Dotazy

Obec sepsala smlouvu o finančním plnění na pořízení Územní studie s fyz.osobou (dále investor). Předmětem smlouvy je, že investor má zájem na zpracování Územní studie, která bude detailněji prověřovat určité území vymezené Územním plánem. ÚS se bude zpracovávat pro určitá p.č. Předmětem plnění je závazek obce zajistit vypracování ÚS a závazek investora uhradit níže uvedenou výši nákladů spojenou s pořízením této ÚS. Celkové náklady známé ke dni podpisu smlouvy jsou ve výši 186 160,- Kč a skládají se z nákladů pořizovatele (zástupce obce) 70 000,- Kč, zpracovatele ÚS 104 060,- Kč a zpracovatele Změny ÚP 12 100,- Kč. Investor částku 186 160,- Kč již uhradil, tato částka bude nadále rozdělena a poukázáná (viz rozdělení výše). Prosím o radu, na jaké účty o této situaci účtovat. Bude tato ÚS majetkem obce a kam ji zaúčtovat (v jaké výši).

Podle popisu bych studii vyhodnotila jako TZ územního plánu, který, předpokládám, evidujete v majetku, studii pořizujete jako doplnění územního plánu. Každopádně patří do vašeho majetku. Pořízení bych účtovala na účet 041, pol. 6119 - veškeré náklady, které jste hradili, bych sem zaúčtovala, tedy nějaké správní poplatky a pak úhrady dodavatelům za studii a změnu ÚP. Ta změna ÚP určitě se studií souvisí, proto by bylo nejlépe také ji zahrnout do TZ ÚP. Po dokončení TZ zařadit k ÚP zápisem 019/041. Úhradu od občana, byť je v plné výši nákladů, pak účtujte jako transfer na pořízení DM, resp. u vás tedy TZ, na účet 403, pol. 3122 a po zařazení TZ jej přiřadťe na kartu majetku a začněte spolu s vyššími odpisy vlivem TZ rozpouštět do výnosů.

Máme sbírku zapsanou v CES oceněnou 1,- Kč, která se skládá asi z šedesáti předmětů. Nyní se kastelánka rozhodla, že do sbírky nechá zapsat dalších cca 50 ks, které se pořizovaly během uplynulých 25 let. Část z těchto věcí máme vedeny na účtu 028 nebo 902 v pořizovacích cenách. Zbytek oceněn není. 1) Jak zaúčtují přeřazení těchto předmětů do sbírky? 2) Kdy to zaúčtuji? Když se kastelánka rozhodne, když město požádá MK o změnu, nebo když přijde potvrzení o provedení změny v CES z MK? 3) V příloze v D 1 budu uvádět, že na účtu 032 máme sbírku čítající 80 předmětů za 1,- Kč a zbytek sbírky 30 předmětů v celkové hodnotě 200 tis. Kč? (Dodnes jsem totiž nepochopila smysl této informace a tak mi není jasné, co je důležité tam psát.) 4) Rozumím správně tomu, že pokud příště budeme pořizovat něco, co bude součástí stálé expozice zámku, účtuji rovnou 032 pol. 6127?

Milá Petro, omluva za pozdní odpověď, pořád jsem si s tím nevěděla moc rady a nepodařilo se mi více zjistit, problém je v bodě 2 dole. 

1) Tady jsou možné dvě úvahy - zařadit 032 MD/ 401 D ve výši 1 Kč, protože doplnění sbírky o části v pořizovacích cenách platí až od roku 2018, do té doby se sbírka nerozšiřovala o ocenění, pořád byla za korunu. Druhá možnost je, že víme ocenění, tak vyřadíme 088/028 a podrozvahu 999/902 a dáme na 032/401 v pořizovacích cenách, protože sbírka jakoby se rozšiřuje v PC v roce 2018 - to by taky nebylo mimo logiku - jestli je to za 200 tis. Kč, tak bych možná vzala tu druhou variantu, není to zase až tak bezvýznamné. 

2 viz níže 

3 ) no, to by asi bylo nejpřesnější , ale není to potřeba, stačí počet věcí - asi by stačilo napsat 110 předmětů  - nikdo neví , k čemu a komu to slouží, říkáme z legrace, že to potřebuje "tajemný uživatel"

4)Ano, bude jedno inv. číslo - sbírka za 1 Kč a pak další v ocenění pořizovací cenou, také to bude součást sbírky. 

K bodu 2 jsem nevěděla, požádala jsem Ing. Nejezchleba o pomoc, a toto doplnil, nechávám zveřejněné, jeslti nám někdo neporadí, kdy vlastně vzniká "kultruní předmět", případně sbírka. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Omlouvám se - vůbec nevím. Pocitově si myslím, že předmět kulturní hodnoty by to měl být od okamžiku, kdy tak určím (rozhodnu se) - takže za sebe bych spíše preferoval ten okamžik, kdy požádám ... - ale upřímně - vůbec to netuším, nikdy jsme to neřešili.

Jak zaúčtovat kauci na kompostéry? DSO zakoupil kompostéry - z dotace. Část jsme jim hradili jako mimořádný příspěvek /3722 pol.5329/. Město uzavřelo s DSO smlouvu o výpůjčce kompostérů na 5 let /účtovala bych 999 / 966/. Město uzavírá smlouvu o výpůjčce na kompostéry s občanem také na 5 let / účtování 924 / 999 /. Dále se vybírá peněžní příspěvek / kauce / 500,- Kč. Po 5 letech vniká občanovi nárok na odkup kompostéru za cenu 500,- Kč. Peněžní příspěvek/kauce/ bude započtena jako kupní cena . Je možné zaúčtovat 231 pol.8901 / 455, nebo použít RS 3722 pol.2119 ? A jak po 5 letech proúčtovat.

Kompostéry ještě nejsou vaše, DSO vám je pravděpodobně za těch 5 let předá a vy je pak prodáte občanům s tím, že už teď vám ale za ně částečně platí. No každopádně je neúčtujte na účet 966 ani 924, pro evidenci vypůjčeného majetku v podrozvaze není obsahově vhodný žádný účet. Na účet 966 patří váš potenciální závazek uhradit škodu v případě poškození vypůjčeného majetku, jelikož je ale vyčíslení takto dopředu dost problematické, neúčtuje se na něj při sjednání výpůjčky, tedy určitě ne dříve než by nějaká škoda vznikla. To samé platí pro evidenci pohledávky z případné škody na účtu 924. Určitě se na těchto účtech neúčtuje v hodnotě vypůjčeného majetku, veďte si jen mimoúčetní evidenci (vy i DSO, jako vypůjčitel i jako půjčitel). 

Ohledně účtování přijatých peněz, je podle mě vhodnější, když kontejnery ještě nejsou vaším majetkem, účtovat peníze od občanů na pol. 8901 s tím, že až je převezmete do majetku a budete prodávat občanům, zaúčtujete předpis prodeje 311/646 a zúčtujete složené peníze zápisem 455 MD/231 D pol. 8901 a 231 odpa 3725 pol. 3113 MD (asi je DSO pořídilo z dotace jako neinvestici, odhaduji tedy DDHM, vy je od nich analogicky převezmete, prodej DDHM patří na tuto položku)/311 D.

Raději mějte ve smlouvě s DSO, že můžete vypůjčený majetek dále vypůjčit.

Obec provedla rekonstrukci komunikací 06/17-01/18. Do nákresu celkové situace mi p.starosta zakreslil úseky, které byly jako oprava a které byly "na kufr". Oprava je jasná, kufr, zde bych udělala TZ k původní komunikaci. / některý úsek má část opravu a část kufr/. Součástí této rekonstrukce byla i oprava původních chodníků a dva chodníky vznikly nové.Zjistila jsem, že obec tyto původní chodníky nikde neeviduje. Dále byla provedena oprava "cestičky"mezi zahradami, která nebyla nikde zakreslena, nicméně teď je rozšířena a vysypaná štěrkem. Poradíte mi prosím, jak s účtováním ? Teď všechno mám na 042, šlo to přes rok.

I výměna celého povrchu může být opravou, záleží na konkrétních pracích, které byly provedeny, podívejte se na dotaz z 21.1.2015 - "oprava komunikace - investice nebo neinvestice?",  v něm je zkopírována část knihy Majetek z roku 2010 a popsáno, co se považuje za opravu a co již za TZ komunikace. Každopádně, jestli to máte vše meziročně na účtu 042, je potřeba část, co byly jen opravy, opravit zápisem 511/042, popř. tu část oprav z minulého roku možná i zápisem 408/042, kdyby to byla částka významná (více než 260 tis. Kč nebo 0,3 % vašich aktiv netto). Je asi i možné část komunikace opravit a na části provést TZ a zvýšit o to ocenění komunikace, ale nemohu to u vás posoudit, mám pro to málo informací. Opravy stávajících chodníků patří na účet 511, jestli je máte na účtu 042, je také potřeba to opravit zápisem viz výše. Nové chodníky zařaďte jako nové stavby na účet 021. Cestu zpevněnou štěrkem zařaďte také jako novou "cestu" do majetku, jestli jí tam nemáte, popř. jako TZ stávající cesty, pokud jí v majetku máte.

Město vlastní dvoupatrový dům, který je nemovitou kulturní památkou. Převažují nebytové prostory. V domě jsou čtyři byty, mnoho let prázdné (protože jsou neobyvatelné). Město má stavební povolení na jejich kompletní rekonstrukci (za cca 6 mil. Kč), po které měly vzniknout tři byty a jeden nebytový prostor, ale s těmi původními byty neměly mít mnoho společného (zůstávají jen obvodové a nosné zdi). Součástí je i oprava společné chodby (s hydroizolací) a schodiště (místo původního dřevěného bude kameninové). Celé jsem to vyhodnotila jako TZ budovy. Původně jsem řešila, zda bude DPH 15 nebo 21%. Následně přišel starosta s tím, že tam sice vznikne něco jako byty, ale město je bude pronajímat jako kanceláře (na stavební úřad se nahlásí změna užívání). Jednu kancelář si pronajmou neplátci DPH, ale ty další by rád pronajímal plátcům. Z prvních faktur za stavební práce jsme tedy odvedli 21% DPH. Na vyhlášený záměr pronájmu nebytových prostor zatím reagoval jeden plátce a jeden neplátce. Je prý tedy možné, že nakonec tam budou opravdu dva byty. Něco z toho, co se mi honí hlavou: 1) Předpokládám správně, že se jedná o TZ budovy, které je pro účely DPH samostatný majetek? (Pokud ne, jsou další otázky bezpředmětné.) 2) Jsou práce, jejichž nutnost byla zjištěna během rekonstrukce (výměna trámů napadených dřevomorkou a projekty na tuto výměnu, mykologický průzkum, restaurátorské průzkumy a práce…) součástí TZ (navíc 2 mil. Kč)? 3) I když byla celá rekonstrukce projektována a vysoutěžena jako jedna akce, zřejmě vinou víceprací (zejména výměny trámů) dojde k tomu, že část se zpozdí a část bude moci být zkolaudována (užívána) dříve. Pokud k tomu dojde, znamená to, že musíme rozdělit náklady a zařadit do majetku postupně dvě TZ? 4) V případě, že část vzniklých prostor si pronajmou plátci DPH (nájem s DPH), lze použít následné úpravy odpočtu DPH dle § 78? Tzn., že bychom 10 let podle poměru pronajaté podlahové plochy plátcům, uplatňovali odpočet daně (1/12 za každý měsíc takového pronájmu)? Pokud ano, lhůta deseti let začíná běžet od okamžiku dokončení (předání stavby) nebo kolaudace nebo zahájení užívání? 5) A pokud by přece jenom vznikly byty, které by byly jako byty užívány, mohli bychom nějak získat zpět odvedených 6% DPH navíc?

K jednotliým dotazům:

1) ano - TZ budovy se bude z hlediska DPH (a nároků na odpočet posuzovat samostatně)

2) ty dodatečné práce předpokládám, že musím být vyhodnoceny jako součást technického zhodnocení - předpokládám, že existuje stavební podmíněnost daných aktivit .

3) pokud bude první část skutečně již samostatně využitelná - potom souhlasím s tím, že by se zařadilo jedno TZ a následně druhé TZ

4) tak toto je nejzásadnější bod a já bych tady měl několik poznámek:

   - tím, že nyní není moc jasné, co to vlastně bude (byty x nebyty), tak upozorňuji, že v legislativním procesu je nyní návrh novely, kterou by došlo k zákazu pronájmu bytů plátci DPH s DPH - tedy byla by to další výjimka, která by znamenala, že je nutno dávat nájem osvobozený od daně - tedy pokud by toto platilo a byly by to nakonec kolaudované byty, tak upozorňuji, že by tato skutečnost mohla zablokovat odpočet daně - ale to předbíháme - novela ještě není ani v parlamentu

- teď k té aplikaci §78 - ten se použije v případě, že dojde ke změně užívání  - nicméně pokud by se to hned po dokončení pronajalo legálně plátci DPH s DPH, bylo by to spíše na jednorázový odpočet. Situaci, kterou popisujete - tedy aplikace §78 by byla třeba na případ, že to prvotně pronajmete osvobozeně od DPH a třeba za rok to změníte na pronájem plátci DPH s DPH. Pokud by nastala tato varianta, tak se testovací lhůta 10 let skutečně počítá od dokončení - tedy bavme se od kolaudace.

5) sazba DPH - tady mi to přijde takové zvláštní - podle mne by se mělo vyjít ze stavebního povolení (které je platné) - pokud je to na byty, tak si myslím, že by se správně měla aplikovat sazba 15%. Samozřejmě chápu, pokud je starosta připraven před dokončením nějak provést změnu na nebyty (třeba to má předjednáno se stavebním, tak to je problém ... - to skoro nevím, jak se k tomu postavit). Ale pokud budu v situaci, že podle stavebního povolení je to k bydlelní a následně skutečně zjistíte, že je to k bydlení, tak aplikovat 15% (pokud by bylo aplikováno původně 21%), tak jediná oprava je dle mého názoru prostřednictvím dodatečných daňových přiznání. 

1. Dvě pohledávky jsou nezaplaceny dlužníkem – přihlášeny do insolvenčního řízení, z insolvenčního řízení vyloučeny. Pohledávky jsou z r. 2009 a letos v květnu jejich odpis schválilo zastupitelstvo. Další pohledávka nebyla dlužníkem zaplacena, ale nebyla ani vymáhána ani přihlášena do insolvence. Pohledávka vznikla taky v r. 2009. Odpis je schválený zastupitelstvem. Dotaz zní: Máme tyto pohledávky přesunout z rozvahy do podrozvahy? 2. Jak poznat, která pohledávka je nedobytná a která nevymahatelná (kritéria) a jak dlouho je máme nechat na podrozvaze (odepisujeme náhrady škod, náklady řízení, poplatky a pokuty, nájemné a služby). 3. Můžeme si vnitřní směrnicí upravit pravidla pro vedení v podrozvaze?

1. Jestli ZO schválilo odpis pohledávek, tak to znamená vyřadit jí z rozvahy zápisem 557/315(311) a zrušit provedené OP zápisem 192(194)/556 a zařadit jí ještě na podrozvahu, protože jí neprominuli (pohledávka nezanikla)."Odpis" ale ZO schvalovat nemá, to je věc, kterou máte udělat ze zákona, pohledávku tím nerušíte, jen jí převedete z rozvahy do podrozvahy a zobrazíte tím sníženou pravděpodobnost její úhrady. Ve vámi popisovaném případu je možné jí z rozvahy vyřadit  z důvodu nemajetnosti dlužníka a je možné jí neevidovat už ani v podrozvaze, ale doporučuji to mít ošetřeno směrnicí, vysvětlím níže.  U té druhé pohledávky předně určitě není dobře, že nebyla vymáhána, záleží ale, z jakého důvodu. Pokud je její částka příliš nízká, vymáhání by bylo příliš nákladné vůči její hodnotě, pak je možné tak postupovat, ale opět je vhodné mít pravidla pro toto stanovena směrnicí.

2. Toto je celkem dobře vysvětleno v ČÚS č. 706. Jsou dvě možnosti. Buď pohledávka úplně zanikne - např. prekluzí, uhrazením, započtením, záńikem osoby dlužníka, postoupením pohledávky, jejím prominutím, pak se vyřadí z rozvahy a neeviduje se ani v podrozvaze. Druhá situace je, když pohledávka nezaniká, ale máte nějaký důvod pro její vyřazení z rozvahy, ale jelikož pohledávka nezanikla, má se v tomo případě ještě nějakou dobu většinou evidovat v podrozvaze. To je případ promlčené pohledávky, pohledávky kdy majetková podstata dlužníka nestačí na její úhradu, případ, kdy náklady na vymáhání by převýšily výnosy a také, když jsou pohledávky nedobytné. Nedobytnost pohledávky je vhodné si upravit ve směrnici, stanovit si, za jakých okolností považujete pohledávku za nedobytnou, např. ve chvíli, kdy tři roky od vymáhání (použití zákonných prostředků) je vymáhání neúspěšné. Obecně je nedobytnost způsobena sníženou schopností dlužníka dluh uhradit, např. z důvodu, že dlužník ztratí zaměstnání a proto přestane splácet, nastoupí na MD, studuje, je neznámého pobytu apod. To jsou ale jen důvody, důležité je si stanovit pravidla, jak budete pohledávky s ohledem na jejich hodnotu vymáhat a pokud je do  stanovené doby nevymůžete, převedete je na podrozvahu. Následně si i upravte, za jakou dobu pak vyřadíte i z podrozvahy. To, že je pohledávka nevymahtelná znamená situaci, kdy pohledávka evidovaná v rozvaze či podrozvaze z nějakého důvodu již nemůže být vymáhána, např. když dlužník oprávněně uplatní námitku promlčení nebo zanikne prekluzí, nebo pohledávka není prokazetalná, dlužník zanikne, to vše vede k vyřazení pohledávky z rozvahy, resp. i z podrozvahy. Obce si často upravují ve směrnici tak, že pohledávky po splatnosti 3 roky se jeví jako nedobytné, vyřadí je tedy z rozvahy a ještě např. 2 roky je evidují v podrozvaze. Je možné si ještě rozdělit výši, že např. do 3 tis. Kč automaticky přeřazujete do podrozvahy, od 10 tis. Kč vymáháte (exekuce, pak po dalších 2 letech přeřazujete do podrozvahy). Pokud máte větší počet nesplacených pohledávek, je určitě vhodné si to takto obecně upravit.  

3. Jak jsem vysvětlovala v bodu 3, nejen můžete, ale je to určitě i vhodné, minimálně si stanovit nedobytnost v souladu s ČÚS č. 706, ale i obecné lhůty viz bod 2. Je dobré si i stanovit, jaké zákonné prostředky použijete při vymáhání např. do 1 tis. Kč dvě upomínky, nad 100 tis. Kč exekuce apod., podle četnosti a významnosti vašich pohledávek.

Obec má nově platební kartu ke svému běžnému účtu. Je potřeba vést nějakou evidenci, případně musí být směrnice ? Děkuji.

Určitě je vhodné si směrnicí ošetřit postup účtování plateb kartou a mít i dohody o hmotné odpovědnosti u osob, které je budou používat. Pozor viz níže... Při příjmu - výběru kartou se to účtuje jako výdaj ze ZBÚ a příjem do pokladny, následně můžete vybranou částku použít na výdaj z pokladny. DUÚP se nastavuje zpravidla datum odepsání platby. U výdaje je pak více možností: Platba kartou je bezhotovostní operace, pohyb se na pokladně nezobrazuje, je možné účtovat výdaj přímo k výpisu ze ZBÚ, ke dni odepsání platby ze ZBÚ, paragon se přiloží rovnou k výpisu, ale je určitě potřeba si to vnitřně upravit. Některé obce výběr kartou účtují i jako pohledávku za zaměstnancem a zúčtují jí v pokladně při předložení paragonu. Je možné účtovat platbu kartou i jako převod do pokladny a v pokladně při předložení paragonu zaúčtovat příjem ze ZBÚ a výdaj z pokladny. Můžete si vybrat, ale musíte si to stanovit směrnicí nebo alespoň pokynem.  

Doplnění: na odpověď nám přišla tato reakce: 

Dobrý den,

reaguji na odpověď k dotazu 22/5 2018 Platební karta obce, konkrétně k Vašemu doporučení mít i dohody o hmotné odpovědnosti u osob, které je budou používat.

Dohodu totiž nelze uzavřít, protože:

Charakteristickým znakem svěřených hodnot, který umožnuje jejich odlišení od ostatních hodnot, je jejich určení pro oběh nebo obrat.

Zde je na místě upozornit, že mezi hodnoty spadající pod dohodu o schodku není možné zahrnout platební kartu. Platební karta totiž nenaplňuje výše uvedený charakteristický znak - sama o sobě není předmětem obratu nebo oběhu a zároveň na ni s ohledem na povahu schodku nemůže žádný schodek vzniknout. (zdroj: https://www.epravo.cz/top/clanky/dohoda-o-odpovednosti-k-ochrane-hodnot-sverenych-zamestnanci-k-vyuctovani-98985.html)

S pozdravem

Tereza Gregorová    

účetní Obec Kladno

V každém případě však, když někomu dáme kartu, tak mu umožňujeme přístup k hotovosti. My se poradíme mezi sebou, jak ošetřit,  ale kdyby někdo, kdo toto bude číst, nám sdělil, jak si ošetřuje možnosti platby kartou zaměstnanců, budeme velmi vděčni. 

Při rozpisu rozpočtu v lednu jsem omylem splátky úvěru naúčtovala na pol.8115 a ne na 8124. Rozpočet schválený na paragrafy. Můžu opravit + 8115 a -8124? jako změnu rozpisu mezi položkami nebo musí být rozp. opatření?

Je to jen překlep, není to změna rozpočtu ani jeho rozpisu. Můžete to hned sama opravit, jak navrhujete, sice to v programu bude jako rozpočtová změna, popř. změna rozpisu, tak si k tomu jen poznamenejte, že to je jen oprava, aby sedělo na schválený rozpočet, nikoliv změna, nemusí to nikdo schvalovat.

Máme u ČS podílové listy, vedeme na účtu 251. Přecenění aktuální tržní hodnotou účtujeme 564 nebo 664. Při nákupu je na výpisu cena za obstarání, kam jí prosím účtovat?

Při pořízení se související poplatky účtují do ceny investice. Ve vašem případě je to ale již jen běžný provozní poplatek, účtujte jej tedy na účet 569, odpa 6310 pol. 5163. 

Pokud se jedná jen o výpis z majetkového účtu, ne z běžného účtu ke správě CP, tak nejde o platbu za správu v logice nákladu, ale o součást ceny podílových listů, nemělo by se o té platbě účtovat zvlášť, ale jen přecenit přes 564 nebo 664, toto však stačí udělat vždy jen dle posledního výpisu k 31.12. běžného roku, není potřeba účtovat o každém výpisu z majetkového účtu, pokud se počet podílových listů nákupy a prodeji nemění. 

V minulých letech darovala obec Unín místním dětem ke dni dětí dárkové balíčky, které jsem účtovala na pol.5194 jako věcné dary. Letos se dětem objednal let balonem za 10 000,- Kč. Mohu tento let účtovat také na pol.5194 nebo na pol.5169 jako úhradu za služby.

Věcný dar (543) to není, služba (518) pro vaši spotřebu také ne, poskytujete jim přímou úhradou služby transfer, proto je vhodnější účtovat to na účet 572, pol. 5499. Ale lze také vyhodnotit i jako akci pro děti organizovanou obcí, nevím jak zní fa a jakou formu se ten "let balonem" předal? Pak bychom neměli ani problém s tou službou. 

Státní pozemkový úřad převedl na obec bezúplatně pozemek, který je určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou (vodojem), na listu vlastnickém se jedná o ornou půdu. Ve smlouvě je účetní ocenění 83 673,84 Kč. Bude obec odvádět DPH a kdy? Návrh na vklad byl podán 30.4.2018. Dále bych se chtěla zeptat zda musíme podat přiznání k dani z nemovitých věcí a zda jsme od této daně osvobozeni.

V žádném případě neodvádíte DPH - jednak jste zde nabyvatelem pozemku a dále je to bezúplatný převod - zjendodušeně až na nějaké výjimky (které se ale nemohou týkat tohoto případu) je odvod DPH přímo spojen s tím, že se něco dodá za peníze.

Daň z nabytí nemovitosti - zde se zase týká převodu za úplatu, což tady není splněno. I pokud by to bylo za úplatu, tak obce jsou osvobozeny od daně a jsou také osvobozeny od povinnosti podat přiznání.

Město tvoří dle plánu financování a obnovy vodohospodářské infrastruktury rezervu. Zřídili jsme nový účet (231), na který jsem převedla určenou částku. Zaúčtovala jsem jako převod mezi účty (konsolidační položky). Nebylo by správnější převést na účet 245? V tom případě na jakou položku rozpočtové skladby?

Není povinnost mít zřízen zvláštní fond, musíte mít zpracován plán obnovy vodohospodářského majetku a každý rok podle tohoto plánu nějaké prostředky na obnovu mít vyčleněny, nemusí být ale ani na zvláštním účtu, stačí evidence v tabulce, jaký byl plán, kolik se skutečně utratilo, kolik se převedlo do dalšího roku. Můžete tedy určitě nechat jak máte - zřízen jen další ZBÚ, není to pořád předpisy upraveno, tzn. pokud máte plán obnovy a postupujete podle něj, je už jedno, jak peníze vyčleníte. Když máte jako další ZBÚ, tak převod na/z něj správně účtujete jako převod mezi ZBÚ, tedy s použitím konsolidačních položek 5345 a 4134, obě s odpa 6330, nerozpočtují se. Možná by však bylo vhodnější, když už zvláštní účet, tak vést jako fond - je účelový, tj. účet 236, ale zde je možné opravdu vše, není postup stále sjednocen. 

Chtěla bych se zeptat na kupní smlouvu. Obec vlastní část pozemku, který se schválil prodat. ZO schválilo kupní cenu ve výši 3800,-Kč. Na účet nám ale firma poslala 10000,- Kč. Starostovi řekli, že ostatním vlastníkům zaplatili vyšší cenu za m2, tak i nám posílají částku vyšší. Teď nevím, jak mám zaúčtovat, když podle rozhodnutí ZO i podle kupní smlouvy je cena 3800,-. Nemůže v tom být do budoucna nějaký problém? Neměli by nám poslat nějaké prohlášení, proč posílají vyšší částku a hlavně, jak zaúčtovat ten rozdíl.

No to je hezké, postupujte takto - s tím, že je to škoda si to nenechat. Příjem ve výši kupní ceny dejte na pohledávku a ostatní dejte na přeplatek, např. na 378 - jako závazek, ten cca po 3 letech zaúčtujete 378/649. Nebo si napište protokol - s vyjádřením cca stejném jako jste popsala v dotazu, podepsaný starostou a dejte rovnou na 649 (položka 2329, odpa stejný jako u pozemků, např. 3639), prostě výnos z přeplatku. Jen nevím, jak si firma obhájí výdaj, ono daňově ji to asi netrápí, že je to pozemek...to se ukáže časem. Kdyby nakonec chtěli vrátit, tak si zase výnos snížíte...ten závazek je asi právně správněji a pro vás větší právní jistota. 

Obec vlastník lyžařských vleků pořídila lanovou dráhu, stávající lyžařské vleky budou odstraněny a nahrazeny lanovou dráhou. Na vleky máme kupce, vleky jsem přecenila reálnou hodnotou ke dni podpisu kupní smlouvy. K vlekům byly dva obslužné objekty, které budou zbourány. Jeden nebude ničím nahrazen, nebude již potřeba, ten bych vyřadila likvidací. Na místě druhého obslužného objektu bude vystaven nový - pro potřeby lanovky, ten bych vyřadila ve výši zůstatkové ceny zařazením do pořizovací ceny lanovky. Je tento postup správný?

U obou objektů by měla ZC vstupovat do ceny lanovky zápisem 042/081, vyřazení 081/021 v PC. I náklady na demolici obou objektů byste měla účtovat na účet 042. To, že na místě prvního objektu již nebudete nic k lanovce stavět, na toto nemá vliv, obojí je vyřazení (likvidace) stavby v důsledku nové výstavby, ZC i demolice obou objektů tedy podle vyhlášky patří do ceny lanovky. Odhaduji, že takto by to bylo správnější dle textu v dotazu - jestli ale máte nějaké přesnější informace, tak jen tuto variantu zvažte jako další možnou. 

Obec vybudovala nové veřejné osvětlení v místní části na místě stávajícího. Původní VO se vyřadí. Financováno bude z rozpočtu obce. Předávací protokol nového VO je ze dne 16.5.2018. Prosím o kontrolu zaúčtování: Vyřazení původního VO k 16.5. v pořizovací ceně 081/021, odpisy máme čtvrtletní - tak zaúčtuji odpisy za 4 a 5/2018. Zůstatková cena původního VO bude součástí nákladů na nové VO - 042/081. Jelikož fakturu za nové VO ještě nemám, zaúčtuji dohadu 081/389 v předpokládané výši dle smlouvy. Na 042 mám již částku za projekt. K 16.5. také zařadím do majetku ve výši celkových nákladů (projekt, ZC původního VO, dohada) 021/042. Kategorizace 21.12.92. Odpisovat nové VO budu od června 2018 - 551/081.

Vše vypadá správně, jen máte překlep - dohadu nevyfakturované částky zaúčtujete 042/389, nikoliv 081/389. Až pošlou fakturu, zaúčtujete jí 389/321 a případný rozdíl od dohady patří podle ČÚS na MD/D účtu 551. V případě vyřazení se odpisuje ještě v měsíci vyřazení, zařazený majetek pak od měsíce následujícího, to máte také správně.