Dotazy
Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.
18/11 2014 Dotace z Fondu soudržnosti
Dnes jsme dostali na účet u ČNB peníze na kanalizaci z Fondu soudržnosti. Současně jsme e-mailem obdrželi AVIZO, kde je psáno "příjemce je povinen analyticky vést evidenci o veškerých příjmech a výdajích, resp. nákladech a výnosech". Na účet u ČNB nám chodí i jiné dotace, to by znamenalo tento účet ještě analyticky dělit? Další účty anal. rozlišuji /042,472 .../ Děkuji za odpověď
To oddělené sledování stačí pomocí orj nebo org - zvolit si jeden k dotaci a uvádět je nejlépe na všechny účty k dotaci - tj. k 231,042,472,321,672,403...
Nejedná se u analytiky jen o pozici AU.
18/11 2014 Inv.dotace od kraje
1.Prosím o rozepsání úplného účtování (chci si odkontrolovat) - v březnu 2014 podepsána smlouva s krajem na finanční příspěvek na auto pro JSDH na 30.tis - v březnu obec pořídila auto za 100 tis. - v dubnu poslal kraj příspěvek 30 tis.- ÚZ 000008 2. Jak prosím vyřešit situaci, kdy jsem "zdědila" účetnictví s tím, že již druhý rok je na účtě 381 na MD zůstatek a na účtě 384 na D zůstatek (Paní účetní si nemůže vzpomenout proč to tak před 2 lety udělala).Díky za odpověď.
Kopíruji zde odpověď na dotaz na Krajskou dotaci - je dost úplná, tak jsem mírně upravila na váš případ, ale raději jsem komentáře variant ponechala.
Smlouva na dotaci na podrozvahu: - váš případ 942/ 999 D - účet 942 nebo 943 volíme dle doby určené na závěrečné vypořádání dotace, do 12ti měsíců od podpisu volíme 942, nad 12 měsíců 943. Dáváme v celkové max. výši nároku na dotaci.
Pokud Kraj pošle dotaci nebo její část před jejím vypořádáním, tak zápis 231 4222 MD / 374 nebo 472 D, opět pokud se má záloha od data přijetí vypořádat do 12 měsíců , tak 374, pokud nad 12 měsíců tak 472 D. A ke stejnému datu se ve výši přijaté části dotace odúčtuje částka z podrozvahy 999 MD / 94x D.
Když kraj požaduje oddělené sledování, tak je možné zajistit více postupy, někdy kraj dává svůj třímístný UZ - pak jej přidáte ke každému zápisu - tj. k podrozvaze, k přijetí dotace, ale i k zápisu fa na auto: 042 MD + UZ kraje / 321 D + UZ kraje, totéž při čerpání: 321 MD + UZ kraje / 231 + RS 5512 6123 D + UZ kraje. Pokud kraj nedal UZ, tak si zvolte ORJ. nebo ORG - a rovněž jej uvádějte k veškerým účtům, na kterých budete o dotaci účtovat. Toto je "oddělené" sledování.
Pokud nedojde k vypořádání do konce roku, ale došlo již k čerpání výdajů, tak ve výši výdajů x podíl dotace na celkových výdajích: 388 MD / 403 D, toto se účtuje k 31.12. a případně také k datu zařazení majetku do užívání, pokud ještě nebude dotace vypořádána - u vás k datu zařazení auta.
Až bude dotace vypořádána (nějaká zpráva od poskytovatele, že uznávají váš nárok na dotaci), pak teprve účtujeme na pohledávku: 348 MD / 388 D a případně +/- 403 D (pokud dohada nebyla ve výši konečného přiznání dotace na pořízení DM). Pokud něco zůstalo na podrozvaze, tak k datu předpisu pohledávky podrozvahu plně vyřadíte 999/94x. Pak se zúčtuje případná záloha 374 (472) MD / 348 D. Když by Vám vyšel zůstatek na 348, znamená to, že má poskytovatel ještě dotaci doplatit, když na 374 nebo 472, znamená to, že záloha byla vyšší než skutečný nárok a budete část dotace vracet: takže se jedná o zápisy: 231 + RS MD /348 D v případě doplatku, v případě vratky 374 (472) MD /231+RS D.
Výdaje k dotaci - klasika - 042 MD / 321 D a 321 MD / 231+ RS (5512, pol. 6123) D.
A zařazení do užívání po dokončení - 022 MD / 042 D, na kartu se připíše výše dotace (dle dohady, nebo dle vypořádání) 403.
2. Pokud nemůžete identifikovat zůstatky, tak se provede tzv. rekonstrukce účetnictví. Je to v režimu jakoby zúčtování inventarizačního rozdílu, tj. závazky na výnosy, pohledávky na náklady. Analogicky i v ČR - takže 549 MD /381 D a 384 MD/ 649 D.
17/11 2014 Zapojení 8115
Dobrý den, mám prosím tento dotaz. V průběhu roku 2013 jsme průběžně zapojovali rezervní fond - 8115. K 1.1. 2014 jsme měli na účtě cca 3 mil. Kč. Během roku jsem ale postupně zapojila do rozpočtu něco kolem 4mil. Kč s tím, že jsme skutečně použili pouze cca 361 tis. Kč. Penize jsem zapojovala do rozpočtu na základě skutečných prostředků na účtě, které se někdy pohybovaly i kolem 6 mil. Kč a na základě rezervy ve vykazu FIN- pol. 8115. Použití rezervy chápu tak, že šlo pouze o krátkodobé zapojení do rozpočtu s tím, že postupně se rezerva "vracela" zpět skutečným přijetím rozpočtovaných i nerozpočtovaných příjmů na účet. Nejsem si ale jistá tím, zda mohu mít pouze v rozpočtu (skutečnost čerpání je mnohem nižší) zapojeno více prostředků než bylo k 1.1. 2013 a než je zůstatek nyní na účtě? Já jsem si tam jakoby půjčovala prostředky. Děkuji.
Jestliže při sestavování rozpočtu nebo při jeho změnách rozpočtovými opatřeními dojde k tomu, že výdaje převýší příjmy, je nutné tento schodek uhradit buď z finančních prostředků z minulých let nebo z návratných zdrojů (např. půjčky). V případě, že k 1. 1. 2014 jsou na účtě 3 mil. Kč, je možné (za předpokladu, že se nesplácí žádná půjčka z minulých let) narozpočtovat výdaje vyšší než příjmy maximálně o tyto 3 mil. Kč (v případě, že byste chtěli o více, už musíte prokázat, že máte smluvně zabezpečenou půjčku). Financování pak bude na položce 8115 ve výši +3. Položku 8115 není možné rozpočtovat na vyšší hodnotu, protože to by znamenalo zapojení prostředků z minulých let, které na účtě ale nebyly. Určitě je potřeba snížit rozpočtovanou položku 8115 na hodnotu, jejímž maximem je stav prostředků na běžných účtech k 1.1. Jednoduše řečeno, momentálně, i přes příznivý faktický stav prostředků na běžném účtě, máte narozpočtovány příliš vysoké výdaje (vzhledem k výši rozpočtovaných příjmů a stavu peněžních prostředků k 1.1.). Společně se snížením položky 8115 na hodnotu max. 3 mil. Kč musíte buď zvýšit rozpočtované příjmy (pozor na nadhodnocení) nebo snížit výdaje. Možností je také zajistit si půjčku (pak může být položka 8115 rozpočtovaná i na ty např. 4 mil. Kč, ale to by odpovídalo zajištění půjčky ve výši 1 mil. Kč, která by se ve financování promítla na položce 8113 nebo 8123). Ale z dotazu to vypadá, že vyšší zapojení příjmů z financování nepotřebujete. Do položky 8115 by bylo možné ještě zapojit peníze, které byly vloženy do zhodnocení (termínový vklad, spořící účet...)
14/11 2014 Fond obnovy majetku
Byla jsem na školení s naším panem starostou a nadchla ho myšlenka vytvoření fondu obnovy majetku, který by se hlavně tvořil ve výši odpisů majetku. Byl by použit na obnovu majetku obce. Vzhledem k tomu, že i kontroloři hospodaření nás od založení jakýchkoliv fondů odrazovali, že máme peníze uvolnit přímo z rozpočtu, tak si nejsem jistá zda do toho jít! Myšlenka to určitě není špatná a je fakt, že na rozdíl od rozpočtu, který je vždy na aktuální rok by tady byli peníze deponovány a každý rok by se navyšovala jejich výše. Co si o tom myslíte a v případě, že ano, jak by se fond účtoval?
Ony odpisy mají tuto funkci - měly by být zdrojem reprodukce majetku. Z hlediska udržení majetkové podstaty však stačí si dát určitá pravidla do rozpočtu - že např. min. do výše odpisů se ve střednědobém výhledu naplánují investice a větší opravy. Peněžní fond má tu výhodu, že peníze ke konci roku jakoby nepropadají a hlídání použití na DM nebo velké opravy je zajištěno tvorbou a použitím fondu. Má však i své nevýhody. Peněžní fond by měl být další účet ZBÚ, tj. dražší o správu účtu a převody; odpisy jsou dost vysoká částka, nemuselo by se vám podařit dodržet tvorbu fondu (např. potřeba peněz na předfinancování dotace) - tj. drahé na řízení likvidity. Hlídání dodržování statutu fondu.
Účtování o fondu najdete v dokumentech ke stažení, nejčastěji je doporučen princip přes zdroje - tj. 401/231 a 236/419 tvorba. Až se rozhodnete pro fond, tak se ozvěte a udělám Vám příklad postupu.
14/11 2014 Bezúplatný převod projektové dokumentace pořízené z dotace
Naše členská obec eviduje na nedokončených investicích projektovou dokumentaci z roku 2008 v hodnotě 650 tis., získala na ni krajskou dotaci ve výši 250 tis. Stavba kanalizace byla započata až loni, investorem stavby je svazek obcí a obec pouze přispívá investičním příspěvkem. Potřebovala bych se poradit, zda bychom měli převzít nedokončený majetek bezúplatným převodem i s dotací, nebo raději odkoupit od obce a navýšit obci investiční příspěvek o částku 650 tis. Nebo je to v podstatě jedno? Děkuji.
Zde by byl zcela v pořádku vklad obce do DSO ve výši nedokončeného majetku, tj. jak Vy víte zápisy 403 MD ve výši dotace, zbytek 401 MD a 042 D u vás nabrání ve stejných hodnotách zrcadlově. Prodej je samozřejmě také možný, obec pak majetek vyřadí jako prodaný. U bezúplatného převodu s převodem i vlastnictví by byl problém se zdaněním daru DPO.
Omlouvám se, moc nerozumím tomu navýšení příspěvku od obce o 650 tis. Kč - je to ve smyslu, že obec by vám na ten odkup 042 dala dotaci? To mi připadá vklad jednodušší.
14/11 2014 převod pozemku - sítě
Prosím o radu - převádíme část pozemku, který vznikl oddělením od původního - obslužná komunikace v centru města. Ve smlouvě je uvedeno, že nově vzniklý pozemek je zatížen VB a existencí veškerých inž.sítí. Na sousedním pozemku je stavba hotelu( není majetek města), který byl kolaudován v r. 2010. Převáděný pozemek je tedy dotčen přípojkami k přilehlé stavbě, které byly kolaudovány a vydán územní souhlas v letech 2010,2011,2012. Informace o sítích, resp. o jejich stáří, na převáděném pozemku, nemáme k dispozici. Ještě na okraj, novým majitelem pozemku je vlastník vedlejší stavby hotelu, plátce DPH, cena za převod pozemku byla schválena 1500/m2. Smlouva je připravena v osvobozeném režimu. Je toto správně? Je zřejmé, že v případě navýšení o DPH si nabyvatel uplatní, my dostaneme to, co bylo schváleno. Ale jak postupovat v případě převodu nevýznamné části zahrady se sítěmi, o kterých pouze víme, že tam jsou a nabyvatelem bude FO? Moc děkuji a velmi prosím o odpověď obratem.
Myslím si, že to skutečně můžete prodat jako plnění osvobozené od DPH. Víte, že pozemek je zastavěný (umístěním sítí) a jste si asi jisti, že již první vznikly v 2010 (možná dříve ...) - tedy bavíme se ještě o 3-letém testu (těch 5 let je až pro stavby od 1. 1. 2013) - podle mne tedy osvobození je v pořádku. Stejně tak se můžete u tohoto zastavěného pozemku rozhodnout pro prodej s DPH ...
To poslední - prodej zahrady ... - nyní skutečně striktně závisí na tom stáří sítí - ale to jen do konce roku a já tedy osobně bych situace prodeje pozemku, přes které jdou sítě (ale nesloužící tomu pozemku ve smyslu možné výstavby na pozemku) neřešil. Takto to směřuje i návrh novely na 2015 - k tomu snad blíže ten dokument, co jsme uveřejňovali na stránkách k převodům nemovitostí a DPH 2015 - tam již skutečně půjde o to, zda je to třeba i přiléhající pozemek k něčemu, kde se má stavět nebo se čerstvě postavilo ... - to bude již řada nuancí a nelze to brát obecně.
13/11 2014 přenesená daň povinnost - prodej šrotu
Naše obec prodala do sběrných surovin šrot. Jsme tedy dodavatelé. Vystavila jsem fakturu na částku 1660,- Kč s tím, že daň (21% odvede zákazník.) Nevím jak celou operaci zaúčtovat. Zda musím o DPH účtovat a když ano, jak.
V tomto případě o DPH vůbec neúčtujete, ale k základu daně dáváte...ř.25. Také to dáváte do evidence přenesené dańové povinnosti (zde formulář v pozici dodavatele)
13/11 2014 ! Přijaté dary od 1.1.2014 a vazba na DPPO ÚSC
Na základě darovací smlouvy s Moravskoslezským krajem jsme přijali dar: 2 kusy kompletních přetlakových vzduchových izolačních přístrojů. Účetní hodnota předmětu daru činí 79.098,90 Kč. Z toho mi vyplývá, že 1 ks přístroje má hodnotu 39.549,45 Kč, takže bych měla účtovat: 028/088. Je to správně? Naše daňová poradkyně mě upozornila na skutečnost, že přijaté dary budou od 1.1.2014 vstupovat do základu daně z příjmů právnických osob a že by tudíž bylo dobré označit je nějakým způsobem v účetnictví...navrhovala přes SÚ 649 a SÚ 501 s uvedením konkrétní analytiky. Co Vy na to? Jak to mám ošetřit, aby výstupy z účetnictví pro daň.přiznání byly srozumitelné? Děkuji :-)
Nejprve bych chtěla upozornit, že ocenit musíte tak, jak měl kraj oceněno DDHM - i když je to dar, je to převod mezi VUJ - měl by Vám kraj dát výpis z karet majetku DDHM a Vy musíte dát na 028 a 088 to, co tam evidoval kraj (nedělit si sama, i když Vámi vymyšlený způsob ocenění je velmi pravděpodobně odpovídající skutečnosti). Zaúčtování jen 028/088 máte dobře a bohužel dle CUS 710 v případě převzetí DDHM od VUJ se 558/649 neúčtuje, toto je umožněno jen v případě převzetí mimo VUJ, takže bych tento zápis radši nedoporučila. Do DPO by stačilo evidovat jen mimoúčetně. Prosím, nemyslete si, že za každou cenu nechci s kolegyní souhlasit, já mám jen strach z militantního kontrolování dodržování předpisů, jak to někteří kontroloři dělají, její nápad je určitě dobrý, ale v našem účetnictví je jakoby nepovolený. Nechci jej schválit, abyste z toho neměla potíže. Možná by šlo dát k 028 nějaký org. že je to darovaný majetek? Nevýhodou však je, že by šel org i do inventur. Ještě zbývá velmi moderní způsob -" sešit, kam si dárky píšu a pak je do přiznání jen ručně přifrknu" :o). Tam kde dělají PAP, mohou jít přes typy změn (408,409), Vy musíte vykoumat něco jiného. Jen ještě upozornění - od roku 2015 by v tomto případě již nebyl problém, protože v případě převodu od VUJ již budeme oceňovat dar jako u převodce, tj. zde v hodnotě netto, tj. nuly. Ale to bohužel bude platit až od 2015 - pak to již nebudeme muset řešit. Doplnění: Novela DPO 2015: použití ocenění převzatého od vybrané účetní jednotky pro účely DPPO bude možné i pro přiznání za rok 2014 (vyplývá to z přechodných ustanovení).
13/11 2014 Prodej pozemku a RH
3 rodiny požádaly o odkup částí pozemků za rodinnými domky. Jedná se o velký obecní pozemek, ze kterého si každá rodina kupuje jen malou část. Byl vyvěšen záměr, zastupitelstvo prodej schválilo, byl pořízen odhad, geometrický plán, znalecký posudek. Hodnota pozemku je v účetnictví nižší, musím přecenit na RH. Kupní cena pozemku byla zaplacena před podáním návrhu na vklad. Zaplaceno bylo 30.10. a návrh na vklad podán 3.11.2014. Prosím o radu jak zaúčtovat.
Přecenění na RH: 031 MD/ 407 D ve výši rozdílu mezi kupní cenou a evidovanou cenou pozemku, tak aby na 031 byla po přecenění kupní cena a na 407 ten rozdíl. Pak převod 036 MD/ 031 D.
Přijetí kupní ceny: 231 odpa např. 3639 pol. 3111 MD/ 324 D.
K datu zápisu na LV ( 3.11.2014): 311 MD/ 647 D a zúčtování zálohy 324 MD/ 311 D a vyřazení pozemku z účetní evidence 554 MD/ 036 D (toto vše ve výši kupní ceny) a zúčtování oceňovacího rozdílu: 407 MD/ 664 D ve výši rozdílu mezi kupní cenou a oceněním pozemku v účetnictví.
Kontrola správnosti postupu: 554 minus 664 by se mělo rovnat hodnotě původního ocenění částí prodávaného pozemku.
13/11 2014 Uplatňování poplatků z prodlení 67/2013 Sb
Dle zákona 67/2013 Sb. jsme povinni od 1.1.2014 dle paragrafu 13 uplatňovat poplatky z prodlení i při neuhrazení záloh za služby. V programu evidujeme zálohy jako předběžné předpisy, které nám vstupují do účetnictví až v okamžiku uhrazení zálohy. Teď stojíme před problémem, že programátor neumí vyřešit jak penalizovat předběžné předpisy, které nejsou uhrazené, tudíž nevstupují do účetnictví. Navrhuje převedení na řádné předpisy, které už penalizovat půjdou, co zase nevyhovuje nám, protože převedením na řádné předpisy už budeme o předpisech účtovat a nenapadá mne, kam bych tyto předpisy účtovala. Někam do podrozvahy? Také nevím k jakému okamžiku poplatek z prodlení vyčíslovat. Ke konci roku? Nebo zároveň s vyúčtováním daného období spočítat tento poplatek za toto období? Nemáte prosím k této problematice zpracovanou nějakou metodiku nebo nemohla by jste nás odkázat na někoho – případně na nějaké materiály, z kterých bychom pochopili, jak postupovat? nevíme si s tím rady. Jak je to u nájemného – zda jsme povinni vystavovat úroky z prodlení nebo jen „můžeme“ §1970obč. zákoníku (věřitel může).
Dobrý den, já Vám pošlu výklad od Ing. Přibylové, kde se problematice velmi věnuje. Vámi zmiňovaný problém ohledně výpočtu penále se zpravidla neřeší přes účetnictví, ale přes speciální programy určené na správy bytového fondu, které umí penále spočítat z požadované výše zálohy. Účetně opravdu není dobře dělat předpis na zálohu, což Vy asi víte, protože se bráníte tomuto požadavku. Ostatní byste se v materiálu měla dovědět. Např. je tam doporučeno vyčíslit penále a předat vždy s vyúčtováním služeb souvisejícíh s nájemným.
13/11 2014 Prodej pozemku ČEZ
Dobrý den, obec prodává stavební pozemek pod trafostanicí ČEZ. Ze znalosti poměrů víme, že trafostanice byla postavena asi před 10 lety, ale doklad o tom nemáme. V kupní smlouvě je uvedena cena + DPH. Domnívám se, že prodej je osvobozen od DPH, ale co s tím, když je smlouva už zaregistrována na katastru. Bude chybou,když vyfakturujeme včetně DPH a odvedeme? Děkuji
Toto by mělo být v pořádku - tím, že prodáváte zastavěný pozemek, tak jste v §56 odst. 3 současného znění zákona a podle §56 odst. 4 se můžete v tomto případě rozhodnout o uplatnění DPH na výstupu. Tedy vyfakturovat toto s DPH není chybou a je to vlastně řešení "na jistotu", kdy nic neztrácíme, ČEZ si to legálně odpočte.
13/11 2014 DAROVÁNÍ KNIHY - ZBOŽÍ NA SKLADĚ
Dobrý den,mám dotaz na účtu 132 MD máme evidované zboží na skladě-v našem případě jsou to knihy. Pan starosta se rozhodl,že 1 knihu věnuje občanovi k významnému životnímu jubileu. Prosila bych Vás,jak mám postupovat,kniha stojí 650,-Kč.
Předání daru v účetnictví bude zápisem 543 MD/ 132 D ve výši ocenění knihy na skladě. Nic jiného není potřeba účtovat. Koukala jsem, že jste neplátci, takže není problém s dodaněním daru.
13/11 2014 Majetek vložený do SVAK
Dobrý den, chtěli bychom Vás poprosit o Váš názor k účtování o majetku vloženého do Svazku vodovodů a kanalizací . K dnešnímu dni má město na základě Smlouvy o vkladu majetku mezi městem a svazkem majetek účtovaný na účtech 021 (v našem případě se jedná o hodnotu cca 151mil.Kč) a provádí na tomto majetku měsíční odpisy . Začínáme být čím dál více tlačeni ( ze strany svazku) do varianty, aby majetek uvedený v těchto smlouvách byl účtován Svazkem a na městě veden pouze v podrozvahové evidenci. Jejich stanovisko vychází z Účtové osnovy a postupů účtování pro organizační složky státu, územní a samosprávné celky a z ustanovení §28 odstavec 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů ( „účetní jednotky které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem ÚSC o něm účtují“ ). Názor Svazku se nám , jako městu , nezamlouvá, a to z důvodu výrazného ponížení aktiv současně vázaných na úvěr + ostatní . Můžeme tomuto názoru oponovat? Jaký zákon nám může být oporou v případě zachování stávajícího stavu účtování? Jaký by měl být v opačném případě ( město podrozvaha a svazek 021 + odpisy) podklad k provedení tohoto kroku v účetnictví - zápis z rady x zastupitelstva?
Dle zákona o účetnictví má majetek evidovat a odpisovat ten, kdo s ním hospodaří v případě, že je to majetek státu nebo ÚSC , viz ten §28, odstavec 1.
Upřímně musím říci, že takto se v ČR chápou i případy vkladu dl. majetku do svazku - že potom svazek hospodaří s majetkem USC, ale že zároveň nikde není napsáno výslovně v předpisech, že to na tento případ dopadá, obsahově případu vklad do DSO odpovídá.
Nejedná se o převod vlastnictví, je to vlastně jen organizační záležitost, která zároveň vede k vykázání výnosů a nákladů ve věcné a časové souvislosti (i když tuto službu by udělal i nájem). Vložení do DSO není jediný způsob jak toto zajistit, ale je asi nejjednodušší. Vlastník - tj. město pak eviduje v podrozvaze na 903. Na úvěr by vklad do DSO neměl mít žádný vliv, majetek zůstává nadále v majetku obce. Na druhou stranu se vám výrazně asi zlepší VH, odpisy by byly v nákladech DSO, což věřitele potěší...(lepší VH a majetek zůstává ve vlastnictví). Vklad do DSO rozhodně není špatná varianta.
O způsobu, jakým předáte majetek k hospodaření do DSO by mělo asi rozhodnout zastupitelstvo - je to záležitost stanov (podívejte se na §84 písm.e) a na §50 odst. 2, písm. d zákona o obcích 128/2000 Sb.
Vložení do DSO k hospodaření však není jediný způsob, jak majetek může být v DSO užíván - může být i obcí darován s převodem vlastnictví (to většinou obce nechtějí), pronajat - na to většinou DSO nemají, vypůjčen - od 2015 by možná došlo ke značným potížím při zdaňování ...; dokonce i prodán...
13/11 2014 Dražba nemovitého majetku a složení jistiny
Obec se zúčastnila dražby a zaplatila dražební jistinu ve výši 100.000,- (316/231 36395189). Dražbou získala majetek a doplatila dražební cenu ve výši 409.891,-Kč. (052/231 36395189 a zároveň 316MD-100.000,- a 052 MD+100.000,-). Na rozhodnutí je zapsáno že zakoupila st.p.č.91/1(1485m2) na které stojí zemědělská stavba bez čp., a dále p.č.48/1(383m2) a 48/2(133m2). Nyní by mne zajímalo, jakým způsobem určím cenu. Udělala jsem to následujícím způsobem: Pozemky jsem ocenila dle m2 a v daném místě cenou dle vyhlášky(celkem: 45.157,50) a zbytkem ceny tj.464.733,50,-Kč jsem ocenila danou budovu. Můžete mi poradit, zda-li to takto může být? Nebo musíme mít odhad? Až proběhne vklad do katastru zaúčtuji?: 031/052: 45.157,50 Kč 021/052: 464.733,50 231 36395189 D -509.891,- 231 36396121: 464.733,50 231 36396130: 45.157,50 Děkuji za pomoc s tímto případem.
Nejprve prosím pozor, účet 316 již 4 roky není určen pro provozní zálohy, ale jedná se o pohledávku z poskytnutí půjčky - má název Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé. Měla jste dočasně využít spíše účet 314, RS máte dobře. Převod po vydražení na 052 je dobře. I když by bylo možné účtovat už i na 042 (ta 052 je určitě přesnější).
Rozdělení kupní ceny mezi pozemek a budovu nebo pozemky a stavby je samozřejmě nejlépe rozvrhem dle ZP, majetek daný do dražby by ZP měl mít zpracován. Jinak i Váš postup je možnou metodou. Má jen nevýhodu, že by nebyl uznán v případě následného prodeje majetku jako daňově uznatelný náklad (to však jako obec, která platí daň sama sobě využívat nemusíte - nemusíte uplatnit žádný daňový náklad).
Při vkladu doporučuji tento postup: 042 MD/ 321 D a 321 MD/ 052 D a 031 MD/ 042 D a 021 MD/ 042 D. (Doporučení je pro soulad s CUS 710 a tím pro snížení rizika výtek, aby souvztažnosti měly hezkou návaznost :o), to víte "pořádek musi byt"). Zúčtování jistiny je dobře, jedná se vlastně o opravu zápisu k upřesnění RS. Ale jinak musím pochválit, vymyslela jste to dobře, z mé strany jsou to jen poznámky.
13/11 2014 Náhrada nákladů při vymáhání pohledávky
Město pronajímá na základě nájemních smluv své nebytové prostory a pozemky, jelikož jsme plátci DPH, jsou některé nájmy v režimu zdanitelného plnění. Nově máme ve smlouvách uvedeno, že v případě vzniku nedoplatku a vymáhání pohledávky mimosoudní cestou na základě písemné výzvy k úhradě, zaplatí dlužník částku ve výši 200 Kč za každou zaslanou výzvu. Prosíme o radu, jak tuto náhradu zaúčtovat, na jakou položku a zda máme vytvořit předpis na další pohledávku?
Tady by se již mělo jednat o plnění mimo DPH - sankční platbu, nejedná se ani o službu ani o zboží. V případech vyměření sankční platby zpravidla předepisujeme pohledávku k okamžiku, kdy druhou stranu informujeme o našem nároku na základě smlouvy na úhradu. Účet je to 641 , položka 2212 (beru to, že plabu lze "...oddělit od platby, za jejichž zpoždění je placena").
