného paragrafu dle našeho názoru nám tato změna jednoznačně nevyplývá. Navíc tento paragraf nebyl měněn k 1.1.2016. Při řešení této problematiky jsme narazili na další novinku a to že v souvislosti se zavedením kontrolního hlášení musí být na dodavatelské faktuře uvedeno i DIČ odběratele, i když je neplátce DPH. V našem konkrétním případě se jedná o to, že jsme veřejnoprávní subjekt neuskutečňující ekonomickou činnost a tudíž nejsme ani plátci DPH. Znamená to tedy dle výše uvedeného, že i na faktuře od neplátce DPH musí být uvedeno povinně od roku 2016 jeho DIČ (DIČ dodavatele)? A zároveň zde musí být uvedeno i naše DIČ (DIČ odběratele – neplátce DPH)? Dále bylo na kurzu uvedeno, že v roce 2016 již není povinnost uvádět na faktuře číslo registrace (např. číslo jednací, číslo vložky atd.), pouze postačí uvést kde je subjekt registrován. Ale již nebylo sděleno na základě jaké změny normy k této změně došlo? Předem děkujeme za odpovědi.

Děkuji za moc zajímavý dotaz - musím říci, že jsem se zejména tím posledním zatím moc nezabýval - takže nyní to zkusím napravit.

Vezmu to odzadu:

a) ta změna, kterou uvádíte, mohla vzniknout jedině přijetím nového občanského zákoníku - když se do něj podíváme, tak v §435 najdeme povinnost náležitostí obchodních listin - nicméně pozor - je vázána pouze na podnikatele.

Dané ustanovení říká:

(1) Každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten.

Přitom podnikatel je definován v §421 Občanského zákoníku - zjednodušeně - buď osoba zapsaná v OR nebo osoba podnikající na základě živnostenského nebo jiného oprávnění,

Pro jiné subjekty než podnikatele by povinnosti uvádět něco na obchodních listinách neměla být.

Jinak jen ještě , že do 31 .12. 2013 zde platilo následující znění Obchodního zákoníku:

§13a
Obchodní listiny

(1) Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu (dále jen "internetové stránky") uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle osoby (dále jen "identifikační číslo"); podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Údaj o výši základního kapitálu lze v těchto listinách a na internetových stránkách uvádět, jen jestliže byl zcela splacen.

Takže podle mého názoru je potřeba identifikovat, zda jste nebo nejste podnikatel. Pokud ano - tak máte naplnit podmínky Občanského zákoníku .. Pokud ale zmiňujete, že neděláte jinou než veřejnoprávní činnost, tak se vás asi tyto povinnosti vůbec nedotýkají (při vystavování vašich dokladů)

Nějaké veřejné odkazy, co jsem k tomu zahlédl - třeba toto se mi líbilo:

http://zpravy.alfa9.cz/absolutenm/templates/zprava.aspx?a=35844

b) no a teď k tomu DIČ - musím říci, že mne to dosti překvapilo a prvotně s Vámi souhlasím, že tady není žádná změna - schválně jsem se díval na Daňový řád a ta povinnost "uvádět DIČ ve všech případech, které se týkají daně ..." je tam od samého začátku. Já nejsem specialista na tyto formality, nicméně domnívám se následující:

1. řešíme situaci, kdy dodavatel je plátce a vy jste neplátce DPH - on vystavuje fakturu. Tady chci zdůraznit, že není pravda, že by kontrolní hlášení požadovalo, aby na dokladu bylo vaše DIČ - kontrolní hlášení požaduje, aby to DIČ bylo uvedeno v kontrolním hlášení - nikoliv na dokladu. Rozumím ale tomu, že přirozené nastavení je (byť zákonem nepožadované), aby se DIČ objevilo na dokladu ... K tomu jen mohu říci, že při zavádění režimu PDP jsem se zúčastnil školení pořádaného KDP - přednášeli tam ing. Rambousek a dále paní vedoucí oddělení DPH na GFŘ - "pohádali jsme se tam", když oni obhajovali, že pokud plátce dodává obci (plátci DPH), že pro odlišení, zda se jedná o dodávku pro jeho ekonomickou činnost či nikoliv je potřeba, aby nebylo uváděno DIČ (pokud je fakturace mimo ekonomickou činnost) - navazuje to na ono "neposkytnutí DIČ" s kterým GFŘ operuje ve svých informacích k režimu PDP. Já se jim snažil vysvětlit, že z praktického hlediska chtějí něco nerealizovatelného (neboť to by dodavatelé museli mít daný subejkt pod dvěma čísly,  z kterých by volili ...) - nicméně oni hodně trvali na svém (byť se jedná o věc formální, nikoliv rozhodující). Chci tím tedy říci, že pokud bych tyto názory z roku 2012 aplikoval na současnost, tak by měli říci, že v případě dodávky plátcem vám jako neplátci (navíc pro výkon veřejné správy) tam vaše DIČ být nemá - předpis se skutečně nezměnil. Myslím si ale, že pod tlakem okolností a zavedení kontrolního hlášení by nyní klidně bylo připuštěno, že tam to DIČ být může (což jsme tvrdili od samého začátku, nicméně není to povinnou náležitostí).

2. nyní máme situaci, že plnění fakturuje neplátce DPH vám jako Městu - v tento moment on nevystavuje daňový doklad, nemůžeme se bavit ani o nějakých náležitostech podle zákona o DPH a nevidím sebemenší důvod , proč by tam nutně muselo být vaše DIČ (pokud lze z jiných indicií prokázat, že daný doklad skutečně patří vám jako Městu ... - název, adresa, třeba i IČ ...)

3. Poslední situací je, že vy vystavujete doklad (jako neplátce) - zda tam musí být vaše DIČ (otázku zda tam musí být DIČ odběratele neřeším, tady platí viz bod 2). Vy nevystavujete v tento moment daňový doklad pro účely DPH - tedy povinnosti zákona o DPH na vás nedopadají. Osobně si myslím, že není povinností DIČ uvádět - klíčová je vaše identifikace. Běžně se v minulosti vedly spory, zda na doklad vystavený neplátcem může být DIČ dodavatele uvedeno - někdo tvrdí, že ne, nekdo tvrdí že může (že musí, s tím jsem se fakticky nesetkal). Já bych klidně uvedl - bylo by mi to jedno, ale co považuji za klíčové - doklad musí být vystaven tak, že je z něj jasné, že jej vystavil neplátce (také neoznačovat "daňový doklad ...") 

Tak nevím - sand jsem názor vyjádřil ....ZN

V naší obci existuje spolek žen (dobrovolnice, nikde neregistrované), které pořádají různá vystoupení , nejen v naší obci. Vystupují např. na májích, plesech. Obec jim na požádání zakoupí např. látku na kroj nebo zhotovení jiného oděvu. Myslím si, že takto by to pravděpodobně nemělo fungovat. Podle dotazů, které jsem pročetla, by měly ze své středu zvolit zástupce, který by podal žádost a tu by mělo odsouhlasit ZO popř. starosta. Pokud by částka byla např. 3 tis.Kč a nechtěli bychom vyúčtování. Odsouhlasil by starosta a bylo by to ve formě daru. Finanční prostředky se odešlou FO. Žádná smlouva se nedělá. A co kdybychom chtěli vědět jak s uvedenými fin. prostředky naložili? To by bylo ve formě dotace s následnou veřejnoprávní smlouvou? A jak máme nyní postupovat: V únoru jsme jim nakoupili látku na oděv. V pokladně máme uvedeno: spolek XY –látka na oděv- cena 1.313,-Kč. Bojím se, až přijde audit a uvidí tento zápis bude požadovat odsouhlasení daru. Může nyní ještě FO podat dodatečně žádost (mají podat žádost o částku z nákupu 1.313,-Kč , když jí předtím ještě jako neznali?) nebo např. na 3.000,- a že by fin. prostředky použili na další vystoupení. Žádost by zpětně povolil starosta a následně informoval ZO? Ještě jsem v dotazech zahlédla dotaz ohledně příspěvku Klubu seniorů. I u nás se tento soubor starých pánů nachází. Pořádají MDŽ. Když je na plakátech uvedeno: požádá Obec XY a Klub seniorů, nebo např. Dětský den spolupořádají Obec XY a místní podnikatelé a obec nakoupí např. na MDŽ květiny na Dětský den: ceny do soutěží, nemusejí ani podnikatelé ani senioři žádat o žádný příspěvek, že ne? Chápu tedy dobře, když jsme uvedeni na plakátech jako spolupořadatelé akcí nemusí uvedený spolek, podnikatelé apod. žádat o žádný příspěvek a můžeme cokoli koupit? To abych si zakládala ještě plakáty?(pro audit).

Možností může být, že obec látku zakoupí a pak jedné z dobrovolnic předá jako věcný dar. Je možné dát dobrovolnicím také finanční dar, ale pozor, u finančního daru nelze obdarovaného zavázat ke konkrétnímu použití daru, nelze požadovat finanční vypořádání (finanční dar by se opět musel poskytnout jednotlivě, na fyzickou osobu). Věcné a peněžité dary do 20 tis. Kč jedné osobě za jeden rok schvaluje rada (starosta, kde se rada nevolí).

Pokud by obec měla zájem o finanční vypořádání, pak by bylo třeba peníze poskytnout jako dotaci se všemi náležitostmi podle zákona č. 250/2000 Sb. (žádost, smlouva, vypořádání) - zvažte administrativní náročnost, pokud se jedná jen o drobné částky.

Obec může akce spolupořádat a hradit pak výdaje ze svého rozpočtu, je třeba dát spolupořadatelství schválit na radu (starostovi, pokud se rada nevolí), popř. na zastupitelstvo.

Upřímně - ten váš způsob podpory je efektivní a v pořádku, nejsou spolek, je trochu problematické dávat dotaci zástupci - fyzické osobě i např. kvůli dani z příjmů.Ta přímá podpora, že se něco nakoupí z obce může být, lze je považovat jako za činnost v rámci činnosti obce, ty látky se nemusí dávat ani na dar, ale přímo např. na 5134. Lze i sjednat, že např. když obec ušije kroje, že jsou pak majetkem obce...

Dobrý den, prosím o přehled zaúčtování členských příspěvků, konzultuji s účetními okolních obcí, ale také si nejsou jisté. Před novelizací jsem účtovala členské příspěvky v režimu dotací 572/345 nebo 349 a 345 či 349/231 6409-5229, 5329 nebo 5222, podle nového teď nevím, zda to bude stejné, jen položka 5179 nebo 5329 či 5511? V dotazech jsem nenašla kompletní účtování vč. trojek, jen staré. Musí se v těchto případech účtovat o předpise? Jedná se mi konkrétně o Místní akční skupinu Labské skály, Euroregion Labe, SVOL Pelhřimov, MLS Labské skály, SMO ČR. Myslím, že to pomůže i ostatním.

Místní akční skupina Labské skály - právní forma spolek - pol. 5222 pro dotaci, pol. 5179 pro členský příspěvek (po novele RS), závazek na účtu 345, v obou případech účet 572. 
Euroregion Labe - dotace euroregionům se třídí na pol. 5511, euroregiony nejsou veřejným rozpočtem, závazek tedy na účtu 345.
SVOL Pelhřimov - právní forma zájmové sdružení právnických osob - pol. 5229, závazek na účtu 345.
Mikroregion Labské skály - právní forma svazek obcí - pol. 5329, závazek na účtu 349.
Svaz měst a obcí - po novele RS v únoru 2016 v obsahovém vymezení změna položky. Podle mého názoru je třeba třídit členský příspěvek SMO na pol. 5179, neboť se jedná o členský příspěvek spolku, nikoliv transfer. MF sice v důvodové zprávě k novele RS uvádí pro SMO pol. 5222, ale zároveň dodává, že je to položka pro transfer, který se Svazu měst a obcí poskytuje. Za členský příspěvek SMO však obec dostává protihodnotu v podobě členství, proto se z logiky věci nejedná o transfer, který MF zmiňuje v důvodové zprávě, ale o platbu s protihodnotou v podobě členských práv v souladu s novým obsahovým vymezením pol. 5179.

Pokud jde o vyjádření nákladu, tak jsme se dostali do situace, že členské příspěvky spolkům se nepovažují za transfer, ale jen pro účely RS. Nadále všude i pro členské příspěvky bude 572 dle CUS 703, transfer to je, není to přímá protihodnota. 

Závazkový účet 349 se použije při předpisu závazku vůči tzv. místním vládním institucím, to jsou obce, DSO, PO zřízené ÚSC, kraje a RRRS.

V sále kulturního domu (sál využíván ke sportovním i kulturním akcím) byla původně podlaha z dřevěných parket. Na původní podlahu byl namontován nový vnitřní sportovní povrch zn. STILMAT v hodnotě asi 270 tis., mám účtovat jako TZ budovy, tedy na pol 6121, par. 3392 a navýšit cenu na kartě budovy? Na akci jsme žádali dotaci z kraje, ale zatím nemáme potvrzeno přidělení dotace a nevím zda bude případná dotace investiční či neinvestiční.

Zde bych se spíše přiklonila k TZ. Ohledně dotace - vždy je dobré si nejprve vyjasnit, co pořizujete - zda opravu nebo TZ, a až pak podat žádost o dotaci, jinak je to velmi riskantní z hlediska dodržení účetních předpisů a zároveň titulu dotace. 

Chtěla bych se zeptat, chceme dát do rozpočtu částku, která se týká v případě krizového stavu v obci, na jaký § se to má zaúčtovat.

Rozpočtuje se na odpa 5212, pol. např. 5901 jako povinná účelová rezerva na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení.

Chtěla bych se zeptat, co lze hradit z paragrafu 5512. Hradíme klasicky akceschopnost jednotky, ale mimo jiné jim z tohoto hradíme i například vycházkové uniformy, vybavení požární zbrojnice - nákup stolů a židlí, vše je v majetku obce - jako zřizovatele. Je někde stanoveno, co se smí a co nesmí z tohoto paragrafu hradit?

Na odpa 5512 se zatřídí veškeré výdaje, které souvisí s podporou JSDH jakožto organizační složky obce. Pro správné zatřídění v odvětvovém třídění je rozhodující funkce (smysl, účel) výdaje. Pokud je účelem výdaje podpora činnosti JSDH, bude výdaj zařazen na odpa 5512. Uvedené výdaje v dotazu jsou správně na odpa 5512, stejně jako všechny ostatní výdaje, jejichž smyslem je podpora JSDH. 

Mohu dát dotaci na výstavbu chodníku ze SFDI do návrhu rozpočtu a tudíž do schváleného rozpočtu na rok 2016, když už máme podepsanou smlouvu? Chodník začneme stavět teď v březnu nebo v dubnu. A pokud ano, na jakou položku RS? Ještě teď přemýšlím, jestli jsem neudělala chybu, když jsem dotaci ze SFDI dala na podrozvahu již při vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace? To bylo už v loňském roce. Co jsem teď dohledávala v dotazech, tak píšete účtovat na podrozvahu při podpisu smlouvy, tak se bojím, že to mám špatně.

Pokud je podepsaná smlouva, tak by dotace měla v rozpočtu být, ale v rozpočtu roku, kdy se příjem dotace očekává. Může být např. podepsaná smlouva v roce 2016, ale z harmonogramu financování vyplyne, že se příjem dotace očekává až v roce 2017, v takovém případě by se letos do rozpočtu dotace ještě nezahrnula. Pokud je příjem očekáván letos, měla by dotace být v případě podepsané smlouvy již rozpočtovaná v aktuálním rozpočtu (pokud rozpočet ještě schválen není, měla by dotace být součástí pravidel rozpočtového provizoria a pak samozřejmě i návrhu rozpočtu).

Pokud je dotace investiční na výstavbu nového chodníku - příjem bude s pol. 4213, výdaje obce s odpa 2219 a pol. 6121. V případě neinvestiční dotace na opravu chodníku by byl příjem dotace s pol. 4113 a výdaje obce s odpa 2219 a pol. 5171.  Nezapomeňte také na ÚZ, měl by být stanoven ve smlouvě o poskytnutí dotace, případně by byl k nalezení v číselníku účelových znaků MF. I použití rozpočtové skladby ověřte se smlouvou.

S podrozvahou by to mělo být v pořádku, v ČÚS 703 se píše, že o dotaci se účtuje na podrozvahových účtech v okamžiku, kdy příjemce zjistí, že došlo ke skutečnosti, která je "natolik určitá a významná", že zakládá možnost poskytnutí transferu. V případě potřeby argmentujte, že jste právě rozhodnutí o poskytnutí dotace považovali za "natolik určitou a významnou skutečnost" ... (viz bod 4.6. ČÚS 703). Odpověď předpokládá, že dotace není spolufinancovaná z rozpočtu EU. Pokud ano, je třeba ještě nezamenout na nástroj a prostorovou jednotku (zdroj), podrozvaha by pak byla dle bodu 4.5. ČÚS 703.

1) Obec uzavřela bezúplatnou smlouvu o zřízení služebnosti (VB) - obec povinná. Jsme plátci DPH, prosím radu ohledně zaúčtování, ocením 10 tis. Kč (včetně DPH nebo bez DPH) - odvedu DPH 21%? 2) Obec uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí s SVS o prodeji vodovodu (+ příplatek k ZK). Účtování jsem si našla, ale nevím si rady s DPH, zda odvést či ne. Byla vystavena faktura na zálohu KC. Na SVS nám bylo řečeno, že máme fakturovat bez DPH. Stavba byla zkolaudována v roce 2015, DPH jsme neuplatňovali.

U prvního případu - předmětem daně je poskytnutí služby za úplatu. Dále jsou vymezena určitá plnění s takzvanou fikcí dodání - kdy byť je to zadarmo, tak je nutno zdanit. Vesměs je to spojeno se situací, kdy z plnění použitého na tu službu byl uplatněn odpočet DPH. Nicméně tady asi u souvisejících vstupů pro zřízení věcného břemene odpočet uplatńován nebyl  - tedy rozhodně nejsem ve zdanitelném plnění. Žádné DPH neúčtujete, nic neodvádíte (ostatně ani podle mého názoru vůbec neúčtujete -jen převod pozemku s VB na jinou analytiku).

U druhého případu - tady si myslím, že je to již složitější - je potřeba ujasnit si, k čemu došlo:

Zmiňujete, že realizujete prodej (+ příplatek k vlastnímu kapitálu) - tedy předpokládám, že je to prodej s tím, že na pohledávku z prodeje bude započten závazek z poskytnutí příplatku k vlastnímu kapitálu. Protože je ale vodovod z roku 2015, jednalo by se o dodání "novostavby", kterou dle mého názoru nelze osvobodit - tedy při prodeji by bylo nezbytné realizovat odvod DPH (pokud je dopředu uhrazena záloha, tak odvést DPH z přijaté platby). Bylo by potom spravedlivé, aby byl vystaven daňový doklad - dejme tomu, že prodej za 100 + 21% DPH, odběratel potom uhradí 21, které si zároveň odečetl a příplatek bude 100. Ještě nevím, zda to není myšleno tak, že to má být v režimu PDP - nicméně tady pozor - pokud je ten vodovod zkolaudovaný a provozovaný již v roce 2015, tak nemohu říci, že nyní v březnu 2016 dodávám stavební práce - to je podle mne převod nemovitostí, který DPH podléhá a nelze aplikovat PDP (ta je pro situace, kdy by plnění podléhalo dobrovolně DPH - tedy podle vašeho rozhodnutí - tady je to ale vaše povinnost). 

Jinak samozřejmě je to na douplatnění odpočtu DPH - to, že by se daň v takovémto případě neuplatňovala, by bylo skutečně nerozumné (předpokládám, že SVS je klasicky plátcem). ZN

Chtěla bych se zeptat jak opravit vyřazený majetek, který neměl být vyřazený. Vyřadili jsme ho k 31.12.2015.

Musíte obrácenými zápisy, jakoby majetek zpětně zařadit, jako kdybyste o vyřazení neúčtovali. Pokud byla zůstatková cena účtována na 5xx a ve významné hodnotě (260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv, rozhoduje hodnota nižší), tak musíte vrátit přes 408. Takže například vyřazena budova prodejem - v roce 2016 musíte zaúčtovat  021 MD/ 081 D a 408 D. Hodnota 021 i 081 musí být pak stejná jako před zaúčtováním vyřazení. Možná by bylo lepší mi napsat zápis, co jste vyřadili nesprávně a já vám opravu i s částkami napíši. 

Akademický sochař nám zhotoví erb v hodnotě 70.000,- Kč, který bude připevněn na budovu úřadu. Mám účtovat jako TZ budovy úřadu (pol.6121 a účet 021) nebo jako umělecké dílo (účet 032)??

Škoda, že  neměl nějaký nepovedený erb, že by byl levnější, že ano? (Vtípek na Slavnosti sněženek :o).

Značení budovy je nedílná součást stavby, takže spíše TZ budovy s tím, že bych na kartu výslovně dala poznámku o hodnotě erbu, určitě vhodné zachovat fotodokumentaci.