Dotazy

Prosím o rozlišení účtování majetku obce v těchto případech: 1. majetek se předá své přísp. organizaci do správy k jejímu využití podle § 27 zák. č. 250/2000 Sb. o rozp.pravidlech. 2. majetek se předá PO formou výpůjčky dle obč. zákoníku Je pravda, že v případě 1. o svěřeném majetku Po účtuje na příslušných účtech o odpisuje jej, zřizovatel nesleduje tento majetek v žádné další své evidenci? To samé platí pro inventarizaci majetku? V 2. případě platí, že vypůjčený majetek se neuvádí ve zřizovací listině PO a o vypůjčeném majetku účtuje obec?

1. Majetek předaný PO k hospodaření je nadále vlastnictvím obce, ale dle zákona o účetnictví §29  jej eviduje a odpisuje PO. Dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. však zřizovatel jako vlastník vede tento majetek na základě inventurních soupisů PO předaných zřizovateli na účtu 909 (do konce roku 2014 to byl účet 903). Obec jako účetní jednotka musí rozhodnout, zda tento majetek povede v pořizovací ceně (např. stav účtu 021) nebo v zůstatkové ceně (rozdíl např. 021-081). U první varianty je výhoda, že se stav majetku nemusí nutně každoročně měnit a dá se tak vést i DDM (018 a 028). Na 909 obec pak vede jen majetek, který je jejím vlastnictvím a je svěřený, ne majetek PO bezúplatně předaný od zřizovatele, nebo další, který vlastní PO (tj. ten, který zdědila, nebo dostala darem). 

Majetek daný do výpůjčky PO eviduje a odpisuje vlastník - tj. obec. PO by jej neměla mít ani na podrozvaze. 

Dne 29.9.2015 Obec podepsala darovací smlouvu s fyzickou osobou - předmětem darování byl a)pozemek, b)veřejné osvětlení, a c)komunikace na pozemku. K jednotlivým darům mám tyto informace: a) pozemek - podle vyrozumění o provedeném vkladu do KN: smlouva darovací ze dne 29.9.2015, právní účinky zápisu ke dni 8.10.2015, zápis proveden dne 30.10.2015. Na pozemek máme znalecký posudek (64 440,-). Ke kterému datu zařadit do majetku? K ceně 64 440,- připočítám ještě 3 000,- za vypracování znaleckého posudku. b) veřejné osvětlení - k tomuto máme pouze informaci z darovací smlouvy, že jeho pořizovací cena činí 215 000,- - na které účty zaúčtovat, kdy zařadit do majetku, od kdy začít odepisovat. c)komunikace - zase máme informaci z darovací smlouvy, že její pořizovací cena činí 350 000,- - na které účty zaúčtovat, kdy zařadit do majetku, od kdy začít odepisovat.

Pozemek - budete účtovat ke dni návrhu na vklad, MD 031/D401, ale pouze v hodnotě ze znaleckého posudku tj. 64 44,-, protože při ocenění v reprodukční pořizovací ceně se již do pořizovací ceny nedávají vedlejší pořizovací náklady. Posudek naúčtujte do nákladů např. na účet 518. 

 Znalecký posudek není v tomto případě povinný. Pro účetnictví oceňujeme na úrovni reprodukční pořizovací ceny - tedy za kolik by se pořídil obdobný pozemek, pokud by byl kupován (tedy podle Vašich znalostí, za kolik se ten pozemek obchoduje). Zákon o dani z příjmů původně počítal s tím, že by se muselo udělat ocenění podle oceňovacích předpisů - nicméně toto bylo zrušeno a i pro daň z příjmů se použije u vybraných účetních jednotek stejná cena, jaká byla zaúčtována. 

Toto se týká i dalších majetků ve Vaší darovací smlouvě. Ohledně RPC - je  možné u typu majetku komunikace a VO (těžko se stanoví RPC) vyjít i z nákladové ceny uvedené v darovací smlouvě snížené o opotřebení (odhadované), pokud není majetek darován jako nový. 

O pořízení veřejného osvětlení i komunikace budete opět účtovat k datu návrhu na vklad, zápisem  MD 021/D 401. Účet 021 máte jistě rozdělen analyticky podle jednotlivých druhů majetků. 

Začátek odpisování nastavte následující měsíc po zařazení do majetku obce. 

V rámci daňového přiznání zatím postupujte tak, že provedete zvýšení základu daně (trochu jsou spory zda na ř. 20 nebo 30 - ono to je ale naprosto jedno)  o hodnotu zaúčtovanou na 401 (protože to nabytí budete účtovat MD majetek/Dal 401). Ještě se to snažíme řešit s MF - nicméně zatím zůstaňte u této varianty.

V letošním roce obec žádala na základě výzvy dotačního titulu o dotaci na opravu křížků na obecních pozemcích. Žádost nám byla zamítnuta, že jsme nedoložili vlastnictví staveb, pouze pozemku - výpis z katastru. Je možno zapsat na kartu majetku stavbu křížku za cenu "1" Kč jako nalezený majetek a tuto kartu pak doložit k žádosti o dotaci ? A je třeba toto zařazení majetku schválit na veřejném zasedání obecního zastupitelstva ? Křížky jsou staré stavby a na obci nemáme k tomu žádné doklady.

Malým problémem, který ale lze vyřešit je, že nemáte v KN tyto malé stavby vyznačené na daných pozemcích. Pokud  je to u památek nebo staveb místního významu, které jsou na pozemku obce - tam myslím stačí něco jako "souhlasné prohlášení" v KN, kde se stavbička jen označí. 

Pak zaúčtujte jako inventarizační rozdíl v ocenění 1Kč za křížek zápisem 021/401, každý se svou kartou, kterou doložíte s prohlášením z KN k žádosti o dotaci. Na toto není potřeba schvalování zastupitelstvem. 

Jen si ještě  zkotrolujte, že máte ve směrnici o odpisování, že majetek oceněný 1 Kč neodpisujete. Je to v zákoně o účetnictví v § 25 - jaký majetek se oceňuje 1 Kč. 

Trochu mě udivuje postup poskytovatele, že má s tímto problém po schválení NOZ , ale to je jen ironická poznámka :o).  

Jak zaúčtovat přijatou zálohu na energie (pronajali jsme sportovní areál, kdy nájem činil 6.000,- Kč, energie 15.000,- Kč). Po skončení nájmu (vše proběhlo v tomto roce a trvalo 3 měsíce) jsme si sami odečtem z elektroměru stanovili, že nájemci máme vrátit přeplatek na energiích ve výši 2.449,- Kč. Nájemné je mi jasné, ale v té záloze na energie si nejsem jistá.

Přijatou zálohu jste zaúčtovala při přijetí   MD 231 (nebo 261) / D 324.  Při vyúčtování energie nájemci budete účtovat MD 311/ D 602 (popřípadě mínusem 502 - záleží jaký zůsob účtování volíte) a zároveň zúčtujete zálohu do výše pohledávky zápisem MD 324/ D 311. Na účtě 324 na straně DAL Vám zůstane přesně částka, kterou budete vracet nájemci jako přeplatek na energiích zápisem 324 MD/ 231 D (v jednom roce je správně minus položka 2111). 

V měsíci 10/2015 proběhl prodej+směna pozemku a následně podání návrhu na vklad do KN dne 05.10.2015, právní účinky zápisu ke dni 21.10.2015 a tohoto dne také vyznačení plomby. Bohužel 02.11.2015 nám přišla z Katastrálního úřadu Výzva k odstranění nedostatků návrhu na vklad a to do 15 dnů jinak bude povolení o vkladu zastaveno. Já teď nevím, zda mám čekat jak situace dopadne (ještě totiž nemám uzavřené období 10/2015), nebo zda můžu vyřadit směněný a prodaný pozemek a k jakému říjnovému datu?

Správně byste měla vyřadit k datu podání návrhu na vklad, takže k 5.10. Pokud by bylo řízení zastaveno a vklad neprovedl, musela byste účtování opravit, vrátit zpět. Snad to dobře dopadne a nebudete muset dělat takové účetní cvičení:). Trochu mě překvapuje rozdíl mezi datem podání a právními účinky - čím to vzniklo, že jsou o 16 dní později? Byla jsem přesdvědčena  že toto se má sobě rovnat....

§10 zákona o KN 

Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu

V rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (MŠMT) vrací zřízená příspěvková organizace část nevyužité průtokové dotace zpět poskytovateli, a to prostřednictvím rozpočtu zřizovatele. Dotace byla poskytnuta v roce 2015 tzn., že bych vratku od PO přijala do výdajů (-) 3111 5336 a při vracení poskytovateli (přes statutární město a kraj) bych dala příjmy (-) 4116. Je nutno v tomto případě realizovat rozpočtové opatření tzn. příjmy (-) a výdaje (-)?

S volbou položek souhlas (v rámci jednoho roku je to možné). Ještě by možná bylo dobré ověřit účtování u příjemce - ale v rámci jednoho roku by se položka finančního vypořádání spíše použít neměla.  Je mi to hrozně nepříjemné psát (že jsme hrozní byrokrati) - ale i když zprostředkovaně, tak vztah k jinému rozpočtu to je, takže se jeví RO jako povinné, nemusí být však uděláno před vratkou - stačí dodatečně. 

V roce 2009 jsme zřídili s.r.o. na správu bytů a nemovitostí města. Po zřízení s.r.o. jsme zrušili hospodářskou činnost. Přesto jsme se stali plátci DPH. Evidujeme pouze ekonomickou činnost v rámci hlavní činnosti. Od roku 2016 RM a vedení rozhodlo, že s.r.o. zruší a správu bytů převede zpět na město. Je nutné obnovit hospodářskou činnost, nebo můžeme ponechat vše v hlavní činnosti a nadále vykazovat pouze ekonomickou činnost?

Je možné bytovou správu vést v hlavní činnosti a nevést pro ni vedlejší hospodářskou činnost, je to jako správa majetku posláním obce. Není nezajímavé (ale záleží hodně na velikosti bytového fondu) vést v hlavní činnosti jen nájem a služby k vyúčtování související s nájemným vést např. na cizích prostředcích. Jestli máte zájem, ozvěte se mi na mail (iva@obecuctuje.cz) s Vaším telefoním číslem, já Vám zavolám a vysvětlím, jak se to dělá. Jako praktické je to však opravdu jen tam, kde je méně bytů, což možná nebude váš případ, když jste na tuto činnosti měli organizačně vyčleněné s.r.o.. 

Chtěli bychom Vás poprosit o odpověď na problematiku vzniklou v souvislosti s novelou zákona 250/2000 Sb. Dle § 18 odst. 5) zákona č. 250/2000 Sb. musí ÚSC (zřizovatel) stanovit časovou použitelnost příspěvků na činnost svým příspěvkovým organizacím. V jednotlivých finančních vztazích máme uvedeno, že časová použitelnost příspěvku na činnost je do 31.12.2015. U příspěvku na činnost není požadováno vyúčtování. Je nutné, v případě kdy organizace nepoužije příspěvek na činnost v plné výši do konce roku, požadovat jeho vrácení? A na základě čeho? Jak z tohoto hlediska posuzovat nevyúčtované energie k 31/12, operace na přelomu roku (dodávka splněna v prosinci, faktura vystavená v lednu) apod.?

Podle mne je stav takový:

- nejste povinni požadovat vrácení příspěvků - je plně na Vás, zda definujete, že je povinnost třeba nespotřebovaný příspěvek vrátit, nebo si ho ponechají. Vše je dle mého názoru na definici vztahu k PO - jaká nastavíte pravidla. Pokud žádná pravidla nejsou - pouze je definováno, že příspěvek na provoz je .............. Kč, tak dle mého názoru nemáte žádnou právní oporu domáhat se vrácení.

- příspěvek se běžně dává na náklady - určitě bych se přimlouval za to, aby mohl krýt náklady, které budou placeny až v dalším roce. Je to obecně standardem (někdo si případně dává podmínku, že k úhradě dojde nejpozději do ............. - třeba konec ledna, února ... - nicméně to stejně vede jen k problémům ve vazbě na dohadné položky). Ale opět definice těchto podmínek je na Vás.

Pokud chcete časové určení - hovořil bych třeba o tom, že příspěvek je poskytnut ke krytí nákladů roku ............... (tím je to snad jasné, že platba může proběhnout i následně). ZN

Prosím o radu ohledně účtování vodovodních přípojek. Majitel vodovodu je obec, provozovatel VODOS s.r.o.. V měsíci říjnu majitel domu požádal ve VODOSu o zhotovení přípojky. VODOS poslal obci fakturu za 1 ks vodoměr DN 20, 1 ks navr. pas, šoupě beta - Z, tel. zem. soup., podložka poklop. Prosím o radu jak zaúčtovat - na pol. 6121?

Ano, vodovodní přípojka může být samostatnou stavbou. Je ve vlastnictví toho, kdo ji hradí, i když zde moc nechápu, proč ji nehradí vlastník domu, ale obec. Pokud bude vlastnictvím obce, pak 042, pol. 6121 a po dokončení zařazení do majetku 021/042 - "přípojka xx". 

V naší obci se buduje nová kanalizace. V rozpočtu máme schváleny příspěvky pro občany na šachty, které na základě smlouvy, ve které se občané zavazují, že budou splaškovou vodu odvádět do nové kanalizace, vyplácíme příspěvek 572/231 2321 6371.Tyto příspěvky ZO schválilo již v loňském roce. V obci ovšem máme i jednu společnost s r.o., která by měla příspěvek také obdržet. Můžeme vyplácet stejným způsobem, jen v rozpočtu opravit na 2321 6313?

Měli byste dát pozor na novelu 250/2000 Sb. a nepoužívat pojem "příspěvek" - ten je určen jen pro PO. Takže buď dar, nebo dotaci. Nevím, zda toto spíše není dotace - je k tomu smlouva a nevím, zda má náležitosti dle zákona, tak je potřeba rozhodnout, co vlastně poskytujete. Z hlediska zaúčtování souhlas. Uznávám však, že jestli bylo jasně schváleno již vloni (2014), že můžete v  systému roku 2014 poskytování transferu dokončit. 

Prosím o radu ohledně DPH při prodeji pozemku. ZM schválilo prodej pozemku a toto znění kupní smlouvy : ...sjednaná kupní cena celkem (např.) 1,3mil. Kč .... za účelem výstavby parkoviště, odstavné a skladovací plochy .... Kupující bere na vědomí, že na předmětu převodu anebo na sousedících nemovitostech se nacházejí a mohou se nacházet podzemní nebo nadzemní inženýrské sítě (zejm. vedení elektřiny, plynu, vody, kanalizací) a z toho plynoucí věcná břemena a omezení ze zákona (např. ochranná pásma).... Kupující je povinen respektovat při výstavbě vyjádření příslušných orgánů... Všechny náklady spojené s převodem nemovitosti, zejm. poplatek za vklad kupní smlouvy do KN a odměnu za sepis kupní smlouvy hradí kupující. Smluvní strany se dohodly, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí, je strana kupující... Jsme měsíční plátci DPH. Podpis smlouvy byl nyní v listopadu, jakož i zaplacení kupní ceny. Podle nás tento prodej podléhá 21% DPH - není splněno osvobození podle §56, odst.(2), písm. a). Je to tak správně ? - jelikož DPH je z kupní ceny cca 276tis., chceme mít jistotu, abychom na FÚ zbytečně neodvedli tak velkou částku... Děkuji

Já tady mám několik poznámek - ty informace, které byly poskytnuty, nejsou úplně dostatečné k tomu rozhodnutí, zda je to s DPH nebo osvobozeno od daně.

Zkusím nějak zrekapitulovat:

- prvotně je zásadní, zda k předání dojde ještě v roce 2015 nebo až ve 2016. Pokud ve 2015, tak by se mělo postupovat podle stávajících pravidel zákona (zatím budu předpokládat, že předání je ve 2015).

- v roce 2015 platí následující pravidla, za jakých okolností pozemek zdanit:

a) VAR 1 - jedná se o pozemek, na kterém není umístěna stavba  a existuje k datu předání již pravomocné stavební povolení, že se tam stavba umístí. Přitom ve světle informace GFŘ z léta 2015 případná existence staveb, které nejsou "jakoby hlavní" nebo "určující pro transakci", tak se na ně v tomto kontextu nehledí. Já bych si tipnul, že ty potenciální sítě, o kterých je hovořeno (připouští se možná existence) asi budou případně těmi "vedlejšími stavbami".

b) VAR 2 - připustíme, že na pozemku je stavba (třeba i v podobě nějaké sítě), která je určující pro daný pozemek - potom by se teoreticky vycházelo z povahy té stavby - zda je v současnosti déle než 3 roky od její kolaudace nebo není. Protože ale pokud správně chápu, se ani pořádně neví, zda tam ty sítě jsou, tak bych si tipnul, že případný časový test dávno uplynul.

Tedy v podmínkách roku 2015 bych si tipnul, že je mnohem pravděpodobnější, že nenastaly podmínky pro zdanění - odhaduji, že jsme ve variantě A a že k datu předání asi ještě nebude stavební povolení na vybudování stavby (respektive obvykle to tak bývá). To, že ve smlouvě je vymezen účel, z toho ještě stavební pozemek pro DPH  nedělá.

Pokud by byl převod až ve 2016, tak by ta situace mohla být složitější - nad rámec výše uvedeného by se mohlo jednat o nezastavěný pozemek, kdy:

a) byl již učiněn správní úkon směřující k umístění stavby (zde třeba parkoviště) na daném pozemku - samozřejmě nevím, zda se něco takového stalo ...

b)  mohly se již začít provádět v okolí pozemku (případně i na tom pozemku samém) nějaké přípravné stavební práce s cílem umístění stavby.

To jsou v tomto případě dodatečné situace v porovnání s 2015, které by mohly vést k povinnosti zdanit. ZN

V rámci uzavírání veřejnoprávních smluv o poskytnutí dotace (dle zákona č. 250/2000 Sb.) uvádíme i způsobilé (uznatelné) a nezpůsobilé výdaje, kdy mezi nezpůsobilé výdaje bývají zařazeny i mzdy a platy. Je v některém z oběcně závaných právních předpisů konkrétně uvedeno, co lze považovat za uzantelné a neuznatelné výdaje při uzavírání výše uvedených smluv? Jde mi především o výdaj - mzdy a platy na straně příjemce dotace.

V případě dotací z rozpočtu obcí je způsobilost nebo nezpůsobilost uznatelných výdajů plně v kompetenci poskytovatele. Stanovit lze zcela libovolně, žádný  předpis neomezuje - jen ale pro úplnost, v rámci zákona (že nesmí nakoupit drogy, atd...ale to je asi jasné :o).

Koupili jsme příjezdovou komunikaci a inženýrské sítě v hodnotě 1 Kč (kupní smlouva). V kupní smlouvě jsou ale uvedeny hodnoty dle faktur dodaných prodávajícím ve výši: příjezdová komunikace 830 tis. a inženýrské sítě 170 tis. Inženýrské sítě budeme ještě do konce roku prodávat. Je správné zařazení komunikace a inžen. sítě v hodnotě 1 Kč (rozdělením na 0,50 Kč na každou položku) s tím, že se nebude odpisovat?

Ano, je to pro vás pořizovací kupní cena. Když půjdete na věrnější obraz, museli byste do přílohy závěrky popsat, a to navíc odklon od zákona o účetnictví. Je to pro město i nákladově nevýhodné (účtovalo by se přes 401 a muselo by se odpisovat - sice věrnější, ale nepovinné, zaúčtování za 1 Kč je dodržení metody). Já ještě doporučuji ocenit majetek v celých Kč, v těchto případech přes zaokrouhlení - takto: 042/321 ve výši 1 Kč a zařazení 021 ve výši 2 Kč (každý majetek na jednom inv. čísle 1 Kč) a 042 D ve výši 1 Kč a zaokrouhlení účet  649 D ve výši 1 Kč. 

Máme smlouvu o bezúplatném předání vyvolané investice se spol. Povodí Labe,státní podnik. Účetní hodnota investice je 1 320 000,- Kč a dle smlouvy zůstává součástí pořizovací ceny stavby protipovodňového opatření, která je ve vlastnictví státu a právo hospodařit s ním má předávající, tj. Povodí Labe s.p. - stejný dotaz jste odpovídala i 10.2.2015 - můžeme postupovat stejně , nedošlo k nějaké změně - máme zařadit do majetku 021/401 a začít odepisovat, i když odepisuje i Povodí Labe? (PAP neděláme)

Zatím ano, zařadit a odpisovat také. Posílám Vám k tomu mailem článek, co jsem nedávno dávala do UNES - stále čekáme na vyjádření MF. Dotaz Vám vracím. 

Jakým způsobem lze ošetřit změnu využití prostředků reprefondu koncem roku? Jedná se o úsporu cca 3 tis. Kč, kterou členové výboru navrhují věnovat na veřejně prospěšné účely. Lze v rámci rozpočtu reprefondu 6112 5194 nakoupit věcné dary např. pro zřízené PO - mateřské školy? Nebo je nutno provést rozpočtový přesun z 6112 5194 na 3111 5331? Je možno věnovat i cizím organizacím? To by ale zřejmě musela být uzavřena darovací smlouva .....

Pokud máte rozpočet v reprefondu na 6112 a 5194, tak lze nakoupit věcné dary komukoliv, není potřeba měnit na účel, kde se použije - záměr účelu je čerpání z reprefondu - to že to budou věcné dary obsahuje položka 5194. Je možné věnovat i cizím organizacím i občanům - položka 5194 se nerozlišuje dle příjemců. Příspěvek PO není věcný dar, takže pokud opravdu koupíte věcné dary, tak komukoliv, lze i PO. Darovací smlouva je povinná jen na dar nemovitosti, nemusí být jinak písemná.