Dotazy

Žádáme po zakládní škole, aby celý hospodářský výsledek převedla zřizovateli, provádíme to podle zákone č. 250/2000 Sb tímto zápisem: - ZO projednalo a schválilo převod hospodářského výsledku ZŠ ve výši 75 003,66 do rezervního fondu podle § 30 odst.1, následně převod do investičního fondu podle § 31 odst.1 písm. g) a převod do rozpočtu rozpočtu zřizovatele podle § 31 odst.2 písm.c zákona č. 250/2000 Sb. Při kontrole z krajského úřadu, nám bylo sděleno, že se hospodářský výsledek převede rovnou do rozpočtu zřizovatele tímo zápisem: - ZO projednalo aschválilo převod hospodářského výsledku do rozpočtu zřizovatele. V zákoně č. 250/2000 Sb jsem takovou možnost nenašla.Tam se uvádí , že rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace.

Váš postup je jednoznačně více v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. Možnost odebrání celého VH PO sice zřizovatelé využívají, ale pro soulad se zákonem 250 to dělají vámi popsaným způsobem dle bodu 1. 

Níže uvádíme z materiálu MF (Vašeho případu se týká zejména to tučné):

Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací

ing. R. Kotrba

 Podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, příspěvková organizace hospodaří především s finančními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, neboť zřizovatel poskytuje své příspěvkové organizaci příspěvek na provoz (§ 28 odst. 2) a investiční dotaci do jejího investičního fondu (§ 31 odst. 1 písm. b) citovaného zákona).

Podle ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. může zřizovatel uložit příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu, a to

§        odvod provozních prostředků,

§        odvod investičních prostředků,

§        odvod za porušení rozpočtové kázně.

Nařídit odvod může zřizovatel v průběhu kalendářního roku ze závažných, objektivně působících příčin (§ 28 odst. 5).

Odvod investičních prostředků z investičního fondu příspěvkové organizace do rozpočtu zřizovatele je možno nařídit kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod za porušení rozpočtové kázně uskutečňuje příspěvková organizace zásadně vždy ze svého rezervního fondu, a to kdykoliv v průběhu kalendářního roku. Odvod provozních prostředků je možno uložit před ukončením kalendářního roku a uzavřením účetních knih. Po skončení roku vykáže příspěvková organizace hospodářský výsledek, V případě, že docílí zlepšeného hospodářského výsledku, provede odvod do fondu odměn a potom do rezervního fondu (§ 30 odst. 2). Z uvedeného vyplývá, že nelze „odvést zisk od organizace s kladným hospodářským výsledkem“.

Po uskutečnění přídělu do rezervního fondu a fondu odměn lze tyto fondy používat podle ustanovení § 30 a § 32 zákona č. 250/2000 Sb. Použití rezervního fondu je taxativně stanoveno v § 30 odst. 3 a 4; z toho plyne, že není možné nařídit odvod prostředků rezervního fondu do rozpočtu zřizovatele. Zřizovatel může dát souhlas své příspěvkové organizaci, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Čerpání prostředků investičního fondu se uskutečňuje podle ustanovení § 31 odst. 2 a 3, mj. i k odvodu do rozpočtu zřizovatele, jestliže to nařídil.

Usnesení zastupitelstva : zastupitelstvo obce schvaluje navýšení rozpočtu své PO o 400.000,- (2013) s účelovým použitím na zbudování dětského hřiště. Po obdržení dotace (2014) bude přebytek hospodaření ZŠ ve výši dotace 260.000,- převeden na účet zřizovatele. Příspěvek jsem zaúčtovala 401 MD/349 D 400,- 349 MD/ 231 § 3113 pol.6351 D 400,- Zapojit do rozpočtu 2014 očekávaný příjem od PO ve výši 260.000,- a jak? Děkuji za odpověď.

Tento postup není moc dobrý, protože dle zákona č. 250/2000 Sb. nemá zřizovatel možnost v souladu se zákonem odebrat zlepšené VH PO. (I když jste morálně zcela v právu.)

Doporučují se obecně v případech předfinancování PO 2 možné postupy: 

1. Půjčka PO

Nevýhody - musí se k březnu každoročně obnovovat; dále se pak skutečná dotace může lišit od očekávání a z části půjčky se stává příspěvek. 

2. Poskytnout dotaci formou dotace k vypořádání, tj. dát jakoby zálohu. I když dotace na pořízení DM pro PO  není v režimu transferů, může být vedeno na 373 (471) a na 401 se změní jen v té výši, co PO zůstane jako dotace od zřizovatele. Tj. zápis převodu PO jen 373 (471) / 231 3113 6351. 

Dohadovat 401 zde každoročně nemusíte (není dle CUS 703, tj. není povinné), Vypořádání by pak bylo, že PO to, co získá na dotaci vám vrátí jako zálohu, tj. vy jen přijmete 231 3113 2229 (ve stejném roce minus 6351) a to, co jim zůstane jak dotace na pořízení DM od vás jen zaúčtujete 401/349 a 349/373 (471). 

Pak by bylo dobré změnit i usnesení, např. takto: 

Zast. schvaluje poskytnutí zálohové dotace na pořízení DM z důvodu předfinancování dotace... záloha na dotaci bude vypořádána po vypořádání dotace ze strany příjemce, tj. PO s poskytovatelem ...

Zapojení do rozpočtu - když v následujícím roce, tak položka 2229 a odpa 3113. Zapojit do rozpočtu lze. 

V roce 2010 byla přetrasnformována PO města na a.s.. Jednalo se o Správu nemovitostí. Město má vůči společnosti peněžitou pohledávku z titulu smlouvy o prodeji podniku - správa nemovitostí má uhradit městu kupní cenu prodaného podniku ve výši zhruba 24 milionů se splátkami až do roku 2018. Město je jediným akcionářem. Pohledávka byla v roce 2010 zaúčtována 311/646. Město je plátcem DPH. O pohledávce bylo účtováno tak, že není předmětem DPH. Nyní v roce 2013 byla sepsána smlouva o upsání akcií a o započtení pohledávek, ve které se město upsalo ke zvýšení základního kapitálu společnosti o 30 ks kmenových akcíí na jméno ve jmenovité hodnotě po 200.000 Kč, které budou vydány v listinné podobě s tím, že emisní kurz upisovaných akcí je roven jmenovité hodnotě akcíí a činí celkem 6 mil. Kč. Smluvní strany se dohodly, že na pohledávku společnosti vůči městu na splacení emisního kurzu akcií započítávají pohledávku města za správou nemovitostí z roku 2010 ve výši emisního kurzu, tzn. 6 mil. Kč. Prosím o radu, jak uvedené skutečnosti zaúčtovat.

Takže toto je standardní případ zvyšování základního kapitálu - tedy bude se účtovat o závazku z úpisu akcií - MD 043/Dal 368, dále pak dle dohody o zápočtu MD 368/Dal 311 (je to jen účetně, do RS to nepůjde - není tam finanční tok) a podle zápisu navýšení ZK do rejstříku MD 061/Dal 043.

DPH OK - prodej podniku plátci je mimo DPH.

Prosím o konsultaci k postupu proúčtování dotace na vrty: Proúčtování dotace „Lukoveček – posilové vrty pro veřejný vodovod“ 2011 Faktura za projekt 30.000,- (neúčtován % podíl) 2012 Smlouva o poskytnutí podpory a rozhodnutí - předpis podmíněné pohledávky na základě dohody MD 942 XXX/ 999 0942 764.713,80 Kč Faktury: Dokl. č. 1009/05 15.600,- 042/231 § 2310 pol. 6121 Dokl. č. 1027/09 9.600,- 042/231 § 2310 pol. 6121 Uznatelné výdaje 25.200,- K 31.12.2012 zaúčtováno jednorázově Část EU (ERDF) 85% 21.420,- / D 231 0010 2310 6121 53 5 15827 NZUZ Část SR (SFZP) 5% 1.260,- / D 231 0010 2310 6121 53 1 90877 NZUZ Část VZ 10% 2.520,- / D 231 0010 2310 6121 53 1 00000 NZUZ 25.200,- / D 231 0010 2310 6121 2013 Faktury: Dokl. č. 1018/03 22.266,- 042/231 § 2310 pol. 6121 Dokl.č. 1007/04 736.093,- 042/231 § 2310 pol. 6121 Uznatelné výdaje 758.359,- Jednorázově zaúčtováno DAL NZ UZ Část EU (ERDF) 85% 644.605,15 / 231 0010 2310 6121 53 5 15827 Část SR (SFZP) 5% 37.917,95 / 231 0010 2310 6121 53 1 90877 Část VZ 10% 75.835,90 / 231 0010 2310 6121 53 1 00000 758.359,- / 231 0010 2310 6121 05/2013 kontrola z MZP – předloženy všechny faktury – žádost o proplacení 06/2013 AVIZO - snížená výše podpory (náklady na vrty byly nižší než rozpočet ) 07/2013 – příjem dotací na účet ČNB Příjem dotace ERDF 670.147,82 Kč MD231 4216 NZUZ 53 5 15827/374 D Příjem dotace SFZP 39.420,46 Kč MD231 4213 NZUZ 53 1 90877/374 D Odúčtování podrozvahy v původní výši 764.713,80 Kč MD 999 0942 / D 942 Podklady k závěrečnému vyhodnocení mají být k 30.11.2013. Dotaz: Zapomněla jsem k 31.12.2012 proúčtovat dohad dotace 388/403 22.680,-. Mám udělat jednorázový dohad ve výši 705.203,10, co mám dělat se vzniklým rozdílem mezi obdrženou zálohou dotace a dohadem? Vrty jsou hotové, ale nejsou zatím napojeny na veřejný vodovod (nejsou v užívání), zůstanou tedy viset na 042 ? Co potom dělat s dotací (z hlediska rozpouštění) po jejím schválení a vypořádání .

Nejprve k účtování – vše se jeví dobře, jen mi chybí u toho rozúčtování na % u součtu, že by měl být s minusem na D – v logice : suma minus = 85/5/10 % plus

 Ohledně dohady, u 403 se moc nestalo (pokud neděláte PAP), když se dohada opomene a přitom nedošlo k zařazení majetku do užívání, a to proto, že  403 nenarušuje akruální princip. Nyní udělejte dohadu ve výši, v jaké opravdu očekáváte výši dotace, tj. za oba roky v součtu (388 MD / 403 D). Nevadí, když bude dohada v jiné výši, než jsou zálohy, tyto dvě hodnoty se rovnat nemusejí. Až vám přijde potvrzení o přiznání dotace, tak se účtuje:

Předpis nároku na dotaci 346 MD / 388 D a případně +/- 403 D, pokud se ani tato dohada nebude ještě přiznané výši dotace rovnat. Pak se zúčtuje záloha s pohledávkou 374 MD / 346 D, a pokud bude záloha vyšší, než nárok, tak se část dotace vrátí zápisem 374 MD / 231  -4216 a -4213, případně dle pokynů poskytovatele přes položky finančního vypořádání.  Dotace zůstane na 403 do doby, než se zařadí majetek do užívání, až po zařazení do užívání, v době, kdy se začne odpisovat, se také začne dotace rozpouštět do výnosů zápisem 403/672. 

Chtěla bych se zeptat na knihy a časopisy, které musí obec dle zákona odebírat. Jedná se mi konkrétně o Finanční zpravodaj od SEVT, a.s. a Sbírky zákonů ČR od Moraviapress,a.s. Obě dvě publikace jsou nám k ničemu, ale bojím se jejich odběr zrušit, protože mi bylo řečeno, že je musíme dle zákona odebírat, ale nevím podle jakého zákona, nebo zda se to už nezrušilo...děkuji za odpověď.

Posílám Vám mailem stanovisko ODK z MV, kde je problematika vysvětlena. Není povinnost odebírat, je možné jen tisknout z ověřených zdrojů. Občané nejsou moc zvyklí chodit se na obecní úřad do zákonů dívat, je to pak zbytečný výdej obce. Doporučuji obcím si vyžádat na MV nové stanovisko z důvodu možnosti úspor, případně požádat o pomoc SMO. Dle mého názoru je to již dávno přežitek. 

ČEZ nás požádal o odkoupení trafostanice - zjistili jsme, že ji nemáme v inventuře. Po vzájemné dohodě jsme nechali ocenit stavební a technologickou část trafostanice s tím, že za cenu podle znaleckého posudku ji ČEZ koupí. Protože ve směrnici máme znalecký posudek jako RH a záměr prodeje je stále v platnosti, zaúčtovala jsem cenu z posudku 021/407 . (Brala jsem to, jako by cena stavby a odpisy byly doposud v účetnictví nulové a teď je to stavba určená k prodeji oceněná RH, která se do doby prodeje odepisovat nebude. Proto jsem neúčtovala trafostanici jako nalezenou, tj. D 401). Je to správně?

To je velmi zajímavý účetní případ. 

Když zaúčtujeme 021/401 jako inventarizační přebytek, tak máme hodnotu stavby určenou k prodeji a zároveň je to hodnota RH, tj. nevznikla by žádná 407 jako rozdíl z ocenění. Při prodeji dojde k tomu, že na 646 bude hodnota ZP( tržba z prodeje) a také taková bude na 553 , (553/021)  tj. do VH nula. 

V případě vaší volby účetního postupu nahlížíme, že máme nulovou hodnotu majetku a dáváme hodnotu RH přes 407. Zaúčtování prodeje bude ve výši RH na 646 (tržba z prodeje) a 553/021 a 407/664, což se vynuluje. Pak zde nám vyjde zisk ve výši znaleckého posudku, tj. ve výši tržby z prodeje. 

Dle mého názoru je účetně a v souladu s ČÚS 709 a 710 více první varianta přes 401. Asi i více v souladu s věrným obrazem, protože je pravděpodobné, že jste trafostanici postavili a nikdy ji do nákladů nedostali. 

Ten argument - že hodnota stavby = odpisům, tj. že v účetnictví bylo nula, vypadá sice logicky, ale je účelový, protože to tak asi určitě nebylo. Spíše historickou chybou nebyl majetek podchycen a obsahově se jedná o inventarizační rozdíl..

Opět směnná smlouva,ale prošla jsem snad všechny dotazy,ale stále nevím jak zaúčtovat. Obec směnila 169 m2 s občanem za 170 m2-ceny nejsou ve smlouvě uvedeny. Za GP jsme zaplatili 5 445,- Kč,obec prodává místním občanům pozemky za 25,-/m2,účetní cena pozemků je 2,976 Kč a právníkovi jsme zaplatili 5 066,- Kč za vklad na KÚ a právní služby. Poraďte mi prosím,jak toto správně zaúčtovat .

Když není cena ve smlouvě uvedena, tak oceňujeme RPC. Pak tedy  170*25 = 4250.

Částky jsou to nevýznamné, tak nebudeme dělat nic s RH. 

1. Předpis pohledávky z "vydání" mého pozemku: 311/647 ve výši 4250 (částka 4250 je jakoby , co za můj pozemek utržím) 

2. Předpis závazku z pořízení pozemku: 042 MD / 321 D rovněž ve výši 4250

3. Kompenzace 321/311 ve výši 4250

4. Vyřazení mého pozemku z účetnictví: 554/031 ve výši 2976

5. Zařazení pozemku do účetnictví : 031/042 ve výši 4250

Platbu za GP a právníkovi dát do nákladů na 518. V případě ocenění RPC - cena již obsahuje výdaje související s pořízením, pak již nevstupují do ceny nového pozemku, a to ani jednou polovinou, to využíváme jen při ocenění pořizovací cenou, kdy ceny jsou ve smlouvě uvedeny. 

Obec v tomto roce provádí stavební práce : - na akci "Zateplení Obecního úřadu a Kulturního domu " - zateplení a výměnu oken na obou dvou budovách , rekonstrukce podlahy na kulturním domě . Celá akce je investiční.Na jaký paragraf tuto akci zařadit, zatím máme par. 6171. Druhá akce, kterou obec provádí jsou stavební práce na : "Přístavba a stavební úpravy víceúčelového společensko-kulturního objektu v obci" provedení nové podlahy na jevišti, opravy vnitřních omítek, výměna elektroinstalace, výměna rozvodů ÚT, výměna nových otopných těles, výměna střešní krytiny, výměna dveří. Celá akce je investiční. Týká se jedné budovy. Na jaký paragraf tuto akci zařadit, na par. 3319 ost. záležitosti kultury nebo 3392 - zájmová činnost v kultuře.

Ohledně prvního dotazu - zde nevím, zda se jedná o jednu budovu - pak je dobře volba převažujícího odpa. Pokud se práce týkají dvou budov, tak je vhodné odpa rozdělit dle výdajů na jednotlivé budovy, pro kulturní dům používáme odpa 3392. Čímž jak tak koukám odpovídám i na druhý dotaz. 

Ohledně popisu investice - kromě přístavby vypadají popsané práce spíše na opravu, jen prosím ověřte, že se např. musely udělat jako vyvolaný náklad přístavbou. Jinak by možná bylo správnější se pokusit rozdělit zásahy do majetku na TZ a na opravy. 

Chtěla bych se zeptat na jakém základě, nebo kde bych mohla najít oporu proč se od letošního roku do přílohy část A.5. na řádek 3 nezahrnují daně ze mzdy jako nedoplatek. Když nemáme žádné jiné nedoplatky daňové tak je řádek 3 nulový. Někteří kontroloři tvrdí, že tam nemá být 0.

O tom se vedla několik let diskuse, protože se do přílohy automaticky psaly hodnoty ve výši rozvahy z příslušných 34x. Ta informace neměla pak žádný přínos, v příloze totiž jsou obsahově vymezeny A.5. "o výši daňových nedoplatků", narozdíl od VZP a SP, kde se mluví o splatných závazcích. Zálohy na daně z příjmů a daňové závazky ještě nemusí být nedoplatky. Pro správné uvedení v příloze zvolili dodavatelé SW systém analytik, kde se evidují nedoplatky (tj. závazky po splatnosti) v účetnictví na jiné analytice od závazků z daní do splatnosti. Takže pokud nemáte daňově nedoplatky, tak je dobře v příloze nula. Kontrolory prosím odkažte na obsahové vymezení A.5. (§45) ve vyhlášce 410/2009 Sb. 

1) Dostali jsem úvěr 1 000 000,- ( 231/0015 )8123 MD, 451/0230 D) teď jsme uhradili z úvěrového účtu fakturu nevím, jak mám zaúčtovat. Jestliže zaúčtuji 321/451, ve výkazu na 231/0015 8123 mám 1817131,- (úvěr i fakturu). 2) V roce 2012 jsme vystavěli víceúčelové hřiště a nyní jsme zakoupili stožáry 6ks (68907,-Kč), projektová dokumentace - osvětlení (12100,-Kč) a projektová dokumentace - sociální zařízení víceúčel. hřiště (9000,-Kč). V letošním roce již žádnou výstavbu neplánujeme, jak mám vše zaúčtovat. Předem děkuji.

1. To je divné, jestli vám dali úvěr na ZBÚ, tak jste přeci museli zaplatit fa ze ZBÚ? Pokud vám úvěr na ZBÚ nepřevedli, tak nemůžete účtovat 231/451, protože to by vám zůstatek ZBÚ na účet 231 nesouhlasil.

O úvěru v případě, že se proplácí faktury přímo z úvěru se účtuje takto: 321 MD / 451 + RS D a položku 8123 si vygeneruje SW automaticky z obratu účtu 451.  

2. Předpokládám, že tedy máte již víceúčelové hřiště v užívání, tj. zařazeno do majetku na účtu 021. Pak to vypadá, že stožáry budou asi TZ hřiště, ty by měly navýšit hodnotu 021. Ta projektová dokumentace vypadá, že nadále ještě budete hřiště technicky zhodnocovat, ale zatím máte jen projekty, tj. jedná se o nedokončené TZ, i když se letos nebude stavět, tak se asi bude stavět sociální zařízení a osvětlení v budoucnu. Když bude součástí stavby hřiště, tak je asi dobře na 042 a tam zůstane až do dokončení. Jen upozorňuji, že toto odhaduji, na přesnou odpověď mám v dotazu málo informací ( osvětlení zda bude TZ hřiště, nebo vlastní stavba..., zda se jen projektová dokumentace nedodělávala již k hotovému ...apod.) 

Na území obce je rybník, který jsme koupili od firmy provozující rybníkářství pro využití k rekreačnímu rybolovu dětí i dospělých. Na kupní smlouvě je, že firma prodává p.č. 1111 o výměře 6 000 m2 vodní plocha, nikde se nemluví o stavbě. Koupi jsem zařadila tak, že jsem kupní smlouvu rozdělila na dvě části - pozemek 6000 m2 x 3,80 Kč a zbytek na stavbu - rybník (hloubka vody u výpustě je více jak 05 m). Stále si nejsem jistá zda je to správně, prosím proto o Váš názor, za který předem velmi děkuji.

Zpravidla se opravdu u rybníka jedná o pozemek - vodní plochu i o stavbu. Zavedením majetku jak do pozemků, tak i staveb si můžete do budoucna ušetřit dost starostí, např. při opravách hráze, u dotací na rybník apod. Teď jen k ocenění - lepší by bylo ocenit pozemek rozvrhem kupní ceny dle znaleckého posudku na rybník (ale nevím, zda v ZP byla uvedena cena i stavby?) , i když daňové riziko je zde nižší, než v jiných případech, protože zpravidla u rybníku nelze prodat pozemek bez stavby...

Rekapitulace: Myslím, že jste udělala asi nejlíp, co jste mohla. Určitě jste tímto pořídili i stavbu; když v součtu vaše ocenění stavby a pozemku dá kupní cenu, tak byste neměla být v žádném velkém riziku. 

V loňském roce jsme zaplatili na zálohách na poplatek za znečištění ovzduší 18 tis. Účtovala jsem 314/231 § 3634 pol. 5362. Po změně legislativy již do kategorie plátců poplatku za znečištění ovzduší za rok 2012 nespadáme. Na základě žádosti nám CÚ tyto zálohy vrátil. Mohu zaúčtovat pol. 5362 mínusem nebo raději použít pol. 2324?

Doporučuji položku 2324,  tu vám nemůže s ohledem na text vyhlášky k RS nikdo vytknout. Byla by asi i možná položka 2222, ale ta 2324 je obecnější. Prosím ověřte však, zda jste neudělala dohadu na náklady ve výši zálohy 538/389, jinak by bylo potřeba ještě obráceně opravit tento zápis, tj. zápisem 389/538. 

V roce 1998 obec začala stavět 3 bytové domy po 6-ti jednotkách - celkem 18 bytových jednotek s pomocí dotace od státu a příspěvků budoucích vlastníků. S vlastníky je sepsaná smlouva o smlouvě budoucí, kde se jim jednotka převede 20 let po kolaudaci. 20 let musí být jednotky ve vlastnictví obce kvůli dotaci. Vlastníci se nastěhovali v roce 2000 bez kolaudace na předčasné užívání. Do minulého roku probíhal soudní spor se stavební firmou, nakonec došlo k mimosoudnímu vyrovnání. V letošním roce se bj zkolaudovaly a my je musíme zařadit do majetku (do této doby byly na 042 za 47 miliónů). Jak nastavit dobu odepisování, když stavba není nová, je používaná od roku 2000 a my nevíme, jestli se bude muset dodržet lhůta 20 let po kolaudaci, nebo se dostane výjimka a bude se vlastníkům převádět dříve?

Odpisy byste měli stanovit tak, aby k datu prodeje byla zůstatková cena majetku zhruba ve výši prodejní ceny, to je ten nejrovnoměrnější způsob rozložení nákladů do období. Takže zapomeňte na nějaké doby životnosti a nechte si schválit výjimku pro odpisování bytů, které budou v budoucnu prodány při dodržení pravidla - roční odpis bude odpovídat takové výši, aby během zbytkové doby užívání byla zůstatková hodnota rovna předpokládané prodejní ceně. Pozor však na 403, pokud byla dotace, tak odpis by měl být  vyšší o část 403/672, která se k odpisu takto rozpustí. 

Raději dám příklad: 

Mám budovu za 47 mil. Kč, dotaci 23,5 mil. Kč. Zahajuji odpis až po 13 letech užívání, protože nebylo zkolaudováno, což je v pořádku, zařadit mohu až zkolaudované - zde upřednostníme požadavky předpisů nad reálnou skutečností, že již je k datu zahájení opotřebováno, odpisy nebylo možné dělat. Prodejní cena 20 mil. Kč. 

Prodám za 7 let ? (dle podmínky dotační smlouvy musím až za 20 let po kolaudaci - vy se pokusíte o změnu, aby vám těch 13 let bez kolaudace do blokační doby započetli?)

Nechám příklad na 7 let.

Plánuji odpis takto: k datu prodeje bude 20 mil. tržba z prodeje a 403/672 ve výši zůstatku dotace. Dotace je 50% pořizovací ceny, výpočet 20x2 (tržba z prodeje 20 = 50% odpisů). K datu bude výnos 646 ve výši 20 mil. výnos 672 z rozpuštění dotace ve výši 20 mil. Kč a náklad z vyřazení majetku (553) 40 mil. Kč. Takže odpisy na těch 7 let by byly 1 mil. Kč ročně a rozpuštění dotace 500 tis.ročně. 

Kdyby byla dotace 30% vstupní ceny, tak je výpočet, kolik má být zůstatková cena k datu prodeje tak, že tržba je 70% hodnoty majetku na vyřazení ....pak by byl výnos 646 ve výši 20 mil. Kč, 672 z rozpuštění dotace ve výši 8,5 mil. Kč a zůstaková 28,5 mil. Kč. atd

1) Obec založila vlastní s.r.o., kam má zaslat na účet vklad 200 tis. Kč., který se jí bude v následujících letech po částech vracet. 2) Obec jiné obci posílá investiční příspěvek na obec rozhlas, který bude součástí integrovaného záchranného systému. Až v dalších letech bude převedena část rozhlasu na obec, zatím bude v majetku obce, která dostane příspěvek. Prosím o zodpovězení 2 dotazů, jak mám zaúčtovat, včetně příp. předpisu.

Vklad do základního kapitálu se vám vracet nebude, je možné, že budete dostávat podíly na zisku, ale ty se musí danit 15%, tak si zpravidla obce toto od své s.r.o. nevybírají a provádí se jinou alternativou pro daňovou optimalizaci (nájemné apod.). 

Vklad se účtuje: 043 MD / 368 D k datu upsání, převod peněz na zvláštní účet banky před zápisem společnosti do OR: 368 MD / 231 odpa dle činnosti s.r.o. as pol. 6202 D. Zápis do OR: 061 (062,069 dle vlivu, zde asi 061 že bude 100% vliv) MD / 043 D. 

Ohledně toho druhého dotazu - to není až tak jednoduché odpovědět, pokud neznám smlouvu. Posílám vám řešení podobného případu, kdy jedna obec staví i pro druhou kanalizaci, ale tam se jednalo o hodně významné částky, kdy jsem se bála dát vše do nákladů kvůli poškození druhé obce. Podívejte se na to, když nebude vyhovovat, tak se ještě ozvěte, budu počítat pořád za jeden dotaz. 

Dobrý den, prosím Vás o radu ohledně nájmu za kanalizaci. Uzavřeli jsme koncesní smlouvu o provozování kanalizace v majetku obce. Nájemné za první kalendářní rok činí 416.000,-. Nejsme plátci DPH a jde mi o to jestli se tento nájem započítává do obratu. Podle určitého výkladu je třeba na toto tvořit rezervní fond a tudíž tyto příjmy chápat jako tvorbu a ne jako výnos - tím by do obratu nevstupovaly. Děkuji Vám za odpověď zda je nutný rezervní fond a zda tento příjem má vstupovat do obratu DPH.

Můj pohled na věc je takový, že právně musíme rozdělit dvě věci - úplata za užívání kanalizace - to je nájemné a je to obecně plněním načítaným od obratu. To, kam musí být dané prostředky směřovány (tedy případně tvorba fondu u vás) je již věcí druhou.

(Z mého pohledu došlo mezi vaší obcí a nájemcem k naplnění všech atributů z hlediska uznání daného plnění jako plnění, které je předmětem daně - je to poskyntutí infrastruktury, je sjednána úplata a nelze dle mého názoru toto uznat za výkon veřejné správy).

Ohledně rezervního fondu - je to nová úprava předpisu (vodního zákona), kdy je požadováno ve výši plánu oprav i deponovat peníze (jakoby na opravy peníze šetřit). Pak by byl peněžní fond 236 vhodný. Je to však novum a zákon nedal žádná pravidla, snažili jsme se o tom něco poměrně bezúspěšně zjistit a nakonec jsme se shodli, že počkáme na vývoj předpisu. Nějaké info k rezervaci peněz na opravu vodohospodářského zařízení posílám v dalším mailu, ale je to opravdu zatím neřešitelné. Ohledně té argumentace - tvorba fondu není výnos, tak to není. Nájem je výnos, tvorba fondu může být na 548 jako náklad, nebo ve snížení zdrojů zápisem 401/419. Výnos však nájem je vždy, je mi líto.