Dotazy

Naší příspěvkové organizaci byla schválena dotace na modernizaci jazykové učebny z ROP. Dotace bude vyplacena až po realizaci a vyúčtování projektu. Dotace bude ve výši 85% a 15% bude příspěvek (dotace) města. Vzhledem k tomu, že PO nemá prostředky na profinancování, ZM schválilo usnesení, že schvaluje poskytnutí zálohové dotace. Tuto zálohu bych zaúčtovala 373/231 OdPa3113 pol.6351 a podíl města po vyúčtování na 401/349 a 349/373. Nevím však jak zaúčtovat vrácení zálohy, jelikož dotace nepřijde na účet PO ale na náš jako zřizovatele. Lze to nějak proúčtovat, že si ji ponecháme a zaúčtujeme jako vrácení zálohy, nebo ji musíme přeposlat PO a ta nám ji obratem vrátí jako vyúčtování zálohy?

Mně se tento způsob líbí nejvíc - předfinancovat formou zálohy na transfer.

Z hlediska účtování, když přes obec půjde dotace pro PO, je asi zbytečné jim to převádět, stačilo by to proúčtovat jako zápočet.

Zaúčtovala bych takto: Příjem dotace pro PO: 231 4xxx MD/374 D a započtení pohledávky se závazkem z předfinancování dotace 374 MD/ 373 D, případně i protočit přes RS - pol. 6356 výdej a 2229 příjem. Nahlížet na zápočet, jakoby se "operace opravdu uskutečnila". K tomu i účtování u PO:  PO si udělá předpis při vypořádání na dotaci 346 MD/ 403 D a započte se závazkem ze zálohy na dotaci vůči obci: 374 MD/ 346 D.  IS

Doplnění od Ing. Nejezchleba: 

Ta PO přijme to předfinancování asi jako účelové na investici - tedy ještě tvorba IF MD 401/Dal 416. Ještě u toho předpisu jen připomenout - pokud by museli zařadit dříve, než vypořádání, tak si ještě pomohou 388. Pokud by peníze vraceli... - fyzicky tekly, tak by si hráli ještě s MD 416/Dal 401 a MD 401/Dal 416. Ono by to správně asi tak mělo být, protože v příloze ke 416 mám určovat, z jakých zdrojů ty peníze jsou - nicméně tady jaksi na prostředky třeba z EU zapomněli (oni na to zapomněli i v zákoně 250/2000 Sb. - ale snad se to již opravuje) - tak jen stejně se to zašudlí a dá se to třeba na toho "zřizovatele"...- to jen drobná poznámka.

Obec chce vložit kanalizaci do DSO. Pro DSO je to podle mě dar. Zřejmě na to bude muset být darovací smlouva?. Bude to přiznávat v daní z příjmu pro rok 2014? Nebo je nějaká vyjímka?. Jestli budou tedy DSO platit za to daně z příjmu tak je tyto vklady zrujnujou.

Musíte rozlišit mezi vkladem a bezúplatným převodem. Vložením majetku do DSO od obce totiž nedochází k přechodu vlastnictví, obec je stále vlastníkem, DSO majetek jen využívá, eviduje a odpisuje a nakladá s ním v souladu se stanovami. Takže to by nebylo předmětem daně z příjmů.

Také je možné kanalizaci DSO jakoby darovat , tj. s přechodem vlastnictví. 

 DSO je na rozdíl od obcí od daně z příjmů z darů  osvobozena, jen obce nejsou osvobozeny kvůli tomu, že platí daň z příjmů samy sobě, tak to předkladatelům předpisů asi přišlo zbytečné. 

Ale to osvobození je jen na vyjmenované účely a kanály asi nenavlečeme na ekologii... - tedy to osvobození v konkrétním případě by bylo nanic (doporučujeme zůstat u vložení do svazku v režimu zákona o obcích, majetek zůstává ve vlastnictví obce, ale DSO jej eviduje a odpisuje) -  pokud darovat, tak ale řešíme daň z příjmů - tedy to by nebyl dobrý nápad. Ještě je tam aspekt DPH - k tomu viz včera zveřejněný dokument k vkladům. 

Zastupitelstvo zrušilo ke dni 31.12.2014 PO, na město přejdou pohledávky a závazky dle zákona 250/2000, trochu bojujeme s právníkem této organizace, který má uzavřenu smlouvu s čtyřletou výpovědní lhůtou. Musí mu dát město výpověď nebo smlouva padá se zrušením organizace. Samozřejmě úkony, které provedl do 31.12. mu uhradíme.

Já vám dotaz vracím, je to právní problém. Vy přebíráte závazky, na druhou stranu nebudete přijímat plnění, problém je asi u nějakých paušálních plateb. Záleží jak je ve smlouvě ošetřeno ukončení před výpovědní lhůtou... Musí se na to podívat vaši právníci, toto ani našemu právnímu poradci nemá cenu dávat, když nemá smlouvu k dispozici. 

Obec koupila dům k demolici. Tento byl v srpnu zdemolován a vyřazen z majetku. Místo po demolici bude sloužit jako veřejné prostranství, nová výstavba se na tomto místě neplánuje. Po demolici zůstala část obvodové zdi cca 8 m délky, ke které v minulosti přistavil soused hospodářské budovy – sloužila jako zeď společná. Dle statika - pokud obec zboří i tuto část obvodové zdi, hospodářské budovy spadnou. Rada obce proto doporučila zastupitelstvu schválit sanaci zdi (dobudování základů a celková úprava) v hodnotě cca 80.000,-Kč, z důvodu zajištění bezpečnosti a dobrého vzhledu veřejného prostranství. Nevím, jak mám postupovat účetně – obec již v majetku budovu nemá – tedy ani tuto zeď. Použit pol. 5171 jako oprava nebo pol. 5169 jako služby – § 3745 úprava veř. prostranství ? – Nebo zavést zeď do majetku a v jaké výši ??

Asi nejpřesnější by bylo tu zeď částečně zavést zpět do majetku zápisem ve formě účetní opravy účetního zápisu k vyřazení celé budovy. Jen kvalifikovaně odhadnout hodnotu zdi jakoby byla nová a tu dát na 021, ve výši odepsání budovy, která se vyřadila (např. budova bylo odepsaná z 80%, tak ve výši 80% odhadu hodnoty zdi dát zpět 80% hodnoty na 081 a pokračovat v odpisu). Případně odpisy dopočítat, pokud došlo k vyřazení již někde v minulých letech. Sanaci pak vést buď jako opravu, pokud práce opravě odpovídají, nebo na 042 a pak navýšit hodnotu zdi jako TZ. 

Obci byla poskytnuta dotace z prostředků Národního fondu (Evropského fondu pro regionální rozvoj) ve výši 85 % způsobilých výdajů na výstavbu Bikecentra (peníze byly převedeny prostřednictvím Ministerstva financí ČR). Dále byla poskytnuta dotace ve výši 5 % způsobilých výdajů z prostředků státního rozpočtu (peníze převedeny prostřednictvím MMR ČR). Účtuje se správně ÚZ 17007, 17883 dotace z MMR ČR a ÚZ 95113, 95823 dotace z prostředků Evropského fondu pro RR?? Nevím jaký použít nástroj a zdroj v případě obou těchto dotací a 10 % spoluúčasti obce.

To je zkratka ERDF - strukturální fond. Jedná se prosím o přeshraniční spolupráci - Polsko, investiční a neinvestiční?

Pak byl byl u programu od 2014 (pro 2014+)  nástroj 110, u starších přeshraničních spoluprací( vyhlášených programů do 2014) je to nástroj 41. 

Zdroj (prostorový původ) - z NF přes MF by to byl zdroj 5, z MMR 1, vlastní zdroje 1, nástroj je pro všechny zdroje stejný. Pro větší přehled možná pomůže tabulka přeshraniční spolupráce ke stažení v dokumentech. 

a)Město ukončilo nájemní smlouvu s pronajímatelem dohodou k 31.12.2013 v budově, kde dříve sídlilo. (po urgenci předložena dnes). V pronajaté budově, byly městem prováděny stavební úpravy tzv TZ, které je vedeno v účetnictví a odepisujeme. V Dohodě o ukončení nájmu, kterou jsme obdrželi není řešeno finanční vypořádání za TZ majetku. V původní podepsané smlouvě o pronájmu, není vůbec uvedeno, že by nájemce Město, mohlo provádět stavební úpravy. Znamená to, že jsme jako město stavební úpravy- TZ prováděli bez povolení a tím na vlastní účet. b) Další smlouva, (která se týká druhé budovy) je sice zakotveno, že nájemce může provádět stavební úpravy, pouze po předchozím písemném souhlasu pronajímatele. Nedojde -li k jiné dohodě, jdou tyto náklady k tíži nájemce. Písemný souhlas pro stavební úpravy nemáme.... V obou případech byl pronájem budov ukončen a vyplývá z toho, že jsme vše upravovali bez souhlasu vlastníka, můžeme nadále odpisovat TZ?

V případě, že ukončíte nájem, tak je potřeba TZ cizí budovy vyřadit, protože již jej vlastně neužíváte, tj. nemůžete nadále odpisovat. Zápis jako odpis - 551/081 v zůstatkové ceně a 081/021 ve vstupní ceně TZ. 

Více §66, odst. 5, vyhláška č. 410/2009 Sb. - "odepíše v průběhu jeho užívání" - správně měl být odpisový plán nastaven jen na dobu nájmu. Nelze mít v majetku TZ cizího majetku, kde již nejste v nájmu nebo ve výpůjčce -obsahově to totiž znamená, že již nemáte nic. 

Obec má v majetku vybavení stravovacího pavilonu ZŠ, jelikož na něj měla obec úvěr. Letos v prosinci bude úvěr splacen a proveden převod majetku PO. Majetek je evidován částečně na účtu 902,028 a 022 (zde byly prováděny odpisy). Můžete mi poradit jak správně postupovat a jak účtovat? ZŠ má ostatní majetek ve výpůjčce.

Nejprve zvažte, zda je dobré část majetku mít ve výpůjčce a část převést k hospodaření. Že je možná lepší mít vše ve stejném systému. 

Předání do hospodaření je účetně velmi jednoduché, vy vyřadíte rozvahově a oni (myslím PO) jen rozvahově zařadí. 

U 022 - vy: 082 MD ve výši oprávek, pokud byla dotace, tak zůstatek nerozpuštěné dotace 403 MD, zbytek do výše ocenění na 022 bude na 401 MD/ 022 D a PO ve stejných hodnotách zařadí 022 MD / 082 D, 403 D a 401 D. 

Převod DDHM je jen 088/028 a PO ve stejných hodnotách zařadí 028/088. 

Převod 902 je jen 999/902 a PO 902/999. 

U majetku předaného k hospodaření PO jej máte vést na účtu 903. Musíte se rozhodnout, zda tak povedete majetek v netto, nebo v bruto hodnotě. Většinou právě kvůli nulové hodnotě 028 a podrozvaze 902 se volí brutto hodnota. Pak ještě ve výši hodnoty účtu 022,028 a 902 účtuje obec na 903/999 (tato hodnota se pak může při inventarizaci dle inventury u PO měnit). 

Obec dává příspěvek na energie spolku TJ Sokol a to 100 000,-./rok. Každý kvartál jim proplácíme zálohy. Teď jim přišlo vyúčtování za plyn, kde mají přeplatek 30 000,- Kč. Obec jim peníze chce nechat. Jsou povinni nám přeplatek vrátit, nebo si ho mohou rovnou nechat ve svém účetnictví?

Tento dotaz Vám nemohu jednoznačně odpovědět. To totiž záleží na vás (na obci - zastupitelstvu), jak jim dáváte transfer - jestli s vypořádáním, nebo bez vypořádání. Pokud s vypořádáním, tak by měli vrátit - na druhou stranu je to nemotivuje šetřit . Vy jako poskytovatel transferu si to můžete ošetřit celkem libovolně, např. že z úspory vrátí jen určité procento (50%?). Nebo že je 100 tis. stálá minimální dotace...

Obracím se na Vás s prosbou na vyjasnění postupů k dotacím od SFŽP. Doposud jsme postupovaly přesně dle Vámi zodpovězeného dotazu ze dne 8/10/2013, kde je uvedeno, že na základě rozhodnutí s registračním listem ze SFŽP dáme do podrozvahy a to i když není smlouva a od data rozhodnutí značíme zdrojem a nástrojem. Nyní jsme však narazily na dotaz z 20/5/2014 kde uvádíte, že se dává do podrozvahy a označuje až od smlouvy a rozhodnutí s finanční a technickou zprávou. Jde tedy o změnu a jak máme postupovat u nových smluv? A jak máme postupovat u dotací, které jsme již v loňském roce označily od data rozhodnutí s registračním číslem? 1/ u jedné dotace, kde již máme první žádost o platbu nebyla uznaná část faktury za projekt z roku 2013 a faktura z roku 2014. U faktury z roku 2014 jsme odúčtovala zdroj a nástroj, ale jak mám postupovat u faktury z roku 2013? 2/ u druhé dotace máme pouze rozhodnutí s registračním listem. Do výše rozhodnutí jsme označily faktury zdrojem a nástrojem. Většina z nich proběhla v roce 2013 jen dvě jsou v lednu 2014. Akce je již dokončena a zatím jsme stále neobdržely smlouvu, protože se již několikrát změnil projektový manažer. Co když do konce roku neobdržíme. A jak postupovat, když máme označeny výdaje do výše rozhodnutí a částka ve smlouvě může být nižší.

Váš dotaz je přínosný a trochu mě "nachytal na švestkách". Tento problém totiž nemám dořešen a nevím pořádně jak to domyslet, i když na tom pracuji. 

Z hlediska CUS 703 je to docela jednoduché - je uvedeno, že máme dát do podrozvahy, kdy došlo ke skutečnosti, která je natolik určitá a významná, že zakládá možnost poskytnutí transferu. Takže ten okamžik není vlastně přesně určen a můžeme si to stanovit sami. Jenže problém vidím na druhé straně. Totiž u OPŽP je část dotace předfinancovaná z MŽP a část (5%) ze SFŽP. Dříve dávalo MŽP rozhodnutí a SFŽP smlouvu. Nyní (možná to závisí jen na některém programu) dává SFŽP rozhodnutí a ještě nevím, jakou formou jsou přiznány peníze Z MŽP. 

Většinou se z obou dokumentů dozvíme strukturu financování (zpravidla je to 85%  MŽP a 5% SFŽP), většinou také dříve nebo později příjemce oba dokumenty obdrží. Takže pro nás by bylo jednodušší říct, že dáme obojí na podrozvahu podle dokumentu, který přijde dříve a začneme obojí značit v poměru od přijetí prvního dokumentu. Problém vidím v tom, co dělá druhá strana. Od kdy mají oni podmíněný závazek na podrozvaze. Měli bychom mít evidovánu na protistraně stejnou výši. A vůbec se mi nedaří zjistit, jestli když nám pošle rozhodnutí např. SFŽP, jestli o tom okamžiku MŽP ví a dává si také svůj podíl závazku na podrozvahu. Protože moc nevěřím ve vzájemnou informovanost MŽP a SFŽP, tak mám někdy málo odvahy a doporučím pak evidovat odděleně dle smluv. 

Ono nejde o změnu, jen pravděpodobně rozdílně odpovídám podle toho, jaký stupeň odvahy zrovna mám. V každém případě by nikdo neměl právo vám vyčíst jako chybu evidování od okamžiku, který vy považujete za určitý, např. od okamžiku získaní akce registračního čísla. Jen se mi časem zdálo, že ne vždy je z registrované akce dotace (např. dotace padla, protože padlo výběrko - takže jen registrace by mohla být někdy vyhodnocena jako nedostatečně určitá).1. Ale pokud jste v roce 2013 již značili NZUZ, tak to stejně nejde v roce 2014 opravit :o). Značili jste v dobré víře, což je v souladu s předpisem, a meziročně nejde rozpočtová skladba včetně NZUZ opravit. 

2. Pokud se dozvíte schválenou výši ke konci roku, tak zpětně opravíte a snížíte objem značeného, pokud až další rok, nebudete dělat již nic. Je to tak v pořádku a v souladu s předpisem (i když o informačním přínosu této pracné metody pak máme značné pochybnosti). 

Závěr k podrozvaze a značení NZUZ u výdajů ke smlouvám a rozhodnutím: 

Dala bych přednost okamžiku přijetí rozhodnutí nebo podepsané smlouvy. Co bylo zadáno na základě registrace akce nechat, neopravovat, nelze vyhodnotit jako chybu, ale evidence až po přijetí smlouvy je jistější - realizace akce je určitější. 

1) Obec směnila bezúplatně pozemky s práv, osobou. Cena není stanovena , nevím si rady, jak vše správně zaúčtovat.V majetku vím, ale jak v účetnictví. Výměra u obce je o 100 m2 vyšší. 2) Obec opravila plot u MŚ. Obec zabezpečila nákup materiálu a částečně práci. Jinak vše ostatní prováděla firma a pracovník na dohodu. Jedná se asi o 200 tis.Kč. je to oprava? jak bych měla vše zaúčtovat.

1. V případě směnné smlouvy, pokud nejsou ceny ve smlouvě uvedeny oceňujeme RPC. Potřebovali bychom znát ZP pozemku nabývaného od práv. osoby (bude ho potřebovat pro daňové účely). Neřešíme zde rozdíl výměry, kdy nikdo nic nedoplácí, tak považujeme, že se strany dohodly, že bez ohledu na výměry mají oba pozemky stejnou hodnotu. 

Pak zaúčtujeme ve výši ocenění nabývaného pozemku: 311 MD/ 647 D a ve stejné hodnotě 042 MD/ 321 D,  kompenzaci dle CUS 709 zápisem 321 MD/ 311 D; pak 031 MD/ 042 D a vyřadíme předávaný pozemek v ocenění dle naší účetní evidence zápisem 554 MD/ 031 D. Toto vše by se mělo zaúčtovat k  datu podání návrhu na zápis do KN. 

Přes rozpočtovou skladbu se v tomto případě neúčtuje.

Protože oceňujeme v RPC, pak veškeré náklady souvisejicí s převody dáváme již na 5xx. (Ty se již přes rozpočtovou skladbu, pokud dojde k výdaji, účtují).

Nevím nic o vašich pravidlech pro přecenění RH (jakou jste si stanovili významnost, jak velké jsou to pozemky, o jaké hodnoty se jedná) tak dejte pozor, jestli toto nespadlo do "vnitřní povinnosti" přecenit RH - to se kdyžtak ještě ozvěte. (Nebudu to počítat za další dotaz, jen se mi to nechce zbytečně popisovat, kdybyste to nepotřebovala :o)). 

2. Vypadá to na opravu dle Vašeho popisu (ono tedy k tomu není moc uvedeno, abych mohla vyhodnotit, zda se jedná o TZ nebo opravu, ale jen vás mohu uklidnit, že i práce za 200 tis. Kč mohou být opravou), tj. není potřeba aktivovat práci na dohodu. Zaúčtujete přímé vstupy do opravy na účet  511 s položkou 5171; a dohodu na 521 s položkou mezd 502x. Nic dalšího není potřeba. 

Dobrý den, prosím o radu u níže uvedeného dotazu: Obec v rámci dotace pořídila příkopový vyžínač, který byl do majetku obce zařazen 1.6.2009 za pořizovací cenu 334.128,- Kč (vlastní zdroje obce – 60.906,63 Kč, dotace – 273.221,47 Kč), obec je plátce DPH, ale v tomto případě DPH nebylo uplatněno, jelikož vyžínač byl pořízen na plochy veřejného prostranství. Nyní se ho zastupitelstvo obce rozhodlo prodat, byl zveřejněn záměr o prodeji dlouhodobého movitého majetku, do kterého se přihlásil zájemce s nabídkovou cenou 250 tis. Kč s DPH. Zastupitelstvo prodej vyžínače tomuto zájemci schválilo. Prodej proběhne prostřednictvím faktury, prosím Vás o radu zda naše obec musí vystavit fakturu s DPH a následně jej odvést FÚ, nebo je v tomto případě prodej osvobozen? Dále Vás prosím o kontrolu účtování při prodeji majetku (majetek by neměl být přeceňován reálnou hodnotou - směrnice " Za významný rozdíl mezi je považována částka 260 tis"). vystavená faktura bez DPH: předpis FV 311/646 vystavená faktura s DPH: předpis FV 311/646 ZD 343 DPH úhrada FV 231 0100 pol. 3113 par. 3745 Zůstatková cena - 218.889 Kč: 553/082 Zůstatková cen dotace - 178.983,47 Kč: 403/672 Vyřazení maj. z účetnictví - 334.128 Kč: 082/022

Finanční správa ve svých stanoviscích stále pracovala s tím, že prodej věcí, které slouží k výkonu veřejné správy (mimo ekonomické činnosti) by odvodu DPH neměly podléhat. Dá se to najít  v informaci k DPH z 2008 ... Cítím to jako mírně problémové, nicméně najdete  to na následujícím odkazu:

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/predmet-dane-obrat-danove-subjekty/informace-k-uplatnovani-dph-pro-uzemne-s-645

Zde je mimo jiné uvedeno:

Pokud obec prodává vlastní majetek nebo majetek, ke kterému má právo hospodaření a nakládá s ním jako vlastník, který používala k veřejnoprávní činnosti, nezapočítává se jí úplata do obratu, protože prodej takového majetku není předmětem daně. Obec takový majetek pořizovala a prodává jako osoba nepovinná k dani.

Účtování vypadá v pořádku, není sice v dotazu uvedena výše oprávek, ale jen pro kontrolu  - na 082 k tomuto majetku by měl být rozdíl 334.128 minus 218.889,- . (115.239,-)

Kontrolovala jsem si i transferový podíl, podíl dotace na vstupní ceně, odpovídá podílu zůstatku neroz. dotace na zůstatkové ceně, takže to vypadá opravdu že máte celé dobře. 

Město jako budoucí oprávněný (investor stavby dešťové kanalizace) uzavřelo s "krajem" zastoupeným SSMSK (=příspěvková organizace kraje) jako budoucím povinným (a vlastníkem pozemku-silnice III. třídy, do něhož bude stavba umístěna) v r.2007 Smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene s tím, že věcné břemeno bude zřízeno na dobu určitou a bezúplatně. V r.2014 připravil "kraj" návrh „ostré“ smlouvy o zřízení věcného břemene, podle níž je věcné břemeno zřizováno úplatně - dle sazebníku za zřízení věcného břemene na silnicích II.a III. třídy (bez ohledu na dříve uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí vymezující její obsah vč. ujednání o bezúplatnosti zřízení věcného břemen) s argumentem, že se "kraj" stal v r.2010 plátcem DPH a věcné břemeno jako poskytnutí práva je vždy předmětem daně z přidané hodnoty). Máme za to, že argument "kraje", že se stali plátci DPH a tudíž musí být věcné břemeno zřízeno za úplatu a navíc vždy i zdaněno základní sazbou - je "matoucí". Neměl by "kraj" naopak respektovat již dříve uzavřenou smlouvu o bezúplatném budoucím zřízení věcného břemene?

Tak toto skutečně považuji za krajně matoucí - je tady jasný budoucí závazek a to, že se u někoho změnily vnitřní poměry (plátvovství DPH) je nemůže vést k porušení sjednaných podmínek. Navíc je to nesmysl, neboť DPH podléhá poskytnutí plnění za úplatu - tedy nic nebrání plátci poskytovat plnění bezúplatně - to potom není předmětem daně - samozřejmě je to spojeno s nemožností odpočtu souvisejícího DPH na vstupu - ale to zde není předmětem diskuse. Tedy argument, že jsem se stal plátcem a proto jsem povinen poskytovat plnění za úplatu, považuji za naprosto lichý a nekorespondující ani s požadavkem zákona o DPH ani s požadavkem směrnice k DPH. To by třeba znamenalo, že obec - plátce DPH již nesmí poskytovat kulturní služby zadarmo (aby vždy přiznalo osvobození), nesmí třeba také rozdat zadarmo publikace o Městě... - vždyť tak to není. Doporučujeme přenést takovýto spor na vaše právníky. 

Město buduje pěší zónu (chodníky) mezi obchody v hodnotě cca 3,5 mil. Kč, jejíž součástí je i výsadba zeleně v hodnotě cca 500 tis. Kč. Akce je financována pouze z prostředků města. Chtěla bych se zeptat, zda je správné tuto akci rozdělit na investiční část (vybudování pěší zóny) a část neinvestiční (výsadba zeleně) nebo je možné celou akci pojmout jako investici. Děkuji za odpověď

Dle zákona o pozemních komunikacích je silniční zeleň součástí komunikace, řešila bych analogicky k chodníku, a dala do ceny stavby chodníku. Připadá mi to na jednorázový náklad na zeleň i dost vysoké. Nemohu však toto říct striktně - pokud vám více připadá, že je to výdaj spíše opravdu jen do zeleně, než zeleň charakteru doplnění  zpevněné plochy..., pak by vám asi ani provozní náklad nikdo neměl vytknout. 

Řeším odpis pohledávek pro nedobytnost - místní poplatky, pokuty, nájmy. Pohledávky jsou vedeny na účtech 315 a 311. Zčásti se jedná o odpisy pohledávek vzniklých před 1.1.2010. Odpis těchto starých pohledávek se bude účtovat 406/311,315? Změna metody? Nebo je možné účtovat do nákladů na účet 557? Opravné položky odúčtuji 19X/556 a odepsané pohledávky převedu na podrozvahu 911/999 - dle směrnice města.

Při vyřazení pohledávky pro nedobytnost s převodem do podrozvahy se nejedná o změnu metody, na 406 D se zrušení opravných položek určitě neúčtuje, i když původně byly zaúčtovány přes 406 MD. Zrušení OP je již běžný účetní zápis. Takže správně je opravdu zrušení OP zápisem 194 nebo 191 MD/ 556 D a vyřazení pohledávky pak 557 MD/ 311 nebo 315 D a zařazení do podrozvahy 911 MD / 999 D. Pokud se pohledávka jeví jako nevymahatelná, pak není nutné vést ani v podrozvaze, ale určitě je potřeba postupovat dle vaší směrnice. 

Obec zakoupila párty stan. Zastupitelstvo stanovilo půjčovné ve výši 500,-- pro občana obce a 1500,-- Kč /den pro ostatní. Jedná se o příjem z nájmu (311MD/603D) a musíme z vybrané částky odvést DPH?

Jedná se o zdanitelné plnění, stan je věcí movitou, nelze stan považovat za stavbu, a také se bude asi jednat o krátkodobé pronájmy. Zaúčtování 311 MD/ 603 D a 343 D.