Dotazy

V rámci dotačního projektu jsme pořídili bezdrátový rozhlas s investiční dotací. Rozhlas jsme zařadili do majetku v dubnu 2014. Rozhlas byl zařazen včetně podílu investiční dotace, kterou jsme obdrželi zálohově (zálohu máme dlouhodobou do 30.9.2015-není vyúčtována). Nyní v říjnu nám však přišla ještě poslední faktura, která měla být zařazena do DHM v dubnu, jedná se o 12 tis. V rámci tohoto projektu byl ještě pořízen digitální povodňový plán - faktura na 112 tis. Na obě faktury jsem bohužel zapomněla a nyní nevím jak zaúčtovat a vyhodnotit zařazení digitálního plánu. Vím, že po zařazení DHM následně vyfakturované služby nedosahující limitu TZ (ve vztahu k první faktuře to limit nesplňuje), by se měly účtovat do nákladů, ale dostaneme 90% zaplaceno fondem jako transfer na pořízení majetku. Digitální plán (také spadá do 90% dotačního transferu) patří zařadit také jako související výdaj celé akce na rozhlasy a zaúčtovat na § 3341 nebo zařadit jako DNM na 019 a § 2331? Pokud by obě faktury spadli do pořízení rozhlasu, dalo by se to vyhodnotit jako TZ a zařadit včetně dotace nyní? Můžete mi prosím poradit co s tím a jak správně zařadit a zaúčtovat?? Děkuji.

Nejprve k této části dotazu: 

Rozhlas byl zařazen včetně podílu investiční dotace, kterou jsme obdrželi zálohově (zálohu máme dlouhodobou do 30.9.2015-není vyúčtována). 

Jen chci upozornit, že k zařazení majetku do užívání byste měla dát celou očekávanou dotaci zápisem 388/403 a hned ji přiřadit na kartu. Trochu se obávám, že s ohledem na digitální plán je potřeba i tu dotaci rozpočíst. Ten digitální plán nemůže být součástí rozhlasu (tj. ten nápad s TZ rozhlasu není správně), povodňový plán je  samostatně identifikovatelný nehmotný majetek, který je dlouhodobý, pokud o něm nerozhodne účetní jednotka jinak (ve vyhlášce č. 410/2009 je zmocnění pro UJ - §11, ost. 8 ), patřil by na účet 041, zařadit na 019 a měl se pořizovat s položkou 6119. Odpa je vhodný možná 3635, nebo 2399. 

Ta faktura na 12 tis. Kč - můžeme řešit jako v režimu rozdílné dohady (CUS 710), tj. zaúčtovat ji rovnou jako mimořádný odpis - zápis 551/321, nebo protože se jednalo o zařazení v roce 2014, tak ještě navýšit 022 rozhlas a dopočítat si odpisy - nevím, co vám umožňuje program na majetek, před uzavřeným rokem často umí odpisy dopočítat a opravit sám, ručně by to šlo tak, že se vypočítají, doúčtuje se 551/082 a na kartě se 082 ručně opraví. S ohledem na to, že se jedná o dotovaný majetek, tak je oprava přehlednější než jednorázové shození do nákladů. 

Dobrý den, do konce roku budeme dávat do majetku města rekonstrukci městské plovárny, chtěla bych se zeptat na několik věcí: 1) byla zdemolována původní provozní budova a původní bazén a dětské brouzdaliště, každá stavba měla svoje inventární číslo, nyní bych plovárnu chtěla evidovat jako jeden celek - mám tyto 3 stavby vyřadit a jejich zůstatkové ceny přiřadit k nově zrekonstruované plovárně a zařadit pod úplně nové inventární číslo? 2) vegetační úpravy plovárny - zařadím na účet 021 jako součást stavby? 3) V rozpočtu vegetačních úprav jsou mimo jiné "Dokončovací práce" cca za 70 tis. Kč v trvání 1 roku a "Rozvojová péče" cca 220 tis. Kč v trvání 3 let - jak s nimi mám naložit co se týče zařazení do majetku?

Pozor - odpovídám pozpátku :o)

3. Ty vegetační práce jsou náklady vedlejší sice související s pořízením DM, ale budou vznikat až po zařazení majetku do užívání - tj. ty by se měly evidovat již jen jako provozní náklad (518). Ty není ani správné dohadovat 042/389 jako nevyfakturované dodávky, protože k dodání ještě nedošlo. 

2. Jen ty, které vznikly do doby zařazení majetku do užívání. 

1. Ano, ve výši ZC zlikvidovaných staveb zaúčtovat 042 MD/ 081 D a vyřadit 081 MD/ 021 D ve výši vstupního ocenění. Tak budou na 042 k "funkčnímu stavebnímu celku plovárna" a zařadíme je pak včetně ostatních vstupních nákladů na 021 po dokončení. 

V roce 2001 bylo zastupitelstvem schváleno zřízení, tvorba a čerpání sociálního fondu. Každý rok je do SF převedena určitá částka , která je součástí rozpočtu, a který schvaluje zastupitelstvo. Jak často musí zastupitelstvo schvalovat tvorbu a čerpání fondu? A je možné aby tvorbu SF pro zaměstnance podepsal pouze starosta? Děkuji

Peněžní fond - jeho zřízení musí schválit zastupitelstvo. Mělo by schválit pravidla pro tvorbu a použití. Jak moc mají být pravidla podrobná, předpis neřeší. V praxi jsem se setkala i s tím, že schválí x% z mezd (např. hrubých, někdy i superhrubých), někdy jen částku, např. 200 tis. Kč každý rok...a pak nechají použití na vyjednávání zaměstanců s vedením obce. Někde přesně zast. schválí na co může být fond použit, někde na co a v jaké výši na ten určitý typ výdaje...Schválení zastupitelstvem však stačí jen jednou (ve smyslu jakoby provždy). Pak se schvaluje již jen změna pravidel - v režimu, kdo schvaluje, ten mění, ten ruší..

Ohledně podepsání tvorby fondu starostou - pokud bude tvorba v souladu se statutem, tak osoba odpovědná za účetní případ může být např. starosta, může tím být i pověřen zaměstnanec obce. Určitě však nesmí starosta určit bez zastupitelstva, že fond bude tvořen v hodnotě x, pokud by hodnota nevycházela ze schválených pravidel.

Rozpočet fondu je pak součástí rozpočtu a tam podléhá schválení v pravidlech nadefinovaných zastupitelstvem pro závazné ukazatele rozpočtu.

Pokud  jsem odpověděla na něco jiného, než se ptáte, tak se omlouvám, a mohu odpověď doplnit (stačí již jen napsat požadavek na doplnění na iva@obecuctuje.c).  

Upřesňujeme si s odborem investičním, jakým způsobem účtovat projektové dokumentace (dále jen PD): 1) PD, která souvisí s investiční akcí je účtována na účet 042 a vstupuje do pořizovací ceny majetku. 2) PD, která se vztahuje k opravám, je správná POL 5171 (5169)? I přesto, že a je oceněná vyšší cenou (např. kolem 500 tis.Kč), účtujeme také na POL 5171 (5169)? 3) PD, která se vztahuje u pozemku k územnímu rozhodnutí a územnímu souhlasu, kdy se jedná spíše o tržní zhodnocení pozemku – je správná položka 5169 nebo zařazovat do DNM?

1. Ano , bez ohledu na výši ocenění. 

2. Správně dle RS (zatím pol. 5169), ale účet bych dala 511

3. Moc nerozumím účetnímu případu -musíme vyhodnocovat dle jejich charakteru. Pokud je to nějaká aktualizace nebo změna  územního plánu, nebo aktualizace nebo změna územní dokumentace, dáváme opravdu jen na 518, položka 5166, 5169...

Samostatná evidence na 018 nebo 019 by měla splňovat, že plán používáme k činnosti nebo rozhodování, je to oddělitelné, identifikovatelné a ocenitelné aktivum a není to plán rozvoje. 

Pokud je to v rámci pořizování např. územního plánu, tak může jít i o účet 041, pol. 6119. 

Nastoupila jsem zpět po mateřské a tak se zkouším po třech letech zorientovat - jak je to s reálnou hodnotou. Na základě návrhu Vaší směrnice jsem nechala radou schválit, že k přecenění dojde až při 1% rozdílu aktiv. Takže mi z toho vyplynulo, že vlastně "nikdy" nic nemusím přeceňovat - nebo u prodejů musím vždy? (např. pozemek evidovaný za 100Kč a prodej za 50tis, přecenit?)

Ano, prosím, záměr je (to si říkame jen mezi sebou), abychom přeceňovali co nejméně, protože to hodně poškozuje vypovídací schopnost výkazů - především výkaz ZZ. Přecenit se má jen majetek určený k prodeji, pokud jeho očekávaná prodejní cena (v novele ZoÚ od 2016 již toto bude přímo určeno, že se přeceňuje na očekávanou prodejní cenu) je významně odlišná od ocenění majetku v účetnictví (v netto hodnotě). Takže pokud 1% aktiv netto, což jste si stanovili jako významnou částku, a na což máte právo, činí např. 4 mil. Kč, tak pozemek evidovaný za 100 Kč a prodaný za 50 tis. Kč nebudete přeceňovat, protože je to nevýznamné, a víceméně můžeme říci, že to nikoho nezajímá (stát už vůbec ne) - nemá to jako metoda žádný přínos. A zastupitelstvo při schvalování závěrky a VH krásně uvidí, že rozdíl mezi výnosy z prodeje pozemku 647  a náklady z vyřazení pozemku 554  činí 44 900 Kč - jasné a přehledné. 

Pozn. při přecenění na RH by se 554 = 647 a výsledek by byl na 664 - "nějakých finančních výnosech" - zde nikdo z uživatelů závěrky neumí souvislost najít (již mám zkušenosti, že se tomu zastupitelé dost diví, obzvlášť, když se jim při prodeji vypráví, jaký to bude zisk, a pak to není nikde vidět). Významnosti se nebojíme, jen tím všeobecně prospíváme :o). 

Obec provozuje fitcentrum, v prosinci 2013 pořídila posilovací věž za cenu 119.765, 80. V lednu 2014 reklamovala a po dohodě toto zařízení vrátila a v této hodnotě dostala cvičební pomůcky, z nichž jedna je v hodnotě 43.490 (022), některé v hodnotě od 3.000 do 40.000 Kč (028) a některé i v hodnotě nižší. U původní věže nebyly ještě účtovány odpisy, můžu vyřadit v pořizovací ceně a nový majetek zařadit dle hodnoty na 022, 028 a co s hodnotou menší než 3.000 (celkově asi 22.000)? O příjmech a výdajích nebylo letos účtováno, takže v rozpočtu se neobjeví a do nákladů asi taky nemůžu dát? Doklad o této transakci se ke mně dostal až dnes :-(

Majetek - věž vyřadit, nový zařadit - souhlas. Ale zařazení by mělo být do správného období - hlavně ty věci, co patří na 022, aby byly zobrazeny dobře náklady z odpisů - tj. od dalšího měsíce po zahájení užívání. I když vám dali info pozdě, tak je to jen chybou UJ, je potřeba odpisy poměrově za dobu používání (od doby, kdy byl "náhradní majetek" předán), dopočítat a na majetkovou kartu nastavit. U DDHM je potřeba dostat hodnotu do nákladů na 558...

Otázkou je zaúčtování vyřazení majetku - ono se jedná vlastně o výměnu, nejedná se o "nákladové vyřazení " Ta věž se jakoby  mění na jiný majetek, částečně jinak klasifikovaný, takže správné zaúčtování by bylo : 

022 MD / minus 022 D věž část (toto se účtovat snad ani nemusí), 028/088 a 558 MD/ 022 D věž část, a ve výši 22 tis. pod DDHM : 501 MD / 022 D věž zbytek  a případně 902/999 ve výši majetku pod hranici DDHM.

A tedy u 022 nového majetku zaúčtovat odpisy (od ledna, února, března?) 551/082 a nastavit 082.  

Obvod zřídil kronikářské a informační centrum, kde se v "Historické světničce" vystavují dobové předměty od obyvatel, např. staré hračky, nádobí, pračka a různé vybavení domácnosti. Tyto předměty jsou od obyvatel přebírány na základě darovací smlouvy, kde ale není uvedena hodnota darovaného majetku. Jak máme tento majetek evidovat, případně na jakých účtech.

Pokud je účel muzejní (nebo obdobná) sbírka (což tomu tady skutečně odpovídá), tak bych ji prostě nabral na 032 s tím, že to ocením na 1 Kč (případně každý jednotlivý předmět na úrovni 1 Kč) - za těchto okolností mi nevadí, že by to bylo i např. nějaké "to haraburdí". Když bych měl sbírku jako celek takto, tak bych snad ani neúčtoval potom o každém jednotlivém bezúplatném doplnění - jen bych si to připisoval na nějaký seznam, co ta sbírka obsahuje (druhá alternativa - co předmět to koruna). Pro daň z příjmů je jen ta drobná nepříjemnost, že správně by to mělo být znalecky oceněné - pro příští rok snad již jen ocenění na úrovni 1 Kč - tedy já bych to letos daňově neřešil a udělal bych to v režimu 2015 - tedy přidanil jen tu 1 Kč. (případně si dát do přiznání k DPPO nějakou rezervu i na tyto odhady - tj. navýšit o nějaký "hrubý"odhad). 

Samozřejmě pokud byste nebyli ochotni z toho udělat sbírku (na tu 1 Kč ..) - potom MD 501/Dal 649 podle ČÚS 707 - tady by se ceny musely  odhadem stanovit...ZN 

Sbírku muzejní evidujeme dle §71 vyhlášky 410/2009 Sb.  v systému, že se ocenění 1 Kč nenavyšuje, ale vše jde do nákladů (případně, když zadarmo, tak nikam) a zůstává v evidenci na 032 jen ta 1 Kč. 

Náš městys založil společnost se Správou KRNAP za účelem opravy MK. Provedení oprav zajistí městys ( cca1 233 282,-Kč), předpokládám, že budu účtovat jako klasickou opravu MK a podíl KRNAP bude ve výši 300 000,- bez DPH. Úhrada KRNAPu bude provedena na základě výzvy k úhradě po dokončení opravy komunikace. Prosím, jak budu účtovat vklad KRNAP?

Po shlédnutí smlouvy jsem vážně překvapená, čemu se teď říká "společnost" a "vklad" - ten NOZ, to je hrozný zmatek.

Obsahově se však jedná o transfer s vypořádáním. Tj. smlouva do podrozvahy na 942/999, příjem 231 2212 pol. 2321 MD/ 374 D a vyřazení z podrozvahy v přijaté výši "zálohy". A vypořádání s Krnapem - až uznají nárok dle smlouvy: 377 MD/ 672 D a zúčtování zálohy 374 MD/ 377 D. 

Dobrý den, prosím o posouzení, zda mohu při výpočtu odměn končícím a začínajícím členům ZO použít naši směrnici ze dne 30.6.2012, kde v odst. I bodě 3 je uvedeno: Odměna neuvolněným zastupitelům bude vyplácena za každý i částečně odpracovaný měsíc v plné výši.

Závazné je nařízení vlády č.37/2003 Sb. Tam je uvedeno, v §3, že se musí krátit poměrem, a to v případech nemoci atd. V §4 je, že nenáleží ode dne zaniknutí mandátu. Myslím si, že vaše směrnice je nad rámec nařízení. Doporučuji spíše respektovat poměrné krácení, aby vám někdo nevyčetl překročení odměn dle nařízení. I když se přiznám, že v případě vzniku a zániku mandátu trochu na rozpacích jsem. U vás zasedala obě zastupitelstva hned v říjnu? 

Na účet 403 901 dotace na pořízení dlouh.majetku jsem chybně zadala v roce 2010 částku místo 944186,50, jsem měla 944186,29. Až nyní jsem na to přišla a nevím jestli mám správně opraveno : 403 901 MD -0,21 672 312 Dal -0,21

Ano, takto opravit bez problému můžete. Využijeme ustanovení 4.2.6. CUS 709 - jako jednorázové upravení chybky. 

Jak správně zaúčtovat dodatečný transfer. V letech 2008-2012 se v obci budovala MVN (rybník) na který byla poskytnuta dotace z SFŽP a ERDF. V 11/13 přišla poslední faktura na konečnou úpravu - což byl také UN - dotace přišla do konce roku 2013. Tím jsme měli akci za skončenou, převedli jsme ji do majetku (cca 6 mil.) včetně transferů (cca 4 mil.). Nyní se fond rozhodl, že nám ještě proplatí 1 fakturu z roku 2012 ve výši ERDF 7 800 Kč a SFŽP 600 Kč. Jak tedy teď správně účtovat? Původně jsem účtovala 231/472; 472/403 a odúčtovala z podrozvahy. Opravit 403 nebo rovnou do výnosů? Je nutné to nyní také dávat na podrozvahu (943)? A co rozpočet? O navýšení příjmů požádám ZO, ale ve výdajích už nemám co označit...

To jsou velmi nevýznamné částky, zúčtujeme je v režimu 4.2.6. dle ČÚS 703 jen zápisem 346/403 a 403/672, příjem 231/346. Rozpočtové opatření jen např.  4213 a 4216 MD / 8115 D nebo jiné výdaje zatím příjmy nekryté - jakékoliv. Výdaje není potřeba mít vždy do výše příjmů označené NZUZ, když vznikly v min. období. To je běžná praxe, že dotace je ex post, tj. že jsou v účetním období  již jen příjmy. 

Obec vybudovala splaškovou kanalizaci, začneme vybírat stočné a odvádět DPH, při vybudování došlo k poškození dešťové kanalizace a musíme provést opravu a vyčištění. Náklady dle rozpočtu budou více jak 100.000,- Kč. Můžeme si uplatnit DPH z faktury za opravu nebo na toto nemáme nárok?

Pokud prokážete přímou souvislost s tím vybudováním (ale pozor - doufám, že neřešíme, že tak jako tak byla v havarijním stavu a tak jsme jen vyměnili nějaké trubky - myslím situaci : budoval jsem, jak se hrabalo bagrem, tak se poškodily nějaké trubky a ty se vyměnily), tak se jedná o náklad související s pořízením daného dlouhodobého majetku (a dle mého názoru by to mělo jít také do vstupní ceny splaškové kanalizace). Nárok na odpočet DPH by potom vznikal.

Jen skutečně pozor na situace, kdy si v rámci investice ještě "opravíte kde co" - raději na to upozorňuji, protože i s takovým přístupem jsem se setkal ve snaze maximalizovat odpočet DPH - nicméně stává se to následně předmětem sporů s finančními úřady.  

Dobrý den,byla nám poskytnuta výše zmíněná dotace na výdaje jednotky sboru dobrovolných hasičů. Částku jsem zaúčtovala na položku 4122/374. Jaký mám zadat předpis dotace? Vrácení finančních prostředků má být do 5.12.2014.

Až bude dotace s krajem vypořádaná - uzná vám kraj vypořádání, nebo dá nějakou zprávu, tak se zaúčtuje 348 MD /672 D a zúčtuje se záloha 374 MD /348 D. Doplatek od kraje: 231 4122 MD / 348 D, vratka 374 MD/ 231 (-4122 - na položce se bude potřeba s krajem domluvit, zda povedou v režimu vypořádání, nebo vratky dotace). 

Nevím, o jak významnou částku se jedná, ale asi nevýznamnou, kterou na podrozvaze pro nevýznamnost nevedete, že ano? Jinak smlouva s krajem 942/999 , vyřazení vždy ve výši přijaté zálohy a zbytek ke stejnému datu, co se dělá předpis na 348.

Prosím o zaslání Vašeho názoru, zda je lepší účtovat u peněžních fondů obce výsledkově nebo zdrojově. Dále bych se chtěla utvrdit v názoru, že není možné účtovat jeden fond přes 548 a 648 a další pak přes 401.

Z hlediska závazného předpisu - máme postupovat jen analogicky jako PO, ty mají možnost jak 548 a 648, tak 401 a u každého fondu jinak. Nemohu tedy dle předpisu striktně říci, že to není možné. Jen alespoň u jednoho fondu stejnou metodu, u jednoho fondu nekombinovat. 

Z hlediska vypovídací schopnosti bych dala metodám k fondům toto pořadi: 

1. 401 (zápisy 401/419 a 419/401) - neovlivňuje VH, je to jen technické zobrazení zdrojů k peněžním fondům 

2. 548 a 648 - ovlivňuje VH náklady a výnosy, které se v čase nerealizovaly, volí se tam, kde je zájem o manipulaci s VH 

3. Kombinace obou metod pro různé fondy - to je nepřehledné účetnictví, ale jak výše uvádím, nemohu říci, že "nesprávné" (tj. že je to mimo předpisy). 

Zatím nezveřejňuji, nechám případně doplnit názor i Zdeňka Nejezchleba, fondy, ty on má moc rád: 

Pokud je fond jen odložením peněz někam - jsem striktně proti výsledové tvorbě a následnému zúčtování do výnosů - odložení peněz do fondu nemůže znamenat náklad a jejich výběr zase výnos. Připomínáme, že obce klidně mohou vytvářet peněžní fondy určené na investice - tam je tvorba jako náklad již naprosté zoufalství. Tedy pokud možno proti 401 (zobrazuji jen přesun v rámci vlastních zdrojů), ale rozhodně nic jiného. Jedině jsem ochoten přimhouřit oko u fondů, které jsou určeny řekněme k rychlé spotřebě jako náklad - tedy třeba sociální fond zaměstnanců - tam to řekněme nějakou logiku dává ...ZN

Dobrý den, na základě naší domluvy si Vám dovoluji zaslat následující dotaz: Naše příspěvková organizace si se souhlasem zřizovatele založila numismatický kabinet, jehož součástí by měli být mince, známky, nálepky atd. Tyto předměty bude PO pouze vystavovat, kabinet nebyl založen za účelem prodeje těchto předmětů. Jejich pořizovací cena by neměla přesáhnout částku 40.000,- Kč. Pořizovací cena již zakoupených známek se pohybuje v rozmezí 500 - 1.000 Kč. Nákup těchto předmětů provádí organizace na různých výstavách. Domníváme se, že se jedná o "kulturní předměty" a potřebovali bychom poradit s jejich účtováním: - zda se pořizují z provozních prostředků nebo z prostředků investičního fondu, - zda jejich pořízení účtovat do nákladů nebo se o nákladech účtuje až v případě jejich vyřazení, - zda tyto předměty evidovat na účtu 032 nebo jiných majetkových účtech?

Podle mého názoru se o kulturní předměty jedná. Pokud je jen nedostávají, ale pořizují, nemají nějakou sbírku jako základ, co je oceněna 1 Kč, ale vlastně pořízením sbírka vzniká, tak bych volila účtování IF, účet 032 a sbírku bych o pořizovací cenu jednotlivých předmětů rozšiřovala. Postup dle §71, odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.