Dotazy

Chtěla bych Vás poprosit o pomoc při zaúčtování prodeje lesa. V roce 2014 kupní smlouva na les 7.777.777,-Kč ( cena v majetku 6.003.600,20 Kč účtování 2014 - 036/031 6.003.600,20 Kč 036/407 1.774.176,80 Kč 377/384 7.777.777,- Kč vklad 5.1.2015 účtování 2015 - 385/647 7.777.777,- Kč 553/036 7.777.777.- Kč 407/664 1.774.176,80 Kč 231/377 3.000.000,- Kč Zbytek částky z kupní ceny 4.777.777,- Kč advokátka z úschovy zpronevěřila ( řešeno policií ) zaúčtování změny krátkodobé pohledávky na dlouhodobou 377 D -4.777.777,- 469 D 4.777.777,- Moc prosím o návod na správné zaúčtování.

V roce 2014 jste neměla účtovat pohledávku za prodej lesa (377/384), účtuje se k datu podání návrhu na vklad (o smlouvách se ve finančním účetnictví neúčtuje, jen o plnění, a to je dle zákona o obcích i dle CUS 701 okamžik právních účinků vkladu = datum podání návrh), což jsem pochopila, že bylo až 5.1.2015. Nicméně, už tam je, proto v roce 2015 naúčtujete 384/647 ve výši 7,777,777,-Kč (pozor v dotazu je uveden účet 385 příjmy příštích období, je to překlep?), vyřazení pozemků 554/036 7,777,777,-Kč (ne účet 553, jak máte v dotazu - ten je pro věci dlouhodobé, vy prodáváte pozemky),  dále 407/664 1,774,176,80Kč, úhradu máte správně, přeúčtování pohledávky na dlouhodobou MD 469/ D 377 4,777,777,-.

Ještě byste ke konci roku z nezaplacené části pohledávky měla vypočíst a naúčtovat opravné položky (10% za každých 90 dnů po splatnosti)  MD 556/ D149.

No ale je to hrozné, jak se již nikomu nedá věřit s tou úschovou. To je hrozně časté, že realitky, advokáti a již dokonce i notáři sbalí úschovu a odjedou na "Havaj". Člověk aby se bál něco prodat! Je mi to moc líto, že se vám to stalo. 

Je tady opět daň z příjmu, našla jsem 3 způsoby jak účtovat. 1. v roce 2015: 591/341 341/384 v roce 2016 384/682 231 1122/231 6399 5362 2. v roce 2015 591/341 319/384 v roce 2016 384/682 341/319 a proúčtování na 231 RS 3. v roce 2015 591/341 319/682 v roce 2016 341/319 a proúčtování na 231 RS V roce 2014 jsem účtovala způsobem 1. Mohu použít znova tento způsob, nebo účtovat přes účet 319. Možná pomůže odpověď i ostatním.

Přikláním se jednoznačně k 1. způsobu. Zobrazení závazku 341 a 319 ke konci roku v závěrce obce je zavádějící, protože se jedná o vlastní pohledávku a vlastní závazek, což se týká Vámi uváděných způsobů 2. a 3.

Ale protože oficiálně není účtování o dani z příjmů stanoveno, jsou možné všechny tři způsoby. 

Musím s určitým znechucením i říci, že takto odpovědělo MF i jednomu kraji, když se ptal, odpověď byla ve smyslu, že každý ať si to zaúčtuje jak chce, jen ať neohrozí akruál. Ve Vašem případě, protože jste v roce 2015 dala výnos z daně dle data přiznání (což si myslím, že je dobře), byste akruál ohrozila účtováním dle varianty 3 - ten výnos by byl v roce 2015 duplicitní. Takže Vy se můžete rozhodnout jen mezi 1 a 2 a zde toho vstupují kontroloři z krajů  - myslím si, že ve dvou krajích vyžadují účet 319, jinde ne. Jestli Vám vloni kontrola zaúčtování daně uznala, tak postupujte stejně. 

Tak si nějak nejsem jistá, jak moje odpověď pomůže ostatním, ale lépe to neumím odpovědět :o)

Obec uhradila v roce 2014 přeložku el. energie ve výši 2.344.653,-Kč a tato akce byla vedena na účtu 042. V roce 2015 mi bylo oznámeno, že toto nebude investice, ale služba. Jak správně odúčtovat z účtu 042?

Zde je určitě důležitá otázka, z jakého důvodu se přeložka el.energie dělala. Zda v souvislosti s jinou výstavbou obce, potom by měla jako náklad související vstoupit do ceny nového majetku. Pokud nesouvisela akce s pořízením majetku - ( proč se dělala přeložka, ta většinou s nějakými stavebními pracemi souvisí - já se ptám jen pro jistotu?) tak se opravdu mělo jednat o provozní výdaj (zpravidla dáváme na pol. 5192 - od 2015 již navrhuji 5909, účet 549), ale opravit v roce 2015 již jde jen zápisem 408 MD / minus 042 MD. A musíte popsat případ do přílohy k závěrce 2015 - v části E.1 (odhaduji, že neděláte přehled vlastního kapitálu, to by se pak popisovalo do části E.4.). 

V roce 2015 jsme budovali technickou infrastrukturu pro 3 rodinné domy v nové lokalitě. Plynovod v hodnotě 108 534 Kč, který byl zkolaudován v září 2015 (převedla jsem k datu kolaudace z 042 na 021), jsme na základě kupní smlouvy prodali v polovině prosince společnosti RWE za cenu 320 045 Kč (264 500 Kč + DPH 21% ve výši 55 545 Kč). Rozdíl mezi účetní hodnotou a prodejní cenou je 211 511 Kč. Ve směrnici k aplikaci reálné hodnoty máme stanoveno 260 tis. Kč. Ještě nikdy jsme nepřeceňovali reálnou hodnotou, žádný podobný případ zatím nenastal. Předpokládám, že to nebude ani v tomto případě. V listopadu při podpisu smlouvy účtuji 311/646 + 343 (jsme plátci DPH), v prosinci při úhradě na náš účet účtuji 231 3633 3112. Prosím o kontrolu, jestli je takhle v pořádku, a o radu, jak vyřadit z 021 a jak zaúčtovat rozdíl v ceně. Jsme plátci DPH, nárok na odpočet, předpokládám, mohu uplatnit v přiznání za 4Q 2015? Předem Vám děkuji za Váš čas.

No, to jsem teda hrozně překvapená, že plynaři zaplatili více než kolik to stálo, většinou je to obráceně - neprodali jste něco ještě dalšího? 

K obsahu dotazu - pokud je rozdíl mezi prodejní cenou a vaším oceněním než máte ve směrnici významnost pro RH, tak byste přecenit na RH ani neměli. Zaúčtování máte dobře. Vyřazení bude zápisem 553 MD/ 081 D a 081 MD/ 021 D ( měli byste poměrově proúčtovat odpisy 551/081 za říjen, listopad a prosinec - odpisy se dělají i za měsíc, kdy se vyřazuje, takže 081 bude trochu nižší než 021). 

O rozdílu mezi prodejní cenou a cenu majetku v účetnictví se nijak neúčtuje, ten bude vidět ve výkazu ZZ jako rozdíl mezi výnosem 646 a nákladem 553.

Trochu mě zarazil ten nárok na odpočet - pokud uplatněn nebyl, tak máte právo jej uplatnit do 3 let, ale má to vliv na ocenění majetku - když se uplatní nárok, tak by se cena plynovodu měla evidovat jen ve výši základu daně - zvažte, zda ještě opravíte - je to velký rozdíl a má vliv na to, jak nárok zaúčtujete, zda snížíte vstupní ocenění  343 MD/ -021 MD, nebo 343/649 a také je to důležité, co bude základem pro výpočet toho poměrného odpisu - zda cena bez daně...To ocenění bez daně, když je to vše v roce 2015, by bylo dle mého názoru přesnější.  

V roce 2014 jsme zateplovali Mateřskou školu, stavební práce byly dokončeny, bylo mi řečeno, že kolaudace v tomto případě nebude. Starosta mi podepsal zařazení do majetku 31.12.2014. Dnes zjistili, že bylo vydáno stavební povolení, tudíž se požádalo o kolaudaci, která bude s datem někdy v únoru 2016. Já mám zařazeno k 31.12.2014 takto: 021/042. Odepisujeme ročně, takže zatím žádné odpisy nebyly, rok 2015 ještě nemám uzavřený. Jak mám toto napravit? Mám nechat zaúčtované zařazení majetku? Opravit jen na kartě, aby se odpisy za rok 2015 neprovedly? Na investici máme dotaci ze SFŽP a Fondu soudržnosti.

No, to je teda děsné. My bychom správně měli zařadit majetek, až když splňuje podmínky k provozu dané předpisem - což u staveb kolaudace je. Na druhou stranu bylo dokončeno, začalo se užívat. Tedy mi připadá, že Váš postup není v rozporu s věrným obrazem. Já bych na Vašem místě odpisy za 2015 udělala a napsala bych do přílohy k závěrce v části odchylky od metody, že dokončené TZ ve výši xxx bylo zařazeno do majetku zahájením užívání pro věrnější zobrazení nákladů do období, že kolaudace z důvodu opomenutí byla provedena až ke konci roku. Píše se to do části přílohy A.3. 

Jen nechci domýšlet - jak je to s tou dotací, zda jste pozdní kolaudací něco neprošvihli - ach jo...

Zastupitelstvo se rozhodlo využít krajskou dotaci na obnovu dět. hřiště. S tím, že by se dokupovali asi 4 prvky....lanová věž (PC nad 40.000 Kč) a 3 prvky (work out), které jsou v ocenění jednotlivě pod 40.000 Kč. Ale jsou pevně spojené se zemí -zabudované. Tzn. že lze žádat investiční dotaci s tím, že work outové prvky budou evidovány každý zvlášť na účtu 021, i když nedosahují 40.tis? Nebo z nich musíme udělat jeden soubor, aby těch 40.tis dosáhly a splňovali jsme podmínky pro investiční dotaci? A jakým poměrem pak rozdělit dotaci - např. dostaneme 100.000 Kč, vydělím počtem prvků a rozepíšu na jednotlivé karty majetku? A ještě jeden dotaz nebo spíše ověření postupu - mat. škola má svěřenou budovu, kterou odpisuje a obec ji má na podrozvaze. Pokud by obec dostala investiční dotaci na výměnu oken (okna by se měnila stará za dvoukomorová, takže by to asi nebyla oprava), pak by obec klasicky zaúčtovala příjem dotace na pol. 4222 vč. 403. S tím, že 403 by obratem oproti účtu 401 převedla příspěvkové org., která by navyšovala hodnotu budovy o tech. zhodnocení a rozpouštěla by dotaci? A obec by si opravila pouze hodnotu v podrozvaze? Děkuji

Pokud vyhodnotíte ty hrací prvky jako drobné stavby, tak nemusí dosahovat hodnoty 40 tis. Kč, stavby se evidují v dlouhodobém majetku bez ohledu na výši pořizovací ceny. Lze udělat i hřiště jako jeden stavební funkční celek. Takže bez obav žádost o investici. 

To druhé - také není problém. Zřizovatel - obec pořídí přes 042 TZ, po dokončení jej předá PO zápisem 403 MD, zbytek do výše TZ 401 D/ 021 D a PO ve stejných částkách nabere 021 MD/403 a 401 D a bude rozpouštět 403 (zápisem 403/672) proti odpisům PO. Takže i s tou podrozvahou a se vším dalším to bude tak, jak uvádíte v dotazu. 

Dobrý den, chtěla jsem se prosím zeptat, zda platby na bankovním výpisu musím účtovat denně po jednotlivých položkách a nebo mohu sumarizačně za celý měsíc či alespoň za daný den. Prosím jaký paragraf zákona o účetnictví toto řeší?

Upřímně se přiznám, že vidím ráda u ZBÚ platby po dnech, i kvůli dohledávání.Např. - kvůli doložení, že nebyla zpožděna platba (výpis i odpovídající zaúčtování).  Ale určitě lze platby za den sčítat - např. součty poplatků apod. 

Na druhou stranu - příklad - na velkém městě mají zvláštní účet, kam přicházejí jen platby za odpad - výpis zaúčtují jednou měsíčně dle souhrnného příjmu a s tím plně souhlasím. Ale saldokonto v jiné evidenci mají podchycené po dnech. To je typický souhrnný doklad, kde ale v knize analytické evidence denní záznamy jsou. 

Většina programů nabízí č. výpisu, datum výpisu a č. položky a datum položky, pokud to tak máte, tak mi připadá zbytečné se u toho  s kontrolami dohadovat a dávat datum položky při zaúčtování výpisu (samozřejmě, pokud se nejedná o ten druhý případ, kde to je pro celkové účetnictví k ničemu). 

A teď předpisy : §11 Účetní doklad 

Účetním dokladem je výpis z účtu - tam najdeme všechny náležitosti. Jeden účetní doklad může být na více účetních záznamech, ale nemusí.Takže můžeme říct, že nám stačí jeden účetní záznam, kde jsou uvedeny všechny údaje z účetního dokladu na základě výpisu z účtu - okamžiky uskutečnění účetního případu jsou na výpisu uvedeny, my máme souhrnný doklad, který je sice s jiným datem - datem vyhotovení účetního dokladu - záznamu, tj. zaúčtování výpisu. Iidentifikátor máme - je to číslo výpisu. Výslovně je uvedeno, že můžeme sloučit obsahy případu (výdaje např.) a částky. Je to docela složité na vysvětlení, ale souhrnné účetní záznamy se běžně používají. Ta logika je taková, že v programu na účetnictví nemusí být náležitosti účetního dokladu - ty musí být na tom "fyzickém" dokladu - tam vždy najdeme např. datum převodu - musí se jen doložit návaznost, což je zde např. výpis č. 1/2015, výpis č. 2/2015... 

Ještě možná to, že účetní zápis je záznam, který odpovídá povinnostem pro účetní knihy, tam je trochu problém s textem k VUJ - že musí dělat obraty denně, pokud však nenaplní v jiné účetní knize - k tomu byla diskuse hned po reformě a řeklo se, že za knihu analytickýh účtů můžeme považovat pokladní knihu nebo právě položky výpisu. 

Stačí takto? 

V roce 2015 obdržela obec Rozhodnutí o poskytnutí dotace z ROP na opravu chodníků ve výši 9 500 000 Kč a akce byla v tomto roce zrealizována. Na základě Rozhodnutí jsem dotaci narozpočtovala na položku 4223. Ovšem finanční prostředky do konce roku nedorazily. Musím teď nechat schválit rozpočtové opatření a položku 4223 ponížit nebo ponechat tak, i když je výsledek od počátku roku nižší?

Zde je rozpočtové opatření povinné, je to vztah k jinému rozpočtu a navíc k ústředí, tam by měla být rovnost rozpočtu a skutečně přijaté dotace, tedy je potřeba upravit - schválit RO v lednu a případně do výkazu FIN 2-12M pořídit i změnu v lednu násl. rok. Setkala jsem se s výtkami, že nelze upravit rozpočet k datu do 31.12. , když je RO přijata až následující rok - ale výkaz se zpracovává později a kvůli vzájemným vazbám upravujeme i rozpočet zpětně - s ohledem na celkové neřešení předpisy, kdy vykázat RO, (RO= rozpočtové opatření) ve FIN 2-12M toto prochází bez výtek (zpravidla). Vždy doporučuji schválit orgány obce předběžné rozpočtové opatření bez konkrétních částek hlavně k možnosti úpravě dotací na skutečnost a na vratky dotací, abychom toto mohli provést v rozpočtu do FIN 2-12M za 12. období, a v lednu se pak zastupitelstvo již jen informuje o výši částek.

Pozn. Je to velká částka - tj. velký výpadek v příjmech, asi muselo být nějak již předřešeno zastupitelstvem k rozpočtu - v logice - jak zajistit výdaje, když dotace nepřijde včas....?

Prosím o vyjasnění, kdy vzniká účetní případ v případě koupě pozemku. Smlouva je podepsána a schválena zastupitelstvem před koncem roku. Není ještě vklad na katastru. Jak o tomto účetním případu účtujeme na konci roku? Nějaké časové rozlišení, nebo čekáme, až katastr pozemek převede a poté účtujeme předpis 042/321 a 031/042?

Kopíruji sem odpověď a dotaz na podobné téma. O smlouvě se neúčtuje, jen o plnění a to je až k datu podání návrhu na vklad. Jen když jsou peníze dány předem, tak je to záloha (pořízení pozemku 052, prodej pozemku 324...)

12/1 2016 ! PRODEJ POZEMKŮ A NÁVRH NA VKLAD

Stále se probírám zaúčtováním prodeje pozemků. Je mi divné, že se prodaný pozemek vyřazuje ke dni podání návrhu na vklad. Obec prodala pozemek, návrh na vklad byl podán 2. 12. 2015 a když bych ho k tomuto dni vyřadila, tak by mi neseděla inventura pozemků na list vlastnictví. Vyřazení by bylo logičtější ke dni zápisu. Jak to mám tedy zaúčtovat? Přecenění reálnou hodnotou se dělá ke dni vyvěšení záměru prodeje? Předpis ke dni návrhu na vklad?

S tím se účetně těžko smiřuje každý, ale právní účinky vkladu jsou opravdu ke dni podání návrhu na vklad. ČÚS 701 toto stanovil za okamžik uskutečnění účetního případu. Pro situaci, že neodpovídá list vlastnictví , protože není zápis dosud proveden,  pamatuje předpis tak, že do přílohy k závěrce máte uvést rozdíly od LV. 

Takže se do inventury udělá poznámka - když již pozemek nemáte, ale na LV je, tak se udělá poznámka do LV, že na tento pozemek byl podán návrh na vklad s datem. 

Pokud již pozemek dle data podání návrhu na vklad vlastníte, ale na LV ještě není, tak má mít vlastní analytiku (volíme nějaký org.)

A také se toto popisuje do přílohy k závěrce v části A.8. (§66, odst. 6 vyhláška č. 410/2009 Sb.) 

Takže k datu podání návrh na vklad se účtuje jako předpis : 311/647, tak vyřazení 554/031. V případě nabytí: 042/321 a i 031/042. 

Přecenění k datu schválení záměru prodeje na RH: 031/407 nebo 407/031 a 036/031, při přecenění na RH je pak vyřazení: 554/036 a 407/664 nebo 564/407. 

Jako DSO přijímáme členské příspěvky od obcí ( na provoz). Musíme mít letos upravený rozpočet u položky 4121 na korunu stejný jako je plnění ( přijaté členské příspěvky) ? Je to v režimu vztahu k jiným rozpočtům? Nebo je možné mít i v tomto případě rozpočet upravený na stokoruny ? (Rozpočet je vyšší oproti plnění jen o 150,- Kč).

Ach jo. Vztah k jinému rozpočtu to je, ale nikde není uvedeno, že musí být rozpočet na koruny souhlasný se skutečností. Jen je výklad, že když státní rozpočet je na koruny, tak protože ve 250/2000 Sb. není uvedeno nic, tak i u obcí a ÚSC má být rozpočet na koruny. Rozhodně jsem však přesvědčena, že rozpočet u obcí a DSO pro vztahy, které nejsou k ústředí, na koruny sedět nemusí, je to zbytečné. Jsou dokonce programy, které ani rozpočet na Kč nejsou schopny pořídit. Podle mého názoru se to nedá ani napsat jako nedostatek - není možné najít předpis, s kterým by to bylo v rozporu. 

Zaměstnanec požaduje v lednu 2016 proplatit z výdajové pokladny drobné nákupy (materiál k zabezpečení vánoční akce), které dokládá paragony vystavenými v průběhu prosince 2015. Lze tyto paragony použít jako podklad k výdaji za rok 2016? Beru v úvahu, že pro mne je to výdaj, který uskutečňuji se zaměstnancem a ne s firmou, která je na paragonu, a tedy mám za to, že účetní případ je s datem leden 2016 a nevadí, že paragony mají datum prosinec 2015. Je to tak?

Výdej je to sice roku 2016, ale náklady roku 2015. Správně je paragony, které se týkají roku 2015, zaúčtovat do období 2015 zápisem 5xx MD/ 383 D a v roce 2016 udělat výdaj z pokladny 383 MD/ 261 D. I zde lze však použít významnost - že např. toto do 20 tis. Kč (nebo do 50 tis. Kč) neřešíme. 

V roce 2015 jsme rekonstruovali školu, tedy naši PO, která má budovu školy svěřenou k hospodaření a obec ji má pouze na podrozvaze. Na tuto rekonstrukce jsme obdrželi dotaci od SFŽP. V prosince 2015 jsme rekonstrukci dokončili a budovu převedli do majetku 021/042 (ne do programu majetek), protože zároveň k datu 31.12.2015 převedeme toto TZ škole 403,401/021. Na účtu 403 bude výše dotace. PO nabere na účty 021/403,401 a navýší hodnotu bodovy a od ledna začne odepisovat již z navýšené částky, včetně dotace. Pro odepisování jsme zvolili způsob účtování, při kterém účtujeme 551/081 - celková částka odpisu, 401/416 - ve výši rozdílu mezi celkovou částkou odpisu a poměrem dotace a 403/672 ve výši poměru dotace. Obec posílá PO částku na odpisy ve formě příspěvku, zde by to tedy bylo ve výši rozdílu, a před koncem roku zastupitelstvo schvaluje vratku částky odpisů zpět na účet zřizovatele, likviditu si řídí zřizovatel. Je tento postup správný?

Ing. Nejezchleb odpověděl jen toto:  

Ano, je to správný postup. 

Tak když jste si to tak správně vyřešili, tak vám dotaz vrátím :o) 

Zjistili jsme, že plán. smlouva z r. 2008 byla naplněna pouze z části (poslat měli 1 300 000,-Kč, poslali pouze Kč 300 000,-). Předpis plnění z plán. smlouvy nebyl proveden. Nyní bychom rádi chybu napravili a zavedli předpis do účetnictví. Jelikož se jedná o vysokou částku, nejsem si jistá s účtováním. Předpis bych měla zaúčtovat 311/408 a současně vytvořit OP k pohledávce 556/194?

To bude složitější, pokud došlo k plnění již v roce 2008, tak se pohledávka měla dostat do převodového můstku , takže spíše oprava převodového můstku zápisem 311 MD/ 401 D. A pak i ty OP - ty se k 311 tvoří od 2010, takže k 1 mil. Kč za rok 2008 (část) a za rok 2009 (celý rok) by se měly proúčtovat přes 406 a až ten zbytek přes 408. Kdybychom účtovali správně a včas, tak by se to takto ve zdrojích zobrazilo - pohledávka by vstoupila na 401 a OP v části do 31.12.2009 na 406. 

Až se budou rušit, pohledávka vyřazovat, tak již 194/556, tam se neřeší, jak byly původně vytvořeny a vyřazení pohledávky bude 557/311 - takže bude z hlediska VH neúčinné. 

Potřebovala bych, prosím, poradit ohledně nadačního příspěvku ČEZ. Podepsali jsme smlouvu o poskytnutí příspěvku ve výši 245.000,- Kč na projekt „Volnočasová zóna Ždírec“ v grantovém řízení Podpora regionů. V rozpočtu požadovaných prostředků je uvedeno, že materiálové náklady budou celkem 145.000,- Kč (55.000 dřevní hmota, nátěrový a spojovací materiál pro dřevěné prvky, 35.000 hutnící a zpevňovací materiál, 40.000 edukativní a poznávací prvky, 15.000 lavičky, koše a zázemí), náklady na služby budou celkem 100.000,- Kč (70.000 realizace dřevěných prvků, 20.000 realizace zemních prací a terénních úprav a 10.000 dopravní služby). Z toho celého by měla vzniknout zóna s dřevěnými prvky, zpevněnými cestami, lavičkami, přístřešky, informační podporou a edukativními prvky pro děti i dospělé. Jak mám, prosím, zaúčtovat jednotlivé příjmy a výdaje.

No, ono mi to spíše připadá celé jako taková funkční stavba, případně část stavba (terénní úpravy) a DDHM - ale nevím, jestli ty dřevěné prvky budou pevně spojené ze zemí, tak by mohly být i jakou součást jedné funkční stavby. 

Podle toho budou výdaje - buď 558 s položkou 5137, nebo 6122, nebo celé přes 042 a úhrady s položkou 6121 (mně to na tu stavbu opravdu připadá vhodné). A nadační příspěvek by pak skončil na 403 a pol. 3121. Účtovala bych jako o dotaci s vypořádáním. (příspěvek do podrozvahy, vše značené org, vypořádání 344/403 ...)

Dobrý den, prosím o informaci, jak je to s fondem rozvoje kanalizace a vodovodu. Jak fond rozvoje kanalizace a vodovodu zanést do rozpočtu? Je povinnost obce jako vlastníka K+V vést fond rozvoje? Jak účtujeme o fondu rozvoje K+V? Máme tu pana zastupitele, který se fondu dožaduje, prý je ze zákona povinnost, aby obec jako vlastník měla fond rozvoje. Potřebuji proto co nejaktuálnější stanovisko.

Omlouvám se, že jsem váš dotaz pořád odsouvala. Nic jiného se od toho, co jsme dali tuto aktualitu (viz níže citace) nezměnilo. 

Obec je povinná dělat finanční rezervu ve výši plánu obnovy V a K majetku...není však povinná mít zvláštní účet. Je několik odpovědí na dotaz (zkuste do vyhledávače dát např. fond obnovy, pozor není to fond "rozvoje", nebo jen fond, aby se něco nepřehlédlo, ale většinou jen řeším, co kdo vymyslel. Já opravdu neumím lépe odpovědět a věřte, že Ing. Nejezchleb se okolo toho opravdu hodně snažil. 

Citace aktuality ze dne 12.2.2014 (skoro rok a žádný posun kupředu , ach jo)

Ve vazbě na opakující se dotazy k problematice fondu obnovy na vodohospodářský majetek se nám v zásadě podařilo zjistit následující - dále cituji z naší odpovědi na dotaz na stránkách:

Pokud se týká fondu obnovy na vodohospodářský majetek (kanalizace a vodovody ...), jehož tvorba je nově požadována podle zákona o vodovodech a kanalizacích, tak se nám podařilo nakontaktovat pracovníka Ministerstva zemědělství, který byl ochoten o této problematice komunikovat. Z e-mailové diskuse zatím yplynulo následující:

- pokud se týká způsobu tvorby (tedy algoritmu výpočtu), tak je vizí MZe, že by postup byl stanoven (a navázán) na přílohu č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu o vodovodech a kanalizacích). Tato příloha řeší otázku plánu obnovy a pokud správně chápeme, bylo by vizí, aby částky, které vyjdou z plánu obnovy byly zároveň základem pro tvorbu fondu obnovy. Zatím tato vazba neexistuje, nicméně MZe pracuje na novelizaci dané vyhlášky (vydání avizováno v březnu 2014), kde by mělo dojít k upřesnění výpočtu. Zde jen upozorňuji, že potenciální dopad na rozpočty vlastníků jsou poměrně značné. V této souvislosti bych jen rád upozornil na metodiku Jihočeského kraje - zde (při absenci metodiky tvorby fondu) navrhli nastavení výše tvorby ve vazbě na příjmy z nájemného (alespoň ve výši 10% z nájemného) - v zásadě je to v logice "udělat alespoň něco ...." 

- dále jsme se pokoušeli zjistit, zda se jedná o povinnost ve smyslu deponování prostředků na zvláštní účet - pokud správně chápeme, tak zase zákon to přímo neukládá, nicméně na druhou stranu to bez zvláštního účtu asi nepůjde (tedy toto téma zatím považujme také za nevyjasněné)

- poslední aspektem je otázka, jak o tom účtovat - například Jihočeský kraj ve své metodice pracuje s variantou, že by se jednalo o peněží fond (tedy blo by nutno zastupitelstvo ...). Pro nás je klíčovou otázkou v této souvislosti to, jak by to při případném převodu daného majetku (například do VaK) bylo s vytvořenými prostředky fondu obnovy. Zákon to nijak neřeší, nicméně v rámci diskuses pracovníkem MZe byla vyslovena myšlenka, že by dané prostředky spíše měly přecházet s majetkem (což samozřejmě berme zatím jako námět, nikoliv povinnost dle právního předpisu ...) - to by potom ale spíše odpovídalo režimu "cizích prostředků" jako například u rezerv na rekultivaci skládky.   

Takže pokud to shrnu - v zásadě asi máme vyčkat do vydání novely výše zmíněné prováděcí vyhlášky (jak jsem uvedl výše - avizováno v termínu březen 2014). Do jejího vydání buď asi nedělejme nic (s odkazem, že zákon sice s povinností pracuje, nicméně není metodicky definován postup) nebo případně můžeme jít přechodně směrem, jaká je v metodice Jihočeského kraje - tedy účelový fond na 236 s pravidly tvorby a čerpání podle statutu fondu (v zásadě pravidla podle rozhodnutí zastupitelstva - ať tvorba například navázaná na nájemné, nebo odpisy, případně nějakou fixní částkou).

Víc nevíme a předpokládám, že nyní ani nezjistíme.