Dotazy

Naše město vede hospodářskou činnost, jejíž předmět je přesně vymezen a schválen radou. Pro hospodářskou činnost sestavujeme samostatný rozpočet, který necháváme schválit zastupitelstvem v okamžiku, kdy se schvaluje rozpočet hlavní činnosti. Rozpočet pro VHČ není podrobný, je stanoven rámcově asi takto: Příjmy – nájem byty, nájem nebyty, zapojení fin. prostředků z minulých let. Výdaje – mzdy + pojištění, služby, energie, opravy, investiční akce (specifikace větších akcí), odvod do hlavní činnosti. Jakým způsobem bychom měli provádět změny rozpočtu hospodářské činnosti? Je třeba nechat změny schválit v ZM či FM? Je možné nějakým způsobem specifikovat, které změny budou předkládány ZM nebo RM ke schválení? Např. pro hlavní činnost máme vnitřní směrnicí stanoveno, že přesuny příjmů a výdajů mezi položkami v rámci jednoho ORG jsou pouze položkovou změnou rozpočtu a návrh je v kompetenci odboru, v rámci paragrafu rozpočtové skladby schvaluje přesuny rada a další změny zastupitelstvo. Lze tento postup nějak aplikovat i v rozpočtu hospodářské činnosti? Z hospodářské činnosti poskytujeme i příspěvky (např. na údržbu sportovních zařízení) a tyto příspěvky schvaluje ZM. Děkuji za odpověď.

Hospodářská činnost u obcí je vedena mimo rozpočet, tj. zákon č. 250/2000 Sb. v oblasti rozpočtového procesu, tj. vše je dobrovolné (rozpočet, aktualizace, předkládání orgánům obcí...).

Plán toku hotovosti k hospodářské činnosti děláme jen dobrovolně, pro přehled zastupitelů. Je možné jej aktualizovat, a zda budete aktualizaci předkládat radě nebo zastupitelstvu je na vás (resp. na nich, co si budou přát vědět). Plán hospodářské činnosti v oblasti nákladů a výnosů a toku hotovosti může však mít vliv na rozpočet v položkách 4131 (zapojení volných financí do rozpočtu) a 5341 (dotování HČ z hlavního okruhu), to již pak podléhá i povinnosti rozpočtových změn, když se vývoj liší od plánu. 

Takže plán toku hotovosti v HČ je jen vnitřní záležitost, předpisy pro obce žádné povinnosti zde neukládají. 

Jen poznámka - poskytování příspěvků z HČ se mi moc jako podnikání obce nejeví. Je to vztah k jiné osobě, mělo by to být součástí závazných ukazatelů rozpočtu, máte to promyšlené?  Vypadá to na výdaj hlavní činnosti obce. 

Dobrý den, pořídili jsme z dotace skákací nafukovací hrad a velkoprostorový stan. Je to stavba 6121? nebo zařízení 6122? Oboje nad 40tis. A kam to zakategorizovat?

Zde bych se spíše přiklonila k věci 6122, účet 022, s ohledem na to, že není pevně spojené se zemí a obojí se jeví jako mobilní. Z hlediska kategorizace: Skákací hrad - 28.99.32 - je z UOS IV, ale je i možné z důvodu kratší životnosti zvolit 32.40.42 - ÚOS II

U stanu bych dala 13.96.14 z ÚOS II. U obojího životnost odhaduji tak 4-6 let? Zde více záleží na tom, jak odolně výrobky vypadají, tak nechte určit životnost nějakou odpovědnou osobou, nebo volte dle kategorizace a přílohy č. 2 k CUS 708, pokud vám to umožňuje vaše směrnice k odpisování. 

Prosím o radu u PDP. Obec je plátcem DPH. Kdy správně máme dopočítat DPH? 1) Oprava bytů=DPH15% daň dopočítám, odvedu a neuplatňuji, (u nebytových prostor DPH 21%) 2) Oprava místní komunikace, veř osvětlení, zateplení budovy knihovny apod. co není naí ekonomickou činností. Faktura od dodavatele bude vystavena vč. DPH a nebudu nic uplatňovat a nebude žádná PDP. 3) Oprava místní kanalizace a ČOV (ekonom.čin.) bude faktura od dodavatele bez DPH, které dopočítám PDP odvedu a uplatním. Tak bylo vysvětleno na školeních. Uvažuji a dělám dobře? V současné době FÚ tvrdí, že u všech stavebních oprav, investic v každém případě ať je nebo není naší ekonom čiností musíme daň dopočítat jako PDP a odvést. A to i v případě, když je TZ na budově zákl.školy. To znamená dodavatel vystaví fakturu bez DPH. Děkuji

Nikde nebyl zveřejněn změněný postoj GFŘ k problematice o tom, že by mělo být rozlišováno, zda dané plnění je či není k ekonomické činnosti.

K Vašemu vymezení  - jednička ano - PDP, dvojka - tam jen ta knihovna - pokud přijímám úplaty za půjčování - tam ta ekonomická činnost probíhá (byť osvobozeně od DPH), trojka dobře.

Daná záležitost byla několikrát ze strany GFŘ zopakována, přitom bylo připouštěno, že se obec může rozhodnout postavit také do pozice, kdy to bude v PDP, a to i v situacích, kdy to není k ekonomické činnosti. Jednotlivé dokumenty máte na stránkách (bylo by zbytečné to opakovat) - snad jen použiji výňatek z koordinačního výboru z jara 2012, kde GFŘ zdůvodňuje svůj pohled na věc

Jak uvedeno i v příspěvku, plátcem je osoba povinná k dani. Mj. z toho vychází názor vyslovený v Informaci GFŘ a MF k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví - § 92e zákona o DPH z 9. 11. 2011. K argumentům předkladatelů  lze dále uvést, že právě proto, že zákonodárce bez dalšího upřesnění použil v § 92a  termín „plátce“ lze jen stěží dovodit, že tak pro oblast zdanitelných plnění dle § 92a a násl. ZDPH vymezil postavení plátce jinak než pro ostatní ustanovení zákona o DPH, kde je tento pojem ve stejném znění běžně používán, tj. mj. že jde o osobu povinnou k dani. Naopak dle našeho názoru a  též s odkazem na znění Směrnice o DPH, zejména čl. 199 odst. 3 je na místě, aby zákonodárce v textu vydefinoval, že je tento obecně používaný pojem nutno v kontextu aplikace § 92a a násl. ZDPH chápat jinak.  V situacích, kde se za osobu povinnou k dani má  určitá osoba považovat i tehdy, pokud nejedná jako taková, mělo by to tedy být výslovně vymezeno. Takováto situace je např. při úpravě místa plnění (český ZDPH v § 9 odst. 3), toto pravidlo však platí a je v zákoně výslovně uvozeno, že je „pro účely stanovení místa plnění“ – tj. nelze je automaticky vztáhnout i na jiné účely včetně režimu dle § 92a a násl. ZDPH.

U režimu dle § 92a a násl. ZDPH věc takto či obdobně českým ZDPH upravena není – podle čl. 199 odst. 3 písm. a) Směrnice o DPH  mohou čl. státy stanovit, že osoba povinná k dani, která uskutečňuje i plnění, jež nejsou předmětem daně, se považuje za osobu povinnou k dani ve vztahu k veškerému zboží či službám, které v režimu přenesení daňové povinnosti (dále také „režim PDP“) přijme. Musí tak ovšem učinit dostatečně zřejmě a zcela jasně.. Už i vzhledem k výše uvedené  úpravě zakotvené výslovně pro účely místa plnění máme za to, že český zákonodárce tuto možnost nevyužil a  resp. pokud takový záměr měl, nezvolil natolik dostatečnou formu, aby bylo vždy (vůči každému subjektu) obhájit, že ČR skutečně stanovení ve smyslu čl. 199 odst. 3 písm. a využila. Uvedené zákonodárce nevyspecifikoval ani v důvodové zprávě a proto argumentaci předkladatelů nelze přijmout. Naopak lze zde  odkázat též na ustálenou judikaturu ESD, z které lze dovodit, že každá osoba si má právo na to, aby bylo odlišováno, kdy jedná jako osoba povinná k dani a kdy nikoliv ( např. C-291/92 Armbrecht, C-415/98 Baksi, C-.25/03 HE a další). 

Má-li tomu být jinak, musí toto členský stát (v rámci možností daných mu Směrnicí) stanovit a to jasným způsobem (viz napař. § 9 odst. 3 ZDPH.

K názoru o nastolení permanentní právní nejistoty z důvodu, že odběratel není schopen určit k čemu přijaté plnění využije nebo jak vlastně v dané transakci odběratel vystupuje, možno uvést, že dodavatel vychází ze stavu, který je k okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění, a který by měl při každé transakci mít s odběratelem vyjasněnou, byť na základě předpokladu užití, tedy velice podobně tak, jak plátce postupuje při rozhodování o uplatnění nároku na odpočet DPH.  Nutno je též podotknout, že je zde dodavatel minimálně ve stejné právní nejistotě jako v případě jiných transakcí, kde se musí spolehnout na důkazní prostředky poskytnuté odběratelem pro účely správného uplatňování DPH (např. dodání zboží do jiného členského státu, kde přepravu zajišťuje odběratel (§ 64 ZDPH), uplatnění sazby daně u bytové výstavby dle § 48 a § 48a ZDPH), tj. v situacích již dříve se v praxi  vyskytujících.

Přes uvedené nutno nicméně připustit, že daný stav při  striktní interpretaci závěrů Informace může v řešené oblasti  působit jako poněkud komplikovaný.  Proto již ostatně GFŘ v reakci na některé dotazy k dotčené problematice uvedlo, že pokud odběratel poskytne svému dodavateli platné DIČ, pohlíží se něj  bez dalšího jako na osobu jednající jako osoba povinná-plátce  a z tohoto pohledu je naplněna podmínka pro aplikaci ust. § 92a ZDPH.  ZN

Chtěla bych se zeptat, zda měla být v roce 2013 schválená účetní závěrka a pokud ano, zda je toto možno ještě provést do konce roku na zastupitelstvu? Schvalovali jsme pouze závěrečný účet. Pokud účetní závěrka nebyla schválena, bude to při auditu chyba? Děkuji

Opravená odpověď.

Ano, účetní závěrka za rok 2012 měla být schválena (nebo neschválena) dle vyhlášky č. 220/2013 do konce září 2013 !!! a v období srpen až září se mělo postupovat již dle vydané vyhlášky 220/2013 Sb., která má účinnost od 1.8.2013. Otázka nedostatku u přezkumu  - pokud není vyhláška schválena v termínu, považuje se za neschválenou . Právo na neschválení závěrky zastupitelstvo má. Takže neschválení není nedostatek. Otázkou je, jak se posoudí, že nebyla předložena, ale s ohledem na to, že vyhláška  byla účinná  jen 2 měsíce- tak snad z toho nikdo nebude dělat problém. Opravdu se neodvažuji odhadovat, jak budou krajští kontroloři postupovat.  

Obec je vlastníkem budovy (Kulturního domu), kde se konají volby. Náklad na el. en. lze čerpat z dotace. Původní náklad na el. en. byl k tíži obce. předpis: MD 502, ZJ 640 = 100.000 MD 343.0036, ZJ 640 = 21.000 D 321 = 121.000 úhrada: MD 321 = 121.000 D 231, 3392/5154 = 121.000 přeúčtování - vratka poměrné části DPH: MD 502, ZJ 640 = -1000 (?) D 343.0036, ZJ 640 = 210 MD 502 = 1210 D 231, 3392/5154 = - 1210 D 231, 6114/5154, ÚZ 98071 = 1210 Je to tak správně?

Vy potřebujete jen část nákladu označit UZ a dále snížit nárok na odpočet DPH.

Můžete účtovat s minusem i na 343 na MD, myslím, že to pro program bude lepší ve smyslu snížení nároku na odpočet, ale to jen odhaduji. Vždy je však přehlednější mít základ daně i DPH zaúčtováno na stejné straně účtu. Ostatní je vše dobře. DPH máte opravené a přeúčtování dle RS s UZ také. 

Město získalo dotaci na majetek - budovu, kterou má jeho PO svěřenu k hospodaření. Provedlo technické zhodnocení a nyní ho protokolárně předává i s vyčíslením získané dotace své PO. V podmínkách dotace je uvedeno, že město nesmí po dobu pěti let majetek převést jiné osobě. Vznikla obava, že by se tato pomínka mohla vztahovat i na protokolární předání technického zhodnocení vlastní PO a mohl by nastat problém s dotací, Na LV je jako vlastník stále uvedeno město a je zde pouze uvedeno, že PO má k majetku právo hospodaření. Mohlo by se jednat o porušení dotační podmínky?

V případě svěření majetku - předání k hospodaření vlastní PO se nejedná o převod vlastnictví jiné osobě. Dle zákona č. 250/2000 Sb. majetek nadále zůstává ve vlastnictví zřizovatele. Určitě předáním TZ protokolem PO k hospodaření neporušíte blokační podmínku u dotace, nejedná se o převod majetku obsahově. Jen plníte zákon o účetnictví, že majetek eviduje ten, kdo využívá, a nemusí to být v případě PO zřizované ÚSC zároveň vlastník. 

1)V roce 2012 jsme při inventurách omylem vyřadili místo jednoho kusu drobného majetku kusů 5 (1 ks 3160,- Kč, 5 ks 15 800,- Kč). Zaúčtovala jsem MD 088 / Dal 028. Jak to opravit, jak vrátit do majetku 4 ks? Mám jen zaúčtovat MD 028 / Dal 088 12 640,- Kč ? 2) Máme zastupitele studenta. V říjnu dovršil věku 26 let. Zdravotní pojištění musíme dopočítat do vyměřovacího základu z minimální mzdy. Jeho odměna měsíčně činí 713,- Kč, zdrav poj.placené zastupitelem je 33,- Kč, obec platí 64,- Kč, odvod celkem 97,- Kč. Po dovršení 26ti let bude celkový odvod z 8 500,- Kč 1 148,- Kč. Rozdíl 1 051,- Kč nám uhradí zastupitel do pokladny. Prosím o radu jak o tom účtovat. Předpis ZP z odměny účtuji 331 / 336 33,- 524 /336 67,- úhrada VZP 336/231 §6112 pol.5032 97,- předpis doplatku 335/336 1 051,-úhr.VZP dopl. 336/231§61125pol.5032 1 051,-příjem do pokl. 261/335 1 051,- 231§6112pol.5032 1 051,- 231§6171pol.5182 -1 051,-Může to tak být? Děkuji moc za radu.

1. Ano, jen zápisem 028/088 a uvést, že se jedná o opravu účetního zápisu. 

2. Co takto: předpis 335/336 OK, úhrada do pokladny 261/335 OK, proúčtování pokladny 231 6112 2324 MD a 5182 D, úhrada VZP 336/231 6112 5032. Když bude a zůstane na 5032, tak se snadněji zkontroluje povinnost odvodu VZP při případných kontrolách, vím, že je to do rozpočtu nepříjemné, ale možná je to přehlednější z hlediska odvodových povinností. Jinak příjem minus 5032 s tím, že to není váš výdaj, ale výdaj nahrazovaný, je také možný. 

1. Prosím, je povinné mít směrnici ke schvalování účetní závěrky a směrnici o infotocích k dlouhodobému majetku ? 2. Obec postavila vodovodní řad a převedla jej na VAK. Hodnota převáděného vodovodu se nerovná ceně akcií, které byly obci za vodovod upsány, neboť hodnota vodovodu již byla při převodu snížena o odpisy. Po obdržení dopisu k oznámením, že VAK navýšil základní kapitál, jsem zaúčtovala 069/043. Vím, že by tento případ měl být zaúčtován k datu upsání do obchodního rejstříku, ale toto již proběhlo před několika měsíci a ani jsem v OR nenašla přesné datum této "akce". Zaúčtovala jsem tedy ke dni obdržení dopisu s oznámením. Je to dobře ? Dále mi "vrtá hlavou", že skutečná nominální hodnota akcií, kterou obec vlastní, bude jiná, vyšší, než hodnota na účtu 069. Jak mám, prosím, toto stručně vysvětlit v komentáři k inventuře ? A ještě si nejsem jista, zda v majetkovém PC modulu mám akcie zadat ve skutečné nominální hodnotě, která je na nich uvedena, nebo v té nižší hodnotě , kterou vedeme na účtě 069 ? Moc Vám děkuji za odpověď.

1. Ohledně směrnice ke schvalování závěrky - jsou jen dva body ve vyhlášce, které je potřeba nějak ošetřit - viz vzor krátký v dokumentech ke stažení. Ohledně infotoků - ty co nejdříve dám ve vzoru na stránky - tam je v CUS 710 požadavek na vnitřní směrnice - 7.1.písmeno a), takže tam je směrnice povinná. 

2. Finanční investice vedeme v pořizovací ceně. V případě jiného ocenění akcií se nejedná o inventarizační rozdíl, výpis z OR jen dokládá vlastnictví majetkového podílu. Správně je ocenění dle zůstatkové hodnoty věcného vkladu. Nepotřebuje to ani komentář, protože to je běžné.  Ale lze dát do přílohy závěrky text o rozdílném ocenění vkladu pořizovací cenou a hodnotou akcií. Pozor, provést přecenění na hodnotu akcie je chybou, v registru majetku (většinou se však na majetku finanční investice moc nevedou) musí být ta hodnota věcného vkladu dle zůstatkové ceny, bez ohledu na ocenění akcií.Přecenění je pak možné jen ekvivalencí, to však nevychází z nominále akcie, ale z celkových vlastních zdrojů společnosti v podstatném vlivu a není povinné. 

Datum zařazení do užívání - účtovala jste k datu, kdy jste měla informaci, což je v pořádku. 

V roce 2011 jsme nakoupili 20 ks CD s podmínkami pro stavbu nových RD s tím, že je budeme prodávat budoucím stavebníkům. Uplatnila jsem DPH, mám vedeno na 132 (ZD). Prodal se pouze 1 ks. Nyní se zjistilo, že podmínky jsou špatné, CD bezcenné. Rada rozhodla o jejich vyřazení. Vyřadím v pořizovací ceně - ZD: 547/132 odvod DPH: 547/343 (21%). Je to tak správně? Děkuji za odpověď.

Existuje několik judikátů Evropského soudního dvora, které pracují s tím, že pokud investice byla ke zdaňované ekonomické činnosti a investiční záměr nevyjde a dojde ke "zmaření dané investice", není již nutné vracet dříve uplatněný odpočet DPH. Dle mého názoru je dané plně analogicky využitelné i pro zboží.

Tedy rozhodně bych neodváděl DPH, pokud budu mít dostatečnou dokumentaci, že došlo k likvidaci CD a jen bych účtoval MD 547/Dal 132.

Máme dotaci Protipovodňová opatření Obcí Ta obce R, v rámci této dotace je vybudován rozhlas na území obou obcí a digitální plány obou obcí. Prosím o zodpovězení těchto dotazů: 1) při zařazení majetku na 022 mám zařadit celý majetek jako Protipovodňová opatření anebo rozdělit podle toho, kde byl vybudován, u nás v Tpo celé obci a v R by to bylo technické zhodnocení již stávajícího rozhlasu. V podmínkách dotace máme, že ho nesmíme 5 let převést. Takže budu mít pět let ve své evidenci majetek obce R? Digitální povodňové plány jsou dva, tak je zařadím jako dva na 019, 2) s obcí Rudoltice máme smlouvu - podíl na nákladech, podle které nám uhradí procentní podíl z 10% vlastních zdrojů, jak mám tento příspěvek zaúčtovat, jako investiční my 4221 a R výdej 6341 nebo neinvestiční 4122 a Rudoltice výdej 5321. Na dotaci tento příspěvek asi žádný vliv mít nebude? Děkuji za odpovězení, nevím zda jsem to popsala dost srozumitelně.

Protože máte v podmínkách dotace, že nesmíte majetek pořízený z dotace převést, tak musíte zařadit k vám 022 váš rozhlas a na 022 jako TZ cizího majetku TZ rozhlasu vedlejší obce. 

Podíl obce byste měla zařadit jako investiční dotaci.Oni s položkou 6341, vy na účet 403. (Oni 572 nebo obě obce mohou účtovat  dle zaslaného stanoviska, viz níže) Ohledně účtování u obce  R Vám pro inspiraci posílám jedno moje stanovisko , jak podobné případy řešit v případě, že podíl obce je významný, aby nedošlo ke zkreslení akruálu - je to jen pro inspiraci. 

Problém je totiž s tím, že po 5 letech, když vedlejší obci předáte, tak předáte i tu dotaci, co si na svůj majetek poslali a oni ji musí dát na 403. 

Dobrý den, potřebovala bych poradit, jak správně provést opravu z minulých let...původní účetní účtovala přijaté kauce 236.xxxx §3612 Pol.2132/325..u Vás na "obec účtuje" jsem se dočetla, že vhodnější účtování je 236.xxxx Pol. 8901/459..letošní rok jsem si opravila interním dokladem, ale bohužel nevím jak provést opravu na účtu 236.xxxx, když v počátečních stavech je uvedena pouze výše přenesené částky z roku 2012, bez § Pol....chtěla bych mít všechny kauce vedeny stejně! děkuji za odpověď

Rozpočtovou skladbu nelze meziročně opravit, ta je za rok "zahraná" a protože se znovu u každého odpa a položky začíná od nuly, tak ani není co opravovat. Stačí jen stejné vyjádření na závazkovém účtu, tj. krátkodobé kauce se splatností do roka na 325, dlouhodobé na 459. (např. zápis -325 D / 459D). Myslím, že nic jiného není potřeba opravovat. 

Obrátil se na nás občan s poskytnutím informací dle zk.č.106/1999 Sb. Požaduje zápis z dílčího přezkoumání hospodaření za rok 2013 obce, účetní závěrku k datu 30.9.2013 elektronickou formou. Je možné tyto informace poskytnout ?? Děkuji.

Není to zrovna účetní dotaz, ale obě požadované informace nemají charakter nějaké přísně utajované skutečnosti, jedná se o informace veřejné, myslím, ža ano, že jak závěrku, tak zápis z dílčího přezkumu je možné poskytnout občanovi dle zákona  č.106/99 Sb. 

V rámci velké investiční akce město zbouralo dům, který mělo ve vlastnictví. Z domu zůstal pouze sklep v hodnotě 50000,-Kč a na něm se vybudovala nová budova v hodnotě 33000000,-Kč. Na katastru původní i současná budova je stále vedená pod stejným čp. Z hlediska účtování mám provézt technické zhodnocení budovy (navýšit původní majetkovou kartu) nebo zavézt novou majetkovou kartu a poté ji navýšit o sklep (50000,-Kč)? Dále bych se chtěla ujistit, že dotaci nemusím rozepsat na úplně všechny majetkové karty, které budu do majetku pořizovat. To znamená, dotaci bych nezavedla na souborové karty s DDHM.

Zde se jedná o případ vyřazení části stavby z důvodu nové výstavby. Zůstatková cena původní stavby by se měla snížit o nevyřazenou část, tj. sklepy a zaúčtovat 042 MD / 081 D a vyřadit tu část  081/021. Nová budova pak navýší jen hodnotu sklepů.

Tím se neodepsaná část vyřazené stavby dostane v jiné (nižší) hodnotě do pořizovací ceny nové stavby. Podrobněji mám vysvětleno v materiálu k CUS 710 i s příkladem, na kterém je dobře vidět rozdílný dopad na vstupní cenu nové stavby od prostého zaúčtování TZ. Najdete v dokumentech ke stažení.

Ohledně přiřazení dotace v případě, že je pořizováno více majetků máme bod 3.2.1. CUS 709 - na základě poměru, nebo jiným průkazným způsobem, což si můžeme vysvětlit i tak, že pokud je pořízen hodnotově  významný a nevýznamný majetek, tak můžeme přiřadit jen k tomu významnému. Tj. opravdu není nutné dávat "kousíček" dotace k DDHM. Ve výsledku to totiž při jakémkoliv rozdělení dopadne vždy stejně. 

Obec buduje od roku 2012 kanalizaci, na kterou dostala dotaci od SZIF, ukončení akce je 2014. . Nyní jsme požádali o proplacení vzniklých nákladů (2012,2013) a přišlo nám Oznámení o schválení platby. Prosím o radu jak mám zaúčtovat příjem dotace.

Zpravidla ve smlouvě se SZIF je okamžik přijetí oznámení o schválení platby uveden jako okamžik, kdy příjemce má dotaci zúčtovat - tj. účtovat o pohledávce a případně zúčtovat zálohy. Trochu mě překvapuje, že vám jej poslali před konečným vypořádáním, ale smlouvu bychom měli respektovat. Takže k datu přijetí oznámení je potřeba zaúčtovat 346/403, pokud přišly nějaké dotace před oznámením a jsou zaúčtovány na 374 nebo 472, tak je zúčtovat 374 (472) MD / 346 D. A dále k okamžiku předpisu do rozvahy vyřadit příslušnou část z podrozvahy. Rovněž pamatujte na dohady, pokud jste dělali zápis ve 2012 a 2013  388 MD/403 D (což jste měli dělat), tak předpis bude 346/388 a případně +/- 403, pokud došlo k rozdílu dohady od přiznané částky.  

Jsme obec s počtem obyvatel cca 1750. Jen pro ujištění, že se nás výkaz "PAP" netýká, se ptám, zda natrvalo platí, že výkaz PAP od 1.1.2013 předávají pouze obce s počtem obyvatel nad 3000 obyvatel. Studovala jsem vyhlášku 383/2009 Sb. ve znění různých změn od jejího vydání a doufám, že jsem pochopila správně, že novelou č. 461/2012 Sb. už je tam v §3a změněno kritérium velikosti obce z původních 1000 obyvatel na 3000, a to snad na pořád. (Původně jsem si myslela, že je tam výjimka pouze na rok 2013, což byl zřejmě můj omyl.)

Znění vyhlášky jste pochopila dobře, o změnu se odbor státní pokladny pokouší, ale protože je změna ve vyhlášce, tak to půjde vždy přes připomínkové řízení , tak je pravděpodobnost změny na nižší počet obyvatel o trochu menší, diskutují nejvíce o hranici 2000 obyvatel.