Dotazy

Potřebovala bych poradit, které směrnice týkající se účetnictví a rozpočtu musí mít obec ze zákona vypracované.

Dotaz sice krátký, ale velmi těžký. 

Ze zákona byste měli mít vnitřními předpisy (nemusí to být jen směrnice, i např. vnitřní pokyny) upraveny ty věci, které zákony, vyhlášky atd. vymezují, že se mají upravit vnitřními předpisy, rozšířeně se dá říct, že i ty záležitosti, které jsou v předpisech vymezeny slovy "zejména" nebo "např" nebo "účetní jednotka může" nebo "UJ rozhodne". K tomu jsme již jednou přehled dělala a mám v plánu jej aktualizovat , co nestihnu do června, tak dodělám o prázdninách. Posílám vám mailem starou verzi, novou po dodělání aktualizací a rozšíření o potřebné, pro uživatele stránek zveřejním. 

Z hledika potřeb účetní jednotky je však potřeba vnitřními předpisy upravit zákonné předpisy pro účetnictví tak, abychom získali potřebné informace od ostatních pracovníků (informační toky) pro zaúčtování (ocenění, podmíněnost, snížení ocenění - oprávky a OP; s nadefinováním okamžiků účetního případu) - tj. kdo nám informace dá v jakém rozsahu v jakém termínu. Jaké má povinnosti k průkaznosti informací. Totéž k účetním metodám, jako jsou odpisování, časové rozlišení, rezervy, přeceňování....pak inventarizaci, k závěrce, k rozpočtu, pracovně právní vztahy, vnitřní kontrolní systém, zabezpečení majetku - sklady, dohody o hmotné odpovědnosti (pak je již těžké říct, kde koncí rozpočet a účetnictví a začínají běžné organizační věci).

A to jsme již v oblasti, kde se dají sehnat vzory směrnic, ale kterou musí každá účetní jednotka řešit dle svých potřeb a případně stále udržovat a aktualizovat. Tak zatím jen takto a plus mail. 

Obec koupila od neplátce DPH chatu včetně pozemků pro obecní autokemp - k hospodářské činnosti, za celkovou cenu 425.000. Chci se zeptat, jestli mám uplatnit DPH? Myslím si že né, stavba je starší 5 let... A ještě nevím, jak mám zařadit do majetku - je to st.p. 607, p.p.č. 988/11 a stavba - jak ocenit?

Ohledně DPH - když jste koupili od neplátce, tak DPH při koupi neřešíte, nemáte nárok na odpočet, to je vše. 

Ohledně ocenění - musíte ocenit stavby odděleně od pozemku, dělá se rozrhem. Např. dle znaleckého posudku zjistíte poměr hodnoty staveb na ZP a stejným poměrem pak vynásobíte kupní cenu a vyjde vám ocenění staveb. Zaevidovat musíte na 021 i na 031. 

Obracíme se na Vás s dotazem ohledně okamžiku „přenastavení“ zbytkové hodnoty u odpisovaného majetku dle novelizace ČÚS 708. Je možné zbytkovou hodnotu „přenastavit“ i v průběhu roku? Rádi bychom k této činnosti využili současné období, kdy není taková hektika, jako bývá ke konci a na začátku roku. Máme odsouhlaseno, že zbytková hodnota bude nulová :-) a v evidenci máme majetek, u kterého probíhá odpis, i majetek, který je již odepsán do zbytkové hodnoty 5 %. Lze se domnívat, že u majetku, který dosud nebyl odepsán, je možnost změny nastavení zbytkové hodnoty i v průběhu roku? A jak je to u odepsaného majetku? - s odkazem na Vaši odpověď k problematice zbytkové hodnoty u odepsaného majetku na Vašich stránkách ze dne 29.4.2014, kde uvádíte – cituji: „Vy máte teď možnost - buď k 1. 1. 2015 zrušit zbytkovou hodnotu, pak se majetek bude cca 2-5 let (u budov) ještě odpisovat až do nuly. V průběhu roku by se toto udělat nemělo, již je druhé čtvrtletí a změnu ČÚS udělali pozdě, tak proto doporučuji až od 2015. Trochu přemýšlím nad tou dobou užívání, protože v případě, že se zruší zbytková hodnota, tak aby se majetek doodepsal do nuly, tak asi opravdu bude nezbytné dobu životnosti prodloužit, aby mohl odpis pokračovat rovnoměrně a nedostalo se těch 5 % do nákladů jednoho roku (pokračovat jakoby po přerušení po dobu, kdy dosáhl zbytkové hodnoty a s odpisem se přestalo). – předpokládám, že u odepsaného majetku s přenastavením budeme muset počkat až na 1.1.2015 

Musíme vyjít z předpokladu,  že by se v průběhu roku neměly měnit účetní metody tak, aby část roku byla postavena na jedné účetní metodě a část na druhé. Tedy, kdo dělá roční odpisy - ten ať si to nastaví, kdy chce, pokud ještě je schopen případně dopočítat vlivy třeba u vyřazení majetku prodejem (jakoby tam ta zbytková hodnota nebyla již po celý rok ....). Kdo ale odpisuje třeba měsíčně, tak nastává problém, pokud by třeba v 1Q byla zbytková hodnota, nyní by ji "odendal" a začal by třeba od června odpisovat tak, že zbytková hodnota najednou není (ale již od června). To by již s přimhouřenýma očima mělo dojít k tomu, že udělá mimořádný přepočet odpisů, jako by tu zbytkovou hodnotu vůbec neměl nastavenou již od začátku roku (tedy byl by tam "mimořádný odpis"). ZN 

V loňském roce jsme provedli rekonstrukci naší ZŠ a MŠ. O rekonstrukci účtovala obec a majetek takto získaný jsme převedli naší PO ( v případě školy), školku máme v evidenci my, takže zhodnocení budovy jsem provedla na kartě budovy v naší evidenci. Majetek samozřejmě od loňského roku odpisujeme. Letos při provádění elektrorevizí jsme zjistili, že jsme do tohoto majetku zahrnuli i kamerový systém, který byl uveden mezi ostatními položkami faktury. Hodnota je cca 17 tis. Kč. Jedná se o kameru, videotelefon, napáječ, videorekordér, monitor apod. Kamerový systém zřejmě měl být uveden zvlášť jako DDHM nebo soubor. Je nutné toto vyčlenění provést a jakým způsobem? Zařazeno bylo v loňském roce.

Ach jo, škoda, že jste chybku našli, skoro lepší nenajít. :o)

No, když už o ni víme, tak je asi jasné, že vám musím říct, že je potřeba opravit, je to pořízení druhově jiného majetku, než je stavba. Snížení bych provedla jen zápisem 558 MD / 021 D a 028 MD / 088 D (lze dát i jako soubor DDHM). Pro nevýznamnost nemá cenu zpětně opravovat odpis od data zařazení, to by vedlo k určité nepřehlednosti. Ve výsledku se žádné náklady nezdvojí (odpisy jsou jen do výše ocenění a ocenění jsme o DDHM snížili.)

Obdrželi jsme fakturu na vyúčtování nákladů na rozvoz obědů od diecézní charity Plzeň. Je správné účtování na par. 4359, pol. 5223 nebo služba 5169?

Toto je možné považovat za běžný výdaj obce v rámci zajištění sociálních služeb, tj. odpa lze určitě dát 4359 a pol. 5169. Pak účet 518 (ne 572 jako transfer). 

Kdybyste zvažovali transfer (třeba máte k dispozici nějaký padný argument), tak spíše než dotace diecézi, která by patřila na položku 5223 ( to by muselo schválit zastupitelstvo nebo rada dle výše a není tam důvod pro fakturaci od diecéze) by to mohl být transfer obyvatelstvu, např. pol. 5499. Ale můj názor je, že položka 5169 a služba je zcela v pořádku - jen nevím, jak zněla objednávka na zajištění služby (např. jestli je sice fa, ale je to spíše výzva k úhradě schválené dotace na činnost charity), protože fakturování služby je pro charitu spíše daňově možná nevýhodné, podpora z veřejného rozpočtu je pro charitu od daně z příjmů osvobozená a nevstupuje do obratu k DPH, na rozdíl od dodání služby. 

Dobrý den, prosíme o názor, jak zaúčtovat poskytnutý příspěvek na úpravu bývalého hřbitova (uvedeno v předmětu smlouvy) od Česko-německého fondu budoucnosti.V majetku máme tento bývalý hřbitov(hřbitov zanikl v roce 1960) evidován pouze jako pozemek. Předmětem projektu je pietní obnova bývalého hřbitova, který je v současné době zarostlý od náletových dřevin, je zde pobořená hřbitovní zeď a dva náhrobky.Celkový rozpočet na akci je cca 500 tis., příspěvek od fondu je 200 tis.Budou se kácet stromy,nálety,odklízet sutiny, zarovnávat terén,dozdívat zeď,zakládat cesta s pískovým povrchem, sedba trávníku,výsadba nových stromů, instalace laviček, informačních tabulí. Nejvyšší položkou cca 330 tis. bude úprava a vysazení stromů, dosypání a dorovnání terénu.Je dle vašeho názoru tato a akce investiční, nebo pouze v režimu oprav? Děkujeme za odpověď

Tak už je to tady. Vysvětlím, pro jsme napsala první větu. Po několikerém přečtení §14 odst. 1, co je pozemkem, od roku 2014 ve vztahu k NOZ lze nové obsahové vymezení vyhodnotit, že víceméně co není stavba, ...je pozemkem. Takže se začínám přiklánět k tomu, že biologická revitalizace by se mohla považovat za součást nemovitostí - pozemku, a pokud je zásah do ní významný a jedná se o obnovu, že bychom mohli i vyhodnotit jako součást pozemku, tj. jako jeho TZ. Pak nám zbývá stavba zdi - zde by bylo možné říct, že je to oprava, pokud nenajdete argument pro TZ, cesta i když s pískem je stavba, dále stavba typu terénních úprav, informační tabule je také možné považovat za drobnou stavbu, lavičky mohou být vyhodnoceny jako nedílna součást cest..., ale lze je dát i do inventáře, např. na 028 když budou přenosné...

Jak se ptáte, zda celá investice nebo jen oprava - k tomu mám málo informací, co vlastně na původním hřbitovu bylo -jestli i cesty,  tak by možná šlo celé vyhodnotit jako opravu. Je to však docela drahé, tak bych dala většinu na investici, zvážila bych, jak to vypadá s tou zdí, zda najdu argument pro rekonstrukci (vyšší, širší, izovolovaná...?) a rozhodla o lavičkách (betonové nebo pevné jako součást cesty, přenosné 028). Nevím, zda je možné mít část neinvestiční a část investiční, často to již nyní projekty umožňují. Pokud ne, tak spíše berte jako jednu funkční stavbu hřbitovní areál + TZ pozemku - tj. celé jako investici. I když je to rozhodnutí mírně řečeno "pod tlakem". Považujte toto spíše jen za názor, tyto akce se velmi těžko hodnotí, když člověk nevidí skutečný stav v terénu a studii výsledku. 

Dobrý den, firma nám zhotovila nad vchodové dveře obecního úřadu "stříšku" z polykarbonátu,která je přimontovaná na budovu, cena 9500,-Kč. Nevím, jak zaúčtovat a zda bude v přenesené daňové povinnosti - jsme plátci DPH - na faktuře je "výroba a montáž stříšky"

Jedná se o zásah pod hranici TZ, zaúčtování bude jen 549 MD s položkou 5137, na kartu majetku si můžete udělat poznámku o stříšce, ale hodnotu majetku nenavyšujte. 

Ohledně PDP - obecní úřad asi obecně používáte k zajištění všech aktivit (včetně ekonomických) - tedy osobně bych PDP aplikoval.  

Zaměstnankyně našeho úřadu si v březnu vybírala dovolenou, na kterou vzhledem k odpracovaným dnům ještě neměla nárok a úřad jí to proplatil. Ta zaměstnankyně v dubnu ale zemřela a úřad po pozůstalých dle ZP, par. 328 nemůže po pozůstalých vymáhat částku za dovolenou 3430,- Kč . Prosím o radu, jak přeúčtovat tyto vyplacené peníze, zda přeúčtovat na účet 547 a čerpání nechat na položce 5011 nebo přeúčtovat na jinou položku?

Doporučuji převést na pohledávku 335 ( 521 minus MD / 335 MD) pohledávku odepsat 557 MD/ 335 D. Čerpání na položce 5011 můžete nechat, výdaj byl jako mzda...

To je hrozně smutný dotaz. 

Prosím o vyjasnění : patří informační tabule (nápisy z jednotlivých písmen) , které jsou spojeny s budovou (částka vyšší než 40.000,- Kč) do investic na 021 nebo 022. Tyto nápisy informují o názvu např. základní školy.

Pokud rámcově vycházíme ze stanoviska  GFŘ 6 (Dříve pokyn D300...).

Najdeme, že samostatným majetkem, i když je součástí budovy jsou: informační, reklamní, propagační zařízení, světelná i nesvětelná, kromě trvale zabudovaných nosných konstrukcí a elektroinstalace

Na druhou stranu je obecná definice nedílné součásti stavby: zařízení a předměty,které ze stavebního hlediska určují jejich předmět a účel díla, ke kterému je určeno, ...nelze je demontovat, aniž by došlo ke znehodnocení účelu díla (trochu jsem citaci zkrátila , ale smysl ponechala). 

Můj názor je, že písmena označující název veřejné budovy na ní umístěná (když se např. nejde o "neony") spíše odpovídají nedílné součásti stavby a takto bych je majetkově evidovala.

Dooručuji na 042 s položkou 6121 a po dokončení na 021, příp. lze vyhodnotit, když se dělá označení dodatečně a samostatně jako TZ budovy. 

Problémy jsou jen např. s pamětními deskami, které platí obec a umisťují se na budovách jiných vlastníků, ty nejčastěji :o) doporučuji k evidenci na 029. 

Zateplujeme budovu, kde je přenesená daňová povinnost, bez nároku na odpočet (byty). Investici částečně hradíme ze svého běžného účtu a nyní budeme mít otevřen i dlouhodobý úvěrový účet v bance (bude se hradit přímo dodavateli). Jedná se i o uznatelné výdaje, kde budu značit N,Z,UZ. Může se tak značit i u účtu 451 ? Banka nám bude refundovat z úvěru na náš běžný účet i DPH, které jsme odvedli FÚ již v minulém čtvrtletí. Jak zaúčtuji příjem na náš účet, aby se zároveň čerpal úvěr ? Děkuji

Programy mají většinově nastavano plné využití RS k účtu 451 v případě hrazení výdajů přímo z úvěru, takže tam by neměl být problém. Položku 8123 generuje program SW z obratu účtu 451 na str. D. 

Příjem z úvěru na váš běžný účet, který refunduje již dříve realizovaný výdaj se účtuje zápisem 231 8123 MD / 451 D , takto se účtuje každý převod úvěru na ZBÚ, bez ohledu na to, co má uhradit, tj. takto se zaúčtuje i náhrada DPH z PDP již zaplacená FÚ. 

Zastupitelstvo schválilo převod pozemků do našeho s.r.o. (100% města.) Na pozemky byl udělán odhad a v té ceně schválilo zastupitelstvo převod, protože s.r.o. na nich staví budovu. Pozemky vyřadím z 031 v účetní ceně a přes 368/031 např. 5.000,- až budu mít listinu o převodu 043/368 např. 7.000,-, po zápisu v ceně odhadní zařadím, zvýším jmění v s.r.o. 061/043. Musím na 061 dostat ocenění pozemků, které bude zapsáno v obchodním rejstříku. Kam s tím rozdílem na 401? (i když u 401 se nemluví o organizacích založených). Výpisem z OR dokládám inventarizaci. Doklady jsem zatím v ruce neměla, má je notář. Vím co proběhlo v zastupitelstvu. Zastupitelstvo schválilo převod pozemků v celkové ceně 422.000,- do společnosti formou nepeněžitého vkladu za účelem navýšení základního jmění.

Toto je častá otázka a odpověď je trochu jiná, než se očekává. Nepeněžní vklad se oceňuje pořizovací cenou, což je cena pozemku v té hodnotě, v jaké se vede v účetnictví. Takže jak zápis o vyřazení pozemku 368/031 tak zápis 043/368 a 061/043 bude v ocenění pořizovací ceny, tj. vše v hodnotě, v jaké máte pozemek v účetnictví. 

I když bude mít s.r.o. oceněný pozemek ve svém majetku dle ZP, nemá to vliv na ocenění na účtu 061 u společníka - bude jiné a je to tak dobře a v souladu se zákonem o účetnictví. Výpisem z OR budete dokládat jen existenci vlastnictví, ne soulad na vaše ocenění. 

Nelze ani udělat nějaké přecenění RH ve výši ZP pozemku na účtu 061, lze přecenit ekvivalencí, ale tam se vychází z ceny vlastních zdrojů (zjednodušeně), také ne z ocenění vkladů.

Mimochodem, vím toto, co píši,  jistě, ale musím přiznat, že se mi o tom obce i kontrolory z krajů těžko přesvědčuje a vím, že často nesprávně chtějí přecenění vkladů na hodnotu ZP, což však opravdu zákon o účetnictví neumožňuje. 

Dobrý den, prosím o odpověď na dotaz ohledně vratné kauce při pronájmu bytu . Obec pronajímá byty, vybírá vratnou kauci 5 000,-Kč. Kauci máme na BÚ obce. Dle nového OZ by měly být ke kauci připočítány úroky. Nevím , jak postupovat při výpočtu a jak zaúčtovat.

Nejprve vám posílám výňatek z korespondence s právníkem, kde je vysvětlen problém, že úrok na který mají vkladatelé kaucí nárok je mnohem vyšší, než ten, který vám banka k běžnýn účtům poskytuje.  Viz citace: 

....tady bych si dovolil nesouhlasit, protože ustanovení NOZ o nájmu bytu a jistině pro pronajímatele hovoří o navrácení jistoty s úroky nejméně ve výši zákonné sazby. Současný právní řád upravuje pouze sazbu úroku z prodlení, ale nikoliv z jistoty. Protože pak neexistuje zákonná sazba, je podle výkladových pravidel nutné nalézt ustanovení nejblíže vhodné, a to je ustanovení o tom, že pokud není úrok stanoven smluvně nebo zákonem bere se obvyklý úrok požadovaný za úvěry poskytované bankou. Tudíž setrvávám na své původní úvaze.

Navíc ustanovení § 2254 NOZ - jistota za nájem bytu - říká nejméně ve výši zákonné sazby a ustanovení § 2235 NOZ následně, že strany nemohou ujednat odchylku od zákona v neprospěch nájemce. Systematicky tedy lze sjednat úrok na jistotě, ale vyšší nikoliv nižší. I na základě tohoto setrvávám na svém minulém výkladu a mám za to, že nebude možné setrvat nižší úrok nežli průměrný úrok na úvěrech domácnostem (pohybující se v současnosti na úrovni 5,38 %).

Většina obcí postupuje tak,  že ustanovení o vracení jistoty úplně vypustí ze smlouvy a o úroku všude mlčí.  Pokud se bude kauce vyplácet  a bude dožadován úrok, tak se započte na vyúčtování nebo na poslední nájem, ale jednotlivě v každém případu. (i občanský zákoník říká, že se má každý brát o svá práva sám). I když je mi z toho trochu nedobře, ale v opačném případě by to pro obce byly velké a velmi drahé peníze (ty složené z kaucí). Pak obce vymýšlejí různá obcházení - např. vždy předplacený nájem na 3 měsíce atd., ale asi kdyby se pak řešilo soudně, tak by se stejně vyhodnotilo jako obcházení. 

Z hlediska zaúčtování je vyplacený úrok pak náklad na účtu 562. V případě, že byste měli kauce v nějaké velmi významné částce, tak by bylo možné odhadnout vždy  k 31.12. kolik by z nich tak mohl úrok, co se bude odvádět, činit a ten si dát do "správného období" do účetních rezerv zápisem 555/441 a při vyplacení úroku by se část rezervy účetní rozpouštěla 562/231 a zároveň 441/555 - to by byl postup jak dostat úroky do správného období, ale toto se opravdu dělá jen u významných částek (významnost se týká úroků, ne výše vložených kaucí). 

1. Chtěla bych se zeptat, jak je to od r.2014 po novele zákona o DPH se směnou pozemků. Město /plátce DPH/ bude směňovat pozemky. Vzhledem k tomu, že směna je považována z účetního hlediska za nákup a prodej, mělo by se z údajného prodeje odvádět DPH /při nesplnění osvobození/. V některých případech se bude jednat o smlouvy bez finančního vypořádání, některé budou s finančním vypořádáním. Dle mého názoru bych DPH při údajné směně /prodeji/ neodváděla-nedochází k úplatě. 2.Dále bych se chtěla zeptat, kdy se odvádí DPH u klasického prodeje pozemků, mám vystavit daňový doklad k platbě s DUZP přijetí platby nebo až při vyrozumění z katastrálního úřadu /§21 ods.3/. 3. Dále bych prosila vyjádření k účtování darovací smlouvy. Dárce se zavazuje Městu poskytnout finanční dar formou splátek do 31.12 každého roku, poslední splátka je v roce 2023 / výše splátek činí 550.000,- Kč/. První splátku v r.2013 jsem zaúčtovala 231 odpa 3113 pol.2321 proti 672. Ve smlouvě je uvedeno použití daru na opravy a udržování školských a sportovních zařízení. Měla bych tuto darovací smlouvu účtovat ještě na podrozvahovém účtu nebo účet časového rozlišení. Předem velice děkuji.

1.  Když je směnna tak podle mne realizuji úplatné plnění, protože obdržím protihodnotu - nikoliv v penězích, ale v jiném ekvivalentu. Tedy pokud při směně pozbývám pozemek, který by byl předmětem daně a zdaňoval by se a nabývám na druhé straně pozemek osvobozený od daně, nemohu podle men říci, že DPH neodvedu ....

2. Jinak u DUZP - pozor na to, že DUZP u převodu pozemku je poskytnutím nebo vyrozumění z KÚ a to ten den, který nastane dříve - tedy pozor, může dojít k předání pozemku a vlastní prodej(vklad na katastr) je třeba za 2 roky - DUZP již nastalo ale předáním. Pokud je nejprve platba - tak samozřejmě zdaňuji již při platbě, pokud předchází DUZP (ale platba sama o sobě není DUZP - ale to je vám asi jasné).

3. Darovací smlouva je právní záležitost, nedošlo k plnění. Určitě nepatří pohledávka z celého daru do rozvahy, to by nebylo správné. Na dar není právní nárok, správně je jen účetně vždy 231/672 (RS souhlas). Je možné dát na podrozvahu na účet 934  , ale není to nezbytně nutné, může to skončit kdykoliv (ale je to významná částka, tak zvažte, evidence na podrozvaze by pak plnila i fci o zachování info a příslibu na 10 let).  

Dobrý den, naší obci bylo 16.1.2014 sděleno SFŽP ČR v rámci Operačního programu Životního prostředí EU, že naše žádost o podporu byla akceptována. Obdrželi jsme jako obec akceptační číslo a zároveň i rozpis kolik % bude činit grant. Jelikož jsem nová účetní a nikdy jsem dotace neúčtovala, mám obavy z penále a odvodů.. Prosím o rozhodné okamžiky účtování - co mne čeká nyní. Zatím jsme žádné úhrady ani výdaje k transferu neměli.. Na Vašich stránkách jsem se dočetla o zhotovení žádosti na poskytovatele o doplnění informací. My ale zatím žádnou smlouvu nemáme. Konečné stanovisko nám sdělí ihned po obdržení rozhodnutí ministra ŽP. Děkuji.

Zatím nic neúčtujete, až dostanete smlouvu ze SFŽP , ta asi bude na 5% od SFŽP a rozhodnutí včetně finanční a technické zprávy od MŽP - to se dává na 85% podílu z EU, který předfinancovává MŽP, pak dáte rámec dotace do podrozvahy na 94x MD / 999 D a od té chvíle začnete výdaje rozdělovat a značit dle podílu spolufinancování - a to jen uznatelné. Pošlu vám k tomu mailem implementační dokument z OŽP, abyste veděla, které výdaje jsou uznatelné a které ne, a položky a UZ, co mají SFŽP na stránkách - to jen pro přípravu. 

Stodola majetek obce, který chybí v majetkových kartách obce. a) Dobrý den, prosím Vás o radu jak správně zaúčtovat stodolu, u které jsme zjistili, že jí nemáme zavedenou v účetnictví (na majetkové kartě). V katastru nemovitostí je na našem vlastnickém listu i na pozemku zapsaná jako budova bez čísla popisného – zemědělská stavba. Našli jsme smlouvu o převodu stodoly z roku 1987 (stodola byla postavená v roce 1921) a znalecký posudek, který se k převodu vztahuje je z roku 1986 na částku 1.316,- (hodnota stodoly). Prosím o radu jak správně zaúčtovat, jestli můžu zařadit do majetku v květnu 2014, na jak dlouho stanovit dobu odpisu u tak staré budovy. Zda můžeme použít cenu ze znaleckého posudku z roku 1986 nebo zda může stanovit cenu pan starosta – případně dle které vyhlášky (zákona) zjistíme RPC cenu, a jestli zařazení stodoly bude mít vliv na případné doúčtování odpisů. b) Nyní jsme ke stodole kupovali nová další větší vrata v hodnotě 9.500,- Kč, které tam budeme přidávat – ty jsem si myslela, že bych mohla naúčtovat jako zhodnocení budovy – a díky tomu jsem zjistila, že vlastně nemám co zhodnocovat. :-)

Dooručuji zařadit jako vícenález jen zápisem 021 MD / 401 D (je to nejjednodušší), ohledně ocenění - když v roce 1986 ZP na 1316 - prosím vás - je to opravdu jen 1.316 Kč nebo 1 mil. 316 tis. Kč? 

Tak bych dooručila zařadit jen cca v hodnotě 30 tis.Kč- 50 tis. Kč , udělejte dle vašeho odhadu, je škoda plýtvat penězi na ZP - odhadněte za kolik by se to dalo cca prodat a dejte v té ceně do majetku. Odpis stanovte po zbytkovou dobu, doporučuji max. 10 let.

Vrata za 9,5 tis. kč - pozor! Zhodnotit budovu však lze jen v případě, že TZ dosáhne hranici 40 tis. Kč. Ty vrata zaúčtujte na účet 549, nesmíte o ně navýšit pořizovací cenu stavby, je to zásah do majetku pod hranici TZ.