Dotazy

V roce 2015 jsem zjistila pochybení z roku 2013,2014. Jedná se o rekonstrukci objektu, která byla původně považována za opravu. V roce 2013 byly uhrazeny přípravné práce a účtovány do služeb 518, v roce 2014 přípravné práce a jedna stavební faktura účtovány 518,511. V obou případech jsou částky nižší než 260 tis. Kč. Opravím v účetnictví v roce 2015 na 042 MD x 518,511 D (rok 2013 je částka 16 tis. Kč, rok 2014 je částka 243 tis. Kč) takže dohromady se "vejdu" do hranice významnosti 260 tis. Kč. Ale myslím, že ta hranice významnosti se posuzuje pro každý rok zvlášť - ale to si nejsem jistá. Rekonstrukce objektu pokračuje i v roce 2015 stavebními fakturami, takže touto opravou budu mít na 042 správnou částku. Můj dotaz zní: musím dělat dodatečné daňové přiznání na daň z příjmu za rok 2013 a rok 2014? Nebo hranice významnosti platí i z daňového hlediska? Pokud bych udělala DDP, snížila bych v roce 2013 a 2014 náklady o tyto částky, ale vlastně bych si snižovala náklady 2x, těmi DDP a ještě v roce 2015 minusem na nákladových položkách 518 a 511. Význam by to mělo v případě, kdy by se opravovalo přes účet 408 a neřešila se "významnost", pak ano, za 2013 a 2014 DDP na správnou výši nákladů a v roce 2015 účtovat 042 MD x 408 D (opravy předchozích účetních období). Moc děkuji.

Já jen prvotně k režimu oprav nesprávností minulých let a daně z příjmů. Pokud jsem měl něco v nákladech a ono to tam nepatřilo a dotýká se to daňové povinnosti (což u Vás jako u svazku asi ano), potom jsem povinen podat dodatečné daňové přiznání. Pokud  běžném roce výsledkově zaúčtuji opravu (tedy v běžném roce jako nedaňové snížení nákladů), tak to samozřejmě potom v běžném období vylučuji ze základu daně (tedy sice to mám v hospodářském výsledku,  ale musím to dát do položek snižujících základ daně - podle mne ř. 112 přiznání).

Takže nyní konkrétně k dotazům:

- ano máte povinnost podat dodatečné daňové přiznání na 2013 nebo 2014, pokud tyto případy vedly k nesprávnému snížení základu daně, který jste vykázali

- "hranice významnosti neplatí z daňového hlediska

- můj názor, zda se jedná o jeden případ nebo více případů (zda nasoučtovávat proti 408 ...) - smyslem použití 408 je neovlivnit významně aktuální hospodářský výsledek o opravy týkající se minulých let. Podle mne by mi mělo být jedno, zda se případy udály ve 2013 a 2014 - bavíme se o tom, v jakém objemu ovlivňují letošní HV. Já se domnívám, že zde je příčina jedna - chybné vyhodnocení konkrétní jednotlivé akce - proto bych to nasoučtoval a považoval za jeden případ. To ale nikde nenajdeme napsané a nezastírám, že někdo nemůže mít jiný názor. ZN

1. Obec každý rok uzavírá s Farní charitou Rámcovou smlouvu o poskytování sociální služby, smlouvu schvaluje zastupitelstvo a na jejím základě obec uhradí každoročně charitě 60.000,- Kč na poskytování pečovatelské služby v obecním DPS. Dlouhá léta se to tu účtuje 572/378 a 378/231 4351-5223. „Podědila“ jsem tento způsob účtování, ale nejsem si jistá, zda je to dobře, zda to není spíše služba. Je možno i nadále používat tento způsob účtování ? Pokud ne, tak jaký? Neměla by se v tomto případě podávat žádost, sepisovat a vyvěšovat veřejnoprávní smlouva atd … ? 2. Na základě veřejnoprávních smluv jsme poskytli dotace SK a chovatelům. Peníze byly spolkům vypláceny formou úhrady faktur obcí přímo dodavatelům, na fakturách byla jako odběratel uvedena obec, případně byly obcí propláceny peníze z pokladny po předložení paragonů. Tyto podmínky jsou uvedeny ve smlouvách o dotaci. Musí se i v tomto případě dělat veřejnoprávní kontrola ? Faktury i pokladní doklady podepisoval starosta, takže je současně i kontroloval. Bohužel, ve veřejnoprávní smlouvě není uvedeno, že se bude dotace považovat za vypořádanou. Je kontrola opravdu nutná ? Moc děkuji za Váš čas.

1. Zde je potřeba uvést systém do souladu s novelou předpisu, tj. je potřeba žádost, veřejnoprávní smlouva, schválení - vše se všemi náležitostmi dle novely 250/2000 Sb., platné od 15.2.2015. Nelze se odvolat na starou rámcovou smlouvu, jedná se o dotaci, je ji třeba poskytovat dle posledního znění zákona. 

Pozor, již od 2012 se závazek z transferu účtuje na závazek 345 a je to transfer, takže je správně účtovat na 572, není to služba. 

2. Nejprve upozorním, že není správně, aby na fa byla obec jak odběratel, když hradí plnění za někoho jiného, to je zastření stavu, nesprávně obsah i forma. Zatím dle 320/2001 Sb. je následná VSK povinná, jen není termínově omezená. Lze ji např udělat zpětně 1x za x let.  Záleží i na systému, který si zavedete. Když byste považovali kontrolu dokladů za dostatečnou VSK (podle mě je potřeba dělat kontrolu i skutečného věcného plnění) a měli takto popsáno  ve smlouvě, tak systém předložení dokladů na jméno příjemce transferu, s tím, že vy zaplatíte přímo dodavateli  je možný, ale pořád je to transfer.

Ohledně papírování VKS - zde by stačil obecný podpis, jak je následná VSK prováděna, nemusel by se ke každé dotaci dělat protokol. 

Pak je ještě možnost např u různých akcí (výstav, oslav, plesů, zábav, atrakcí...), že se obec prohlásí jako spolupořadatel, nemusí být v režimu ani daru ani dotace a ani kontroly, a pak budete proplácet přímo dodavatelům nebo jako paragony, a budete je vést jako náklady obce, ne jako transfery, tj. víceméně tak,  jak jste byli zvyklí dosud. Tento systém mi popsala jedna paní na školení a moc se mi líbil. 

Zřizovatel schvaluje PO použití prostředků z IF. Schvaluje rada nebo zastupitelstvo? Stačí dát souhlas nebo se musí peníze převést na účet zřizovatel? Děkuji

Já jen prvotně na okraj - zákon 250/2000 Sb. nepředpokládá, že by použití investičního fondu musel schvalovat zřizovatel. Samozřejmě jste si to mohli definovat jako svoji vlastní dodatečnou podmínku do ZL - to určitě možné je .

Pokud to ve ZL máte - je použita věta "zřizovatel schvaluje použití investičního fondu", tak potom bych měl jít na to, že výkon funkce zřizovatele plní rada (pokud je zřízena) a schvalování by tedy bylo na radě. Rozhodně není povinností převádění peněžních prostředků na zřizovatele - to by byl jiný institut - tedy, že by došlo k odvodu peněžních prostředků z investičního fondu do rozpočtu zřizovatele a případně třeba pořízení dlouhodobého majetku přímo zřizovatelem - to samozřejmě také možné je (tady ale by to již mělo přímý dopad do rozpočtu obce, tedy pokud nemáte nějak široce definovány pravomoci rady, pak by o takové transakci muselo dojít i ve vazbě na jednání zastupitelstva rozpočtovým opatřením ...). ZN

Řeším situaci, kdy bylo k hmotnému majetku vedenému na účtu 022 (jedná se o přístroj, který zajišťuje přenos dat na dispečinku kvůli haváriím na ČOV apod.) přikoupeno vybavení, které tento původní přenos dat zkvalitňuje a zlepšuje jeho činnost a doplňuje o jakési měřidlo hladiny chloru, takže podle mého názoru se jedná zcela jistě o technické zhodnocení původně zařazeného přenosu dat. Jenže pořizovací cena je za 38.500,-Kč, takže nižší než hranice pro TZ 40 tis. Kč. V §33 ZDP je uvedeno, že TZ jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle §24 odst. 2 písm.zb. Dívala jsem se tedy do §24 a pokud tomu správně rozumím, tak podle svého uvážení mohu provést TZ o částku 38.500,- a nebude to chyba. Z pohledu auditorů možná ano, většinou striktně vyžadují dodržování hranic, ale z pohledu Fú je to dle mého názoru opatrnější nedávat do nákladů, ale přiřadit k majetku, ke kterému to evidentně patří. Můžete mi prosím napsat svůj názor? Moc děkuji.

Tady musím potvrdit rozdíl účetního pohledu (u účetních jednotek účtujících podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.) a daňového pohledu. Z pohledu daně z příjmů se skutečně mohu rozhodnout za TZ považovat i TZ do 40-tis. Kč, účetně ale nesmím. Tedy pokud byste to skutečně chtěla (ale nepřijde mi to praktické), tak byste účetně účtovala na 549, nicméně tento náklad byste potom z hlediska daňového vyloučila jako nedaňový a navýšila byste daňovou vstupní cenu majetku (ta by potom byla rozdílná od účetní vstupní ceny). ZN

V naší obci provozuje soukromý podnikatel samoobsluhu. V roce 2012 s ním byla podepsaná nájemní smlouva a zároveň zastupitelstvo obce schválilo, že se bude Obec podílet na provozu samoobsluhy částkou 24tis. ročně, jako příspěvek na elektrickou energii a plyn. Musí si po novele zákona č. 250/2000 Sb. požádat o tento příspěvek samostatnou žádostí nebo platí usnesení zastupitelstva z roku 2012 a novela zákona se na to nevztahuje a my můžeme příspěvek poskytovat bez veřejnoprávní smlouvy?

Zde je potřeba uvést systém do souladu s novelou předpisu, tj. je potřeba žádost, veřejnoprávní smlouva, schválení - vše se všemi náležitostmi dle novely 250/2000 Sb., platné od 15.2.2015. Nelze se odvolat na starou rámcovou smlouvu, jedná se o dotaci, je ji třeba poskytovat dle posledního znění zákona. Zde je to velmi vhodné i kvůli změně zastupitelstva. 

Na základě ověření pasportu stavby nám stavební úřad sdělil, že st. parcela v našem vlastnictví je zastavěna budovou občanské vybavenosti (stáří budovy cca 100 let) a MÚ budově určil domovní číslo (čp.). Prosím o sdělení, jak tuto budovu zařadím do majetku města.

Předpokládám, že tedy i budova je vedena jako vlastnictví obce. Že není uveden jiný vlastník parcely a jiný stavby v KN. 

Zápis "vícenálezu" - inventarizačního přebytku je 021 MD/ 401 D v ocenění RPC - cena budovy v době, kdy se o ní účtuje. Je potřeba provést odhad dle posledních oc. předpisů (vyhláška č. 441/2013 Sb.). Zvolí se doba odpisování dle zbývající doby životnosti budovy, určíte kategorizaci; a měsíc po zařazení se z odhadnuté ceny - tedy z RPC -  začnete odpisovat. Do RPC se již nezapočítávají vedlejší pořizovací náklady (např. na odhad, kdyby byl zpracován dodavatelsky, RPC je již jakoby obsahuje, v tomto případě se dávají na 5xx.). 

V minulosti jsme účtovali vždy o dotacích tak, že NZUZ jsme dávali do UZ. Tedy poměr z EU, a SFŽP se objevil ve výkazu. Podíl obce jsme účtovali do org. a to v takové formě, že obsahoval NZ bez UZ, ale byl zaúčtován do org. Ve výkazu tedy viděl nebyl, pouze v hlavní knize přiřazen v poměrné výši k příslušnému paragrafu. Teď při čtení dotazů s hrůzou zjišťuji, že je to asi chyba.....Ale nenadělám s tím už asi nic. Poměry mně sedí, ale podíl obce je účtován v org. Dá se toto nějak rozumně odůvodnit?

Jak říkáte, teď už je to jedno. Označení je, jen na nesprávném místě. Správně by toto nemělo mít na dotaci žádný vliv, vyčíst to mohou u přezkumu. Není to velká chyba, chybka to však je a nedá se  s ní již nic dělat. Pro snížení rizika u přezkumu můžete udělat zápis , že jste na to přišli vnitřním kontrolním systémem a že jste z toho přijali poučení a budete již i NZ ve vlastním podílu značit do správné "kolonky" v účetní větě, tak aby se zobrazovala ve výkazu. 

Obec směňovala pozemky s budovou. Záměr byl vyvěšen od 13.7. do 28.7., schváleno v zastupitelstvu 1.8. a smlouva podepsána 3.8. Ceny uvedené ve smlouvě ( dle znaleckého posudku ): obec směnila budova 2 285 000,- a pozemky 163 000,- obec získala budova + pozemek 2 565 000,-. V majetku obce je budova 981 000,- a pozemky celkem 123 190,-. Účastníci se dohodli, že nikdo nebude nic doplácet. Můj dotaz zní: mám přeceňovat reálnou hodnotou, když se vše odehrálo v jednom měsíci a jak mám celou směnu zaúčtovat.

Přecenění RH zavisí na vaší směrnici, ale zde je rozdíl významný, tak spíše ano. 

Přecenění RH tedy takto: 

021/407 a 081/407 a 036/021 u budovy (nemám v dotazu info, kolik činí oprávky, výsledkem musí být cena  nabývané budovy dle ZP Kč na účtu 036. Jen upozorňuji - ne cena 2285 tis. Kč dle ZP pozbývané, ale cena budovy dle ZP nabývané. 

U pozemku - není potřeba, tam není rozdíl významný, ale lze také 031/407 a 036/031. 

Směna se zaúčtuje takto: 042/321 a 311/646 ve výši ZP nabývané budovy a pozemků, kompenzace 321/311, zařazení do majetku 021,031 MD/ 042 D dle hodnot v ZP nabývaného majetku. 

Vyřazení pozbývaného majetku: 553 a 554 MD/ 036 D, zúčtování rozdílu z ocenění 407 MD/ 664 D. 

Chci se prosím zeptat na následující: v roce 2014 jsem v programu pc Majetek vedla např. budova OÚ pod jedním invent. číslem a když se dělala za x let plynofikace, dávalo se to zvlášť pod další invent. číslo, když se pak dělala nová okna jiná tak další invent. číslo....jak to mám převést na rok 2015 a upravit zbytkovou hodnotu a vypočítat odpisy na rok 2015? Sloučit to pod jedno číslo inventární asi už teď nemůžu, byť je do jedna budova jako celek...protože se to každé jinak odpisovalo a má to svou pořiz.hodnotu...... Asi to budu muset převést tak jak to je, každé zvlášť?

Sloučení není problém - dělá se to jen prostým součtem pořizovacích cen a oprávek. Není to účetní zápis, jen úprava na kartách majetku. U zbytkové hodnoty lze také prostý součet, je možné ji i zrušit a dále s ní nepracovat (záleží jak jste si změnu zbytkové hodnoty upravili ve směrnici při změně předpisu roku 2014). U té plynofikace - kdyby šlo o přípojku (ne např. změnu vytápění, to TZ budovy je), tak přípojka může být vedena jako samostatná stavba, ta by se slučovat nemusela. Okna určitě patří do budovy, mělo by se jednat o jedno inventární číslo. Odpisy by se měly řídit odpisy nastavenými na budovu. 

V obci se buduje nová kanalizace.Investorem a také příjemcem dotace je DSO. Podíl obce poukazujeme jako investiční příspěvek dobrovolnému svazku. Teď ten problém. Firma, která buduje, by nestihla v termínu všechny terénní úpravy. Aby vše proběhlo včas, dohodla se obec s firmou, že dětské hřiště uvede do původního stavu vlastními prostředky -tj.materiál, zeleň, práci placených řemeslníků a hlavně práci pracovníků zaměstnávaných za příspěvek od ÚP na veřejně prospěšné práce, kteří by v tu dobu měli vykonávat práci pro obec. Firma vše vyčíslené uhradí. Jakým způsobem tuto úhradu lze provést? Obec nemá živnost na žádnou hospodářskou činnost. Uvažovalo se, že se udělají kopie účtenek a faktur a celková částka se vyfakturuje jako přefakturace nákladů (zaúčtuje MD -5xx /D -231). Pokud to vůbec lze. Ale jak to provést s prací našich pracovníků VPP? Prosíme o radu. Jedná se o částku asi 40.000,-. (...nebo vyfakturovat v té výši zapůjčení obecního traktůrku, např....?) Byl návrh, aby částku vyfakturoval místní živnostník, ale jak potom provést a zaúčtovat transakci od něho na obec? Snad jsem vylíčila trochu srozumitelně...

Jestli jsem to dobře pochopila, tak, aby se stihl termín, vy uděláte potřebné práce a firmě je vyfakturujete a firma vyfakturuje DSO. 

Zde není dobře kompenzace, je to vaše činnost. S ohledem na to, že výjimečná, není soustavná, není potřeba ŽL. Zjistíte si náklady na uvedení staveniště do pořádku - jen si uděláte kalkulaci - materiál, odměna pracovníků, odvody - vše vám zůstane ve vašich nákladech 501,521... 

Pak vystavíte fa a zaúčtujete 311 MD/ 602 D (+ 343) - jestli jste plátci DPH tak navýšíte o DPH a uplatníte odpočet (např. z materiálu) a můžete dodavateli pro DSO tuto subdodávku klidně fakturovat. 

Město hradí opravy bytových jednotek, které má ve svém majetku. Na faktuře je vyčíslena zvlášť oprava bytové jednotky a zvlášť revize. Proto dávám, již několik let, dvě položky rozpočtové skladby (opravy 5171 + revize 5169). Při poslední kontrole daňových poradců jsme měli v zápise: pokud jsou revize vyvolané opravami, měly by respektovat účtování hlavního předmětu činnost 511 – opravy a udržování, nikoliv 518 – Ostatní služby. Lze mít výdaje na dvou položkách rozpočtové skladby?

Vyhláška o RS 323/2002 Sb, náplň třídy 5, dost 3 -

..jeden výdaj, více druhů ekonomických hodnot...zařadí se na položku, která odpovídá hlavní části výdaje (nejsou-li v účetních dokladech částky rozděleny...)

Takže je obhajitelné dávat celé na položku 5171 i celé na účet 511. To, že je něco rozepsáno na fa, nelze považovat za rozdělení na účetních dokladech - volíme převažující položku, to rozdělení se týká spíše toho, že třeba část výdaje přefakturováváme apod.

Ale je  možné, byť se jedná o jednu fakturu, mít rozdělen výdaj do dvou položek. Pokud jde o stanovení správné položky, tak v náplni položky 5171 se o revizích nedočteme, revize jsou zmíněny v náplni položky 5169, přičemž se neřeší, z jakých příčin se revize realizuje. Obecně revize tedy patří na položku 5169. Je tedy možné opravu zatřídit na položku 5171 a revizi na položku 5169, byť se jedná o jednu fakturu (za předpokladu, že na faktuře jsou tyto částky rozděleny).

Z pohledu účetnictví, vyhláška č. 410/2009 Sb. nemá obsahové vymezení pro účet 511 - není tedy stanovena povinnost účtovat revize na tento účet, účet 518 je možné jako "zbytkový" pro ostatní služby použít rovněž na účtování revizí. Jsem toho názoru, že vaše vyjádření revize v účetnictví i RS je přesnější, ale možná zbytečně pracné (samozřejmě že se nejvíce rozhodujeme podle významnosti částek, pokud se jedná o nízké hodnoty, je členění na 2 položky na 2 nákladové účty opravdu zbytečné, stačí zvolit jednu položku a jeden účet pro převažující náklad a výdaj. 

Obec uzavřela kupní smlouvu na prodej pozemku občanovi. Nyní byla mezi oběma uzavřena ještě dohoda. Obě strany se dohodly, že prodávající = obec požádá o trvalé vynětí lesního pozemku z lesního půdního fondu. Kupující se zavazuje za trvalé odnětí lesního pozemku prodávajícímu uhradit náklady s tím spojené (částka 10779,- Kč). A teď nevím, jakým způsobem budu tento příjem od občana účtovat.

Náhrada od kupujícího za zaplacený odvod za odnětí pozemku se zobrazí v nákladech kompenzačně (pokud došlo k zaúčtování nákladu z odvodu i uzavření dohody o náhradě ve stejném roce). Odvod za odnětí pozemku by měl být zobrazen na účtu 538, náhradu, vzhledem k tomu, že existuje dohoda o úhradě, lze předepsat 377 MD / - 538 MD. Jen teoreticky, pokud by došlo k zaúčtování nákladu z odvodu loni a dohoda o náhradě byla uzavřena až letos, bylo by třeba tuto náhradu účtovat prostřednictvím účtu 649 a nikoliv kompenzačně v nákladech.

Pokud jde o rozpočtovou skladbu, tady kompenzaci  bychom použít neměli, protože se jedná o položku s vazbou na příjemce, který je také  z veřejného rozpočtu. Příjem zatřídíme na položce 2324. Výdaj na položku 5362, u výdaje lze použít odpa např. 3639.  

Mám dotaz k uplatnění smluvní pokuty. Zhotovitel vystaví fakturu za provedené práce, obec vystaví fakturu na smluvní pokutu dle smlouvy o dílo za nedodržení termínu dokončení díla. Jakým dokumentem lze provést zápočet smluvní pokuty. Obec by uhradila pouze rozdíl mezi fakturovanou částkou a smluvní pokutou. Bylo nám doporučeno postupovat dle § 1952 občanského zákoníku ale nevím jaké dokumenty jsou k tomuto postupu potřeba a dále jak postupovat správně účetně.

Otázku započtení řeší § 1982 a násl. občanského zákoníku. Za splnění určitých podmínek lze přistoupit k započtení jednostranným prohlášením nebo dohodou. Nejjednodušší je pravděpodobně právě dohoda o započtení, pokud jsou obě strany se svými vzájemnými pohledávkami a závazky srozuměny, neměl by být v uzavření problém. Pokud však problémy nebo nejasnosti existují, by bylo lepší konzultovat věc s právníkem, neboť např. institut jednostranného započtení již vyžaduje splnění některých podmínek.

Pokud jde o účetní řešení, tak předpis pohledávky ze smluvní pokuty 311 MD / 641 D, zápočet závazku a pohledávky 321 MD / 311 D a úhrada zbývající části závazku 321 MD / 231 + RS.

V případě, že by se jednalo o výdaj k dotaci, který je potřeba označit nástrojem, prostorovým původem (zdrojem) a UZ nebo i jen UZ je potřeba zápočet proúčtovat i přes RS, a to jedním zápisem k jednomu datu: např. takto: 231 odpa dle účelu položka např. 6121 NZUZ D a zároveň 231 odpa stejný, pol. 2212. (V příjmech  samozřejmě bez NZUZ!). 

Dobrý den prosím o radu jak zaúčtovat nákup oplechovaného skladu - není spojen se zemí - je přenosný..cena je 58.080,-Kč Děkuji...

Tady bude nejpřesnější vést po zařazení jako stavbu na účtu 021 - ačkoliv je sklad přenosný, je vytvořen stavební (montážní) technologií a účel užívání je stavba. Předpis faktury tedy 042 / 321, úhrada 321 / 231 odpa dle účelu, pol. 6121, zařazení do užívání 021 / 042. Dále určit kategorizaci (stavby z kovů...), životnost a zahájit odpisování. 

Mám na 028 ledničku na koupališti, které je pronajaté plátci DPH. Zařazeno 5/2011 za cenu 13317,50 Kč (zařazeno bez DPH). Bylo uplatněno DPH (tehdy 20% 2663,50 Kč). Lednička se polámala a oprava by stála víc jak nová. Nájemce si koupí svoji, nechce novou po obci. Ale starou chce vyřadit a zlikvidovat, abychom ji po něm někdy nechtěli zpět. Prosím, jak je to s vrácením DPH? Ještě neuběhla 5-ti letá lhůta.

Tady v žádném případě žádné DPH nevypořádáváte, a to hned ze dvou důvodů:

a) tady nedochází ke změně použití - to, že se něco rozbije a vyhodí, není změnou použití pro vyrovnání odpočtu (§78 řeší třeba situaci, že prvotně to bylo ke zdaňované činnosti a následně je to k osvobozené ...) - u Vás to ale je, že to bylo ke zdaňované činnosti a potom to již nebude - tedy nemění se způsob využití z hlediska DPH

b) druhým důvodem je, že toto je drobný dlouhodobý majetek - vyrovnání odpočtu DPH se týká dlouhodobého majetku (který uznává jako dlouhodobý daň z příjmů) - tedy movitosti nad 40 tis. Kč.

Tedy klidně to vyřaďte - na DPH to již nemá jakýkoliv vliv. ZD