Dotazy

Pronajímáme část bývalé školy podnikateli na provozování muzea, ve zbylé části školy pronajímáme byt.( Byt má svůj vlastní elektroměr - o elektřinu se obec nestará). Muzeum používá elektroměr obce.Přeúčtování energie muzeu provádíme dle smlouvy 1x ročně po zaslání dokladu z EONu. Jde mi o to zda mohu přeúčtovat muzeu celou částku, která se skládá z platby za distribuci 2 663 Kč, z platby za související služby 623 Kč a z platby za dodávku elektřiny 2 212 celkem 5 498 Kč - tato částka je uvedena na vyúčtování z EONu pro dané odběrní místo.(Dosud jsme přeúčtovávali pouze platbu za dodání elektřiny 2 212 Kč. Nejsme plátci DPH.Děkuji.

Určitě je správné přeúčtovat celou částku nájemci včetně platby za distribuci i souvisejících služeb. Např. zápis pohledávky: 502 minus MD a 311 MD.  

Dobrý den, naše obec vybudovala vodovodní přivaděč pro naší obec a sousední obec. Tato akce byla dotována z prostředků ministerstva zemědělství a byla poskytnuta obci. Z tohoto důvodu má celý vodovodní přivaděč v majetku obec Šlapanice. Dále podmínkou poskytnutí dotace bylo, že bude vodovod bude provozovat obec Šlapanice. Ve finále to znamená, že my vodu nakupujeme pro obě obce od dodavatele a našim občanům ji účtujeme. Tento nákup účtuji na účet 502 s položkou 5151 § 2310. Platbu od občanů přijímám na účet 602 s položkou 2111 a § 2310. Ale vodu pro obec Jarpice přeúčtovávám stornem nákupu na účtu 502 na položce 5151 § 2310, ale nejsem si jista jestli tento způsob zaúčtování je správný, zda to nemá již znaky hospodářské činnosti.

Ing. Nejezchleb: 

Já se domnívám, že takto byste se mohli chovat jedině tehdy, pokud byste prodávali za naprosto stejnou cenu, jako je cena nákupní - potom by to mohlo být v režimu přeúčtování (i třeba ve vazbě na DPH - - nebyl by nápočet do obratu). Jinak by to asi celkově šlo.

Přeúčtování - možná lepší než storno, tak zápis 311 MD/ 502 minus D a při příjmu od obce lez 231 s minus položkou 5151 a 311 D. 

V srpnu obec prodala pozemek - návrh na vklad 31.8. K tomuto datu jsem předepsala 311/647 a vyřadila 554/031. Nyní v polovině září přišlo z KÚ přerušení řízení a výzva k doplnění. Mám opět v září vrátit pozemek do majetku obce a přijatou platbu za pozemek na zálohu 324?

Je mi to líto, ale přesně tak, vrátit do majetku, a zrušit výnos a dát na zálohu (324). Nechci tvrdit, že to musíte udělat hned, ale určitě by se to muselo udělat, pokud by se nepodařilo odstranit nedostatky pro vklad do konce roku!. Z hlediska účetního případu stačí, když se "trefíme" do účetního období,  u pozemků, kde nejsou zkresleny odpisy. opravdu klidně můžete nechat, když se do konce roku podaří vklad uskutečnit. 

Obec obdržela fakturu na přeplatek elektřiny ve výši 5.694,- Kč. Skutečný odběr činil 13.746,-Kč a na zálohách bylo zaplaceno 19.440,- Kč. Chtěla jsem se prosím zeptat na zaúčtování, které by bylo jasné v případě, že jsem přeplatek obdržela zpět na účet obce. Tento přeplatek nám nevrátili a převedli ho dalšího období. Těchto faktur máme vícero a částky jsou pro nás již významné. Při tomto zaúčtování se nám neprojeví v rozpočtu. Účtovala jsem 502 MD 13.746,- / 321D 13.746,- , 321MD 19.440,- / 314D 19.440,- Výsledkem je, že mi na 321MD visí přeplatek ve výši 5.694,- Kč. Jelikož ten přeplatek nešel přes účet, neprojeví se mi toto vyúčtování ve výkazu FIN. Jak daný účetní případ zaúčtovat, aby se nám to projevilo v rozpočtu?

Správně byste měla zaúčtovat jen 321 MD/ 314 D ve výši spotřeby (dle příkladu u dotazu ve výši 13.746) a částka přeplatku by měla na účtu 314 zůstat (bude předmětem dalšího vyúčtování). Vlastně místo zaslání peněz si toto nechali jako zálohu na další období.  Ve FIN by se to vůbec nemělo projevit, protože nedojde ani k příjmu, ani k výdaji. Rozpočet si lze upravit - např. snížit položku 2324, pokud jste očekávali vratky přeplatků. Tady bychom se asi museli domluvit, protože nevím, jak vám toto koresponduje s rozpočtem, co jste očekávali - zda se vám sníží výdaje letošní, nebo zda nenaplníte příjmy? 

Jsme obec, rozšiřujeme počítačovou síť, kterou vedeme na 022 jako soubor, nákupy jsou v různé cenové relaci většinou do 40 tis. Kč. Chtěla bych se zeptat, zda navýšení hodnoty na účtu 022 (položka 6122) – rozšíření souboru musí korespondovat s rozpočtem obce, tudíž financovat to z kapitálového rozpočtu jako investici (takže průběžně dělat rozpočtové změny schvalované zastupitelstvem, neboť finance jsou schválené v provozním rozpočtu), přestože hodnota rozšíření je např. 10 000,- Kč nebo to lze financovat z provozního rozpočtu obce se zaúčtováním na 022 ale položka 6122 by se pak zřejmě nedala použít.

Rozšíření souboru je kapitálový výdaj, je potřeba rozpočtovat na 612x (udělat přesun). Při rozšiřování souboru hranice 40 tis. Kč pro TZ neplatí, ten se může rozšířit i o 10 Kč a opravdu se zařadí na 022 (celková hodnota souboru se zvýší, případně i částečně o vyřazené a nově nahrazené části se může snížit). Opravdu není vhodné upravovat 022 a účtovat na položky 5xxx - běžné výdaje, mělo by to být v souladu. Když na 042 (022), tak položka 612x. Ještě pozor, pro výpočetní techniku by se mělo jednat o položku 6125!(Výpočetní technika včetně příslušenství datových sítí). 

Obec pořídila venkovní vitríny, na faktuře je uvedeno: vitrína, zámek + stojan k zabudování do země -1 ks, cena 25189,- Kč, vitrína + zámek - 1 ks, cena 1,-- Kč stojan - 1 ks, cena 1 ,-- Kč. V jaké hodnotě máme zařadit druhou vitrínu a stojan, pouze za 1,-- Kč?

Na toto bych pohlížela jako na slevu - součást ocenění. Pořídili jsme dvě komplet vitríny za 25 190 Kč, myslím, že i když jsou pevněji spojené se zemí, že bych je spíše vyhodnotila jako movité věci,( je asi možné je přemístit) a zařadila bych na 028/088, účet 558 a jako dvě inventární čísla - pořizovací cenu bych rozdělila přesně 2. 

1.Obec poskytuje na základě usnesení ZO fin.příspěvek rodičům dětí, které navštěvují naší ZŠ a MŠ z okolních obcí. Jedná se o měsíční paušální částky na základě docházky dětí. Dítě ZŠ 80,-Kč/1 měsíc. Dítě MŠ při docházce do 10 dnů 100,-Kč/1 měsíc a nad 10 dnů 200,-Kč/1 měsíc. Vyplacení účtuji: 572/231,3113,3111,5492. Je to tak správně? 2.Obec poskytuje pozůstalým občana, který měl v naší obci trvalý pobyt a je pohřben na našem hřbitově, fin.příspěvek na výkop hrobu ve výši 3000 Kč. Pozůstalý se dostaví na OÚ s dokladem z pohřební služby a na základě tohoto dokladu je mu z pokladny obce vyplacena fin.částka. Účtuji: 572/231,3632,5492. Je to správně? Je nutné, aby rodiče nebo pozůstalí s obcí uzavřeli na základě podané žádosti smlouvu o poskytnutí příspěvku? 3.Obec na základě schválení v ZO a uzavřené smlouvy s Centrem soc.služeb-pečovatelská služba, proplácí část nákladů spojených s péči o naše nemohoucí občany. "Centrum" vystaví čtvrtletně obci fakturu s výkazem hodin,které byly našim občanům poskytnuty. Účtuji: 572/231,4356,5229. Stačí to takto?

Bod 1 a 2 - na obdobné případy dalo  odpovědi MF na dotazy podané přes SMO (celé stanovisko MF je v dokumentech ke stažení). Z odpovědi MF vyplývá, že k těmto typům podpory nemusí být žádost ani veřejnoprávní smlouva. (Nepodařilo se mi z pdf sem odpovědi zkopírovat, tak se musíte podívat do dokumentů - považují to za dar, ne za dotaci). Ohledně zaúčtování - souhlas.

Bod 3 - zde se jedná o typickou dotaci s vypořádáním. Měla by být žádost, schválená veřejnoprávní smlouva - obojí s náležitostmi. A účtování jako o transferu - účty např. 373, 572, 388...pokud čtvrtletně je rovnou vypořádáno, tak předpis 572/345 by byl v pořádku a není potřeba účtovat o zálohách.  Zkontrolujte i položku dle právní formy "Centra", 5229 je pro zbývající neziskové subjekty, zda se nejedná o o.p.s - pak např. položka 5221...apod.  

Obec nechala občanům zdarma vypracovat PD na domovní přípojky kan. a vod., s tím ,že chalupáři, kteří nemají trvalý pobyt v obci a PD chtějí, tak si je zaplatí. Při auditu jsem se na to ptala a bylo mi odpovězeno, že mám fa uhradit celou a postupně jak budou chalupáři platit, tak dávat mínusem.Kvůli vod. a kanalizaci jsme se stali plátci DPH.Nevím jestli můžu uplatnit odpočet DPH za tyto PD a po chalupářích žádat,částku bez DPH? 1ks přípojky je 2 450 bez DPH + 21℅. Dále jestli je nutné mít darovací smlouvy s občany na PD, schválení v OZ atd.

Tam, kde je přípojka  zdarma pro občany, tak bych do odpočtu DPH nešel.

Tam, kde je to vlastně s prodejem PD,  tak bych řekl, že uplatním  na vstupu a odvedu na výstupu při přefakturaci, případně využiji přeúčtování (lze účtovat -042 MD/ 311 MD , ale správně by se částky za PD za přípojky neměly vůbec dostat na 042 - viz dále) a neuplatním na vstupu a bude mimo DPH na výstupu (pokud si nepřidáváte nějakou režijní částku). ZN

K zaúčtování - dar na PD na přípojky občanům by neměl být výdajem souvisejícím s pořízením vodohospodářského majetku - řadu. TJ. neměl by vstupovat na 042. Přípojka je považována za samostatný majetek. Správně by se měl tento dar občanům  zobrazit na 543, jako věcný dar. Schválení v OZ nebo v radě - dle výše - ano, musí být. Ohledně darovací smlouvy - není to nemovitý majetek, je to jen část vstupující do majetku (rozpracovanost), myslím si, že zde není darovací smlouva povinná, ale nemohu to tvrdit na 100% , zkuste raději u nějakého právníka ověřit. IS  

Obec poskytla dotace spolkům podle zákona 250/2000. Může vyúčtování těchto dotací zkontrolovat finanční výbor? Mám informace, že některé spolky budou dělat s vyúčtováním potíže a nerada bych kontrolu dělala sama.

VSK může dělat i kontrolní nebo finanční výbor, ale ne v pozici výboru zastupitelstva. Museli by být uvedeni v kontrolním řádu a podléhají mlčenlivosti. Svá zjištění by měli předávat jen radě, kde není rada, tak starostovi, závěry z kontrol nejsou veřejnou věcí. Právně je to dost složité, ale hodně obcí volilo tento postup pro nedostatek pracovníků i z důvodů, jaké vy uvádíte. 

V lednu 2015 ZO schválilo smlouvu o finan. příspěvku ve výši 49 000 Kč pro sportovce s tím, že částka bude vyplacena až po schválení rozpočtu březen 2015. Sportovci zase žádají o další finan. příspěvek ve výši 49 000 Kč. Mám připravenou Veřejnosprávní smlouvu dodatek č. 1 ( jedná se o individuální dotaci) ke schválení ZO. Předpokládám, že smlouva původní před účinností zákona a dodatek k veřejnosprávní smlouvě musíme zveřejnit na našich webových stránkách nebo uzavřít novou smlouvu ( žádný dodatek) a tím pádem vzhledem k výši dotace se nemusí zveřejňovat? V případě zamítnutí žádosti musíme uvést důvod zamítnutí v usnesení nebo stačí v zápise. Následně se vyhotoví protokol nebo rozhodnutí o dotaci kde se uvede důvod neschválení nebo snížení dotace. (zákon neupravuje formu předání informace o nevyhovění žádosti). Ještě mám dotaz, kdy na základě žádosti o dotaci, fin.přísp. může ZO rozhodnout, že se uzavře místo veřejnosprávní smlouvy darovací smlouva vzhledem k malé fin.částce (1 000 Kč).

Určitě by pro vás bylo právně jistější smlouvu i s dodatkem řádně zveřejnit, ty dvě smlouvy v jednom roce by mohly být vyhodnoceny jako obcházení zákona. Navcí i ta podivná částka - jakoby snaha nenaplnit částku podléhající zveřejnění. Mně připadá toto zbytečné tajit. 

To zamítnutí žádosti - důvod je povinný, měl by být součástí usnesení u rozhodovacího orgánu. MF ve zprávách 3/2015 uvedlo, že i při zamítnutí se má vycházet ze správního řádu - podívejte se na ty zprávy, jsou k režimu dotací poměrně přínosné. 

To poslední - nic mě nenapadá, co k tomu říci. Dle zpráv MF by mohl být dar tam, kde není zájem na sledování, jak bude s dotací naloženo. To by mělo být asi základním kritériem. 

Citace ze zpráv - výběr. 

1. Při určení, zda územní samosprávný celek má v konkrétním případě poskytnout dotaci nebo dar, je namístě vyjít z vymezení dotace v zákoně č. 250/2000 Sb. Tento zákon pojímá dotaci jako peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel. Proto tam, kde obec hodlá poskytnout peněžní prostředky, aby byly použity k plnění úkolů obce v samostatné působnosti, a tím pádem i vázány k tomuto účelu, je namístě poskytnout prostředky formou dotace a nikoli daru. Poskytnutí daru by mělo být využíváno především tam, kde další užití poskytnutých prostředků nemá obec v úmyslu jakkoli cíleně vázat ani „sledovat“ jejich užití. Obdobné rozlišení platí i v případě návratných finančních výpomocí a zápůjček.

2. « Nevyhovění žádosti (§ 10a) »

? Forma rozhodnutí o nevyhovění žádosti o poskytnutí dotace.

Zákon č. 250/2000 Sb. upravuje v § 10a až 10c poskytování dotací. Postup při posuzování a rozhodování o žádosti o poskytnutí dotace je výkonem působnosti v oblasti veřejné správy ve smyslu § 1 odst. 1 správního řádu, neboť odpovídá charakteristickým znakům vrchnostenské veřejné správy (postup vůči subjektům stojícím vně správního orgánu, při němž je vykonávána veřejná moc). Z toho lze dovodit, že se na postup při poskytování dotací podle zákona č. 250/2000 Sb. použije zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť tento zákon aplikaci správního řádu nevylučuje. V tom se liší od zákona č. 218/2000 Sb., který v § 14 vylučuje aplikaci správního řádu při rozhodování o žádosti o dotaci.

Posuzování žádosti o dotaci je svou povahou rozhodováním o právech a povinnostech žadatele. Tento závěr lze dovodit ze skutečnosti, že v případě kladného vyřízení žádosti vzniká žadateli právo čerpat dotaci a využít ji, a také povinnost využít dotaci v souladu s právními předpisy a s podmínkami jejího poskytnutí.

Podle § 10a odst. 3 a 5 zákona č. 250/2000 Sb. se však dotace poskytuje výhradně formou veřejnoprávní smlouvy. Z toho vyplývá, že se na postup podle § 10a odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. (nevyhovění žádosti o dotaci) vztahuje správní řád. Vzhledem k tomu, že se dotace poskytuje výhradně formou veřejnoprávní smlouvy podle části páté správního řádu (§ 159 odst. 1), nevede se o žádosti o dotaci správní řízení ve smyslu § 9 správního řádu. Vzhledem ke znění § 10a odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., v případě negativního výsledku posouzení žádosti o dotaci příslušný správní orgán vyhotoví pouze sdělení, které podléhá režimu části čtvrté správního řádu.

Podle § 10a odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. nevyhoví-li poskytovatel žádosti, sdělí bez zbytečného odkladu žadateli, že jeho žádosti nebylo vyhověno a důvod nevyhovění žádosti. Zákon tedy předpokládá individuální vyrozumění žadatele o nevyhovění žádosti o poskytnutí dotace, tedy de facto informování o obsahu rozhodnutí zastupitelstva (nebo jiného obecního orgánu) o tom, že poskytnutí dotace nebylo schváleno. Požadavkem zákona je, aby žadateli byly současně sděleny důvody neposkytnutí dotace. Tyto důvody mohou především vyplývat (mohou být uvedeny) přímo v usnesení zastupitelstva či rady (to je svým rozhodnutím výslovně potvrzuje). Mohou však vyplývat i z jiných dokumentů, např. z předkládací zprávy pro zastupitelstvo, z obsahu hodnotící zprávy výběrové komise apod.; v takovém případě tyto důvody zastupitelstvo nebo rada implicitně akceptují tím, že přijmou usnesení o neposkytnutí dotace. Důvod může spočívat i jen v tom, že zastupitelstvo ani rada nadpoloviční většinou poskytnutí dotace neschválily (buď přijaly výslovně usnesení o neposkytnutí dotace, nebo pouze neschválily navržené usnesení o jejím poskytnutí, ve svém důsledku však jde o situaci identickou).

? Možnosti obrany žadatele v souvislosti s rozhodováním obce o (ne)poskytnutí dotace.

Rozhodnutí zastupitelstva nebo rady o neposkytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci je, jak bylo výše řečeno, úkonem podle části páté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (odmítnutím návrhu na uzavření veřejnoprávní smlouvy). Proti takovému „rozhodnutí“ (fakticky sdělení) nepřipouští správní řád žádný opravný prostředek a je jako úkon podle správního řádu vyloučeno z dozorového zásahu Ministerstva vnitra (§ 128 odst. 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecné zřízení)). Toto „sdělení“ je však dle soudní judikatury rozhodnutím ve smyslu § 65 soudního řádu správního a lze se proto proti němu (byť obsahově omezeně) bránit přímo správní žalobou (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. srpna 2010, č. j. 2 As 52/2010-59: Správní soud neurčuje a nepřezkoumává, jakým způsobem má kraj hospodařit se svým majetkem. Pokud však kraj poskytuje příspěvky na základě vlastních pravidel (zde: příspěvek na hospodaření v lesích), je soud oprávněn kontrolovat, zda tato pravidla jsou dodržována, případně zda nakládání s veřejnými prostředky není diskriminační či jinak porušující elementární principy platné v právním státu. Rozhodnutí krajského úřadu o neposkytnutí příspěvku je proto rozhodnutím podle § 65 odst. 1soudního řádu správního a podléhá soudnímu přezkumu.).

Obec pořádala v tomto roce v kostele koncert. Výtěžek ze vstupného byl 28 400,-Kč. Mohu ho zaúčtovat do pokladny: 261/602, položka 2111, odpa 3399? Z této částky pak obec odvede na základě darovací smlouvy peněžní dar ve výši 16 000,-Kč občanskému sdružení. Ve smlouvě je uvedeno, že částka bude použita výhradně na činnost občanského sdružení. Účtování 572/231 3399 5492? Dále se na koncertě vybral příspěvek od občanů na opravu kostela ve výši 4460,-Kč. Kostel zatím není ve vlastnictví obce. Účtování: 231 3399 2321/672?

Výnos ze vstupného - v pořádku, odpa je možná přesnější 3312. 

Dar občanskému sdružení - když je to dar a ne dotace, tak v pořádku, akorát položka pro občanské sdružení je 5222, 5492 je určeno pro transfer pro fyzické osoby. Předpis by byl přes účet 345, ale není nutný (na dar není právní nárok). 

Ten kostel, také dobře, ale přesnější odpa je 3322 (pokud je kostel památka kulturní) nebo 3326. Účet 672 i položka 3399 jsou dobře. 

1) obec nakoupila pro svoji zřízenou PO (základní školu) dva nové konvektomaty do kuchyně (538.318,- Kč). Faktura přišla v 7/2015 na obec s tím, že bude předána PO k hospodaření. Zaúčtovala jsem ji na 042 (odpa 3113, položka 6122) a zatím zařadila do majetku 022/042, začala v 8/2015 odpisovat. V září proběhlo zastupitelstvo, které schválilo předání konvektomatů do ZŠ k hospodaření. Upravila jsem přílohu movitého majetku přenechaného do užívání ve zřizovací listině (navýšila o zůstatkovou cenu konvektomatu)-(ZL-máme zde uvedeno, že se bude příloha každoročně aktualizovat) a předám PO na základě předávacího protokolu (datum až po zasedání OZ??). Protože však od 8+9/2015 již odepisuji, proúčtuji odpis (8.973,- Kč) a majetek předám na protokolu jen za zůstatkovou cenu, nebo pořizovací?? A pak zaúčtuji 401(529.345,- Kč) +082 (8.973,-) /022 (538.318,- Kč) nebo 082/022 (538.318,- Kč) a 401/082 (529.345,- Kč)?? Bývalá paní účetní majetek předaný k hospodaření PO neevidovala na účtu 903 (nyní 909), je to velký problém?? Pokud ano, musela bych všechno dohledat, což bude asi velký problém (ZŠ má budovu ve výpůjčce a veškerý majetek předán k hospodaření již od r.2005) a v r.2015 tam přidat i ty dva nové konvektomaty?? Nebo pokud je to nutné zaúčtuji jen je na 909/999 a staré roky nebudu opravovat?? 2) Základní škola nám původní funkční ale nevyhovující konvektomat původně předaný také k hospodaření vrátila k 24.8.2015. Pořizovací cena je 294.666,- Kč a zůstatková cena 39.288,82 Kč. U obce zaúčtuji k 24.8.2015 MD 022 (294.666,-)/D 088 (255.377,18 Kč) + 401 (39.288,82 Kč) ?? . Majetek byl předán v roce 2006 a já našla jen hromadné proúčtování 901/022 (v současné době však na 901 nic takového není) 3) Konvektomat bude repasován a předán naší druhé příspěvkové organizaci (mateřské škole) jako výpůjčka. Smlouvu o výpůjčce připravím k 1.9.2015. Na konvektomat nám přišla faktura za repasi (opravu), tu jsem zaúčtovala 511 (odpa 3111, položka 5171) a pak montáž za připojení 042 (odpa 3111, položka 6122). O tuto částku pak navýším 022 a zařadím na kartu majetku (294.666+montáž??) a k jakému datu, když montáž nám byla vyfakturována až 2.9.2015??. A jakou částku mám prosím dát do výpůjčky?? Zůstatkovou nebo celou včetně odpisů a montáže??

1. Postup předání v pořádku, převod po schválení v OZ, když se mění ZL. Ohledně účtování a předání - souvisí to spolu. 

Vy zaúčtujete 082 MD, zbytek 401 MD a 022 D a PO ve stejné výši nabere 022 MD / 082 D a 401 D a bude pokračovat v odpisování, takže se převádí i oprávky i pořizovací cena. Nezapomeňte zúčtovat odpis i za měsíc, ve kterém se převádí, PO zahájí odpisování měsíc po zařazení. 

1b) Evidence na 909 - PO dělá inventuru, hodnota svěřeného majetku se dá zjistit, správně by měl být na 909 veškerý svěřený majetek, ale lze si rozhodnout, zda jej povedete v pořizovací ceně nebo v zůstatkové. Zpravidla se doporučuje pořizovací, aby byly podchyceny i DDM ( drobný DH má zůstatkovou cenu jakoby nulovou). 

2) Zaúčtování máte správně. 901 se již neřeší, převádí se rozvahově, tak jak navrhujete. 

3) O montáž můžete navýšit pořizovací hodnotu jen v případě, že by se jednalo o TZ v hodnotě nad 40 tis. Kč. Já bych se i u montáže přiklonila k opravě, příp. by šlo i vyhodnotit jako službu (názory se mohou u montáže lišit, ale zpravidla dáváme do oprav 511 a pol. 5171), jde jen o zprovoznění majetku. Uvádíte, že jej nebudete dávat do svěření, ale do výpůjčky. V tom případě zůstane konvektomat ve vašem majetku v rozvaze, PO jej nepovede nikde, ani v rozvaze, ani v podrozvaze. Ve smlouvě o výpůjčce ja pak možné uvést jak cenu pořizovací , tak zůstatkovou - ta důležitá info pro výpůjčitele je však v hodnotě zůstatkové ceny. 

Lesy mám vedené v majetku na 031 – pozemky s AU 0200. Lesní pozemky máme oceněné znaleckým posudkem z roku 2008 lesním hospodářem tak, že ocenění parcely zahrnuje cenu pozemku i lesního porostu. Je to tak správně ? Les roste, sílí a cena dřeva se mění = měla by se měnit logicky i cena ….. myslím, že i audit to vloni řešil, že by součástí ocenění pozemku nemělo být ocenění lesního porostu.. . Letos jsme kus lesa vytěžili – část se prodala a část se použila na stavbu dřevěného altánu. Vytěžená část lesa se nově osázela. Jak se správně účetně řeší tato situace ? Ponížit hodnotu ceny pozemku, ale to myslím nelze ? ( Prodané dřevo bylo účtováno 1031/2111, to co jsme spotřebovaly na stavbu budu aktivovat ). Co se týče té aktivace - na dohodu o provedení práce byl vypracován projekt na tento altán. Zatím mám účtováno na 3429/5021. Lze to také nějak aktivovat do hodnoty nově vznikajícího majetku (altánu) ?

Dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. , je to u §55, odst. 6 - pozemky se při prvním navedení do majetku oceňují včetně porostů. Takže ano, máte to správně. 

Změny v porostu nemají na původní ocenění vliv - účetně "sílu stromů", příp. jejich kácení apod. pak již vůbec neřešíme. U lesů neúčtujeme tak, jako např. v zemědělství. 

V případě, že by došlo např. ke kalamitě a porost by byl v značné části zničen, tak by možná přicházely do úvahy opravné položky (např. do doby nového vysázení), ale v praxi jsem se s tím zatím moc nesetkala. Rozhodně o vykácený les se hodnota pozemků nesnižuje. 

2. Aktivace - ano, zaúčtujte ve výši dohody zápisem 042 MD/ 506 D. Vytvořte si na to vnitřní doklad. 

Obracím se na Vás s následujícím dotazem a předem moc děkuji za pomoc a odpověď . Dotaz k Akci Sběrný dvůr Financování způsobilých veřejných výdajů : 85% z FS,5% SFŽP, 10% vlastní zdroje V roce 2015 nám byla převedena na účet u ČNB dotace : SFŽP -5% - 219 238,68 Kč (ÚZ 54190877) OPŽP –z Ministr. život. prostředí -85%- 3 727 057 ,83 (ÚZ 54515839) V roce 2014 u způsobilých veřejných výdajů ve výši 209 170,53 Kč tj. 85 % z FS -177 794,95 Kč, 5%ze SFŽP-10458,53 Kč , 10% VZ žadatele 20 917,05 Kč je účtováno bez ÚZ 54515839, ÚZ 54190877,ÚZ 541 00000. Výši došlých faktur jsem rozúčtovala poměrem 85%,5%, 10% v roce 2015, v roce 2014 bez rozdělení. Jak postupovat s označením ÚZ v roce 2015 u výdajů , mohu označit ve stejné výši jako příjmy?

UZ u výdajů v roce 2015 se musí řídit stejnými poměry jednotlivých výdajů, nesmí se označit více, než poměr výdaje, bez ohledu na výši přijmů. 

UZ lze doplnit i do uzavřeného účetnictví roku 2014 - UZ nikam do výkazů nevstupuje, takže lze si otevřít staré účetnictví a správně poměrově u výdajů doplnit. NZ je potřeba doplnit "fixem" na fa (NZ do výkazů vstupuje i u výdajů) v poměrech a uvádět je případně do přehledových tabulek (vypořádání) k dotaci. 

Jedná se o účtování dle CUS 703, mělo by obsahovat vše - podrozvahu (943, od 2015 915 nebo 955), dohadu na dotaci 388/403 k roku 2014...máte toto vše účtováno? 

Do mailu vám dávám implement k OPŽP, najdete tam uznatelné a neuznatelné výdaje k jednotlivým osám  - pozor , doplňují nejprve všeobecné neuznatelné, posílám i další pomůcky, pokud je již ode mne nemáte :o). 

Nakoupili jsme vybavení do společenské místnosti: nabídka: kancelářský set - stůl + 4 židle. Celkem setů je 8 ks. Vybrali jsme sety záměrně, protože byla zde cena nižší než kdybychom kupovali jednotlivě stůl a židle. Celková cena 8 ks setů je 26 094,86 Kč. Teď váhám, jak to zaúčtovat. Jedině co mě napadlo zařadit jednotlivě každý set (stůl + 4 židle= jedno inventární číslo) zvlášť. Ale co když se třeba jedna židle z tohoto setu rozbije (vyřadit a ponížit cenu?).

Upřímně vám říkám, že nejlepší by bylo dát do majetku (DDHM na 028)  ne jako soubor, ale jako jednotlivé DDHM - po jednotlivých židlích i stolech. Lépe se inventuje, snadněji eviduje. Jinak u souboru stejně musíte ocenit stůl a židle jednotlivě ocenit a rozepsat  a při rozbití jednu vyřadit, novou zařadit . U souboru se pak cena mění dle změny ocenění celého souboru, takže třeba i o 10 Kč, tam hranice pro TZ neplatí. V praxi je to téměr majetkově neuhlídatelné.