Dotazy

V loňském roce jsme na dotaci provedli zateplení a výměnu oken ZŠ ( budova je svěřená k hospodaření PO). Vše bylo zaúčtováno jako TZ a předáno PO. V letošním roce se doplňují na nové okna žaluzie (celková hodnota asi 100.000,- Kč). Na starých oknech žaluzie byly, ale při výměně oken se na nová okna žaluzie nenamontovaly. Jak má PO účtovat ?

Můj názor je následující - pokud byla i výměna oken zachycena jako TZ, tak související vyvolaný náklad (předpokládám, že nové žaluzie byly nutností - asi si těžko lze představit instalaci starých žaluzií ...) je pro mne také TZ. Tedy choval bych se následovně:

- výměna oken se žaluziemi za nové okno + žaluzie - pokud je možné zachytit jako opravu, tak oprava jako celek

- doplnění nových žaluzií na okno, kde nebyly - TZ

- výměna oken se žaluziemi za nové okno + žaluzie - pokud mne okolnosti vedou k tomu, že výměnu oken hodnotím jako TZ, potom pro mne i TZ by měly být ty žaluzie ... 

PO by pak účtovala jako o pořízení DM s použitím investičního fondu. 

Při prodeji nemovitosti( pozemku) se prodávající s kupujícím(obec) dohodli, že daň z nabytí nemovitosti( daň z převodu nemovitosti), uhradí kupující. Ve Vyhl. 410/2009 Sb v § 55 není tato daň mezi uvedeným, co není součástí ocenění. Lze tuto úhradu daně u kupujícího pojmout jako navýšení majetku a čerpat z investičních prostředků?

Určitě ano, to je jasný výdaj související s pořízením dlouhodobého majetku. U příkladů výdajů souvisejících s pořízením DM v § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb. je demonstrativní výčet (slovo "zejména"), tudíž není úplný a daň z převodu tam není asi uvedena, že vyhláška ještě nestihla zareagovat na možnost, že daň z nabytí nemovitého majetku plně může hradit i kupující. Obecně tam však daně a poplatky uvedeny jsou. 

Město zakoupilo technologii kompostárny (v podstatě přívěsy za traktor a mimo jiné i trvalou pamětní deku). Deska je umístěna mimo kompostárnu (u vchodu do celého areálu, není pevně spojena se stavbou, je umístěna na velkém kameni). Po všech připočtených nákladech je její cena cca 45 tis. Kč). Tato pamětní deska je v uznatelných nákladech, tudíž na ni obdržíme dotaci. V současné době budeme účtovat dohad (dotace zatím nepřišla). Můžete nám, prosím poradit na jaký majetkový účet pamětní desku zaúčtovat. Podle Vašich předchozích dotazů a odpovědí se nám jeví účet 029 (nebo 022). Děkujeme.

To jste mě pobavili - to EU chce mít pamětní desku i na "hnojišti" - nebo je to přání nějakého významného rodáka - dárce? To jako máte napsáno na desce: "za tento hnůj děkujeme EU"? Nic ve zlém, jen je to prostě vtipná představa. Samozřejmě děkujeme EU, že jsme mohli postavit kompostárnu, ale možná to je lepší někam napsat do novin, než na pamětní desku přímo v kompostárně. No, jen aby se nakonec ještě neurazili :o). A to se nezmiňuji o ceně děkovného aktu, to je vážně příšerně drahé, neefektivní, neekonomické, neúčelné, nehospodárné, nepřiměřené.

Doporučuji ten účet 029, je obecnější a nikdo ho asi nemůže vyčíst jako chybu. Na věc to zase až tak nevypadá - pokud je deska nějak trvalěji umístěná, že je na kameni, tak se mi moc nelíbí ani ta stavba, ten účet 029 vypadá nejschůdněji - tak to cítím spíše intuitivně. Jestli chcete odpověď za tento dotaz vrátit, tak to ráda udělám, za tu srandu mi to stálo. 

Mám fakturovat parkovací karty na rok 2014- máme 2 typy- placené stání na určených místních komunikacích s úhradou ceny prostřednictvím předplacené parkovací karty "A" a "B". a to dle nařízení města, kde se odkazují na zákon č. 200/1990 Sb, 128/2000 Sb. 13/1997 a 553/1991, Město je plátcem DPH - mám fakturovat s DPH?

Záležitost je to ze strany MFČR a GFŘ v minulosti řešena dle mého názoru nešťastně a objevují se názorové rozdíly. Pokud zrekapituluji vývoj - v roce 2007 vyšla informace MFČR, podle které by se "residenční karty" měly v zásadě zdaňovat (tedy v zásadě MFČR se stavělo rozdílně k situacím "krátkodobého parkování do 24 hodin" a k situacím "residenčních karet" v rámci určitých zón. A to bez ohledu na to, že obě situace jsou řešeny v zákoně o pozemníc komunikacích ...). Na to v roce 2009 bylo reagováno ze strany KDP koordinačním výborem, kde se KDP dožadovalo, že pokud obec činní podle zákona o pozemních komunikacích, musí být z hlediska posouzení případného výkonu veřejné správy jednotný "metr" - tedy zjednodušeně, pokud dokáži, že při vydávání residenčních karet jednám podle zákona o pozemních komunikacích - potom je to mimo DPH. S tímto MFČR vyslovilo souhlas, přesto původní informace z roku 2007 nebyla stažena a skutečně se objevují (z mého pohledu absolutně neopodstatněné) názory, že u residenčních karet (byť řešených podle zákona o pozemních komunikacích) to má být s DPH. Já jsem ale přesvědčen, že toto je úplně mimo - tedy jsem přesvědčen, že pokud bude doloženo, že se jedná o parkovací karty ve vazbě na vymezené zóny podle zákona o pozemních komunikacích, je to výkon veřejné správy a tudíž bez DPH.

Níže vykopírovávám část zdůvodnění z koordinančího výboru z roku 2009, návrh závěru a reakci MFČR - uvidíte, že to nerozporují:

Rozbor problematiky

I.             Právním základem veřejnoprávní pravomoci obce s jejímž využitím obec rozhodne o uplatnění této pravomoci tím, že vymezí v nařízení obce pro účely organizování dopravy na svém území zvláštní režim pro některé úseky místních komunikací

a) k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin,

 b) k odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obci na dobu potřebnou k zajištění celního odbavení,

 c) k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu, která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti obce,

je zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovením § 231) citovaného zákona se obce zmocňují, aby za zde stanovených podmínek vydaly nařízení obce, a tak působily na organizování dopravy na svém území. Tentýž zákon v ustanovení § 402) jednoznačně vymezuje výkon kompetencí založených tímto zákonem jako výkon státní správy, což je nedílnou součástí veřejné správy.

II.            Nařízení obce je v souladu s ustanovením § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, nástroj, kterým vykonávají obce své pravomoci, pokud působí v přenesené působnosti3) státní pravomoci na místní úrovni.

III.           Pokud se jedná o to, zda veřejnoprávní subjekt, tedy obec konající za stát státní správu, je povinen z prostředků získaných při výkonu veřejné správy odvádět daň z přidané hodnoty, tak ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 302/2008 Sb.,4) poměrně zřetelně stanovil, že se veřejnoprávní subjekt nepovažuje při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy za osobu povinnou k dani, a to ani tehdy, kdy v rámci tohoto výkonu přijímá úhradu. Na zřetelnosti textu tohoto ustanovení nic nemění ani změna tohoto ustanovení5), přijatá zákonem č. 302/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, která pouze přesně definovala, kdo je považován za veřejnoprávní subjekt. Ani v tomto výčtu obec nechybí. Další změna, která byla v předmětném ustanovení provedena, je změna pojmu úhrada za pojem úplata.

Oba tyto pojmy lze přitom vnímat synonymicky. Postupně byly zaváděny do právního řádu jako určitý ekvivalent nedefinovaných poplatků vznikajících při výkonu veřejné moci, který měl jednoznačně vyjádřit, že se nejedná u konkrétního peněžitého plnění o cenu, která podléhá cenovým předpisům. Z tohoto pohledu je legislativně nedůsledné, že od doby přijetí zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v znění pozdějších předpisů, je v ustanovení § 23 odstavec 1 písm. a) a c), tedy v ustanovení, které zakládá působnost k výkonu tohoto typu veřejné správy, pro peněžité plnění uložené veřejnou mocí užit pojem „cena sjednané dohodou“. Tento pojem zde zůstává i v době, kdy novelou citovaného zákona bylo ustanovení § 23 systematicky zařazeno pod pojem mýtné, jehož veřejnoprávní charakter není zatím předmětem žádné diskuse. 

3. Závěr

Ministerstvo financí souhlasí s tím, že státní správa vykonávaná v souladu s ustanovením § 23 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se i nadále považuje za činnost vykonávanou veřejnoprávním subjektem, kterým se rozumí v předmětné věci v souladu se zákonem stát, kraj, obec, organizační složka státu, kraje a obce, hlavní město Praha a jeho městské části, popřípadě právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu k výkonu této působnosti, a tedy částky, které tyto subjekty vybírají při takové činnosti nepodléhají dani z přidané, neboť nenaplňují znaky poskytovaných parkovacích služeb a neexistuje subjekt, který by byl postižen narušením pravidel hospodářské soutěže. Není důvodné, aby výkon veřejnoprávních činností, které umožňuje právo EU liberovat od daně z přidané hodnoty, byly zdaňovány a staly se tak součástí základu pro odvod prostředků do rozpočtu EU.

Stanovisko Ministerstva financí:

Z hlediska zákona o DPH (ZDPH) se vybrané subjekty nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné správy, a to i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi úplatu.

Činnosti, při kterých veřejnoprávní subjekt vystupuje jako orgán veřejné moci (správy), jsou přitom judikaturou ESD definovány tak, že se jedná o činnosti, které podléhají speciálnímu právnímu režimu, a nezahrnují činnosti vykonávané za stejných právních podmínek, které platí pro soukromé subjekty[1]. Mělo by se jednat o činnosti, které jsou takové osobě svěřeny z titulu jejího postavení jako veřejnoprávního subjektu, taková osoba je povinna tyto činnosti vykonávat, při výkonu těchto činností by měla být nadána určitými specifickými právy, které nevyplývají z obecné právní úpravy, a tyto pravomoci by neměly být svěřeny jiné osobě[2].

Pokud tedy obec vymezí dle § 23 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích místní komunikace k stání, a k této činnosti jsou dle citovaného zákona zmocněny pouze obce v rámci přenesené působnosti výkonu státní správy, jedná se v tomto případě o činnosti, které nejsou předmětem daně (výkon v rámci veřejné správy).

Nicméně pokud bude v daném případě kýmkoli namítáno, že uskutečňováním tohoto výkonu veřejné moci dochází k narušení hospodářské soutěže a dojde k potvrzení této skutečnosti rozhodnutím příslušného orgánu, nejedná se o výkon veřejné správy, ale o zdanitelnou činnost.

Jsme obec plátci DPH. Provádíme výstavbu vodovodu, kde DPH neuplatňujeme. Vodu nebudeme prodávat, ale vodárny. Jestli vodovod pronajmem není dosud známo. Obec nechala vypracovat PD (projektovou dokumentaci) k jednotlivým přípojkám domů občanů. Na dodavatelské faktuře je základ + 21%DPH. Tyto PD bude občanům prodávat za poloviční částku. Jak mám správně účtovat? Jako předprodej ? Předpis došlé faktury MD 311 1000,- Kč MD 518 1000,- Kč D 321 2000,- Kč Úhrada došlé fa. MD 321/D 231 2000,-Kč Příjem od občanů za PD MD 231/ D 311 1000,- Kč Nebo uplatňit odpočet DPH a při prodeji zase odvádět DPH. V tom případě jak správně účtovat? Zda si můžeme uplatnit pouze z fakturační částky polovinu a druhou dát celou do nákladů obce vč. DPH. Pak z příjmu od občanů odvést DPH 21%. Děkuji za pomoc.

No - nebudu moc rozebírat, zda je optimální z výstavby vodovodu DPH neuplatňovat - neznám podrobnosti (možná dotační, provozní ...) - jen bych lakonicky řekl "je to škoda". Za těchto okolností bych se choval tak, že to přeúčtování PD bych udělal v režimu přeprodej mimo DPH - totiž bych si neodvážil udělat režim, kdy pokud padlo rozhodnutí, že to nakoupím a potom bez nějakého ekonomického důvodu (respektive jen z důvodu, že jsem chtěl, aby to občani měli levnější) řeknu, že to přeprodám za polovic, že bych odečetl plně DPH a odvedl jen z poloviny (sice není podmínkou pro ekonomickou činnost, aby byla zisková, nicméně tady by to bylo spíše vyhodnotitelné jako zneužití práva ...).

Takže s Vaším řešením, jak je uvádíte v tom příkladu, souhlasím a zachoval bych se stejně. ZN

prosím o radu s vyřazením ÚP obce, který pozbyl platnosti schválením nového ÚP, nový územní plán je mi celkem jasný 019/041. Stávající hodnoty starého ÚP jsou : poř.cena 259227,50 (datum pořízení byl 28.4.2004) odpisy měs. 720,- (za r. 2011 odpis 0 za r.2012 odpis 8640,- r. 2013 odpis 8640,-) oprávky 70224,- zůst.cena 189003,50 Děkuji

Vyřadíte ve výši zůstatkové ceny 189 003, 50 zápisem 551 MD/ 079 D a ve výši vstupní ceny 259 227, 50 zápisem 079 MD/ 019 D. Toť vše, zařazení nového ÚP máte dobře. Ještě zkontrolujte, zda nemáte ke "starému" ÚP evidovanou nějakou dotaci na 403, její zůstatek by se také vyřadil zápisem 403 MD/ 672 D. 

Obracím se na Vás s prosbou o radu při správném nastavení a účtování dotace. Jsme DSO a dostali jsme dotaci na akci Stromořadí regionu. Předmětem dotace je výsadba stromů podél cest mezi jednotlivými členskými obcemi DSO. V rámci realizace akce bude provedeno kácení, ošetření a výsadba nových dřevin. Součástí podpory je i dvouletá následná péče. Podpora bude poskytnuta ve výši 5% z prostředků SFŽP, 85% z ERDF a 10% z vlastních zdrojů (příspěvky obcí). Dotace je zatím nastavena a vydáno rozhodnutí jako investiční. Jedná se o výsadbu stromořadí – liniové aleje – cca 3000 stromů (jedná se o ovocné stromy, lípy, listnaté, smíšené alej,…) Při úhradě faktur za výsadbu stromů (jsou sázeny ovocné aleje, smíšené aleje, lípové aleje, třešnové aleje, hruškové aleje….) zatím účtuji na 042 a položku 6129 s rozlišením UZ,N,Z dle % podílů Na pořízení jako součást investice (042) jsem zaúčtovala i technický dozor a fakturu za poradenské činnosti a fa za zadavatelskou činnost v souvislosti s VŘ. Chtěla jsem se zeptat, jak správně tuto dotaci nastavit : Investiční x neinvestiční. Na SFŽP nám bylo sděleno, že záleží na nás jak si dotaci nastavíme. Nejsem si jistá, jestli je jako investiční dotace správně nastaveno, všude se ve vašich dotazech dočítám, že by mělo být evidováno jako neinvestiční. Ale v tomto případě, jsou vysázeny jak stromy ovocné, tak listnaté aleje. Prosím o radu, jak správně nastavit. Celkové způsobilé výdaje jsou ve výši 8 550 395 Kč, což by způsobilo dost velkou částku jako nákladová položka v tomto roce. (předpokládám, že nebude proplaceno v letošním roce) Jestli mám přeúčtovat 518 (pol. ???) / 042 (pol.6129) nebo pokračovat v nastavené investici. (hodně vysoká hodnota majetku v DSO ???)

Opravdu není veřejná zeleň dle účetních předpisů dlouhodobým majetkem. Správně by se mělo jednat o dotaci neinvestiční. Chápu Vaše obavy u ovocných stromů - ale alej není celkem trvalého porostu ve smyslu produkčním - za účelem plodonosnosti. 

Z hlediska nákladů - ano, jednorázově to bude náklad, ale Vy jej budete mít kryt dotací na 672 a dotací od obcí ve výši vlastního podílu  také na 672. Obce by transfer ve výši vlastního podílu účtovaly na 572, i kdyby to byla investice. 

Zařazením na investice si naděláte problémy na desítky let dopředu - neznáme nic - kategorizaci, dobu odpisování, u kontrol u toho budou věčně diskuse, zda není majetek nadhodnocený, že se o DM nejedná. Také to ocenění - mladý strom, starý strom - kdy vyřadit.

Pak další problém. Jak vlastně pak takovýto majetek předat členským obcím - rozpočítavat stromy na určitém katastru obce dle druhů?

A také kdy co vyřadit? - budeme chodit koukat po vichřici, kolik stromů zaniklo a nové účtovat jako opravy?  

No opravdu - provozní náklad je dobře, v souladu s věrným obrazem a navíc významně jednodušší. Doporučuji zvážit změnu dotace. Jinak záměr dotace pěkný, blahopřeji. 

V roce 2012 byla podepsána smlouva o financování projektu z euroregionu. Jedná se o investiční i neinvestiční část. Smlouva se do účtárny dostala až v roce 2013 a nějakým "nedopatřením" jsme o ní vůbec neúčtovali, ani jako o pohledávce, ani jsme nevytvořili dohadnou položku. Celá věc nám došla až nyní, kdy máme zpracovat doplňující informace k žádosti o platbu, která proběhne letos. O výdajích k tomuto projektu jsme účtovali od 5/2013 do konce roku 2013 v souladu s požadavky smlouvy. Prosím, poraďte, jak se s touto situací co nejlépe vypořádat. Celková výše dotace dle smlouvy činí 12.800 EUR, podle žádosti o platbu skutečná výše bude maximálně 10.590 EUR.

Je potřeba zjistit, kolik mělo být dohadováno na krytí provozních nákladů zápisem 388/672 a to výpočtem: uhrazené výdaje provozní k dotaci za rok 2013 x podíl dotace. Pak dle výše (pokud přepočtem vznikne více než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto) zaúčtovat buď na 672 nebo na 408. Dohada na 403 není až tak nezbytná, protože 403 nenarušuje akruál, to není potřeba opravovat. 

Ostatní účtování by pak již mělo být stejné jako u transferu s vypořádáním. Tj. doplnit smlouvu na podrozvahu 943/999. Udělat vypořádání, pokud je již dotace vypořádaná zápisem 377 MD/ 388 D a +/-672 D a 403 D a zase vyřadit z podrozvahy 999/943 (tu podrozvahu doporučuji proúčtovat jen pro dodržení ČÚS 703 - na podrozvahu můžete dát již výši dotace jakou znáte, nemusíte dávat původní rámec, ale můžete - to je jen na Vás - stejně co zařadíte, v zápětí vyřadíte) a příjem dotace bude pak zápisem 231 MD pol. asi 2321 neinvestiční a 3121 investiční část (Glacensis není ústřední rozpočtem, je do sdružení, nesmí jít na položky 412x nebo 411x).  Odpa dle účelu transferu, případně nástroj a zdroj (prostorový původ), pokud znáte strukturu financování a 377 D. Asi žádné zálohy na dotaci přijímané nebyly, že ano? 

Pak Vám při úhradě může ještě vzniknout KR oproti předepsané pohledávce. Rozdíl zaúčtujete na 563 nebo 663. RS může být stejná jako u příjmu i pro KR, nemusí se oddělovat.  

Obec N uplynulém roce 2013 přijala darem od své příspěvkové organizace (Základní školy) hrnčířský kruh, aby ho mohla využívat ve svém volnočasovém centru. Získaný hrnčířský kruh v darovací ceně 19 754,- Kč zaúčtovala v lednu 2013 rovnou tímto způsobem: 028 015 MD 19 754,- Kč 088 000 D 19 754,- Kč V průběhu roku, v říjnu 2014 provedla přeúčtování částky na účet 401 takto: 088 000 - 19 754,- Kč D 401 901 19 754,- Kč D Jedna z operací byla nejspíše chybná, jelikož se v sestavě Rozvaha na konci roku 2013 ukázala částka 19 754,- Kč v Drobném dlouhodobém hmotném majetku ve sloupci Netto a kontrola ji objevila jako chybnou. Chtěla bych se Vás zeptat na správné zaúčtování, krok po kroku a jakým způsobem bychom chybnou operaci mohli napravit v novém roce 2014.

Bezúplatný převod od jiné vybrané účetní jednotky (Vaše PO je jiná VUJ) DDHM se účtuje jen zápisem 028/088 v ocenění účetně evidovaném u převodce.

Chybný je zápis 088 minus D/ 401 D, tak ten zrušte obráceně. 

Ke konci roku 2013 jsem účtovala daň za obec na 591/341 ve výši 50 000,- a 341/384 ve výši 50 000,-. V přiznání 31.3.2014 vyšla daň 196 080,-Kč. Mám zaúčtovat takto: 591/341 ve výši rozdílu 146 080,--, 341/682 ve výši 146 080, 384 /682 ve výši 50 000,--, dále ---1122 /6399 5362 ve výši 196 080,-

Rozdíl zaúčtujte jen takto (to stačí, i když tu 341 můžete použít, ale je to zbytečné): 595/682 ve výši 146 080,-. 

A pak správně máte zápis 384/682 ve výši 50 tis. (předpis 2013) a správně máte i "prohození přes RS". 

Zastupitelstvo obce se rozhodlo "nachystat" obecní pozemky na výstavbu rodinných domů, tzn. půjde o náklady jako jsou vyhotovení mapových podkladů , různé studie zástavby, změnu územního plánu, připojení elektřiny, plynu, kanalizace.... s tím, že potom by se pozemky nabídly k odkupu občanům. Nevím, jak mám k celé situaci přistupovat a účtovat - investice?par.? Mám na stole první fakturu právě za vyhotovení mapového podkladu cca 9.000,- a fa za studii zástavby cca 20.000,-. Celá akce bude zřejmě trvat 2 roky - dle sdělení pana starosty.

Povedeme jako pořízení DM - inženýrské sítě a budeme dávat na 042 veškeré výdaje - i související, mimo studii zástavby - pokud se netýká pořizovaných staveb inženýrských sítí, tu bych dala jen na službu, výdaje na změnu ÚP také jen na službu. Ostatní na 042, lze zvolit u výdajů převažující odpa - která stavba Vás bude stát nejvíce, např. komunikace 2212. Po dokončení musíte pak 042 rozdělit na jednotlivé stavby a výdaje související, pokud nepůjdou přímo přiřadit, rozpočítat do jednotlivých staveb například rozvrhem. 

V inventuře vedeme pozemek v hodnotě 591 690,- Kč na účtu 031 0400 . V letošním roce na něm vzniklo věcné břemeno. Do konce roku 2013 jsme tento případ zaúčtovali 031 0400 D a 031 0420 MD. Změnilo se pro letošní rok účtování ?

Nezměnilo, jen nadále vedeme na oddělené analytice majetek, na kterém je věcné břemeno, takže opravdu jen přehodit analytiku v případě, kdy je obec z VB povinná. 

Obracíme se na Vás s prosbou o vyřešení následující situace ve věci zařazení majetku a účtování majetku. Město zřídilo semafor – Semafor byl v částce 827 484,56 Kč byl k 31.12.2013 zaveden do majetku 022/042. Bohužel koncem března nám majetkáři oznámili, že k semaforu, který je veden pod organizaci 411, ještě náleží faktury celkem za 364 371,08, které jsou pod organizací 356 a jsou zaúčtovány 042/321 , které k 31.12. zapomněli vyvést (dohadný účet) a přidat k částce 827 484,56. Proč to bylo na dvou organizacích je z důvodu, že org 411 je s dotací 560 tis., a týká se jedné faktury a chtěli, aby to bylo tak rozlišeno od ostatních nákladů, které jsou faktury org 356. A teď co s tím, máme jednu stavbu a bohužel byla zavedena a ještě nebyla dokončena. Přemýšlela jsem, zda bych druhou část (org 356) mohla zavést k31.3.2014 s tím, že bych za leden až březen částku ponížila o odpisy a od dubna ji sloučit nebo navýšit k částce I.(827 484…), která též bude snížena o odpisy. Majetek odpisujeme čtvrtletně, rovnoměrně.

Ach jo. Nejlepší by bylo vyhodnotit a opravit tak, jak by to mělo být správně (moc se nelíbí to zařazení na 2 majetky a pak sloučení inventárních čísel - i když by to asi také šlo, ne však podle předpisů, spíše jako technická záležitost řešení chyby). Zjistěte, kdy vlastně byl majetek komplet dokončen a podle toho opravte. Takže pokud jste dali do majetku k 31. 12. a nebylo dokončeno, tak by bylo nejlepší nedělat odpisy za 1. čtvrtletí a dát v lednu zpátky na 042. A pak k datu skutečného užívání znovu zařadit celé a záhajit odpisy od následujícího měsíce po zařazení z celkové částky. Pozor však na podmínky dotace - kdy se mělo dokončit, abyste je neporušili. Pokud bylo dokončeno k 31. 12. a jen bylo opomenuto navýšení o jinou org., tak dodatečně zařadit, navýšit hodnotu majetku a dopočítat odpisy za 1. čtvrtletí a zaúčtovat je a nastavit na kartě majetku ručně dopočtenou 082. A majetkáře dát za krk do klády na náměstí!

Zda se montáž přídavných zámků do dveří (ve kterých předtím byly pouze zámky přístupné generálním klíčem) v naší budově v souhrnné hodnotě přesahující 40.000 Kč klasifikuje jako technické zhodnocení této budovy.

Takový zásah do majetku nemá moc charakter TZ, jedná se spíše o běžnou údržbu. Jako rozšíření použitelnosti by vyhodnocení bylo násilné, změna účelu to není, změna základních parametrů stavby také ne, je to drobný zásah do stavby. 

Já tomu prostě pořád nějak nerozumím. Dokážu si představit, jak získám tu částku (nejspíš od firmy, která nám poskytuje technickou pomoc ke kanalizaci - myslím, že tam jsme kdysi schvalovali plán obnovy kanalizace) ale vůbec nevím, jak to účtovat..... Zatím jsem k tomu nic neúčtovala, přestože jsme v minulém roce tuším schválili plán obnovy a vím, že má být inventovatelný ale já tomu prostě nerozumim. Můžete mi poradit, jak to účtovat?

Zde záleží ohledně účtování na rozhodnutí Vašeho zastupitelstva - zda povedete peněžní fond na plán obnovy. Pak by zdrojem fondu byly peníze z Vašeho rozpočtu a účtovalo by se např. takto: 401 MD/ 236 odpa 6330 pol. 5349 D a příjem na fond 236.xx pol. 4134 MD/ 419 D. Použití na obnovu peněz fondu: 419 MD/ 236 2321 612x nebo 5171 D a 511 nebo 042 MD/ 401 D. 

Pak je ještě možnost účtovat o rezervě (jen rozpočtovat rezervu a rozpouštět ji v rozpočtu na položky skutečného čerpání) ve výši plánu obnovy na rok, ale tam je potřeba nějak zajistit převod do dalších let a to si moc neumím představit, jak zajistit. Ta rezerva by měla smysl jen tehdy, kdyby ve výši plánu obnovy bylo plánováno celé čerpání v jednom běžném roce. 

Tak bych dala zatím přednost tomu peněžnímu fondu. Zastupitelstvo musí schválit jeho zřízení a pravidla tvorby a použítí, což je v současnosti pro nevyjasněnost postupu dost těžké. Dali jsme podnět na SMO i "nezávislým starostům", zda by nevznesli upřesňující dotazy na ministerstvo zemědělství. Já bych doporučila zatím chvíli vyčkat a řešit až třeba ke konci roku, jestli se dozvíme něco více. 

Jen pro zajímavost uvádím ty dotazy, které nevíme, jak řešit (je to citace části podnětů pro SMO a nezávislé starosty): 

Příklad:

Obec vlastní páteřní kanalizaci, v rámci kanalizační se objevují také dvě přečepávací stanice a dále ČOV. Kanalizace byla vybudována v roce 2010 s následujícími náklady:

-        kanalizace - 50 mil. Kč

-        přečerpávací stanice - 5 mil. Kč

-        ČOV - 40 mil. Kč (budovy i technologie)

Na akci byla čerpána dotace (prostředky EU prostřednictvím SFŽP 75 mil. Kč), žádná rezerva zatím nebyla tvořena. Obec je vlastníkem a provozovatelem majetku.

Dotazy k příkladu:

1.  bylo by možno ukázat metodiku tvorby rezervy (respektive potvrdit následující)?

• vezmu hodnotu ČOV (s ohledem na stáří je možno asi považovat za reprodukční hodnotu) a pokud budu uvažovat se 40 lety (viz vyhláška), tak by mělo dojít každoročně k tvorbě rezervy ve výši 1 mil. Kč – respektive až do okamžiku, kdy by došlo ke korekci reprodukční hodnoty – tedy třeba v 2020 určím novou reprodukční hodnotu na úrovni 45 mil. Kč a rezerva na obnovu bude nově vypočtena z této částky? Samozřejmě u kanalizace bude stejný postup (jen jiné roky …). Má být tedy třeba výsledkem, že u ČOV bude za cca 40 let někde na účtu naspořeno 40 – 50 mil. Kč na její obnovu?
• S jakou frekvencí bude nutno přehodnocovat reprodukční hodnotu pro výpočet rezervy?
• Bude nezbytné nějak zohledňovat roky (v našem případě 2010 – 2013) – tedy dobu, kdy nedošlo k tvorbě rezervy (myslím tím nějaké dotváření za minulé období před okamžikem tvorby rezervy)?

2. dotazy k čerpání – pokračujeme v daném příkladu a chtěl bych jen blíže specifikovat výdaje, které bude možné identifikovat jako reálné čerpání:

-        monitoring kanalizace, čištění, vzorky – předpokládám, že nikoliv

-        výstavba nové části kanalizace (do dosud neodkanalizovaných oblastí) –  předpokládám, že nikoliv

-        výměna čerpadla na ČOV – předpokládám, že ano

-        výměna trubek – předpokládám, že ANO

-        osazení nové technologie na ČOV, která dříve nebyla (ve vazbě na „lepší čištění …) – doufám, že ANO

Problémové momenty:

Chtěl bych upozornit na několik aspektů, které se domnívám, že nejsou ošetřeny a přitom by řešeny být měly:

a)      rezervu má vytvářet vlastník – jak se postavit k situaci, že majetek je vkládán do svazku obcí (tedy obec zůstává vlastníkem – nicméně majetek je odúčtován z jejího majetku ...), do svazku, který daný majetek provozuje (inkasuje stočné … - tedy má nějaké zdroje na případnou obnovu …) a je faktickým „ekonomickým vlastníkem“ – kdo by měl tvořit rezervu – obec jako vlastník (u ní to nedává logiku) nebo svazek?

b)      Trochu obdobný případ může nastat v situaci pronájmu částí podniku (či pronájmu podniku)

c)       Co dělat v situaci, kdy dojde k převodu vlastnictví příslušného majetku – protože zákon nic zvláštního ohledně rezervy neřeší, musíme asi trvat na tom, že ji nelze převést na jiný subjekt – respektive pokud by k něčemu takovému došlo, jednalo by se o dar se všemi právními a zejména daňovými důsledky. Povinnost převádění daných finančních prostředků by také dle mého názoru „zarazilo“ veškeré převody daného majetku. Pokud by tedy k převádění nedošlo – potom tedy původní vlastník rozpustí rezervu a zapojí prostředky do svého běžného hospodaření a nový vlastník začne tvořit jakoby od nuly (tedy fakticky by netvořil jen část rezervy na obnovu?).

d)      Pokud nemají být prostředky odděleny na zvláštním účtu, jak budu prokazovat, že peněžní prostředky jsou dostatečné – bude stačit porovnat zůstatek rezervy dle plánu financování a proti tomu peněžní prostředky na účtech (s případným odečtením jiných předfinancovaných dotací …).

e)      Jaký se předpokládá postup, pokud nějaký vlastník na danou rezervu skutečně nebude mít (jedná se zejména o menší obce, které vystavěly kanalizaci z dotací EU a na vlastní podíl čerpají úvěry). Stočné jim neumožňuje prostředky generovat, neboť jeho zvýšení by vedlo k sociální neúměrnosti (a také odpojování lidí, což asi nechceme) a vlastní jiné zdroje v takovém objemu neexistují? Respektive počítá se s tím, že takový subjekt bude opakovaně pokutován? To ale situaci nevyřeší.

V Pardubicích dne 28. 3. 2014  Ing. Zdeněk Nejezchleb