Dotazy

Město uvažuje o koupi bytového domu. Před nákupem si chce město - jako kupující zaplatit znalecký posudek na ocenění nemovitosti. Lze tento znalecký posudek hradit z rozpočtu města, když není ještě jasné, že dům město koupí?

Ano, je to akt k rozhodování o tom, zda pořídíte  majetek před schválením záměru - tj. doporučuji neúčtovat ZP na 042, ale rovnou do nákladů účet 518, položka 5166. Tento výdej by nikdo neměl považovat za neoprávněný. 

V naší obci probíhá výstavba splaškové kanalizace.Občanům byly vydány stavebním úřadem územní souhlasy k domovním kanalizačním přípojkám na základě předložené projektové dokumentace. U 8 občanů došlo k tomu, že část kanalizační domovní přípojky ke své nemovitosti zasahuje do krajského pozemku a proto obec vyřizovala za občany na základě plné moci smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene (je uzavřená mezi občanem a krajem). Z uvedené smlouvy vyplývá, že občan se zavazuje uhradit náklady spojené s vyhotovením geometrického plánu a náklady spojené s podáním návrhu na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí a zároveň věcné břemeno bude zřízeno za úplatu formou jednorázové úhrady dle Sazebníku úhrad za zřizování věcných břemen na nemovitém majetku JMK. Pro občany by výše uvedené znamenalo značné finanční náklady. Může zastupitelstvo obce schválit, že by u těchto 8 občanů uvedené náklady za občany uhradila obec včetně úplaty za věcné břemeno???? Nebo je to nepřípustné???? Předem děkuji za odpověď.

Obec může občanům na toto samozřejmě přispět. Pozor jen na usnesení schválení dotace občanovi, aby to nevyznělo, že výše uvedené VB a další náklady pořizuje obec svým jménem a na svůj účet, mělo by se jednat o dotaci občanům z rozpočtu obce účelovou. Z toho však plyne i dodržení novely 250/2000 Sb., tj. občané žádost, řádné schválení, vyřešit vypořádání a veřejnoprávní smlouvu. Neměli byste to nijak obcházet, aby bylo právně účinné.  

Ing. Nejezchleb doplnil daňově: Našel jsem z mého pohledu zajimavý příspěvek 

http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d35012v44647-dotace-v-ucetnictvi-a-danich-z-prijmu/

Skoro mi z toho vyplývá následující:

- pokud je to na investici (což by mohl být případ i zde uvedený), tak se vejdeme do §4 písm. t) a osvobodíme to

- pokud to není na investici a je to v souvilosti s podnikáním nebo nájmem - bude to součástí příjmů z §7 nebo §9

- pokud to je občanovi na neinvestici, tak začínám mít dojem, že je to obecně na §10 - budu potom řešit obecné osvobození do 15 tis. Kč (bezúplatné příjmy).

Jinak principielně souhlasím s odpovědí - je to podle mne na pořizování majetku (přípojky) a chci, aby to byla jasná dotace ... - abych osvobodil bez ohledu na částku. 

Rada města vyslovila požadavek, aby se jarmarky (např. Pivobraní) pořádané městem zpoplatnily a pokryly náklady, které na akci městu vznikají (elektřina, následný úklid apod.). Vánoční jarmark je řešen zpoplatněním pronájmu dřevěných stánků ve vlastnictví města prostřednictvím příspěvkové organizace města Technické služby, další případné prodeje drobných živnostníků řeší živnostenský odbor záborem veřejného prostranství. Slavnosti města jsou od poplatku osvobozeny. Právník města doporučil vybírat "účastnický poplatek", jako jednorázovou platbu za to, že prodejci byť s vlastními nebo stánky města budou platit za to, že tady na náměstí mohou vůbec prodávat. Zmíněný poplatek se bude hradit pouze v hotovosti a následně se budou sumárně za celý den odvádět v tržbě organizační složky města na účet města. Výše poplatku by měla být 300,- Kč (včetně DPH či ne?) za jarmark, nezáleží na tom jestli bude prodejce účasten jarmarku jeden či více dnů. Poplatek na akci Pivobraní bude ve výši 1210,- včetně DPH. Osvobozeni od poplatku budou naši partneři (účastníci akce, prodejci z partnerských měst) a řemeslníci s rukodělnými výrobky s ukázkou výroby. Místo pro stánek přidělí organizátor (tj. zmíněná organizační složka města) na místě v den konání akce. Umístění stánku na jiném místě bude považováno za neoprávněný zábor veřejného prostranství a tak bude i řešeno s kolegy zdejšího Obecního živnostenského úřadu. Účastnický poplatek nemá být pojat jako pronájem prodejní plochy, neboť předmětná organizační složka nemá pravomoc k takovému výběru (dělá to jiný odbor, který by musel být k dispozici v době jarmarků - o víkendu, ve svátky apod.) Vybírat účastnický poplatek s DPH (jako ekonomická činnost města) či bez DPH (jako prezentace města)? Účastnický poplatek je výlučně určen k úhradě nákladů spojených s konáním akce. Účastnický poplatek za 1ks vlastní stánek/stánek města NJ: 300,- Kč/den nebo 2 dny

Pokud se nebude jednat o poplatek za zábor veřejného prostranství, tak dle mého názoru nenajdu argument, proč by z tohoto plnění nemělo být DPH odváděno (není to dle mého názoru potom výkon veřejné správy a neodpovídá to ani osvobození ...). Argumentovat tím, že je to v souvislosti s prezentací Města, dle mého názoru není možné. ZN 

Obec zakoupí do svého kulturního domu nábytek (stoly a židle) za cca 450 tis. Kč. Prosím o sdělení, jak se toto bude účtovat. Jako soubor movitých věcí? Pořízení přes 042? A jak potom vyřazovat částečné opotřebení, když se třeba na zábavě rozbijou dvě židle?

Určitě je vhodnější, pokud se bude jednat o majetek evidovaný obcí, rozdělit nábytek na jednotlivé DDHM na účet 028. Právě kvůli inventarizaci, oceňování vyřazení, hlídání přírůstků aby se dávaly na 022 a pod. Se souborem je někdy mnohem více práce, než se může na začátku při zařazení zdát - mimo to i jednotlivé části souboru musí být na kartě oceněny. Některé programy na majetek umí pořídit i 50 židlí najednou a přiřadit inventární  čísla v zadaném rozmezí, mrkněte, jestli také tuto "vychytávku" nemáte v programu. Proč zvažujete soubor na 022 - máte na to nějakou investiční dotaci? 

Příspěvková organizace nevyčerpala za rok 2014 příspěvek zřizovatele ve výši cca 80 000,-Kč. Zřizovateli toto bylo oznámeno a ten na zasedání zastupitelstva rozhodl, že tyto prostředky může PO použít na financování dovybavení nově zbudované třídy MŠ. Prostředky se po schválení účetní závěrky PO měly převést do fondu rezerv a následně pak použít. Bohužel došlo k tomu, že schválení účetní závěrky MŠ bylo projednáno později, než se předpokládalo a faktury, které měly být hrazeny z těchto peněz, již byly zaplaceny. Je možné, aby se po schválení účetní závěrky a přidělení do RF, provedlo pouze proúčtování použití z rezervního fondu, když uhrazeno již je?

Z hlediska pravidel nakládání s fondy je tady řada nejasností - tady ten dotaz přesně naráží na to, že to jsou spíše zdroje (tedy jen určujeme v rámci vlastních zdrojů z čeho bylo financováno - což by podle mne nevadilo, když by se to rozpustilo "ex post" - tedy až po zaplacení) nebo jsou to přímo peníze (no a potom logicky by někdo mohl říci, že to nejde udělat zpětně, protože to již proplaceno bylo),

Osobně (a omlouvám se - nicméně v současném zmatku jsem schopen vyjádřit jen osobní názor) bych v tom problém neviděl a akceptoval bych to, že se RF použije klidně až následně po prokazatelném zaplacení, neboť fondy jsou zatím v účetnictví PO konstruovány jako vlastní zdroje. Rovnou ale upozorňuji - ne každému se tento názor bude líbit ... ZN

Naše obec je plátce DPH. Při krátkodobém pronájmu sálu a půjčování ubrusů máme účtovat cenu s DPH i fyzickým osobám nebo jen právnickým osobám a tuto daň odvádět FÚ? Nebo máme chápat krátkodobý pronájem a půjčování ubrusů jako službu občanům, tudíž bez DPH (i když jsme plátci)? Děkuji za odpověď.

Krátkodobý pronájem (tedy nějakých prostor, budovy do 48 hodin nepřetržitě...) je zdaňovaným plněním bez ohledu na to, vůči komu se plní. Rozhodně nemůžete dát někomu bez DPH s argumentem, že je to výkon veřejné správy ve vztahu k občanům - prosím argument, že nebudu odvádět DPH z plateb občanům, protože se mám starat o blaho občanů - to určitě neobstojí - takto výkon veřejné správy chápán není.

Výkon veřejné správy zjednodušeně je charakterizován tak, že daná činnost je vykonávána na základě nějakého zvláštního právního pověření, které obci ukládá nějaké povinnosti (oprávnění) - že to bude dělat a vzájemný vztah není soukromoprávním (tedy v zásadě ta obec má nějakou výhradní pozici k poskytování takových plnění ....).

Poskytnutí sálu je ale ryze soukromoprávní záležitostí, sál mohou poskytovat i jiné osoby než obce ... - tedy dojdeme k závěru, že při splnění charakteristiky krátkodobého pronájmu to bude s DPH vždy. ZN

Dobrý den, 10.3. 2015 jsme podepsali úvěrovou smlouvu, čerpání je nastaveno až od 1.4. 2015 a splácení až od 1.1.2016, od kterého momentu musím začít o úvěru účtovat, případně ho nějak evidovat? Mám někam předepsat již podepsanou smlouvu a celou částku úvěru, ta je Kč 17.000.000 a příští měsíc budeme podepisovat další smlouvu na 15mil, tak abych měla vše nastavené správně... A následně účtuji jak, od prvního čerpání? Vedu někde na podrozvaze? Jakými položkami se objeví v rozpočtu?

Účtování o úvěrové smlouvě v podrozvaze nemá žádný smysl - je to jakoby informace, že vám mají přijít peníze, ale on by tím vznikl i podmíněný závazek (navíc vyšší o sjednané úroky), a ten není povinný účtovat, čímž dojde k velmi zavádějící a nepřínosné informaci. Požaduje to myslím jen Jihočeský kraj, tak vy jako středočeši byste se tím nemuseli zabývat. Navíc letos asi dojde k čerpání úvěru, tak by se i z podrozvahy zase muselo odúčovat - tj. považuji to za zbytečné a nepřínosné. 

Ohledně úvěru - závazek vám vznikne, až když vám půjčí. Takže o úvěru začnete účtovat až ve chvíli, kdy jej začnete čerpat. U čerpání úvěru jsou 2 možnosti účetního zápisu. 

1. V případě, že čerpání úvěru je formou přímého proplácení fa dodavatelům z úvěru, se účtuje zápisem 321 MD/ 451 + RS. Pak programy generují z obratu 451 položku 8123 (Pozn. Položka 8123 musí být rozpočtována!)

2. Nebo se peníze z úvěru převádějí na ZBÚ  : 231 8123 MD/ 451 D. 

Splátky : 451/231 8124 a úroky 562 (042) MD / 231 odpa dle účelu pol. 5141 nebo 6121 - 6121 a účet 042 musí být upraveno ve vnitřní směrnici, že úroky z dlouh. úvěru na pořízení DM se dávají jako vedlejší náklad pořízení DM a to jen do doby zařazení majetku do užívání. 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak účtovat PDP. Jsme plátci DPH. Dostali jsme dotaci ze SFŽP na zateplení ZŠ. Protože ve škole máme 2 byty budeme účtovat- DPH v režimu PDP. Jen nevím jak zanést DPH na pol. 6121 - odvod DPH je zaúčtován na 231 10 3639 5362. Jak zaúčtovat příjem od SFŽP?. To bude jak příjem dotace? Ještě jestli se mohu zeptat, u nájmu z honitby se má teď účtovat DPH? Jak je to tedy s nájmem z lesa a rybníka?

V případě PDP, kde není nárok na odpočet dle vyhlášky k RS, by se DPH mělo dostat na položku 6121 a odvod DPH se nedává s položkou 5362 (na pol. 5362 se dává jen odvod DPH z vlastní činnosti, ne z PDP). Na účtování jsou vymyšleny 2 systémy - buď se při úhradě  fa zaúčtuje s 6121 jen základ daně a odvedené DPH z PDP se zaúčtuje 343 MD/ 231 s pol. 6121. Nebo se při přijetí fa zaúčtujte 231 s pol. 6121 a zároveň 231 s položkou 8901 a při odvodu DPH z PDP se zaúčtuje 343/ 231 8901. Příklady na PDP mám i s příkladem zaúčtování přiznání v materiálu ke knize RS 2015, měla byste jej dostat elektronicky po objednání knížky, případně jsou i ke stažení v dokumentech na stránkách www.obecuctuje.cz . 

Příjem od SFŽP bude asi určitě dotace - pravděpodobně i spolufinancovaná EU - tam by se mělo účtovat na podrozvaze, příp. o zálohách 374 (471) a vypořádání. Odpovědí na zaúčtování dotací od SFŽP je hodně, v tom výše zmíněném materiálu je myslím také příklad, ale určitě najdete návod v odpovědích na dotazy ze stránek, dejte si do vyhledávače např. SFŽP nebo OŽP a zkuste svou dotaci na toto napasovat - v této části je dotaz hodně neurčitý. Bude potřeba nejen příjmy , ale i výdaje asi členit NZUZ, tak to prosím nepodceňte - sežeňte si od starosty všechny smlouvy, žádosti, korespondenci....

Ing. Nejezchleb doplnil DPH: 

Pokud se týká honitby - z pohledu charakteristiky pojmu nájem pro účely DPH není honitba nájmem (chybí aspekt výhradního užívání) a tudíž příjem z poskyntutí honitby spadne do zdanitelných plnění (sazba DPH 21%).

U rybníka je to problém - je zjudikováno ze strany Evropského soudního dvora, že prosté poskytnutí práva rybolovu není nájmem, ale poskytnutím práva (21%). Samozřejmě pokud ale pronajmu někomu rybník se vším všudy, aby s ním plně hospodařil a také jej využíval, tak by to mohl být pronájem a bylo by možné využít osvobození od daně. Uvědomuji si, že ta hranice bude hodně tenká, pokud by byl nájemce plátcem daně (třeba nějaké Rybářství XY s. r. o.) a měl to k ekonomické činnosti, tak se budu snažit dát to raději s DPH (abych měl jistotu).

No a lesní pozemky - zatím přes všechny možné pochybnosti, zda je tam výhradnost užívání, se toto jako pronájem vnímá - tedy základní varianta osvobozeno od DPH, pokud je to pronájem plátci DPH k jeho ekonomické činnosti (těžba dřeva ...) potom mohu volit fakturaci s DPH (což bych opět doporučoval, pokud druhá strana je plátcem a má plný nárok na odpočet DPH). 

Situace: při stavbě bezpečné a bezbariérové zastávky s čekárnou jsme koupili kámen a pamětní desku a to je umístěné na travnaté ploše a zabezpečeno proti manipulaci (ukotveno podle stavebníků, sdělili, že je to nezjistitelné jestli tam je nějaká kotva nebo ne). Kámen s pamětní deskou jsme zaúčtovali samostatně na účet 021 v hodnotě 9.204,27 Kč. Přepíšu Vám stanovisko z ROP: „Dle doložených inventárních karet je patrné zaúčtování publicity (kámen a pamětní deska) v částce 9.204,27 Kč na účtu 021 jako investice a evidování na samostatné inventární kartě č. …Dle vyhlášky č. 410/2009 se však jedná o drobný dlouhodobý majetek (cena v rozmezí od 3.000 Kč – 40.000 Kč), který by měl být účtován na účtu 028 a evidován v soupisce dle MP pro způsobilé výdaje a vícenáklady jako neinvestice. Vysvětlete a uveďte do souladu s vyhláškou č. 410/2009.“ Telefonicky jsem paní sdělila, že jsem to posoudila jako majetek pevně spjatý se zemí a neposuzovala cenu. Chtěla bych Vás požádat o váš názor a případně vyjádření jak přesvědčit úředníky z ROP.

Souhlasím s Vaším vyhodnocením.

Doporučuji sdělení asi takto:

Pamětní deska byla vyhodnocena jako drobná stavba z důvodu použití stavebních technologií při pořizování DM. Při vyhodnocení, zda se jedná o stavbu, jsme vycházeli z definice zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádku, kde se: "Stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií." Dle účetních předpisů se stavby evidují bez ohledu na výši pořizovací ceny. Pevně umístěná pamětní deska (dle sdělení osob odpovědných za stavbu je pamětní deska ukotvena) odpovídá i  pojmu "stavba" z důvodu stálého umístění. Vyhodnocení pořízeného majetku dle jeho charakteru více odpovídá stavbě, než movité věci. 

Dle našeho názoru je pamětní deska jako stavba evidována na majetkovém účtu 021 v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb.  Pro váš názor evidence na 028 jako movité věci - drobného dlouhodobého majetku, nemáme argumenty v charakteru majetku ani v charakteru jeho užívání.  

Můžeme připsat, že pokud nám jejich argumenty sdělí, že můžeme zvážit opravu, ale že se nám nechce opravovat něco, co si myslíme, že máme dobře....:o)

To by mělo stačit. Mně se ta pamětní deska líbí více jako stavba - pro sjednocení, buď je součástí stavby nebo, když samostatně, tak proč ne drobná stavba. Argumenty - viz uvedené výše pro toto vyhodnocení opravdu najdeme spíše než pro věc.  

Město uzavřelo "Smlouvu o dílo s nehmotným výsledkem" jejímž předmětem je zhotovit nehmotné dílo s názvem : "Výroba reportáží pro mobilní aplikace" - v rámci projektu "Kam u sousedů", Program cezhraničnej spolupráce SR-ˇCR 2007-2013". Není určeno, zda investiční nebo neinvestiční. Vlastníkem autorských práv předmětu díla se stane výlučně město. Zhotovitel je povinen dílo zhotovovat průběžně a zhotovené dílo objednateli (městu) předávat 1x týdně. Cena dle smlouvy je stanovena na 400 tis. Kč vč. DPH celkem. Reportáže budou vytvářeny každý týden - týdenní blok se bude skládat z 8 reportáží. Předávat se budou formou DVD video. Zhotovitel zabezpečení odvysílání reportáží v médiích, v mobilní aplikaci, která bude vytvořena v rámci projektu a na webovém portálu. Náklady zhotovitele zahrnují práce kameramana, redaktora, náklady na střih, režii a paušál (technika, doprava , jiné). Nyní přišla první faktura, ve které jsou rozepsané náklady: - zpracování obsahového návrhu týdenních bloků reportáže - doprava - pronájem techniky - práce kameraman - práce režie - práce produkce - zvuk - pronájem střižny, atd. Můj dotaz zní: jak zaúčtovat a na jakou položku RS dát? Buď jako jednotlivé týdenní bloky cca 30 tis./1blok/1DVD - 5179 a v nehmotném majetku vést jeden blok jako 1 inventární číslo nebo nehmotné dílo jako celek 400tis. - 6119 Děkuji za odpověď.

Pořizovaný majetek odpovídá ocenitelnému právu - máte právo rozmožovat? Případně i na někoho převést? Pak opravdu by se jednalo o jeden DNM - položka 6119, ale účet 014. Otázkou jsou DVD - s nahrávkou- zda jich bude více a budete je např. prodávat. Potom by bylo dobré udělat kalkulace na DVD a případně je vést i jako zboží - pak by bylo možné i uplatnit část odpočtu DPH. To mi prosím ještě doplňte - museli bychom se poradit, jak s tím oceněním práv do jednotlivých DVD. Musela bych pak asi vědět veškeré formy výstupů z díla a jak s nimi bude nakládáno. 

1. Potřebovala bych prosím poradit ohledně účtování finančního daru českému svazu včelařů. V loňském roce jsme účtovali 572 / 231 6409 5222 (5240), tak jestli v tomto roce můžu účtovat stejně. Žádost bude teprve příští týden projednána v zastupitelstvu. 2. Dále bych potřebovala poradit se zaúčtováním nadačního příspěvku od Nadace Preciosa na úhradu nákladů spojených s činností a vybavením sportovních klubů. Mám pro příjem i výdej použít paragraf 3419 a jakou položku a protiúčet???. Dříve bylo poskytováno přímo oddílům a nyní to jde na obec. 3. A další věc je přijetí částky za trvalé a dočasné odnětí částí pozemků určených k plnění funkcí lesa. Tato platba nám má přijít na účet hlavní činnosti a musí být použita pouze pro zlepšení životního prostředí, nebo pro zachování lesa. V rozpočtové skladbě jsem si vyhledala položku 1335, nevím zda použít paragraf 1039 a hlavně jaký 6 účet. Jsme ale plátci DPH a lesy máme na ekonomické činnosti a rádi bychom tyto peníze převedli z hlavní činnosti na ekonomickou. Stačí jen zaúčtovat 262/ 231 6330 5341????

1. Účetní postup je stejný jako v minulých letech. Vaše zaúčtování by stačilo, pokud se nejedná o zálohu k vypořádání (což by asi mělo  dle znění nové veřejnoprávní smlouvy , kde se má vypořádání dávat skoro povinně). U příspěvku se volí dle účelu, vhodný odpa je např. 3900, lepší než zbytkový 6409 - ale to jen na okraj, zvažte rozpočtování všech takovýchto příspěvků na odpa 3900, je to pak také přehledné a odpa je to vhodnější. Položku 5222 volíme, když schválíme příspěvek v režimu dotací. Pokud jim dáváme obecně dar neúčelový, (čemuž odpovídá zaúčtování přímo na 572) pak je položka 5240 vhodnější. 

V případě povinnosti vypořádání by se mělo účtovat 373 MD/ 231 + RS D. Po vypořádání 572/345 a 345/373, když nebude vypořádáno do konce roku, tak 572/389 ....(podrobný rozpis, jak se účtují dotace poskytované, najdete v jiných odpovědích na dotazy, dejte si do vyhledávače např. 373 a pak se podívejte přednostně na odpovědi, u kterých je !).

2. Moc nerozumím, proč přijímáte dary, které nejsou na vaši činnost a jsou určeny k přeposlání. Je to docela těžké vyhodnotit, co to vlastně je. Přijmete dar od nadace a pokud nadace požaduje přeposlání jinému příjemci, pak se jedná o průtokový transfer, tam by dotace jednotlivým sportovním klubům nebyly v režimu novely 250/2000 Sb. , ale v režimu smluvním - příjmem jste se zavázali k převodu. U průtoku by se účtovalo jen: 

231 3419 2321 MD/ 375 D a 375 MD/ 231 3419 pol. 522x dle právní formy příjemců. 

Pokud však ve smlouvě s nadací nejsou příjemci výslovně určeni a vy budete nadační příspěvek sami nějak rozdělovat, pak musíte účtovat příjem od nadace na 672 D a výdej dle bodu 1 jako dotace k vypořádání (přes 373), nebo jako dary. (tj. skončí na 572). Ještě pozor - kdyby končilo na vybavení např. na dlouhodobém majetku, tak protože obec tento majetek pořizovat do vlastnictví nebude, tak i v tomto případě bude výnosový účet 672, ale položky u převodu by mohly být i z podseskupení 632X (spolek, občanské sdružení...). 

Moc by mě zajímalo, proč si takto obec přidělává práci a starosti.

3. Pozor u třídy 1 se nedává odpa. Položka je dobře. Z výnosových účtů dáváme nejčastěji v těchto případech 609. To převedení do VHČ máte dobře. Z hlediska toho použítí - asi většinou nebude problém doložit, kolik jste utratili za správu lesa - výsadba, LHP...to by na uznání použití pro zachování lesa mělo stačit, ale nevím o jak významnou částku se jedná. 

Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda člen kontrolního výboru může na facebooku sdělovat informace z jednání kontrolního výboru. děkuji

Dobrý den, omlouvám se ale dotaz vám vracím, nemám na toto odborné právní vzdělání, z předpisu povinnost mlčenlivosti nelze vyčíst, je tam i složité na jaký předpis o kontrole vázat, obávám se, že kontrolní řád asi na KV zastupitelstva vztáhnout nelze - ale opravdu nevím. Toto je však zajímavý dotaz - doporučuji jej vznést na ministerstvo vnitra , odbor kontroly a dozoru. Oni se dotazy z obcí (alespoň co mám zkušenost) velmi seriózně zabývají a toto by asi zajímalo všechny obce. 

Dobrý den, 1) Při ročním zúčtování daně byl zaměstnancům úřadu a zastupiteli vypočítán velký přeplatek na dani. Za únor jsme tedy žádnou zálohu neodvedli, ale i tak zbyl přeplatek 8 460 Kč. Naše mzdová účetní (externí) po zkušenostech z minulých let nechce snižovat zálohy v dalších měsících (snižovaly by se skoro celý rok) a u některých zaměstnanců (dohoda volby) to ani nelze. Proto navrhla postup, že zaměstnancům přeplatek vyplatíme ve mzdách za únor a o ten se poté zažádá volnou formou na finanční úřad. Tak jsme učinili, ale potřebovala bych poradit se zaúčtováním. Je správné, když výplatu tohoto přeplatku na dani účtuju u zastupitele 331/231.10 6112 5023? U zaměstnance, který měl dohodu jako člen okrskové volební komise to mám zaúčtovat jak (co se týká tedy paragrafu a položky)? Předpis jsem u obou případů účtovala 521/331. Je to také správně? A prosím ještě, jak zaúčtuju následný příjem od finančního úřadu (včetně položky a paragrafu)? 2) Dále jsme v lednu měli kontrolu z VZP, kde se zjistilo, že jsme jednomu ze zastupitelů vypočítávali pojistné pouze z hrubé mzdy, která nedosahovala ani na minimální mzdu, a to z důvodu nenahlášení ukončení hlavního pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, kde byl prováděn odvod ZP nejméně z minimální mzdy. Uvedeny zastupitel však odváděl pojistné pod VS svého ČPP a na základě jeho písemné žádosti bude částka pojistného převedena na ČP zaměstnavatele. (Platil ho tedy za sebe osobně mimo zaměstnavatele.) Mzdová účetní navrhla řešit situaci takto: My bychom měli odvádět měsíčně za tohoto zastupitele VZP 722 Kč a on nám bude na účet tyto peníze zasílat a když se opět stane zastupitelem, tak se mu budou strhávat z platu (měli jsme nové volby). Nejsem si ale jistá s účtováním. Zaúčtovala jsem tak, že zdravotní pojištění za zastupitele s par. 6112 a položkou 5023 je od normálu zvýšeno o těch 722 Kč. O těchto 722 Kč je pak účetně snížena čistá mzda zastupitelům (6112 5023). To však způsobí rozdíl mezi účetnictvím a skutečností. Ve skutečnosti (cash) je zastupitelům vyplacena mzda taková, jakou mají mít, protože tento zastupitel tu zatím nijak nefiguruje. Zde si nejsem jistá, jestli „projde“ to účetní a skutečné vyplacení. Účetně se to narovná tím, že nám ten dotyčný peníze vrátí na účet, ale jak to narovnat do rozpočtové skladby? Jak mám tento příjem peněz zaúčtovat? Nevím ani protiúčet k účtu 231 ani rozpočtovou skladbu. Mockrát děkuji za odpověď.

Správně je zaúčtovat přeplatek z vypořádání jako pohledávku za FÚ, tj. 342 MD/ 331 D a úhradu u zastupitelů 331/231+ RS – tu máte dobře. Až přijdou peníze od FÚ, tak s minusem na RS na D – tj. např. pol. 5023 se sníží a 342 D – vyrovnání pohledávky za FÚ. Ohledně té dohody – tady se omlouvám, my máme v obchodních podmínkách, že neřešíme mzdy. Myslela jsem, že se jedná u voleb o funkční požitek, ne o dohody – neuvedla jste, jakou měl dohodu – o pracovní činnosti? Že jste danili zálohou ze závislé? Zde nevím, o jaký jde systém, tak neumím poradit.

Předpis mzdy by byl 521/331 a 524/337 – odvod za zaměstnavatele. To pojistné do min. mzdy by mělo být jako odvod za organizaci, tj. s položkou 5032.  (odpa 6112).  Pak lze toto předepsat  jako pohledávku za zastupitelem zápisem 377 MD/ 524 D. A úhradu 231 6112 5032 minus D / 335 D. 

Jak zaplatit: 1) přednášku, kterou budeme platit fyzickým osobám (nemá ŽL ani nic jiného), naše vedení to nechce řešit přes agentury, tak jsme mysleli , že sepíšeme smlouvu o poskytnutí příležitostné činnosti dle Vašeho vzoru ( s tím , že do určité částky se neřeší daň), ale našla jsem ve Vašich odpovědích, že by to šlo přes mzdy - účet 521, naše mzdová účetní nám však řekla, že to do mezd nemůže dát, že tam patří pouze dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, takže nevíme na jakou položku to zaúčtovat (mysleli jsme původně, že to bude 5021). 2) Budeme také platit umělce (zpěváky a muzikanty) zase fyz. osoby, zase ne přes agenturu, jak jsme to dělali dosud. To si myslíme by bylo přes položku 5041, ale nevíme, jak je to s daní, jelikož jsme našli v časopisu Daň z příjmu článek Ing. Mgr. Petry Kamínkové, kde se píše - Příjmy výkonných umělců tak budou stále považovány za příjmy ze samostatné činnosti dle §7 odst. 2 písm. a) ZDP a nebude na ně uplatňována zvláštní sazba daně. Z toho usuzujeme, že u umělců daň odvádět nemusíme. V tomto případě si myslíme, že by to nemuselo jít přes mzdy. Nevíme si rady, jak to zaplatit, když naše vedení to nechce řešit ani přes agenturu a ani z mezd. Nemáte nějakou dobrou radu nad zlato, jak to provést?

První je potřeba si uvědomit, že není nijaká povinná vazba, že použití položky 5021 a  účtu 521 je zároveň povinné zpracovat ve mzdovém programu. Přesto si myslím, že by i mzdový program na smlouvu o příležitostné činnosti mohl pamatovat. Určitě toto do mezd patří, lze i takto vyhodnotit. Když dáme smlouvu o příležitostné činnosti - pak zvolte 521. Jen si pamatujte, až si budete dělat kontroly na mzdy, že toto bude na pol. i na účtu navíc. Není v tom žádný problém. 

Platby za nezávislou autorskou činnost klidně mohou být na účtu 518, položka 5041 je dobře. Nic se neodvádí, položka 5041 skoro nikdy nejde přes mzdy. 

Jen poznámka - ten první případ přednášky jde také vyhodnotit jako nezávislý výkon - tj. také na 5041 a 518 - můžete na to nahlížet jako na vlastní autorskou činnost - myslím, že by ani toto nikdo nevyčetl - zdanění je pak na příjemci a ve výsledku je stejné - příjemce pak dle svých ročních výkonů bude moci uplatnit v režimu příležitostné, nebo dle §7. 

Prosím o radu u následujícího případu. Musí být v rozpočtu města schválena akce vč. odhadované částky než je provedeno podle směrnice obce poptávkové, případně výběrové řízení a je známá cena. Nebo lze schválit akci, uložit příslušnému příkazci operace zajištění podkladů pro cenu a úpravu rozpočtu provést až potom co je známá cena. Příkazce operace má rozpočtem svěřené určité fin. prostředky, které jsou určeny na správu majetku, který příslušný odbor spravuje. Obec má schválenou hranici, kdy může rozhodnout přímo příkazce a kdy již musí být akce schvalovány. Poptávkové řízení provádějí pracovníci příslušného odboru, nedochází tedy k žádnému navýšení fin. prostředků, dle mého názoru lze hradit ze svěřeného rozpočtu. Po zjištění ceny předložit návrh na zařazení akce již včetně ceny. Do poptávkového řízení i do VŘ lze přeci uvést, že poptávkové řízení je prováděno z důvodu návrhu na zařazení akce do rozpočtu a v případě neschválení bude poptávkové řízení nebo VŘ zrušeno. Pokud schválíme v rozpočtu cenu, všichni dodavatelé ji znají a nabídka se pohybuje velmi blízko schválené ceně. Můžete nám prosím poradit jaký je správný postup.

Jakákoliv akce by měla být rozpočtově kryta nejpozději v okamžiku uzavírání smlouvy nebo podpisu objednávky, aby bylo možné úspěšně realizovat předběžnou kontrolu před vznikem závazku podle zákona o finanční kontrole a prováděcí vyhlášky. V době poptávkového řízení nemusí být akce rozpočtově kryta, je ale určitě vhodné mít promyšleno, jak případně rozpočtově vyřešit. Zveřejňovaný rozpočet nemusí být vždy na jednotlivé akce. Zde se moc nedá říci, co je dobře. Rozpočet může obsahovat výdaje před soutěží v plánované výši. Je však možné i řešit rozpočtovou změnou po výsledku soutěže. Zde více záleží na vnitřním systému.