Dotazy

Dobrý den, máme program účetnictví od jedné firmy - zde pořizujeme účetní věty a vytváříme výkazy, od jiné firmy máme program na fakturaci, pokladnu, poplatky, majetek a ostatní agendy. V současné době se na nás tyto firmy obracejí s tím, že od příštího roku má být všechen účetní software od jedné firmy - snad z důvodu tvorby PAPu. Máte nějaké informace zda se to řeší legislativně?

Neumím si technicky představit, jak by pak šel sestavit jeden výkaz PAP, když moduly na KDF, KOF, apod. by nebyly provázané do účetnictví. Toto však platí o všech účetních výkazech, mimo finanční FIN 2-12M. To je sestavujete ručně? Nebo se nějak přihrávají dávky? 

Můj názor je, že je nesmysl mít účetní moduly od různých firem. Ohledně informací, které mám k dispozici - vím, že jednu dobu byl na MF záměr jednoho SW pro všechny vybrané UJ, což by naráželo na kompetence a bylo by to těžko průchodné. O jiném nařízení " SW na účetnictví" = jeden dodavatel -nevím, ale přesto to považuji za jediné schůdné. 

Osm let vedu stejným způsobem pokladní deník, resp. pokladní doklady (tento způsob jsem přejala od předchozího účetního), takže se na naší obci vedou pokladní doklady stejným způsobem již hodně dlouho a také nám je stejné auditorky kontrolovaly a nyní mi vyčetly, že pod jedním výdajovým dokladem vedu více paragonů různých druhů. Tzn., že tvořím souhrnný (sběrný) doklad z účtenek, které mi pracovník úřadu předloží najednou k proplacení (z jednoho měsíce) a paragony jsou např. na občerstvení, barvu, kanc. papír (různé položky). V účetnictví mám pak rozdělení na jednotlivé položky a paragrafy dle skutečnosti - rozepsáno v předkontaci. Také po nás chtějí, abychom k jednotlivým dokladům psali, na co bylo použito (hlavně u občerstvení, např. dětský den atd.). Problém by to nebyl, ale myslíme si, že vytýkat nám to nemohou. Navíc máme zprávu z dílčího přezkoumání hospodaření za 1-9/2014 se závěrem, že nebyly zjištěny chyby a nedostatky a nyní při konečném přezkoumání poukazují na chybný pokladní doklad (jak popsáno výše) z 09/2014.

Výdej je účetní případ. Pokud jednorázově vydávám jednomu příjemci peníze, tak se jedná o jeden výdajový pokladní doklad, paragony je možné určitě sesčítat a upozorňuji, že to pak není souhrnný účetní doklad - je to opravdu jen jeden účetní doklad k jednomu výdeji. Takto si nechávají zaměstnanci proplácet i výdaje za měsíc celkem, můžete porovnat např. s cesťáky. Určitě je nesmysl vydávat VPD na každý dílčí podklad zvlášť. Nejedná se o nějaké nedorozumění? 

Ohledně té reprezentace - toto je odpovědnost osoby odpovědné za účetní případ  - zde opravdu záleží jen na vnitřních pravidlech, jaké podklady jsou povinné. Nevím, proč zkoumají - zpravidla se zkoumá kvůli daňové uznatelnosti a v té to asi nemáte. Pokud je schváleno odpovědnou osobou, je to spíše záležitost vnitřního kontrolního výboru, případně KV zastupitelstva, ale určitě ne porušením předpisů -  podklady, jaké musí být k proplacení občerstvení, žádný předpis neuvádí (alespoň jej tedy neznám). 

Hodláme rekonstruovat budovu Zdravotního střediska a budeme muset lékaře přestěhovat do náhradních prostor. V souvislosti s přestěhováním lékařů do náhradních prostor, jsme nuceni upravit provizorní ordinace v budovách Základní školy - 2 ordinace, v Domě s pečovatelskou službou - 1 ordinaci pro zubní lékařku. Bude se jednat o technické zhodnocení budov nebo tyto výdaje lze účtovat do hodnoty investic rekonstrukce zdravotního střediska?

Zmiňované  úpravy jiných objektů nesouvisí s pořízením rekonstrukce (jsou jen z důvodu rekontstrukce, ale není to vedlejší pořizovací náklad), ale souvisí spíše se zajištěním činnosti, přikláním se spíše k TZ nebo opravám ve vztahu k objektům, kde se úpravy provádějí. 

Potřebovala bych si ujasnit poskytování dotací obcí různým spolkům (SDH, FK Sokol..). Zastupitelstvo obce schválilo na základě žádosti dotaci, ale jelikož spolky musí fungovat a na svoji činnost potřebovali a potřebují peníze, část peněz jim byla i vyplacena. Je možné do doby než bude uzavřena veřejnoprávní smlouva tyto peníze poskytnout jako zálohu na dotaci (314) a po podepsání smlouvy zálohu přeúčtovat na 572? Smlouvy do 50.000,-Kč schvaluje starosta? Jak je to v případě, že jednomu spolku jsou schváleny dvě dotace ve výši 45.000,- (každá), může tyto smlouvy také schválit pouze starosta nebo už musí ZO? Poskytované finanční prostředky mají charakter podpory malého rozsahu de minimis dle nařízení Evropské komise ES č.1407/2013? Musíme se tedy registrovat jako poskytovatelé? A poslední věc, ZO v loňském roce schválilo příspěvek Hospicové péči svaté Zdislavy ve výši 5,-Kč na obyvatele a rok. Bude toto posuzováno jako neúčelový finanční dar? Příspěvek nebude vyúčtováván, bude muset být sepsána darovací smlouva. Jaké bude zaúčtování? Děkuji za odpověď.

Dotace se poskytují prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy, to znamená, že je nutno schválit přímo konkrétní smlouvu. Nelze schválit dotaci a smlouvu uzavřít později, bez schválené smlouvy nelze dotaci vyplatit.

Smlouvy do 50 000,- Kč schvaluje starosta (kde není rada), pokud si zastupitelstvo nevyhradilo jinak.

Problém je s tou zálohou - před schválením dotace se jakoby o zálohu nemůže jednat, má to charakter půjčky a ta se také musí schvalovat. Pravděpodobně letos by mohlo být uznáno z důvodu pozdního vydání předpisu - ale rozhodně není dobře před schválením dotace zálohy poskytovat, je to jakoby neoprávněný výdaj - snažte se tomu vyvarovat. Když byste vyhodnotili jako zálohu na transfer, tak je lepší účet 373 a položka transferová. 

Veřejná podpora de minimis: http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/podpora-de-minimis.html. S ohledem na výši celkové částky si myslím, že zde riziko nehrozí, také jsou vyjmenovány oblasti podpory. Omlouvám se, ale toto není moje specializace.  Můj názor je, že dotace ze zákona č. 250 většinově do podpory de minimis nespadají.  

Poslední dotaz: Mělo by být mimo novelu 250/2000 Sb., protože bylo schváleno v r. 2014 a pokud bylo schváleno, že se každý rok bude vyplácet 5 Kč na obyvatele, mělo by to být mimo režim novely zákona po celou dobu platnosti usnesení, třeba 10 let. Ale to je jen můj názor, raději bych se řídila  zákonem - dala letos do souladu, nechala udělat žádost a dala individuální dotaci prostřednictvím smlouvy, která však určitě nemusí být každoročně obnovována. 

Město uzavřelo v březnu pachtovní smlouvu s Farmou s.r.o. Předmětem pachtu jsou rybníky k chovu ryb v majetku města. Ve smlouvě je stanovena roční výše nájmu 300tis. a v ostatním ujednání smlouvy se pachtýř zavazuje nad rámec pachtovného uhradit částku 70tis, přičemž částka 20tis bude sloužit jako příspěvek na činnost rybářské mládeže a 50tis bude sloužit ke krytí nákladů spojených s opravami rybníků. Tak zní smlouva a já mám problém se zaúčtováním uvedených příjmů. Nájem z rybníků jsem vždy účtovala 2349 pol 2131, ale nevím kam s příjmem 70tis. Kč.

Ta částka 50 tis. ke krytí nákladů spojených s opravami rybníka - tu bych považovala za mimořádné navýšení nájemného - opravy jsou nákladem vlastníka, nájem proti tomu výnos, takže také na položku 2131 a účet 603.

Ale ta částka 20 tis. se jeví (viz níže - ale ne nezbytně) jako transfer - tj. účet 672, ale nevím, zda obec má v činnosti práci s rybářskou mládeží - zda by se pak neměla darovat zase jako dotace? Proč dává tuto částku obci? Musíte se pak rozhodnout, jak s tím naložíte, pokud jako s účelovým darem, tak by asi správněji bylo zaúčtovat jako zprostředkovatel, tj. příjem 231 odpa také 2349 pol. 2321 a 375 D a přeposlání 375 MD / 231 odpa také 2321 a pol. podle toho jaký bude mít "kroužek mladých rybářů" právní formu - např. 5222. (Pod Svazem rybářů?). Jen k odpa - přímo pro rybářství je určen odpa 1070. Pro systém zprostředkovatele  by musel být ve smlouvě darovací přímo určen příjemce. Pokud by přímo určen příjemce nebyl, pak jako dotace dle novely 250/2000 Sb. - žádost, VP smlouva, schválení...vypořádání a účty 672 a 572. Pozor na doplnění od Ing. Nejezchleba: 

Plně souhlasím, aby těch 50 tis. Kč bylo na nájemné. U těch 20 tis. Kč - to je velice ošemetné - on by druhý pohled mohl také být, že je to nájem (protože právně to tak bude ...)... Skoro je to prvotně k odsouhlasení s druhou stranou - za co to považuje - zda za nájemné, nebo nějaký dar ... Tady mne ještě trápí jedna obava, a tou je DPH - totiž stav je takový, že si nejsem úplně jist, zda to bude klasický nájem z hlediska DPH - tedy v podobě výhradního užívání - doufám, že ano. Pokud by to bylo právo užívat k využití chovu ryb s tím, že by musela být respektována i práva jiných osob k jinému využití - potom by to nesplňovalo definici nájmu pro DPH a muselo by to jít povinně s DPH (což by ostatně, pokud nájemce je plátce, asi bylo lepší a jistější řešení, ať o tomto nemusíme diskutovat). Nicméně potom okamžitě začneme řešit, zda i těch 20 tis. kč je odměna z nájmu či ne - to už by skutečně byl i daňový problém ... - tolik jen na okraj ...

Potřebujeme živnostenské oprávnění na poskytování placené inzerce v obecním zpravodaji? Můžeme za tuto inzerci následně fakturovat a s jakou sazbou DPH?

Sazba DPH v případě inzerce je 21 % (jinak z hlediska DPH není rozhodující, zda mám živnostenský list či ho nemám - i z neoprávněně prováděného podnikání potenciálně DPH odvádím).  Pokud se týká živnostenského listu - já v zásadě nevím. Jsem přesvědčen, že tuto aktivitu provádí velká část obcí bez živnostenského listu - argumentem pro ně by asi bylo, že se jedná vždy jen o doplnění nějakých neziskových aktivit (třeba vydávání Zpravodaje nebo i kulturní akce ...)  a že není většinou splněn aspekt "za účelem dosažení zisku". Ale skutečně nevím - jistější by bylo ZL mít, nicméně na druhou stranu takovým požadavkem překvapíme většinu obcí ... - je to podle mne spíše na právníka. ZN 

Dobrý den, ráda bych znala Váš názor na tuto záležitost: v minulém týdnu proběhl na naší obci přezkum hospodaření, ve "Zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření" nám pracovnice přezkumu jako závažnou chybu vytkly následující: "dle § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích zastupitelstvo města nerozhodlo o nabytí a převodu nemovitých věcí, vč. převodu bytů a nebytových prostor. Z účetní evidence byl vyřazen majetek v pořizovací ceně .... Kč schválený na jednání likvidační komise dne ... bez projednání a schválení ZM". Náš názor je, že výše uvedený § hovoří pouze o nabytí a převodu nemovitých věcí, nikoliv o jejich vyřazení z důvodu likvidace, např. pro jeho fyzické opotřebení, ztrátu apod. Na náš dotaz, jestli by tedy ZM mělo projednávat např. i likvidaci každé židle, nám bylo řečeno, ať si tedy stanovíme nějakou hranici v Kč, od jaké by tyto případy mělo projednávat ZM. Absolutně netuším, jaká hranice by to měla být a na základě jakého předpisu bychom si jí měly stanovit. Rozumím, že velké částky k vyřazení by bylo možno dávat ke schválení ZM, ale jako závažná chyba nám dle mého názoru neschválení vyřazení majetku ZM při přezkumu být vyčteno nemělo. Další výtkou, i když bez zápisu ve Zprávě o přezkumu hospodaření bylo, proč majetek schválený usnesením ZM k prodeji nepřevádíme na účet 036 a nezastavíme odpisování, pokud je tento majetek odpisován. Argumentovaly jsme, že účet 036 obsahuje dle § 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., dlouhodobý hmotný majetek oceněný reálnou hodnotou, tedy na účet 036 převádíme pouze majetek, u kterého dosáhne hladina významnosti námi ve Směrnici o RH stanovenou hodnotu 260 000 Kč, přesto názor pracovnic přezkumu byl, že máme na účet 036 převést každý majetek určený k prodeji a případně zastavit jeho odpisování. Znamená to tedy, že pro účet 036 neplatí námi stanovená hodnota 260 000 Kč a máme na účet 036 převést veškerý majetek určený k prodeji, zastavit jeho odepisování a to i u majetku, kde této hranice významnosti nedosáhneme? Děkuji předem za Váš názor.

ZM schvaluje vyřazení jen nemovitého majetku - ale to i v případě vyřazení likvidaci, tj. jeho zánik - v obecném principu - kdo schvaluje pořízení, ten schvaluje vyřazení. Tam si myslím, že způsob vyřazení nehraje roli. Je to pozbytí nemovitého majetku. Vyřazování majetku movitého je obecně v kompetenci rady, např. dále přenesený na likvidační nebo škodní komisi. 

Ohledně 036 - bylo projednáváno i s MF - jejich závěr:  Záměr není na 036 vykázat každý majetek určený k prodeji, ale jen ten určený k prodeji a zároveň přeceněný RH a to z důvodu vykázání položky rozvahy jinak oceněné. Tento postup je i v souladu s textem obsahového vymezení. 

Dobrý den, prosím Vás o radu : Soukromá osoba v naší obci vlastní stavební pozemky, na jednom z nich si postavila chalupu. Pozemky jsou vzdálenější od obce, tudíž už k nim nevedl vodovodní řad obecního vodovodu. Stavebník na základě stavebního povolení a se souhlasem obce prodloužil vodovodní řad ke svým pozemkům na své vlastní náklady (na vodovodní řad mu teprve navazují přípojky k jednotlivým pozemkům). Nyní vybudovaný vodovodní řad (bez přípojek) bezplatně daroval obci na základě darovací smlouvy schválené zastupitelstvem obce. Vodovodní řad jsme zavedli do majetku obce 021/401 za cenu, kterou dárce( stavař z oboru) vyčíslil na základě skutečných nákladů 560.000 Kč a uvedl v darovací smlouvě. Od následujícího měsíce začínáme odepisovat z majetku, ale teď nás napadá (možná mylně), jestli darování od fyzické osoby není považováno třeba jako 100%ní dotace a zda nemáme tudíž účtovat také na 403 a odepisovat jako dotaci. Vůbec si s tím nevíme rady, jak to vlastně je, proto Vás prosíme, poraďte nám, jak to má správně být, anebo, jestli stačí odepisovat jen samotnou stavbu.

V případě věcného daru se na transfer neúčtuje, správně je opravdu jen zápis 021 MD/ 401 D a odpisuje se z RPC - což je u vás těch 560 tis. Kč. Je potřeba tento věcný dar v uvedené výši za rok 2015 přidat do daňověho přiznání k dani z příjmů. 

Rada obce udělila v roce 2012 naší PO generální souhlas zřizovatele s přijímáním finančních darů, jejichž výše nepřesáhne 20 000,- Kč v jednotlivých případech. Chci ze zeptat, zda je možné stále postupovat podle tohoto generálního souhlasu nebo musí PO žádat o souhlas s přijetím každého daru bez ohledu na jeho výši zvlášť.

0bávám se, že generální souhlas je možný jen pro finanční neúčelový dar, u účelového finančního daru byste byli nad rámec zákona a úkon by byl od počátku neplatný, je mi líto. (§37b). U neúčelového finančního daru, když by bylo usnesení rady jako předchozí souhlas, pak nemusíte každý finanční neúčelový dar schvalovat jednotlivě. 

V naší obci jsme vybudovali kanalizaci s ČOV, do června máme zkušební provoz, teď zastupitelstvo rozhoduje o stočném a musíme vyplňovat tabulky na ministerstvo náklady na provoz,,do těch nákladů se počítají i odpisy majetku, ale já to ještě nemám na majetkovém účtě je to na 042,,protože ještě nejsou uhrazeny všechny faktury a ještě nemáme s fondem vyúčtovanou dotaci.. a taky budeme fondu vracet DPH,,protože jsme vstoupili do DPH během roku a fond chce vrátit za ten rok zpětně DPH. Chtěla bych vědět, kdy to mám do toho majetku převést. Jestli počkat po vyúčtování dotace, zaplacení všech faktur a po vyúčtování DPH.

Zařazení do majetku se neváže na placení fa nebo vyúčtování dotace nebo vyúčtování DPH i když je vhodné o ocenění např. odpočet DPH dohadovat. Zařazení se musí vázat na provozuschopnost a zahájení užívání.  Je možné DM zařadit při zkušebním provozu, ale někdy je vhodné zařadit (nejen kvůli informacím, ale i kvůli dalším vzniklým nákladům) až po kolaudaci, tj. po ukončení zkušebního provozu. To bych vám doporučovala. Na účet 042 pak ale nepatří spotřeba např. vody a např. energií a drobného materiálu, která ve zkušebním provozu je spotřebou již pro čištění odpadních vod, tj. pro činnost a nevstupuje do ceny díla.

Ohledně výše stočného - odpisy se mohou již odhadnout dle plánované výše pořizovací ceny kanalizace a ČOV. 

Prodali jsme zrušený železný plot kolem našeho pozemku ( nebyl nijak používán ) za cenu 1800,- Kč do sběrných surovin. 1. Potřebovala bych vědět zda účtovat o DPH a zda se jedná o přenesenou daňovou povinnost ( musíme vystavit fakturu ). 2. Do roku 2014 jsme příjem z prodejů účtovali ve vedlejší hospodářské činnosti. Nevím zda letos účtovat dále na VHP nebo v HČ.

Já bych v tento moment doporučoval (byť vím, že je to diskutabilní - ve smyslu, zda to bylo nebo nebylo k ekonomické činnosti), abyste to do režimu DPH dali - faktura by byla vystavena v režimu PDP (dáte na ř. 25 přiznání), daň přizná druhá strana. 

Věřte mi, že takto vznikne skutečně nejméně dohadů.

U toho druhého - tam si nejsem úplně jist, co myslíte tím příjmem z prodejů - tady jde o to "z čeho" - v rámci hlavní činnosti by určitě měly být příjmy z prodejů majetku, který byl používán k hlavní činnosti, stal se nepotřebným a nyní se jej třeba prodejem zbavuji (například ten plot ...) - není sebemenší důvod toto vyčleńovat do hospodářské činnosti (nebo-li tím říkat, že jste najednou ten plot měli na "kšeft" - to přeci není pravda - pro vás to byl jeden ze způsobů jeho likvidace).

Pokud ale něco kupujete přímo s cílem to dále prodat - tak takové hospodářské činnosti bych již rozumněl - přitom tím neříkám, že to přímo hospodářská činnost musí být (klidně zdůvodním jako hlavní třeba prodej různých upomínkových předmětů v rámci nějakého kulturního zařízení ....) - jen tím říkám - ano tady mi dává logiku, že by to již hospodářskou činností být mohlo. ZN 

Mám prosbu o radu, jak nejlépe účetně vést správu kanalizace a ČOV. Obec se rozhodla, že chce provozovat (nově budovanou, dokončení září 2015) a spravovat kanalizaci a ČOV sama, aby pro občany zachovala co nejnižší cenu stočného. Musí si zřídit živnostenské oprávnění, to bude, ale jak nejlépe, nejpřehledněji a nejjednodušeji postupovat účetně? Založit si samostatný účet pro hospodářskou činnost a účetnictví vést odděleně mimo rozpočet? Nebo to lze vést v rámci hlavní činnosti, přestože bude živnostenské oprávnění, a rozpočtovat si veškeré plánované náklady na jednotlivé položky a do příjmů plánovat očekávané přijaté zálohy? Položka 8901 mně v tomto případě přijde nevhodná, nečitelná, protože tam se nám kumuluje i DPH z přenesené povinnosti.

Pořád se k dotazu vracím a nějak nevím, co nejlépe poradit. Když vedete přes hospodářskou činnost (nemusíte, je to správa majetku obce, ale lze vést přes VHČ, stačí, že sdělíme, že děláme za účelem zisku...) tak je menší zatížení pracovní - nemusíte řešit ani rozpočet, ani rozpočtovou skladbu. Je pak ale potřeba zvláštní účet - to je trochu drahé, a vše evidovat přes 241 - protože pro správu vody jsou dost oddělené vstupy i výstupy, tak není evidence na účtu 241 tak propojená s 231 a převody a rozdělování fa není časté, jako u jiných typů VHČ. Moc jiného vám nezbývá, když nechcete položku 8901. Koukala jsem, že máte cca 750 obyvatel, tj. tipuji tak 300 odběratelů vody - to je na VHČ již docela vhodné, rozpočet si tím dost "zaplevelíte" a asi by byly nutné časté rozpočtové změny. Ale je to na vás. 

Obec předává do hospodaření Svazku kanalizaci.Některé kanalizace byly pořízeny z dotace. Prosíme o radu jak zaúčtovat tento převod. Zaúčtovali jsme vyřazení kanalizace 021/081(v pořizovací ceně) a 551/081(zůstatková cena) a v pořizovací ceně jsme zaúčtovali kanalizaci na podrozvahu 909/999 je toto účtování v pořádku? A máme účtovat i nerozpuštěné transfery na účtě 403/672? Děkujeme za odpověď

Pokud se jedná o Dobrovolný svazek obcí (právní formu), což předpokládám, tak pozor - je to převod mezi VUJ, tj. nikdy ne přes náklady (551). Jedná se o tzv. rozvahový převod, tj. zápisem u obce 403 v nerozpouštěné výši  MD, 08x ve výši oprávek  MD, zbytek 401 MD / 02x D. DSO musí nabrat ve stejných hodnotách - 02x MD/ 08x D, 403 D a zbytek 401 D a pokračuje v odpisování a v rozpouštění 403 zápisem 403/672 proti odpisům ve výši transferového podílu. Obec pak jako svůj majetek, s kterým hospodaří jiná účetní jednotka, jej vede od roku 2015 na účtu 909 zápisem 909/999 (do roku 2014 to byl účet 903), lze se rozhodnout, zda v pořizovací ceně nebo v zůstatkové ceně (zůstatková by se musela každoročně měnit, proto se často volí pořizovací cena). 

Dobrý den, jsme plátci DPH a obec prodává pozemky většinou občanům. Při prodeji jsem dávala takový typ daně, aby vstupoval do řádku 50 daňového příznání a zároveň do řádku 51, aby neovlivňoval koeficient. Už přesně nevím, kde jsem tuto informaci vzala, ale od prvního školení, na němž jsem byla, jsem to takto pochopila. Nyní jsem se někde dočetla, že by prodej pozemků měl být jenom na řádku 50, aby právě ovlivnil koeficient. Děkuji za vysvětlení, jak to má být správně.

Toto je nesmírně diskutabilní a složité téma. Zkusím k němu několik poznámek:

a) objevují se převody pozemků, u nichž je dle mého názoru plně aplikovatelné, že by do přiznání vůbec neměly jít, neboť dané převody nemají souvislost s ekonomickou činností obce ... - já bych si to celkem bez starosti dovolil aplikovat třeba v případě nejrůznějších narovnání majetkoprávních vztahů v souvislosti s místními komunikacemi. Ve své podstatě tak aplikuji info MFČR, podle kterého se na prodej majetku používaného k výkonu veřejné správy hledí tak, že se nejedná o ekonomickou činnost (byl k tomu podán jedním krajem i dotaz na MF - někdy v listopadu nebo prosinci 2014 - nevím o tom, že by dostali odpověď - nicméně podle mne to v kontextu nějaké logiky je ...). Pokud  takovéto převody dáte do přiznání na ř. 50 a ř. 51, dosáhnete tím naprosto shodné situace, jako byste je tam nedala.

b) pokud budeme uvažovat se zbytkem převodů, tak musíme pozorně číst § 76 odst. 4, který definuje, co se do výpočtu koeficientu nezapočítává:

(4) Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají

• a) prodej dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro své ekonomické činnosti,
• b) poskytnutí finančních služeb, dodání nemovité věci a nájem nemovité věci, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně,
• c) plnění podle §13 odst. 4 písm. b). 

Nás zajímá to a) a b). 

Tedy prodej nemovitosti, která byla dříve využívaná k ekonomické činnosti se do koeficientu nezapočítává (nezapočítat do koeficientu znamená u osvobozených plnění dát to na ř. 50 a ř. 51). Tedy pokud prodám třeba pozemek, který byl dříve pronajímán, beze sporu naplním to, že je to k vyloučení z výpočtu koeficentu. Stejně tak třeba pozemek lesní, na kterém je les, kde obec hospodařila ... To je napsáno pod písmenem a)

Pod písmenem b) jsou další případy - jedná se o prodeje nemovitostí, které jsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně - tedy nyní se bavíme o situacích pozemků, u nichž jsem si nedovolil říci, že byly v přímé souvislosti s výkonem veřejné správy a nejsem schopen prokázat dřívější využití pro ekonomickou činnost.  Ta příležitostnost a doplňková činnost nemusí být podle jednoho koordinačního výboru ani tak charakterizována finančním objemem výnosu, ale třeba mírou vyčlenění vstupů k realizaci daných aktivit (zda se tomu někdo intenzivně věnuje ...). Jsou obce, které se k tomuto staví tak, že tvrdí, že pro ně prodeje pozemků jsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně a proto to buď neuvádí do přiznání vůbec, nebo použijí ř. 50 a ř. 51 (jak jsem uvedl, konečný výsledek je stejný).

U některých obcí ale naprosto pragmaticky uvádí, že fungují jako "malá realitka" (a skutečně tak některé takto fungují) a potom to raději dají jen na ř. 50, protože se jedná zrovna o převody pozemků, které nejsou schopni jednoznačně vyjmout z koeficientu ani podle písmene a) ani podle písmene b) - zároveň to nejsou případy, kdy bychom mohli diskutovat o tom, že je to v rámci výkonu veřejné správy ...

Tak asi tolik - jinak je to téma z mého pohledu hodně nedořešené. ZN 

Prodej nebo dar pozemku. Obec obdržela žádost od manželů na odkoupení obecního pozemku (23 m2),který je zastavěn jejich stavbou – garáží asi z r. 1980. ZO na zasedání dne 7.4.015 – rozhodlo o záměru na darování tohoto pozemku manželům, jelikož v minulých letech ( v r. 2005-2006 ) od nich obec odkoupila několik pozemků za výhodné ceny pro výstavbu RD v naší obci. Chtěla bych vědět , jestli lze takto postupovat - darovat zastavěný pozemek s tím, že veškeré náklady související s darem by hradili obdarovaní. Jak účtovat ? Děkuji za odpověď.

Účetně se jen vyřadí pozemek k datu návrhu na vklad zápisem 543 MD/ 031 D v ocenění, v jakém je veden v účetnictví. Dar pozemku musí schválit zastupitelstvo - je to převod nemovitosti. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Darem se vyhnou dani z nabytí nemovitého majetku, dar nebude ani podléhat DPH - tedy v těchto aspektech by to mělo být v pořádku. Jen u daně z příjmů by mohl vzniknout problém - jednalo by se podle mne o potenciální příjem pro fyzické osoby podle §10 - nicméně pokud by byla hodnota do 15 tis. Kč (což by asi při výměře 20 metrů čtverečních byla), tak by to bylo osvobozeno (počítá se úhrn přijatých darů od jednoho subjektu).

Tedy daňově se mě toto líbí.