Dotazy

V listopadu 2017 obec pořídila a zařadila do užívání digitální povodňový plán. Cena cca 122 tis. Kč, z toho dotace cca 70 tis. Kč bude poskytnuta v roce 2018. Odpisy od prosince 2017. V dubnu 2018 jsme obdrželi fakturu ve výši 4.000 Kč za manažerské řízení projektu "Zpracování digitálního povodňového plánu"-což jsou nezpůsobilé výdaje projektu. Jak mám zaúčtovat?

Náklady jste měli k datu zařazení dohadovat zápisem 042/389, podle ČÚS se pak případný rozdíl od dohady zúčtovává do nákladů na účet 551. Jelikož vám náklad vznikl v době pořizování majetku, jen jste ho opomněli do jeho ceny dohadovat, je vhodné tento postup analogicky použít a zaúčtovat teď tedy fakturu zápisem 551/321. Částka je nízká, je to tedy nejvhodnější řešení.

Město v letech 2017 a 2018 poskytlo dobrovolnému svazku obcí investiční dotaci ve výši 3 582 570,- Kč na protipovodňová opatření (hlásiče), účtováno předpis 471/321, platba 972/999 a 321/451 (z úvěru), položka 2341 6349. DSO získal následně na celou akci dotaci od MŽP. Vzniklé protipovodňové hlásiče dostane město do výpůjčky na dobu nejméně 5 let. V současné době dochází k vyúčtování akce a DSO zaslal městu podíl ve výši 2 494 749,50 Kč. Jak tento vrácený podíl zaúčtovat? Jako příjem 4229 nebo snížit náklad položky 6349? Jak vypořádat zálohu na 471?

Na podrozvaze je analogicky správnější evidovat na účtu 956 a má se udělat předpis v celé výši dotace a pak odúčtovávat ve výši poskytnutých záloh (z podrozvahy se má závazek odúčtovat max. při vyúčtování,  kdy se účtuje do rozvahy, když nejsou zálohy, popř. ve výši zbytku). Paragraf se má se zvolit podle účelu, na který dotaci poskytujete, tzn. u vás pro hlásiče jako protipovodňové opatření by asi bývalo vhodnější odpa 3744. Jelikož to máte nastaveno jako investiční dotaci, tak příjem od nich je teď vratka poskytnutého transferu, kterou zaúčtujete 231 odpa 2341 pol. 2226/471, poskytli jste jim jí meziročně, proto je vhodná položka vypořádání. Dotaci vyúčtujete zápisem 572/345 ve spotřebované výši (ne nevrátí- asi vlastní podíl), 345/471 ve spotřebované výši a příjem přeplatku viz výše 231/471, obec analogicky použije výdajovou položku 5367.  

Město nakoupilo herní prvky a nainstalovalo je pevně se zemí (do betonu) v městském parku, jednotlivé prvky mají hodnotu jak do 40 000,- Kč , tak i nad 40 000,- Kč.Domnívám se, že se jedná o stavby, tedy pořízení na 042 a po zabudování převod na 021. Je má domněnka správná nebo se jedná o majetek na účet 028 nebo na účet 022 (dle hodnoty), případně jako soubor?

Podle popisu jste je vyhodnotila správně jako stavby. Na účet 021 se stavby zařazují bez ohledu na výši ocenění, tedy už od 0,1 Kč. Na účet 028, popř. pokud by byly nad 40 tis. Kč pak na účet 022, by jako samostatné věcí patřily v případě, že by nebyly pevně zabudované, byl by záměr je přemisťovat a byly by přemístitelné, např. trampolíny apod. Ve vašem případě to jsou ale spíše drobné stavby, resp. lze je tak vyhodnotit. Pokud byste budovali celé hřiště, lze to zařadit i jako jednu stavbu (jeden funkční celek) i s případným mobiliářem. Jestli je ale pořizujete a umisťujete jednotlivě v parku, pak bude vhodnější zařadit je jako jednotlivé stavbičky.

Naše město má založenou s.r.o. jsme 100% vlastníky a tato společnost potřebuje koupit stroj na skládku odpadů a město na tento nákup přispěje 2 mil. Kč. Náš dotaz zní - jakou formu převodu byste nám doporučili? Odpověď právníka: Jedná se ty možnosti: • zvýšení základního kapitálu společnosti - administrativně relativně náročné, byť množství potřebné práce nemusí být vyšší než u dále uvedených způsobů; pravděpodobně je potřeba schválení zastupitelstvem. • příplatek mimo základní kapitál - administrativně nenáročný, stačí rozhodnutí rady, peníze by šlo získat zpět, bližší informace zde (k dobrovolnému způsobu): https://www.epravo.cz/top/clanky/priplatek-mimo-zakladni-kapital-jako-efektivni-zpusob-posileni-vlastniho-kapitalu-107267.html • poskytnutí zápůjčky na určitou a třeba i dlouhou dobu • poskytnutí dotace • poskytnutí daru (v darovací smlouvě by nesměl být uveden účel)

Neznáme podrobnosti - jde zejména o to, do jaké míry bude s.r.o. následně generovat prostředky, které by se následně vracely (nebo zda peníze mají v s.r.o.zůstat).

Z daných kroků bychom doporučili vyloučit dotaci a dar - tyto kroky by vedly k tomu, že by daná s. r. o. nemohla vůbec daňově odpisovat, což by se asi v tomto případě chtělo (ale neznáme podrobnosti hospodaření). Pokud byste si byli jisti, že se peníze mají vrátit - potom určitě dlouhodobou zápůjčku.

Lze uvažovat spíše o tom příplatku k vlastnímu kapitálu - to dává nejvíce možností do budoucna, jak  peníze  v s.r.o.  ponechat, tak je případně vrátit.

Jinak na vaší straně se o tom účtuje stejně jako o vkladu do základního kapitálu - tedy měli byste navýšení nakonec na účtu 061. 

Kontrolou bylo zjištěno, že mi vůbec nesedí účet 403 na inventurní soupis transferů. Mám tam hodně málo peněz a tato chyba se táhne už víc jak 10 let. Nevím jak to opravit. Jedná se cca o 34 mil. Auditorka říkala, nějak přes opravu minulých období, ale vážně nevím. A dále zda by bylo možné popsat podrobně účtování prodeje pozemků. Od zveřejnění prodeje, schválení, předání smlouvy na katastr, zaplacení peněz, přijetí o zaplombování a přijetí o vkladu.

K účtu 403 se koukněte na dotaz "Účet 403" z 12.2.2018, tam je nastíněno, jak případně řešit, ale bez bližších informací vám opravdu bohužel nemohu pomoci. Je potřeba rozdíl identifikovat, částka je dost významná. Jestli nějaké transfery nemáte na účtu 403, ale máte je v registru majetku, je potřeba je určitě doúčtovat, záleží ale, kam byly chybně účtovány. Jestli jste např. chybně účtovali investiční transfery do výnosů, mělo by se to v takto významné částce opravit zápisem 408/403. Na druhou stranu, jestli máte nějaké dotace, které jste obdrželi do roku 2009, ty jste mohli (ale nemuseli) do konce roku 2011 zaúčtovat zápisem 401/403,  k 31.12.2011 jednorázově dooprávkovat zápisem 403/401 a od 1.1.2012 začít dále rozpouštět spolu s odpisy.

Ohledně prodeje pozemků - je to nemovitost, tzn. v souladu se zákonem o obcích musíte nejméně 15 dní před schválením prodeje zveřejnit záměr prodeje, je potřeba, aby prodej následně schválilo ZO. Pokud kupující zaplatí kupní cenu, třeba i částečně, před podáním návrhu na vklad, účtujete o ní jako o záloze na účet 324, RS odpa podle účelu pozemku nebo obecný 3639 pol. 3111. K datu podání návrhu na vklad pak účtujete vše ostatní:

1. předpis prodeje 311/647 v kupní ceně

2. zúčtování případných záloh 324/311

3. vyřazení pozemku v účetní hodnotě 554/031

Pak případně přijetí nedoplatku 231/311. Když následně vklad povolí, účetní zápisy se nechávají, vklad má zpětný účinek, tzn. jen se založí info o povolení vkladu. Kdyby nepovolili, je to potřeba řešit a účetní zápisy prodeje případně zrušit. Do účtování může ještě vstupovat RH, je to majetek určený k prodeji, podle účetních předpisů byste jej tedy měli ocenit RH, ale záleží, jak máte vnitřně nastaveno, doporučujeme si nastavit významnost a nepřeceňovat automaticky každý prodávaný majetek.  

Obec jako povinná zřídila služebnost inž. sítě s fyz. osobou. Věcné břemeno jako služba by mělo být s DPH. Ve smlouvě je uvedeno pouze ...za jednorázovou úplatu Kč... /bez rozpisu částky na základ daně a daň/. Bude stačit, pokud ke smlouvě vystavím fakturu-daňový doklad - DUZP bude datum podpisu smlouvy a smlouvu nechám tak jak je?

Když něco sjednám za určitou cenu a nerozepíši základ daně a daň, byť to DPH podléhá, tak se to prostě považuje za cenu včetně daně a oddaní se to směrem dolů. Tedy klidně můžete (a ani nemusíte) vystavit daňový doklad - s DUZP je potíž ta, že to nevzniká podpisem smlouvy, ale zřízením práva - tady se diskutuje hodně zda zápisem do katastru - (to podporuji) nebo již podáním návrhu na vklad do katastru. Nicméně je to služba - DUZP může vzniknout vystavením dokladu - tak pokud to třeba uděláte tak, že smlouva byla podepsána 10.5., dne 22.5. vystavíte danový doklad s DUZP 22.5. a třeba na katastr to půjde až v červnu, potom máte jistotu, že jste nic neporušili ...

Jinak skutečně do smlouvy nezasahujte. ZN

Potřebovala bych poradit, kam mám zaúčtovat poplatek pro lékaře za "Žádost o umístění v ústavu sociální péče". V rozpočtu máme peníze pouze na sociální pracovnici (mzdu ,školení). Potřebovala bych vědět, zda máme vůbec právo z prostředků obce prohlídku uhradit.

Osobně se domnívám, že by vám to nikdo vytknout neměl. Pokud se o nějakého vašeho obyvatele nemá kdo postarat, nemá žádné příbuzné, pak to vy, jako orgán sociální péče, musíte řešit a tedy podle mě i toto uhradit, pak účet 518, pol. 5169. Pokud by nějací příbuzní byli, pak by bylo asi správnější vést za nimi pohledávku, aby vám to zaplatili. Možná případně zkusit vznést dotaz na MPSV, ale asi bych v tom takový problém neviděla. Záleží i na tom, zda to uhradit chcete, ale není to určitě žádná velká částka. Případně se můžete zkusit dohodnout na uhrazení přímo s člověkem, kterého chcete do ústavu umístit, resp. s jeho případným opatrovníkem, aby vám to uhradili. Pokud to chcete za něj zaplatit, šlo by i jako dar a účtovat úhradu 572/231 pol. 5492, pak byste měli stoprocentní jistotu, že vám úhradu nikdo nevyčte...

V roce 2015 rozhodlo ZM o prodeji objektů a pozemků s podmínkou, že převod nemovitostí na nového vlastníka bude proveden až po kolaudaci stavby, kterou nový vlastník plánoval. Platby za nemovitosti přišly ve 3 splátkách v r. 2012, 2013 a 2014. Nyní v dubnu 2018 byl vydán kolaudační souhlas a byla podepsána Kupní smlouva s textem : prodávající " již prodal " . Budeme nějak řešit DPH ? Kupní smlouvu posílám ještě mailem.

Nyní DPH nebudete řešit. Daň jste byli povinni přiznat buď k DUZP nebo platbě a to ten okamžik, který nastal dříve. Platby přišly v letech 2012 - 2014. Kdy nastalo DUZP těžko soudit - je to předáním - předpokládám, že kupní smlouvě, kterou jste poslali, předcházela nějaká dohoda, na základě které se definovalo, že se budoucímu kupujícímu pozemky předávají. Ale v zásadě je to jedno - platby proběhly - tedy nejpozději 2014 daný případ z pohledu DPH skončil (předpokládám, že v tehdejších podmínkách řešeno jako plnění osvobozené od DPH).

Zastupitelstvo města schválilo OZV na vybírání poplatků za komunální odpad dle zák.185/2001 Sb. o odpadech. Příjem účtujeme na položku 1337. Máme ale někdy problém s vymáháním pohledávek. Můžeme i na tento poplatek dle zák. 185/2001 vystavit platební výměr? Tento platební výměr by se pak mohl zaslat k vymáhání exekutorovi (platební výměr je exekuční titul).

Odpověď najdete ve stejném paragrafu (17a) zákona o odpadech, podle kterého jste poplatek stanovili. V odst. 6 se uvádí: "Při správě poplatku za komunální odpad se postupuje podle daňového řádu" . Navíc i podle daňového řádu spadá platba, kterou zákon nazývá poplatkem a je příjmem veřejného rozpočtu, do jeho působnosti. Určitě tedy musíte postupovat při vymáhání podle daňového řádu, tzn. při nezaplacení vydat platební výměr.

Naše MČ dostala jako sponzorský dar dárkovou kartu v částce 5000,- na Letní slavnost. V obchodním centru, které kartu darovalo budou nakoupeny odměny pro děti. Prosím, jak máme zaúčtovat přijetí karty (na základě darovací smlouvy) a následně nákup za tuto kartu.

Je to podobné jako dárková poukázka. Je to nepeněžní dar, lze tedy jedině využít analogii s bezúplatně nabytými zásobami a zaúčtovat jí na výnosový účet 649. Je vhodné ji do doby spotřeby evidovat na ceninách, obdržení tedy zaúčtujte 263/649, při nákupu jí pak uplatníte zápisem 501 (543)/263. Nákladový účet zvolte podle toho, jak odměny budete účtovat, jestli je máte schváleny jako dar nebo to budou jen nějaké cukrovinky...

Město má ve „ ztrátách a nálezech“ několik starých jízdních kol. Nepřihlásí-li se nikdo o věc do 1 roku od vyhlášení nálezu, může obec nakládat s věcí jako poctivý držitel dle § 1057 odst. 1 občanského zákoníku. Uplynou-li 3 roky od vyhlášení nálezu, nabude obec, které byla věc svěřena, vlastnické právo k věci. Dotaz zní: Musí město (obec) nabrat tato kola do majetku a poté s nimi naložit stejným způsobem jako s vlastním majetkem určeným k likvidaci nebo je může rovnou předat likvidační komisi, tj. bez předchozího „nabrání“ do majetku ?

Není to pro vás majetek, nechcete je užívat, ale rovnou zlikvidovat, navíc jestli jsou stará, tak moc asi ani hodnotu nemají. Stejně byste je zařadili jako DDHM 028/088 a pak vyřadili prodejem na výnosový účet 646, prodala bych je tedy rovnou jako materiál přes výnosový účet 644. Jen pozor, kdy je prodáte, pokud po třech letech od nálezu, je výtěžek už váš (váš výnos), pokud v rozmezí jeden až tři roky od nálezu, má ještě vlastník nárok na výtěžek po odečtení nákladů, tzn. do té doby byste museli výtěžek z prodeje evidovat jako cizí peníze na účtu 378 a do výnosů byste jej zaúčtovali až po uplynutí tříleté lhůty od nálezu.

Příloha pro zajímavost - našla jsem na internetu: 

MINISTERSTVO VNITRA

odbor bezpečnostní politiky

 V Praze dne 3. února 2014

Počet listů: 5

 Stanovisko Ministerstva vnitra ve věci ztrát a nálezů

 Odbor bezpečnostní politiky MV ČR se od počátku roku 2014 zabývá množícími se dotazy týkajícími se problematiky ztrát a nálezů dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Vzhledem k tomu, že položené dotazy jsou si v mnohém podobné, rozhodl se odbor bezpečnostní politiky MV ČR na webových stránkách MV zveřejnit stručné shrnutí předmětné problematiky včetně modelových příkladů a seznamu nejčastěji kladených otázek (FAQ) a odpovědí na tyto otázky, který bude průběžně doplňován.

 I, Vymezení pojmů

 Věc – vše, co je rozdílné od osoby (fyzické, právnické) a co slouží potřebě lidí. Věci lze dělit dle mnoha kritérií. Pro potřeby tohoto výkladu postačí, pokud si věci rozdělíme na věci movité, věci nemovité a zvířata, která mají dle NOZ specifický status (viz níže). Z povahy věci je zřejmé, že nemovitost nelze ztratit, lze ji pouze opustit, a proto se ve stanovisku budeme věnovat pouze nálezu věcí movitých a nálezu zvířat. Dále pro zjednodušení pomineme nález věcí skrytých (např. pokladu) pro něž platí poněkud jiná pravidla, než pro nález movitých věcí a zvířat, s čímž se strážníci obecní policie budou ve své praxi potkávat nejčastěji.

 Zvíře – definici nalezneme v § 494 NOZ: „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“

 Nálezce – ten, kdo nalezne věc,

 Spolunálezce – opět si pomůžeme citací zákona, který v § 1062 NOZ uvádí, že: „Nalezne-li nějakou věc několik osob zároveň, jsou oprávněny i zavázány společně a nerozdílně. Spolunálezcem je i ten, kdo věc spatřil a snažil se ji dosíci, třebaže se jí dříve uchopil někdo jiný.“

 II, Obecná ustanovení NOZ

 Již v prvním ustanovení věnujícím se nálezu věci, tedy § 1051 NOZ, zákonodárce počítá s tím, že lidé se obecně nezbavují svých věcí bez důvodu a své soukromé vlastnictví si chrání, když stanoví, že: „Má se za to, že si každý chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná. Kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji.“

 Odlišná situace, kdy vlastník věc úmyslně opustí je upravena v § 1045 NOZ, který stanoví, že: „Věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci. Movitá věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří. Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu.“

 Pro upřesnění situace, kdy lze věc považovat za opuštěnou nám NOZ dává v § 1050 k dispozici zákonnou domněnku, podle které platí, že pokud vlastník nevykonává k movité věci své vlastnické právo po dobu tří let (u nemovitostí po dobu deseti let), má se za to, že věc opustil. Dále § 1050 NOZ stanoví, že bude-li movitá věc, která pro vlastníka měla zřejmě jen nepatrnou hodnotu, zanechána na místě přístupném veřejnosti, považuje se za opuštěnou bez dalšího. Vymezení věcí, které mají pro vlastníka nepatrnou hodnotu, ponechme na budoucí interpretační a aplikační praxi.

Pro úplnost je nutné uvést, že dle § 1048 NOZ se domácí zvíře považuje za opuštěné, pokud je z okolností zřejmý vlastníkův úmysl zbavit se zvířete nebo je vyhnat. Totéž platí i o zvířeti v zájmovém chovu (koně, skot, atp.).

 III, Nález věci movité

 NOZ v § 1052 explicitně stanoví, že: „Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného.“ V druhém odstavci 

§ 1052 pak stanoví, že: „Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, a nepovažuje-li se věc za opuštěnou, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla nalezena, zpravidla do tří dnů; byla-li však věc nalezena ve veřejné budově nebo ve veřejném dopravním prostředku, odevzdá nálezce nález provozovateli těchto zařízení, který se zachová podle jiných právních předpisů, a není-li jich, postupuje, jako by byl nálezcem.“

Toto ustanovení pravděpodobně nepotřebuje bližší komentář, nicméně je klíčové pro práci strážníků obecní policie a podle tohoto ustanovení budou strážníci při nálezu věci postupovat. V případech, kdy nálezce odevzdá obecní policii nalezenou věc (o čemž je nutné sepsat úřední záznam), je vhodné, aby obecní policie v případě, že se nepodaří vlastníka nebo držitele nalézt a věc mu odevzdat, věc uschovala a bez zbytečného odkladu oznámila nález obci.

 Postup obce je upraven v § 1053 - § 1055 NOZ. Pro práci obecní policie je relevantní zejména § 1054 NOZ, který mimo jiné v prvním odstavci stanoví, že: „Obec rozhodne, jak bude nalezená věc uschována. Souhlasí-li s tím nálezce či jiná osoba a je-li to vhodné, může obec rozhodnout, že věc bude uschována u této osoby.“ Jelikož je obecní policie orgánem obce dle § 1 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, může být obcí pověřena k úschově věci (zde bude záležet na konkrétních předpisech obce, které obec vydává ve své samostatné působnosti a dalších okolnostech, které mají vliv na úschovu nálezu – např. místo vhodné pro úschovu).

 Otázka nálezného je upravena v § 1056 NOZ, kde je stanoveno, že nálezné činí desetinu ceny nálezu krom mimořádných případů, kdy má nalezená věc hodnotu jen pro toho, kdo ji ztratil a v těchto případech bude nálezné určeno „podle slušného uvážení“ (ponechme výklad opět budoucí interpretační a aplikační praxi). Dále je stanoveno, že nálezné se přiznává nálezci i tehdy, když lze vlastníka zřejmě poznat ze znamení na věci, nebo z jiných okolností. Ačkoli to není výslovně uvedeno, rozumí se, že nálezné platí ten, kdo věc ztratil (majitel nebo držitel).

 Pro práci obecní policie je podstatné zmínit také § 1057 NOZ, na základě kterého bude moci obec, v případech kdy bude uschovatelem nalezené věci, po uplynutí jednoho roku od vyhlášení nálezu (což je povinností obecního úřadu) s věcí nakládat jako poctivý držitel, v případě nálezu finanční částky bude moci obec peníze a případné výtěžky z nich pouze užívat. Pokud se ten, kdo věc ztratil, nebo vlastník věci, o věc přihlásí v rozmezí od jednoho roku do tří let od vyhlášení nálezu, věc a výtěžek z věci mu budou vydány po zaplacení nálezného a všech nákladů spojených s úschovou věci. Po třech letech od vyhlášení nálezu nabude vlastnické právo k věci buď nálezce, nebo obec, nebo uschovatel, a to v závislosti na tom, kdo bude mít věc u sebe.

Vzpomeňme také § 1060 NOZ, který stanoví, že pokud nálezce prohlásí, že nalezenou věc nabýt nechce, přejdou jeho práva na nabytí věci a na výtěžky z ní obci a obec je v případě uplynutí tříleté vydržecí doby (u movitých věcí) a nabytí vlastnického práva povinna zaplatit nálezci nálezné.

 IV, Nález zvířete

 Pro nakládání s nalezenými zvířaty platí určité odlišnosti plynoucí z povahy zvířete jako živé bytosti.

 V případě nalezení zvířete, u něhož je zjevné, že mělo vlastníka (typicky pes označený čipem nebo známkou, pes s obojkem, atd.), musí nálezce v případech, kdy nebude moci určit, komu zvíře náleží, dle § 1058 NOZ oznámit bez zbytečného odkladu nález obci. V druhém odstavci téhož ustanovení zákonodárce stanovil, že osoba, která zvíře opatruje (nálezce, obecní policie, obcí pověřená osoba) pečuje o zvíře jako řádný hospodář až do doby, kdy se zvířete ujme vlastník.

 Další pravidla pro nakládání s nalezenými zvířaty upravuje § 1059 NOZ, který v prvním odstavci stanoví, že: „Je-li nalezeno zvíře zjevně určené k zájmovému chovu a nepřihlásí-li se o ně nikdo do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabude k němu nálezce vlastnické právo.“ a v druhém odstavci pak stanoví, že: „Prohlásí-li nálezce obci, že zvíře nabýt nechce, a svěří-li obec zvíře neodvolatelně osobě, která provozuje útulek pro zvířata, může tato osoba se zvířetem volně nakládat, pokud se o ně nikdo nepřihlásí do čtyř měsíců ode dne, kdy jí bylo zvíře svěřeno. Byl-li nález vyhlášen až po předání zvířete, počne lhůta běžet od vyhlášení nálezu.“

 V, Výjimky z výše uvedeného

 V praxi se nejen strážníci obecní policie mohou setkat s nálezem věci, která podléhá jinému právnímu režimu, než jak bylo výše uvedeno.

 Typicky půjde například o archeologický nález dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči,který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů. O takovém nálezu musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo, nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo.

 Dalším příkladem je nález dokladů, zbraní, munice nebo výbušnin dle zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních. Dle § 68 tohoto zákona má nálezce povinnost nález odevzdat policii nebo orgánu místní samosprávy, který jej předá nejbližšímu útvaru policie, případně má nálezce povinnost tento nález výše uvedeným subjektům neprodleně oznámit. Nalezené zbraně, střelivo, munice nebo výbušnina připadají poté do vlastnictví státu, nepřihlásí-li se jejich vlastník ve lhůtě 6 měsíců od jejich uložení.

 VI, Modelové příklady

 1, Strážník nalezne peněženku s doklady – strážník kontaktuje majitele, peněženku mu odevzdá, sepíše o tom úřední záznam a odevzdání peněženky si nechá potvrdit. V případě nalezených osobních dokladů řešení situace už tak přímočaré není a ani nemůže být; podle našeho názoru by v této situaci měl strážník odevzdat doklady vždy obci (např. příslušnému pracovišti obecního úřadu), neboť na místě obvykle nelze s určitostí zjistit, zda se jedná o doklady ztracené nebo odcizené, zda s nimi bylo či nebylo neoprávněně manipulováno/nakládáno, resp. zda nebyly zneužity, důsledkem čehož osobě, které je pozbyla, mohla vzniknout škoda nebo nemajetková újma. Pokud by došlo ke zneužití osobních dokladů, jednalo by se rovněž o důkazní materiál pro případné další řízení.

V této souvislosti připomínáme dikci § 15 odst. 1 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů (obdobně § 33 odst. 1 zákona o cestovních dokladech), kdy každý, kdo nalezne cizí občanský průkaz, potvrzení o občanském průkazu, potvrzení o změně místa trvalého pobytu nebo potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu, je povinen je odevzdat neprodleně kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu anebo policii. Stejnou povinnost má i občan, který ohlásil ztrátu nebo odcizení svého občanského průkazu, jestliže dosavadní občanský průkaz nalezne nebo jej získá zpět jinak.

Jako další podpůrný argument pro naše tvrzení uvádíme, že zákon stanoví osobám, které z různých důvodů pozbyly osobní doklady určité následné povinnosti (nejenom oznamovací) a určuje postup správních úřadů. K prokázání určitých skutečností na straně žadatele o vydání nového dokladu, k procesnímu postupu správních úřadů (např. zastavení řízení o vydání nového občanského průkazu) apod. pak tyto osoby budou nuceny prokázat určité skutečnosti, k čemuž jim poslouží potvrzení či jiné listinné důkazy vydané obcí, u níž byl nález uložen.

2, strážník nalezne peněženku bez dokladů – jelikož strážník nebude moci spolehlivě určit majitele/držitele, peněženku uschová, informuje o nálezu obec, která určí, jak bude peněženka uschována,

3, na služebnu obecní policie donese občan peněženku s doklady – strážník sepíše úřední záznam a převzetí peněženky a dále postupuje stejně jako v případě ad 1,

4, na služebnu obecní policie donese občan peněženku bez dokladů – strážník sepíše úřední záznam o převzetí peněženky a dále postupuje stejně jako v případě ad 2,

5, strážník nalezne psa označeného známkou (čipem) – strážník kontaktuje majitele, případně vyhledá majitele psa v odpovídajícím informačním systému a psa majiteli předá, sepíše úřední záznam a předání psa si nechá podpisem stvrdit,

6, strážník nalezne psa neoznačeného známkou (čipem) – strážník nález oznámí obci, v případech, kdy obec nemá smlouvu s útulkem o umisťování nalezených psů, a obecní policie není sama provozovatelem útulku, rozhodne obec o umístění zvířete (ideálně uzavře smlouvu s nejbližším útulkem o umístění psa, v některých případech může psa na základě dohody umístit také u fyzické osoby, která má vhodné podmínky pro zaopatření nalezeného zvířete).

7, strážník nalezne platební prostředek (kartu, šekovou knížku, apod.) – strážník o nálezu informuje obec, která rozhodne, jak bude platební prostředek uschován. Jelikož z uvedených údajů nebude pravděpodobně možné určit majitele/držitele platebního prostředku, nejhospodárnější bude sepsat úřední záznam a proti podpisu odevzdat platební prostředek vydávající finanční instituci (u karet to lze zpravidla poznat na základě designu).

 FAQ (nejčastěji pokládané otázky):

 1, „Může městská policie převzít nález a za jakých podmínek?“

Ano, může. Obecní policie je orgánem obce. NOZ stanoví, že pokud nelze určit majitele nalezené věci, předá nálezce nalezenou věc obci. NOZ nijak blíže nespecifikuje, kterému orgánu obce má nálezce věc předat, proto je možné a v mnoha případech také praktické, aby byl nález předán obecní policii.

2, „Musí přijmout městská policie nález věci od občana (např. osobní doklady /OP,CP/, peněženky apod.)?“

NOZ nespecifikuje, kterému orgánu obce má nálezce věc předat, tedy je možné, že nálezce odevzdá věc obecní policii. Je nepřípustné, aby poctivý nálezce sám a na vlastní náklady zjišťoval, který orgán obce je pověřený v této věci, proto je nutné, aby obecní policie nalezenou věc přijala.

3, „Lze považovat obsah „schránky důvěry“, jako způsob oznámení obci či předání nalezené věci obci?“

V případech kdy jsou věci nalezeny ve „schránce důvěry“ je efektivní, aby obecní policie postupovala dále tak, jako by byla sama nálezcem věci – oznámila nález obci a dále postupovala dle místních zvyklostí (např. věc uložila do úschovy).

4, „Připravuje MV ČR metodický manuál k problematice nového občanského zákoníku v těch částech, které souvisí nějakým způsobem s praktickou činností městské policie (viz problematika v dotazu, odchyty zvířat, hluk, sousedské spory apod., obdoba materiálu pod názvem „Správní řád a obecní policie“)?“

MV ČR zatím neplánuje vydat manuál. Vzhledem k množícím se dotazům týkajícím se NOZ bude MV ČR pravidelně rozšiřovat webové stránky o konkrétní případy z praxe a jejich řešení.

5, „Pokud někdo přijde odevzdat nějakou věc: např. peněženku s hotovostí, doklady, psa či jinou věc, tak komu ji může předat a jak správně s těmito věcmi nakládat?“

NOZ stanoví obci povinnost rozhodnout, jak bude věc uschována. Pokud by nálezce odmítl uschovat věc u sebe, nebo by to s přihlédnutím k okolnostem nebylo vhodné, obec věc uschová nejčastěji v soudní úschově (nebo jiným vhodným způsobem). Obecní policie je orgánem obce, a protože NOZ nevymezuje, komu (kterému orgánu) v obci má nálezce nalezenou věc předat, je obecní policie oprávněna nález převzít a uschovat nebo v případě, že například interní akt řízení obce stanoví, že ve věci nálezů je dána příslušnost konkrétnímu (jinému) orgánu obce, poučit nálezce, kde je možno nález odevzdat (k nálezu osobních dokladů viz výše)..

6, „Musí obec určit nějakého pracovníka úřadu a nebo může i strážníka?“

Obec může úschovou pověřit jakýkoli orgán obce, tudíž i strážníka obecní policie. Zde je nutné uvést, že dle výkladu příslušného ustanovení (§ 1054 NOZ) legislativním odborem Ministerstva spravedlnosti, strážník (nebo jiný zaměstnanec obce) nemá povinnost poskytnout obci prostory (např. vlastní obydlí) k tomu, aby obec zabezpečila úschovu nálezu. Strážník (nebo jiný zaměstnanec obce), by dle stanoviska Ministerstva vnitra musel s úschovou souhlasit a také by taková úschova musela být objektivně vhodná a uskutečnitelná.

7, „Pokud bude určen nějaký pracovník úřadu a bude nepřítomen a nebo bude po pracovní době, tak může nález odevzdat na OP a OP opět určenému pracovníkovi?“

Ano, výše uvedený postup se jeví jako nejvhodnější.

 Mgr. Milena Bačkovská

    vedoucí oddělení

Prosím o radu k rozdělení souboru majetku: část souboru majetku nájemce již nepotřebuje a tím vzniká potřeba soubor rozdělit a jeho část převést jinam, čímž dojde ke snížení ceny původního souboru i oddělené (přesunuté) části pod hranici evidovanou na účtu 022. Jak „naložit“ s takovým majetkem? Máme jej nadále evidovat na účtu 022 i přes jeho nízkou hodnotu, nebo směřovat jeho přeřazení do DDHM na účet 028? Jakým účetním zápisem, když se chceme vyhnout účtu 406? Předmětný majetek na 022 ještě není odepsán, zbývající životnost v tuto dobu je 13 let, byl pořízen bez dotace. Podobných souborů zde máme více, je tedy velká pravděpodobnost opakování situace.

Pokud dojde k poklesu ocenění jednotlivých částí souboru, resp. u vás i celého souboru, pod 40 tis. Kč, je určitě správné přeřadit daný soubor na účet 028. V tomto případě je vhodné zaúčtovat mimořádný odpis ve výši ZC zápisem 551/082 a pak v PC dva nově vzniklé oddělené soubory pod hranicí DHM převést zápisem 082/022 a 028/088. Předpisy není zakázáno toto udělat i z vlastního rozhodnutí účetní jednotky, ve vašem případě je to ale asi i samo o sobě objektivně vhodná varianta, když se změní umístění předmětů v souboru, budou užívány samostatně a odděleně, část bude nadále užívat nájemce (jeden soubor k přeřazení na účet 028) a s částí budete nakládat vy jinde (druhý soubor, který jako celek přeřaďte na účet 028). Ještě poznámka - i na účtu 028 se tvoří soubory, jen musí být v celkovém ocenění do 40 tis. Kč, jinak platí to samé jako pro soubory DHM. Druhou, dříve platnou variantou (dnes toto není již ošetřeno v ČÚS) - dle ČÚS vypadá více v souladu ten převod na 028 - je možné soubor rozdělit a ponechat nadále obojí na 022 a pokračovat v odpisování. Možná bude u této varianty více diskusí, ale ono původní zařazení má také vypovídací schopnost. 

MŽP- program: 11531- Operační program životního prostředí 2014-2020, prioritní osa 3 . Projekt s názvem Oddělený sběr BRKO (biologický rozložitelný komunální odpad) v obci. Dotace ve výši 898 tis.Kč. Rozdělení dotace 85% EU, 15% obec. Tato dotace je určena na nákup kontejnerů, štěpkovače a hákového nakladače. Dotace je z větší části určena na nákup uvedených strojů a zařízení (investiční část) a z části ( neinvestiční část) je určena k vyhotovení letáků a propagačních materiálů. Dále je do investiční dotace započteno řízení projektu jako nezpůsobilý výdaj. Investiční část- způsobilé výdaje: 231 10 UZ15974 N-Z 1065 3726 6122: 734 tis.Kč – podíl EU 231 10 UZ15974 N-Z 1061 37 26 6122: 129 tis.Kč- podíl obce Investiční část – nezpůsobilé výdaje – bude hradit pouze obec 231 10 UZxxx N-Z xxx 3726 6122: 11 tis.Kč Neinvestiční část – způsobilé výdaje- letáky, propagace 231 10 UZ 15011 N-Z1065 3726 5139: 30 tis.Kč – podíl EU 231 10 UZ 15011 N-Z 1061 3726 5139: 5 tis.Kč- podíl obce Nejsem si jista, zda se u podílu obce účtuje UZ i N-Z, nebo je účtování určeno podílu ze SR.

Podíl obce neznačte ÚZ, ÚZ použijte jen u výdajů krytých dotací, tedy těch ve výši 85 % každé faktury za způsobilý výdaj. Ale protože je dotace ze zahraničí, nikoliv z národních peněz, tak správně i vlastní podíl značíte nástrojem a PP (zdroj) 1, to slouží pro odlišení zdroje prostředků a je to tak v souladu s metodikou MF. Celkem byste měli mít ÚZ v příjmech i ve výdajích značeno ve výši dotace 898 tis. Kč. Když to posčítám, tak mi to u výdajů nevychází. Buď máte nakonec menší způsobilé výdaje než ze kterých byla dotace vypočtena a poskytnou vám nakonec méně nebo vám ještě chybí nějaká faktura. Takto mi to podle částek v dotazu vychází, že celkové výdaje jsou 909 tis. Kč a dotace pak z toho 85 % cca 773 tis. Kč.

Jinak pokud by bylo ve vašem případě, kdy máte dotaci z EU, částečně kryto i ze SR, tak podíl SR by se značil ÚZ, nástrojem a PP 1, váš podíl ale pořád bez ÚZ, jen NZ, tím se to odlišuje.

Příjem investiční části dotace patří na pol. 4216, neinvestiční na 4116.

Náš zaměstnance požádal o bezúročnou půjčku od obce ve výši 100. tis. Kč. Půjčku musí schválit zastupitelstvo obce to není problém, ten vidím v tom. že má trvalé bydliště na obecním úřadě - úřední adresa, ale koupil nemovitost v jiné obci, která nepatří do našeho katastru a peníze chce na dodělání nemovitosti, aby se tam mohl přestěhovat. Jak jsem tak studovala půjčka by měla být poskytnuta obyvatelům - splňuje, dále na rozvoj svého území - nesplňuje musí být tyto podmínky splněny?

Asi máte na mysli podmínky podle zákona o spotřebitelském úvěru, jinak s tím problém není, můžete zaměstnanci v rámci svých pravidel bezúročnou půjčku na jakýkoliv účel poskytnout. On to sice spotřebitelský úvěr je, ale lze na něj uplatnit výjimku. Ve vašem případě však nikoliv podle § 5 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., když se bojíte, že neobhájíte veřejný zájem, ale v klidu lze použít obecnou výjimku podle § 5 odst. 3, když je to bezúročně. Vzhledem k částce - do 300 tis. Kč to má zaměstnanec podle § 6 odst. 9 písm. v) zákona o daních z příjmů od daně osvobozeno. Jen pozor, je to tedy vlastně NFV, takže je potřeba splnit požadavky zákona o rozpočtových pravidlech (VPS apod.). Podívejte se k tomu na dotaz z 29.11.2017 "Půjčka zaměstnanci", najdete tam i účtování.

Obec má záměr zasíťovat pozemky určené dle ÚP pro výstavbu RD a potom je prodat zájemcům. Jeden ze šesti pozemků bychom rádi směnili za jiný stavební pozemek s občanem. 1. Jak to bude z hlediska placení daně z převodu nemovitostí( daň platí prodávající - obec, v případě že daň platí kupující - musíme ošetřit ve smlouvě, ale jak je to se směnou?) 2. Musí být na oba pozemky znalecké posudky? 3. Varianty placení daně z převodu nemovitostí: např. a) náš pozemek 500 tis., občana 400 tis. b) náš pozemek 400 tis., občana 500 tis. 4. Jakým způsobem se tato směna dotkne DPH ( případ a) i b) ?

Daň z nabytí nemovitostí hradí kupující - již to platí skoro dva roky. To vyplývá ze zákona. Obec je při nabytí od daně osvobozena, daň tedy bude hradit pouze občan nabývající pozemek. Základem daně je cena sjednaná - viz §22 Zákonného opatření Senátu k dani z nabytí nemovitostí (tedy z hodnoty nemovitosti, kterou bude nabývat)  - striktně vzato není potřeba znalecký posudek . Nicéně berte to také jako případnou ochranu vedení obce - kdy by znalec mohl deklarovat, jaké jsou obvyklé hodnoty směňovaných nemovitostí.

No a teď DPH - to je na tom nejzásadnější - ten pozemek, který popisujete, má jednoznačně charakter stavebního pozemku - tedy budete muset z něj odvést DPH (třeba při těch hodnotách, které uvádíte to bude třeba 80 tis. Kč). Na druhou stranu na vás občan převede pozemek a pokud řeknete, že má stejnou hodnotu, tak obec přijde o 80 tis. kč, které bude muset odvést FU. Pokud to budete chtít přenést na občana, tak by to musela být směna s doplatkem. Prostě toto je potřeba si nějak napsat do smlouvy.

Ještě mám poznámku - základem pro daň z nabytí nemovitosti u toho občana bude cena bez DPH.

A nechci vám to nijak rozmlouvat - myslím tu směnu - možná by bylo skoro nejjednodušší a nejpochopitelnější uzavřít dvě kupní smlouvy s tím, že se pohledávky a závazky započtou - daňově tím nic neztratíte a povaha transakce je třeba potom pochopitelnější (hlavně z hlediska DPH).

Tak to zvažte - případně si to ještě napišme (já ještě z toho dotazu nepochopil, zda bude režim, že váš pozemek bude třeba ohodnocen na 500, jeho na 400 a těch 100 se doplatí?), Nebo je to zamýšleno jako směna bez doplatku? zdenek@obecuctuje.cz