Dotazy

V roce 2013 jsme odhadly daň z příjmů právnických osob za obce v částce 4 500 000,00 Kč. Předpis daně 591/384. V roce 2014 skutečná daň byla vypočtena pouze 1 280 000,00Kč. Daň zaúčtována příjem 1122/682 a výdej 6399-5362/591. Jedná se nám jak odúčtovat odhad daně na předpisu, když odhad je vyšší než skutečnost.

Rozdíl chybného odhadu zaúčtujte jen -595 MD/ -384 D jako případ roku 2014. 

To zaúčtování daně je však divné - nelze rušit náklad na daň v následujícím roce - správně by mělo být 384/682 a jen převod přes RS příjem 1122 a výdej 6399 5362. Nesmíte účtovat na 591 D - to není dobře (když zápis nakombinujete, tak např. lze 231 1122  MD/ 682 D a 384 MD / 231 5362 D).  

Po zaúčtování chybného odhadu a po opravě zaúčtování daně byste měla mít zůstatek 384 k tomuto případu nulový. Na 682  výnos daně za obec  by měla být částka 1280 tis. Kč. 

Příspěvková organizace, zřizovaná krajem, předložila radě kraje ke schválení účetní závěrku. Rada závěrku neschválila, ale současně schválila účetní závěrku kraje jako celek. Je možný takový postup? Je účetní závěrka kraje nadřazená účetní závěrce své příspěvkové organizace nebo spolu nesouvisí?

Nesouvisí spolu. Každá účetní jednotka má svou účetní závěrku. Takže je možné schválit závěrku kraje, i když závěrka PO je neschválená. Něco jiného je závěrečný účet kraje - tam by se měla udělat výhrada k hospodaření a přijmout opatření - ale zde zase záleží na tom, k jakému zjištění (druh chyby nebo nedostatku) došlo. 

V roce 1999 obec dodavatelsky pořídila bytový dům. Při předání byly zjištěny nedostatky, které firma slíbila odstranit. Na úhradu práce byl sepsán splátkový kalendář, který měl být hrazen dle odvedené práce. Firma nedodělala žádné požadované práce a obec ji zbývající částku 400 tis. neuhradila. Splátkový kalendář byl zaúčtován na účet 325. Na tomto účtu je tato částka již od r. 1999. Dá se to nějak odúčtovat, aby na 325 byla 0? Nevím proti čemu bylo účtováno. Pokud se to dá nějak odúčtovat, mohu to udělat jako účetní a nebo to musí schválit zastupitelstvo?Děkuji moc za radu!

S ohledem na stáří případu bychom mohli již vyřadit jako promlčený závazek zápisem 325 MD / 649 D. 

Pak se ještě prosím podívejte na případ ( odpovězený dotaz): 

27/6 2014 ! DOHODA O NAROVNÁNÍ

je to velmi podobný případ vašemu, je tam podrobný popis, ale připadá mi průhlednější ta první verze. Otázkou u vás také je, zda ta cena 400 tis. Kč šla do ceny, odhaduji, že asi ano. Tak zvažte, co Vám připadá přesnější (ve výsledku 649 D nebo 551 D - je to skoro jedno, za rok je to zahrané a vyhodnocení je možné z obou pohledů - zánik závazku nebo oprava dohady na neexistující dobropis). 

Evidujeme pohledávky za "dřívějšími podnikateli". Jedná se nezaplacení pronájmu pohostinství, vyúčtování el. energie a vyplacení zálohy na zhotovení nábytku. Podnikatele nelze "dohonit" . Na uvedené adrese se nezdržují a nebo jsou již odhlášeni (Jeden údajně hrál automaty, nyní o něm nikdo nic neví, druhá je prý na psychiatrii).Poštu nepřebírají. Evidujeme na 311 a 314. Dá se to nějak zrušit a mohu sama jako účetní a nebo rozhoduje zastupitelstvo popř. starosta? Jsme malá obec, radu nemáme.

K pohledávce by se měly tvořit opravné položky. Není dobře pohledávku rušit - lze ji vyřadit do podrozvahy, pokud se jeví nedobytná ( zápis 557/311 a 314 a zrušení OP 19x MD / 556 D a 911/999). Z podrozvahy se pohledávka vyřazuje, až když je nevymahatelná. Zatím doporučuji do podrozvahy, dle popisu se spíše jedná o pohledávku nedobytnou s možností změny stavu dlužníka (finanční pozice obou podnikatelů se může ještě změnit). Ten převod do podrozvahy - může se dát na vědomí starostovi, ale nemusí, tím žádný majetek ani právo nezaniká, je to jen účetní záležitost. 

Mám dotaz k účtování věcných břemen. Dosud jsem účtovala takto: přišla smlouva z KÚ o zapsání vkladu. Vystavila jsem fakturu, zdanitelné plnění dle data podání návrhu na vklad, zaúčtovala jsem jako pohledávku a oddělila analytikou účet 031 /pokud se jednala o pozemek/. V letošním roce máme smlouvy na zřízení věcného břemene s ČEZ, které přímo ve smlouvě uvádějí, že máme vystavit fakturu až po doručení vyrozumění o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí. Za datum zdanitelného plnění - datum vkladu práva. Měli jsme u nás dozor nad přezkumem a dost u nás právě řešili věcná břemena - že máme chybně zaúčtováno, že účetní případ vzniká dnem podpisu smlouvy. Prosím o radu jak při účtování věcných břemen správně postupovat.

Kopíruji odpověď na DUZP, kde bylo v dotazu podivení, že ve smlouvě je datum podpisu smlouvy považováno za DUZP - z hlediska DPH, myslím si, že odpovídá i na Váš problém, že účetní případ vzniká plněním, tedy ne podpisem smlouvy, že si možná kontroloři malinko pletou právní závazek a okamžik uskutečnění účetního případu, který vzniká účinkem  plnění: 

Víme, že se možná jedná o spornou záležitost, nicméně nedomníváme se, že by se smlouvou vznik věcného břemene mohl takto přechýlit již na uzavření smlouvy (samozřejmě tím nevylučujeme, že by byl vystaven daňový doklad k tomuto datu a protože je to služba, vzniklo by tímto DUZP).

"Jinak DUZP vzniká poskytnutím služby - v konkrétním případě poskytnutím práva. Podle §151o Občanského zákoníku sice věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, nicméně k nabytí práva odpovídajího věcnému břemenu je nutný vklad do katastru (poslední věta §151o odst. 1 Občanského zákoníku). Tedy uzavřením smlouvy je smlouva platná, nicméně účinky vznikají vkladem.

Protože v zákoně o DPH není žádná speciální úprava k tomuto, měla by výše uvedená argumentace podle nás platit. Takže ve Vašem případě dle mého názoru DUZP ještě nevzniklo (nebyl vystaven doklad a nedošlo ještě k poskytnutí práva) a proto není sebemenší důvod uvažovat o dodatečném daňovém přiznání."

Příspěvková organizace zřízená ÚSC skončila v roce 2013 výsledkem hospodaření cca 58 tis. Kč, který rada schválila k převedení do rezervního fondu. V roce 2013 PO pořídila herní prvek za 42.000,00 Kč, který byl financován ve výši 34.000,00 Kč z rezervního fondu 414 (z darů) a ve výši 8.000,00 Kč byl dokryt z provozních prostředků. Čerpání rezervní fondu zaúčtovala PO zápisem 414/648. Následnou veřejnosprávní kontrolou v roce 2014 bylo zjištěno, že PO nepožádala o přesun prostředků z rezervního fondu do fondu investičního, nezapojila investiční fond při úhradě investičních výdajů a nezaúčtovala na účet 403 investiční transfer ve výši 34.000,00 Kč. Majetek se v roce 2013 začal odpisovat, s tím že do výnosů nebylo zaúčtováno rozpuštění alikvótní části dotace. Podle § 26 odst.d) vyhlášky 410/2009 Sb. je pro PO významná každá oprava nad 6.496,00 Kč. PO opravila až v roce 2014 a účtovala 408/401 34.000,00 Kč 416/401 8.000,00 Kč 401/403 34.000,00 Kč 403/408 ve výši x odpisy Jaké by bylo správné řešení tohoto účetního omylu z minulého roku, je zde namístě třeba i nařízený odvod z rezervního fondu v roce 2014? Finančně si přece PO nijak nepomohla, od zřizovatele jí neplynou žádné další finanční prostředky.... Děkuji za radu.

Správně mělo být schváleno zřizovatelem převedení z RF na IF ve výši 8 tis. Kč a dar na pořízení DM se měl zaúčtovat rovnou 241/416 a 401/403. Z hlediska oprav chybí tyto zápisy: 

413/416 - převod 8 tis. do RF, a 416/401 použití IF ve výši 8 tis.  - zde bych doporučila udělat dodatečné schválení posílení IF z RF, protože to by se mělo udělat se souhlasem zřizovatele. 

Pak oprava 648 - správně máte 408/416 ve výši 34 tis. Kč. Doplnění 34 tis. Kč na 403 správně zápisem 401/403 a mohl by se ještě protočit IF, aby souhlasil na obraty 416/416 ve výši 34 tis. Kč (i když je to trochu zbytečný zápis, když je následný - to jen pro úplnost.). Pak ještě rozpuštění dotace k odpisům za období roku 2013: 403/408 (672 kdyby náhodou bylo pod významnost).  Vlastně jediné, co ve Vašem návrhu není, je ten převod z RF do IF (tučné písmo -  aby nebyly ve výsledku použity na pořízení DM provozní prostředky). 

Z hlediska správního deliktu - když se dodatečně doplní souhlas na převod z RF na IF ve výši 8 tis. Kč, tak bych jako správní delikt porušení tvorby a použití fondů nepovažovala - to že se chybně účtuje  -  a bylo opraveno je záležitost účetní, obsahově k žádnému zneužití fondů nedošlo. Opravila bych a tím je vše napraveno, vysvětlila bych jim, jak mají v těchto případech postupovat a větší kauzu bych z toho nedělala. Tolik můj názor. 

Dobrý den, prosím o radu jak zaúčtovat vše kolem prodeje a vyřazení pozemků. Obec prodává pozemky lesní a stavební (společný prodej jednomu zájemci). V účetnictví mají pozemky hodnotu 76 263,95 Kč, budou se prodávat za 821 697,88 Kč. Prodej bude osvobozen od DPH. V daňovém přiznání se mi projeví na ř. 65. Pozemky jsem po zveřejnění záměru přecenila RH - 031 0200 Dal 26 985Kč/ 036 ÚZ 0310200 MD 236 610,30Kč a 031 0400 Dal 49 278,95Kč 036 ÚZ 031 0400 564 096,32Kč a 407 Dal 745 433,93. Smlouva byla podepsána dne 2.6.2014, dne 6.6.2014 kupující uhradil prodejní cenu pozemků ve výši 821 697,88 Kč na účet obce. Prozatím nebylo podáno na katastrální úřad, dle smlouvy bude vloženo, nejpozději do 30 dnů od zaplacení. Prosím, jak mám účtovat a zejména k jakým dnům (např. ke dni podání na kat.úřad, ke dni podpisu smlouvy ….). Musím ke dni podpisu smlouvy udělat předpis pohledávky, nebo se tento předpis pohledávky dělá až ke dni vložení na katastr. úřad a příjem peněz, který předchází datu vložení na kat. úřad, musím účtovat jako zálohu? Děkuji

Předpis pohledávky 311 MD/ 647 D a vyřazení pozemků 554 MD / 036 D a 407 MD/ 664 D ke dni podání návrhu na vklad, to je i datum zápisu do KN (od 2014 jsou to datumy shodné). 

Příjem peněz před podáním návrhu na vklad se opravdu účtuje jako záloha 324. 

Zastupitelstvo obce schválilo příspěvek na činnost na r.2014 TJ ve výši 240 tis. Nyní chce TJ opět požádat o částku 50 tis. na výměnu oken. Rada asi nemůže schválit další příspěvek stejnému sdružení, když je to v jednom kalend. roce? Prosím o radu.

Zde se názory liší. Já si myslím, že je to obcházení zákona. Že musí schválit zastupitelstvo.  Přikládám  Vám k tomu výklad, co mám od pana právníka dalším mailem, je i ke stažení na stránkách v právních rozborech. Ve výkladu jsou uvedeny případy, kdy dle právního názoru by to možné bylo, takže opět zůstane vyhodnocení na vás, resp. na vaší radě. 

Dobrý den pane Mgr. Musile,

 níže uvádím dotaz, který se čas od času objevuje, já vždy z opatrnosti radím schválit, ale docela bych jednou ráda věděla, jak je to s právním výkladem.

Problém je v zákoně o obcích při porovnání darů a dotací. U darů je uvedeno "jedné osobě v kalendářním roce" - §85, pís. b),

u písmene c) u dotací je to "v jednotlivých případech".

 Mně se nikdy nelíbilo, že se toto dá obejít tak, že může rada i na jednom zasedání schválit klidně několika usneseními statisícové dotace jednomu subjektu. Děje se to docela často:

TJ - na dveře, TJ na trenéry pro děti, TJ na daň z nemovitosti...

působí to jako obcházení účelu zákona, ale asi je to možné. Tak bych raději Vaše potvrzení.

Dotaz

Dobrý den, při poskytování transferů jednotlivým subjektům dochází k tomu, že tento subjekt podává na každý projekt jednu samostatnou žádost. Na každý projekt mu je schválena částka 40 000,00 Kč, tím dochází k tomu, že celkově mu může být schválena na schůzi RMO částka 120 000,00 Kč. Posuzuje se každý projekt samostatně a schvaluje tedy pouze RMO, nebo se schvaluje celkově subjekt a potom schvaluje ZMO?

Hezký den
Ing. Ivana Schneiderová, auditor č. osvědčení 1840

 Odpověď:

Dobrý den,

opět děkuji za zajímavý dotaz a nezbývá mi, než s Vámi souhlasit. Následující úvahu/pojednání se pokusím učinit podle stavu obecního zřízení k 1. 1. 2014 a nového občanského zákoníku.

 Nejprve bych se rád podíval na institut dotace a daru. Zde máme trochu problém s vymezením jednotlivých termínů z pohledu ekonomie a práva. Zajímavým totiž je, že z pohledu práva je institut dotace užším nežli dar a z pohledu ekonomie je tomu naopak. Navíc, ostatně jak je tomu zpravidla v našem právním řádu, institut daru v obecním zřízení není totožný s jeho vymezením v občanském zákoníku.

 Vzhledem k absenci zákonné definice dotace mám za to, že je potřeba stanovit její horní a spodní limitu. Horní limitu budou dle mého názoru představovat zakázané podpory podle článku 107 smlouvy o fungování Evropské Unie a dolní limitu klasický dar. Zkráceně mám tedy za to, že dotace má strukturální definiční znak, který ji odděluje od daru, a tím je její cílení na splnění některého veřejného zájmu, který je zpravidla sledován a podporován dlouhodobě v prvopočátku bez ohledu na osobu, které je nakonec dotace udělena.

Na základě shora uvedeného by tedy měl za jednu dotaci být vždy považován souhrn všech finančních prostředků, které jsou vázány na splnění některého veřejného zájmu, sledovaného obcí nebo městem, takový souhrn by v sobě měl obsahovat vždy mimo jiné podmínky pro jeho přidělení, čerpání a vyúčtování, zpravidla by měl sledovat i nějakou udržitelnost, ať už na základě časového kritéria nebo věcného kritéria.

Darem pak bude veškerá jiná plnění cílená od počátku na konkrétní osobu, jehož předmětem bude darování movité nebo nemovité věci bez ohledu na její přesný budoucí osud, anebo přesné využití. Zpravidla nebude vázán strukturovanými podmínkami.

Podle ustanovení § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen NOZ) se má na každé právní jednání pohlížet podle jeho skutečné povahy. Podle § 586 NOZ je neplatné každé právní jednání, o kterém tak stanoví zákon. Podle ustanovení § 41 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení, je neplatné každé právní jednání, které není předepsaným způsobem schváleno příslušným orgánem obce nebo města.

 S ohledem na vše shora uvedeného by příklad, který jste popsala, mohl být neplatným právním jednáním.  Protože je prakticky jednalo o jednotlivé dary, které nevykazovaly znaky dotace. Pokud by však i vykazovaly znaky dotace, měly být posuzovány v souhrnu podle jejich účelu, byť o ně bylo žádáno odděleně a ani na základě takového testu by neobstály. Popíši níže na konkrétním příkladu.

 Pokud mám sportovní oddíl nebo tělovýchovnou jednotu. Takový spolek je zpravidla založen za účelem plnění některého cíle jeho členů, zde sportování. K plnění těchto cílů vlastní majetek a vyvíjí činnost. Majetkem budiž pro tento příklad vlek na sjezdovce a činností lyžování sportovců a veřejnosti. Pokud se oddíl přihlásí do dotačního programu činnost sportovních oddílu samostatnou žádostí na soutěž předžáčků, soutěž dorostenců a soutěž seniorů, pak je potřeba tyto posuzovat dohromady a nikoliv o nich hlasovat rozděleně, protože všechny slouží na činnost sportovního oddílu a nelze je strukturálně oddělit. Stejně tak by to bylo s majetkem. Pokud obec vyhlásí dotační program na zlepšení majetku sportovního oddílu a sportovní oddíl se tam přihlásí se samostatnou žádostí na nákup tažného lana na vlek, žádostí na nákup nových kotev a žádostí na nákup barvy na obnovu vleku, tak znovu bude nutné posuzovat tyto jako jednu dotaci na zlepšení majetku jednoty.

Hranice mezi strukturálně shodnými žádostmi a oddělitelnými žádostmi pak bude vždy určena účelem dotace, resp. sledovaným veřejným zájmem. Nebude určena tak, jak uvádíte, že činí obce jednotlivým částečným plněním. Jiná bude samozřejmě situace pak u činnosti např. u sportovního karate, kdy se systém postupové soutěže národního poháru zpravidla koná na jaře a mistrovstvím republiky je v prosinci. Oddíl tedy požádá o dotaci na činnost na jaře, aby s ní saturoval náklady na postupové soutěže. Následně požádá na podzim pro postoupivší závodníky na MČR. Poté pak zřejmě bude možné dotaci rozdělit, avšak nikoliv v jednom čase pro jeden účel a jednoho příjemce.

 Doufám, že můj názor ve věci není napsán moc zmateně a dává smysl.

S pozdravem

Mgr. Robert Musil 
advokátní koncipient

Kmenový zaměstnanec obce má u obce zároveň i dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti a v květnu byl členem volební komise. Kam zaúčtovat jednotlivé PPV? 1) Kmenového do sl. 3 a ostatní do sl.5 a nebo 2) Všechno do sl.3???

U řádku N.II.3. OON: 

U sloupce I se vyčíslí náklady na OON celkem. Do sloupce 3 by se měl udělat podíl mezi náklady na OON jen těch, které se týkají kmenového zaměstnance a přepočíst odpracované hodiny (u volební komise jejich odhad) děleno fond pracovní doby - a zase hodiny na OON jen odpracované kmenovými zaměstnanci. 

Ve sloupci 5 zase vzít tu druhou část ze sloupce 1, která se týká OON těch, kteří nejsou kmenoví, a vydělit přepočtem podílu hodin zase jen těch hodin, co odpracovali ti, co nejsou kmenoví. 

P.S. Tabulku N nemám ráda!. Jak to po sobě čtu, tak mám strach, aby mě neposlal někdo na léčení s hlavou :o). 

V roce 2006 jsme pozastavili úhradu faktury za kanalizaci ve výši 1.212.879,- Kč. Firma zkrachovala a správce konkurzní podstaty podal žalobu o doplacení částky. V současné době došlo k "dohodě o narovnání" ve výši 520.000,- Kč ve 4 splátkách. Po úhradě bude provedeno zpětvzetí žaloby bez dalších poplatků - tímto budou strany spolu vyrovnány. Účtováno bylo: r.2006 = 1.212.879,- Kč na 042/321 a po dokončení celé kanalizace převedeno jako celek (hodně milionů) na 021/042. r.2014 = Na začátku letošního roku jsem převedla částku 1.212.879 na 321/459. 1) jak proúčtovat 520.000 Kč 2) jak proúčtovat zbytek ve výši 692.879,- Kč

Protože se jednalo o vadu díla, tak měl být vystaven dobropis. K tomu však nedošlo. Doporučuji tedy zaúčtovat v režimu rozdílu od dohady (níže přikládám část z materiálu ze školení, kde je uvedena citace ČÚS 710 a vysvětlení). 

Takže úhrada části fa bude zápisem 459 MD / 231 odpa 2321 pol. 6121 D ve výši 520 tis. Kč. Jen poznámka - ÚSC není povinnen měnit závazek 321 na dlouhodobý 459 jen proto, že se splatnost diskusí nad výší závazku prodlužuje, i když je to samozřejmě přesnější vyjádření charakteru závazku. 

Pak nám zůstává na 459 cca 693 tis. Kč - ty dle níže uvedeného vysvětlení zaúčtujeme jen zápisem 459 MD / 551 D. Bude potřeba vysvětlit textově v příloze účetní závěrky za rok 2014 v příloze E. 1. 

Doporučení, jak by vysvětlující text v příloze v části E.1.  mohl vypadat: 

V roce 2014 došlo k dohodě o narovnání u neuznaného plnění k dodání stavby kanalizace z roku 2006 ve výši 693 tis. Kč. Účetní jednotka zaúčtovala snížení závazku v režimu "rozdílu od dohady" dle  CUS 710 bod 4.6. zápisem 459 MD / 551 D. Případ byl vyhodnocen jako obdoba dobropisu. 

Přiložené vysvětlení: 

ČÚS 710, bod 4.6.

V případě ocenění dlouhodobého nehmotného nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, kdy součástí ocenění k okamžiku jeho uvedení do užívání byly též skutečnosti účtované na dohadných účtech, a nejedná se o opravu chyby, účetní jednotka neupravuje ocenění tohoto majetku o rozdíly vzniklé po okamžiku uvedení tohoto majetku do užívání z důvodu pominutí skutečností odůvodňujících účtování na těchto dohadných účtech. O takto vzniklém rozdílu účetní jednotka účtuje na stranu MÁ DÁTI účtu 389 - Dohadné účty pasivní se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného závazkového syntetického účtu a na příslušnou stranu účtu

 a) 551 - Odpisy v případě dlouhodobého majetku odpisovaného, nebo

 b) 549 - Ostatní náklady z činnosti v případě dlouhodobého majetku neodpisovaného.

 Rozhodování:

1. Rozdíl od dohady

2. Chyba

3. Změna 02x (01x, 03x) vlivem nového účetního případu

1. Rozdíl od dohady

V praxi se stává, že majetek je způsobilý k užívání, je potřeba majetek zařadit do užívání, ale nejsou vyfakturována všechna plnění, která vstupují do ocenění majetku (např. autorský nebo technický dozor, administrace dotace…). Pak lze vytvořit dohadnou položku na tzv. nevyfakturované dodávky zápisem 04x MD/ 389 D. Je potřeba striktně napravit info toky, tak aby byly odpovědnými osobami nevyfakturované dodávky předloženy do účtárny.

Pozn. Časté chyby

-     na účtu 041 nebo již dokonce 019 jsou zařazeny studie a projekty ve vztahu ke stavbě

-     při dohadách nejsou zohledněny neuznané vstupy – neoprávněné fa dodavatelů

-     není zohledněno nárokování DPH (ocenění bez DPH)

-     a další

Pokud dojde k rozdílům mezi dohadou a skutečným plněním na základě např. fakturace, tak ustanovení v bodě 4.6. nepožaduje úpravu ocenění majetku a změnu odpisového plánu, ale jednorázovou opravu.

Příklad účetního zápisu:

Byla zaúčtována dohada na technický dozor ve výši 150 tis. Kč. Ve smlouvě na stavební dozor je stanovena částka za odpracovanou hodinu a celková max. výše počtu hodin k akci. Dohad byl stanoven do rámcové výše smlouvy zápisem 042 MD /389 D ve výši 150 tis. Kč. Po zařazení majetku do užívání zápisem 021 MD /042 D bylo fakturované plnění ve výši 100 tis. Kč.

Účetní zápis došlé faktury na technický dozor: 150 tis. Kč 389 MD/ 321 D ve výši 100 tis. Kč a 551 D ve výši 50 tis. Kč.

Pozn. Nevolíme k účtu 551 minus MD, protože je v textu ČÚS uvedeno „na příslušnou stranu“.

Varianta:  dohada  ve výši 100 tis. Kč, skutečnost 150 tis. Kč

Účetní zápis došlé faktury: ve výši 100 tis. Kč 389 MD, ve výši 50 tis. Kč 551 MD/ 321 D ve výši 150 tis. Kč.

 Všimněte si prosím, že rozdíl od dohady v případě pořízení pozemku (031) nebo kulturního předmětu (032) se účtuje na účet 549. Toto pravidlo aplikujeme i na případné vyřazení kulturního předmětu z důvodu plného opotřebení, protože v ČÚS není účetně případ ošetřen, tak volíme analogický postup. 

Pokud byl ČÚS 710 zvolen postup upřesnění dohadných hodnot jednorázovým zúčtováním přes náklady, je vhodné stejný postup aplikovat i pro případy vypořádání DPH.

Jedná se o případy následných korekcí odpočtu DPH (například vypořádání koeficientu na konci roku podle §76, vypořádání poměru podle §75, následné úpravy odpočtu podle §78).

Příklad:

1.      DF na TZ nemovitosti z dubna 2013. Plnění ve výši 100 tis. Kč základ daně + 20 % DPH. Odpočet koeficientem 30%. Výsledkem je zálohový odpočet 6 tis. Kč, zbytek ve výši 114 tis. Kč by se naváděl na účet 042.

2.       Zařazení v květnu 2013 ve výši 114 tis. Kč na účet 021(021 MD/ 042 D)

3.      Vypořádání DPH k prosinci 2013, koeficient vyšel ve výši 35 %. Dochází k dodatečnému douplatnění 5% z 20 tis. Kč, tj. ve výši 1 tis. Kč.

Příklad úprav DPH s vlivem na ocenění majetku má s dohadou společné znaky, jedná se o upřesnění ocenění dlouhodobého majetku, a proto bychom volili analogické zaúčtování, tj. 343 MD/ 551 D u majetku odpisovaného, 549 D u majetku neodpisovaného (u majetku nedopisovaného se jedná o případ u obcí spíše výjimečný.)  

Aplikace metody i na dobropisy

8/1 2014 ! DOBROPIS DOKONČENÁ INVESTICE

Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně došlého dobropisu za investice: v 2/2013 jsme dokončili rekonstrukci střediska volného času(SVČ), v 3/2013 jsme zařadili do majetku(hodnota rekonstrukce cca 75 mil.) a odepisovali. V 1/2014 nám přišel dobropis s datem vystavení 20.12.2013 na 200 tisíc (až při jedné z kontrol v 11/2013 zjistili, že bylo něco neoprávněně fakturováno), tzn., že v 2014 zaúčtuji přijetí dobropisu 231-3421-2324/377, ale nevím jak v roce 2013 ten předpis, 377/551?Majetek se již odepisuje a tak jsem si říkala, že bychom snížili o tuto částku odpisy a majetkovou kartu neměnili, protože to nepřesahuje 260 tis.? Pokud by stavba nebyla dokončena a vyvedena do majetku, tak by to nebyl problém,ale tady fakt nevím.

Ta volba zaúčtování je úplně přesně, je to postup dle CUS 710 bod 4.6. , tj. postupuje se dle tohoto bodu analogicky, jako kdybychom dohadovali výši výdajů na pořízení DM. Zápis 377/551 je v pořádku, i když já bych volila pohledávku z běžného dod.odb. vztahu 311. Takto bychom postupovali, i kdyby částka 260 tis. Kč přesáhla. 

Jak dohada, tak dobropis není chybou a měl by se vypořádat v režimu dohady  - tj. jednorázové zúčtování. 

Podnikatel nám daroval pozemek. Kde se dozvím cenu za pozemek? Mám kontaktovat dárce, aby mi sdělil cenu, za jakou měl pozemek v evidenci on, nebo mám porovést kvalifikovaný odhad (ocenit RPC)? Podle čeho případně odhad provést?

Darovaný pozemek musíte ocenit RPC. Nelze jej ocenit "kvalifikovaným odhadem" v pravém slova smyslu, cenu pozemku v době, kdy se o něm účtuje, bychom měli nějak zargumentovat. Lze ocenit dle vyhlášky 441/2013 - tam by byla vhodná odborná pomoc. Lze ocenit i dle ceny obvyklé např. dle nabídek realitních kanceláří na internetu - tam musíte však dát pozor na co největší podobnost s vaším pozemkem. Kontaktovat dárce není k ničemu - jeho ocenění může být jen inspirativní, ale vůbec se nemusí shodovat s RPC. 

Dobrý den, prosím Vás o kontrolu, zda mám správně zaúčtované příspěvky, dary které poskytuje obec různým spolkům, organizacím atd., (prosím případně jak správně zaúčtovat): a) Příspěvek na sociální rehabilitaci nevidomých - částka 400,-Kč – poskytujeme tak každý rok - žádná smlouva jen schváleno v rozpočtu: MD 572 D 345 § 4341 pol. 5229 b) Příspěvek postiženým civilizačními chorobami – částka 600,-Kč – poskytujeme tak každý rok - žádná smlouva jen schváleno v rozpočtu: MD 572 D 345 § 4341 pol. 5222 - Musí být vyúčtování a následná veřejnosprávní kontrola na výdej u těchto organizací když jsou částky tak nízké nebo v dotazech jsem se dočetla, že by bylo možná lepší přehodit na položku 5240 – dalo by se opravit nyní po chválení rozpočtové úpravy? c) TJ Sokol v naší obci- 45.000,-Kč – každý rok schváleno v rozpočtu příspěvek na provoz a činnost – vyčerpání do 30.11. – podléhá veřejnoprávní kontrole MD 572 D 345 §3419 pol. 5222 d) Poplatek za zajištění požární ochrany v obci-ze zákona, dle smlouvy s nejbližším městem MD 572 D349 § 5512 pol. 5321 e) Příspěvek Knihovně v jiném okrese na provoz a zajištění provozu spádových knihoven(-což je i naše knihovna) (tak to máme napsáno v rozpočtu) – Je na toto sepsána DAROVACÍ SMLOUVA (je to také každý rok): MD 572 D 378 § 3419 pol. 5339 Děkuji moc.

a) Příspěvek na sociální rehabilitaci  nevidomých - částka 400,-Kč – poskytujeme tak každý rok - žádná smlouva, jen schváleno v rozpočtu:

MD 572   D 345  § 4341 pol. 5229 zde nemohu zkontrolovat položku, není uvedena v dotazu právní forma příjemce - ostatní je dobře 

b) Příspěvek postiženým civilizačními chorobami – částka 600,-Kč – poskytujeme tak každý rok - žádná smlouva, jen schváleno v rozpočtu:

MD 572   D 345  § 4341 pol. 5222 - toto je občanskému sdružení ? Pokud ano, tak celé dobře.

- Musí být vyúčtování a následná veřejnosprávní kontrola na výdej u těchto organizací když jsou částky tak nízké nebo v  dotazech jsem se dočetla, že by bylo možná lepší přehodit na položku  5240 – dalo by se opravit nyní po chválení rozpočtové úpravy?

Pokud dáváte jen obecně na činnost, tak průběžná a následná VSK je zbytečná, víceméně není co kontrolovat. Měla by však být předběžná - že jsou někde registrovaní, že vykazují nějakou činnost (dle např. jejich účetní závěrky), že ten účet, na který chtějí peníze je opravdu jejich...

c) TJ Sokol v naší obci- 45.000,-Kč – každý rok schváleno v rozpočtu příspěvek na provoz a činnost – vyčerpání do 30.11. – podléhá veřejnoprávní kontrole

               MD 572   D 345    §3419  pol. 5222 - 

Tady uvádíte, že kontrolujete - tak nevím, zda by neměl být transfer v režimu vypořádání, tj. nejdříve přes zálohu 373 a až po vypořádání 572/345 a zúčtování zálohy 345/373...

d) Poplatek za zajištění požární ochrany v obci-ze zákona, dle smlouvy s nejbližším městem

           MD 572   D349  § 5512  pol. 5321 

Toto správně - ale opět takto jen, když je to dotace bez vypořádání 

e) Příspěvek Knihovně v jiném okrese na provoz a zajištění provozu spádových knihoven(-což je i naše knihovna) (tak to máme napsáno v rozpočtu) – Je na toto sepsána DAROVACÍ SMLOUVA (je to také každý rok):

    MD 572  D 378    § 3419   pol. 5339

Pozor, i pro  PO zřizované jiným zřizovatelem by měl být závazek na účtu  349, účtování je dobře přímo na 572 jen v případě, když by se jednalo o transfer bez vypořádání (jinak přes zálohy). 

Ve vesnici jsme zavedli hlásiče jako protipovodňová opatření. Rozhlas budeme samozřejmě využívat i pro jiná oznámení pro občany. Jeden hlásič je umístěn na soukromé budově a obec zaplatí majiteli náhradu nákladů za provoz hlásiče (za elektřinu) 200,- Kč ročně. Můžu zaúčtovat na účet 518, paragraf 2144 a položku 5169 ?

Když je to náhrada nákladu za elektřinu, tak dejte účet 502 a pol. 5154, odpa OK, není důvod pro nějakou jinou položku, to že je to náhrada a ne přímo platba dodavateli energii nemění důvod platby (tj. druh výdaje). 

V jedné místní části obce chtějí občané uspořádat sraz rodáků. Požádali obec o příspěvek na zajištění výdajů spojené s touto akcí. Rada odsouhlasila částku 15 tis. Kč. Nevíme jakou formou tento příspěvek dát a komu. Napadlo nás dát to jako finanční dar např. honebnímu společenstvu, které je v této místní části založeno. Na druhé straně zase předseda tohoto honebního společenstva tvrdí jak tento dar vyúčtují, aby neměli problém s FÚ, že výdaje spojené s pořádáním srazu rodáků nesouvisí s jejich činností. Nebo to dát přímo fyzické osobě, která to organizuje jako příspěvek a musela by doložit vyúčtování. Můžete mi prosím poradit jaké by byly možnosti? Děkuji.

Nejjistější a nejprůhlednější je vést přes rozpočet obce - vyčlenit si v rozpočtu 15 tis. Kč a proplácet přímo výdaje na akci srazu rodáků. Pak je určitě ta možnost jakoby "zvolit" občana, který to dostane na starost, ale chce to pravidla, na co utratí, a jak to doloží. Dar některé neziskovce má přesně ty dopady, co uvedl předseda honebního spol.  - pokud nemají společenské akce uvedeny v hlavním poslání, bude mít každý starost s daněním i s oprávněním k činnosti, jen obec ne, ta daní sama sobě. S darem  občanovi bude mít určitou starost s daněmi i ten občan. Musela by to být jasná podpora z veřejného rozpočtu, aby u něho bylo osvobozeno. 

Přes tu obec je to nejčistčí a daňově asi i nejméně riskantní. 

Ing. Nejezchleb doplnil a upřesnil daňové pohledy: 

Jinak ještě za mne PS: - přes tu neziskovku bych neviděl problém se zdaněním - bude proti sobě mít náklady a výnosy - ty vyloučí v zásadě proti sobě, ale souhlas s tím, že problém je v tom, že pokud to nemá ve své činnosti, tak by to prostě dělat neměl (má respektovat to, pro co je zřízen). Jinak u fyzické osoby - §10 odst. 3 písmeno d) bod 4 - určitě by nebyl problém, pokud by ta "podpora z obce" byla do 15 tis. Kč (ve smyslu nižší než).

Spolek zabývající se sportovní činností (TJ Sport...) je realizátorem projektu, který je financovaný z 85 % dotací z ROP a 15 % dotací našeho města. Celý projekt bude stát 3 000 000,- Kč, zastupitelstvo města se usneslo, že TJ poskytne návratnou půjčku na dočasné financování projektu (než TJ obdrží z ROP dotaci). V rámci projektu zmiňovaný spolek nakoupí sněžnou rolbu a město se spolkem se dohodly, že po ukončení doby udržitelnosti projektu přejde sněžná rolba do vlastnictví města. Zastupitelstvo města schválilo Smlouvu o poskytnutí zápůjčky spolku (3 000 000,-), schválilo poskytnutí 15% dotace spolku a dále Smlouvu o budoucí smlouvě darovací, kde předmětem je darování rolby městu. Prosím je možné takovým způsobem postupovat? Může takový spolek darovat movitou věc městu?

Možné takto postupovat je, hodně obcí to dělá. Je možné jim dát půjčku, spolek může darovat movitou věc městu. Mně se na tom nelíbí to, že město dá dotaci na něco, na co si zároveň dává darovací smlouvu, i když budoucí. Někde to také řeší zálohou na kupní cenu. S tím, že místo dotace je ta záloha a není darovací, ale kupní cena - smlouva o smlouvě budoucí kupní. Připadá mi to pravdivější , než transfer - ale může tam být zase problém kvůli blokací z dotační smlouvy (i když stejný jako u budoucí darovací smlouvy).