Dotazy

Máme schváleno složení inventarizačních komisí pro inventarizacei k 31.12.2014. Jeden ze zastupitelů požaduje být přítomen u fyzických i dokladových inventur i když není členem žádné z inventarizačních komisí. Je takový postup možný?

Práva zastupitelů jsou v §82 zákona o obcích č. 128/2000 Sb. Nejsem právník, ale po přečtení si mi zdá, že toto právo zastupitel nemá. Má právo dát na zastupitelstvo návrh, aby byl členem IK - tj. zastupitelstvo by mohlo v tomto bodě upravit usnesení rady - ale upřímně si tím také nejsem až tak jistá, protože např. oblast daňové správy - poplatky -  je spíše v přenesené působnosti a podlehá utajovaným skutečnostem - tam by měla být IK určitě v pravomoci rady (prosím neberte toto jako závaznou odpověď, princip je, že ne vše co je v kompetenci rady si může zastupitelstvo vyhradit k rozhodování). Ta přítomnost u inventur, když není členem IK, mi připadá z důvodu ochrany majetku i kvůli utajovaným skutečnostem (správa poplatků) nevhodná.  

Dobrý den, převádíme z účtu 042 na účet 547 zmařená investice. Akce se týkala rekonstrukce kotelny, byl pouze proplacen projekt a z realizace zatím sešlo. Uplatnily jsme si u projektu DPH v plné výši, protože kotelny pronajímáme s DPH . Chci se zeptat ohledně daně, kterou jsme si uplatnily , co v případě zamřené investice - je nutno uplatněnou daň vrátit i když kotelny nadále pronajímáme?

Ne, nemusíte vrátit - je to podloženo poměrně bohatou judikaturou ESD - pokud doložíte, že jste mohli počítat s tím, že bude používáno ke zdaňované ekonomické činnosti a z projektu následně potom sejde, tak odpočet DPH nemusíte vracet - zůstává vám ponechán.

Například to řeší judikát C-400/98 - ten je před naším vstupem do EU a nemám český překlad - tak jen anglicky zásadní stať:

    In those circumstances, it is for the national court to check whether, taking account of the circumstances of the case in the main proceedings, and in particular the progress of the building works in mid-May 1990, the declaration of the intention to commence economic activities giving rise to taxable transactions was made in good faith and is borne out by objective evidence.

    In the absence of fraud or abuse, and subject to adjustments which may be made in accordance with the conditions laid down in Article 20 of the Sixth Directive, the principle of VAT neutrality requires, as indicated in paragraph 36 of this judgment, that the right to deduct, once it has arisen, be retained even where the tax authority is aware, from the time the first tax assessment is made, that the economic activity envisaged, which was to give rise to taxable transactions, will not be taken up.

  The answer to the first question must therefore be that Articles 4 and 17 of the Sixth Directive are to be interpreted as meaning that the right to deduct the VAT paid on transactions carried out with a view to the realisation of a planned economic activity still exists even where the tax authority is aware, from the time of the first tax assessment, that the economic activity envisaged, which was to give rise to taxable transactions, will not be taken up. (ZN)

Dobrý den, koupili jsme služební auto ,které máme v DHM a odepisujeme jej. Občas nakoupíme náhradní díly,-např zrcátko,baterii atd,jedná se prakticky o výměnu,mám tyto předměty vložit do DDHM a dát jim inventární číslo nebo ne?(opotřebené,či poškozené díly na autě ale jednotlivá invent.čísla nemají neboť ,auto má inv.číslo jediné a to je zařazeno v investicích)

Ne - jedná se o jednorázově nakupované předměty určené ke spotřebě - jsou zásobami - tedy pokud byste měli nějaké větší zásoby, tak by se to případně účtovalo přes 112 a to až do okamžiku jejich spotřeby (ve smyslu namontování na automobil). Já ale předpokládám, že spíše než do zásob to kupujete pro okamžitou spotřebu - potom klidně na 501.

Až to zamontujete do auta, tak samozřejmě již to dále neevidujete (je to součástí toho automobilu). ZN 

Po přečtení odpovědi na můj dotaz z 18.11. už vím, co patří do TZ KD, ale nejspíš mám špatně zaúčtováno i TZ Rekonstrukce umývárny MŠ . Na účet 042 jsem dala kromě projektu, stav. dozoru a stavebních prací i tyto položky: 1. Lišty a držáky na kelímky celkem za 3.065,- /jsou připevněny na zeď/ 2. Držáky na toaletní papíry a dávkovače mýdla celkem za 2.300,- /jsou připevněny na zedˇ/ 3. Ručníky, koše na prádlo, háčky na ručníky celkem za 1.767,- 4. Drobný materiál k „dodělávkám“-sádra,vrtáky,hmoždinky,tmel,drát,páska na koberce celkem za 515,- O tyto položky jsem po ukončení akce navýšila hodnotu budovy. Mám to správně ? Asi ne … Ještě bych se chtěla poradit ohledně zůstatkové a zbytkové ceny majetku. Kontrolovala jsem odpisy, a nemáme (naštěstí) žádný majetek, který by se blížil k zůstatkové ceně 5 %, kterou máme stanovenou v odpisovém plánu. Letos a nejspíš ani koncem roku 2015 žádný majetek nebude mít zůstatkovou hodnotu 5 % a méně. Mohu tedy vše nechat „při starém“ ? Tj. zůstatkovou cenu v PC, odpisový plán atd … ? a počkat na pravděpodobnou úpravu předpisu v příštích letech ? Moc děkuji za odpověď.

dotaz část A

1. Lišty a držáky na kelímky celkem za 3.065,- /jsou připevněny na zeď/ - to ano, to je zpravidla považováno za součást stavby, do TZ patří 

2. Držáky na toaletní papíry a dávkovače mýdla celkem za 2.300,- /jsou připevněny na zedˇ/

- to také  ano, to je zpravidla považováno za součást stavby, do TZ patří 

3. Ručníky, koše na prádlo, háčky na ručníky celkem za 1.767,-

Toto ne, to je spotřební materiál (501 spíše mělo jít z rozpočtu školky, ale není to významné).

4. Drobný materiál k „dodělávkám“-sádra,vrtáky,hmoždinky,tmel,drát,páska na koberce celkem za 515,-

Toto můžete v TZ nechat. 

B. Můžete vše nechat při starém, jen od 1.1.2014 již zbytkovou hodnotu nezadávat. 

V letošním roce jsme dostali rozhodnutí o přidělení dotace OP přeshraniční spolupráce SK-ČR 2007-2013 - prioritní osa 1. Celkové náklady jsou 60464,- EUR a dotace je 85% z Evropského fondu regionálního rozvoje a 5% je z MMR a 10% podíl města a je z části investiční a z části neinvestiční. Podle podrobného rozpočtu projektu je investiční část 45584,16 EUR a neinv. část 14879,84 EUR.Faktury jsou od tuzemských dodavatelů, tudíž v Kč. Investiční část se skládá z vybudování venkovní zpevněné plochy za cca 750,- tis Kč a na ní bude připevněn parket za cca 95,- tis.Kč. Tento parket bude mobilní a bude se na zimu ukládat do skladu.Nevím zda mám parket zaúčtovat jako součást zpevněné plochy na 021, když tato plocha bude většinou využívána bez parketu.Dále bylo na zpevněné ploše zabudováno 6 ks přístřešků v hodnotě 440,- tis.Kč (- mám zaúčtovat na 021 jako součást zpevněné plochy?).Neinv.část je na pořádání různých kulturních akcí. Dále jsme uhradili 94,5 tis.Kč za projektového manažera. Mám tento výdaj procentuelně rozdělit na inv.a neinv.? Celá akce bude profinancována v roce 2014 ale příjem dotace bude až v roce 2015. Měla bych dát do návrhu rozpočtu na rok 2015, ale nevím jak rozdělit 85% a 5% na investiční a neinvestiční část. Mám zaúčtováno v podrozvaze, kde jsem použila měsíční kurz ECB v měsíci přijetí rozhodnutí. Do rozpočtu 2015 jsem použila kurz ECB 27,729 v měsíci, kdy byla zpracována soupiska výdajů k žádosti o platbu.Nikdy jsem takovou dotaci neúčtovala, tak se omlouvám za tak zmatený dotaz. Předem děkuji za odpověď.

Ing. Nejezchleb: 

Parket - asi bych spíše na první pocit bral jako věc movitou. Tady jde i o to, že ta zpěvněná plocha bez parketu něčemu může sloužit, potenciálně je také otázkou, zda ten parket nelze dát i na plochu jinou... - to by všechno byly argumenty pro to, aby z toho byla udělána samostatná movitá věc (DM na 022).

Pokud se týká kursových rozdílů - tady by nemusel být až takový problém. Pokud budete inkasovat skutečně EUR, tak nyní bude dělat dohadnou položku asi v aktuálních kursech. Na konci roku provedete přepočet kursem 31. 12. 2014 a vypočtete kursový rozdíl. Tady je jen zajímavé, zda výsledkově, nebo se bude korigovat třeba 403, pokud by ještě nedošlo k zařazení - nikde to není napsáno, ale byla by to alternativa. Samozřejmě, pokud je majetek již zařazen a 403 byla udělána podle dohadných kursů, tak již přepočet 388 výsledkově. Na podrozvaze jste to udělala s kursem dobře, k 31. 12, bych jen asi přepočetl to, co  tam zbude kursem k 31. 12. a rozdíl zúčtoval proti 999.

Obec zakoupila ozvučovací aparaturu (bedny, mikrofony, pult,...) v celkové hodnotě 30 081 Kč, můžu účtovat na 028, nebo je vhodnější lepší použít účet 022. Děkuji.

Dle ocenění patří na účet 028, určitě ne na 022. I na 028 můžete z tohoto majetku udělat soubor mov. věcí s jednotným tech.-ek. určením. Účetní zápis bude 558/321 a 028/088. 

Svazek obcí jako nositel projektu obdržel od kraje investiční dotaci na projekt Zvýšení bezpečnosti obyvatel /nákup radarů/ ve výši 260 210,50 Kč. Celkové náklady na realizaci činí 520 421,- Kč. Na základě rozhodnutí výkonné rady se partneři projektu /jednotlivé obce/ podílí na realizaci 50% /cca 27 tis. Kč za jeden radar/. Majetek zůstává po dobu 5 let majetkem svazku, poté bude převeden bezplatně obcím. Prosím o radu, jak zaúčtovat finanční podíl na realizaci a jak po 5 letech zavést do majetku.

Z pozice obce k DSO bude obec účtovat o transferu , tj. 572/349. DSO bude účtovat o přijetí dotace od obce na pořízení DM: např. (zkrácený zápis)  348/403 a  příjem 231 4221 MD / 348 D. Nevím, zda jsou obce domluveny nějak o vypořádání nebo jen o dotaci bez vypořádání,  kdyby transfer s vypořádáním, tak byste museli na obou stranách  (myslím obce i DSO) účtovat na podrozvaze (i když toto není moc významné, tak dle vašich směrnic k významnosti na podrozvaze), dále o zálohách , 374 a u DSO 373, a o vypořádání. 

Až bude po době blokace DSO převádět majetek obcím, tak i s tou 403, co od obcí dostal, resp. s jejím nerozpuštěným zůstatkem. U DSO to bude zápisem 403 MD od kraje, 403 podíl od obce MD a 082 MD/ 022 D a obec stejně tak nabere, u té 403 v podílu od obce také (kdo dělá PAP s vlastním IČ) a budete pokračovat v odpisování.  Vlastní podíl se již do nákladů dostal při poskytnutí dotace, takže náklad z odpisování bude vyrovnán výnosem z rozpuštění dotace. 

Kdyby se náhodou nějaký vedlejší náklad pořizoval z vlastních zdrojů DSO, tak se strany vyrovnají přes účet 401. Příklad předání majetku mezi VUJ: 403 MD (v nerozpuštěné výši přijatých dotací)  + 082 MD (zúčtované oprávky u DSO)  + 401 MD (zbytek do výše ocenění)/ 022 D.

Ředitel ZŠ požádat zřizovatele o navýšení příspěvku na provoz z důvodu zabezpečení školy proti přítomnosti cizích osob bez vědomí školy. Systém zabezpečí možnost příchozích dozvonit se od zamčených dveří do kanceláře, tak aby bylo možno dálkově vchodové dveře odemknout. Součásti je i systém pro vstup do školy prostřednictvím čipu. V budoucnosti tyto čipy budou využívány pro evidenci a vydávání obědů. Výsledná cena cca 120.000,- Kč. Součásti systému je propojení, venkovní kamera, tři audio telefony, příslušný počet čipů. PO užívá budovu ve vlastnictví města na základě smlouvy o výpůjčce. Váhám, jestli se nejedná o zhodnocení budovy a až bude probíhat fakturace, jestli by neměla být rozdělena na dvě faktury, zvlášť technické zhodnocení, hradil by zřizovatel a zvlášť čipové karty, ty by hradila škola?.

Ing. Nejezchleb:  

ošel jsem k závěru na základě analogie "golfové hřiště", že zabezpečení u škol i z pohledu daně z příjmů by mělo mít spíše povahu technického zhodnocení budovy a to ve vztahu k účelu a obecným (společenským) požadavkům na tuto budovu. Tedy já jsem skutečně pro variantu TZ nemovitosti. U čipů i ve vztahu k tomu, že budou následně využívat pro vlastní činnost (stravování) - souhlas, že mnohem lepší, aby hradila škola a fakturace na ni.

Neuvolněný místostarosta, který nebyl znovu zvolený do zasupitelstva, má být vyplácen prosím do kdy? ZO jsme měli 5.11., tak jsem myslela, že by měl dostat odměnu do tohoto data, ale zase jsem si přečetla, že neuvolnění ZO jsou vypláceni jen do 10.10. Jak to je prosím správně? Moc děkujji.

Našla jsem k dotazu toto, stačí takto odpověď? (zákon o obcích) = do dne ustavujícího ZM, viz výňatek z metodického doporučení k odměňování členů zastupitelstva obce
Dotaz: Podle § 75 odst. 5 zákona o obcích je za výkon pravomocí odměňován starosta a místostarosta. Náleží také členům rady obce odměna za výkon pravomocí ve volebním mezidobí?

Podle současné právní úpravy vykonává v období ode dne voleb , až do ustavujícího zasedání zastupitelstva obce resp. do zvolení nových orgánů obce, pravomoci dosavadní starosta, dosavadní místostarosta (místostarostové) a rada obce. I když zákon o obcích otázku odměňování členů rady obce v tzv. volebním mezidobí výslovně neupravuje, podle našeho názoru je nutné poskytovat měsíční odměnu všem vyjmenovaným veřejným funkcionářům obce (starostovi, místostarostovi a členům rady obce), a to s přihlédnutím k ustanovení § 75 odst. 5 zákona o obcích (pokud dosavadní starosta nebo místostarosta vykonává pravomoci podle § 107, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši) a k ustanovením § 71 odst. 1 a § 72 zákona o obcích.

1. Je povinné mít směrnici o věcných břemenech ? Nebo musíme mít v jiné směrnici (např. v „majetkové“ někde stanovenou hranici významnosti pro VB? Nemáme v roce 2014 žádná nová VB, a zatím žádná „nehrozí“ ani v příštím roce … a četla jsem, že od roku 2015 by měla být hranice významnosti 40 tisíc … 2. Obec opravuje kulturní dům, akce se nazývá Rekonstrukce sociálního zařízení KD a obec na ni dostala investiční dotaci od KÚ. Začala jsem tedy všechny náklady účtovat na účet 042, že je po ukončení akce přičtu k hodnotě stavby jako TZ. Jednalo se o projektovou dokumentaci, stavební dozor, faktury za rekonstrukci(stavební práce). Ale teď chodí i faktury např. na pořízení sporáků, lednic, zařizovací předměty WC, kuchyňského nádobí, výměny vchodových dveří a vybudování bezbariérového přístupu ke vchodu, vymalování atd., všechno také dávám na 042 (3613-6121), a jsem ráda, že mám všechny náklady pohromadě a vím, kolik celá akce stojí. Jen si nejsem jistá, zda je to správně, zda by faktury mající charakter oprav a materiálu (nádobí) neměly být účtovány jinam.

Stačí tabulka významnosti k účetní závěrce - viz vzor v dokumentech ke stažení. Pokud jste letos neměli žádné VB, kde je obec oprávněná, tak ve směrnici být nemusí. Přesto tabulku významnosti doporučuji (jsou tam i jiné hodnoty - např. RH, vyhodnocení odpisových plánů, OP k DM...). 

Letos se nakonec domluvili na MF, že významnost je 40 tis. Kč. Od 2015 již nebude potřebná směrnice k VB, protože v novele  410/2009 Sb. pro 2015 je již jasně VB od 3 do 40 tis. Kč (nebo pokud máte nižší spodní hranici, tak od té vaší nižší) na 028 a od 40 tis. Kč na 029, v obou případech však jen pokud nebude součástí pořizovaného majetku, kdy vstoupí na 042. 

3. Do TZ lze dát i výměnu dveří, vybudování bezbar., vymalování. 

Ale určitě lednice, sporáky, a nádobí - to by měly být samostatné věci na 022 nebo 028 nebo jen 501 (případně 902) - neměly by vstupovat do hodnoty stavby, tj. ani ne do TZ. Při úhradě by se mělo jednat i o jiné položky - např. 6122,5137,5139

Tady bych dala zvlášť i ten sporák - není to nedílná součást stavby (jako např. u bytu), ale funkční účelový předmět. (můj názor). 

Na příští rok plánujeme stavbu ČOV, jsme plátci DPH, přenesená daňová povinnost bude ve výši 4.000.000,-. Sestavujeme rozpočet na rok 2015, můžeme zapracovat do přípravy rozpočtu paragraf 6399 položku 5362? Nechceme zbytečně navyšovat celkové výdaje rozpočtu.

Pokud máte zároveň nárok na odpočet, tak rozpočtově by to mělo být na 6121 včetně PDP a na 5362 minus D ve výši nároku. Takto byste si rozpočet zpracovat měli. Položku 5362 s minusem je možné i rozpočtovat, žádný předpis to nezakazuje. 

Budeme opravovat sousoší a kamenný kříž, které nejsou ve vlastnictví obce. Vlastníci - naši občané - jsou ochotni nám tyto památky darovat nebo prodat za 1 Kč. Oprava bude stát více než 100 tis. a měli bychom na ni dostat 70% dotaci. Prosím o radu, na které účty, paragrafy a položky zaúčtovat opravu a také v jaké hodnotě a na jaký účet zařadit do majetku. Je lepší darovací smlouva nebo kupní smlouva za 1 Kč? Musí dar (nákup) a opravu schválit zastupitelstvo?

Kvůli ocenění i DPO je lepší kupní smlouva za  1 Kč. Bylo by dobré sjednat ocenění 1 Kč každé stavby jednotlivě. 

Nevím, jakou má majetek podobu, ale zpravidla se vyhodnocuje jako stavba, takže zápis 042 MD / 321 D a 021 MD / 042 D. 

Oprava se pak bude účtovat jen 511/321 a 321/231  odpa např. 3322- jestli jsou kulturní památka registrovaná, jinak odpa 3326   pol. 5171 a dotace na 672. 

Zastupitelstvo by mělo schválit dar - když je vyhodnocen jako nemovitost - zde je to sporné, tak radši schválit ano, určitě by mělo schválit dotaci a opravu stačí jen v rámci rozpočtu. Opravu by museli schválit, kdyby se zahájila před nabytím vlastnictví - protože do té doby je to jakoby podpora - oprava cizího majetku. 

Obec prodala - sítě propojení vodovodních řadů v částce 1.000,00 Kč Pořizovací hodnota činila 1.258.903,43, oprávky 23.674,00 Kč sítě kanalizace v částce 918.000,00 Kč - Pořizovací hodnota činila 28.294.511,64 , oprávky 374.145,00. ZO schválilo dne 12.3.2014, Kupní smlouvy podepsány 24.3.2014. Prosím o radu , jak provedeme zaúčtování, na účet 553 jsme u kanalizace dali 27.920.366,64 a vodovod 1.235.229,43. Při auditu nás upozornili, že máme ve výkaze zisku a ztráty chybu.

Ty rozdíly mezi prodejní cenou a zůstatkovou cenou jsou docela významné, měli jste možná přecenit RH. Ale velká ztráta  za rok 2014 z této operace ve výkazu ZZ určitě vznikne. 

Pro jistotu uvádím postup při přecenění RH: 

081 MD/ 407 D ve výši oprávek 

pak 407 MD/ 021 D ve výši rozdílu vstupní cena minus prodejní a převod 036 MD/ 021 D ve výši ocenění prodejní ceny

Vyřazení zápisem: 553 MD/ 036 D - zde ve výši prodejní ceny a 564 MD/ 407 D zde ve výši hodnoty 407, která vznikla z tohoto přecenění. Kontrola 553+564= původní zůstatková cena. 

Pokud jste měli povinnost přecenit (asi cca 26 mil. Kč je velký rozdíl) , tak lze dodatečně alespoň na účtech přecenění protočit - tj. v režimu opravy. 

Bez přecenění na RH to však vypadá, že máte zaúčtováno dobře, na 553 patří zůstatkové ceny, což máte, nevíte, v čem viděli kontroloři chybu? 

Dobrý den paní inženýrko, neustále máme nejasno k výpočtu opravných položek k věcným břemenům. V dokumentech publikovaných den 14.9.2014 „ 2014 VB, právo stavby „ uvádíte, že účetní jednotky si mají stanovit hladinu významnosti 0,3 % aktiv netto ( např. u měst 2,5,mil. Kč ). Takže např. když je ve smlouvě o zřízení služebnosti více pozemků, tak se sečtou pořizovací ceny jednotlivých parcel, a tak se zjistí ,zda nepřekročily hladinu významnosti, nebo se posuzuje významnost u každého pozemku ze smlouvy samostatně? Kdyby byla překročena významnost, tak se musí pozemek ocenit po zřízení VB. Potom z rozdílu mezi evidovanou hodnotou pozemku a hodnotou oceněného pozemku se počítají OP , dle Vašich materiálů. Dne 3.7.2014 jsem absolvovala školení v Olomouci. Přednášející lektorka p. JM, má úplně jiný postup při výpočtu opravných položek k věcným břemenům, kde je obec povinná . Paní M nesouhlasí se stanovením hladiny významnosti. Paní inženýrko, níže uvedu postupy paní M pro výpočet OP k VB: PC pozemku: 1000 Kč Věcné břemeno: 500 Kč Přepočet podle §65/2 vyhlášky – tady jenom zjišťuji, zda musím OP tvořit nebo ne, tzn. že v tomto příkladu činí VB více jak 20 % - mám povinnost tvořit OP ve výši věcného břemene, neudává mi toto ujištění výši k účtování věcného břemene, pouze info, zad musím OP tvořit nebo ne Účtování VB: 500 556/161 Pokud byste měla ve smlouvě stanoveno VB ve výši 5000 Kč ke třem pozemkům: P1: 1000 Kč, P2: 5000 Kč, P3: 2000 Kč. Je třeba ke každému procentně vyjádřit – spočítat si VB – pokud si chcete upravit na dané kartě majetku pozemku: Možný výpočet: P1 + P2+P3 = 1000+5000+2000= 8000 Kč 8000 Kč :100= 80 P1: 1000 : 80 = 12,5 P2: 5000:80 = 62,5 P3: 2000:80 = 25 VB: 5000 P1: 5000x 12,5 = 750 Kč (VB prvního pozemku – do karty) P2: 5000x 62,5 = 3750 Kč (VB druhého pozemku do karty majetku) P3: 5000 x 25 = 1500 Kč (VB třetího pozemku do karty) Kontrola: 750+3750+1500 = 5000 Kč (celkové VB za tři pozemky) Jinak účtovat můžete souhrnně, tzn.: 5000 Kč 556/161 Tak, a teď už z toho nejsem vůbec moudrá. Nikde moc k této problematice není uvedeno, proto Vás prosím sdělte mi, jak se má správně postupovat, aby opravné položky byly správně zúčtovány.

Mně jste pochopila dobře – pokud se jedná o větší množství pozemků, tak je lepší posoudit významnost k jejich součtu. To lépe splňuje princip významnosti – četnost případu hladinu významnosti snižuje.

 Ohledně dalšího – vím o tom, jak zmíněná paní vykládá postup při výpočtu OP vlivem VB. Ten postup nepovažuji za úplně správný z těchto důvodů:

1. ne každé věcné břemeno je oceněno ve výši znehodnocení pozemku, lze zřídit i VB, která nemají na snížení hodnoty pozemku vůbec vliv (pastviny… a VB na uložení kanalizace)

2. pozemky u obcí jsou často v ocenění podhodnoceny vlivem historického ocenění, vztahovat hodnotu  VB k evidenční ceně pozemku pro zjištění snížení hodnoty  o 20% není správné, protože je chybně stanovena základna.  

Posouzení bychom měli dělat mezi evidovanou cenou pozemku a reálnou cenou pozemku s VB, OP dělat až když je evidovaná cena pozemku vyšší o 20% a více než reálná cena pozemku s VB a to na rozdíl. Výsledkem ocenění netto (031 minus korekce na 161)  by měla být ta reálná hodnota s VB, ale jen když je nižší o 20% než evidovaná hodnota.

V případě, že by reálná hodnota pozemku s VB byla vyšší než evidovaná, zůstane evidovaná, zde se nepřeceňuje směrem nahoru. 

Mimochodem můj názor na vztahování VB k evidované ceně pozemku - že může vést k významnému podhodnocení majetku oproti věrnému obrazu -   podpořili i někteří kolegové z krajů, kteří příklady uvedené přednášející měli také k dispozici.

Její postup má výhody v ceně informace (je nízká, údaje jsou dostupné), zjišťování RH pozemku s VB je náročnější, zde má pak významnost i smysl kvůli ceně informace. Nevýhodou jejího postupu je, že se významně může snížit ohodnocení pozemků - např. u lesních pozemků se můžete dosti rychle dostat až na nulu (když to přeženu, ale v praxi jsem se s tím setkala).  

Ohledně významnosti – aplikace významnosti umožňuje zákon o účetnictví a je navíc rozšířena v CUS 701. Nesouhlas přednášejícího je zde jen jeho názor.

Upřímně – OP v hodnotě 500 Kč nemá žádný vykazovací smysl, OP nejsou evidenční záležitost, ale vykazovací. Významnost hodnoty majetku, u kterého se bude vyhodnocovat potřebnost OP je zde plně obhajitelná a plně v souladu s předpisy. 

Ale musím upozornit - každý má právo na svůj názor a rozhodně Vám postup doporučený od zmíněné paní nemohu zakázat - přímý rozpor s předpisy zde také nenajdeme. Je to jen o věrnějším obrazu. 

Každoročně zapojujeme výsledek hospodaření VHČ do rozpočtu. Ve VHČ mi ale nesouhlasí zůstatek 432 na zůstatek na účtu VHČ, který je podstatně vyšší. Je to zřejmě proúčtováním odpisů (část z hlavní činnosti, týkající se VHČ) a zůstatkových cen prodaného majetku proti 432 a následným zapojováním výsledků hospodaření rovněž přes 432 (dle naší metodiky). Nevím, jestli je to takto v pořádku nebo někde dělám chybu. Mohu zapojit do rozpočtu příštího roku celý zůstatek účtu VHČ (po odečtení daně z příjmu a DPH) ? Popř. část nadále ponechat jako rezervu na VHČ?

Do rozpočtu nemá smysl zapojovat VH z VHČ  - to se může od stavu volných peněžních prostředků významně lišit. Do rozpočtu má smysl zapojit volné peníze z účtu VHČ (které na VHČ nebudou potřeba, případně - jak správně uvádíte - nechat tam rezervu)  -  je to jen převod z jednoho účtu na druhý, lze využít účet 262, 395...

zápis je jen 262/241 a 231 4131 /262.