Dotazy

Jak máme zaúčtovat následující případ: před lety jsme jako město založili „Obecně prospěšnou společnost“, a vložili jsme do ní 100.000 Kč, které vedeme na účtu 061. V letošním roce ZM rozhodlo o ukončení její činnosti a její likvidaci. Dnes jsme dostali na účet likvidační zůstatek této společnosti ve výši 25.000 Kč.

Z hlediska účetního případu byl vklad do OP trochu chybně vyhodnocen, protože se nejedná  v plném obsahu o finanční investici. Takže na 061 nemá evidence správnou vypovídací schopnost. V každém případě je potřeba ji vyřadit, doporučuji zápis 572 MD /- 061 MD, protože tak se mělo účtovat při vkladu, tj. je to v režimu opravy. Výnos z likvidačního zůstatku by mohl být na 649.  

Jakkoliv je to diskutabilní, tak bychom spíše doporučovali vklady do o.p.s. nevést jako finanční investici ve vztahu k tomu, že nemohu říkat, že vznikl nějaký obchodní podíl na o.p.s. (v zásadě to nelze pořádně prodat... - tedy charakterizovat to jako aktivum je problémové). Proto vklad jako 572, a případná vratka likvidačního zůstatku na 649.

Pokud byste trvali na tom, že to správně byla finanční investice, potom nyní podíl na likvidačním zůstatku by šel na 665. Vyřazení podílu 569/061. 

Dobrý den, měla bych na Vás dotaz ohledně pohledávky z pronájmu školní tělocvičny, kterou jsme převzali ze základní školy. Jedná se o to, že jsme v jedné škole pronajali část budovy – nájem šel přímo na městskou část. Škola ještě pronajímala tělocvičnu a přefakturovávala energie. Stalo se to, že organizace v nájmu se dostala do insolvence a úřad MČ se přihlásil do insolvenčního řízení obě pohledávky (PO sama nemohla). Protože škola potřebovala peníze, rozhodl se úřad pohledávku převést k sobě a poslat peníze ve výši celé pohledávky škole – (tam to podle ČUS 706 umíme naúčtovat). Ale já jsem nikde nenašla postup, jak by se mělo účtovat na MČ. Po dlouhém malování mi vyšlo, že budu účtovat pouze 311 MD a 241 DAL, protože podvojně mi nic jiného nevychází. Do případných výnosů bych účtovala pouze to, co by mi dlužník nebo insolvenční správce poslal. Je to tak v pořádku? A mohla bych k této pohledávce tvořit opravné položky?

Z hlediska obsahu případu jste pohledávku vlastně odkoupili, ne jen "převedli" mezi VUJ. Pak účtuji jako o odkupu pohledávky (pravděpodobně máte ve vedlejší hosp. činnosti) jen zápisem 311/349 a 349/241. Tím máte pohledávku za dlužníkem vy. Pokud je v insolvenci, je vhodné k ní udělat ihned 100% opravné položky z důvodu věrného obrazu. OP k ní  tvořit dokonce musíte, je to již vaše pohledávka. Ve výši 10% po splatnosti je povinnost, 100% je dobrovolnost - §65,odst.4 410/2009 Sb. (daňově uznatelná). 

Ke dni 19.12.2013 podepsal pan starosta a obyvatel naší obce smlouvu o převodu nemovitosti - pozemku. Smlouva je na celkovou částku ve výši 10.850,-Kč. V jednom z odstavců je uvedeno, že výše uvedená částka bude placena ve splátkách od letošního prosince do října r. 2014. Pak až teprve bude pozemek převeden na nového majitele. Vůbec netuším, jak mám toto zaúčtovat. K dnešnímu dni mi byla uhrazena první splátka.

Až do doby podání návrhu na vklad se bude jednat o přijaté zálohy, krátkodobé. Každou splátku zaúčtujete 231 3639 3111 MD / 324 D. K datu podání návrhu na vklad vyřadíte pozemek zápisem 554/031 v evidované účetní ceně, ke stejnému datu předepíšete pohledávku 311/647 a zúčtujete zálohy 324/311. 

Dnešní dotaz navazuje na dotaz z - 2/12 2013 DOTACE NA ZATEPLENÍ. Mám ještě otázečku ohledně rozdělení uznatelných a neuznatelných výdajů. V prosinci jsme ještě platili nějaké faktury na které se vztahuje dotace. Tyto faktury byly zadány do Benefilu jako zaplacené, ovšem už nám ze SFŽP nebylo odpovězeno, jaká částka bude ve způsobilých výdajích a jaká né. Nevím, zda mám tedy zadávát nějaký NZUZ, když nevím v jaké výši budou uznány a na druhou stranu pokud to nezadám do konce roku v roce 2014 již částky nemohu rozdělit. Dále se chci zeptat, jak zaúčtovat tento případ. Jsme čtvrtletní plátci DPH. Faktura na zateplení byla v režimu PDP (fakturace v listopadu). Částka daně tedy spadne do 4Q 2013, který se bude platit až v 1/2014. Z důvodu dotace jsme částky PDP odvedli FÚ jako zálohu už v prosinci. Ovšem nevím jak tuto "zálohu" zaúčtovat teď a jak následně proúčtovat odvod DPH v lednu 2014.

NZ a UZ ve výši obou částí dotace (MŽP - EU a SFŽP) dáte v dobré víře, že budou výdaje uznány. Tj. je potřeba výdaje označit. 

Zálohu DPH zaúčtujte 343/231 položku buď rozpočtovou, které se výdaj týkal, nebo položku 8901, pokud ji jako pomocnou využíváte. V lednu při přiznání vám vyjde 343 závazek, ten se vyrovná s pohledávkou ze zálohy, a tím vám vznikne na 343 jen zůstatek závazku. Přes RS již pak PDP účtovat vůbec nebudete, protože přes RS je již odvedeno. 

Pokud se v posledních dnech roku 2013 objeví potřeba změny rozpočtu roku 2013 a do konce roku již neproběhne jednání orgánů města (ZM, RM), v jejichž kompetenci je schválení této změny, je možné nechat schválit tuto změnu v lednu následujícího roku? Pokud ne, jak takovou situaci řešit?

Ano, je možné schválit rozpočtovou změnu až v následujícím roce, zákon 250/2000 Sb. neomezuje možnosti rozpočtových změn jen ke konci roku. Problémem samozřejmě je, že může dojít k překročení rozpočtu před schválením rozpočtové změny, což se vyhodnocuje jako porušení rozpočtové kázně,  ale pokud lze nezbytnost výdaje obhájit, tak je tam riziko výtky od kontrolních orgánů nízké. Na navýšené příjmy není povinnost dělat rozpočtovou změnu. 

Jinak se ošetřuje např. tím, že při posledním zasedání zastupitelstvo nebo rada schválí předběžně rozpočtové opatření na nezbytné výdaje mezi zasedáními v překlenutí roku s rámcovým vyjmenováním případů, kdy lze rozpočet překročit (příklady rámcových případů uvádím pravidelně v knize Rozpočtová skladba).

Dobrý den, připravuji rozpočet na rok 2014. Obec v letošním roce dostala přislib dotace ze SFŽP na kanalizaci. Zaúčtovala jsem na podrozvahu. Kanalizace se bude budovat v roce 2014, ale ještě není podepsaná smlouva se SFŽP na dotaci. Můžu do rozpočtu 2014 zahrnout i (předpokládaný) příjem dotace, neporuším tím nějaký zákon? Nebo se může do rozpočtu zahrnout až po podpisu smlouvy?

Do rozpočtu bychom měli dotaci zahrnout až po podpisu smlouvy. V žádném předpisu není stanoveno, že by zahrnutí do rozpočtu bylo chybné, ale nevyjde na úrovni státu konsolidace dotačních položek - vy budete mít příjem z dotace a ten, kdo ji poskytuje nebude mít ještě rozpočtovou změnu na výdajové dotační položce.  

Dobrý den, přečetla jsem si několik zodpovězených dotazů na toto téma. Přesto se zeptám. Vykoupili jsme pozemky, budujeme inženýrské sítě (kanalizaci,vodovod,osvětlení,komunikaci) a zároveň platíme za připojení k distribuční soustavě podle počtu stavebních pozemků 17x12500,- Kč. Dala jsem tyto náklady na pořízení investice, protože tyto pozemky v tu chvíli byly v našem majetku. Kupující budou mít v kupní smlouvě k uhrazení částku za pozemek + náklady za připojení.Celou tuto částku (za pozemek i za připojení) účtuji jako příjem z prodeje pozemků a z celé této částky bude vypočtena daň z převodu nemovitostí (rada daň.poradce). Rovněž kupující bere veškeré náklady spojené s koupí pozemku za kupní cenu. Jen nevím k čemu mám připojit tento poplatek za připojení. Postupuji správně nebo poplatky za připojení mám i přesto dávat do nákladů a v příjmu od kupujících to účtovat jako nějakou službu a neuvádět to v dani z převodu nemovitostí?

Ohledně ceny za prodej pozemku - je asi i bezpečnější uvést do kupní smlouvy a z celé částky zaplatit daň z převodu.

Ale to se netýká problematiky evidence pořizovací ceny stavby - sítí. Po dokončení 042 ji musíte zařadit někam na majetek 021...a to nemáte kam, protože z nákladů za připojení vám žádná stavba nevznikla. Takže je opravdu správně je účtovat jako náklad 549 MD, ne na 042. Při prodeji pozemků budete vyřazovat jen pozemky 554/031. Náklady za připojení nelze přiřadit k pořizovací ceně pozemků (nelze 031/042), pozemek se nedá stavbou technicky zhodnotit, stavby evidujeme zásadně odděleně od pozemků. 

Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat částku 135,- Kč, která nám přišla na účet od soudního exekutora. Bývalý nájemce našeho restauračního zařízení nám dlužil na nájemném téměř 20.000,- Kč, případ jsme předali právníkovi a téměř po roce jsme obdrželi výše uvedenou částku.

Pokud máte pohledávku nadále evidovanou, tak je to částečná úhrada pohledávky, tj. zápis 231 3613 2132 MD / 311 D. Pokud je již pohledávka odepsaná, tak zápisem 231 3613 2132 MD / 643 D a případně úprava pohledávky v podrozvaze -911/-999 ve výši 135,- . 

Město uzavřelo smlouvu na výstavbu skladu na štěpku a dřevní odpad. Dodavatel neplní stanovené termíny dle smlouvy, tzn., že ani nepředal stavbu ve stanoveném termínu. Ve smlouvě jsou stanovené sankce, které na dodavateli budeme uplatňovat. Jedná se o penále za nedodržení termínu předání stavby. Dále budeme požadovat náhradu vzniklé škody, neboť ve skladu měly být umístěné štěpky a dřevní odpad a jelikož nebylo možné sklad užívat, vznikly městu více náklady na převoz a nakládání štěpek na jiné místo. Na výše uvedené sankce (penále) vystavíme dodavateli fakturu bez DPH (jsme plátci), neboť se domníváme, že zde nejde o zdanitelné plnění. Může se fakturovat i škoda, která vznikla městu tím, že nemohlo stavbu užívat? Případně že ano, bude na ní vyčíslena DPH? A jelikož nemá dodavatel od města část jeho faktury doplacenou, uděláme se souhlasem dodavatele vzájemný zápočet dodavatelských a vydaných faktur. Jen se chceme ujistit, zda je správný postup účtovat sankce bez DPH. Musí sankce, které jim budeme účtovat schvalovat rada nebo ZM? Možnost účtovat sankce vyplývá z uzavřené smlouvy o dílo. Stavba byla v prosinci zkolaudována, ale dosud není užívána a užívat se začne zřejmě až na jaře. Je správné, že bude v prosinci zařazena, od ledna odepisována i když se užívat nebude, tudíž nedojde k opotřebování. Je tento postup správný?

Penále není ani zbožím ani službou, nemělo by být předmětem DPH. Obdobně je to i s náhradou škody. 

Ohledně fakturace škod vzniklých neplněním smlouvy - je to záležitost právní, příp. smluvní, to nelze posoudit, ale z hlediska DPH je to ve stejném režimu jako náhrada škody - tj. bez DPH. 

K otázce právní - zda vedle penále za nedodržení termínu předání stavby (smluvní pokuty) lze ještě účtovat náhradu škody, tak se trochu omlouváme - je to spíše otázka právní - nicméně jak jsme hledali, tak možná máme nějaké odkazy:

třeba:

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d2565v3331-smluvni-sankce-v-podnikani/?search_query=$index=85&order_by=&order_dir=&type=&search_results_page=1003

Pokud to správně čteme, tak se zde objevuje problém situace sjednání smluvní pokuty a náhrady škody v případě, že by nebyla tato možnost ve smlouvě ujednána (možná to ale chápeme špatně).

Zde vyjímáme z výše uvedeného příspěvku:

Smluvní pokutou se dá zajistit jakékoli porušení závazku, nejen včasné zaplacení, třebaže se jedná přirozeně o nejčastější případ. Např. pokud se zhotovitel opozdí s předáním díla o více než 5 dnů, je povinen zaplatit smluvní pokutu 20 000 Kč, nebo jestliže dodavatel nezajistí přepravu zboží, zaplatí smluvní pokutu ve výši dvojnásobku přepravních nákladů, které vzniknou odběrateli, anebo jestliže si kupující neodebere objednané zboží do 24 hodin od avíza dodavatele o připravené dodávce, musí zaplatit smluvní pokutu 10 % hodnoty zboží.

V praxi zcela převažuje přístup, kdy ujednání o smluvní pokutě je přímo součástí zajišťované smlouvy, lze ovšem se stejným právním účinkem sjednat smluvní pokutu samostatně s odkazem na zajištěný závazek. Druhý případ bude namístě pokud zajišťovaná smlouva byla sjednána pouze ústně, musíme totiž mít na paměti, že ujednání o smluvní pokutě musí být vždy v písemné formě, jinak je absolutně neplatné, byť by s ním dlužník i následně souhlasil, takovéto plnění by bylo třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení věřitele bez právního důvodu. Problémy při soudních přích občas způsobují nestandardní pojmy použité v těchto ujednáních jako např. pokuta, sankce, náhrada, finanční vyrovnání, penále, odškodnění, atd. Pro posílení pozice věřitele s ohledem na jednoznačnost právních úkonů je proto vhodné bazírovat na přesném vyjadřování v právu známých pojmech, popř. využitý pojem definovat odkazem na právní předpis, všeobecné obchodní podmínky apod.

Dlužníci by neměli příliš sázet na možnost soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, protože přístupy soudů k této otázce bývají značně odlišné. A na druhé straně věřitelé by neměli doufat, že jim protřelý právník u soudu "rozumnou" výši smluvní pokuty obhájí. Jisté je jen to, kam až může smluvní pokutu soud snížit - na úroveň výše škody vzniklé do doby příslušného soudního rozhodnutí, přičemž prokázání této škody bude povinností věřitele. Praktická je i návazná skutečnost, že pokud porušením povinnosti zajištěné smluvní pokutou vznikne škoda až po soudním rozhodnutí ve věci její nepřiměřené výše (např. neodebraný výrobek se nepodaří prodat jinému), bude mít věřitel nárok na náhradu škody pouze do výše smluvní pokuty.

Jak již zaznělo, nárok na smluvní pokutu věřiteli vzniká i když mu škoda vůbec nevznikla. Jestliže mu ale vznikla škoda, nemá vedle smluvní pokuty již nárok na náhradu škody, ledaže by to bylo smluvními stranami výslovně dohodnuto. I v obchodních vztazích totiž obecně platí § 545 odst. 2 občanského zákoníku. Typicky půjde o dovětek obchodních smluv: "Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo na náhradu škody.", popř. "Poškozená strana má právo na náhradu škody přesahující zaplacenou smluvní pokutu." apod. 

Sankce nemusí schvalovat rada, ta jen schvaluje smlouvu, toto je již plnění - dodržování smlouvy v rámci pracovního výkonu zaměstanců úřadu. V zásadě bychom se spíše měli na to dívat opačně - pokud by jednoznačně nárok na sankci vznikl a nebyl by ze strany obce vymáhán, tak se bavíme o tom, že obec nehospodaří s péčí řádného hospodáře (pokud by dokonce došlo k dohodě, že sankce nebude uplatňována a že dojde k jejímu prominutí, je otázkou ve vazbě na výši, zda by se nemělo jednat o krok k projednání v zastupitelstvu ...) 

Dotaz na datum zařazení - zde je otázkou, proč nebude užívána. Dle vyhlášky 410/2009 Sb. se zařazuje stavba do majetku, když je "provozuschopná" - splňuje podmínky stanovené předpisy, což je většinou po nabytí právní moci kolaudace. Pokud např. však kolaudace obsahuje vady a nedodělky, které je potřeba odstranit, aby mohla být stavba k užívání, tak je možné i pozdější zařazení do majetku, tj. k datu, kdy je stavba opravdu provozuschopná.  (IS a ZN)

Obec nechala vyrobit knihu. Celkové náklady jsou vyšší než cena, za kterou se bude kniha prodávat. Část výtisků se rozdá. Jak to bude s účtováním a aktivací, když nemůžu vycházet z toho, že prodejní cena odpovídá ceně výrobku.

Ohledně ocenění výrobku prodejní cena nic nemění, dle nákladů na výrobu (autorská práva, tisk, sazba...) zavedete 123 MD /508 D. 

Je však vhodné na prodejní cenu sníženou o náklady s prodejem (např. 10-20%) provést OP v takové výši, aby ocenění výrobků odpovídalo této ponížené prodejní ceně. Zápis OP je 556 MD / 184 D. 

V roce 2012 jsme zaplatili za projektovou dokumentaci a elektromontážní práce. U projektové dokumentace byla sazba 20% DPH a u prací PDP taky 20%. DPH jsme promítli do přiznání DPH. V současné době se zjistilo, že tato částka byla vyfakturována neoprávněně a byl nám vystaven opravný daňový doklad, který je stejný jako fakturovaná částka s opačnými znaménky. Můžu tuto fakturu proúčtovat také na stejné účty jako loni (stavba ještě není dokončena a je stále účtováno na 042. Pokud dodavatel má na faktuře uvedenou sazbu 20% a v letošním roce je sazba 21% nevím jestli je tento postup správný. Pokud ano, tak nevím kam ji uvést v daňovém přiznání.

Ohledně účtů - souhlasím s minus 042.

Pokud opravujeme v takovýchto případech, pak je to oprava podle §42 zákona o DPH a podle §42 odst. 4 se uplatňuje sazba DPH u původního plnění. Dáváte to do úplně stejných řádků (jen s minusem), kam dáváte běžné přiznávání či odpočty DPH... - samozřejmě jen Vám to nebude matemeticky vycházet na 21% (základ daně a daň) - ale skutečně tak to je a je to v pořádku (není to jediný případ - třeba máte nárok uplatnit něco z před 3 let v běžném přiznání - to byla snížená sazba pokud si pamatuji 10% - tedy klasicky dáte do odpočtu DPH ve snížení sazbě, i když je nyní 15% ...) - skutečně nehledejte v tom žádnou vědu. ZN

Jakou položkou zaúčtovat vrácení transferu obci za úhradu provozních výdajů za dojíždějící žáky. Byla mylně vypočtena částka, kterou nám zaslali obce za dojíždějící žáky a nyní část transferu naše město vrací obcím zpět. Lze použít položku mínus - 4121? Obce by si zaúčtovaly mínus - 5321. Platby se týkají roku 2013.

Lze použít u vás -4121 a u obce platící -5321, ale tím, že je to meziroční vracení je možná vhodnější i finanční vypořádání - tj. u vás 5367  a u příjemce 2226. U obou s odpa 6402. Musíte se dohodnout, abyste obě obce postupovaly návazně.

Jen je ještě se potřeba zamyslet i nad účty, když asi nebyly dohady (píšete, že bylo chybně spočítáno), tak -672 u vás a -572 u obce, která platila. Pokud je to významná částka, tak u obou na 408. 

Pokud je již majetek zařazen a odpisuje se (vlastní zdroj + dotace + investiční příspěvek obcí), již není možné zpětně se vracet do majetku a měnit poměr mezi vlastním zdrojem a příspěvkem obce a dotací na základě nových skutečností (např. dotace je menší nebo větší, obec nemá peníze, dojde ke změně zásad financování apod.)? Tyto skutečnosti pravděpodobně nastanou v průběhu stavby, ale již byla zařazena ČOV na základě kolaudace.

Do účtů 021 a 403 se zasahuje tehdy, když se prokazatelně jedná o chybné ocenění při zařazení, nebo o chybnou hodnotu 403. Ne v případě, kdy došlo jen k dohadě a výsledek byl pak jiný. Dle bodu 4.6. CUS 710 a dle bodu 4.2.6.. CUS 709 pak se rozdíly vzniklé po zařazení v případě 02x dávají na 551 a v případě 403 na 672. Musí se však asi řešit případ od případu. Váš případ bych vyhodnotila spíše na jednorázové úpravy 403 přes 672 bez zásahu na kartu. Je však dobré si na kartu majetku udělat poznámku o skutečné výši 403 k majetku po vyjasnění financování, i když původní 403, která se bude rozpouštět proti odpisům bude jiná.  

Dobrý den, dostal se mi do ruky rozsudek soudu, z kterého vyplývá, že syn po matce, která byla ubytovaná v naší ubytovně (odvádíme z těchto příjmů DPH) a zemřela, nepředal ve stanoveném termínu její pokoj. Tím ovšem došlo k bezdůvodnému obohacení, které bylo vyčísleno na 108 tis. Kč. Tato částka odpovídá výši nájmu a úhrad za služby spojené s užíváním pokoje na ubytovně + náhrady nákladů řízení a prodlení. Jmenovaný pán tam sice nebydlel, ale nevyklidil. S největší pravděpodobností nám ani částka nebude uhrazena. Ale jak máme částku 108 tis. Kč předepsat? Jako náhradu škody - bez vlivu na DPH - nebo jako nájemné a odvést z toho DPH ale k jakému datu? Rozsudek byl k 29.8.2013 a zase se na účtárnu dostal až teď.

Podle mne v tomto případě vyčíslujete škodu - vy jste neposkytli službu, ale jedná se fakticky o sankční platbu. Proto jsem přesvědčen, že toto uděláte v režimu mimo DPH (není to plnění) - tedy neodvádět.ZN

obec pořídila plot kolem kompostárny vlastními náklady. 042 30 496,- 501 15 137,- 521 23 600,- 524 8 024,- Nevím zda naúčtovat MD 042,501,521,524 / DAL 506 a jak zařadit na 021 ?

Zaúčtuje se jen aktivace DM takto  042 MD / 506 D ve výši 501,521 a 524 ke stavbě a pak se zařadí 042 do majetku zápisem 021 MD / 042 D.  Ve výkazu ZZ zůstanou nákladové účty 501, 521 a 524 které vstoupily do DM a proti nim bude jejich snížení na 506 D. Proto se využívá účet 506 D, aby se při aktivaci nemusely minusovat různé nákladové druhy (nejen proto, ale i proto...).