Dotazy

Letos v červenci byla podepsána smlouva mezi obcí a KÚ na investiční dotaci na radar s tím, že stanoveného účelu musí být dosaženo do 30.11.2019. Účtovala jsem na podrozvahu 955/999. Dotace přišla na účet též v červenci, účtovala jsem 231/472 a 999/955. Radar už stojí na místě a je vyfakturovaný. Celkové náklady ale byly nižší, čímž se snížila i dotace (bylo 70% z celkových nákladů). A teď právě nevím, 1) zda byly vůbec správně použity účty 472 a 955, když dle smlouvy je sice lhůta delší než rok, ale akce byla hotová téměř okamžitě. A 2) nevím, jak zaúčtovat vratku dotace, kterou jsme již provedli, neboť ve smlouvě je uvedeno, že v případě vzniku důvodů pro vrácení finančních prostředků poukáže Příjemce finanční prostředky bez výzvy neprodleně na účet Poskytovatele. Vratku 5100,- Kč tedy zaúčtuji minusem 231/472, když je realizována v roce poskytnutí dotace? Také nevím, zda na 388/403 zaúčtovat dotaci v plné výši nebo již v ponížené výši a zda zálohu 472 vyúčtovat při účtování vratky dotace, výpis mám již teď v září nebo až při nějaké zprávě z kraje, že dotace je přiznaná? ZVA budeme na kraj posílat asi koncem září. Jestli se v mém dotazu orientujete, je možné mi zaslat správné zaúčtování? Moc děkuji za pomoc.

1. Dlouhodobost se u těchto účtů posuzuje podle toho, zda budou prostředky, které na ně předepisujete, vyúčtovány do jednoho roku nebo nad jeden rok. U vás je to dotace ex ante, tedy formou zálohy před vypořádáním, takže podrozvahový účet by byl vhodnější 915, už to ale zpětně neopravíte a je to vcelku jedno, když vám poslali v tom samém měsíci peníze, tak se to ani nedostalo do výkazů, ale vaši volbu by určitě nikdo nemohl vyčíst.  Ohledně účtu zálohy 472, tady to případně ještě přeúčtovat můžete, ale i klidně na 472 nechte, není to opravdu chyba. Na jaký účet účtovat musíte vždy posoudit k datu účetního případu, jestli jste tedy při přijetí dotace věděli, že budete realizovat hned a určitě do roka stihnete i vyúčtovat, pak je správnější použít krátkodobý účet 374 a to i přesto, že lhůtu mají delší. Podle toho, jak jsem dotaz dočetla, můžete zálohu klidně přeúčtovat zápisy 472 minus D/374 D. 

2. Účtování vratky si vyjasněte raději s krajem, jakou použijí položku oni, jestli vratku od vás přijali jako snížení výdaje nebo do příjmu jako finanční vypořádání. Pak vy analogicky budˇ budete účtovat vratku jako snížení příjmu na pol. 4222, což je v jednom roce přehlednější nebo jako výdaj na pol. 5366. Když je to meziročně, je to vždy u vás výdaj, když v jednom roce, je dle znění RS možné obojí, kvůli konsolidaci je potřeba proto vždy raději kontaktovat poskytovatele, abyste to měli stejně. Dohadu dotace k datu zařazení radaru účtujte určitě v ponížené výši, dohada se má vždy tvořit podle aktuálně dostupných informací, nikoliv striktně podle smlouvy/rozhodnutí. S vyúčtováním dotace bych chvíli posečkala, s tím není kam spěchat, když je dohada, kraj by měl na ZVA reagovat, resp. vám jej potvrdit. Můžete dotaci vyúčtovat k datu poslání ZVA, ale opatrnější postup a ničemu to nevadí je, že bych počkala na jejich reakci, popř. to u nich pak zjišťujte, kdyby se vám zdálo, že dlouho na ZVA nereagují. Dotaci pak vyúčtujete zápisem 348/388 a zúčtujete zálohu 374/348. Případný nevýznamný rozdíl od dohady se zúčtovává na str. MD nebo D do výnosů (672).

Budeme žádat o dotaci MZe na odbahnění rybníka (neinvestiční dotace) a rekonstrukci hráze (investiční dotace). V položkovém rozpočtu máme výdaje – Vedlejší a ostatní náklady níže, které nevím, kam zařadit do (investice), nebo (neinvestice)?: 1) Zajištění a zabezpečení staveniště, zřízení a likvidace zařízení staveniště, včetně případných přípojek, přístupů, deponií apod. 2 500,--Kč 2) Vytyčení stavby odborně způsobilou osobou v oboru zeměměřičství 2 000,- Kč 3) Zajištění umístění o povolení stavby 250,--Kč 4) Zpracování a předání dokumentace skutečného provedení stavby (3 paré +1elektr. podobě) a geodetické zaměření skutečného provedení stavby 3 500,--Kč Soupis: Vedlejších a ostatních nákladů Vám zasílám na e-mail.

Zde vždy záleží, čeho se konkrétní výdaj týká. Když neinvestice, pak se účtuje do nákladů, podle své povahy, většinou na účet 518. Když se platí v souvislosti s investicí, patří do její ceny, tedy u vás na účet 042 s pol. 6121 (TZ stavby hráze). Pokud se týká obojího, tedy i investice i neinvestice, pak je to tzv. společný související výdaj a je potřeba jej rozpočíst a část ho účtovat do nákladů a část do ceny investice. To se pak dělá tak, že se většinou např. z rozpočtu vezme celková hodnota prací a zjistí se poměr investiční části na celkové a poměr neinvestiční. Těmito poměry pak rozdělíte ty společné související výdaje. Konkrétněji poradit neumím, to, co vyjmenováváte, se může týkat jen něčeho, ale spíše asi obojího, tzn. většinu asi budete rozpočítávat mezi cenu investice a neinvestice. Např. to staveniště asi bude souviset s obojím, jak s odbahněním, tak i s TZ hráze, to asi tedy budete muset rozpočíst, vytyčení stavby možná jen hráze apod., je potřeba opravdu u každého výdaje si toto ověřit a pak postupovat, jak popisuji.

Dne 16.8.2018 se obec stala dobrovolným plátcem DPH (výstavba kanalizace), jelikož s DPH začínám a na školení jedu až v listopadu do Pardubic , tak potřebuji poradit. V květnu 2018 proběhla kolaudace rozhledny ( částečně hrazená z veřejné sbírky), která nemá žádný zdanitelný příjem, (příjem pouze - pamětní mince, pohledy, turistické známky) . Bylo mi nařízeno uplatnit zpětně DPH u této investice- mohu uplatnit zpětně DPH?? dvě faktury na stavební práce jsou v „normálním režimu“.

Abych mohl uplatnit odpočet, tak musím prokázat, že ty vstupy slouží ke zdaňovaným plněním. Pokud správně chápu, tak na vyhlídkovou věž se chodí zdarma - tedy nemá zdanitelný příjem. To byste museli argumentovat, že stavba vyhlídkové věže je způsobem, jak zajistit prodeje pamětních mincí, pohledů ... (vůbec ani nevím, zda prodejní místo je v té věži - díval jsme se na fotky a nějak mi to tam nezapadalo) - nicméně myslím si, že takový argument je hodně na vodě a já bych do něj nešel. Takže já si myslím, že by to mělo dopadnout tak, že to bude spíše bez odpočtu daně - pokud budou chtít odpočet, musí prokázat tu přímou vazbu na zdaňované plnění.

Město - plátce DPH prodává fyzické osobě podnikající taktéž plátci DPH 6 pozemků v celkové výměře 12378 m2. Přes 2 pozemky vede kanalizace. Pozemky jsou v územním plánu vedeny jako plochy bydlení individuálního. Pozemky nebyly dotčeny stavebními úpravami a nejsou na nich umístěny žádné stavby. Záměrem kupujícího je rozdělení pozemků, jejich zasíťování a následný prodej případně výstavba. Podléhá prodej těchto pozemků DPH? Děkuji

Jen na okraj - zmiňujete tam kanalizaci - nicméně pokud ta se nebude prodávat s pozemky, což předpokládám, tak to nemůže ovlivnit to, jestli to nyní tvoří funkční celek se stavbou. Takže asi můžeme říci, že to testujeme na §56 odst. 1 - podle postoje GFŘ by to charakteristiku stavebních pozemků asi splnilo. Jinak podotýkám (a naznačoval jsem to již na stránkách) - zase se rozbíhají v této věci diskuse - závěr ale je podle mne hodně nejistý.

Tady- pokud vezmeme názory GFŘ, tak bezesporu řeknou, že ano - toto by se mělo zdanit. Zrovna v tomto konkrétním případě by to ani nemuselo vadit - kupující je plátce investor, který si celkem bez problémů uplatní odpočet, neboť on již s daní bude prodávat - takže já bych se to snažil s ním sjednat tak, že je to s DPH. Jinak pokud odhlédneme od našich ne moc jasných předpisů a vezmeme v úvahu to kritérium výstavby, tak asi tady je indicie k tomu, že by to i z pohledu práva EU mohlo splňovat cíle zdanění stavebních pozemků ...

Ale jinak upozorňuji - toto téma bude nyní v nejbližší době asi dosti exponované - čekáme na 1. koordinanční výbor, následně je předjednáno, že SMO bude vznášet k problematice převodu pozemků další dotazy na GFŘ .... (ve vazbě na závěry právě koordinančního výboru ...) - takže prosím sledujte ještě pečlivě stránky.

Prosím o radu ohledně rezervního fondu. V současné době máme jeden rezervní fond na opravu vodovodu a kanalizace, který vedeme na účtu 419 a v rozpočtu v příjmech na §6310, pol.4134 Převody z rozpočtových účtů a ve výdajích na §6330, pol.5344 Převody vlast.rezervním fondům. V letošním roce bychom chtěli založit ještě rezervní fond na pěstební činnost v obecních lesích. Můj dotaz zní, zda ho máme vést také na účtě 419 např.pod jinou analytikou a v rozpočtu na stejných § a pol.jako fond na opr.vodovodu a kanalizace?

Peněžní fondy se zřizují dle zákona č. 250/2000 Sb. To je jen na vůli zastupitelstva, které schvaluje tvorbu a použití peněžních fondů, tzv. jim říkáme statuty nebo pravidla fondů. Z hlediska rozpočtu - převod do fondů ze ZBÚ by měl být na položce 5349, příjem na fond je dobře 4134, převod z fondu je 5345 , ale lze čerpat i přímo na položce druhu výdaje - to jen pro upřesnění. Pozor na zaměňování povinnosti peněžních fondů, rezervního fondu a povinnosti tvorby rezerv dle účetnictví, což je zrovna případ té tvorby rezerv na pěstební činnost. Dávám sem citaci z knihy Reforma, kde se tématu věnujeme. Ani ten fond peněžní na obnovu vodohosp. majetku není fond rezervní. Není zde fond povinný, ale možný. Fondy peněžní dle zákona 250/2000 Sb. lze tvořit i na povinné rezervy, ale není to povinné. 

Rezerva na pěstební činnost (§9)

Citace předpisu:

1. Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.
2. Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, 1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona 14) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů.
3. Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m 3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.

§ 10a

(1) Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se ukládají na samostatný účet v bance se sídlem na území České republiky…“

Rezervu na pěstební činnost je vhodné tvořit především tam, kde je zřízena příspěvková organizace, nebo založeno s.r.o. na činnost lesního hospodářství. Důvodem je daňová optimalizace, nevýhodou vázání finančních prostředků na zvláštním bankovním účtu.  Z hlediska akruálního principu a účetního přínosu je tato rezerva diskutabilní (obnovování „výrobního“ procesu), její tvorbu moc nedoporučujeme, pokud nás k tomu nevedou daňové důvody.

P.S. celou kapitolu na rezervy posílám mailem  

Na základě Smlouvy o dílo bude firma montovat satelitní systém na bytových domech města. Spadá to do přenesené daňové povinnosti. Firma poslala zálohovou fakturu na 30 000,- Kč. Musíme odvést DPH z této zaplacené zálohy?

Ty satelitní systémy na bytových domech jsou dle mého názoru v CZ-CPA 43.21.10. - takže obecně do režimu PDP spadají (je to také na bytových domech, které máte k ekonomické činnosti)  a podle mne by smlouva o dílo měla být tedy v režimu PDP (což si musíte zkontrolovat). Pokud je sjednána záloha na plnění spadající do režimu PDP, tak se DPH z takové zálohy neodvádí, ale DPH se odvede až z vyúčtovací faktury.

Město bude stavět rozsáhlý komplex, faktury budou v režimu PDP s nárokem odpočtu DPH. Tyto nároky mnohonásobně převýší VDP z ostatní činnosti. Tj. víme, že na § 6399/5362 se bude kumulovat celý rok 2019 „mínusová“ hodnota. Lze rozpočtovat tento § zápornou částkou?

Od roku 2018 je možné případy, kde je PDP, vůbec nerozpočtovat, povinnost se nedá na 5362 ani na položku, jak je základ daně a tím i odpočet se nedostane na položku 5362 minus D. Tento způsob doporučuji, nedochází k odvodu, není potřeba PDP, kde je zároveň nárok na odpočet, vůbec rozpočtovat. Jinak lze 3369 s položkou 5362 rozpočtovat i záporně, tj. minus D. Je to běžná věc. 

Jak postupovat při zjištění manka v pokladně a následných splátkách uznaného dluhu zaměstnancem obce, včetně podrobného zaúčtování. Není mi jasné, zda a jak odepsat dluh z pokladny a zda a jak splátky v hotovosti přijímat zpět do pokladny. V dotazech jsem vhodnou odpověď nenašla.

Manko, resp. schodek v pokladně v případě dohody o hmotné odpovědnosti se rovnou předepisuje na 335 MD - pohledávku za zaměstnancem. Výdej z pokladny se dává na položku 5909 , takže zápis je 335 MD/ 261 odpa např. 6409 pol. 5909. Splátky pak lze brát jako náhradu zápisem 261 odpa také 6409 pol. 2324 MD/ 335 D. Nic jiného v tom není potřeba hledat. Položka pro příjem může být i 2329. 

Se změnou názvu ČEZ prodej nám bylo zasláno mimořádné vyúčtování el.energie s tím, že přeplatky budou zahrnuty do příštího vyúčtování. Lze provést zaúčtování takto? zaúčtování záloh: Předpis záloh el.energie za vyúčtovávané období SU AU MD D 314 11 4200 321 11 4200 Úhrada záloh el.energie za vyúčtovávané období SU AU MD D 321 11 4200 231 10 RS 4200 502 3 4200 389 dohadný účet 4200 Vyúčtování záloh: Vyúčtování záloh 4200,- Kč – přeplatek 590,- Kč převeden do příštího vyúčtování (zůstatek zálohy) SU AU MD D 321 11 3610 389 3610 314 11 3610 (vypořádání zálohy) 321 11 3610

Nechápu moc tu dohadu, to vám vyúčtovávají ještě minulý rok? V dotazu nezmiňujete, za jaké období vám vyúčtování poslali. No kdyby to bylo tak a k 31.12.2017 jste dělali dohadu ve výši záloh, pak byste vyúčtování správně zaúčtovali takto:

1. Předpis faktrury 389 MD 4200 Kč, 502 MD minus 590 Kč/321 D 3610 Kč
2. Zúčtování záloh 321/314 3610 Kč

Těmito zápisy správně zrušíte dohadu a zúčtujete rozdíl do nákladů a zároveň vám vyjde na zálohách přeplatek, který tam necháte na další období.
Jiná možnost mě nenapadá, když tam máte tu dohadu. Kdyby to byla spotřeba za letošek, tak byste o ní přece neúčtovali. Jinak u záloh se předpisy nemusí dělat, když už ho děláte, nezapomeňte vždy ke konci roku případně odúčtovat ty neuhrazené.

PO má na účtu 378 - závazek ke zřizovateli finanční prostředky (zhruba ve výši 1,5 mil. korun) z minulých let. Nevyčerpaná část příspěvku od zřizovatele nebyla po dohodě s daňovým poradcem účtována na účet 672, ale na závazky 378 s tím, že bude požádáno o čerpání na dofinancování platů zdravotních sester (nepřesně stanovené mzdové tarify v minulosti) v roce 2018. Finanční prostředky nakonec z účtu 378 na dofinancování platů sester nebyly použity. Nyní chce PO po dohodě finanční prostředky městu vrátit. Prosím poraďte jakým způsobem lze peníze vrátit městu, kdo schvaluje a jak se bude účtovat?

Já jen poznamenám, že to na straně PO asi správně  (pokud vůbec) mělo být účtováno na 349 (případně 384)  a na straně zřizovatele teoreticky 348, případně 381. Správně by k tomu ale z minulosti měli mít nějaké rozhodnutí (dokument), z kterého vyplývá, že ta PO měla právo nemít to ve výnosech (tedy, že se třeba příspěvek účelově na něco váže ...). Potom pokud by nebyl naplněn titul čerpání, tak by již nemuselo být nic schvalováno a prostě by jen došlo k oznámení, že podmínky nebyly naplněny a peníze by se vrátily.

Já se jen bojím, že k tomu v daném roce nic nebylo a že Město ani nevykazuje jakoukoliv pohledávku. Tedy za těchto okolností bychom potřebovali nějaké rozhodnutí zřizovatele, z kterého by vyplývala nutnost vrácení daných prostředků - pokud by nic nebylo předepsáno na straně Města z minulosti, tak by se zaúčtovala pohledávka - otázka je, zda proti snížení 572, někdo by možná volil 649 a následné inkaso. Ale v takovéto variantě bych to viděl skoro na zastupitelstvo z hlediska určování vztahů k PO - je to potenciálně na rozpočtové opatření a předpokládám, že k tomuto v takovémto rozsahu by bylo oprávněno až zastupitelstvo.ZN

Jak zaúčtovat vyúčtování el. energie - přeplatek. Zálohy celkem 16.650,- Kč, z toho 1.850,- Kč v lonském roce zúčtováno na dohadu 389. Spotřeba el. energie 16.186,-Kč . Přeplatek vyúčtování ve výši 464,-Kč bude zahnut do příštího vyúčtování -ČEZ nám ho nevrací.

Předpis faktury zaúčtujete 502 MD 14336 Kč, 389 MD 1850 Kč/321 D 16186 Kč, zálohy zúčtujete 321 MD/314 D 16186 Kč a přeplatek zůstane na účtu 314 do příštího roku. Jen mě trochu zaráží výše dohady v loňském roce vůči celkové spotřebě, tak snad je to tak, že většinu fakturují za letošek a ne, že jste špatně dohadovali.

Obec koupila starou továrnu. Část komplexu je využívána k provozování solárních panelů. Minulý vlastník má uzavřenou smlouvu s ČEZ a energii jim prodává. (jedná se asi o 180 tis. ročně) Protože je to pro nás finančně nevýhodné převádět to na obec, nechceme toto provozovat. Jsme plátci DPH. Je tady tedy možnost solární panely jako jejich majitelé dát do pronájmu nebo to, že by to provozovat za nás někdo jiný. Vůbec nevím jak o tom potom účtovat. Když to dáme do dlouhodobého nájmu musíme to vést v režimu DPH? Když to bude za nás někdo provozovat, bude nám patrně odvádět nějaké procento ze zisku. Jak je to prosím potom s DPH. Moc děkuji za radu a pomoc jsem z toho nějak celá zmatená. Prosím spěchá, děkuji.

Z mého pohledu se bude jednat vždy o pronájem - ať již nájemné bude stanoveno nějakým procentem ze zisku či tržeb nebo to bude nějakou fixní částkou. Neviděl bych problém v nájemní smlouvě. Nevím, jak jsou ty solární panely koncipovány - zda je to jednoznačně stavba nebo movitosti (i takovou variantu znám - solární panely ve "vanách" na střeše ...) - pokud by byl nájemce plátcem DPH, určitě bych mu to pronajal v režimu + DPH, abych se nemusel dohadovat, zda to jsou movitosti nebo nemovitost ... Nevím, zda jsme odpověděli na všechno - případně se ozvěte. zdenek@obecuctuje.cz

Obec zřídila poštu Partner, když už jsem se prokousala provizemi a odměnami tak teď nevím jak postupovat při nákupu zboží za účelem dalšího prodeje. Nakoupili jsme pohledy a různé drobné zboží, které jsem zaúčtovala 504/241. Zboží jsme nakoupili za nějakou cenu např. 3 Kč za kus a prodávat budeme např. za 5 Kč. Jak mám zaúčtovat na sklad a pak prodej. Jsme plátci DPH. Nějak jsem de do toho zamotala a už mi to vůbec nemyslí.

Nákup zboží za účelem prodeje není žádný problém. Můžete si zvolit způsob B přímo do spotřeby, nákup bude 504 MD ;343 DPH MD - nárok na odpočet, a 321 D, případně 261 D s RS (při oddělených pokladnách, lze i 8901 jako VHČ). Prodej zboží bude 261 MD/ 604 D a 343 D. K 31.12. dle hodnoty na skladě, mezisklad nemusíte, ale můžete započíst 132 MD/ 504 D v hodnotě bez DPH a k 1.1. zase zpět 504 MD/ 132 D. S čím máte starost? Hodnota 504 je v pořizovací hodnotě, 604 v prodejní ceně, obojí v cenách bez DPH. 

Jak zaúčtovat nový zvon, který obec pořizuje na hasičskou zbrojnici, která je v majetku obce. Nový zvon bude stát 105 tis. včetně elektrického vyzvánění. Budu účtovat na odpa 5512, ale nevím na jakou položku. Jak potom zařadit do majetku?

Jako samostatné účelové zařízení, technologii, bych to zařadila na účet 022, pořízení tedy na účet 042 s pol. 6122 a zařazení 022/042.

Na pozemku ve vlastnictví obce, druh pozemku ostatní plocha bez komunikace, bylo vybudováno parkovací stání - zatravňovací panely, pevné podloží. Byla doručena faktura na 34 000,- Kč. Ještě bude pořizováno dopravní označení místa. Jak správně zaúčtovat? Pokud bylo v zastupitelstvu schváleno, že vybudování parkovacího stání bude hrazeno z rozpočtu obce do maximální výše 20 000,- Kč, a nebylo blíže specifikováno, jak postupovat při překročení této částky, jak postupovat?

Zaúčtujte to celé včetně značení jako jednu stavbu parkoviště. Dopravní značení je nedílnou součástí komunikace, proto nejlépe takto, výměna značení je pak oprava.
Ohledně schválení, ZO to v tomto případě nemuselo schvalovat, stačila rada, popř. starosta, viz odpověď na dotaz z 3.11.2017 " !Schvalování smlouvy o dílo". NIcméně, když už to schválilo, tak si to vyhradilo jako svou pravomoc a určitě by bylo vhodné jim dát schválit navýšení ceny nebo aby to alespoň vzali na vědomí. Zaplatit to ale dodavateli musíte, trochu vzniká problém, že tím porušíte usnesení ZO, ale co se dá dělat, záleží také, proč bylo navýšeno, nejspíš vznikly nějaké vícepráce, to se běžně stává a v tom případě to není ve vztahu k usnesení ZO takový problém, nedalo se s tím počítat. Ale máte zkušenost pro příště, že formulovat možná jinak, ne nějaké maximální částky, ono někdy zastupitelé sice takové požadavky mají, ale pak se to reálně nedá dodržet.  Otázka je ale i pravomoc ohledně objednávky překračující omezení dané zastupitelstvem, ale musí si to vyřešit vedení obce.