Dotazy

Obec obdržela žádost od o.p.s. o finanční příspěvek na činnost. Jedná se o částku 1 030,- Kč. Podléhá poskytnutí příspěvku na činnost o.p.s. režimu individuální dotace podle novely zák. 250/2000 Sb (žádost, schválení ZO, veřejnoprávní smlouva) nebo lze můžeme použít formu finančního daru? Pokud bychom museli uzavřít veřejnoprávní smlouvu, lze ve smlouvě uvést, že příspěvek nepodléhá finančnímu vypořádání?

Při určení, zda poskytnout dotaci (dle zákona č. 250/2000 Sb.) nebo dar (dle občanského zákoníku) je rozhodující, zda peněžní prostředky chceme vázat na konkrétní účel, který je příjemce povinnen při použití prostředků dodržet. Pokud chceme účel stanovit, je třeba poskytnout dotaci. Pokud nám na účelu nezáleží (nemáme zájem použití prostředků sledovat), poskytujeme dar.

Obecně prospěšné společnosti lze tedy poskytnout dar na základě občanského zákoníku i individuální dotaci dle zákona č. 250/2000 Sb. Pro určení, jaký druh podpory zvolit, je třeba vyjít ze zamýšleného účelu použití prostředků. Ve vašem případě by bylo, zdá se, nejjednodušší poskytnout dar (bez jakéhokoliv účelového vymezení). K poskytnutí stačí usnesení (darovací smlouva nemusí být písemná). Nejedná se o významnou částku.

Pokud se však budete chtít vydat cestou dotace dle zákona č. 250/2000 Sb., nelze ve smlouvě sjednat, že dotace nepodléhá finančnímu vypořádání - finanční vypořádání je jednou ze základních náležitostí veřejnoprávní smlouvy a nelze od něj upustit (pomocí vypořádání zjišťujeme dodržení účelu použití prostředků). Pokud tedy finanční vyúčtování nežádáme (je je nám jedno, na co jsou prostředky použity), je na místě zvolit formu daru.

31.8.2015 jsme zkolaudovali kanalizaci v naší obci. Zastupitelstvo obce by chtělo vybírat od občanů připojovací poplatek 5.000,-Kč. Kanalizace se vybudovala z větší části z podpory SFŽP a ten také hradí i veřejnou část domovní přípojky. Oficiálně vybírat připojovací poplatek nejde, protože už jednou byl uhrazen z fondu (dostali bychom se do sporu s fondem, že vybíráme neoprávněně). Jednu možnost vidím-vybrat náhradu za projektovou dokumentaci, kterou jsme nechali zpracovat pro domovní přípojky občanů (fond neproplácel). Náklady za zpracování projektové dok. na jednu přípojku jsou cca 2000,-Kč. Starosta uvažoval o jiné možnosti, že bychom občanům, kteří se chtějí připojit navrhli, aby obci darovali 5 tis. Kč. Darovací smlouva by byla na rozvoj obce. Dar je dobrovolná záležitost, ale jinak nevíme jak to udělat. Prosím Vás laskavě o Váš názor jak nejlépe postupovat a jak dar zaúčtovat.

Obávám se, že tady příliš neporadím. Zákon o vodovodech a kanalizacích přímo zakazuje vyžadovat finanční prostředky za připojení ke kanalizaci. Jediné, co je možné, je postupovat podle zákona o místních poplatcích, kdy je možné stanovit obecně závaznou vyhláškou místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou kanalizaci a ceny stavebního pozemku s touto možností. Vzor příslušné obecně závazné vyhlášky k zavedení poplatku je možné stáhnout ze stránek Odboru dozoru a kontroly Ministerstva vnitra (vzor obsahuje i tři variantní způsoby stanovení poplatku). 

Pokud chcete vybírat náhradu za zpracování projektové dokumentace, budete muset vybírat jen ve výši její ceny. Účtování by pak bylo dle toho, kdy jste dokumentace předepisovali, pokud někdy v minulých letech, tak by předpis náhrady byl 311 MD / 649 D, pokud letos, tak 311 MD / - 042?  MD, příjem náhrady pak odpa 2321 pol. 2324.

Pokud se jedná o dar, občanům ho samozřejmě nařídit nelze a jak je uvedeno na záčatku - poplatek za připojení na kanalizaci je zakázán. Hledání jiného pojmu namísto "poplatku nebo platby za připojení" nelze doporučit, mohlo by existovat riziko, že by někdo vyhodnotil jako obcházení zákona.  

Obec zakoupila na základě kupní smlouvy ze dne 16.7.2015 pozemky a stavbu. Prosím o rady při účtování. 1.Dle kupní smlouvy je celková cena 3 600 000,- Kč s tím, že 1 400 000,- Kč je splatných v r. 2015, 1 200 000,- Kč v r. 2016 a 1 000 000,- Kč v r. 2017. Zaúčtovala jsem 3 600 000,- na 042/321. 2.Při první letošní splátce jsem jsem účtovala 1 400 000,- na 321/ par.3639 pol. 6121. 3.Součástí kupní ceny je i daň z nabytí nemovitých věcí kterou jsem zaúčtovala na 042/389 jako dohad. 4.Stavbu zařadím do majetku 16.7.2015(kupní smlouva je ze 16.7,2015, právní účinky zápisu na KN jsou ke dni 16.7.2015, zápis do KN proveden 18.8.2015) a odpisovat se začne od 8/2015 ? 5.Na kupní smlouvě je uvedena cena celkem, není rozdělení na cenu za pozemky a za stavbu. Nevím v jaké ceně mám zaúčtovat do majetku. Nechali jsme si zhotovit znalecký posudek, můžeme na jeho základě rozdělit celkovou cenu majetku tj 3 744 000,- (3 600 000,- Kč kupní cena + 144 000,- Kč daň) ve stejném poměru jako jsou ceny na znaleckém posudku abychom získali zvlášť cenu za pozemky a zvlášť za stavbu? Děkuji za odpověď.

Protože se ke dni vzniku závazku jedná o celkový závazek s dobou splatnosti delší než 12 měsíců, tak je potřeba předepsat celé na dlouhodobý závazek  042 MD/ 459 D, a jednotlivé splátky pak: 459 MD/ 231 odpa dle účelu, položka 6121. (Takto se budou účtovat všechny splátky, tj. v roce 2015 , i ty v dalších letech).

Daň z nabytí nemovitých věcí je skutečně součástí pořizovací ceny, její výši však není třeba dohadovat, protože je známá (144 000,-), předpis daně 042 MD / 342 D a úhrada 342 MD / 231 odpa 3639 pol. 6121 D.

Pokud se jedná o účtování s datem uskutečnění účetního případu ke dni podání návrhu na vklad do katastru (16. 7. 2015), tak v tento den mělo dojít k předepsání závazku 042 MD / 321 D. Toto datum však nemusí souviset s datem zařazení majetku do užívání, tam už záleží na tom, kdy je splněna podmínka pro zařazení do užívání, tj. způsobilost k provozu. U pozemku se bude jednat o stejný den jako návrh na vklad, ale u stavby je třeba vyhodnotit, zda se neplánují další výdaje související s pořízením apod. Pokud k zařazení stavby došlo také v červenci, odpisovat je třeba od srpna.

Úvahu k rozdělení kupní ceny na stavbu a pozemek máte naprosto správně, rozdělte pořizovací cenu ve stejném poměru, v jakém jsou ceny uvedeny ve znaleckém posudku.

Pořídili jsme letos bezdrátový rozhlas, nyní potřebuji vyřadit rozhlas starý. Máme ho ale v evidenci majetku zapsaný na jedné kartě společně s veřejným osvětlením, účet 021.04. Mohu poměrnou částkou (odhadem) ponížit tento účet 021.04? Účtování: 551/081 a 081/021.04.

Je nezbytné rozhlas vyřadit, účetní zápis máte správně. Pokud jde o stanovení ocenění, v jakém rozhlas vyřadit, bylo by lepší se zkusit dopátrat, jakou část ocenění na kartě majetku tvořil rozhlas a jakou část veřejné osvětlení a vyřadit právě v části zůstatkové ceny rozhlasu.

I když uznáváme, že se někdy musí vycházet i z kvalifikovaného odhadu. 

Tady si myslím, že vyřazená část rozhlasu by neměla vstoupit do ocenění nového rozhlasu, neboť se nebude jednat o novou výstavbu, ale spíše o pořízení souboru majetku.

Dobrý den, pořizovali jsme sekačku na úvěr. Cena sekačky 137900,- Kč. Přímá platba 13790,- Kč. Výše úvěru 124 110,- Kč. Úvěr na 24 měsíců, měsíční splátka 5552,- Kč. Celková splacená částka 133248,- Kč. Rozdíl mezi celkovou splacenou částkou a výší úvěru je 9 138,- Kč. Prosím o kontrolu účtování 1.) Pořízení sekačky 042/321 137 790,- Kč 2.) Přímá platba 321/ 261 6171 6123 13790,- Kč 3.) Zařazení do užívání 022/042 137 790,- Kč 4.) Uhrazeno úvěrem 321 /451 124 110,- Kč 5.) Splátka úvěru měsíční 451/231 5552,- Kč = (5171,25 RS 6171 2123 + 380,75 Kč RS pol. 8123 ROZPOČET : 6171 6123 137 900,- Kč pol. 8123 133 248,- Kč pol. 8124 33 312,- Kč Dále jsem se chtěla zeptat, co s rozdílem mezi poskytnutým úvěrem a celkovou splacenou částkou = 9 138,- Kč? Rozdělit měsíční splátky na pol. 8123 a 5163 (9138/24=380,75) měsíčně tedy : pol. 8123 (5552-380,75=5171,25) a 6310 5169 = 380,75 (Uvedeno v bodě 5.)? V tomto případě by měla být rozpočtována pol. 8123 ve výši 124110,- Kč ?

Pořízení sekačky 042 / 321 ano, první platba 321 / 261 ano, pokud byla v hotovosti. Jen pozor na rozpočtovou skladbu - vhodnější odpa než-li 6171 by byl např. 3745 (péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň), položku raději 6122. Zařazení do užívání 022 / 042 ano. Zbývající část kupní ceny uhrazena přímo z úvěrového účtu 321 / 451 ano, k účtu 451 je třeba přiřadit rozpočtovou skladbu - to znamená odpa dle účelu (3745) a pol. 6122. Ve výkazu FIN 2-12 M se tím automaticky ve stejné výši (124 110,-) vygeneruje položka 8123.

Měsíční splátky je třeba rozdělit na splátky jistiny úvěru a úroky přesně, jak píšete. To znamená, že částka 5171,25 Kč bude splátka jistiny 451 / 231 pol. 8124 a částka 380,75 Kč úrok, který se v rozpočtu zobrazí nejlépe na stejném odpa jako pořízení sekačky, tj. 3745 a pol. 5141 a účet 562.

Z hlediska financování je tedy třeba rozpočtovat položku 8123 ve výši 124 110,- a dále položku 8124 ve výši splátek jistiny úvěru do konce roku. Zároveň je vhodné zvážit také upravu rozpočtového výhledu z důvodu splácení úvěru do roku 2017. 

Dobrý den, obec (čtvrtletní plátce DPH) dodavatelsky pořídí nové vrty jako posílení stávajících vodních zdrojů pro pitnou vodu (vybíráno vodné od odběratelů + spotřeba obce). Faktury jsou v PDP, budu účtovat na 042. Mohu nárokovat DPH poměrem (95% nárok, 5% bez nároku) již u placení jednotlivých faktur nebo se nárokuje celých 100% a při zařazení na 021 se z celého DPH vypočte a vrátí fin. úřadu zmíněných 5%? Poměr pak budu 10 let sledovat a při změně o víc než 10% doodvedu DPH nebo příp. dovynárokuji? Na ř. 47 přiznání uvedu základ daně ke dni převodu 021/042 (povolení užívání stavby)? Je rozdíl v okamžiku nároku DPH u dodavatelského pořízení a vlastní činnosti? Předem velice děkuji za odpověď a přeji krásné podzimní dny. M.Kupková, OÚ Velhartice

Ta varianta, že bych prvotně uplatňoval, při dokončení udělal fikci dodání a uplatnil částečně, se týká výhradně investic vlastní činností, (tedy dělají na tom buď vlastní zaměstnanci nebo ve smyslu informací z MF je tam několik souběžných klíčových  dodavatelů stavby). Tedy v tomto případě si nemyslím, že by to splňovalo charakteristiku "investic vlastní činností" - tedy hned bych poměroval na vstupu, pokud je to v tomto rozsahu pro neekonomickou činnost (těch 5% mi připadá hodně na vrty - ale samozřejmě neznám podrobnosti).

Na ř. 47 skutečně má podle pokynů v přiznání toto přijít až v okamžiku zařazení (budete tam dávat jen tu část, z které je uplatněna daň - tedy 95%).

Testování po dobu 10 let - ano - testujete na změnu poměru o více než 10 procentních bodů - předpokládám, že k takovému velkému posunu by ale nemělo dojít. ZN

Dobrý den, zřejmě mylně jsme se domnívali, že jako obec, která nemá hospodářskou činnost, nemusíme účtovat na dohadných účtech. Letos nám audit vytkl, že jsme neúčtovali na účtu 389 náklady za el. en. za r. 2014. Chybu jsme opravili zaúčtováním částky, kterou jsme zaplatili na zálohách předchozího roku (2014), která dosud nebyla vyfakturovaná 408/389 – Kč 40 (příklad). Zálohy jsme účtovali na 314/231 – Kč 120 Nyní jsme obdrželi konečnou fakturu na Kč 130 a zaúčtování bude následující: 389/321 – 40 502/321 – 90 321/314 – 120 321/231 – 10 Zálohy, které zaplatíme do konce roku 2015 zaúčtujeme na dohadný účet pasivní 502/389. Můžete mi tento postup potvrdit, případně opravit?

Správně je dostat náklady do období, kterého se týkají. Takže se opravdu dle vaší směrnice , např. ve výši UHRAZENÝCH (nejen předepsaných 314/321, ale skutečně uhrazených) záloh dělá dohada zápisem 502/389. Pokud se jeden rok zapomene toto udělat, tak přes 408 se opravuje v případě, že celková výše chyby byla vyšší, než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto, rozhoduje ta částka, co vyjde jako nižší. Pohyb na účtu 408 se pak vysvětluje v příloze závěrky. 

Zaúčtování máte dobře, jen ve vašem příkladu není vazba na výši zálohy, ale jak uvádíte v dotazu, je to příklad. 

Z hlediska dohady stačí jednou částkou dle stavu uhrazených záloh k 31.12. běžného roku zaúčtovat 502/389 (stačí i bez rozdělení na plyn, vodu, elektřinu...) a ve stejné výši obrácený zápis do dalšího roku (kvůli čtvrtletním závěrkám dáváme např. až do dubna, nebo května, aby na prvním výkazu zisku a ztráty nebyla 502 v minusu). A pak již účtujeme v následujícím roce energie rovnou na 502 ( ve výsledku to vyjde stejně, než pokaždé rozpouštět 389 u každé vyúčtovací faktuře, je to takto méně pracné a často i o dost přehlednější). 

U těch uhrazených záloh je vhodné prověřit zálohy za poslední období, zda např. neobsahují zálohu na 11,12/běžný rok  a 1/násl. rok. Pak děláme dohadu jen do výše např. 2/3 uhrazené zálohy. 

Prosím o kontrolu, zda jsem dobře spočítala odměny zastupitelů od 1.4.2015. Zastupitelstvo schválilo 25.3., že od 1. 4. 2015 budou odměny v maximální možné výši, a předsedové a členové výborů a komisí zastupitelstva budou pobírat maximální odměnu za tuto funkci a k tomu ještě maximální odměnu pro člena zastupitelstva. Obec měla k 1.1.2015 cca 620 obyvatel a všichni zastupitelé jsou neuvolnění. Odměna pro starostu mi vyšla 22.701,- Kč, pro místostarostu 17.222,- Kč, předseda výboru nebo komise + zastupitel 1.573,- Kč, člen výboru nebo komise + zastupitel 1.252,-Kč. Moc děkuji.

Dobrý den, poprosila jsem kolegyni o přepočet a vypadá to, že máte vše dobře. Fce se sčítají ( 1097+476) a (776+476).

neuvolněný starosta:
• pevná složka dle sloupce 1 přílohy č. 1 nařízení vlády + příplatek dle sloupce 8 přílohy č. 1 nařízení vlády x 0,6,
• tj. [28 385 Kč + (1350 Kč x 7)] x 0,6 = 22 701 Kč (zaokrouhleno na celé koruny nahoru),
neuvolněný místostarosta:
• pevná složka dle sloupce 6 přílohy č. 1 nařízení vlády + příplatek dle sloupce 8 přílohy č. 1 nařízení vlády,
• tj. [7 772 Kč + (1350 Kč x 7)] = 17 222 Kč,
předseda výboru/komise:
• pevná složka dle sloupce 10 přílohy č. 1 nařízení vlády + příplatek dle sloupce 13 přílohy č. 1 nařízení vlády,
• tj. 911 Kč + 186 Kč = 1 097 Kč,
člen výboru/komise:
• pevná složka dle sloupce č. 11 přílohy č. 1 nařízení vlády + příplatek dle sloupce 13 přílohy č. 1 nařízení vlády,
• tj. 590 Kč + 186 Kč = 776 Kč,
řadový člen zastupitelstva obce:
• pevná složka dle sloupce č. 12 přílohy č. 1 nařízení vlády + příplatek dle sloupce 13 přílohy č. 1 nařízení vlády,
• tj. 290 Kč + 186 Kč = 476 Kč.

Naše obec má zřízenu výjezdovou jednotku SDH. V srpnu hasiči vyjeli k požáru lesa a na požádání vlastníka lesa Lesů ČR s.p. hlídali místo požáru i po do hašení. Nyní mám vystavit fakturu za hlídání požářiště. Obec je plátce DPH, bude i tato faktura s DPH nebo ne, popřípadě v jaké sazbě. Děkuji.

Musím říci, že nejsem znalec požárních předpisů a proto jsme nucen spíše odpovědět protiotázkou. Abych o něčem mohl říci, že je to výkon veřejné správy u územního samosprávného celku, tak musím být schopen dokázat, že jednám na základě nějakého zvláštního pověření (zákonem, vyhláškou ...) a vztah, který s objednatelem uzavírám není vztahem soukromoprávním. Zjednodušeně - pokud LESY ČR mohly požádat kohokoliv jiného o zajištění této služby, případně si to dělat samy, tak se domnívám, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby se jednalo o výkon veřejné správy a fakturace by potom měla být s DPH 21%. Pokud mi ale najdete, že třeba provedení těchto aktivit je zákonem o požární ochraně nebo nějakou jeho prováděcí vyhláškou (či jiným předpisem) svěřena buď na HZS nebo Jednotce dobrovolných hasičů, potom to bude hodně jednoznačný argument směřující k tomu, že to naplní charakteristiku výkonu veřejné správy a tedy bez DPH.

Moc se omlouvám - konkrétní předpisy v této oblasti neznám - nicméně toto určitě velitel hasičů bude vědět - tedy podle jeho odpovědi byste se měli zachovat. ZN

Zastupitelstvo města schvalovalo minulý týden rozpočtové opatření, jehož součástí bylo navýšení příspěvku do Mikroregionu Hořovicko. Uvedený příspěvek neschválilo s tím, že by měla být mezi městem a svazkem uzavřena smlouva, že nestačí, když o navýšení rozhodne valná hromada svazku. Toto tvrzení se nám nepodařilo vyvrátit s odůvodněním, že jsme členy svazku a jako členové se řídíme stanovami, které určily výši příspěvku na činnost. Příspěvek určený stanovami vkládáme do rozpočtu města a očekáváme schválení (zastupitelstvo přece ví, že jsme členy svazků, např. příspěvek na dopravní obslužnost schválilo bez jediné připomínky a postup byl stejný).

MF ve vypořádání přípomínek uvedlo, že na "členské příspěvky" se nevztahují ustanovení 250/2000 Sb. o dotaci, ale že jde o smluvní závazek. Na tyto příspěvky není povinnost dělat veřejnoprávní smlouvu. Ve stejném názoru toto řešilo MF i v odpovědích SMO, i ve zprávách 3/2015. Opravdu stačí jen schválit rozpočtové opatření, pokud byly schváleny zastupitelstvem stanovy.  

Ještě doplňuji stanovisko MF ze zpráv 3/2015

? Příspěvek členské obce na náklady činnosti dobrovolného svazku obcí.

Základními dokumenty, které regulují vzájemné vztahy (a to i finanční) mezi členskými obcemi a dobrovolným svazkem obcí, jsou smlouva o vytvoření svazku obcí a stanovy. Stanovy upravují zdroje příjmů dobrovolného svazku obcí a způsob hospodaření s těmito příjmy. Pravidelný členský příspěvek na zajištění činnosti svazku obcí je plněním na základě stanov a není tedy důvod nahlížet na obec jako na poskytovatele dotace a na dobrovolný svazek obcí jako na příjemce dotace a postupovat podle § 10a zákona č. 250/2000 Sb.

Tímto samozřejmě není vyloučeno, aby v jiných případech, a nad rámec povinného členského příspěvku, poskytla obec dobrovolnému svazku obcí dotaci v režimu § 10a až § 10d zákona č. 250/2000 Sb., tj. na konkrétní účel a za konkrétních podmínek. 

Provozování pravidelné autobusové dopravy Naše město provozuje pravidelnou linkovou autobusovou dopravu a to z důvodu, že do okolních obcí není zajištěna jiným dopravcem a je nutné dopravit i děti do místní ZŠ. Na její provoz město dostává dotaci ze SR prostřednictvím krajského úřadu. Po ukončení kalendářního roku dopravce (město) předloží KÚ náklady na dopravu a ten cca do 30.6. následujícího roku náklady prověří a rozhodne, zda městu „něco“ doplatí a nebo zda jsme dotaci nedočerpali a část vrátíme. V srpnu r. 2014 jsme část dotace vraceli (náklady vznikly v r. 2013) a zaúčtovali na SÚ 549/241 jako nedaňový náklad. Nyní v letošním roce zde byla kontrola z KÚ na autobusovou dopravu, kde nám vytkli, že jsme vratku dotace zaúčtovali do nákladů. My jsme v r. 2013 nemohli udělat žádnou dohadnou položku, protože skutečné náklady byly vyšší než dotace. Po kontrole však celá výše nákladů nebyla uznána, takže nakonec až po polovině dalšího kalendářního roku jsme část dotace vrátili. S pracovníky kontroly jsme se shodli na tom, že dohad skutečně nemůžeme účtovat (není na základě čeho) a i kdybychom ho vytvořili, tak ani KÚ neví, jestli nám dotaci doplatí nebo ne. Letos budeme část dotace za r. 2014 opět vracet a nemůžeme se s pracovníky KÚ shodnout na správném zaúčtování. Podle nás by měly být účty 5.tř., v případě doplatku účty 6.tř., jelikož se jedná vždy již o předchozí kalendářní rok, na který v době účetní závěrky nelze vytvořit dohad. Nevíme jak postupovat, aby to bylo správně. Pracovníci KÚ nám slíbili, že po poradě s finančním odborem KÚ nám zašlou informaci, jak to zaúčtovat. Přesto se ptám na váš názor.

Máte pravdu v tom, že dohadu děláme v případě, když je informace. Zde se však jedná o dotaci a tam musíme postupovat dle ČÚS 703 a jedná se o dotaci s vypořádáním. Správně by tedy měla být dotace na 374 , a to do doby finančního vypořádání a o dohadě k 31.12. se dle CUS 703 k transferům  účtovat musí, a to zápisem 388/672 např. dle výše přijatých záloh (jak máte upraveno případně ve vaší směrnici, když není k dispozici lepší info o výši). Tím se pak bude vždy účtovat  při vypořádání 348/388 a +/-672 a zúčtování zálohy k datu vypořádání zápisem 374/348 a případně 374/231- vratka přeplatku zálohy. Je mi líto, ale  toto je  závazný postup dle ČÚS 703. Analogicky by se mělo účtovat i o nákladech - zálohy a vypořádání a dohada.

Nerozumím účtování přes účet 241 - toto by neměla být hospodářská činnost, mělo by se účtovat přes rozpočtový účet 231.  

Obec dostala NI dotaci od MMR na opravu propustků. V roce 2014 jsem zaúčtovala faktury za opravy, označila UZ v celé částce. V roce 2015 jsem zjistila, že dotace je jen 80%. Mám zbývající faktury 2015 označit UZ jen z 80% a nechat tak celkové UZ za oba roky nesprávně, nebo je lepší v roce 2015 označit UZ méně ( takže vlastně v obou letech nesprávně na % dotace ), aby se celková částka přijaté dotace rovnala UZ výdajům celkem?

Otevřete si rok 2014 a opravte UZ ve výši 80% - to lze , protože UZ u výdajů se v žádném výkazu neobjevují. Na doklady si udělejte poznámku o opravě. V roce 2015 také označte výdaje UZ jen do výše 80%, tak to budete mít u obou roků správně. 

Když jsme při inventuře našli starou hasičskou zbrojnici, kapličku a požární nádrž a nemáme je v majetku. Na zařazení potřebuji jejich hodnotu, ale nikde k nim záznamy nemám, může cenu určit starostka se zastupiteli? Abych nemusela platit odhadce? A jak je to dále s odpisy?

Vícenález se zaúčtuje zápisem 021/401 a zahájí se odpisy od dalšího měsíce od zařazení, doba odpisování se však volí s ohledem na zbytkovou životnost. Kapličku jako církevní stavbu můžete ocenit 1 Kč (v odpisovém plánu byste si měla dát, že majetek oceněný 1 Kč neodpisujete). U zbrojnice a nádrže nemusíte platit odhad, ale měl by být udělán dle posledních oceňovacích předpisů (441/2013 Sb.) . Určitě pro vás bude jistější, a je to i správnější, když vám toto ocenění dá pokynem starostka (zkuste to, dá se to zvládnout). 

Chtěla bych se zeptat na jakou položku a na jaký paragraf účtovat, když přijde faktura za bio odpad za naše občany? Je možné to účtovat 518xxxx/231xxxx §3722 pol. 5169? Nebo je to jinak? Máme novou vyhlášku na bio odpad a na základě smlouvy mezi kompostárnou a obcí, mohou nově občané naší obce vozit bio odpad do kompostárny, která nám posílá 1x měsíčně faktury.

Souhlasím jak se zaúčtováním, tak s RS. I biodpad je komunální odpad, když vzniká s provozem města a domácností. Odpa 3725 by byl také dobře. 

Dobrý den, směnili jsme pozemky s Aeroklubem bez doplatku Hodnota předaných pozemků 4000 (pořizovací cena) Hodnota nabytých pozemků 19000. Účtuji dobře přecenění ? 031/407 15000 036/031 19000 554/031 19000 407/664 15000 311/647 19000 042/321 19000 321/311 19000 031/ 042 19000 a teď nevím jak dál, co mám udělat s účtem 036?

Vše je dobře, jen místo 554/031 má být 554/036. Podívejte se na váš zápis - bylo by tam 031 2x na straně D.