Dotazy

Obec je zřizovatelem PO ZŠ a budovu ZŠ a pozemek pod budovou dal zřizovatel na základě smlouvy PO do výpůjčky. Nyní chce zřizovatel kuchyň pronajmout firmě, která bude vařit pro školu i pro cizí strávníky. Nevíme, zda může kuchyň pronajímat zřizovatel, když má PO budovu (včetně kuchyně) ve výpůjčce ? Jestli by kuchyň neměla pronajmout PO ZŠ a nájem by dostávala PO. Obec je plátcem DPH a PO ZŠ není plátcem DPH .Ve smlouvě o výpůjčce je uvedeno, že Výpůjčitel -(PO) bez písemného souhlasu zřizovatele nesmí přenechat objekt třetí osobě- ale v tom problém nevidíme, pokud by bylo správné, aby kuchyň pronajala PO ZŠ, tak jí zřizovatel ten souhlas dá. Kuchyně je součástí budovy ZŠ a nejde jednoznačně oddělit kuchyń od budovy ZŠ. Energie si platí PO ZŠ z provozních prostředků od zřizovatele sama, takže i z hlediska přefakturace nákladů na energie by bylo přehlednější, kdyby kuchyň pronajala ZŠ. Můžete nám prosím poradit, jak postupovat. Děkuji.

Zkusíme nejprve právní aspekty - právně je beze sporu možné, aby byl pronájem realizován příspěvkovou organizací, pokud k tomu bude souhlas obce, která vypůjčuje. Škola by si potom ponechávala příjmy z nájemného. Stejně tak by bylo možné, aby škole byla vypůjčena část nebytových prostor (tedy mimo školní jídelnu) a obec pronajala sama ten nebytový prostor odpovídající školní jídelně napřímo. Tady by i bylo možné, aby v tomto vztahu došlo k přeúčtování energií ze strany PO (byť by nájem byl od obce).

Co si ale myslím, že je zásadní, je zamyslet se nad daňovými dopady obou variant. Já samozřejmě neznám konkrétní podmínky - tedy spíše mohu jen popsat, jakými aspekty byste se měli zabývat při rozhodování o některé z variant:

- výše nájmu a daň z příjmů- pokud by byl nájem vysoký, tak u PO nastane situace, že z hlediska daně z příjmů to bude zdaňovaný příjem a ve vazbě na tuto skutečnost by se mohla dostat do daňové povinnosti (proti tomu nebude mít adekvátní náklady, neboť to bude vypůjčeno). Pokud to pronajme obec, zdaňuje sama sobě.

- otázka nájemního vztahu a DPH - nájem půjde případně škole s největší pravděpododobností do výpočtu obratu pro DPH (sice nyní to tak není, nicméně chystá se novela, kterou by se chyba pro rok 2014 opravila - již jsem dával info na stránkách). Nevím zda to té škole může vadit ....

- otázka nájmu a DPH - nevím, zda nebude zájmem realizovat nájem v režimu s DPH, pokud nájemce je plátcem (záleží na případných investicích do daného prostoru kuchyně a jídelny ....) - pokud by se nějaké plánovaly, mohlo by být zajímavé raději to nechat pronajímat obec v režimu s DPH a otevřít si cestu k odpočtům DPH (ona je i varianta třeba k nějakým odpočtům z investice do pláště budovy). Zase nevím, zda je to tady relevantní. ZN

Nevím, jestli můj dotaz patří přímo do této sekce, jinou vhodnou jsem nenašla. Pracuji jako účetní na obci již dlouhá léta (21 let). Letos jsem byla oslovena, zda nechci kandidovat do zastupitelstva. Myslím si, že by to byl střet zájmů a zda je vůbec možné, v případě zvolení vykonávat k funkci zastupitele ještě toto zaměstnání. Jsem s ním velice spokojena, práce mě velmi baví, zapojuji se jako kulturní referentka do dění kolem a nerada bych o ní přišla. Děkuji za odpověď.

Toto mi přišlo jako reakce na zveřejnění: 

Dobrý den, jelikož se mě to přímo týká u nás na obci (Svatý Jiří), tak mě bylo na tento dotaz zodpovězeno, že zastupitele, včetně místostarostky mohu vykonávat, ale nesmí se vykonávat funkce starosty a účetní dohromady.

 Pěkný den a moc zdravím.

Původní odpověď

Nedávno jsme to probírali i na školení a já opravdu odpověď přesně nevím - toto vám určitě odpoví na MV - zkuste se podívat na jejich stránky, oni dobře fungují, mají hodně odpovězených dotazů, mají zápisy z odboru dozoru a kontroly, a když nenajdete, tak se jich zeptejte,oni odpovídají docela konkrétně i brzy. Dotaz vám vracím. (Já si myslím, že to jde, již jsem to v praxi viděla. Např. určitě vím, že jedna paní účetní je i místostarostka). 

Dobrý den, ve Vašich odpovědích jsem našla toto: 25/2 2014 Územní plán Dobrý den, prosím Vás o radu ohledně zaúčtování územního plánu. V roce 2013 došla faktura za úhradu územního plánu ve výši 20.000,-Kč Dle informace od starosty šlo jen o změnu, tak jsem zaúčtovala na 5169. V letošním roce ale došla další faktura na 105.000,-Kč, tak jsem opět šla pro informaci a bylo mi řečeno, že je to nakonec vypracování nového územního plánu, protože starý ÚP má platnost jen 10 let a pak se musí zpracovat nový. Jak bych měla opravit účtování z roku 2013 aby vše bylo v pořádku. Zaúčtujte jen 518 minus MD, 041 MD. RS se již opravit nedá. MAM PODOBNÝ PROBLÉM S TÍM, ŽE SE ALE JEDNÁ O FAKTURU Z ROKU 2010. MOHLA BYCH OPRAVIT STEJNĚ? Na ÚP máme dostat dotaci, která "pokryje" DF z letošního roku. Oprava fa z roku 2010 by byla část nezpůsobilých výdajů projektu. Celková částka je 538 250 Kč. Zaúčtovala bych na položku 6119. Děkuji.

V roce 2010 byla již reforma, tj. opravit můžete stejně, ale pozor - ne na RS. Jen na účet 041 MD. (-518 MD / 041 MD). Položku 6119 využijete jen pro další fa na pořízení ÚP. 

ZM nám na včerejším zasedání neschválilo účetní závěrku bez udání důvodu (politické neshody před komunálními volbami - důvod prý z principu) a rovněž nechválilo závěrečný účet, tudíž nemáme výrok dle §17,odst.7 zákona 250/2000, také z principu. Co s tím máme dělat, jak máme postupovat dále?

Přemýšlela jsem nad tím s přestávkami celý víkend.

Nejprve závěrečný účet dle 250/2000 Sb - §17 poměrně striktně určuje, jaké jsou možnosti schválení - výhrada , když jsou zjištěné chyby a nedostatky a popis přijatých opatření. Tam je tedy možnost bez výhrad nebo s výhradami, které se mají týkat zjištěných nedostatků. Pokud nejsou uvedeny výhrady a opatření, tak zde zastupitelé nedodrželi zákon.  To však není vaše starost jako účetních. Zde by měl být využit §124 zákona o obcích - jedná se o usnesení v rozporu ze zákonem č. 250/2000 Sb. a MVCR by mělo vyzvat k nápravě a případně jej, pokud k nápravě nedojde, zrušit. 

Závěrka - §7, odst. 3, odůvodnění má být v zápisu. Nechci se pouštět do právních výkladů (nemám na to vzdělání), ale tam asi stačí, když zastupitelé řeknou, že se jim "nechce" závěrku schválit, protože např. nemají důvěru ve vedení obce? Vy se máte v protokolu vyjádřít k neschválení (vy jako účetní jednotka) - napíšete, že dle vašeho názoru poskytuje věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace UJ...a že zastupitelé neschválili bez odůvodnění své volby (popíšete, co se skutečně dělo). 

Tím, že se neschválí závěrka se nic neděje, jen nesmíte zaúčtovat 431/432 (udělá to až program automaticky při uzávěrce účtů). 

Jinak mě moc nenapadá, jak se situace ekonomických pracovníků dotýká. Ale jestli vás ano, tak prosím dotaz doplňte. 

Máme "malou" při o tom, který orgán schvaluje Smlouvu o kontrolní činnosti - přezkoumání hospodaření? Externí firma provádějící přezkum, tento dělala na podkladě smlouvy uzavřené dle obchodního zákoníku (smlouvu schválila rada města), tuto smlouvu přepracovala dle NOZ (schválila RM). Je však názor, že smlouva měla být schválena zastupitelstvem města!? Prosím o Váš názor. Mám ještě jednu "drzou" prosbu, zda by to mohlo být do pondělí 23.06.2014.

Snažila jsem se znovu hledat - zákon o obcích - ZM (ZO) nemá vymezeno, v zákoně o přezkumu - rozhoduje obec, ve 250/2000 Sb. - jen zmínka o zprávě. Nevím o jiném předpisu, kde by se pravomoc k uzavření smlouvy o přezkumu řešila. Takže zatím si opravdu pořád myslím (nedávno jsem to odpovídala), že výkonným orgánem je rada a schválení smlouvy je na radě. Já např. mám všechny smlouvy o přezkumu schválené radami měst. Výjimka by byla, kdyby si zastupitelstvo schvalování smlouvy vyhradilo.

Myslím, že na to nemá vliv, podle jakého zákona je smlouva uzavřena, zákon o přezkumu i zákon o obcích by měly být nadřazené (speciální). Jen upozorňuji - toto není právní výklad, jen názor. Mohu právní výklad zajistit, ale připadá mi to zbytečné. Schvalování radou funguje již léta. Spíš by ten, kdo má názor, že smlouva má být schválena zastupitelstvem, měl říci, na základě čeho k němu dospěl, aby bylo možné reagovat konkrétněji.  

Pozn. Pravda je, že v obchodních společnostech schvaluje auditora valná hromada.

Ale pravomoci zastupitelstva k určení kontrolora nebo auditora a schválení smlouvy v zákoně o obcích nejsou.  (Mohou si však určitě vyhradit, to ano). 

V roce 2013 jsme provedli zateplení školy, akce byla ukončena v prosinci včetně kolaudace, veškerá fakturace byla také uzavřena. Jelikož se jednalo o majetek svěřený škole, protokolárně bylo TZ převedeno a škola začala od roku 2014 odpisovat. Nyní v 06/2014 přišel opravný daňový doklad na částku cca -136 tis. Kč za " neprovedené práce " ( dobropis). Jak zaúčtovat - lze na pol. 2324? A na jaký účet? Dohada v roce 2013 nebyla, s ničím se už nepočítalo. Bude muset i škola upravit odpisový plán?

Dobropis vedeme v režimu dohady. Zaúčtujte jen 321 minus D / 551 D a příjem peněz 231 3113 2324 MD / 321 D. Připojuji část z mého materiálu na školení, kde se pokouším volbu dobropisu do režimu dohady obhájit, je tam vše snad dobře vysvětleno. 

ČÚS 710, bod 4.6.

V případě ocenění dlouhodobého nehmotného nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, kdy součástí ocenění k okamžiku jeho uvedení do užívání byly též skutečnosti účtované na dohadných účtech, a nejedná se o opravu chyby, účetní jednotka neupravuje ocenění tohoto majetku o rozdíly vzniklé po okamžiku uvedení tohoto majetku do užívání z důvodu pominutí skutečností odůvodňujících účtování na těchto dohadných účtech. O takto vzniklém rozdílu účetní jednotka účtuje na stranu MÁ DÁTI účtu 389 - Dohadné účty pasivní se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného závazkového syntetického účtu a na příslušnou stranu účtu

 a) 551 - Odpisy v případě dlouhodobého majetku odpisovaného, nebo

 b) 549 - Ostatní náklady z činnosti v případě dlouhodobého majetku neodpisovaného.

 Rozhodování:

1. Rozdíl od dohady

2. Chyba

3. Změna 02x (01x, 03x) vlivem nového účetního případu

 1. Rozdíl od dohady

V praxi se stává, že majetek je způsobilý k užívání, je potřeba majetek zařadit do užívání, ale nejsou vyfakturována všechna plnění, která vstupují do ocenění majetku (např. autorský nebo technický dozor, administrace dotace…). Pak lze vytvořit dohadnou položku na tzv. nevyfakturované dodávky zápisem 04x MD/ 389 D. Je potřeba striktně napravit info toky, tak aby byly odpovědnými osobami nevyfakturované dodávky předloženy do účtárny.

Pozn. Časté chyby

-     na účtu 041 nebo již dokonce 019 jsou zařazeny studie a projekty ve vztahu ke stavbě

-     při dohadách nejsou zohledněny neuznané vstupy – neoprávněné fa dodavatelů

-     není zohledněno nárokování DPH (ocenění bez DPH)

-     a další

 Pokud dojde k rozdílům mezi dohadou a skutečným plněním na základě např. fakturace, tak ustanovení v bodě 4.6. nepožaduje úpravu ocenění majetku a změnu odpisového plánu, ale jednorázovou opravu.

Příklad účetního zápisu:

Byla zaúčtována dohada na technický dozor ve výši 150 tis. Kč. Ve smlouvě na stavební dozor je stanovena částka za odpracovanou hodinu a celková max. výše počtu hodin k akci. Dohad byl stanoven do rámcové výše smlouvy zápisem 042 MD /389 D ve výši 150 tis. Kč. Po zařazení majetku do užívání zápisem 021 MD /042 D bylo fakturované plnění ve výši 100 tis. Kč.

Účetní zápis došlé faktury na technický dozor: 150 tis. Kč 389 MD/ 321 D ve výši 100 tis. Kč a 551 D ve výši 50 tis. Kč.

Pozn. Nevolíme k účtu 551 minus MD, protože je v textu ČÚS uvedeno „na příslušnou stranu“.

Varianta:  dohada  ve výši 100 tis. Kč, skutečnost 150 tis. Kč

Účetní zápis došlé faktury: ve výši 100 tis. Kč 389 MD, ve výši 50 tis. Kč 551 MD/ 321 D ve výši 150 tis. Kč.

 Všimněte si prosím, že rozdíl od dohady v případě pořízení pozemku (031) nebo kulturního předmětu (032) se účtuje na účet 549. Toto pravidlo aplikujeme i na případné vyřazení kulturního předmětu z důvodu plného opotřebení, protože v ČÚS není účetně případ ošetřen, tak volíme analogický postup.

 Pokud byl ČÚS 710 zvolen postup upřesnění dohadných hodnot jednorázovým zúčtováním přes náklady, je vhodné stejný postup aplikovat i pro případy vypořádání DPH.

Jedná se o případy následných korekcí odpočtu DPH (například vypořádání koeficientu na konci roku podle §76, vypořádání poměru podle §75, následné úpravy odpočtu podle §78).

Příklad:

1.      DF na TZ nemovitosti z dubna 2013. Plnění ve výši 100 tis. Kč základ daně + 20 % DPH. Odpočet koeficientem 30%. Výsledkem je zálohový odpočet 6 tis. Kč, zbytek ve výši 114 tis. Kč by se naváděl na účet 042.

2.       Zařazení v květnu 2013 ve výši 114 tis. Kč na účet 021(021 MD/ 042 D)

3.      Vypořádání DPH k prosinci 2013, koeficient vyšel ve výši 35 %. Dochází k dodatečnému douplatnění 5% z 20 tis. Kč, tj. ve výši 1 tis. Kč.

Příklad úprav DPH s vlivem na ocenění majetku má s dohadou společné znaky, jedná se o upřesnění ocenění dlouhodobého majetku, a proto bychom volili analogické zaúčtování, tj. 343 MD/ 551 D u majetku odpisovaného, 549 D u majetku neodpisovaného (u majetku nedopisovaného se jedná o případ u obcí spíše výjimečný.)  

Aplikace metody i na dobropisy

8/1 2014 ! DOBROPIS DOKONČENÁ INVESTICE

Dobrý den, potřebovala bych poradit ohledně došlého dobropisu za investice: v 2/2013 jsme dokončili rekonstrukci střediska volného času(SVČ), v 3/2013 jsme zařadili do majetku(hodnota rekonstrukce cca 75 mil.) a odepisovali. V 1/2014 nám přišel dobropis s datem vystavení 20.12.2013 na 200 tisíc (až při jedné z kontrol v 11/2013 zjistili, že bylo něco neoprávněně fakturováno), tzn., že v 2014 zaúčtuji přijetí dobropisu 231-3421-2324/377, ale nevím jak v roce 2013 ten předpis, 377/551?Majetek se již odepisuje a tak jsem si říkala, že bychom snížili o tuto částku odpisy a majetkovou kartu neměnili, protože to nepřesahuje 260 tis.? Pokud by stavba nebyla dokončena a vyvedena do majetku, tak by to nebyl problém,ale tady fakt nevím.

Ta volba zaúčtování je úplně přesně, je to postup dle CUS 710 bod 4.6. , tj. postupuje se dle tohoto bodu analogicky, jako kdybychom dohadovali výši výdajů na pořízení DM. Zápis 377/551 je v pořádku, i když já bych volila pohledávku z běžného dod.odb. vztahu 311. Takto bychom postupovali, i kdyby částka 260 tis. Kč přesáhla. 

Jak dohada, tak dobropis není chybou a měl by se vypořádat v režimu dohady  - tj. jednorázové zúčtování. 

Moc Vás prosím o radu v těchto případech.1. Svépomocí opravujeme rybník(021) a "oprava" spočívá ve vypuštění rybníku, zpevnění stěn a úpravě horní části hráze. Původní trubkové zábradlí bylo odstraněno, místo něj jsou po obdvodu položeny tvárnice, na kterých jsou ob 2 metry zhotovené sloupky(cca 1,5 vysoké i dlouhé),mezi které bude zhotoveno železné okrasné zábradlí. Dosud účtuji přes položky tj. 5039,5021 ap.. Náklady budou cca 150 tis. Kč. Mám navyšovat cenu rybníku na 021 a tím pádem tyto náklady proúčtovat přes 6121(aktivace majetku)? Prosím o radu a podrobné účtování. 2. Součástí zvelebování obce je také v parku u rybníku postavená ozdobná zeď z tvárnic cca 12 m dlouhá a 1,5 vysoká(pouze ba zpevněné ploše), před kterou jsou z palisád zhotovené záhonky na VZ. Mám účtovat jako stavbu? I toto je prováděno svépomocí. Také zde prosím o radu a podrobné účtování. Nejsem si jistá, zda se tyto úpravy neměly ohlásit na stavební úřad?

Dle popisu prací se v bodě 1  spíše jedná o stavbu, než o opravu, případně o TZ - vypadá to na zpevnění - tj. změnu parametrů. Z hlediska účtování pořízením DM ve vlastní režii se postupuje tak, že zaúčtujete vše na mzdy 521,524, na materiál 501...

Pak si vytvoříte interní doklad "aktivace DM" - na ten se vypíše materiál, mzdy dle výkazu práce na rybníku, vypočtou se odvody, případně další náklady, pokud vznikly a k tomuto internímu dokladu se udělá zápis 042 MD/ 506 D. Nic jiného - přes rozpočtovou skladbu se nic účtovat nemusí - pokud není na toto dotace - to se ještě ozvěte a dovysvětlím postup, kdybyste na rybník měli dotaci např. polufinancovanou EU, pak bychom museli i protočit přes RS kvůli značení NZUZ.  Pozor - aktivace DM se nedělá až po dokončení stavby, musí se udělat nejpozději k 31.12. pokud nebude dokončena, je to kvůli akruálu. 

Z praktického hlediska je možné, pokud znáte přímé vstupy, účtovat např. materiál, nebo vedlejší náklady (služby 518 apod.) přímo na 042 s položkou 6121 a aktivaci DM udělat jen na mzdy. Např. když se nakoupí tvárnice přímo na stavbu rybníka, tak lze rovnou na 042. Ta aktivace  materiálu nejdříve přes 501 a nálsedně 506 D se používá tehdy, když se na stavbu např. použije vlastní dřevo (tam není přímý vstup do DM přes přijatou fa). 

Ta 2. také vypadá na stavbu ta zeď - ty palisády jsou však také stavbou - je to určité zpevnění povrchu, postup úplně stejný jako v bodě 1. 

Ohledně stavebního povolení - to opravdu nevím, v poslední době mám pocit, že to řeší každý stavební úřad zrovna podle toho, jakou má náladu - ale možná jsem jen ovlivněna televizními zprávami (naposled pokuta za psí boudu, nebo co to bylo:o). To si však myslím, že není ani Vaše starost, že ne? Za to, že na stavbu není stavební povolení nemůže nikdy nést paní účetní odpovědnost. Jestli se ptáte, zda je něco stavbou, i když není stavební povolení, tak ano, je to možné, i docela časté. Pro identifikaci stavby dle účetnictví na účtu 021 není existence stavebního povolení podmínkou. 

Jsme městská část, v roce 2006 nám magistrát svěřil pozemek a parkoviště( stavbu),majetkář odboru majetku chybně zařadil vše na jednu majetkovou kartu a to jako pozemek,že je chyba jsme zjistili nyní. Při opravě chyby bych postupovala tak, že u parkoviště by se zadala nová karta ,dopočítala bych odpisy a do účetnictví zavedla zápisem 021 MD,081 DAL dopočtené oprávky a zbytek na 401 DAL. Jak by měl být zápis u snížení hodnoty pozemku? 401/031 nebo 408/031 jako oprava chyby minulých let (určitě přesáhneme hladinu významnosti). Nebo máme účtovat jinak?

Je možné zavést stavbu 021 MD /401 D (ne zápisem 021 MD/ 031 D i když to napovídá a dokonce by to bylo možné), a snížíte 031 zápisem 401 MD/ 031 D. 

Ale musíte udělat opravy k dopočtení oprávek (k jejich zjištění)  - takže u stavby si spočítáte, kolik by dělaly oprávky k 31.12.2011 (i zde můžete volit ten zjednodušený princip dooprávkování, když nevíme zbytkovou dobu použitelnosti - 40% dooprávkování, u staveb např. 20 let dooprávkování a 30 zbývající využitelnosti, ale s ohledem na docela nový majetek bychom možná mohli volit přesněji - 5 let a zbytkovou dobu využitelnosti např. 45 let, nebo 50 let - dle stavu majetku). Uděláte na vypočtené oprávky 2006-2011 zápis 406 MD/081 D. Pak spočítáte odpisy za rok 2012 a 2013 - tam pokud budou významné zaúčtujete 408 MD /081 D, pokud budou pod 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv zaúčtujete 551 MD/ 081 D. A nastavíte na kartě hodnotu vypočtených oprávek. Ty účty 406,408 nebo 551 vlastně tu 401 D korigují. Představte si to jako složený zápis:

021 MD, 406 MD, 408 nebo 551 MD / 081 D a 401 D.  

Celý případ je zaúčtovaný jako oprava, ne jako vícenález - s čímž souhlasím. Ten účet 401 využíváme jako technický, protože na 031 se neodpisuje a zápis 021/031 se jeví hodně netradiční (byl by i problém s PAP). 

Dne 18.6.2014 byl předložen zastupitelstvu obce ke schválení závěrečný účet obce za rok 2013, který byl řádně vyvěšen 15 dní před schválením (po tuto dobu nebyly vzneseny nikým žádné připomínky). Ve zprávě o výsledku přezkoumání obce za rok 2013 , které prováděl Krajský úřad Stř.kraje a je přílohou závěrečného účtu nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky. Zastupitelstvo obce má 9 členů. Závěrečný účet obce za rok 2013 (celoroční hospodaření obce) byl schválen na ZO 7 hlasy, 2 se zdrželi hlasování. Jde mi o formulaci v usnesení. Dle mého názoru bude celoroční hospodaření obce za rok 2013 schváleno bez výhrad. Jeden zastupitel, který se zdržel hlasování, protože měl výhrady při schvalování závěrečného účtu (nijak nedoložené), že některé zakázky pro obec byly předražené, trvá na formulaci v usnesení, že celoroční hospodaření obce za rok 2013 bylo schváleno s jeho výhradami. Tento zastupitel je rovněž určen jako ověřovatel zápisu. Poraďte mi, prosím, zda mohu argumentovat zákonem 250/2000 Sb. § 17, odst. 7, nebo zda najdu ještě někde nějaké konkrétnější vysvětlení, abych mu vysvětlila formulaci v usnesení, že bylo celoroční hospodaření obce za rok 2013 schváleno bez výhrad, protože přezkumem hospodaření nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky. Co dělat, když dotyčný jako ověřovatel zápisu nebude chtít zápis (s formulací schváleno bez výhrad) podepsat. Nevěřím ani tomu, že pokud po něm budeme chtít prohlášení, proč zápis neověřil svým podpisem, že od něho něco dostaneme. Jak tedy postupovat? Děkuji.

U schvalování závěrečného účtu není stejné právo jako např. u závěrky, kde má jednotlivý zastupitel právo do protokolu uvést, jak hlasoval a odůvodnění svého hlasování. Můj názor je, že pokud nepřesvědčil zastupitelstvo o svém názoru na předraženost přijatých plnění, tak je správně souhlas s celoročním hospodařením bez výhrad. 

Nevím však, jak je to s právy zastupitelů obecně, zda je možné uvést něco jako interpelaci a uvést do zápisu názor jednotlivého zastupitele (v záznamu  z jednání by zapsán být měl, že ano?). Mohu vám jen doporučit vznést dotaz na MVCR. Nevím, jak postupovat, když ověřovatel zápisu se zápisem nesouhlasí a nepodepíše jej jen na základě vlastního názoru. Myslím si však, že není možné mu vyhovět a uvést jeho názor na závěrečný účet k usnesení o schválení celoročního hospodaření obce, protože zákon č. 250/2000 Sb. vyžaduje volbu znění zcela přímo - buď bez výhrad, nebo s výhradou ke zjištěním chyb a nedostatků a přijetí opatření k nápravě. Pokud nebyl nedostatek nějak průkazně zjištěn, tak není k čemu dávat výhrady. Ale jen pro upřesnění - nemusí se jednat jen o chyby z přezkumu, nedostatek může být zjištěn i jinak, např. kontrolním výborem. Musel by se do zápisu jeho názor dostat nějak jinak - názor však není dle §95 zákona o obcích součásti zápisu. Správně by měl zastupitel postupovat dle §95 odst. 2 - dát námitku na zápis. (Prosím berte to jen jako takové přemýšlení "nahlas" - toto je trochu mimo to, co je moje specializace, ale případ mě opravdu zaujal).

Obdrželi jsme od s.r.o. příspěvek ve výši Kč 5000,- pro naši MŠ. Příspěvek - dar MŠ použije na koupi vysoušeče vlhkých zdí. Můžu příjem příspěvku zaúčtovat 377/672 a 231/377, pol. 2321 a předání příspěvku - daru 572/349 a 349/231, pol 5321?

Dar pro PO by bylo lepší ji postal jako příspěvek na provoz (již jde z prostředků zřizovatele), pol. 5331 a je potřeba dát nějaký pokyn k dodržení účelovosti daru.

Bylo by asi také možné (zdá se mi to i správné) ze strany zřizovatele vyhodnotit jako průtok, tj. příjem 231 + pol. 2321 MD/ 374 D a převod PO  374 MD/ 231 + pol. 5331. 

Volili bychom postup analogický jiné dotaci určené pro PO. ( Tj. v důsledku u PO neřešit v režimu darů přes rezervní fond, ale jako přijatou dotaci přes zřizovatele).  

Dobrý den, prosím o radu – nevím jak se vyznat v platebním výměru, který jsme obdrželi na odvod za porušení rozp. kázně z důvodu nedodržení Pravidel MZe č.j. 9136/2009 -10000-čl. V.bod 1. Platební výměr jsme obdrželi dne 6.6.014 – je v něm, že vyměřená daň je splatná v náhr. lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto platebního výměru(§ 139 odst.3 daň. řádu), dále v poučení je: Proti tomuto rozhodnutí se může příjemce rozhodnutí odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek (§ 109 daň. řádu). Mysleli jsme , že nabytí právní moci nastane dne 21.6. – od tohoto data je vyměřená daň splatná do 15 dnů, proto jsme chtěli podat žádost o prominutí odvodu. - Fin. Úřadem nám bylo sděleno, že nabytí právní moci nastane až 8.7. –potom je daň splatná , dále nám bylo doporučeno ,ať počkáme na výměr penále( bude vystaveno po nabytí právní moci) a zažádáme o prominutí odvodu i penále. Nevím k jakému datu mám předepsat pohledávku na odvod ? Můžu účtovat 549 MD/ 347 D – odvod i penále,až po vyměření- spolu s penálem ?

Zaúčtujte k datu nabytí právní moci 8.7. do závazků (máte závazek na odvod, ne pohledávku) ve výši vyměřeného odvodu 549 MD/ 347 D.  Účet 549 doporučuji kvůli obsahovému vymezení účtu 542, protože odvod není veden jako pokuta, ale jako vrácení dotace. Někdo však může mít i názor, že je to pokuta a patří na 542 (to jen pro úplnost). Ař přijde výměr na penále a tento výměr na penále nabude právní moci, tak uděláte zápis, zde již 542 je správněji v souladu s obsahovým vymezením účtu 542, pak zápis: 542 MD/ 347 D. 

Ještě k tomu nabytí právní moci - řešíme to v knize Účetní reforma 2012 v kap. 15 - správně by si každá účetní jednotka měla nadefinovat vznik pohledávky a závazku, datum nabytí právní moci u rozhodnutí je jedním z možných, ne však jediným řešením. Závazek si můžete dle svých pravidel předepsat i k datu přijetí výměru. My jsme právě v knize zvolili variantu okamžiku účetního případu k datu nabytí právní moci. 

Obec nechala zrekonstruovat starou střechu na obecní budově. Provede se demontáž stávající střechy, nové oplechování a položení nové krytiny, montáž hromosvodu a stavba komína. Prosím o radu jak zaúčtovat zálohovou fakturu na 70 000,- Kč. Dále pak jak zaúčtovat konečnou fakturu, která bude na 180 000,- s odečtením zálohy. Je to prosím oprava nebo TZ stavby? Ani obec ani dodavatel není plátce DPH.

Dle popisu prací to vypadá spíše na opravu, sice větší, ale přesto opravu. Zaúčtujete zálohu zápisem 314 MD/ 231 6171 pol. 5171 D. Až přijde vyúčtovací fa , tak zapíšete: 511 MD/ 321 D v celkové částce prací a zúčtujete zálohu zápisem 321 MD/ 314 D a doplatíte zbytek zápisem 321 MD/ 231 6171 pol. 5171.  

Dobrý den, uzavíráme „Smlouvu o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene“ na našem majetku, ze které vyplývá, že druhá strana může zřídit na našem majetku (komunikace) např. přípojku sítí. Jakmile má přípojku hotovou, měli bychom uzavřít řádnou smlouvu o zřízení věcného břemene, na základě které by nám druhá strana měla zaplatit. Jedná se nám o evidenci těchto smluv o smlouvách budoucích vzhledem k tomu, že se tyto případy množí. Realizace výstavby vlastní přípojky je často časově náročná - po dokončení přípojky se náš budoucí partner mnohdy neozve (nemá zájem nic platit). Ve smlouvě o smlouvě budoucí je dohodnut způsob výpočtu částky za zřízení břemene. Je dána sazba za 1 m2 břemene, minimálně však 5.000,- Kč + DPH. Přesnou částku je možné stanovit až po zaměření věcného břemene po ukončení stavby. Prosíme o radu, který podrozvahový účet by byl pro tuto evidenci vhodný a v jaké hodnotě – zda evidovat tuto dohodnutou minimální částku (5.000,- Kč + DPH)?

Uznávám, že smlouvy o smlouvách budoucích mají charakter podmíněných pohledávek  (podrozvaha) a že v případě sítí na komunikacích se může jednat i o významné částky - ale neznáme je konkrétně. Trochu pochybuji o neurčité povaze pohledávky, zda je vhodné evidovat na podrozvaze jen odhady, ale možné to asi je. To, že se jedná jen o odhady by pak bylo dobré popsat do přílohy závěrky.  Nevím to jednorázové ocenění 5 tis. Kč - lepší by bylo odhad počtu metrů x sazba, 5 tis. Kč jen tam, kde nelze odhadnout. Nejvhodnější účet podrozvahy je 933 (934 dlouhodobý nad rok). 

Naše obec buduje autobusový přístřešek a k němu nástupní ostrůvek, který bude součástí okresní komunikace. Na vybudování ostrůvku obec obdrží dotaci od krajského úřadu a po jeho dokončení jej předá Krajské správě silnic, protože bude součástí jejich komunikace. Akci budujeme jako jeden celek. Jde mně o to, zda při zavedení této investice do majetku mohu zavést samostatně autobusový přístřešek a samostatně nástupní ostrůvek. jeví se mi to jako lepší, protože ostrůvek budeme převádět Krajské správě silnic.

Určitě je i správné zavést do majetku na účet 021  autobusový přístřešek samostatně,  odděleně od nástupního ostrůvku, je to trochu jiný charakter stavby, takže je to správné i z důvodu přesné identifikace stavby. Asi vám to k ničemu nepomůže, ale moc se mi nelíbí systém - dají dotaci na majetek a my jim pak ten majetek dáme. To není dotace (ze strany kraje), ale spíše nějaká náhrada výdaje. Chápu, že je asi vhodné, abyste dělali akci v obci najednou např. z důvodu efektivnosti. Ale z hlediska smluv se to nemělo řešit přes transfer - myslím v té části, co je na ostrůvek. To není ve zlém, jen poznámka. Převod kraji bude i s tou 403, takže kraj si bude proti odpisům rozpouštět dotaci, kterou dal v důsledku sám sobě. 

Město pořádá jarmark. Pronajímá stánky řemeslníkům, hradí kulturní program, veškeré ostatní výdaje a vybírá vstupné od návštěvníků. Jak je to s DPH - bude odvod ze vstupného a je nárok na odpočty?

Můj názor je, že vstup na tuto akci by se měl podřadit pod kulturu - tedy osvobozeno od DPH. Pronájem míst na stánky ale bude s odvodem DPH (asi krátkodobé pronájmy nebo právo užití). Možná tam budou i nějaká reklamní plnění .... - ta by byla samozřejmě s DPH.

Tedy situace by potom byla taková (zvláště pokud by tam byly i ty reklamy), že by šel odpočet DPH koeficientem podle §76. Nicméně pokud by ze zdaňovaných byly jen ty pronájmy, potom bych měl podle mne říci, že to s kulturním programem nesouvisí a třeba tam bych si odpočet DPH neuplatnil vůbec (spíše by ten koeficient byl jen na nějakých fakturách týkajících se režijního zajištění akce ...) ZN