Dotazy

Obec v roce 2012 vybudovala vodovodní řad přes pozemek soukromého majitele. Ústně bylo s majitelem dohodnuto, že až postaví na této parcele dům, obci odprodá tu část pozemku, přes kterou tento řad vede a zaplatí obci 1/3 nákladů vodovodního řadu mínus cena za pozemek. K sepsání smlouvy s majitelem došlo až nyní. Smlouvu posílám na email. Navíc majitel pozemku nyní poslal obci peníze, ještě než byla tato smlouva zanesena do katastru. K dnešnímu datu, tam ještě pořád není vložena. Prosím o radu, jak tento případ účtovat a zda majiteli zatím vrátit peníze zpět na účet.

Úhradu  nad zápočet (smlouva došla na mail, je tam ustanovení o zápočtu) nevracejte, tato částka nemá jakoby co dělat s pořízením pozemku, datum dodání návrhu na vklad je jen okamžikem, kdy lze udělat zápočet. Druhá strana  hradí tu 1/3 nákladu.  K datu podání návrhu na vklad pořídíte pozemek zápisem 042/321 a zařadíte jej včetně vedlejších pořizovacích nákladů 031/042. 

U toho vodovodního řádu nemám informaci , zda majitel vlastní tu 1/3 vodovodního řádu, nebo zda se jedná jen o příspěvek na pořízení majetku ve vlastnictví obce. Ono spoluvlastnictví řádu není jednoduché, někteří právníci to vylučují, ale v praxi se to děje často. Pokud je to však jen příspěvek, tak se vlastně účetně jedná o dotaci na pořízení DM a měl by se účtovat na 403. Takže, pokud se jedná o tento případ, pak uděláte předpis (můžete ihned): 344 MD/ 403 D (pokud již nebyl v minulosti udělán), úhradu od pána již můžete přijmout ihned zápisem 231 odpa 2310 pol. 3121 MD/ 344 D. A k datu podání návrhu na vkladu uděláte zápočet - 321 MD (závazek z kupní smlouvy)/ 344 D ve výši kupní cenu pozemku. 

403 dáte na kartu majetku s datem až např. dle podpisu smlouvy a začnete rozpouštět až od data zařazení - není potřeba nic přepočítávat zpětně. Tento postup je dle jednoho stanoviska MF - kopíruji ho sem: 

"Viděl bych to tak, že v ČÚS máme popsány dva postupy účtování, které jsou dvěma mezními situacemi. Jde o nápravu nepřesného odhadu s jednorázovým dopadem do VH bez vlivu na SÚ 403 a bez změny TP, a o opravu se zaúčtováním opravy na SÚ 403 a změnou TP. Situace, které popisuješ, mi připadají jako nové skutečnosti, které je potřeba zaúčtovat, tj. ani jedna z výše uvedených krajních variant. Aplikace jedné nebo druhé krajní varianty má vždy nějaké „ale“, takže mi připadá optimální (ne ideální), aby sama ÚJ posoudila VÝZNAMNOST nové skutečnosti. Pokud by šlo o částku významnou, upravil bych (nikoliv opravil) SÚ 403 a i TP (pzn. TP = transferový podíl) (např. dodatečně doplnil nově získanou dotaci), aby to celé totálně nezkreslilo aktuální VH. Při nevýznamné částce pak režim jako u nepřesného odhadu s celým dopadem do VH. Prostě pokud by šlo o novou skutečnost, musí posoudit sama ÚJ. Souhlasím, že toto NENÍ upraveno v ČÚS." 

V naší obci bydlí rodina, která je ve složité finanční situaci. Má 3 děti , jedno z nich má kombinované postižení. Postižené dítě dováží Maltézská pomoc do speciální školy asi 20 km vzdálené. Zastupitelstvo obce by rodině chtělo přispět na dopravu, nevíme jakou formou, zda by bylo možné poskytnout měsíční příspěvek nebo je lepší jednorázový dar a na základě jakého dokumentu.

V úvahu může připadnout buď poskynutí dotace (podle zákona č. 250/2000 Sb.) nebo daru (podle občanského zákoníku). Základní odlišnost je v tom, že při poskynutí dotace obec požaduje finanční vypořádání a kontroluje, zda byl dodržen účel použití poskytnutých prostředků. Naopak u daru obec účel užití prostředků nestanovuje, finanční vypořádání nevyžaduje, obci jakoby nezáleží na tom, na jaký účel obdarovaný prostředky použije. Pokud se obec rozhodne pro dotaci, pak je třeba se řídit uvedeným zákonem č. 250/2000 Sb. V tom případě je třeba, aby žadatel podal žádost o dotaci, která bude obsahovat náležitosti dle § 10a odst. 3 zákona (mj. účel použití prostředků, částku a také dobu, v níž má být dosaženo účelu). Vhodné je, pokud obec vypracuje formulář, který zajistí, že žadatel nezapomene na nějakou povinnou náležitost. Pokud obec o žádosti kladně rozhodne, je třeba uzavřít veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace s náležitostmi dle § 10a odst. 5 zákona. Ve smlouvě je určitě možné sjednat, že budou prostředky vyplaceny jednorázově či vypláceny měsíčně např. po dobu jednoho roku nebo jiné doby, stejně tak, jaká bude forma finančního vypořádání, zda bude příjemce výdaje na dopravu prokazovat měsíčně, čtvrtletně nebo až ke stanovenému datu. Zákon pouze stanovuje minimální náležitosti, jaké má smlouva obsahovat, v rámci nich lze podmínky sjednat tak, aby vyhovovaly stanovenému účelu a podmínkám.

Druhou možností poskynutí prostředků je formou daru. Jak bylo řečeno, v tomto případě obec nesleduje použití finančních prostředků, darovací smlouva nemusí být písemná, postačuje usnesení orgánu. Nelze obecně říci, zda je lepší dotace nebo dar. Je třeba se rozhodnout zejména dle toho, jak moc obci záleží na vyúčtování použití prostředků.

Dobrý den, na našem úřadě došlo k organizačním změnám, kdy část odboru vnitřních věcí (oddělení hospodářské správy) a samostatné oddělení informační systém (OIS) byly sloučeny v jeden odbor hospodářské správy (OHS). V rámci tohoto nového odboru byla tato dvě oddělení zachována, přičemž odd. hosp. správy vede jeden místostarosta a odd. informační systém vede starosta. Před organizační změnou měl odbor vnitřních věcí (OVV) a odd. informační systém každý své ORJ, jelikož se sledovaly výdaje za každou oblast zvlášť a tento požadavek přetrvává i nadále. Z OVV přešlo ORJ na oddělení hosp. správy a u OIS zůstalo zachováno jejich ORJ, tzn. že jeden odbor má dvě ORJ, přičemž příkazcem je vedoucí odboru pro oba správce ORJ. Teď nám vnitřní audit napadl, že dle zákona není možné, aby jeden odbor měl dvě ORJ, jednoho příkazce a dva správce. Chtěli bychom se zeptat, zda je to dáno nějakým zákonem a kterým nebo zda je to přípustné a za jakých podmínek. Právě probíhá návrh rozpočtu na další rok, tak bychom tuto situaci potřebovali ujasnit. Předem děkujeme za odpověď.

Určitě ničemu nevadí, když v rámci jednoho odboru existuje jeden příkazce a dva správci rozpočtu. To je záležitostí vnitřního nastavení a rozdělení kompetencí. Pro konkrétnější odpověď by však bylo třeba znát, jakou argumentací vnitřní audit svůj postoj zdůvodňuje. Je pravda, když se podíváme např. na § 26 odst. 1 zákona o finanční kontrole, tak písm. a) výslovně připouští více příkazců operací v rámci jednoho ÚSC (v rámci věty použito množné číslo), kdežto větná stavba věty pod písm. b) (správce rozpočtu) je odlišná a používá jednotné číslo. Dle ustanovení písm. b) předběžnou kontrolu plánované operace zajišťuje vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím tohoto orgánu jako správce rozpočtu. Tato formulace je však obecná a nelze z ní vyložit, že v rámci jednoho konkrétního odboru (např. hospodářské správy) může být pouze jeden správce rozpočtu. Systém je třeba upravit vnitřními předpisy, je však nutné, aby byly stanoveny jasné odpovědnosti za jednotlivé části rozpočtu. V rámci systému pak bude určitě stát vedoucí zaměstnanec, který bude za systém odpovídat.

V naší obci se prodal stavební pozemek v hodnotě 150,- Kč/m2 s tím, že pokud se zkolauduje stavba do 5 let od prodeje, tak se vrátí částka 50,- Kč/m2 kupujícím. Chtěla bych se zeptat, jak zaúčtovat tento případ.

Je to případ na zaúčtování účetní rezervy. Posílám Vám popis účtování v příloze v dalším mailu, zkusím i zkopírovat, ale nebere mi to excel. (je to kapitola 11)

·      rezerva na „vratky“ výnosů (budoucí slevy)

Uvádíme dva obdobné příklady, které splňují definici rezervy (závazek vznikl a existuje k rozvahovému dni, výše závazku je nejistá, proto z důvodu akruálního principu časové a věcné souvislosti s výnosy je třeba vytvořit nákladovou rezervu).

Příklad č. 1: Obec prodává pozemky za 600 tis. Kč s tím, že pokud bude do 3 let na těchto pozemcích zkolaudován rodinný dům, vrátí kupujícímu 200 tis. Kč. Takto bylo v roce 2010 prodáno 20 stavebních parcel. 

Ocenění rezervy:

Odhadujeme, že podmínky splní 15 kupujících. Ocenění rezervy 200 x 15= 3 mil. Kč

V roce 2013 bylo zjištěno, že kolaudovalo 16 kupujících.

Zaúčtování příkladu č. 1

1. Tvorba rezervy ve výši odhadu 555/441 ve výši   3 mil.  (rok prodeje)

2. Předpis závazku z přiznané slevy  647 (549)/ 378 ve výši 3,2 (rok splnění podmínek pro slevu)

3. Rozpuštění rezervy v době vzniku nákladů 441/555 ve výši 3 

*Jedná se o přiznání slevy, tj. součásti ocenění výnosu, která by měla být v souladu s ustanovením §69 vyhlášky č. 410/2009 Sb. zaúčtována meziročně na účet, kterého se týká, proto preferujeme volbu zaúčtování na 647 minus D. Zaslání poskytnuté slevy by bylo ÚSC účetním zápisem: 378 MD/231 odpa např. 3639 a pol. 5909 D (u rozpočtové skladby volíme výdajovou položku v logice meziroční platby bez ohledu na účtování minusem na výnosy).

VH z účetní operace příkladu č.1 v roce 2012 (bez vlivu zaúčtování na 554 Prodané pozemky): 20 x 600 = 12 mil. výnosy minus 3 mil. náklady (555) = 9 mil. Toto zobrazení VH je věrnější, než vykázat v roce 2010 VH ve výši 12 mil. a v roce 2013 VH ve výši -3,2 mil. Kč.

Naší obci v loňském roce darovali občané pozemky (trvalý trav. porost, ostat. plocha, zahrada), zaúčtovala jsem to na účet 031. Na těchto pozemcích byla štěrková (polní) cesta. V letošním roce obec prováděla opravy místních komunikací (několik cest v obci) a na této cestě nechala udělat asfalt. Před tím jsme ještě nechali udělat změnu v katastru nemovitostí a tyto pozemky změnili na komunikaci. Smlouva a faktura od dodavatele byla jako oprava místních komunikací. Zaúčtovala jsem to na účet SÚ 511 jako opravu. Nyní jsem si uvědomila, že máme novou asfaltovou cestu, která ale není vedena v inventurách a na majetkovém účtu. Je možné udělat opravu: - SÚ 511 + SÚ 042 a převést na účet 021.

Určitě udělejte opravu účetní, tak jak navrhujete; když to bylo letos, tak bude i lepší udělat rozpočtovou změnu u položek 5171 a 6121.  Asfalt na polní cestu fyzickou opravou není, je to zhodnocení, pro vás dokonce jakoby znovupořízení majetku (když polní cesta jako stavba asi při daru zavedena nebyla). 

Seznámili jsme se se žádostí Svazu města a obcí o vysvětlení některých záležitostí k problematice nepeněžních příjmů v souvislosti s bezúplatným užíváním majetku dle novely zákona o dani z příjmu ze dne 5.6.2015 a s odpovědí Ministerstva financí ze dne 9.7.2015, které jsou zveřejněny ve Vašich dokumentech. V této souvislosti máme na Vás upřesňující dotazy, jak vykládat § 19b) odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Je dle novely nutno: - Zahrnout v daňovém přiznání za rok 2015 vypůjčený majetek příspěvkovou organizací do základu daně, i když byla smlouva o výpůjčce uzavřena před několika lety a ne v roce 2015? - Pokud ano, jak tento majetkový prospěch ocenit? - Ve vztahu k dani z příjmu má vliv na toto ustanovení, zda jde o hlavní či doplňkovou činnost příspěvkové organizace? - Jaké je Vaše doporučení k právní formě předání majetku příspěvkovým organizacím? Lze zachovat výpůjčky a nájmy či je potřebné přejít na institut svěření majetku k hospodaření dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech? Konkrétní případ: Základní škola má ve výpůjčce celý areál školy. Ve zřizovací listině má v rámci hlavní činnosti povoleno i pronajímání tělocvičny (není to tedy doplňková činnost). Příjmy z pronájmu jí zůstávají a používá je na krytí nákladů hlavní činnosti. Jak na tuto situaci aplikovat § 19b) odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Já jen raději na začátek uvedu - asi sami chápete, že ty odpovědi byly ve většině případů "vyhnutí se" problému. Takže já mohu napsat, co bych ve světle daných odpovědí (a znění zákona) udělal - nemohu garantovat, že je to správná aplikace daného zákona.

a) osobně bych přes velice podivné znění §23 odst. 6 písm. b) vyhodnocoval výši nepeněžního prospěchu spíše na bázi ročního obvyklého nájemného. Chápu, že znění uvedené v zákoně by napovídalo, že je zde nesmyslně uvedena celá účetní hodnota majetku (potom logicky k datu zahájení účinnosti smlouvy - ale i to zde ostatně chybí) - nicméně MF se ve své odpovědi tomuto problému naprosto očividně vyhnulo - tedy raději bych postupoval řekněme "logicky" a odhadl bych výši běžného nájemného. Tím, že jsme v režimu +/- (jak oni ostatně potvrzují), tak se domnívám, že pokud se odhad až tolik nepovede, tak v rámci případné kontroly jsem schopen korigovat jak + tak i to související minus - tedy nemělo by to být předmětem doměrku - vyjádření v tomto směru se domáhá KDP v Koordinačním výboru - viz odkaz na aktuality, nicméně GFŘ jim také odmítá odpovědět.

b) výše uvedeným jsem odpověděl i k výši ocenění - normálně bych si třeba u budovy řekl, že budu uvažovat ve vašich podmínkách třeba o 400 Kč za metr čtvereční a rok a pronásobil to plochou (prosím to je příklad ...)

c) posouzení, zda jde o hlavní nebo doplňkovou činnost z mého pohledu dopad nemá - zde jde o to, zda ten nepeněžní příjem vznikl na aktivitě, kteá je nebo není vyjmenovaná v §20 odst. 8 - my jsme právě upozorňovali na případy smíšeného použití (třeba pro školství a nějaké pronájmy nebo stravování cizích) - nabízeli jsme nějaké varianty a oni dle mého názoru vybrali úplně tu nejhorší - že mám pracovat s nějakým poměrem využití k činnostem podle §20 odst. 8 a zbytku (samozřejmě to není napsáno v legislativě a přináší to jen další otazníky ...). Protože si to v praxi nedokáži vůbec představit, volil bych variantu "neosvobozovat jako celek", raději celé přidanit (ř. 20 nebo 30) a na ř. 112 zase celé snížit. Je to podle mne jednodušší a mnohem bezpečnější, než diskutovat v takovýchto případech o nějakých poměrech.

Z hlediska majetkoprávního uspořádání - já moc nevím - vše má výhody  a nevýhody:

- svěřit majetek - to se vyjádřili (byť to nekoresponduje s §23 odst. 6 písm. b), že se o nepeněžní prospěch nejedná, nicméně máme dva problémy - jednak tím navýším objem aktiv a některé tak "dostanu" do PAPu. Dále pokud investiční činnost děláte ze strany zřizovatele, tak odepisování majetku na straně PO je v zásadě ne až tak logické

- pronajmout - tady sice si řeším problém z hlediska dani, nicméně zvyšuji si obrat na straně obce (další osvobozená plnění od DPH) a tímto nájmem si také zhorušuji koeficient podle §76 (pokud s ním něco uplatňuji)

- vypůjčit - zase případně mám pamatovat na tu věc v dani z příjmů - nicméně v tom režimu +/- by to spíše byla technická věc.

Takže já bych zatím zachoval výpůjčky (samozřejmě pokud nemají třeba nějakou výraznou doplňkovou činnost, kterou vstupují na trh - tam potom pro relevantní vyčíslení nákladů a také ve vztahu k problematice veřejné podpory bych spíše volil vztah nájemní). Ono tím pádem z toho také někdy vychází, že školku bych řešil jinak než třeba školní jídelnu či objekt technických služeb ...

Tak prosím - znovu opakuji - státní správa se odpovědím zatím vyhýbá, tedy snažil jsem se vysvětlit, jak bych se nyní zachoval - jestli je to správně, to ukáže až čas. ZN

Dobrý den, mám prosím dotaz ohledně řádku A4. A5 v kontrolním hlášení. Chápu dobře, že do řádku A4 budu psát údaje, které budou korespondovat s řádkem 1 a 2 daňového přiznání? Není mně ale jasné jak mám dělit plnění do 10 tis. a nad 10 tis v účetnictví aby šlo správně do daňového přiznání? Na kterém řádku se mně to v daňovém přiznání promítne? A už vůbec nechápu co budu dávat na řádek A5? týká se to pouze řádku 12 a 13 daňového přiznání? A co konkrétně řádek 12 a 13 má za náplň? Nějak mě nenapadá co konkrétně by tam obce mohly dávat? Já tam celá léta co jsem plátce nic neúčtovala. Asi je to zmatený dotaz, omlouvám se a děkuji.

Takže k jednotlivým dotazům:

a) ano - A4 a 5 je o poskytnutých plněních na ř. 1 a 2 přiznání s tím, že součet uvedených plnění na A4 a A5 by měl odpovídat hodnotě uvedené na ř. 1 a 2 přiznání. To je ostatně uvedeno i v manuálu ke kontrolnímu hlášení (poslední část - kontroly):

Celková hodnota základu daně A.4. a A.5. za zdaňovací období (nebo součet tří kontrolních hlášení u čtvrtletního plátce) odpovídá řádku 1 a 2 přiznání k DPH.

Jak budete dělit plnění mezi ta, které jsou do 10 tis. kč a nad 10 tis. Kč - prosím to se neptejte mne - to je dotaz na poskytovatele software (zda si to rozhodí sami při stejném kódu nebo zda bude nutno dávat pro každý případ dva různé kódy - respektive záznamové jednotky).

Takže raději ještě jednou - plnění z ř. 1 a 2 přiznání rozepisuji do A.4 a.5 kontrolního hlášení tak, aby se součty hodnot zde uvedených rovnaly (tedy to nebudeme nějak promítat do daňového přiznání). A4 je položkově pro případy nad 10 tis. kč, A.5 je kumulativně pro zbytek případů.

b) pokud se týká ř. 12 a 13 přiznání k DPH, tak souhlasím, že aplikace na USC a PO je velice řídká - mohlo by se zde například objevovat následující:

- pořízení software z nečlenského státu EU - například z USA, Izraele (povinnost prodanit v ČR)

- pořízení nějaké služby od zahraničního neplátce DPH (služba má místo plnění v ČR) ZN

Obec zateplila budovu obecního úřadu z dotace OPŽP, finacování EX ANTE. Prosím o kontrolu účtování, protože z těch záloh a dohadných účtů a vypořádání jsem docela vedle. 1.k datu rozhodnutí ( v r. 2014) podrozvaha 955/999 2.Příjem dotace ( po realizaci akce) v srpnu 2015 ve výši 1006020,90 (85%) jsem zaúčtovala 231 pol 4216 UZ 54515835 MD/472 D a 59177,- Kč (5%) jsem zaúčtovala 231 pol. 4213 54190877 MD/472 D. A zároveň odúčtování z podrozvahy 999/955. 3. Předpis faktur 042/321 100, úhrada faktur v srpnu 2015 321 100/231 odpa.6171 pol 6121 rozpočítané z uznatelných nákladů s označením UZ, N,ZDROJ na 85%,5% a 10% (spoluúčast obce). Neuznatelné jen s označením ORG (ORG mám označené všechny účty, na kterých jsem v souvislosti se stavbou účtovala). 4. K 30.9.2015 vydaný kolaudační souhlas jsem zaúčtovala zařazení TZ 021/042 v celkové částce díla a 388/403 ve výši dotace – kvůli odpisům. 5. K jakému datu budu účtovat vypořádání dotace? Na rozhodnutí je jen termín realizace akce 1.7.2015. A bude účtování takto: 346/388 a 472/346 ve výši dotace?

Odpověď vepsána k dílčím dotazům tučným základním písmem: 

1.k datu rozhodnutí  ( v r. 2014) podrozvaha 955/999 - ano v pořádku 

2.Příjem dotace ( po realizaci akce) v srpnu  2015 ve výši 1006020,90 (85%) jsem zaúčtovala  231 pol 4216 UZ 54515835 MD/472 D a 59177,- Kč (5%) jsem zaúčtovala 231 pol. 4213 54190877 MD/472 D. A zároveň odúčtování z podrozvahy 999/955.

Přesně tak, jste šikulka (a dále vlastní org k celé akci ke všem účtům -i k 472!)

3. Předpis faktur 042/321 100,  úhrada faktur v srpnu 2015 321 100/231 odpa.6171 pol 6121 rozpočítané z uznatelných nákladů s označením UZ, N,ZDROJ na 85%,5% a 10% (spoluúčast obce). Neuznatelné jen s označením ORG (ORG mám označené všechny účty, na kterých jsem v souvislosti se stavbou účtovala).

Takže org máte - toto je taky dobře. 

4. K 30.9.2015 vydaný kolaudační souhlas jsem zaúčtovala zařazení TZ 021/042 v celkové částce díla a 388/403 ve výši dotace – kvůli odpisům.

Taky dobře!

5. K jakému datu budu účtovat vypořádání dotace? Na rozhodnutí je jen termín realizace akce 1.7.2015. A bude účtování  takto: 346/388 a 472/346 ve výši dotace?

Protože jsem viděla, že v poslední době SFŽP posílá tiskopis k uznání dotace, tak na něj počkáme - posílám pro představu v příloze v další mailu, jak to vypadá. Do doby přijetí dokumentu necháme na 388 i 472, jestli vám ještě chybí i nějaké peníze dle rozhodnutí, tak i na 955 - tu bychom zrušili, až pošlou doplatek nebo k datu, když zaúčtujeme to vypořádání na účet 346 - podle toho, co bude dříve. 

Zvládáte to perfektně, vůbec mě nepotřebujete!!!

Dobrý den, jsme PO zřízená ÚSC a nevíme zda od 1.1.2016 máme předkládat výkaz PAP. Obrat aktiv netto máme 20.mil. Podle technické vyhlášky 383/2009 Sb,. par. 3a písm.d splňujeme podmínku obratu ale zároveň v konsolidační vyhlášce je uvedeno, že pro účetní období roku 2016 budou zahrnuty dotčené subjekty včetně PO. Zúčastnili jsme se již dvou školení na účetnictví PO, na jednom nám bylo řečeno, že musíme předkládat výkaz PAP a na druhém že nikoliv.

Moc prosím - celá ta situace je způsobena ne moc šťastným popisem ve výčtu účetních jednotek, které vstupují do konsolidace. Již jsme na to pracovníky MFČR upozornili - byla nám přislíbena náprava.

Stav je následující:

- od 1. 1. 2016 by všechny PO měly vstoupit do projektu konsolidace a to ve dvou variantách, jak:

a) PO nedosahující podmínky 100 mil. aktiva - začlenění do konsolidace pouze na základě standardní účetní závěrky bez povinnosti dodatečných evidencí (tedy i bez PAP)

b) PO převyšující podmínku 100 mil. aktiva - tvorba tzv. rozšířeného PAP.

Pevně věřím, že takto to bude v nejbližších dnech zveřejněno na stránkách MFČR (respektive je to i přislíbeno - byť neoficiálně). Bohužel musím souhlasit s tím, že současné znění v materiálech ke konsolidaci je skutečně krajně zavádějící.

Vzhledem k tomu že v lednu 2016 budeme sestavovat rozpočet, řešíme individuální dotace. Můžeme vyzvat spolky do kdy mají podávat žádosti na individuální dotace pro rok 2016 , abychom to mohli zapracovat do rozpočtu? Můžu dát do rozpočtu jmenovitě individuální dotace, když nebude ještě schválená veřejnoprávní smlouva? Např. Myslivci , TJ, Rybáři jako to bylo dříve, nebo to mám dát na jeden paragraf volnočasové aktivity a potom individuálně schvalovat žádosti a brát z tohoto paragrafu. Ptala jsem se různých obcí a každý tvrdí něco jiného

Ano, asi určitě můžete spolky vyzvat k podání žádostí. Ano, lze dát do rozpočtu očekávané částky, i když není smlouva. Lze dát i vše do rozpočtu pod jeden obecný odpa např. 3900 - ten hodně unese. Důvod jeho zavedení byl právě i v tom, aby malé příspěvky spolkům nebyly zbytečně rozházeny po celé RS. Významné příspěvky např. TJ jsou však správněji na odpa 3419. 

Pan xy si postavil zeď na vlastním pozemku, čímž částečně zpevnil přilehlý chodník, který je majetkem města. Nyní žádá město zpětně o poskytnutí daru. Domnívám se, že se jedná o poskytnutí příspěvku dle 250/2000 Sb., neboť je zřejmý účel a že žádost měla být s předepsanými náležitostmi (výše příspěvku a doba v níž má být dosaženo účelu). Jelikož pan požádal až po dokončení celé stavby, domníváme se, že již nelze poskytnout. Konzultovala jsem to i s MF ČR Mgr. Peterovou Helenou, která má stejný názor jako já. Ovšem nemám její odpověď písemně a zastupitele po mně požadují právní stanovisko. Další problém máme s veřejnou podporou: Husův institut teologických studií žádá o příspěvek na činnost školy z důvodu zachování nízkých semestrálních poplatků pro uchazeče, máme zjistit stanovisko zda se nejedná o veřejnou podporu.

Otázka, zda lze poskynout dotaci podle zákona č. 250/2000 Sb. na účel, který je již naplněn, je zajímavá. Pravděpodobně to není záměrem předpisu, nicméně v praxi se vyskytují případy, kdy je podepsána smlouva o poskytnutí dotace v průběhu roku, přičemž ve smlouvě je uvedeno, že v rámci finančního vypořádání dotace lze uplatnit výdaje uskutečněné např. od 1. 1. daného roku (tj. jakoby zpětně). Je to skutečně právní problematika, pokud by se Vám podařilo písemně získat ústně prezentovaný názor MF, myslím, že z hlediska síly argumentace by to bylo nejjistější. Pokud by však zastupitelstvo mělo zájem daného pána podpořit a ukázalo se, že forma dotace není možná, je možné institut daru dle občanského zákoníku využít, samozřejmě dar je nutné striktně poskytnout bez účelového určení, obdarovaný může peněžní prostředky využít na cokoliv, obec po něm finanční vypořádání nepožaduje.

Pokud se jedná o druhou část dotazu, některé informace ohledně problematiky veřejné podpory lze najít zde http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/podpora-de-minimis.html. Velmi se však omlouváme, nejedná se o naší specializaci, se zpracováním konkrétního relevantního stanoviska by bylo vhodné se poradit na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Město založilo společnost s r.o., ve které je jediným vlastníkem. Jde o víceúčelové zařízení, které si na vlastní provoz nevydělá a město ho proto dotuje. Podle novely zákona o rozpočtových pravidlech lze dotaci z rozpočtu města ( v našem případě na provozní náklady společnost s r.o.) poskytovat pouze v režimu uvedeného zákona s výjimkou příspěvkových organizací (§ 10a, odst. 1b zákona 24/215 Sb.). Prosím Vás o Váš názor, jak řešit problematiku financování provozních nákladů, když společnost s.r.o. je ztrátová). Musí být postupováno podle zákona 250/2000 Sb., tzn. veřejnoprávní smlouva a vyúčtování? Nebo lze poskytnout dotaci na provoz jako příspěvkovým organizacím?

U s.r.o. se opravdu musí jednat o dotaci dle zákona č. 250/2000 Sb. Tj. žádost, schválení, schválení smlouvy, vypořádání. Nemají výjimku jako PO, je mi líto. 

Od roku 2006 jsme měli pohledávku ve výši 38.625,- Kč za vystavenou fakturu za prodej dřeva. V roce 2009 jsem ji převedla na podrozvahu 9090975/9990072. Věc jsme předali exekutorovi a dnes nám přišla na účet platba a to: jistina ve výši 38.625,- Kč. a dále úroky z prodlení ve výši 29.007,48 Kč, náklady soudního řízení ve výši 18.769,- Kč, náklady exekuce oprávněného ve výši 4.340,- Kč .celkem jsme tedy přijali od exekutora 90.741,48 Kč. zaúčtovala bych takto: 38.625,- Kč-odúčtování z podrozvahy 9990072/9090975 a zároveň na 1032-2111 výnosový účet 6020300. Zbytek tedy úroky, náklady soudního řízení a náklady exekuce oprávněného v součtu 52.116,48 bych také zaúčtovala na 1032/2111 a výnosový účet 6490320. Domnívám se, že i úroky, náklady soudního řízení a náklady exekuce oprávněného jsou součástí příjmu za prodej dřeva.

Jedná se o vymoženou vyřazenou pohledávku, takže správně je na účet 643 - ta platba za pohledávku. Úroky z prodlení je správně na účet 641, ostatní na 649 souhlas. Souhlas i s rozpočtovou skladbou - dle RS je to vyhodnoceno dobře. Na pol. 2212 se dávají sankční platby jen oddělené od vyměřovacího základu. 

Jen prosím pozor - vyřazené pohledávky mají svůj účet na podrozvaze a  není to 909, byl to do konce roku 2014 účet 911, od 1.1.2015 je to účet 905. 

Dodavatel nedodržel termín dokončení díla. Dle SoD můžeme po hotoviteli požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z ceny díla za každý den prodlení. Vystavíme zhotoviteli fakturu, musí být k vypočtené pokutě připočteno DPH?

Pokuta není ani zboží ani služba, nejedná se o zdanitelné plnění, takže by DPH nemělo být připočteno. 

Chtěli bychom si ověřit, jestli mohou být oceněny obrazy (umělecká díla) osobou, která se zabývá malováním, ale není znalcem (což by nás nic nestálo). Nalezli jsme totiž obrazy, které bychom chtěli zařadit do majetkové evidence. Ještě je další možnost ocenit 1,- Kč dle §25. Co by pro nás bylo vhodnější ?

Dle předpisu §25 je jednoznačná povinnost ocenit 1 Kč - je to více v souladu se zákonem, oceňuje se 1 Kč předmět kulturní hodnoty, pokud není známa jeho pořizovací cena, což je váš případ. 

Pokud někde chcete upozornit, že hodnota je vyšší, tak je to na přílohu k účetní závěrce. Pokud to oceníte repodukční cenou, jste nad rámec zákona o účetnictví - tedy musí být popis změny metody kvůli  věrnějšímu obrazu... - tj. do přílohy.  Asi bychom to nedoporučovali.