Dotazy

Začali jsme stavět Dům přírody. V tomto projektu jsou zahrnuty jak investiční, tak neivestiční položky. Včera jsem zjistila, že technický dozor na stavbě je poskytovateli dotace (EU, SFŽP) definován jako neivestiční. Když jsem se na toto informovala, bylo mně řečeno, že změna již není možná a poměr investičních a neinvestičních nákladů (uvedených jmenovitě tabulkou) již měnit není možné. (tabulka je podepsána panem starostou, který toto určil) Dalo by se prosím toto odůvodnit např. tím, že dozor se týká jak stavby jako takové a rovněž vnitřního vybavení, které je částečně neivestiční? Fakt nevím co s tím.....

Částečně by toto zdůvodnění bylo akceptovatelné - ale částečně myslím jakoby v poměru - na část vstupují do drobných věcí a část na stavbu. Z hlediska dotace se toto stává a řešíme to tzv. "kouzelnou větou". Tento postup se ukázal v praxi jako akceptovatelný i kontrolami. 

Princip je ten, že vše, na co je určena dotace neinvestiční dáváme v průběhu roku do nákladů a na položky třídy 5 a ke konci roku provedeme opravu na základě tohoto zápisu: 

Udělejte zápis - rozhodnutí účetní jednotky dle § 7 zákona o účetnictví ohledně účetního zápisu ve vztahu k projektu....(název projektu)

V souladu s účelovým určením příspěvku (dotace) pořizuje účetní jednotka výdaje na technický  dozor zařazené jako neinvestiční  z provozních výdajů s položkou 5169 a s účtem 518.

Zároveň však pro splnění věrného obrazu účetnictví se jedná o výdej související s pořízením DM, a proto výdaje za technický  dozor jsou rozpočteny a  o poměrnou část vstupující do pořizovací ceny stavby je navýšena hodnota dlouhodobého majetku zápisem 042 MD/ 518 minus MD.  Účetní jednotka postupuje  tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz obsahu položek účetní závěrky.  

Podpis starosty:

Dne:

(Lze dát i na radu města)

Město si nechává zpracovávat polohopis a výškopis, ať už křižovatek, ulic, parků, zastávek MHD, sídlišť apod. Dokument je zpracován jako podklad pro následné vyhotovení projektové dokumentace, nebo údajně jako technická mapa. Jakou máme v těchto případech použít rozpočtovou položku- 5166 nebo 5169? S tím souvisí- opravdu je nutné všechny tyto výdaje členit v rámci oddílu, paragrafu na silnice, přechody, územní rozvoj, školy, parky apod? Nešlo by všechny podobné výdaje účtovat na např. územní rozvoj OdPa 3636? Poslední podobný dotaz- pasport komunikací radíte dávat na položku 5169. Pasport budov, nebytových prostor, škol také patří na 5169?

Děkuji Vám za projevenou důvěru. Doporučuji položku 5169, v odpovědích z MF se často vychází z dřívějších vydávaných opatření k RS a tyto práce byly v položce 5169. Určitě bych doporučila odpa společný 3636 - dokonce se mi dle účelu jeví přesnější, než volit účel dle zaměřovaných předmětů. Pasporty jako evidenční přehledy splňují náplň 5169, nebála bych se je na služby řadit. 

Máme stejnou dotaci jako v dotazu dne 20.10.2014 - kanalizace a ČOV - dotace z FS a SFŽP (zhruba i podobnou výši - soudím dle výše zápůjčky) Smlouvu o poskytnutí podpory podepsala obec 23.9.2014. Chci si jen ujasnit následující: - zápůjčka ve výši 3,231 tis. Kč je na posílení vlastních zdrojů - - budu tedy účtovat bez ÚZ: 231 pol. 8123 nástr. 54, zdroj 1 + org/452 (myslím tím přijaté peníze ze SFŽP) Jsem z JČ kraje, mám zápůjčku zaúčtovanou na podrozvaze 992/999, budu ji tedy odúčtovávat při přijetí platby 999/992 - je to tak? - zástavu, kterou jsme museli zřídit, abycom dostali úročenou zápůjčku, mám zaúčtovanou též na podrozvaze 982/999 (6 575 tis. Kč - je to odhadní cena zastavených pozemků, tj. výše zástavy - v podmínkách SFŽP bylo zastavit majetek minimálně v dvojnásobné hodnotě zápůjčky). V odpovědi 20.10. píšete, že je vedení na podrozvaze zbytečné, všechny tyto zastavené pozemky mám oddělené analyticky v rozvaze. Mám tedy údaj z podrozvahy vystornovat? - Dále se mi jedná o rozúčtování faktur dodavateli. Faktury zařazené do projektu před podpisem smlouvy jsem účtovala předpis 042/321 a 321/231 2321 6121. Myslím, že účet 042, kam jsem dávala přípravné práce už v r. 2012 a 2013(bez org.) mohu přeúčtovat na účet 042 s org. i za minulá léta (účet 042 se nasčítává-měla bych celý projekt pohromadě) - jiné je to s účtem 231 2321 6121 - tam minulá léta označím orgem, příp. N,Z a ÚZ jen na faktury ručně. - Dále bych chtěla vědět, zda musím rozúčtovávat na ÚZ, N,Z ... každou fakturu zvlášť - myslím od podpisu smlouvy účet 231- nejraději bych je účtovala jen s orgem a na konci roku vystornovala a podíly zaúčtovala součtově jednou částkou nezpůsobilé výdaje (DPH), jednou částkou vlastní podíl (tj. 10% + ještě celkem 7,8 mil Kč připadající na příjmy z vodného a stočného- označ. org + N + Z 1 ), jednou částkou podíl z dotace z FS (tj.označ. org+N+Z 5+ ÚZ) a jednou částkou podíl z dotace SFŽP. Zdá se mi to jednodušší než rovnou každou fakturu takhle členit. - S budováním nové ČOV a kanalizace souvisejí i jiné faktury i z dřívějších let, ale nejsou zahrnuty do projektu - různé přípravné práce - tyto mám na účtě 042 - ty pak také připočtu, až budu zařazovat na účet 021 a 022 (technologie ČOV) - Je možno dávat všechno na účet 231 2321 6121 (převažující par. a pol.) - v malé míře se dělá i vodovod (par. 2310) - až při zařazení do majetku bych rozpočetla přípravné práce na ČOV, kanal. a vodovod poměrem.

Vepsala jsem poznámky do dotazu: 

Chci si jen ujasnit následující:

- zápůjčka ve výši 3,231 tis. Kč je na posílení vlastních zdrojů -

- budu tedy účtovat bez ÚZ:  231 pol. 8123 nástr. 54, zdroj 1 +

  org/452 (myslím tím přijaté peníze ze SFŽP)

  Jsem z JČ kraje, mám zápůjčku zaúčtovanou na podrozvaze

  992/999, budu ji tedy odúčtovávat při přijetí platby 999/992

   - je to tak?   Ano, toto je dobře, u půjčky ze SFŽP je možné dávat NZ jak při čerpání, tak při splátce, ale připadá mi to zbytečné, není to informačně přínosné – možná bych však pro jistotu dávala, třeba to nějak vyhodnocují…??? - doplnění odpovědi z 12.11.2014: 

Když nad tím tak přemýšlím, tak nevím, zda bych neměla zrevidovat původní odpověď ohledně nástroje a zdroje, že k přijetí půjčky a splátky nedávat 54 a zdroj (prostorový původ) 1, v RS je jasně uvedeno, že se tak třídí jen přijaté transfery , není tam ani slovo o půjčkách.  Jsou to odstavce 6 a 7 v §2. Tak asi 54 a 1 k přijetí půjčky a splátkám nedávat, ale UZ pro jistotu ano, aby nebylo vyhodnoceno jako porušení podmínek dotace. Ach jo, s těmi dotace je hrozná potíž. 

- zástavu, kterou jsme museli zřídit, abychom dostali úročenou

  zápůjčku, mám zaúčtovanou též na podrozvaze 982/999

 (6 575  tis. Kč - je to odhadní cena zastavených pozemků, tj. výše zástavy - v podmínkách SFŽP bylo zastavit majetek minimálně v dvojnásobné hodnotě zápůjčky). V odpovědi 20.10. píšete, že je vedení na podrozvaze zbytečné, všechny tyto zastavené pozemky mám oddělené analyticky v rozvaze. Mám tedy údaj z podrozvahy vystornovat?  Od roku 2014 se dokonce toto na 982 vést nesmí, 982 se používá jen v případě ručení za druhou osobu a na účet váže od roku 2014 příloha K – tu byste při vlastní zástavě vyplnit nemohla. Takže opravdu jen analyticky evidovat majetek, kterým se ručí za vlastní dluh. Je potřeba z podrozvahy vyřadit.

- Dále se mi jedná o rozúčtování faktur dodavateli.

 Faktury zařazené do projektu před podpisem smlouvy jsem účtovala předpis 042/321 a 321/231 2321 6121.

Myslím, že účet 042, kam jsem dávala přípravné práce už v r. 2012

a 2013(bez org.) mohu přeúčtovat na účet 042 s org. i za minulá léta (účet 042 se nasčítává-měla bych celý projekt pohromadě) - jiné je to s účtem 231 2321 6121 - tam minulá léta označím orgem, příp. N,Z a ÚZ jen na faktury ručně. Ano, na 042 s org převést, na doklady k výdajům dopsat již jen ručně.

- Dále bych chtěla vědět, zda musím rozúčtovávat na ÚZ, N,Z ...

každou fakturu zvlášť - myslím od podpisu smlouvy účet 231- nejraději bych je účtovala jen s orgem a na konci roku vystornovala

a podíly zaúčtovala součtově jednou částkou nezpůsobilé výdaje

(DPH), jednou částkou vlastní podíl (tj. 10% + ještě celkem 7,8 mil Kč připadající na příjmy z vodného a stočného-

označ. org + N + Z 1 ), jednou částkou podíl z dotace z FS

(tj.označ. org+N+Z 5+ ÚZ) a jednou částkou podíl z dotace SFŽP.

Zdá se mi to jednodušší než rovnou každou fakturu takhle členit. To se většinou dělá, ale jednou za rok je moc málo, i když by to asi také bylo možné, resp. nebylo v rozporu s předpisem (není ke značení již žádná metodika). Zpravidla se však takto postupuje měsíčně, kvůli měsíčním výkazům FIN 2-12M, aby se tak NZ, případně UZ dostalo do výkazů měsíčních. To záleží na Vaší osobní odvaze, mně jednou za rok připadá, že by mohl někdo vyčíst, značení NZ a UZ je dle RS – tj. předpoklad v režimu výdaje.  

- S budováním nové ČOV a kanalizace souvisejí i jiné faktury i z dřívějších let, ale nejsou zahrnuty do projektu - různé přípravné práce - tyto mám na účtě 042 - ty pak také připočtu, až budu zařazovat na účet 021 a 022 (technologie ČOV), ano - můžete je hned předat na 042 s org akce.

- Je možno dávat všechno na účet 231 2321 6121 (převažující par. a pol.) - v malé míře se dělá i vodovod (par. 2310) - až při zařazení do majetku bych rozpočetla přípravné práce na ČOV, kanal. a vodovod poměrem. Lze volit převažující odpa, ale zase platí, že kdyby byla přímo fa na vodovod, tak by vám mohl odpa 2321 někdo vyčíst. Chápu, že je to náročnější na rozpočet; tak zvažte, zda vám to stojí za to.

A jen doplnění – nevím, zda víte, že je vhodné zajistit oddělené sledování tím, že ke všem účtům k akci (nejen k 042 a k 231, ale i 321,403,388…) lze dávat jeden org. 

Prosím Vás, může obec provést vzájemné započtení pohledávek s PO, kdy obec nedá příspěvek škole ze svého rozpočtu a škola neuhradí zálohové faktury vystavené obcí na teplo,vodné,stočné?

Ano, může. 

Příspěvek se předepíše 572 MD/ 349 D. Provede se zápočet ke splatnosti záloh zápisem 349 MD/ 324 D. Nahlížíme jako na skutečně realizovanou operaci - úhrada příspěvku, přijetí zálohy.  Otázkou je jen zobrazení přes rozpočtovou skladbu, kvůli větší vypovídací schopnosti v závazných ukazatelích - příspěvek PO - bych zde doporučila i protočení položek 5331 a případně snížení 515x. 

Toto započtení není nikde zakázáno, je zbytečné točit jen peníze sem a tam. 

Můžete nám prosím odpovědět ohledně vyplácení odměn pro nečleny ZO působící ve výborech a komisích, včetně schvalování výše a způsobu odměňování / funkční požitek, DPP.... /

Vychází se z nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Odměny pro členy komisí rady a výbory zastupitelstva jsou ve sloupci 11, jsou stupňovány dle velikosti obce. Je tam uvedena max. výše, tj. je možné zastupitelstvem schválit částky nižší. K odměnám je příplatek podle počtu obyvatel. Toto je funkční požitek. DPP lze vyplácet také, ale za práci, nejen za výkon fce - např. je člen komise rady nějakou prací pověřen, tj. má navíc DPP za to, že vykonává nějakou činnost nad rámec funkce, nejen že se účastní jednání komise nebo výboru, že dělá zápis...

Při zadávání těžby v oblasti lesního hospodářství bylo zjištěno, že na jedné parcele je pozemek (na listu vlastnictví) označen jako orná půda, přitom v mapovém zadání je označen jako lesní pozemek (na pozemku se skutečně nachází lesní porost starší 70-ti let). Obec podala na katastrální úřad Ohlášení změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí z orné půdy na lesní pozemek. Změna proběhla k 31.10.2014. Od roku 2000 máme výše uvedený pozemek oceněný v EMA obce také jako ornou půdu ve výši 5 015,--Kč o výměře 5900m2. Účetní předpisy přecenění pozemků nedovolují, mám tedy je jen převést z účtu 031 300 (analytika orná půda) - 5 015,--Kč na účet 031 200 (analytika lesní pozemek) + 5 015,-- Kč a dále dopsat do Zvláštní přílohy účetní závěrky období 14/2014 – ocenění porostů dle vyhlášky 472/2008 ? Musím vše provést v říjnu 2014 nebo stačí do inventur? Děkuji .

Opravdu se jen přesune pozemek na jinou analytiku, udělá se změna v evidenci pozemků a k přecenění by dojít nemělo. Stačí v průběhu roku. 

Moc nerozumím té příloze - 472/2008 je jen novela vyhlášky , která již pro účetnictví neplatí. 

Z hlediska vykázání v příloze účetní závěrky se jen uvádějí metry čtvereční x 57 Kč, tam se asi jen metry připočtou. Znalecké ocenění tohoto lesního porostu nemáte, tak do přílohy vyplníte jen D1 a D2. 

Máme uzavřenou pojistnou smlouvu na pojištění majetku.Požádali jsme o vyhodnocení škodního průběhu a byla nám vyplacena bonifikace za období 2012 - 2014 ve výši 81.000 Kč. Marně přemýšlíme, jak tuto bonifikaci zaúčtovat?

Je to něco jako dodatečně poskytnutá sleva, považovala bych nejspíše za náhradu nákladů minulých let, tj. dle §69 vyhlášky č. 410/2009 Sb na účet 649, pol. 2324. 

Prosím o radu, jak zaúčtovat pokutu ve výši Kč: 5.000,-- a náklady řízení ve výši Kč: 1.000,-- uloženou ČR-státní energetická inspekce, která byla uložena naší PO za to, že v době zahájení kontroly neprokázala splnění povinnosti tím, že nevybavilo jednotlivé spotřebiče určené pro vytápění termostatickými ventily s term. hlavicemi - zkráceně popsáno.

Pokud je pokuta uložena PO, tak by se nemělo jednat o náklad obce, PO by ji měla uhradit ze svého rezervního fondu. Není správné mít náklady PO v účetnictví obce, je to rozpor při vykazování nákladů ve věcné souvislosti (s činností účetní jednotky). 

Vaše pokuta by se účtovala na účet 542, pol. 5363 a náklady řízení na 549, pol. 5192. 

Obec uzavřela dohodu o realizaci managementových opatření dle.ust.§ 68 odst. 2 a § 69 odst.3 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou chráněné krajinné oblasti Jizerské hory o poskytnutí finančního příspěvku na péči. Dle dohody obec zajistí péči nad rámec povinnosti uložených zákonem, (posekání a úklid posečené trávy) na svých pozemcích v dohodě vyjmenovaných a spadajících do CHKO JH, ve III. zóně odstupňované ochrany. Obec vystavila Agentuře fakturu za sekání pozemkú v dohodnuté částce , kterou agentura následně proplatí. Teď nevím, jestli mám účtovat fakturu jako poskytnutou službu, v případě sekání s DPH, nebo na základě dohody o příspěvku na par.1011 pol.2324 ? Mně se víc líbí 2. možnost.

Tady jsem celkem přesvědčen, že z hlediska DPH se rozhodně nemůžeme bavit o poskytnutí služby za úplatu (nesekám trávu na pozemcích CHKO, ale sekám vlastní louky v nějaké větší intenzitě nebo nějakým speciálním způsobem - tedy více pečuji o svůj vlastní majetek a v dikci výše zmíněného zákona podle §69 dochází k výplatě příspěvku).

Tedy jsem dle mého názoru ve standardním dotačním vztahu a jsem přesvědčen, že toto nemůže být předmětem daně (a je celkem jedno, zda je zvolena forma fakturace nebo výplaty dle nějaké dohody). Také z hlediska účetnictví to pro mne není odměna za poskytnutou službu, ale výnos - dle mého názoru z transferu (ale samozřejmě už vidím, jak druhá strana o tom účtuje jako o 518 - to je ale jejich problém).

Jinak jen na okraj - je to naprosto stejný případ jako kompletní dotace do oblasti zemědělství (za různě obhospodařované polnosti ...) ZN

Několik let jsme se soudili s dodavatelem investiční akce výstavby kanalizace. Došlo k dohodě o smíru, kde máme dodavateli doplatit faktury ve výši 8.909.000,-Kč snížené o 10%. Dále musíme doplatit úrok z prodlení. Splátky budeme hradit měsíčně dle splátkového kalendáře s ročním úrokem 3,25%. Navíc budeme platit část nákladů rozhodčího řízení ve výši 89.000,- Kč. Co kam účtovat? Jak zaúčtovat úroky z prodlení? Budou součástí majetku nebo se zaúčtují na POL 5191?Náklady rozhodčího řízení bych zaúčtovala na POL 5192. Je to tak správně?

Úroky z prodlení - souhlas na 541 a položku 5191, ty nejsou součástí pořizovací ceny DM. Taktéž náklady z rozhodčího řízení - na 549, pol. 5192 je vhodná. Jak to však máte v majetku - fa byla na 042? Takže zůstala na závazku? Je potřeba ten závazek snížit o 10% - zde již asi zápisem 321 nebo 459 MD/ 649 D.  Jako jednorázové snížení, i když je to částka dost velká, ale vyhodnotíme jako další účetní případ, ne zpětně ve vazbě na majetek. 

Mám dotaz ohledně náhrady od pojištovny za škodnou událost na bytě v baráku obce, který je ovšem ve správě příspěvkové bytové organizace. Náhradu pojištovna poslala na účet města, na základě žádosti od Bytové organizace ji přepošleme na jejich účet. Bytová organizace byt i ostatní prostory opravila z jejich prostředků. Auditorka mi řekla, že musím udělat rozpočtové opatření a teprve potom peníze přeposlat. Jak přijatou a následně odeslanou platbu zaúčtovat včetně položek a paragrafů? jedná se o částku 404631,- a stačí mi pouze žádost bytové organizace nebo mi musí doložit i fa, které se týkají oprav za škodnou událost. Ještě mám dotaz ohledně vodovodních připojek. VOSS udělalo vodovod na základě smlouvy se Sokolovskou vodárenskou, která je ve společenství SMOK a město jim posílá na činnosti příspěvky.Celá akce je v jejich režii a bude i jejich majetkem, takže město nic nefinancuje. Ovšem zastupitelstvo schválilo občanům, kteří by jinak na přípojky neměli prostředky (přípojky si každý vlastník nemovitosti hradí sám) - bezúročnou půjčku. Město tedy s těmito občany sepíše smlouvu o bezúročné půjčce a na tyto přípojky VOSS vystaví faktury na město. Město faktury uhradí a občané nám je budou splácet. Lze takto postupovat?

Jako majitel jste správně příjemcem náhrady od pojišťovny. Jako váš příjem by to mělo být rozpočtováno na pol. 2322, odpa 3612 , účet 649. S vaší PO mohou být vztahy nastaveny různé. Je možné jim proplatit fa za opravy, pak náklad na 511, pol. 5171 (odpa opět 3612) nebo je možné jim i navýšit příspěvek na provoz - 572, pol. 5331 - to záleží na tom, jak řešíte ostatní opravy, případně ztrátovost PO ze správy bytů. 

Je možné po řádném schválení zastupitelstvem dát občanům půjčku, v případě úhrady dodavateli by se zaúčtovalo (předpokládám dlouhodobější půjčku) zápisem 462 MD/ 321 D. Ale moc se mi nelíbí, že na přípojky, které nebudou majetkem obce bude faktura na obec. Mělo by přímo z dokladu vyplývat, že se jedná o práce pro jiné osoby. Také je potřeba, aby občané  měli  na přípojky nějaký nabývací doklad. Jedná se o pořízení jejich majetku do jejich vlastnictví. Toto doporučuji zajistit. Případ by měl být čitelný - že neplatíte za svůj majetek, ale za majetek někoho jiného a že úhradou vám vzniká pohledávka z půjčky. 

Jsme městská část, která je zřizovatelem několika příspěvkových organizací v oblasti školství, kultury a sociální. Příspěvkové organizace hospodaří se svěřeným majetkem od zřizovatele nebo vlastním, který nabyly darem nebo nákupem z peněžních darů odsouhlasených zřizovatelem. Zřizovatel svěřený majetek vede na podrozvahovém účtu, změny prováděl vždy k 31. 12. dle inventurních soupisů svěřeného majetku předložených přísp. organizacemi. Naše právní oddělení připravilo smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví movitého a nemovitého majetku k 1. 1. 2015 a na základě tohoto převodu budou dle názoru právního oddělení hospodařit tyto organizace pouze s vlastním majetkem. Nejsme stejného názoru, myslíme si, že majetek přísp. organizace je majetkem městské části a ta ho svěřuje k hospodaření přísp. organizacím. Dohadujeme se, zda majetek svěřujeme a nebo bezúplatně převádíme. Prosím o Váš názor. Ve zřizovacích listinách mají tyto organizace dosud opsaný § 27 se všemi body zákona č. 250/2000 Sb. Zřizovací listiny se budou měnit až s novelou zákona č. 250/2000 Sb. Děkuji za odpověď.

Skutečně je možné i pracovat s variantou bezúplatného převodu majetku na příspěvkovou organizaci tak, aby se stala vlastníkem tohoto majetku - je to určitá právní možnost a varianta proti "svěření majetku". Nicméně je nezbytné řešit daňové dopady - hodně jsme to rozebírali v dokumentech na začátku tohoto roku. Totiž bezúplatný převod na PO není nijak vyčleněn v zákoně o dani z příjmů z bezúplatných příjmů. Pokud by se jednalo o převody drobného majetku, případně 028, tak problém nevzniká (byl by to z hlediska daňového jen potenciální výnos proti nákladu ...). Problém je ale u bezúplatného převodu "velkého" dlouhodobého majetku (022, 021) - pokud by se nepodařilo aplikovat osvobození (výhradní použití pro kulturu), musel by se dle mého názoru v okamžiku bezúplatného převodu jednorázově zvýšit základ daně, aby se následně daný majetek postupně daňově odpisoval - ale to je samozřejmě daňový průšvih. Tedy pokud mohu doporučit - u "velkého majetku" nyní ve vztahu k dani z příjmů raději skutečně ne bezúplatné převody (pokud není majetek výhradně používán třeba ke kulturním aktivitám ...) ZN

Dostali jsme letos finanční dar ve výši 15000,- Kč na úhradu restaurování historického lustru v kostele (kostel i lustr je v majetku církve). Vyúčtování je do 31.3.2015, kdy musí obec doložit použití finančního daru např. fakturou. Je tento finanční dar považován jako věcný? Jak to celé zaúčtovat?

Mám trochu problémy s tím, že je možné dostat dar na účel něčeho, co není majetkem obce. Nechápu proč se ten dar nedá rovnou církvi? Mezi výdaje obcí nepatří údržba majetku církve nebo jakéhokoliv cizího majetku. Proč byste měli přijímat na toto dary ? (Pozor v roce 2014 jsou předmětem zdanění DPPO - obec sama sobě, ale přiznat se musí). 

No, když už se stalo, tak asi nejsprávněji toto řešení - přijetí daru na 672 s položkou 2321 a proplacení nákladů na restaurování cizího majetku také jako transfer tj. 572 s položkou 5323 (asi spíše režim opravy, než nějaké TZ, že ano?). 

Pozor - poskytnutí těch peněz na  lustr církve je potřeba řádně schválit radou nebo zastupitelstvem v režimu poskytnutí dotace - a to dle celkové výše podpory z prostředku obce (do 50 tis. schvaluje rada). 

Po komunálních volbách vítězná strana má ve svém programu zveřejnit transparentní účet obce. Prosím Vás jaké máte v tomto směru zkušenosti, jak nám účetním můžete poradit. Jsme obec o 2200 obyvatel. Děkuji.

Transparentní účet je služba bank, která umožňuje veřejnosti nahlížet jakoby do historie transakcí na běžných účtech obce - jakoby do výpisů. Zvolí se stránky banky, zvolí se účet z nabídky transparentních účtů a pak se zadá období a každý vidí, jaké peníze odešly, případně přišly i veškeré texty, které se při zadání dávají...

Můžete se podívat na spořitelnu např. na transparentní účet pana Karla Schwarzenberga. 

Účetně se to nijak neřeší, může se zvýšit tlak na popisy případů úhrad při příkazech. 

Jen se ta služba musí domluvit se všemi bankami, kde máte účty. Z praxe vím, že tuto službu má např. KB, Spořitelna, Fio - nevím jistě, zda ČNB (asi by měla být).  Stačí toto, nebo jste myslela něco jiného? 

Dobrý den, prosím o radu jaký je správný paragraf pro stavbu teplovodu. Hledala jsem v rozpočtové skladě, ale nenašla jsem zda se dá použít par. 3633-výstavba a údržba místních inženýrských sítí a nebo mám použít par. 3634-lokální zásobování teplem.

Vhodnější je použití odpa 3634, argumentaci lze ale najít pro oba uvedené odpa.

Argumentace pro volbu odpa 3633 - teplovod je inženýrskou sítí a tento odpa je určen pro inženýrské sítě kromě dále vyjmenovaných, tj. pozemních komunikací a vodovodních a kanalizačních sítí. Pozemní komunikace mají speciální odpa 2212, ve kterém je mj. uvedeno, že je určen pro činnosti spojené s výstavbou silniční sítě. Vodovodní sítě mají speciální odpa 2310, ve kterém je mj. uvedeno, že je určen pro činnosti související s vodárenskou infrastrukturou. Kanalizační sítě mají speciální odpa 2321, ve kterém je mj. uvedeno včetně kanalizačních sítí. Žádný speciální odpa, který by obsahoval vymezení teplovodu jako sítě (infrastruktury) není. Proto, budeme-li se na stavbu teplovodu dívat jako na stavbu inženýrské sítě jiné než vyjmenovaných, je možné obhájit odpa 3633.

Argumantace pro volbu odpa 3634 - výdaje pomocí odpa rozlišuje rozpočtová skladba na základě účelu, ke kterému se prostředky použijí. V tomto případě není hlavním účelem stavba sítě, ale zásobování teplem, proto je vhodnější použít tento paragraf.

Shrnuto - odpa 3633 je obhajitelný, vhodnější je ale použití odpa 3634 z důvodu účelu definovaného v jeho názvu.