Dotazy

Město budovalo kanalizaci a ČOV. Zároveň budovalo i vodovody. V řijnu byl u obou akcí povolen zkušební provoz, nedošlo ještě k jeho kolaudaci. Kolaudace proběhne až po ukončení zkušebního provozu někdy příští rok. Město k tomuto řešení přistoupilo, aby tím "prodloužilo" záruku. K jakému okamžiku mám zařadit tyto akce do majetku na účet 021, k okamžiku uvedení do zkušebního provozu, nebo až ke kolaudaci? Někde jsem četl, že obě možnosti mohou být správně. V současné době nemám ještě všechny faktury např. fakturu za archeologický dozor obdržím nejdříve koncem roku. Vzhledem k celkové ceně akce se jedná o zanedbatelné výdaje, ale rád bych je měl také v majetku. Celkově by se mi víc hodilo, zařadit uvedený majek později tj. k okamžiku kolaudace. Bude tento postup správný?

Dobrý den, kopíruji sem kousek přednášky Ing. Nejezchleba k majetku. Na konci uvádí souhlas i se zařazením až k okamžiku kolaudace. Také si myslím, že dobře je oboje, a že je to jen na rozhodnutí UJ. Argument pro zařazení až po zkušebním provozu a kolaudaci se dá vždy najít (nejen ten na konci uvedený). 

U staveb se zkušebním provozem – okamžik zařazení

Je budována nová ČOV. Dokončeno stavebně v 6/2014 s tím, že následuje 6 měsíců zkušební provoz a teprve poté kolaudace (nakonec 1/2015). Dotaz zní – v jakém okamžiku by mělo dojít k zařazení do majetku.

Upozorňuji na to, co tím zkušebním provozem je sledováno – zařízení je provozuschopné a v zásadě dokončené (jinak by nebyl zkušební provoz povolen), pouze se jedná o typ zařízení, kdy určité vlastnosti je možné odzkoušet až v „ostrém provozu“ – pokud se to osvědčí v dané testovací lhůtě, dochází ke kolaudaci.

 Inspirace – interpretace Národní účetní rady I-6 (odkaz ještě na „starý stavební zákon“):

Okamžik zařazení staveb do užívání u rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu

Je-li pro posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit průběh zkušebního provozu nebo jeho časového úseku, rozhodne stavební úřad v dohodě s dotčenými orgány státní správy o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a stanoví pro něj podmínky (druhá část § 84 stavebního zákona). Stavební úřad posoudil stavbu jako dokončenou, způsobilou k užívání. K datu nabytí právní moci výše uvedeného rozhodnutí je možné převést uvedenou stavbu do dlouhodobého majetku.

 Odkaz – článek z 2008 – ing. Běhounek

http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d4901v6901-uvedeni-dlouhodobeho-hmotneho-majetku-do-uzivani/

Tedy máme zde příklon k názoru (a podle mých zkušeností plně akceptováno i finanční správou), že zařadit bych to již měl k okamžiku uvedení do zkušebního provozu, neboť tímto datem je to již způsobilé k užívání

 vnímám problém:

- zařadím do užívání a ke kolaudaci nakonec nikdy nedojde

Je to extrémní situace, nicméně musím říci, že mi již někdo hlásil, že u něj nastala (tedy došlo k ukončení zkušebního provozu a nenastala kolaudace, protože se ukázalo, že tam byly nějaké problémy). Tady uznávám, že zařazení do provozu již k okamžiku zkušebního provozu povede ke komplikaci – správně bych to totiž ukončením zkušebního provozu a danou ztrátou způsobilosti k užívání měl vrátit na účet 042, nicméně pokud jsou tam již naběhlé odpisy, tak nikde není napsáno, zda odpisy vystornovat a dát to na 042 v pořizovací ceně, nebo se tvářit, že odpisy tam byly právoplatně a na 042 to převést v ZC. Já bych skoro vybral tu první variantu (kvůli různým evidenčním aspektům) – nicméně skutečně připouštím toto je v účetní legislativě neřešená situace a může to být pro někoho argument, proč zařadit do majetku až při kolaudaci.

Chtěli bychom , aby zastupitelstvo obce pověřilo radu obce ke schvalování rozpočtových změn. Prosím Vás,je nějaké konkrétní znění, které bychom mohli použít do usnesení a nezkomplikovali si s tím život?

V knize RS 2014 jsou uvedeny podněty, na co u převodu kompetencí ke schvalování rozpočtových změn pamatovat. Zpravidla se řeší ve dvou rovinách:

První je, že se stanoví změny závazných ukazatelů do určité výše vyjádřené v Kč, které může rada (starosta, kde se rada nevolí) v rámci své pravomoci provádět. Vhodné je ještě doplnit četnost, kolik takových změn může být přijato za určité časové období (např. mezi zasedáními zastupitelstva, za měsíc, apod.), aby nedocházelo ke zneužití kompetence.

Druhou rovinou je nadefinování případů, kdy může rada obce změnit rozpočet bez ohledu na výši rozpočtové změny. Zpravidla se definují případy k zajištění chodu obce jako jsou přijetí a realizace účelově poskynutých prostředků, výdaje k odvrácení škod, výdaje k prevenci havárií, řešení živelních pohrom, výdaje ve stavu nouze, úhrady pokut, penále, daní a daňových doměrků, odvodů, zaúčtování příjmu a výdaje daně z příjmů právnických osob, kterou platí obec sama sobě, technické změny rozpočtu vlivem změny předpisů pokud mají vliv na rozpočet (např. zavedení nového paragrafu pro volby apod.).

Je ale nutné říci, že přesné znění usnesení závisí na konkrétních podmínkách v dané obci - např. nechá zastupitelstvo radu (starostu) navyšovat výdaje na mzdové prostředky? Nechá zastupitelstvo radu (starostu) navýšit schodek rozpočtu? 

Celá problematika dobře a funkčně nastavených vztahů mezi zastupitelstvem a radou (starostou) ve věci schvalování změn rozpočtu začíná už ale tím, jakým způsobem, resp. v jaké struktuře třídění je rozpočet zastupitelstvem schválen. Když se podíváme, co říkají předpisy, tak stanovují  pouze to, že rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby a že musí vyjadřovat závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit výkonné orgány obce, založené nebo zřízené právnické osoby a další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. V zásadě i v praxi existují dvě krajní možnosti podrobnosti schváleného rozpočtu, z nichž ale jednu nelze doporučit a druhou lze rovnou zamítnout. Vhodné řešení je třeba hledat někde mezi nimi.

První krajní možností je rozpočet schválený v úrovni třídění paragraf, položka a UZ. Takto podrobně nastavený rozpočet je pro radu či starostu svazující a je obtížné zajistit hospodaření, které nebude rozpočet překračovat. Změny rozpočtu bývají pracné a pro všechny zúčastněné i nepřehledné, protože je nutné v průběhu roku upravovat velké množství položek (závazných ukazatelů).

Druhou krajní "možnost"  zmíníme jen pro pořádek, protože ta je v rozporu s předpisem, závazné ukazatele musí být pro právnické osoby...§12 - Jednalo by se o variantu rozpočtu, který by byl schválený pouze ve struktuře celkový objem příjmů - výdajů - financování. (ale děje se to)

V praxi se jako šikovné ukazuje např. nastavení závazných ukazatelů na výdajové straně na úrovni jednotlivých paragrafů odvětvového třídění.

Níže je uveden návrh usnesení, který není zamýšlen přímo k použití, ale spíše k zamyšlení a inspiraci, jakým způsobem lze uvažovat při nastavování rozpočtu a kompetencí. Usnesení se týká schválení hypotetického rozpočtu, ve kterém jsou závazné ukazatele nastaveny takto: u příjmů v rámci třídy 1 - daňové příjmy a třídy 4 - přijaté dotace na jednotlivé položky, u příjmů v rámci třídy 2 - nedaňové příjmy a třídy 3 - kapitálové příjmy na jednotlivé paragrafy odvětvové třídění (kromě položky 2460, ta je samostatně), u výdajů na celé třídy druhové třídění (třída 5 - běžné výdaje a 6 - kapitálové výdaje) v rámci jednotlivých paragrafů odvětvového třídění. Jedná se o obec, která nevolí radu a kompetenci schvalování změn rozpočtu tak zastupitelstvo přenáší na starostu. Obec zřizuje příspěvkové organizace, o příspěvcích na provoz pro PO si zastupitelstvo vyhradilo úplnou rozhodovací pravomoc, starosta je nemůže měnit.

Pro názornost - závaznými ukazateli rozpočtu tak jsou např.:
pol 1111; pol 4112; odpa 6171 třída 2; odpa 2212 třída 5; odpa 2219 třída 6, odpa 3113 pol 5331 (příspěvek PO škole, starosta nemůže měnit)

Normální písmem je text usnesení, kurzívou komentář:

I. Zastupitelstvo obce schvaluje rozpočet na rok 2015 jako rozpočet přebytkový s příjmy ve výši 22 000 000 Kč a výdaji ve výši 21 000 000 Kč. Schválený rozpočet je nedílnou součástí zápisu ze zasedání zastupitelstva, ke kterému je připojen jako příloha č. 1. 

II. Zastupitelstvo obce stanovuje v souladu s § 102 odst. 2 písm. a) a § 99 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, kompetenci starosty obce k provádění rozpočtových opatření v následujícím rozsahu:

Na příjmové straně rozpočtu:

a) navýšení závazných ukazatelů v rámci třídy 1 (daňové příjmy). Tyto prostředky nesmí starosta zapojit do výdajů, ale rozpočtují se do financování. O jejich případném zapojení do výdajů rozhodne zastupitelstvo. Tady je to spíše formální, protože i přijetí nerozpočtovaných daňových příjmů nelze považovat za překročení rozpočtu. Ale zastupitelstvo říká, že starosta může tyto prostředky narozpočtovat, nesmí je však zapojit do výdajů, tzn., že by se rozpočtovaly na položku 8115 a o jejich využití rozhodne zastupitelstvo, nikoliv sám starosta. 

b) navýšení závazných ukazatelů v rámci třídy 2 (nedaňové příjmy) a třídy 3 (kapitálové příjmy) do výše 100 000 Kč. Tyto prostředky nesmí starosta zapojit do výdajů rozpočtu kromě účelově určených darů. 

c) navýšení závazných ukazatelů v rámci třídy 4 (přijaté dotace) u rozpočtového zapojení účelových dotací v případě, že zastupitelstvo schválilo účast obce při podání žádosti o transfer nebo jsou transfery poskytovány na základě právních předpisů. Tyto prostředky starosta zapojuje do výdajů. Starosta může zapojit do příjmů i výdajů schválené účelové dotace, dotace na volby a další.

Na výdajové straně rozpočtu:

a) navýšení závazného ukazatele do výše 100 000 Kč v období mezi jednotlivými zasedání zastupitelstva. Tato pravomoc se nevztahuje na závazné ukazatele příspěvky na provoz zřízeným příspěvkovým organizacím. Navýšení jednoho závazného ukazatele musí být kompenzováno snížením jiného závazného ukazatele na výdajové straně rozpočtu, aby rozpočtovým opatřením nedošlo ke snížení přebytku nebo ke zvýšení schodku schváleného (upraveného) rozpočtu. Tady zastupitelstvo dává starostovi možnost navýšit závazný ukazatel do výše 100 000 Kč, ale za předpokladu, že jinde ušetří a tím nezvýší celkový objem výdajů. 

b) přesuny v rámci jednoho paragrafu mezi třídou 5 (běžné výdaje) a třídou 6 (kapitálové výdaje) u akcí, které byly schváleny zastupitelstvem, ale u kterých je nutné po uskutečnění plnění výdajů provést správné zatřídění v souladu s rozpočtovou skladbou. Tady tuto pravomoc starosta využije v situaci, kdy např. zastupitelstvo schválí technické zhodnocení budovy školy, výdaj se narozpočtuje na odpa 3113, třída 6 - kapitálové výdaje, ale z dokumentace pak vyplyne, že se nejednalo o technické zhodnocení, ale opravu a je třeba výdaj zatřídit do třídy 5 - běžné výdaje. Tuto pravomoc má starosta bez ohledu výše výdaje.

c) navýšení závazného ukazatele o částku v případě potřeby vyšší než 100 000 Kč v případě, kdy je výdaj nutný k zajištění chodu obce, v případě havárií nebo stavu nouze, k odvrácení možných škod, dále když včasné neprovedení úhrady je vázáno penalizací a dopady penalizací mohou výrazně překročit případná rizika z neoprávněné úhrady. Dále v případě úhrady pokut, penále a dalších nutných výdajů, kdy schválení rozpočtového opatření je nezbytné a má jen formální charakter, protože výdaj musí být realizován. 

III. Zastupitelstvo si vyhrazuje právo na informaci o každém rozpočtovém opatření provedeném v kompetenci starosty na nejbližším zasedání zastupitelstva konaném po schválení rozpočtového opatření starostou.

Takto vyhrazené kompetence jsou poměrně striktní, starosta nemůže žádným způsobem zvýšit schodek nebo snížit přebytek (s výjimkou písm.c) . Samozřejmě je možné formulovat kompetence i tak, že starosta z dodatečných příjmů (např. daňových) může v určitém limitu navýšit závazný ukazatel na výdajové straně rozpočtu. Je to jen na pravidlech, které stanoví zastupitelstvo.

Jsme plátci DPH, pronajímáme bytový dům, ve kterém dodavatelská firma provádí úklid společných prostor a mytí oken. Za úklidové práce nám fakturují částku vč. DPH 21 %. Jsme toho názoru, že by měli fakturovat se sníženou sazbou DPH - dle přílohy č. 2 zák. o DPH se snížená sazba DPH sice vztahuje na služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnosti, ale jak je uvedeno dále „za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu“. Dodavatel ale argumentuje tím, že základní sazbu DPH používají správně, protože se jedná o úklidové práce ve společných prostorech, nikoliv v domácnostech, a ve snížené sazbě mohou dle jejich názoru fakturovat pouze firmy, které mají na tuto specializovanou činnost živnostenské oprávnění, což není případ našeho dodavatele (hlavním předmětem podnikání je správa bytů a nebytových prostor) Prosím o radu, jaká sazba DPH je v tomto případě správně? Děkuji.

Popsali jste to naprosto přesně - má bý aplikována snížená sazba DPH právě podle té definice přílohy, na kterou poukazujete. Nějaká podmínka, že by to mohlo být aplikováno jen při souběžném úklidu v domácnosti podle mne není nikde v zákoně uvedena. Jinak jen upozorňuji, že na aplikaci sazeb DPH nemá vliv otázka, zda ta činnost je v živnostenském oprávnění té firmy či nikoliv.. - posuzuje se poskytování dané činnosti, určitě ne otázka případné legality. ZN 

Nevím, zda mi budete moci na toto téma odpovědět, ale chtěla bych se ujistit. Včera jsem byla na školení Odměňování úředníků, zaměstnanců a členů zastupitelstev. Tam nám bylo řečeno, že jakýkoliv pracovník obce (ne PO, OS) musí být brán podle § 303 zákoníku práce jako pracovník obecního úřadu (tudíž i VPP, uklízečka, topič, pracovník Partner II. (dříve pošta) atd... A tudíž mu musí být podle zákona 564/2006 Sb. (nyní novelizovaný od 1.11.2014) stanovena mzda podle přílohy č. 3 (dříve č. 2). My jsme měli podle tabulky č. 1. Pracovníky obecního úřadu jsem brala jen účetní a asistentku. Jak je to vůbec dobře. Děkuji.

Více než po roce mi bylo zasláno toto:

Omlouvám se, dotaz vracím, stránky nejsou určeny na personální a mzdovou problematiku, nemáme na to odborníka - v souladu s podmínkami. Nevím odpověď. V tomto hodně odpovídá ministerstvo vnitra, jejich odpovědi bývají "poctivé", tak zkuste. Nechám zveřejněno, třeba nám někdo poradí. 

From: Němcová Ludmila [mailto:nemcova@smocr.cz]
Sent: Monday, November 03, 2014 12:01 PM
To: 'info@kacice.cz'
Subject: Dotaz na THP

Dobrý den,

po konzultaci s MPSV je správně : pokud je zařazený do obecního úřadu (nutné schválit organizační strukturu OÚ) – příloha č. 3

Pokud do organizační složky nebo je jen zaměstnancem obce, což zákon o obcích připouští – příloha č. 1

Ono se totiž od 1.listopadu měnilo i přečíslování příloh a mezi bývalou přílohu č. 1 a č. 2 vsunuli ještě jednu pro zdravotnické pracovníky.

S pozdravem

Mgr. Ludmila Němcová

Odd. legislativně-právní

Kancelář Svazu měst a obcí ČR

5. května 1640/65 (budova KCP, vchod č. 9)

140 21 Praha 4

Tel: 234 709 723

Mob: 605 159 676

www.smocr.cz

Naše paní účetní (náš zaměstnanec) dělá nad rámec své pracovní doby různé práce. Organizuje akce, vede a zajišťuje zájezdy, pořizuje fotodokumentaci, dělá prozatímní kroniku (nemáme klasickou kroniku vedenou kronikářem, neboť nikdo tuto činnost nechce vykonávat) a jiné další činnosti. Starosta jí dává za tuto mimořádnou činnost odměnu. Do jaké výše ji může starosta schválit. Audit nám řekl, že jen do výše 20 tis. Kč. Jinak ji prý musí schvalovat zastupitelstvo. Je to pravda?

Zde bychom měli být v režimu dle platových předpisů - odměna v souvislosti s výkonem zaměstnání není v režimu daru fyzickým osobám (dle §85 zákona o obcích). Je možné s ní udělat i dohodu o provedení práce na ty činnosti, co nesouvisí s její pracovní náplni - kronika a org. zájezdů - to by určitě i bylo vhodné. 

V minulosti jsme měli penize na IKS, které jsme vedli na 069 tenkrát proti 901, vklad jsme evidovali na 909 zvlášť, převodovým můstkem se tento vklad dostal na účet 407. Při prodeji v roce 2012 jsem zapomněla odúčtovat ze 407 (účtovala jsem pouze předpis 377/661,vyřazení 561/069 a úhrada 231/377) Jedná se cca o 340 tisíc. Mohla bych to opravit zápisem 407/408?

Ano, účet 408 je zde dobře, vyřazení přecenění by bylo zápisem 407/664, takže při opravě částky nad 260 tis. Kč je dobře 408. Zápis 407/408 je v pořádku, jste šikovná. 

Od 07/2013 máme v majetku zaveden SW "www stránky PREMIUM" v hodnotě 47tis.Kč na účtu 018. Nyní dokoupili další moduly k tomuto SW. Jedná se o 5 modulů v celkové hodnotě 62tis.Kč. Nové moduly bez prvotního SW nefungují, takže by měly být jeho součástí. Máme prvotní SW přeřadit z 018 nově na 013 včetně nových modulů? Nebo nové moduly jen přiřadit na kartu prvotního SW jako příslušenství?

Postup dle předpisů: 

Účtovat jako o technickém zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného majetku, které se vede na účtu 019. Došlá faktura na 62 tis. Kč se zaúčtuje 041 MD/ 321 D, úhrada 321 MD/ 231 D odpa dle potřeby, položka 6119. Zařazení TZ do majetku 019 MD/ 041 D. Program je ve výsledku veden na dvou účtech, tento postup je v souladu s obsahovým vymezením účtu 019 (§ 11 odst. 6 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb.) Musím říct, že je to z hlediska vypovídací schopnosti špatné, část programu na 018 a část na 019, když obsahově se jedná o majetek jasně vymezení v 013 - ale toto je v souladu s účetním předpisem...(tj. zobrazení je správné, i když "nevěrné"). 

Další možnost:  Odchylka od  metody a program evidovat pouze na účtu 013 v ocenění TZ + původní na 018 pod jedním inventárním číslem; je zde podmínka, že musíte do 073 dát hodnotu 078 a odpisovat jen zbytek (013/018 a 078/073 ve výši 47 tis. Kč). Toto je i z důvodu přehlednosti účetnictví a víceméně vzniká 1 majetková položka. Nejedná se o významnou částku, ale pro váš klid před kontrolou doporučuji pak do přílohy závěrky toto popsat pod odchýlení od účetních metod - patří to do části přílohy A.3. Já bych do toho šla, zdá se mi to věrnější, i když se trochu rozhodí odpisy, ale zdůrazňuji - nutné to není. . 

Dostali jsme z OPŽP dotaci na zateplení školky a obecního úřadu (je to jedna budova). Stavební firma nám Fa vydává v režimu PDP, na tom jsme se dohodli. Na našem úřadě režim PDP používáme u CZ-CPA 41-43 i tehdy, když se nejedná o ekonom. činnost (oprava komunikace, osvětlení apod.) Ptám se, jestli to takto chápu správně. A druhý dotaz je ohledně proplácení DPH z dotace. Osobně si myslím, že DPH bude neuznatelným nákladem, ale ve smlouvě se SFŽP je uvedeno, že předkládané faktury mají být vč. DPH. A to my nemáme, protože jedeme v režimu PDP. Jaké máte zkušenosti s touto problematikou? Co máme udělat, aby to bylo správně?

Často ing. Nejezchleb PDP doporučuje i v režimu mimo ek. činnost - že je to pro obec jako plátce jistější a bezpečnější a je to i jednodušší pro dodavatele. 

Z hlediska dotace - v tomto případě může být DPH uznatelný výdaj. Pak se postupuje v případě PDP dle zpráv MF, dává se žádost o proplacení na základě tiskopisu- více najdete v dokumentu ke stažení:"2012 PDP účtování a zprávy MF".Ten vzor tiskopisu je na konci dokumentu. 

Kdybyste ještě něco potřebovala doplnit, tak napište již přímo na iva@obecuctuje.cz - budu stále počítat za jeden dotaz, tak se nebojte zeptat :o)

V obci vybíráme od občanů a firem v obci vodné, které je zdaňováno 15% DPH. Výběr probíhá vždy za pololetí. Skutečně se stavy zapisují za II. pol. vždy v červemci a lednu. Můj dotaz se týká této skutečnosti: musím ke konci roku udělat předpis/dohadu na výběr vodného a odvést DPH za IV. čtvrtletí, když nemám skutečné stavy vodoměrů, tudíž ani výši vodného? Není lepší DPH odvést dle skutečnosti, byť je to za II. pol. "loňského" roku? Stát na dani neošidím, vše by bylo skutečně odvedeno v násl. roce. Jaký je, prosím, správný postup?

DUZP nastane podle §21 odst. 5 písmeno b)  zákona o DPH

dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby, při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby , při přepravě a distribuci plynu nebo při přenosu a distribuci elektřiny , Tedy z hlediska DPH, pokud třeba odečtete v prvních dnech v lednu, tak skutečně DUZP vznikne až v lednu. Na konci roku byste správně jen měli asi udělat dohadnou položku do výnosů MD 388/Dal 602 a potom v lednu MD 311/Dal 388 (základ daně) a Dal 343 (daň) a případně ještě korekci 602 (+ nebo -) - pokud k něčemu dochází třeba na základě reklamací.

Dobrý den, zjistila jsem, že celé volební období nevyplácíme uvolněnému starostovi příplatek podle počtu obyvatel. K 1.1.2010 bylo v naší obci 55 obyvatel (nyní 80 obyv.), proto se tím nikdo nezabýval. V §73 zákona o obcích je uvedeno, že se počet obyvatel zaokrouhluje na celá sta nahoru. Soudím proto, že příplatek starostovi ve výši 1304 Kč měsíčně náleží a můj dotaz zní: je možné starostovi příplatek vyplatit zpětně za celé volební období (48 měsíců)? Děkuji a hezký den

Dobrý den, zkoušela jsem něco zjistit, zatím se kolegyně mzdové shodují, že se musí doplatit, že má na to nárok. Já mám jen určité pochybnosti, zda za celé 4 roky, protože je to přeci jen v určité promlčecí lhůtě. Za tři roky zpátky určitě není problém, kdybyste doplatili plně. Já vám tento dotaz vracím a doporučuji si požádat o odpověď MVCR. Oni odpovídají velmi odpovědně a na základě jejich odpovědi budete moci doplatit bez obav. Omlouvám se za odmítnutí, ale vůbec nevím, kde zjistit postup. Bojíme se poškodit obec nebo pana starostu. Nechám zveřejněno, jestli nám někdo neporadí. 

Dobrý den, při pročítání dotazů jak účtovat dotaci na kanalizaci z OPŽP jsem mírně hysterická :-) a prosím o radu, zda postupuji správně. a) Dne 12. 9. 2014 přišlo rozhodnutí o poskytnutí dotace od MŽP na kanalizaci a ČOV v rámci OPŽP, kdy podpora přestavuje 90% z uznatelných nákladů, kdy dotace FS je 85% a SFZP je 5%. Ke dni 12. 9. tedy zaúčtuji na podrozvahu 943/999 podporu 90% bez rozdělení na FS a SFZP, nebo musím rozlišit UZ? V případě, že ano, odpovídá UZ u FS 15825 a SFŽP 90877? b) Od data rozhodnutí budu faktury ve výdajích rozúčtovávat UZ a v poměru 85% + 5% přiznané dotace? A rok 2014 rozliším zpětně... Dotaci z FS mám v nákladech účtovat jako prostředky z EU (N, Z), ačkoli se jedná o předfinancování ze SR (uvedeno ve smlouvě)? c) Když jsem výdaje v loňském roce neodlišovala, doplním do uce ORG na výši dotace a na faktury si UZ (příp.. N, Z) dopíšu značení ručně zpětně. d) Průběžné proplácení faktur z fondů účtuju 231 pol. 4213 SFŽP a 4216 FS/472 + odúčtovávat ve stejné výši z podrozvahy, 472 vyúčtuji až při konečném vypořádání na 403. e) Pokud je dokončení stavby 2015, ke konci roku udělám dohad 388/403 na výši dotace dle rozhodnutí na rok 2015 (máme v rozhodnutí vyčíslený rok 2014 a 2015 zvlášť. f) Ve smlouvě o poskytnutí podpory ze SZIF máme i úročenou zápůjčku ve výši 3 193 888 úročenou 1%. Ke dni podpisu smlouvy ji zaúčtuji na podrozvahu 992/999 i vč. 1% úroku? g) Abychom mohli tuto zápůjčku čerpat, museli jsme zastavit obecní majetek kulturní dům, zástavní smlouva byla zapsaná na KN, jak mám o ní účtovat? h) pokud byla v roce 2009 zaúčtována faktura na účet 420 namísto 042, můžu nějak spravit v roce 2014? Jinak bych nemohla nárokovat z investiční dotace... Podklady posílám e-mailem, a děkuji za odpověď.

Odpovědi jsem vepsala do dotazu - jste odvážní, že jste do toho šli, na tu kanalizaci si nikdy vaše obec nemůže vydělat, ale za to Vy asi nemůžete :o) 

a) Dne 12. 9. 2014 přišlo rozhodnutí o poskytnutí dotace od MŽP na kanalizaci a ČOV v rámci OPŽP, kdy podpora přestavuje 90% z uznatelných nákladů, kdy dotace FS je 85% a SFZP je 5%. Ke dni 12. 9. tedy zaúčtuji na podrozvahu 943/999 podporu 90% bez rozdělení na FS a SFZP, nebo musím rozlišit UZ? V případě, že ano, odpovídá UZ u FS 15825 a SFŽP 90877?  Na podrozvahu není potřeba rozlišit přes UZ, můžete jednou celkovou částkou v rámcové výši obou dotací – ale přesto ano, UZ  jsou to ty správné. Mimochodem - např. UZ 15825 najdete i v rozhodnutí. 

b) Od data rozhodnutí budu faktury ve výdajích rozúčtovávat UZ a v poměru 85% + 5% přiznané dotace? A rok 2014 rozliším zpětně... . Dotaci z FS mám v nákladech účtovat jako prostředky z EU (N, Z), ačkoli se jedná o předfinancování ze SR (uvedeno ve smlouvě)? Ano, od data rozhodnutí rozúčtujete výdaje na podíl 85% se zdrojem 5+ nástroj (odhaduji Fond soudružnosti, tj. 54 a UZ 15xxx, na podíl 5% + nástroj 54 a UZ 90877 a na podíl vlastních zdrojů do výše způsobilých nákladů tj. 10%, zde se také značí nástrojem 54 a zdrojem 1, ale ne UZ a případně na ostatní nezpůsobilé výdaje, které si označíte jen org. k akci, např. DPH. Výdaje od 1.1. 2014 také takto rozúčtujete – nemusíte po jednom, můžete nasčítat a jen rozdělit a označit NZUZ a NZ vlastní v podílech na celkovém součtu.

 c) Když jsem výdaje v loňském roce neodlišovala, doplním do uce ORG na výši dotace a na faktury si UZ (příp.. N, Z) dopíšu značení ručně zpětně. Ano, jste šikulka šikovná, zatím vše výborně.

 d) Průběžné proplácení faktur z fondů účtuju 231 pol. 4213 SFŽP a 4216 FS/472 + odúčtovávat ve stejné výši z podrozvahy, 472 vyúčtuji až při konečném vypořádání na 403. Ano, přesně tak. Dávejte k příjmům 231 a k 472 také org k dotaci.

 e) Pokud je dokončení stavby 2015, ke konci roku udělám dohad 388/403 na výši dotace dle rozhodnutí na rok 2015 (máme v rozhodnutí vyčíslený rok 2014 a 2015 zvlášť. Zde by bylo správněji udělat dohadu 388/403 ve výši, v jaké v roce 2014 označíte NZUZ výdaje. Opět dejte k oběma účtům 388 i 403 org k akci.

 f) Ve smlouvě o poskytnutí podpory ze SZIF máme i úročenou zápůjčku ve výši 3 193 888 úročenou 1%.  Ke dni podpisu smlouvy ji zaúčtuji na podrozvahu 992/999 i vč. 1% úroku? To je zbytečné, to bych nedělala, až ji budete čerpat, tak jen 231 8123 MD / 462 D (zápůjčku? – není to návratná finanční výpomoc? Opravdu zápůjčka?) Na podrozvaze nemá očekávaná zápůjčka co dělat, v obsahovém vymezení je „např. kontokorent“ – i to je zavádějící, ale o NFV tam nic není, neměl by to po vás nikdo chtít – pokud nejste z Jihočeského kraje. Je to zavádějící, pokud není zároveň evidováno na 994 navýšené o úroky.

g) Abychom mohli tuto zápůjčku čerpat, museli jsme zastavit obecní majetek kulturní dům, zástavní smlouva byla zapsaná na KN, jak mám o ní účtovat?

Jen zastavěný majetek je potřeba označit oddělenou analytikou – např. zvoleným org (myslím jiný než org k dotaci)  pro zastavěný majetek – ten org dáte k 021 Kulturní dům i např. k 031 pozemku pod ním. Na podrozvahu nepatří nikam.  Pro všechen majetek v zástavě může být jeden org.

h) pokud byla v roce 2009 zaúčtována faktura na účet 420 namísto 042, můžu nějak spravit v roce 2014? Jinak bych nemohla nárokovat z investiční dotace...pokud se vztahuje k dotaci, tak v případě nákladu vzniklému před reformou je nejsprávněji oprava zápisem 042 MD / 401 D (jakoby oprava převodového můstku, protože 420 se uzavíral na 964 a ten přešel převodovým můstkem na 401).

Prosím, jak zaúčtovat jistinu ve výši 10.000,- Kč (včetně rozpočtové skladby) vrácenou za CCS karty, která byla vložena u společnosti CCS již v roce 1992.

Zaúčtujeme 231 MD/ 314 D v případě, že byla jistina vedena jako záloha. Pokud byla v minulosti účtována do nákladů, tak zaúčtujeme jako opravu nesprávnosti minulých let, pro nevýznamnost na účtu, kterého se týkala (správně by bylo na 401, ale doporučuji jen minus 501 MD / 231 MD). V rámci rozpočtové skladby zatřídíme příjem na položku 2324 a odpa zvolíme dle převažujícího účelu využití automobilu, pro který se karta CCS využívala - může být 3639, 3745, 6171 i další.

Prováděli jsme dodatečné daňové přiznání za období 10.-12.2014, kdy nám bylo finančním úřadem sděleno, že nemáme v přehledu jeden odvod za přenesenou dańovou povinnost.¨ Skutečně jsme tuto fakturu jako PDP neúčtovali a ani neodvedli daň. Dnes jsme vše napravili, poslali dodatečné DP a odvedli daň z PDP. Prosím jak účtovat o této dani? Jako běžně v daném roce, nebo jinak, když to je za rok 2013.

Pokud se ptáte, jak zaúčtovat k základu daně (dle dotazu není zároveň nárok na odpočet), tak se jedná o zaúčtování např. na  511 - toto je potřeba vyhodnotit v režimu významnosti - tj. pokud se jedná o částku vyšší než 260 tis. Kč (u vás asi 0,3% aktiv netto jsou vyšší hodnota), pak na 408, pokud částku nižší, tak na 511. 

Pokud se jedná o majetek např. na 042, tak lze na 042 doplnit. Kdyby bylo již zařazeno, tak dle významnosti buď opravit vstupní cenu na 02x, nebo jednorázově shodit 551 MD/ 343 D. 

Na 343 se bude účtovat stejně, jako kdyby vzniklo v běžném období - z hlediska závazku daně účtujete jako o případu roku 2014. 

Zřizovatel (ÚSC) v r. 2014 poskytl své příspěvkové organizaci investiční příspěvek ve výši 500 000 Kč na zakoupení travní sekačky a neinvestiční příspěvek na opravu chodníků ve výši 450 000 Kč. Ani jednu z nich nestihne PO do konce roku využít. Je možné tyto prostředky ponechat PO k čerpání v r. 2015 a za jakých podmínek?

Přes 401 jde jen ta sekačka - tam to není problém, není narušen akruál, je možné použít investiční dotaci v dalších letech.  Ty chodníky jako provozní příspěvek, tam by se do nákladů u obce na 572 měl dostat příspěvek pro PO na běžný rok, tam je možné doporučit účet 381 a rozlišení 572/381 do roku 2015 - tj.  účelový posun. Lze i dotaci k vyúčtování přes poskytnuté zálohy 373...

Jinak jen vhodná změna rozhodnutí (smlouvy, usnesení...) u toho, kdo schvaloval původní podmínky. 

Je nutné vést evidenci majetku, který mají jednotlivé příspěvkové organizace svěřený dle zřizovací listiny a který dále pořizují ze svých příspěvků, dle jednotlivých položek nebo stačí vést v podrozvaze na účtu 903 (analytika dle jednotlivých PO) jednou částkou za jednu PO s tím, že vždy k 31. 12. zaúčtujeme přírůstky a úbytky dle sdělení PO. Evidenci dle jednotlivých položek majetku si PO vedou samy.

Nemohu se přímo odvolat na předpis, ale můj názor je, že evidence na 903 pod jedním číslem v součtu za veškerý majetek je docela nic moc vypovídací. Možné to však jako souhrnné zaúčtování je, pokud je k tomu doložen rozpis analytický na majetkové účty (mimoúčetní , např. nějaký souhrnný přehled z inventur PO po účtech, nebo kdyby byl přiložen k dokladu o zaúčtování změn?...)

Ing. Nejezchleb doplnil. 

Podle mne změna na 903 jednou za rok je možná, nicméně je to účetní zápis a podkladem by měl být nějaký dokument dokumentující rozdíl - počáteční stav x konečný - tedy nejlépe soupis přírůstků a úbytků... (pokud neúčtujeme jednotlivě, což skutečně v praxi třeba u kraje není možné).