Dotazy

Ve vašem materiálu zveřejněném na Vašich stránkách (Významnost obce a města) a v prezentaci ke školení Účetní závěrka ÚSC, výkaznictví – aktuální problematika 2015 uvádíte, že si účetní jednotka může stanovit interním pokynem hladinu významnosti k jednotlivým účetním metodám. Následně v tabulce uvádíte i možnost stanovit hladinu významnosti při tvorbě opravných položek k pohledávkám. Při tvorbě opravných položek pohledávkám se řídíme § 65 odst. 6) vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde se stanoví, že v případě pohledávek se považuje za významnou a tvoří se opravná položka ve výši 10% za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky. To znamená, že ke všem pohledávkám (i v hodnotě 10 Kč), které jsou vyjmenované v § 23 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tvoříme opravné položky ve výši 10 % za každých 90 dnů po splatnosti. Nevím, jak mám informaci, o možnosti stanovit si hladinu významnosti při tvorbě opravných položek k pohledávkám, pochopit. Mohu si to vyložit tak, že si interním pokynem stanovím, že k pohledávkám do hodnoty 1 000 Kč nebudu tvořit opravné položky? Pokud ano, je tato možnost odsouhlasena Ministerstvem financí?

Ano, probíhala k tomu diskuse i s MF. Vycházíme z CUS 701. Nejvíce jsme toto řešili vloni u VB, kdy v připomínkách MF reagovalo významností. Na dotaz, zda je pak možné určit významnosti i u PO bylo MF sděleno, že ano.

U OP k majetku je významnost daná předpisem jako 20% hodnoty majetku, u OP k pohledávkám jako 10% hodnoty pohledávky. Ale toto není možné považovat za účetní významnost - ta musí mít vztah ( i když %) k hodnotám bilance, ne k jednotlivým majetkovým položkám.Níže cituji stanovisko MF při vypořádání připomínek - zde ačkoliv mají ve 410/2009 napsáno, že 20% hodnoty majetku je významných, tak v připomínkách sdělí, že významnost je až 40 tis. Kč - takže analogicky je aplikováno i na OP k pohledávkám. 

OP k nevýznamným majetkům nebo k nevýznamným pohledávkám nemají vůbec žádný informační (vykazovací) přínos. Pohledávky obcí jsem pečlivě prověřovala, významné pohledávky mají obce u bytů (nájmy  a služby) a dále u pokut (v sumárních hodnotách). Proto jsem volila doporučenou významnost dost nízkou (jen 2,5 tis. Kč, protože u částky např. 10 tis. Kč by již mohlo dojít  k významné chybě - právě např. kvůli bytům). 

Hodně účetních na obcích u OP k pohledávkám  významnost nevyužívá, obzvlášť tam, kde mají zajištěny výpočty pomocí programů SW. Já tu významnost doporučuji především kvůli pohledávkám z nájmů hrobových míst, kde se často jedná o evidence ve značném zmatku a zbytečné počítání, problémové i z důvodů časového rozlišování. 

Doplnění : 

Např. odpověď MF k významosti: 

VB na straně oprávněného dle aktuálního účinného znění § 14 vyhlášky 410/2009 nemá podmínku „bez ohledu na výši ocenění“, aplikuje se tedy hladina významnosti stanovená pro DM obecně zákonem o účetnictví.

 Trochu problémem je, že zákon o účetnictví žádnou hladinu významnosti pro evidenci dlouhodobého majetku stanovenu nemá.

K významnosti lze najít v zákoně o účetnictví toto:

§19, odst. 6

(6) Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá (dále jen "uživatel"); u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. c) a u územních samosprávných celků, které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo s nimi hospodaří a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu,11d) se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných movitých věcí nebo souboru movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5.

 Obecně o významnosti ještě pojednává ČÚS 701 v bodě 6.5.

6.5. Významnost informace o skutečnosti, která je předmětem účetnictví je obecně posuzována ve vztahu k jejímu uživateli a možnosti ovlivnění jeho úsudku nebo rozhodování (§ 19 odst. 6 zákona). Uživatelem se v tomto smyslu rozumí nejen uživatel účetní závěrky sestavované účetní jednotkou, ale též uživatel účetních výkazů sestavených za Českou republiku, příp. za dílčí konsolidační celek státu. Účetní jednotka v tomto případě postupuje buď v souladu s jiným právním předpisem, nebo podle vnitřního předpisu, který stanoví pravidla významnosti, a to například způsobem stanovení procentní hranice, určením jednotlivých druhů účetních případů, stanovením jiných limitů, případně kombinací těchto způsobů.

Zákon o účetnictví mluví o konkrétní významnosti ve vztahu k ocenění dlouhodobého hmotného majetku jen v §19, odst. 6, a to u ÚSC, jen ve vztahu k dotacím, a jen u dlouhodobých samostatných movitých věcí nebo jejich souborů, a to při jejich vykazování (ne při evidování) o 40 tis. Kč. Nikde jinde zákon o účetnictví nezmiňuje stanovit možnost významnosti pro evidenci dlouhodobého majetku.

Názor, že je možné aplikovat významnost, však MF zveřejňuje poněkolikáté, např. reakce na připomínku č. 174 od kraje Vysočina u vypořádání připomínek k novele vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností od 1.1.2014.

V současné době řešíme problém s poskytnutím dotace spolku Sportovní klub, který má pod sebou i klub tenistů. Tito tenisté mají svého správce, který jim udržuje hřiště. Může město poskytnout spolku dotaci na úhradu mzdových nákladů (dohoda o provedení práce sepsaná se Sportovním klubem) tohoto správce?? Jsou zde názory, že na tyto náklady dotaci nelze poskytnout.

Na mzdové náklady správce, který udržuje hriště, lze spolku poskytnout dotaci, není v tom žádný problém. Je pouze třeba splnit podmínky, které obecně k účelu poskytnutí dotace stanoví zákon č. 250/2000 Sb., to znamená, že dotace se poskytuje na účel určený poskytovatelem v programu ("programová" dotace) nebo na jiný účel určený žadatelem v žádosti ("individuální" dotace). Pokud tedy spolek podá např. žádost o "individuální" dotaci, kde požádá o dotaci za účelem úhrady mzdových nákladů správce hřiště, není v tom žádný problém a dotaci na tento účel lze poskynout.

Naše obec má uzavřenou VPS o činnosti obecní policie Šestajovice. Nyní budou k 31.12. 2015 končit dvě obce. Potřebuji poradit, jakým způsobem a v jakém ocenění mám vypořádat majetek. Pořizoval se tak, že se rozpočítal v souladu s VPS poměrem podle počtu obyvatel k 1.1. kalendářního roku, ve kterém se majetek pořídil. U radaru bych k vypořádání použila zůstatkovou cenu dle účetnictví, ale nevím, co s DDHM jako např. trezor, pistole, nábytek, PC apod., a co s DDNM jako např. SW. Nevím, jak určit u tohoto drobného majetku zůstatkovou cenu, a dále nevím, jak to rozpočítat - zda podle počtu obyvatel k 1.1.2014 nebo 1.1.2015 - a také, jak tento výdaj na vypořádání pak zaúčtovat.

Toto bych spíše vzala jako zahájení diskuse. Když policie vykonávala práci na veřejnoprávní smlouvu, tak se nejednalo o nějaké "sdružené" pořízení majetku. Ukončením smlouvy by nárok na vypořádání majetku vznikat neměl - nevím však , jak jste ve smlouvě uvedli, ale osobně si myslím, že jestli je něco ve smlouvě o společném pořízení majetku, tak obsahem to již není VP smlouva, ale spíše 2 smlouvy v jednom - tj. část je o sdružení majetku - to jen laický názor, nemám právní vzdělání:o). Prosím na smlouvu se podívejte. Pokud ve smlouvě nic o vypořádání majetku není, tak by bylo možné obcím vyplatit nějaké náhrady až dle další smlouvy (nevím ani, jak ji nazvat, např. o nějaké náhradě - omluva, opravdu nevím). A to by si obce měly mezi sebou domluvit, to není Vaše věc - to nemyslím zle, myslím to opravdu tak, jak to píši. Myslím si, že u DDM není co vypořádávat, je to náklad rovnou, možná diskuse by mohla být o radarech. Ale jak říkám - záleží na nasmlouvaném, jak se mezi sebou dohodnou apod. Vy jste bez těch věcí službu dělat nemohli, do kalkulace služby jde DDM plně, DM formou odpisů - jestli takto byla kalkulace, tak není co vypořádávat. 

Zde ještě připojuji, co k tomu napsal Ing. Nejezchleb: 

Takže oni podle smlouvy mají, že se na tom obce budou podílat v rámci "odměny" z VPS, ale asi není nic o následném vypořádání. Tady souhlasím, že bych tedy měl být vlastníkem (jako obec) a potom není co vypořádávat - ty věci nebyly ve spoluvlastnictví, aby se muselo spoluvlartnictví nějak vypořádávat. Pokud na to ve smlouvě pamatováno bylo - potom OK (ale to by se vlastně asi paní neptala). Pokud by věci byly ve spoluvlastnictví, a mělo by se vypořádávat, tak dle mého názoru by základnou byla cena obvyklá - tedy buď určená vzájemnou dohodou, nebo případně znalcem .. - cena by byla násoběna podílem na vlastnictví věci... - nicméně toto asi dle mého názoru nebude nastávat.

Obec Rohozec je jedním členů Svazku pro plynofikaci obcí Rohozecka. Před ukončením činnosti tohoto svazku obdržela obec Rohozec na základní běžný účet částku rovnající se podílu z prodeje majetku. Prosím o radu, jak tento účetní případ zaúčtovat.

Podmínky týkající se finančního vypořádání jsou upraveny zpravidla ve stanovách. Pokud jde o účtování přijatého převodu peněžních prostředků, není upraveno předpisy, ale domníváme se, že by bylo vhodné účtovat jako o výnosu na účtu 649 (volím režim náhrady minulých nákladů - původně od obce např. 572). Příjmovou položku je možné využít z finančního vypořádání - tj. položku mezi obcí a DSO - 2226. 

Pak je ještě možné řešení, že svazek považoval celou dobu majetek za majetek vložený obcemi a prodej tohoto majetku neuskutečnil jako vlastník, ale jménem vlastníků. V knize "Majetek" mám jedno takové rozhodnutí finančního ředitelství, že vlastně svazek neprodává svůj majetek, ale majetek obcí. Jestli svazek nedanil prodej, tak by asi přicházelo v úvahu i vyhodnocení, že se jedná o prodej části majetku a šlo by zaúčtovat na 646 - ale to by se muselo dít i s vypořádáním vlastnictví - aby obec měla část stavby ve vlastnictví po ukončení svazku (tj. nejprve by mělo dojít k převodu evidence majetku a pak k vyřazení prodejem), obec by správně k účtu 646 pak  měla  mít i náklad např. na  553. Zde se přiznávám, že toto doplňuji jen pro případ, že by nějaký takovýto postup vznikl - abych zohlednila více možností. Spíše si myslím, že se vás týká varianta 1. 

Ing. Nejezchleb doplnil - já si taky myslím, že u plynofikace na 99% půjde o situace, kdy obce nevkládaly majetek do DSO, ale že stavěl DSO pro více obcí a byla povinnost třeba 10 let vlastnit. Obce tam vkládaly jen podíl vlastní dotace - tolik můj odhad situace. Proto je VAR 2 pro mne spíše jen teoretická. Když by se aplikovala ta varianta B, tak bych ale určitě chtěl, aby se smlouva uzavírala jménem obcí - fakticky bych potom účtoval na straně svazku asi o pohledávce proti závazku vůči obcím a vyřazení majetku proti 401(403), obce by potom správně asi účtovaly výnos z prodeje a zase proúčtování zůstatkové hodnoty do nákladů (tedy musely by si jakoby nabrat daný majetek ) - ale podle mne takto to nebylo a chtělo by to ještě zdůraznit, že  asi toto není váš případ. Jinak ono je to potenciálně ošemetné i ve vztahu k DPH - kdo vlastně případně realizuje plnění. 

Navazuji zejména na dotaz z 11.11.2014 ohledně plynofikace a pak na dotaz ze dne 18.9.2013 kanalizační přípojky a porosila bych o doplnění z pohledu DPH. V našem městě proběhla revitalizace části města za cca 180 mil. Kč a souběžně se prováděla plynofikace za 12,5 mil. Kč. Náklady byly fakturovány odděleně. Následně došlo k prodeji přípojek provozovateli za výrazně nižší cenu, než byly investiční náklady na její pořízení. Přípojky byly prodány za 2,5 mil. Kč + DPH. S tím souvisí otázka, jak se postavit k nákladům ve výši 12,5 mil. Kč, zda dát do nákladů částku 2,5 mil. Kč (s oporou zákona o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm. t) a zbývající částku považovat za vyvolaný náklad s revitalizací a o tuto částku zvýšit vstupní cenu revitalizace. Z pohledu DPH zůstává nárok na odpočet DPH z celé hodnoty plynofikace anebo jen z částky, která je v nákladech, tj. odpočet DPH z částky 2,5 mil. Kč. Anebo lze posuzovat tyto investice za dvě oddělené akce a pak se do nákladů promítne celá částka plynofikace vč. možnosti odpočtu DPH na vstupu v plné výši. Jaký je správný postup?

Já si rozhodně nemyslím, že by na tento případ měl být aplikován §24 odst. 2 písm. t) - zde se nejedná o majetek vyloučený z odpisování, ani bod 2 se na to nehodí - ten majetek ještě nebyl vůbec využíván ... Nicméně ten §24 odst. 2 písm. t) není argumentem pro řešení ve vztahu k účetnictví či DPH.

Já přesně nevím, co bylo předmětem revitalizace. Určitě odmítám myšlenku, že ztráta z prodeje má automaticky vést k tomu, že "ztrátu" napočtu do vstupní ceny ostatního majetku jako vyvolanou investici. Moc si nedokáži představit, proč by zrovna v tomto případě ztráta z převodu přípojek měla být napočtena do ostatních nákladů na revitalizaci (asi nebyla nějak technicky podmíněna těmi přípojkami a jejich ztrátovým převodem).

Dle mého názoru by:

a) měl být zachován plný odpočet DPH

b) účtoval bych o ztrátovém prodeji majetku (tedy byla by vykázána ztráta ve výši 10 mil. Kč) ZN

Obec má zasíťované parcely, které bude prodávat. Nevíme, jak je to s platbou DPH za tyto pozemky v roce 2016. Obec prodává ornou půdu, teprve prodejem vznikají stavební parcely. Nejsme plátci DPH. Kdo zaplatí DPH za prodané pozemky? Obec nebo kupující?

Tato otázka má v sobě dva aspekty.

a) jste neplátci DPH - tedy pokud budete prodávat pozemky, tak dokud nebudete plátci DPH, tak samozřejmě z prodeje těchto pozemků daň neodvede nikdo. Také prodej těchto pozemků by vás neměl dostat do plátcovství DPH, neboť do obratu se nezapočítává úplata za prodej dlouhodobého majetku. Tedy pokud se ptáte, kdo odvede daň - zda kupující nebo prodávající - prostě nikdo.

b) pokud byste byli plátci DPH - tak nemůžete směšovat pojem stavební pozemek z pohledu třeba katastrálních předpisů a z pohledu DPH. DPH má svou vlastní charakteristiku stavebního pozemku (a od 2016 se tato charakteristika dosti rozšiřuje) - tedy klidně je to vedeno jako orná půda, nicméně nastaly takové skutečnosti, které to z pohledu DPH již mění na "stavební pozemek" ZN

Provedli jsme obnovu autobusových zastávek. Původní plechové zastávky byly zlikvidovány, byly nahrazeny novými, zmenšenými o cca 2/3 autobusovými zastávkami. Na faktuře za autobusové zastávky je odečtena částka za šrotovné starých zastávek. Jak mám postupovat při zavedení do majetku? Původní zastávky jsou již zlikvidovány, měly by jít do škodní komise? V majetku zavést na původní inventární číslo zastávky a provést úbytek likvidace původní zastávky nebo se jedná o vyřazení majetku (zastávky) v důsledku nové výstavby (zas zastávky), tudíž by se původní vyřadila a zůstatková cena by vstoupila do pořizovací ceny zastávky (a tedy nové inventární číslo)? Doplnění: Pod autobusovými zastávkami je stávající zpevněná plocha, která nebyla investicí nijak pozměněna. Vyměnily se tedy pouze přístřešky.

Dle výše uvedeného bych doporučila spíše vyřazení stavby v důsledku nové výstavby. Nelikvidovala se celá stavba - podklady zůstaly. Pak bychom nic nemuseli dávat do škodní komise. Nechali bychom původní inventární číslo. Je pak potřeba udělat odhad, např. že se zlikvidovalo 80% hodnoty zastávky - pak vezmeme 80% z 021 a 80% z oprávek a odečteme - a vyjde nám ZC vyřazené části - tu zaúčtujeme 042 MD/ 081 (tím se bude rovnat část 081 =80% 021)a těch 80% pak vyřadíme 081/021. Na 042 pak dáme hodnotu nové zastávky a zařadíme jako TZ - 021/042 a asi bude dobré nastavit novou životnost. Připadá mi to takto správnější. To šrotovné na fa odečtěte z 042 - je to pro vás snížení pořizovací ceny. 

Jen doplnění:  Když je zlikvidováno, tak asi již škodní komise nemá co řešit, mohla řešit, jak se naloží třeba s plechem ze starých zastávek - ale ten prodala dodavatelská firma (viz rozpis fa). 

Obec schválila prodej pozemku (KN-ostatní plocha). Na pozemku je 50 let stará asfaltová zpevněná plocha (KN-způsob využití-silnice). Nový majitel chce na pozemku vybudovat parkoviště. Jak je to s DPH v roce 2015 a jak by to bylo s DPH v roce 2016? Nějak se v tom motám.

Já si v tomto případě myslím, že by to bylo v režimu osvobozeno a to jak v roce 2015, tak i v roce 2016. Podle Vašeho popisu se domnívám, že se musíme bavit o zastavěném pozemku (stavba staré komunikace bude asi významná z hlediska využití pozemku - tedy i optikou informace GFŘ z léta 2015 bych to viděl na "zastavěný pozemek"). Nyní budeme testovat, zda již proběhl časový test - pokud uvádíte, že ta komunikace je tam již 50 let - tak bezesporu ano a vychází mi z toho osvobození (jak pro rok 2015, tak i 2016). Tady se určitě nemusíme bavit o nějaké otázce "testování od podstatné změny", kterou zavádí od roku 2016 (vyrozuměl jsem, že v poslední době tady žádný zásadní technický zásah do komunikace nebyl) ZN

Prosím o pomoc, z mezd zaměstnanců zasílán exekuce a účtuji předpis - 331 MD/379D. Dále přeposílám jejich sjednaná spoření na různé účty - účtuji předpis 331 MD/378 D. Je to správně?

Ta exekuce je takto možná, pozor 379 mají jako závazek podnikatelé, VUJ mají z nepochopitelných důvodů závazek 378 (pohledávku 377). (Ale asi jen překlep, že?)

To druhé již není dobře - účet zaměstnance nemění závazek vůči zaměstnanci na závazek k někomu jinému, zápis 331/378 zde není vůbec potřeba, správně je ponechání na 331 a převod na účet zaměstnance (ať již běžný, nebo spořící) je jen 331/231. 

Jaký orgán ÚSC "určuje podmínky" (schvaluje/vyhlašuje) program podle § 10c zákona č. 250/2000 Sb., u kterého nebude stanovena minimální ani maximální požadovaná výše dotace. Předpokládáme však (praxe z minulých let), že bude jeden žadatel o částku nad 50.000,- Kč (veřejnoprávní smlouva v kompetenci ZMě). Celkovou alokaci programu předpokládáme ve výši 500.000,- Kč.

Předpis toto neřeší, konzultovala jsem v únoru s odborem 12, v souladu s jejich názorem jsem dávala tuto odpověď: (je to část kopie z dotazu z 13.2.2015)

Schválení programu - pokud by obsahoval jen dotace do 50 tis. Kč , tak rada, pokud i nad 50 tis. Kč, tak bych doporučovala schválení programu jak radou, tak zastupitelstvem - jsou tam různé kompetence, tak pro jistotu radši oběma orgány dle svých kompetencí. To schválení zastupitelstvem je kvůli tomu, že z  programu vyplynou podmínky, které by se měly dát do smlouvy, kterou potom budou schvalovat  a to by asi byl problém, kdyby se jim nechtělo schválit něco, co vyplývá z programu schváleným radou...aby byla větší právní jistota jak u žadatelů, tak i u obce. 

Městys má ve svém vlastnictví prodejnu potravin. V tomto roce letitý nájemník ukončil nájem a od listopadu bude uzavřena nová nájemní smlouva. Do srpna 2015 byl nájem v režimu osvobozeného plnění. Nový nájemce je plátce DPH a my využijeme této možnosti a nájem bude zdaňován. V souvislosti s výměnou nájemníků byly na budově vyměněny okna, dlažba a byla opravena elektroinstalace. V tomto roce se ještě počítá se zateplením objektu. Můj dotaz zní - můžeme si ze stavebních prací uplatnit odpočet daně za období, kdy byl objekt prázdný, nebo až od listopadu ? Ještě mně trápí myšlenka, že si budeme nárokovat odpočet daně a nájemník tam bude třeba jen 2 roky a následně tam bude neplátce daně. Jak postupovat v takovém případě ? Ještě bych chtěla podotknout, že městys tuto prodejnu bude vždy pronajímat jako prodejnu potravin a nevyužívá její prostory ke svým potřebám.

Nebudu zastírat, že to není mírně sporným tématem. Já osobně bych z těch oprav, které jsou v tom mezidobí, kdy byl objekt prázdný, uplatnil plný odpočet daně - argumentoval bych tím, že jsou prováděny v přímé souvislosti s úpravami objektu ve vazbě na nově uzavíraný pronájem s DPH. V zásadě si myslím, že charakter oprav, který popisujete, tomu i odpovídá (novou elektroinstalaci - cílem je to asi dát do pořádku pro nového nájemníka ...)

Chápu, že to může být sporné - někdo může spíše uvažovat tak, že opravou prvotně odstraňuji to, co mi původní nájemce způsobil - ale moc se mi to nezdá (to bych třeba ještě vnínal za situace, když by to na konci nájemního vztahu třeba poničil a já odstraňoval toto prokazatelné poničení - pokud by ta oprava měla takový charakter - tak se přiznán, také bych váhal - třeba alespoň zda nedat danou opravu do odpočtu koeficientem podle §76).

Ale jak jsem řekl - spíše bych poukazoval na to, že to opravuji ve vztahu k novému nájmu a do plného odpočtu bych šel. U toho zateplení samozřejmě také.

Jinak to vyrovnání odpočtu DPH - v zákoně máme konstrukci, že vyrovnáváme odpočet DPH z investic - tedy opravy by již zůstaly odpočteny, nicméně u investic by se musely dělat následné úpravy odpoču daně podle §78 (tedy to zateplení).ZN

Dostala se mi do rukou smlouva o výpůjče, kde půjčitel je MAS. Naše obec si tedy půjčila bezplatně z MASky štěpkovač na dobu určitou a to do 31.12.2020. Po této době přejde vlastnické právo k štěpkovači bezplatně na naši obec. Marně jsem ve smlouvě hledala nějakou cenu štěpkovače a až po delším pátrání jsem objevila odůvodnění žádosti kde stojí : Obec se zapojila do projektu " Využití bioodpadu v obcích MAS ", kde bude obci dodán štěpkovač dle smlouvy o výpůjčce. Ve výběrovém řízení byla vysoutěžena cena připadající na obec ve výši 227 480,-, přičemž dotace z OPŽP pokryje 90% této částky. Žádáme vás o poskytnutí individuální dotace ve výši 10% tj. 22 748,- Kč. Na tuto částku tj. 22 748,- mám další smlouvu a to o poskytnutí finančního příspěvku, kterou jsem zaúčtovala : předpis 999/916, úhrada 373/231 par. 3900, pol. 5221, 916/999. Vyúčtování příspěvku je do 31.12.2015, kde budu účtovat 572/373. Teď nevím v jaké ceně mám štěpkovač zařadit na podrozvahu a nebo co bude dál. Předpokládám, že zde budu štěpkovač evidovat a po 31.12.2020 ho zařadím do majetku.

Tam je problém, že žádný účet podrozvahy není pro evidenci majetku ve výpůjčce vhodný, na podrozvaze by se měl evidovat jen závazek, kdybyste majetek zničili,  v jaké výši byste ho měli zaplatit, ale zpravidla si majetek proto, abychom ho ničili, nepůjčujeme. Bylo by úplně v pořádku, když nebudete výpůjčený štěpkovač evidovat nikde, nebo jen mimoúčetně v nějaké OTE (kvůli inventarizaci). Vlastník po dobu udržitelnosti tento majetek povede v rozvaze a kvůli inventarizaci si asi s vaší obcí bude odsouhlasovat , že jej používáte, že ještě existuje. Štěpkovač vám pak darují, je to MAS, takže ne VUJ a dar se bude muset v roce 2020 ocenit RPC. 

V rozpočtu máme schválený závazný ukazatel - příspěvek na provoz PO ZŠ par. 3113, pol. tř. 5. Při rozpisu rozpočtu stanový starosta (dopisem) PO podmínky čerpání příspěvku - závazné ukazatele - kde je mimo jiné určeno, kolik můžou čerpat na opravy, kolik na energie, na odpisy...výše vychází z finančního plánu PO. 1) můžeme toto PO stanovit a je to v kompetenci starosty? Dále je stanoveno, že prostředky jiného druhu nákladů můžou čerpat pouze s předběžným souhlasem zřizovatele. 2) může tyto přesuny povolit starosta?

Ing. Nejezchleb:

Upřímně řečeno - v tomto aspektu si nebudu jistý na 100 % - tedy budu uvádět, co si myslím:

- ANO - poskytovatel příspěvku má právo stanovit, na co přesně jsou peněžní prostředky poskytovány (nepovažuji to za vhodné - určitě bych si myslel, že by třeba měli dostat právo na nějakou odchylku od rozpočtu, ale to, co popisujete, je určitě možné)

- ANO - dle mého názoru je to potenciálně v kompetenci starosty - předpokládám, že jsme u obce nemající Radu a výkon funkce zřizovatele zde bude realizovat starosta

- ANO - pokud starosta z pozice zřizovatele stanovuje na co se bude čerpat, potom i starosta může provádět dané změny.

Tedy pokud zrekapituluji - postup se mi jeví jako legální.

Budeme prodávat pozemek st. 548 a další pozemky (zahrada). V roce 2015 je podepsána kupní smlouva. Kupující bude za pozemky platit ve 4 splátkách, z nichž 2 splátky budou v roce 2015 a zbytek v roce 2016. Na p. č. st. 548 je budova, která je ovšem postavená načerno. Všechny prodávané pozemky jsou připlocené k domu. V současné době kupující užívá městské pozemky bez právního důvodu. Kupující si sám zlegalizuje stavbu a návrh na vklad kupní smlouvy a návrh na zápis budovy na p. č. st.548 bude podán na KÚ až v roce 2016, kdy bude doplacena celá kupní cena. Potřebovala bych poradit, jak to bude s DPH. Jestli už mám odvádět DPH v roce 2015 z těch dvou splátek (záloh), když vlastně na pozemku žádná stavba (oficiálně) nestojí a ještě pro rok 2015 se odvádět nemusí. Nebo se na to mám dívat tak, že vím co bude a odvést už letos (2 splátky) a zbytek v roce 2016 (2 splátky). Nebo poslední možnost, že odvedu celé až po návrhu na KÚ v roce 2016.

Ing. Nejezchleb:

Není mi ten případ asi úplně jasný - zejména důvod, proč myslíte, že by mělo v roce 2016 dojít ke zdanění (respektive z jakého důvodu by zde měla být změna v porovnání s rokem 2015). 

Pokud zrekapituluji - máme pozemek, na kterém stojí dům (zkoušel jsem jej podle Vašich údajů parcely hledat v katastru nemovitostí a pokud je to ten na náměstí, tak tam ten objekt stojí asi již hodně dlouho). Tedy z pohledu DPH je zastavěný. Aby prodej byl zatížen daní, muselo by se jednat o "novostavbu" (tedy nyní ještě zjednodušeně v testovací lhůtě 3 roky). Pokud to charakteristiku novostavby nesplňuje, tak daný převod by byl v roce 2015 a 2016 osvobozen od daně.

V zásadě jediným rozdílem mezi lety 2015 a 2016 je to, že od roku 2016 má být test pro novostavbu také od "podstatné změny" - jen jaksi do zákona zapomněli napsat, co to podstatná změna je - toto nyní dotazujeme na GFŘ - ale stále odpověď nemáme - tedy to by mohl být jediný rozdíl mezi pohledem roku 2015 a 2016 (tedy pokud víte, že na domě probíhala nějaká rozsáhlá rekonstrukce).

Takže pokud by popis zde uvedený nestačil, prosím ještě o odeslání upřesnění - z jakého důvodu se domníváte, že by v roce 2016 mělo dojít případně ke zdanění daného prodeje ... - no a potom to zkusíme nějak dořešit.

Dobrý den, prosím o radu. 1/ Obdrželi jsme investiční dotaci z kraje na pořízení zrcadel a zpomalovačů rychlosti na státní a místní komunikaci, prosím o radu jak zaúčtovat faktury za práce s tímto spojené? Myslela jsme jako opravu nebo materiál, ale když je dotace investiční, tak jako stavbu pol.6121 a par.6171 nebo 2212? 2/ ZO schválilo pronájem společenské místnosti a pronájem káry za auto, nájem z místnosti asi na pol. 1343, ale prosím o radu kam nájem za káru a proti jakému účtu? Extra bankovní účet (jako máme na hospodářskou činnost) na to asi zřizovat nemusíme, bude to pár korun za rok? 3/ Obec by chtěla pořádat kulturní akce (pouťovou zábavu apod.), ŽL na pořádání kulturních akcí máme, občerstvení zajišťuje jiná osoba. Musíme na to zřídit nový účet v bance a jak zaúčtovat vstupné a platbu za hudbu, poplatky OSA apod.? Myslíme si, že většinou by vstupné s bídou pokrylo náklady. A jak to udělat, pokud by na to vstupné nestačilo?

1/ Máte pravdu, že pořízení zpomalovačů a zrcadel na pozemních komunikacích by bylo optimální vyhodnotit jako opravu (nákup materiálu na opravu) komunikací. Tady však bude třeba dát přednost zaúčtování podle druhu přijatého transferu, to znamená jako technické zhodnocení komunikací a investiční výdaj. U místní komunikace se bude jednat o TZ majetku obce s evidencí na účtu 021. Problematičtější situace bude u TZ státní komunikace, protože tady se bude jednat o TZ cizího majetku. Obec může pořídit TZ cizího majetku se souhlasem vlastníka s právem jej evidovat i odpisovat, eviduje se také na účtu 021. Protože se jedná o zhodnocení majetku cizího vlastníka, je vhodné dát ke schválení zastupitelstvu. Vlastník, pokud zásah do svého majetku schválí, by měl stanovit i pravidla, zda bude chtít např. TZ protokolárně předat nebo zda dá souhlas obci s evidováním a odepisováním TZ. Faktury na náklady související s pořízením TZ se v obou případech účtují přes účet 042, výdaj s položkou 6121, odpa 2212.

2/ Pronájem místnosti i káry bude s předpisem 311/603, úhrada pronájmu místnosti s položkou 2132 a odpa dle účelu, úhrada pronájmu káry s položkou 2133 a odpa dle rozpočtu, např. 3639. Zvláštní účet, pokud není v rámci hospodářské činnosti, není určitě třeba zřizovat.

3/ Pořádání kulturních akcí je mimo podnikatelskou činnost, nejedná se o soustavnou činnost za účelem dosažení zisku a to bez ohledu na to, zda je např. jednorázově nějaký zisk u kulturní akce vykázán. Vstupné je službou, bude se účtovat jako výnos na účtu 602, v RS položka 2111, odpa dle rozpočtu (např. 3399). Poplatky OSA budou vykázány jako náklad na účtu 549, položka 5041.