Dotazy

Pokud je to možné potřebuji poradit s jedním metodickým problémem, který se u nás vyskytl. Jde o to, že v rozpočtu pro rok 2018 je schválena investiční akce v hodnotě cca 54 000 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že dlouho trvá proces zpracování projektové dokumentace a následné výběrové řízení na dodavatele, je smlouva na realizaci investiční akce připravena k podpisu až nyní v září. Ve smlouvě je uveden termín zhotovení – do 20 týdnů od zahájení stavby. To znamená, že investiční akce nebude dokončena a ani profinancována v roce 2018, ale část prostředků bude vynaložena až v roce 2019. Na základě této skutečnosti jsme provedli rozpočtové opatření v roce 2018 na částku, která odpovídá termínu ve smlouvě a zbytek bude v návrhu rozpočtu pro rok 2019. Správce rozpočtu však odmítá parafovat smlouvu s tím, že je v ní uvedena celková částka na investiční akci, ale v rozpočtu 2018 je pouze částka odpovídající profinancování podle podmínek ve smlouvě. Argumentuje, že rozpočet pro rok 2019 bude schvalovat zastupitelstvo až v prosinci a není jisté, že zbývající částka na investiční akci bude schválena. Je náš postup správný nebo musíme v rozpočtu pro rok 2018 „blokovat celou částku“, i když víme, že nebude vynaložena a do rozpočtu 2019 převést na stejnou investiční akci zbývající nedočerpanou finanční část?

Nejprve teoreticky možný postup: 

Je i není, záleží na konkrétním znění smlouvy. Ono totiž není povinnost upravovat rozpočet na skutečnost, když se výdaj nevyčerpá nebo se vyčerpá v nižší výši. Rozpočet je plán, ten jste dodrželi, resp. nepřekročili, není to tedy potřeba narovnávat. Můj názor je, že je pak i lépe vidět, co se nestihlo a je případně potřeba řešit v dalším roce. Ale možné to je, tzn. chyba to obecně také není, ale... Ve vašem případě, kdy jste stihli uzavřít smlouvu, bych s tím snižováním nespěchala, protože dodavatel to může stihnout i dříve než v plánovaných termínech, takže bych být vámi to nechala v rozpočtu a netrápila se tím, co se stihne a nestihne. Určitě je to v tomto případě opatrnější postup než takto dopředu odhadovat, že v souladu se smluvními termíny se vynaloží jen tolik a tolik, zvlášť, když částka je to takto významná. V tom se správcem rozpočtu musím souhlasit, ale samozřejmě záleží, jak to máte konkrétně smluvně nastaveno. Jeho argument není sice úplně předpisy podložen, ale je pravda, že když nové ZO uvidí nedočerpaný výdaj, asi to na něj bude větší "páka", aby jej schválili do dalšího roku. Když je ale podepsaná smlouva, musíte jim to zaplatit, s tím nové ZO už nic dělat nemůže, max. by muselo požadovat nějak změnit smlouvu, původně objednané práce apod., ale pokud se to nechá běžet a dodavatel práce dle smlouvy vykoná, musíte dle smlouvy platit a tedy i rozpočtovat, s tím snad problém nebude, to už byste pak museli řešit odpovědnost zastupitelů z toho, že by vám vznikla nějaká penále či úroky z prodlení a takto nerozumní asi nebudou, že by vám to neschválili jako výdaj v rozpočtu, když je to rozpořizovaná akce.

V dokumentech je volně ke stažení zveřejněn jeden s názvem "2016 Odpovědi MF na dotazy k rozpočtu a RS", k tomu vám z něj cituji:

"Citovaný zákon neupravuje tzv. povinnost 100 % upravení rozpočtu na skutečnost koncem rozpočtového roku. V průběhu roku se rozpočtová opatření provádějí podle vzniklé situace v hospodaření obce."

Další variantou je úprava střednědobého výhledu, což je postup nejpřesnější, tj. schválit rozpočtové opatření a schválit změnu SVR. Pak je vše kryté a nemůže nikdo nic vyčíst, ani správce rozpočtu. 

Podle podmínek Smlouvy měl městu Zhotovitel poskytnout bankovní záruku, která zajišťuje řádné odstraňování vad a splnění povinností Zhotovitele ze Smlouvy v záruční době. Bankovní záruka byla po České spořitelně a.s. požadována na základě záruční listiny, kdy město odstranilo vzniklé vady na vlastní náklady. Stavba je již ukončena v minulém roce a řádně vedena v majetku, jednalo se o investici. Finanční prostředky ve výši /260tis. Kč/ vlastní náklady byly přijaté na depozitní účet města. Ptáme se, jak zaúčtovat tyto prostředky, zda provést jen převod mezi účty, nebo jak zaúčtovat na příjmovém účtu. Děkuji za rozpis dle rozpočtové skladby.

K provedeným opravám jste měli předepsat pohledávku za firmou v logice náhrady zápisem 311/649. Jestli jste opravy provedli letos, tak je to jedno, můžete do výnosů dostat teď, důležité je, aby to bylo ve stejném účetním období. Příjem z ČS na depozitní účet, který asi máte zřízen odděleně pro cizí peníze, zaúčtujete 245/378. Pak už jen zaúčtujete převod zápisy 378/245 a  příjem 231 odpa stavby pol. 2324 / 649 (popř. 311, jestli jste účtovali předpis). Ještě by šlo v případě, že náklady na odstranění vad vznikly letos, tak je předepsat rovnou bez 5xx zápisem 311 MD / 321 D. Položka výdaje by se pak příjmem mohla vyminusovat. 

Obec koupila byt v jiném městě i okrese... Dnes mě přišla výzva k podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2016. Domnívala jsem se, že obce jsou od této daně i podání přiznání osvobozeny..., ale v zákoně jsem se dočetla, že jen na území obce? Pokud tomu tak je, chtěla bych se zeptat jaký je další postup, tedy podání přiznání a platba daně, samozřejmě bude asi vyměřena pokuta...mohli byste poradit? Mám náhradní lhůtu 15 dnů.

FÚ to má dobře, obec musí platit daň z nemovitých věcí, pokud vlastní nemovitost na území jiné obce. Takže ano, musíte udělat přiznání, zaplatit daň - odpa např. 3612, pol. 5362 - daň bude pak bude ze strany FÚ převedena obci, na jejímž katastru je byt. Náklad je to účet 532. Penále by mělo být na stejnou položku jako daň, účet 542. Zpracování přiznání k dani z nemovitosti není až tak těžké, zkuste sama, navedou vás pokyny k vyplnění. 

Mám dotaz ke kompetencím při schválení změn rozpočtu zřízené příspěvkové organizace (PO) u obce v rámci obcí prováděných rozpočtových opatření (RO). Pokud je určeno u rozpočtu, že závazným ukazatelem u výdajů jsou dílčí paragrafy, případně struktura jednotlivých tříd nebo např. i příjmy X výdaje X financování, může změny příspěvku PO (zvýšení x snížení x změny příspěvku na investiční a neinvestiční část) schvalovat Rada, příp. starosta? Jinak nemají nic dalšího podrobněji stanoveno, mají jen obecný souhlas ZO s prováděním RO u závazných ukazatelů dílčí §, dílčí třídy příp. u příjmů x výdajů x financování ? Jde mi o to, zda výše uvedené obecné kompetence ke schvalování RO pokrývají i schválení změny individuálního příspěvku, který předpokládám je sám o sobě samostatným závazným ukazatelem (v tomto případě uvnitř závazných ukazatelů, které by jinak měnit bylo možné). A pak tomu konkrétní případ, komplikovanější ještě o další skutečnosti. Zastupitelstvo schválí „kmenovou“ část rozpočtu PO na provoz. Může Rada bez konkrétního zmocnění (viz. popis výše) rozhodovat k tomu o přidělení individuálních příspěvků PO do i nad 50 tis. Kč tak, že není průběžně provedeno rozpočtové opatření? K rozpočtovému opatření měnícímu rozpočet je přistoupeno Radou až pokud by celkový schválený „kmenový“ rozpočet (na 3113 jak je vidět aktuálně ve fince) již byl překročen. Charakterem v tomto „doschvalování“ jde o cca 10 -25 příspěvků dle žádostí PO ročně na konkrétní náklady. Ty jsou svou povahou běžného provozu (na dofinancování mezd, náklady na akce PO v hlavní činnosti…), protože je nepokrývá „kmenový“ příspěvek i když by mohl. Nejde tak úplně o klasické individuální žádosti o příspěvek jak je tomu u externích žadatelů nezřízených obcí.

On závazný ukazatel jen na celkový odpa 3113 není dostatečný - za závazný ukazatel by měl být schválen příspěvek PO a pak evenutálně zbytek - např. na odpa 3113 bude schválen příspěvek PO 2 mil. Kč a dále 500 tis. Kč (např. oprava budovy školy, kterou provede a zaplatí obec). Tak v tomto případě by se mělo jednat o dva závazné ukazatele - 2 mil. Kč je závazný ukazatel vůči PO a 500 tis. Kč je závazný ukazatel pro radu. Pokud by byl schválen pouze závazný ukazatel 2,5 mil. Kč na odpa 3113, tak z toho není poznat, jaká je výše závazného ukazatele vůči PO, což by v rozpočtu mělo být. Tohle je třeba vyjasnit, pak se může eventuálně řešit převod kompetencí - k tomu jen poznámka - pokud má obec radu, tak určitě nelze převést kompetenci na starostu (na starostu lze jen na obcích bez rady).

Na druhou otázku se těžko odpovídá, protože jak jsme si řekli, v rozpočtu chybí závazný ukazatel "příspěvek na provoz PO". My bychom navrhli tento závazný ukazatel do rozpočtu doplnit a zároveň schválit radě kompetenci, že ho může navyšovat (a stanovit nějaká omezení). To by byl asi z hlediska jistoty dobrý postup. Na druhou stranu když máme dneska skoro říjen, tak bychom ten systém řešili asi až od příštího roku - tj. do konce roku by to mohla rada dodělat, jak je zvyklá a v rozpočtu na příští rok by bylo dobré už závazný ukazatel vůči PO mít. Jen poznámka - rada by RO měla schválit ještě předtím než je závazný ukazatel překročen.  

Dobrý den, potřebovala bych poradit, jak máme posoudit prodeje pozemků. 1) Jedná se o pozemek v kú Hynčice u Krnova p.č. 2241/1 o výměře 370 m2. Pozemek byl od 1.8.2016 v nájmu u jednoho nájemce. Nyní se nechal udělat GP a bylo rozděleno na tři části a to 2241/6 78m2, 2241/7 62 m2 a zbytek parcely 230 m2 a prodává se dvěma kupujícím. Jeden kupující má 140 m2 (2 parcelní čísla ) a na tomto pozemku má zbudované odvodnění k rodinnému domu, jedná se o ručně vykopanou strouhu a neměl to v pronájmu. Není oploceno. 2) Druhý kupující kupuje 230 m2 a měl celý pozemek v pronájmu. Nemá na pozemku nic vybudované, ani pozemek není oplocený. Nevím, zda mám posoudit u obou kupujících jako funkční celek s rodinnými domy a osvobodit nebo dát s DPH ( jaká sazba - 21%?). Majetkový odbor při kalkulaci ceny s DPH nepočítal. Jedná se o částku 6900,- a 9600,-. V katastru nemovitostí je to vedené jako ostatní plocha - ostatní komunikace. V územním plánu je to plocha smíšení obytná - venkovská, která navazuje na plochu zemědělskou. Děkuji za posouzení a zařazení pozemku zda osvobodit nebo s DPH a jakou sazbu.

Asi nemusím vysvětlovat, že je toto velice nejasné a jednotný názor na toto nikde nenajdeme. Díval jsem se na ortofomapu z katastru a dále i na googlemaps ... Musím říci, že já bych si dané pozemky nedovolil hodnotit tak, že jsou ve funkčním celku s domy (vzdálenost od domů cca 30 metrů, ještě přes jiné pozemky, myslím si, že ta vykopaná strouha to jako funkční celek neudrží ...) - takže touto cestou bych nešel a hodnotil bych to spíše jako pozemky, které nejsou ve funkčním celku se stavbou - tj. došlo by na hodnocení, zda to naplňuje či nenaplňuje charakteristiku stavebního pozemku.

Označení v katastru není ani tak důležité, problém je trochu s tím územním plánem - tady je to na vašem rozhodnutí, některé obce pod tlakem FÚ z toho vychází, některé to odmítají. Z mého pohledu je tady klíčové následující - jsme přesvědčen, ža tak, jak jsou ty pozemky situovány, tak rozhodně nejsou určeny k tomu, aby na nich došlo k umístění nějakých "hlavních staveb" (podle mne k tomu ani nejsou způsobilé) - tedy když bych se rozhodoval já, tak řeknu, že to nejsou stavební pozemky a jejich prodej bych od DPH osvobodil.

Ale jak uvádím - toto je tak nejasné téma, až je to šílené (jinak předpokládám, že na FÚ  by vám řekli zdanit, protože tam řeknou prakticky na vše, že by to mělo být zdanitelné). Nicméně pokud by mělo být výsledkem zdaňovat převody pozemků, které v současné situaci nejsou ani způsobilé k umístění staveb, tak jsme dle mého názoru mimo cíl směrnice EU k DPH. ZN

1. Objednali jsme klimatizací za 56,0 tis. Kč (6122) a rozvody do budovy byly ve výši 14,0 tis. Kč. Patří rozvody na 5123 nebo 6121 (když samostatná klimatizace je investiční položka)? 2. Před třemi lety jsme rekonstruovali park, který byl v následujícím roce vyveden z nedokončených investic. Nyní přišla faktura na informační desku "stavba roku" ve výši 14,0 tis. Kč. Deska je přišroubovaná na zdi parku. Jaká bude položka rozpočtové skladby (5123, 6121, 5137)? 3.V loňském roce jsme uhradili fakturu za zpracování projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí na lávku pro pěší přes kolejiště ve správě SŽDC. Dokumentaci jsme následně darovali SŽDC, které převzalo investorství, a které stavbu lávky bude provádět v rámci rekonstrukce svého železničního uzlu. Tuto dokumentaci bude dopracovávat ke stavebnímu povolení. Po dokončení realizace lávky by měla být převedena do majetku Magistrátu, vyjma technologií SŽDC. Nad touto stavbou však bude Magistrát externě provádět autorský dohled, aby byly dodrženy všechny podmínky architekta. Jedná se pro nás o běžný nebo investiční výdaj? Pozn. SŽDC bude na rekonstrukci železničního uzlu včetně výstavby lávky čerpat dotaci. Magistrát se bude podílet na financování vlastních zdrojů.

1. Když rámcově vyjdeme z pokynu GFŔ, tak rozvody jsou součástí budovy, klimatizace je technologie na 022. Nebudeme výdaj (náklad) sčítat. Rozvody pak opravdu budou jako TZ pod hranici na položku 5123 a účet 549, udělat poznámku na kartu nebo pasport budovy, že tam něco takového je. 

2. Dtto, jen 5123 a účet 549 s poznámkou o desce na kartu majetku nebo pasport. 

3. Zde bych vedla na 042 a po předání lávky přidala k ocenění, možná budete mít ještě další výdaje, bude to tak asi určitě přesnější, pol. 6121. 

Náš neuvolněný starosta, který je ve funkci 12 celých let nekandiduje v říjnových volbách. Na jakou výši odchodného má nárok? Neuvolněný místostarosta, který je také ve funkci 12 celých let v říjnových volbách do zastupitelstva kandiduje. Má nárok na odchodné? Pokud ano v jaké výši?

Toto je řešeno v zákoně o obcích. Podívejte se k tomu do metodického doporučení MV  č. 6.2, které naleznete zde:

http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/novy-system-odmenovani-clenu-usc-ucinny-od-1-1-2018.aspx

Od 1.1.2018 se toto v souvislosti s novelou zákona o obcích měnilo, nicméně je to tam nově upraveno, mj. i v souladu s přechodnými ustanoveními takto: Do 31.12.2017 náležela tzv. odměna při skončení funkčního období a to neuvolněnému starostovi (nikoliv už neuvolněnému místostarostovi). Jelikož váš neuvolněný starosta vykonával funkci pravděpodobně již delší dobu, tedy určitě před 1.1.2018, pak se ho týká to přechodné ustanovení a náleží mu  ještě tato odměna podle původní právní úpravy (toto se použije jen pro první volby po účinnosti novely). Neuvolněnému místostarostovi tato odměna při skončení funkce dříve nenáležela, nicméně podle nové právní úpravy má od 1.1.2018 nárok na tzv. odchodné (nový termín, pro příště se použije i pro neuvolněného starostu). V metodice je to řešeno od str. 81 a najdete tam i návody a konkrétní příklady, jak vypočítat správně výši.

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc při výkladu směrnice MF která stanovuje výši proplácených nákladů ze SR ČR za distribuci hlasovacích lístků voličům v částce 5,54 Kč bez DPH na jednoho voliče a poštovné ve výši dohodnuté Ministerstvem vnitra s držitelem poštovní licence... Já jsem stanovila cenu za distribuci jedné obálky ve výši 6,70 Kč. Vycházela jsem z toho, že ať fyzická osoba, která dělá tuto službu na základě DPP nebo nějaká společnost - plátce, která by tuto službu pro radnici zajistila, dostane za stejnou službu stejnou částku. Ve Směrnici, která předcházela této, byla cena za distribuci obálky stanovena jako 3,50 Kč na jednoho voliče…. Tedy cena konečná a stejná pro všechny distributory. Dnes jsme z kraje obdrželi informaci, že na MF jim telefonicky sdělili, že cena za distribuci je pro plátce a „ dohodáře“ rozdílná – plátcům 6,70 Kč a lidem, kteří vykonají tu samou službu - 5,54 Kč. Děkuji za Váš názor.

Já Vám dotaz vracím, nemám názor, toto je opravdu jen na výkladu MF. Můj názor by zde ani nikoho nezajímal, ani by Vám nepomohl v argumentaci. Kontroly se budou držet směrnice a větší částku vám neuznají. Je mi líto. 

Prodej obecních bytů. Dle kupní smlouvy 896.000,-Kč za byt. 1. Smlouva o smlouvě budoucí Při nastěhování nájemci uhradí část ceny kupní smlouvy např. 576.000,-Kč bylo účtováno 649/231 10 3612 3122 ( již v minulých letech cca 10 let) 2. Nyní se byty prodávají za zbývající částku po odbydlení cca 92.582,- Účetní zaúčtovala přeceněním reálnou hodnotou takto: MD D text 021 0100 -609.569,29 hodnota bytu v inventuře 036 92.582,- doplatek bytu 081 0100 135.868,- odpis 407 0300 -381.119,29 Na 036 účtován pouze doplatek nebo má být účtována celá částka, která je v kupní smlouvě, i když její část již byla uhrazena a odbydlena? Pokud bude účtováno takto, došlo by při vyřazení z evidence k účtování na účet 564 místo účtu 664. Předpis na účtu 311, ale musí být ve výši doplatku tj. 92.582,-Kč. Účetnictví jsem přebírala v srpnu 2018 a nevím si s tím rady.

No, ono to vypadá, že bylo účtováno hodně chybně. Totiž okamžikem uskutečnění účetního případu v případě převodu nemovitosti je datum podání návrhu na vklad, takže k datu podání návrhu na vklad by měl být vytvořen předpis 311 MD/ 646 a 647 D (výnos z prodeje domu a výnos z prodeje pozemku) ve výši prodejní ceny (celkové).  Složení části kupní ceny není účetní případ pro zaúčtování výnosu. 

Složené peníze dle budoucí kupní smlouvy měly být účtovány na přijaté zálohy, ve vašem případě na účet 455. Nevím v jakém okamžiku bylo přecenění na RH, ale správně určitě není přecenění na hodnotu doplatku. 

Doporučuji opravy: 408 MD/ 455 D ve výši složených záloh (s popisem do přílohy k závěrce, co opravujete, že původně bylo do výnosu, ale jednalo se o zálohu). Opravu 036/021 na hodnotu prodejní celkovou a 081/407 ve výši oprávek a před převodem na 036 upravit  021 zápisem 021/407  na prodejní cenu. Vyřazení budovy i pozemku se také účtuje k datu podání návrhu na vklad. Je možné zjednodušeně přecenit jen budovu, pozemky nechat a ty vyřadit v ceně evidované, přesné však je přecenit na 036 nejen budovu, ale i pozemek z 031. 

Jak zaúčtovat dvouletou licenci ve výši 24 tis. Kč na mobilní rozhlas. Chtěla jsem zaúčtovat na 018, pol. 5042 (jedná se vlastně o software). Ta licence se ale následně po dvouletém období bude platit každý rok (12 tis. ročně). Tak nevím, jestli to nemám účtovat spíše jako službu.

Pořízení teď na dva roky splňuje definici nehmotného majetku, měli byste jej proto zaúčtovat na účet 518, odpa 3341 pol. je zde vhodná 5179 a zařadit 018/078. Až licence skončí, vyřadíte jí zápisem 078/018 a následný roční licenční poplatek pak budete účtovat do nákladů na účet 518, pol. lze 5168 nebo 5042, to už definici aktiva nesplňuje, když není na déle než rok. Na pol. 5042 řadíme výdaje na programy s dobou použitelnosti kratší než jeden rok.

Obec je od července plátce DPH. Jde mi o to jak správně účtovat o DPH. Vyčetla jsem, že odvody a nadměrné odpočty se účtují na 6399-5362. Samozřejmě pokud DPH vstupuje do hodnoty investice zaúčtuji na 6121 apod. Jde mi o to, že ve výkazech jsou pak výdaje včetně DPH, i když jsme vlastně DPH dostali zpět, ale jsou zaúčtovány na 5362. To samé příjmy. V příjmech mám ve výkaze vše s DPH, ale při tom jsme DPH odvedli (5362), takže ve skutečnosti mám příjmy nižší než ve výkazech. Předkládám ZO ''finku'', kde sledují výdaje, které ve skutečnosti jsou nižší než právě v té fince. To snad abych si vedla ještě nějaké tabulky.

Z hlediska rozpočtové skladby se na DPH nahlíží jakou na součást ceny, takže opravdu jak v příjmových položkách, tak ve výdajových se hodnota výdaje a příjmu oproti např. výnosu nebo nákladu liší a k tomu slouží odvody DPH na položce 5362. Nezbývá než se s tím psychicky smířit, je to prostě takto z pohledu pohybu peněz nastavené. U přenesené daňové povinnosti je situace trochu lepší v případě povinnosti PDP a zároveň nároku na odpočet, nedochází k odvodu, nemusí se o dani účtovat vůbec. Vysvětlení najdete v dokumentu ke stažení....2017 RS - novela vyhlášky - přednáška 2017 I. část ze 14.3.2017. Jak se může postupovat u PDP je vysvětleno hned na začátku tohoto dokumentu. 

Jsme jedinými akcionáři likvidované a.s. Bude nám vyplacen likvidační zůstatek formou převodu vlastnictví k pozemku, jehož součástí je budova. Dále nám přijde malá část likvidačního zůstatku ve formě peněžitého plnění. Jak vše zaúčtujeme?

Předpis likvidačního zůstatku: 377 MD/ 665 D. Vyřazení finanční investice: 569 MD/ 061 D v evidované hodnotě v účetnictví. Úhrada likvidačního zůstatku: 

penežní: 231  odpa dle kmenového odpa společnosti , pol. 3201 MD/ 377 D. 

Úhrada hodnotou pozemku s budovou: 021 MD, 031 MD/ 377 D. Hodnota pozemku s budovou bude pravděpodobně dle ZP. 

Jak řešit srážkovou daň máme popsáno v knize Reforma  2012 na str. 459.

Ing. Nejezchleb doplnil: Vezmu čerstvější popis - Dlouhodobý majetek - str. 121 - já tam píši, že se mi ta varianta "prodej" nezdá úplně košer v porovnání se snižováním základního kapitálu a že bych spíše preferoval variantu rozvahového zaúčtování 377/061 a výsledkově, že by se řešil pouze rozdíl. Já, ať jen držíme nějakou linii,  doporučuji uvést jako dvě varianty s tím, že v předpisech pro USC to řešeno není.

Firma nám bude modernizovat výtah v bytovém domě s pečovatelskou službou. Je to klasický bytový dům, kde je v přízemí pečovatelská služba (přes den) a rentgen. Nájemníci mají nájemní smlouvu. Firma bude fakturovat s přenesenou daňovou povinností, ale nevíme zda 15 % nebo 21 %. My jako město jsme měsíční plátci DPH, ale neuplatňujeme si. Dle zákona o DPH § 48 stavba pro bydlení - bytový dům dle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí - tzn. jak to máme zapsáno na katastru, tak to je? Na výspise z katastru nemovitostí máme u některých budov, které považujeme za bytový dům napsáno stavba občanského vybavení nebo objekt občanské vybavenosti - na tyto stavby nemůžu uplstňovat 15 % DPH? U některých domů máme mapsáno objekt k bydlení - u těchto by asi neměl být problém s 15% DPH. Moc děkuji

Já jsem to popisoval v dokumentu týkajícím se sazeb DPH - vše vzniklo chybnou (a protiprávní) metodikou GFŘ, kterou bych se neřídil. Sníženou sazbu totiž uplatňujete u stavebních a montážních prací týkajících se mimo jiné bytových domů, přitom vymezení bytového domu je podle "katastrálních předpisů". V prováděcí vyhlášce ke katastrálnímu zákonu najdete zjednodušeně, že bytovým domem je takový, kde je nadpoloviční většina ploch určena k bydlení. To, že GFŘ do toho zamíchalo to, že by se to mělo řídit katastrem, je dezinterpretace práva - zápis v katastru má totiž povahu deklaratorní, nikoliv konstitutivní (tedy to, že je v katastru třeba zapsán jako bytový dům, ale bytovým domem jednoznačně není - třeba díky nějakým rekolaudacím ... z něj bytový dům nedělá a samozřejmě naopak).

Pokud máte dům, který popisujete, tak jsou splněny charakteristiky bytového domu a to přesto, že v katastru je to historicky napsáno jako objekt občanské vybavenosti. Tedy za mne 15%. Pro Vaši jistotu bych případně požádal stavební úřad o vydání potvrzení (někde nám ho dali - tedy čerpám ze zkušenosti jiných Měst), že jsou v daném případě naplněny charakteristiky bytového domu. Jsou i obce, kde toto raději dotáhly až na změnu zápisu v katastru nemovitostí.

A jen podotýkám, že bych to měl brát i naopak - pokud je někde v katastru, že je to objekt k bydlení, ale je to již chybný zápis a charakteristiku bytového domu to nesplňuje, tak jsem přesvědčen, že podle zákona o DPH by se měla aplikovat sazba DPH ve výši 21%. ZN

V tomto volebním období bylo zastupitelstvem obce schváleno, že starosta může dělat malé rozpočtové opatření do 100 000,- Kč s tím, že na dalším veřejném zasedání zastupitele seznámí s tímto opatřením. Tehdy nebylo uvedeno na jak dlouhou dobu dávají starostovi pravomoc.... Nyní nás čekají volby a tím možná změna složení zastupitelstva... V novém volebním období je nutno znovu schválit pravomoc starosty k malým rozpočtovým opatřením nebo platí stále to co bylo schváleno před pár lety?

Není nutné vše, co platilo, rušit, ale je to na radě a na vedení úřadu. Automaticky se novým zastupitelstvem veškerá dříve přijatá pravidla neruší. Může si však nové zastupitelstvo pravidlo pro převod pravomocí k rozpočtu změnit. 

Prosím o radu při účtování příjmů a výdajů našeho fondu „obnovy“, který slouží především k dotacím pro fyzické nebo právnické osoby na účely obnovy a rekonstrukce jejich nemovitostí. Příjem fondu tvoří dle směrnice 10% z prodeje nemovitostí za kalendářní rok, tedy příjem fondu účtuji takto: Odvod z rozpočtu na fond : MD/ 401 proti D/ 231/5343/6330 ( 10% z prodeje) příjem fondu : MD/ 236/8901 proti D/ 419 ( 10% z prodeje) Výdaje fondu na dotace pro fyzické či právnické osoby dle směrnice schválené zastupitelstvem města se dle bývalé kolegyně účtovalo takto: výdej z fondu na běžný účet : MD/ 419 proti D/ 236/8901 ( schválený příspěvek) předpis výdaje proti úhradě: MD/ 572 proti úhradě D/231/5493/3639 a převod z fondu na běžný účet: MD/ - 572 proti D/ -231/5493/3639 tedy minusem. Takže z toho vyplývá, že brala odvod do fondu ( pol. 5343) jako jediný náklad rozpočtu a výdaje z fondu už do rozpočtu nezahrnovala pouze proúčtovala pohyb. Nezdá se mi to správně a hlavně mi chybí účtování o 401 tedy o snížení při výdajích z fondu. Můžete mi prosím poradit, jak zaúčtovat správně výdaje schválených příspěvků jak z fondu tak z rozpočtu?

Tvorbu fondu účtujete z hlediska RS špatně. Účtujete to jako cizí peníze, správně je výdaj ze ZBÚ zatřídit na odpa 6330 a pol. 5349 a příjem do fondu účtovat na odpa 6330 s pol. 4134, takto se to musí i rozpočtovat. Převod z fondu zpět na ZBÚ se správně účtuje 419 MD/231 D odpa 6330 a pol. 5345 a příjem na ZBÚ se má účtovat 231 MD odpa 6330 pol. 4139 MD/ 401 D. 

Dotace lidem pak 572 MD/231 D, RS máte správně. Protože je to dotace a požadujete tedy předpokládám vyúčtování, měli byste ale spíše účtovat dotaci jako zálohu na účet 373 (popř. 471) a do nákladů účtovat až při vyúčtování nebo dohadu koncem roku, když není ještě vyúčtovaná, ale spotřebovaná, analogicky jako u dotací přijatých. Vaše úvahy jsou správné, momentálně to dobře neúčtujete. Je možné hradit výdaj přímo z účtu fondu, když je to takto v jeho statutu, pak vám odpadne účtování o převodu prostředků, ale to, jak to momentálně účtujete, není ani jedno z toho, je to celé nějak překombinované a  jakoby to nebyly vaše peníze, ale cizí a vůbec jste o nich nechtěli účtovat. Upřímně nevím, jak se k tomuto došlo...