Dotazy

Dobrý den, prosím o radu jak postupovat při úhradě záloh na el. energii pro ČOVku, která ještě není zkolaudovaná a ani ve zkušebním provozu. Připojení odběrného místa se muselo provést do určitého datumu a mně dnes již přišla zálohová faktura - rozpis záloh na 12 měsíců. Můžu účtovat 314/231 §2321 pol. 5154, i když stavba ještě není zkoulaudovaná? A jak to bude s odpočtem DPH, když po uvedení do provozu budeme vybírat stočné? Mohu si ho u el. energie nárokovat? Mám jen jeden rozpis záloh na 12 měsíců, budu tedy dávat VS pořád stejný? Pak bych se ještě chtěla zeptat, zda můžu do majetku zavést na 021 jako jednu položku "kanalizaci" a na její kartu pak vypsat hodnotu přípojek, stok, čov, oplocení, komunikaci, atd. a na 022 zase jednu položku "technologie čov" a též na její kartu vypsat hodnoty čerpadel, dmychadel, atd? Ale jak zatřídím podle životnosti, když každé zařízení má jinou životnost? Vůbec si s tím nevím rady. Také nerozumíme tomu, proč v normální budově je např. kotel nebo bojler součást budovy - je pevně spojen s budovou a u čov její vybavení, které je s ní také pevně spojeno, musí být evidováno zvlášť. Moc děkuji.

1. Pokud stavba ještě není zkoulaudovaná, a ani zkušební provoz, tak je výdaj na elektřinu ještě součást stavby. Tak zálohy účtovat přes 314 lze, ale s položkou 6121 a vyúčtovací fa bude na 042. Lze využít i účet pro zálohy 052. Nárok na odpočet máte a budete dávat pořád stejný VS, pokud vám dali rozpis záloh jako daňový doklad. (Ano Zdenku, že?)

2. Dávám Vám sem příklad na zařazení majetku dokončené ČOV: (Mám to od šikovné paní účetní Helanové!)

Považuji za vhodné rozdělit čerpací stanici do majetku po jednotlivých částech.
Technologie strojní - provozní soubor, účet 022 - bude záležet na použitém čerpadle, název najdete v projektu nebo faktuře:
                                  čerpadla hydraulická, kategorizace 28.12.13
                                  čerpadla rotační objemová, kategorizace 28.13.13
                                  čerpadla ostatní odstředivá, kategorizace 28.13.14
Technologie elektro - provozní soubor, účet 022, kategorizace 27.12.31
Čerpací stanice splaškových vod, kategorizace  22.12.41
Výtlačný kanalizační řád, kategorizace 22.23.11
Přípojka NN, kategorizace 22.24.22...podzemní, 22.24.12... nadzemní
Oplocení čerpací stanice, kategorizace 12.52.91
Zpevněná plocha, kategorizace 22.12.23

Obec bude vkládat vodovod a kanalizaci do vodárenské společnosti formou nepeněžitého vkladu, kde se jí bude zvyšovat její podílový vklad ve společnosti. Vkladatel a příjemce se dohodli, že DPH uhradí příjemce vkladu na účet finančního úřadu pod uvedením DIČ vkladatele. Obec vystavuje dva daňové doklady na základě znaleckého posudku, jeden bude v PDP a druhý v běžném režimu. Můžete mi prosím poradit, jak tyto daňové doklady zaúčtuji ? A na jakém řádku DPH se mi objeví ( PDP - ř. 25 , běžný režim ř. 1?) Děkuji moc.

Pro vás to skutečně budou plnění na ř. 1 a ř. 25 - jako když byste to třeba "prodávali".

Zaúčtování toho v PDP není problém - DUZP by mělo být předáním. Protože se základ daně bude lišit od hodnoty vkladu, o které budete účtovat (účtujete o účetní hodnotě vkladu, nicméně základ daně se bude odvíjet od znalecké hodnoty), tak pokud máte třeba FENIX, tak to bude jen 395/395 (kdy na Dal dále kód pro řádek 25), v GORDICu by to bylo 734/734.... Kromě toho samozřejmě účtujete vklad - tedy vyřazení majetku v zůstatkové hodnotě při předání s tím, že ZC naúčtujete na 043 ...

U toho dokladu s DPH již budeme muset být kreativnější. Zase budeme mít DUZP při předání a bude se lišit účetní zůstatková hodnota a znalecká cena - tedy o tom DPH budete účtovat zase samostatným dokladem. Pokud správně chápu, využili jste možnosti toho, že DPH uhradí přímo příjemce plnění (což u vkladů možné je) - tedy podle této dohody bych účtoval - třeba ve FENIXU:

395/395 základ daně - na Dal kód pro natažení do ř. 1

377/343 - daň - zase na Dal kód pro ř. 1 přiznání k DPH

Potom na základě doložení, že daň ta společnost, do které vkládáte, skutečně uhradila (předpokládám, že to vám budou dokládat), tak bych zaúčtoval MD 343/Dal 377 - tedy již bez kódu - vlastně jako vyrovnání DPH ... 

Máme uzavřenou smlouvu s hl. m. Prahou na zajištění odběru el. energie pro veřejné osvětlení, které je do doby předání majetkem naší městské části. V kalkulaci ceny je cena za el. energii 14,29 Kč, platba za distribuci 24.83 a podíl na platbách souvisejících se zajištění dodávky el. en. ve výši 4,42 Kč. Celkem 43,54 Kč na 1 osvětlení. Váháme se zatříděním do výdajů: mělo by být spíše na položce 5154 jako dodání el. energie nebo 5169 za službu k zajištění odběru.

Nebyla jsem si jistá, o co konkrétně jde, ale podařilo se mi na internetu najít smlouvu uzavřenou s Prahou 7, bude to asi ten samý případ - předmětem je dodání elektrické energie a souvisejících služeb ze strany hlavního města (zastoupeného nějakou firmou) do vašeho VO. Pak je to klasická dodávka elektřiny, ať je poskytovatel jakýkoliv, tak všechny náklady na ní bych účtovala klasicky na účet 502, pol. 5154. ČEZu se také neplatí jen za spotřebovanou elektřinu, ale v ceně jsou i různé distribuční poplatky apod. a vše se účtuje společně jako elektřina, s jejíž dodávkou to souvisí.

Rozšiřujeme budovu hasičské zbrojnice za pomocí vysoké dotace. Účtuji na paragraf 5512. Protože se budova zvětšila, musí se udělat přeložka telefonního vedení, které by jinak bylo pod budovou. My ten kabel do budovy nepotřebujeme,v projektu, rozpočtu ani plánu se s tím nepočítalo, ale přeložit se musí - cena přeložení je 80tis. Kč. Mohla bych přeložku účtovat jako službu na par. např. 3639 - nebrat to jako náklady související se stavbou?? Není to součástí stavby jako takové. Velká přestavba zbrojnice vyvolává v zastupitelstvu nesváry a rozpočet na ni je pečlivě hlídán a omezen. Starosta by nerad "hýbal" rozpočtem na paragrafu 5512.... K přeložce bude zřízena služebnost ( obec "obtížená") za 325,- kč ...ale s ní si snad poradím. Jen si nejsem jistá, kdy udělat předpis na tu jenorázovou náhradu? Při vkladu do KN, myslím? A poté to jen oddělit analyticky.

Podle § 55 odst. 1 písm. h) vyhlášky má náklad na přeložku vstoupit do pořizovací ceny stavby, platíte vlastníkovi vedení a je jedno, že nebudete danou síť využívat, takto to bohužel podle účetních předpisů je. Je to investicí vyvolaný náklad, který by vám nevznikl, kdybyste stavbu nerealizovali. Pokud se tedy budeme držet předpisu, měli byste to jako součást ceny stavby účtovat na odpa 5512 pol. 6121 spolu s ostatními výdaji. Ohledně nového VB -  k datu návrhu na vklad účtujte předpis 311/602 a úhradu od nich pak na odpa 3639 pol. 2119, výnosový účet 602, analyticky oddělte pozemek v evidenci také k datu návrhu na vklad. Jestli bylo VB zřízeno i na původním pozemku, na kterém teď budete rozšiřovat zbrojnici, tak naopak nezapomeňte u něj oddělenou analytiku zrušit, když na něm VB zanikne a není tam třeba jiné... 

střednědobý výhled rozpočtu obce v minimálním členění obsahuje pouze celkové příjmy, celkové výdaje (nijak podrobněji nečleněné), financování, dlouhodobé závazky, dlouhodobé pohledávky. Tedy 5 řádků. Je to takto možné/správně?

Asi máte na mysli tzv. užší rozsah, kdy podle § 3 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. musí návrh SVR zveřejněný na fyzické úřední desce obsahovat alespoň údaje "o příjmech a výdajích v jednotlivých letech a o dlouhodobých závazcích a pohledávkách". Toto podle popisu splňujete, na rozdíl od návrhu rozpočtu není u SVR zmínka o nějakém povinném minimálním třídění. Jen nezapomeňte na další povinnosti, např. zveřejnit na fyzické desce informaci o tom, kde je SVR zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby, na internetových stránkách jej zveřejnit v plném rozsahu, obojí až do jeho schválení. Zveřejněný SVR v plném členění se pak zveřejňuje do 30 dnů od schválení opět na internetové stránky, na fyzickou desku se zveřejní jen info, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby, takto zveřejnit až do schválení nového...

Obec provádí výstavbu vodovodu. Stavba je hrazena z rozpočtu obce. Část nákladů z celkového rozpočtu akce chce obec od občanů vrátit do rozpočtu ve formě tzv. připojovacího poplatku ve výši 5 000 Kč/jednu vodovodní přípojku (nebo č. popisné). Za jakých podmínek lze tento poplatek vybírat a jak si má obec ošetřit tento úkon? Je nutné na každý připojovací poplatek uzavírat smluvní vztah, nebo stačí do účetnictví obce doložit příjmový doklad s uvedením platby? Částka ve výši 5 000 Kč za připojovací poplatek byla již schválena zastupitelstvem obce. Jak prosim zauctovat tuto situaci? Vydaje uctuju do porizovaci ceny vodovodu, ale jak zauctovat tu vratku 5000kc? Dekuji mockrat

Vodovod bude celý váš a občané vám na něj příspívají, pak je to klasický transfer na pořízení DM. Je možné přijaté prostředky od občanů před dokončením vodovodu účtovat jako zálohu na transfer zápisem 231 odpa 2310 pol. 3121 MD/ 472 nebo 374 D , k datu zařazení předpis 344 MD/ 403 D a zúčtování záloh 374 (472 MD)/ 344 D. Ohledně právního hlediska, na peněžní dar není povinnost sepisovat písemnou darovací smlouvu, tak záleží, jak se případně dohodnete s občany, jestli budou požadovat smlouvu nebo např. potvrzení o daru. Každopádně to není v logice snižování vašich nákladů, na účet 021 půjde celá hodnota stavby, bude se odpisovat do nákladů a proti tomu budete do výnosů rozpouštět příspěvky od občanů. Mám v hlavě, že je i nějaký místní poplatek za připojení dle zákona o místních poplatcích - tam by to bylo zajímavé, že by nebylo jako dotace na DM, ale jen jako místní poplatek - ale musí být vyhláška - zkuste se podívat, zda byste se do poplatků napasovali, mně připadá, že ano. Je to o zhodnocení stavebního pozemku možností připojení na vodovod nebo kanalizaci - písm.h 565/1990 Sb., viz níže. Totiž na poplatek byste měli právní nárok, na ten dar - když to někdo nebude chtít zaplatit, nic s tím neuděláte. 

§ 10c [Komentář WK]

(1) Poplatek platí vlastník stavebního pozemku16) zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích. Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.

 (2) Poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek uvedený v odstavci 1.

 (3) Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu17) v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí18) pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce, kterou může obec vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle věty druhé.

Dobrý den, prosím o vyjasnění odvodů pro příspěvkovou organizaci - ZŠ . Jakékoli peníze , které posíláme na účet školy musí schválit ZO. Při schvalování rozpočtu jde o závazný ukazatel - příspěvek na provoz. Předepisuji 572/349 a úhradu 349/231/3113/5331. Pokud v průběhu roku přijde žádost na navýšení příspěvku na platy , na dopravu např.na plavání - je účtování stejné. Pokud je ale žádost na pořízení např.drobného majetku do 40000,- a nad 40000,- bude se účtovat jako investiční dotace a položku 6351? Prosím o přesné účtování. Ještě upřesňuji, že na konci roku účtuji hodnotu majetku ZŠ dle jejich výkazů na 909/999. Děkuji

Pořízení DDHM do 40 tis. Kč je stejné jako příspěvek na provoz, pořizuje se i u PO přes účet 558. Ale pořízení majetku nad 40 tis. Kč nebo staveb bez ohledu na pořizovací cenu (zjednodušeně) se musí schválit jako příspěvek na pořízení DM do investičního fondu, účtuje se u obce 401 MD/ 349 D a posílá se opravdu s položkou 6351. PO příjem 348/401 a 401/416. Až majetek PO pořídí a budete mít jejich roční inventuru, tak upravíte i 909. 

Obec má v zájmu zakoupit budovu v obci /restaurace/ a byla podepsána 4.4. Smlouva o podmínkách koupě nemovitosti a ..../zprostředkovatel je realitka/, kde je uvedeno, že máme zaplatit blokač. úhradu 83 tis. jako zálohu na kup. cenu, která je součástí kup.ceny. Dne 18.4. byla podepsána KS na 2 mil.277 tis. Můžete mi prosím sdělit postup účtování §, položky. Na katastr to vloží realitka a zaplatí vklad. Stejný postup je i s koupí pozemku okolo budovy.

Je to záloha na pořízení DM, její poskytnutí zaúčtujte zápisem 052/231 odpa 3613 pol. 6121. Pol. 6121 lze použít pro úhradu kupní ceny celkem - stavby i s pozemkem pod ní. Pokud máte ale ceny ve smlouvě uvedeny odděleně a pořizujete navíc i nějaké pozemky okolní, tak pro nákup pozemků zvolte pol. 6130. Až se podá návrh na vklad, zaúčtujete předpis 042/321, zúčtujete zálohy 321/052  (všechny úhrady kupní ceny před datem vkladu se účtují jako záloha na účet 052) , doplatíte případně zbytek 321/231 a zařadíte odděleně budovu 021/042 a  pozemky 031/042 v kupních cenách (plus případné související náklady).

V loňském roce jsme obdrželi neinvestiční dotaci z Ministerstva kultury na opravu kulturní památky. Příjem jsem účtovala 231/374 ve výši 1.000.000,-. K 31.12.2017 pak dohadu ve výši uznatelných nákladů roku 2017 tj. 388/672 755.963,20. Letos v lednu proběhlo závěrečné vyúčtování podle kterého jsem zaúčtovala 346/388 a 374/346 755.963,20 Kč. Dne 6.2.2018 byla vrácena nevyčerpána dotace, ale ve výši 244.037,- Kč, účtovala jsem 374/231. Takže jsem vrátili o 0,20 Kč víc než jsme měli dle závěrečného vyúčtování. Na účtu 374 mám teď -0,20 Kč. Jak mám o 0,20 Kč účtovat?

Dostali jste o těch dvacet haléřů nižší dotaci, nikoliv původně dohadovaných 755963,20 Kč, ale jen 755963 Kč, rozdíl 0,20 Kč proto zúčtujte jako snížení výnosu z dotace zápisem 672 MD/374 D. Lze zaúčtovat i jen jako rozdíl ze zaokrouhlení na 549, ale nevím, zda děláte PAP, myslím že ano, tak aby vám souhlasily vazby. Otázkou je, zda jste měli vrátit přeplatek takto zaokrouhlený, když vyúčtování bylo na haléře, ale to asi nemá smysl řešit, z MK by se ozvali, kdyby byl nějaký problém.

Prostřednictvím společnosti (na základě smlouvy o zastupování a plné moci) se obec zapojila do aukce energií (plynu) . Protože však zprostředkovatelská firma včas nepodala výpověď stávající smlouvy, byla jí při závěrečném vyúčtování záloh dodávky plynu od končícího dodavatele naúčtována také pokuta za nedodržení smluvních podmínek, kterou však následně obci uhradí právě zprostředkovatelská firma. Prosím o kontrolu zaúčtování: Náklady dle došlé faktury za plyn celá DAL: 321, k tomu MD: 502 a MD: 541 (a vyúčt. záloh: DAL: 314, MD 321). K tomu předpis pohledávky: MD: 377 DAL: 649. Je nutné platbu od zprostředkovatele účtovat do výnosů nebo lze dobropisovat z uhrazených nákladů a smluvní pokutu zahrnout do nákladů na plyn? Jaké položky RS použít? při výdeji obce 5909 a při příjmu pak 2324?

Můžete to zaúčtovat jako přefakturaci kompenzačně. Příjetí faktury od bývalého dodavatele energie ve výši pokuty  311 MD/321 D, úhrada s pol. 5191. Zaplacení firmou 231 pol. 5191 minus D/311 D. V logice náhrady výdaje.

1. Obec podepsala smlouvu s DSO (Mikroregion) o poskytování funkce Pověřence GDPR. Funkci Pověřence bude vykonávat osoba zajištěná DSO a odměna za tuto funkci se bude platit DSO. Jak budeme, prosím,účtovat tuto odměnu ? Bude to i v tomto případě 518/321 a 6171-5169 ? 2. Škola požádala zřizovatele-obec o úhradu autobusu a asi i občerstvení a vstupného za školní výlet. Mohla by obec v tomto případě proplatit faktury vystavené na obec a případně paragony z pokladny s tím, že by obec byla spolupořadatel ? A zaúčtovala bych 3117 – 5169, 5175 atd … Nebo obec musí poslat peníze na účet školy a škola z nich proplatí faktury vystavené na školu a paragony ? Jak by se účtoval tento druhý případ , když položka 5240 je zrušena ? (Prosím o celé účtování) Může tento příspěvek schválit starosta bez zastupitelstva? Bude se jednat cca o 10.000,- Kč. Ještě mě napadlo, zda by se toto dalo uhradit z provozního příspěvku, který obec poslala škole ? Myslím si, že ne, neboť příspěvek by měl být určen na provoz školy ...

1. Ano, je to poskytnutí služby, účtujte, jak navrhujete.

2. Můžete určitě schválit spolupořadatelství a účtovat to jako své náklady podle jejich druhu, pak je ale vhodnější zvolit odpa podle účelu - výlet, tedy např 3900, nebo 3429 Zájmová činnost a rekreace nebo nejlépe 3421 Využití volného času dětí a mládeže.. Nebo jim můžete navýšit  provozní příspěvek zápisem 572/231 odpa 3117 pol. 5331, škola toto může platit i jako svoje náklady. 

Vložili jme do Vak majetek, který byl oceněn ZP. V této hodnotě Vak upsaly akcie obci. Dooprávkuji majetek za 1. čtvrt., oprávky zaúčtuji - 551/081 vyřadím majetek 081/021 a rozdíl mezi 021 a 081 mám zaúčtovat na 069- ale nevím, proti jakému účtu? a mám použít účet 043?

Vklad se oceňuje pořizovací cenou, což je ZC vkládaného majetku.

Účtuje se takto: ve výši zůstatkové ceny: 043 MD/ 368 D a při předání 368 MD/ 081 D a vyřazení majetku 081 MD/ 021 ve výši vstupní ceny. Pak zařazení dle zápisu do OR 0690 (odhaduji) MD/ 043 D. Pozor - opravdu se vklad oceňuje pořizovací cenou, neřídíme se ZP vkladu pro ocenění u společnosti, ocenění se může a často se i liší. A je to tak správně. 

Město pořídilo mobilní klece na kola do škol. Na jejich pořízení získalo dar. Po zařazení do majetku města jsme začali movitý majetek odpisovat a rozpouštět transfer (dar) do výnosů (403/672). Nyní rozhodlo zastupitelstvo o bezúplatném převodu klecí do majetku škol, příspěvkových organizací města. Nemůžeme nikde dohledat, co s nerozpuštěným transferem. Má se při vyřazení majetku doúčtovat jeho rozpuštění? Jedná se o 3 klece za 270 tis. Kč, dar byl 50 tis. Kč.

Transfer předáte v jeho nerozpuštěné výši také PO a oni budou pokračovat v jeho rozpouštění. Zápis předání u vás bude tedy takto: 082 MD ve výši oprávek, 403 MD v ZC dotace (nerozpuštěná výše, co zbyla na účtu 403 z původní hodnoty 50 tis. Kč), zbytek 401 MD/022 D. PO naberou opačnými zápisy a od následujícího měsíce začnou odpisovat a rozpouštět zbytek transferu. Vy zaúčtujte odpisy a rozpouštění ještě v měsíci vyřazení.  Jestli to předáváte více PO, tak vy můžete vyřadit takto jedním zápisem, oni si ale musí poměrově rozdělit mezi sebe zůstatek transferu, když byl na tři klece, tak jednoduše děleno třemi.  

Chtěla bych poprosit o radu s přeúčtováváním nákladů a výnosů mezi naší hospodářskou činností (restaurace a ubytování v historické budově) a Obcí. Jedná se hlavně o poskytování služeb restaurace a pronájmu prostor v rámci hospodářské činnosti Obci a dále vyúčtování odběru obecní vody hospodářskou činností. Někdy v začátcích existence tohoto obecního zařízení se o službách a pronájmu poskytovaných v HČ vůči Obci vůbec neúčtovalo, vše zůstalo v nákladech HČ. To bylo Obci vytýkáno z více stran, včetně kontroly. Předchozí účetní tedy začala služby poskytované hospodářskou činností (vesměs se jedná o občerstvení při obecních akcích) Obci fakturovat standardní řadou faktur hospodářské činnosti (vč. DPH), Obec na oplátku fakturovala odběr vody a odvádění odpadních vod (vč. DPH) a využívání prostor historické budovy bylo kompenzováno vždy na konci roku převodem peněžního obnosu ve výši 20% spotřebovaných energií (plyn a el. energie), přičemž nárok na odpočet DPH byl uplatňován u energií i ostatních faktur plně. Nadále bychom, pokud by to šlo, chtěli v plné míře uplatňovat nárok na odpočet DPH u hospodářské činnosti. Za využívání prostor (např. vítání občánků, příležitostné výstavy místních občanů - zdarma) jsme stanovili interní cenu (úplatu) odpovídající skutečné výši nákladů za spotřebovanou el. energii, vytápění a úklid prostor prováděný pracovníky vedených pod hospod. činností, platba by měla proběhnout na základě vystavení vnitřního dokladu bez (s) DPH (?). Veřejnosti jsou prostory (salonky) pronajímány dle ceníku schváleného Radou, včetně DPH. Nejsme si ale pořád jisti správným postupem u vypořádávání poskytnutých stravovacích služeb a vyúčtováním odběru vody. Mělo by se u pohostinských služeb jednat jen o vnitřní doklady (ne faktury), kterými by se vypořádávaly skutečně vynaložené náklady za spotřebovaný materiál, práci a energie, nebo má být spotřeba jídla oceněna stejně jako pro ostatní subjekty tzn. včetně marže, a ne/má být vyčíslena včetně DPH, pokud se jedná o vypořádání v rámci jednoho subjektu? A co s vypořádáním vodného a stočného, které Obec provozuje v rámci hlavní činnosti a plně si u této činnosti uplatňuje nárok na odpočet DPH, máme náklady vůči hospodářské činnosti vyčíslit včetně nebo bez DPH? Pro doplnění uvádím, že HČ má svůj vlastní účet, ze kterého si hradí veškeré své výdaje (mzdy, energie, režie, spotřebu) a inkasuje příjmy. Setkali jsem se s názorem, že v rámci jednoho subjektu DPH fakturovat nelze i s názorem, že pokud si chceme DPH plně nárokovat, DPH u vnitřních dokladů vyčíslit a přiznat musíme.

Musíme to trochu rozdělit a zkusit vysvětlit z pohledu DPH.

- prvotně budu řešit situaci, kdy máte objekt v hospodářské činnnosti, nicméně tento objekt je používán i mimo ekonomickou činnost (výpůjčka zdarma, vítání občánků ...).

Z pohledu DPH jste v §75 a máte dvě možnosti, jak se u provozních nákladů (energie, opravy objektu ...) s danou situací vyrovnat:

VAR 1 - uplatnit na vstupu odpočet DPH v poměrné výši (§75) - tedy třeba sledovat dané využití - odhadnout, že třeba z 10% to bude mimo ekonomickou činnost a u těchto 10% neuplatńovat odpočet daně (tedy byla by třeba faktura na 10 000 + 2100 Kč a z ní by se uplatnilo jen 90% a zbytek by se neuplatnil - zároveň by se mohlo jednat o náklady, které by se převáděly do hlavní činnosti). U poměru byste to dělali asi odhadem s tím, že by se v průběhu roku provádělo sledování a na konci roku by se případně udělal přepočet (pokud by odhad proti skutečnosti byl větší než 10%).

VAR 2 - zákon o DPH umožňuje plně uplatnit odpočet daně s tím, že se ale následně použití mimo ekonomickou činnost "dodaní" na výstupu - říká se tomu fikce dodání. Tedy vystaví se jakási "vnitrofaktura" (dikcí DPH - doklad o použití), kde se na vnitřních účtech proúčtuje základ daně a dále se účtuje o DPH - například MD 549 (538)/Dal 343. Protože jde o služby, tak podle §36 odst. 6 písm. b) zákona o DPH by v tomto případě byla základem daně nákladová cena (určitě na základě kalkulovaných nákladů).

Pokud se jedná o investice (tedy technické zhodnocení objektu, vybavení nad 40 tis. Kč ...)- tam si není možné vybírat - musí se aplikovat VAR 1.

Pokud se týká pohostinských služeb, je to to samé - zase jsme ve službě a na úrovni nákladů. Musím se ale přiznat, že často se u služeb v praxi nerespektuje §36 odst. 6 písm. b) a DPH se u fikce dodání odvádí z ceny obvyklé (byť ta je napsaná podle §36 odst. 6 písm. a) jako prvotní varianta pro dodání zboží).

Teď ten druhý směr z pohledu DPH:

- máme vodné a stočné - uplatňujeme plný odpočet DPH a voda se používá třeba pro vaření v rámci hospodářské činnosti - tady již ale není důvod pro dodanění - vstupy související se zajištěním dodávky vody jsou totiž využity k zdaňované  ekonomické činnosti - sice ne v podobě vodného a stočného, ale v podobě dodání jídel (nebo ubytování ...). Takže tady z pohledu DPH není co vyrovnávat.

Tak tolik stručná rekapitulace východisek DPH.

Dobrý den, potřebuji poradit ohledně hospodářské činnosti. Obec provozovala vodovod a kanalizaci, jsme plátci DPH, ale oficiálně hospodářská činnnost vedena nebyla - vše se vedlo v rámci jednoho bankovního účtu a v rámci rozpočtové skladby. Začátkem tohoto roku zastupitelstvo rozhodlo, že si vezmeme Poštu Partner a v únoru se nechal pro obec udělat živnostenský list na Poštu Partner. U této příležitosti udělali živnostenský list i na ten vodovod a kanalizaci. Jak je to s hospodářskou činností? Nevím jak do toho. Vodovod, kanalizaci i poštu partner máme i narozpočtovanou v rozpočtu na paragrafech 2411, 2310 a 2321.To bych musela převést mimo rozpočet? Případně jak? Peníze co mám na tom paragrafu bych pak převedla na ten nový účet? Musíme vůbec zřídit zvláštní bankovní účet? A pokud ano stačí jeden na obě činnosti, nebo musí mít každá činnost účet zvlášť? Nebo to mohu vést nějak v rámci jednoho stávajícího účtu? Analytiku 5xx a 6xx mám v účtovém rozvrhu připravenou. Ale co dál musím ještě udělat? Pošta partner začala 3.dubna. Mám jet hospodářskou činnost až po zřízení účtů nebo od 3. dubna nebo ji mám přeúčtovat už od toho února( v místnosti pošty probíhalo hodně oprav)? Kde bych se o téhle problematice mohla dočíst více? Děkuji.

To, že máte ŽL, není nutnou podmínkou k vedení VHČ, to by muselo opravdu ZO schválit jako VHČ, resp. podnikatelskou činnost. Pošta partner se zpravidla vede na cizích prostředcích, to není jakoby vaše činnost, vaše je jen odměna za vedení. Myslím, že klidně můžete nechat vodoh. činnost v hlavní činnosti jako dosud. Opravdu vydání ŽL ještě neznamená, že se činnost dělá za účelem zisku, což u obou činností u obcí opravdu se ziskem není.  

Jinak - na VHČ se opravdu vede na účtu 241 mimo rozpočet, může být jen jeden účet 241 pro více činností, převod se děje jen jako převody mezi účty, lepší je začít od nového roku - je to změna metody.