Dotazy

V budově školky byly provedeny tyto podlahářské práce: strženo PVC a v jiných místnostech odstraněny koberce, následně bylo provedeno stěrkování betonu a v některých místnostech položeny vyrovnávací desky a nakonec opět přilepeno PVC a někde přilepeny koberce. Prosím o Váš názor, zda se jedná o TZ nebo jen opravu? Děkuji.

To spíše vypadá na opravu, než TZ, ale za určitých podmínek, např.  pokud cílem nebylo např. zateplení...

U rozhodování nevadí, pokud bude někde koberec, kde bylo PVC nebo obráceně, ale spíše přínos prací - např. izolace podlahy, změna vnitřního uspořádání...

Obec provádí modernizaci septiků na ČOV. Jedná o dva staré septiky (každý asi pro 150 obyvatel), ze kterých se udělají dvě čističky. Vše pro nás provádí firma, která nám celou stavbu chce vyfakturovat s DPH. Jsme plátci DPH, čističky jsou pro nás ekonomickou činností, tak se myslím, že by to mělo být v přenesené daňové povinnosti. Z ceny díla jsou stavební práce asi 59 %. Obecní společnost prováděla jako subdodavatel pro tuto firmu stavební práce, které by také měly být v přenesené daňové povinnosti. Měla by být fakturace s DPH nebo v přenesené daňové povinnosti? Jak by to bylo, kdyby cena technologie byla vyšší než stavební práce?

Pokud se jedná o komplexní práce - stavební + technologická část, tak by měla být výsledkem PDP - GFŘ, když zatřiďovalo, co tam nepatří, tak pracovalo jen s instalacemi strojního zařízení .... - viz níže 
Tedy jak to popisujete - já jsem pro PDP a to i v situaci celkových prací - stavebních + dodávek technologií (které jsou ale právně součástí stavby) i když cena technologie bude o něco větší než stavební část (navíc platí obecný princip - pokud je nejistota v zatřídění, dejte raději PDP... - tak ho zkuste přemluvit, pokud nebude ochoten poslechnout, ať předloží svou zaklasifikaci do CZ-CPA - konkrétní kód s jasným zdůvodněním) ZN

Sociální fond jsme zřídili v 04/2013 na samostatném BÚ. Hradíme z něho jen stravenky. Převedla jsem na něj peníze z BÚ 401/231 6330 5342 70 236 4134/419 70 Poplatky a úroky účtuji podle super jednoduchého návodu ze stránek (peněžní fondy USC- základní účtování) Hradím DF za stravenky 50tis. ( návod : USC a stravování) 263/321 50 321/236 61715499 50 Zatím jsem na SF nepřevedla žádnou úhradu strženou zaměstnancům při výplatě. Když si udělám kontrolu stavu účtů SF: 236+469 = 419 tak mám rozdíl přesně 70 tis. Mám udělat jen 419/401 70tis. nebo mám chybu někde jinde. Musí se převádět na SF i stržené částky zaměstnancům? 17.4.2013 jsme spolu konzultovaly rozpočtování SF. Podle rady jsem rozpočtovala i zřízení SF převodem z BÚ, ale finka vypadá "divně". Protože na stejné účty účtuji i převody mezi BÚ ( v řádu milionů korun mezi ČNB a GE), které se nerozpočtují, tak tam mám rozpočet P i V 70tis. skutečnost 6 mil a procenta 8800. Tím se mi i celkové čerpání rozpočtu dostává do neskutečných %. Po konsolidaci už je to OK, ale vysvětluj zastupitelům co je konsolidace a že je to ve fince až na další stránce. I audit z toho měl zamotanou hlavu. Protože si porovnávají rozpočet po konsolidaci z finky a schválený rozpočet + opatření, tak jim to zase nesedělo o těch 70 tis. Ale poradit moc nechtěli. Kdybych tam neměla rozpočet SF, tak jsou procenta 0. Co s tím?

Když volíte zdrojové účtování a dojde k čerpání fondu, tak musíte fond ponížit 419/401 (vždy když čerpáte z 236, zase když tam něco přidáte tak 401/419) . Pak když zaměstanci platí, tak nelze vše jen vzít z fondu, ale tam smíte vzít jen to, co je podle pravidel fondu, tj. např. jen 55% , tak by se považovalo za správní delikt, když vyčerpáte více, takže peníze od lidí za stravné se na fond vrátit musí (musí se postupovat přesně dle schválených pravidel tvorby a čerpání fondu). 

Ten rozpočet - když chcete rozpočtovat přes 231 příděl fondu 5342, tak musíte i příjmovou položku 4134 na fondu - musí se konsolidační položky rovnat. Že je rozpočtována jen část konsolidačních položek a zbytek převodů ne, však vůbec ničemu nevadí. Řešíme  jen příjmy a výdaje po konsolidaci. Zastupitelé, kteří nerozumí, mají smůlu, je to prostě proto, že když třídím rozpočtovou skladbou, tak ji musím použít ke každému pohybu na účtu, tj. i když posílám sama sobě, což však není výdaj někomu dalšímu nebo příjem od jiného - ty jsou jen v částkách FIN po konsolidace. Rozpočtuji jen část konsolidačních položek, a to proto, abych měla u fondu vyrovnaný rozpočet (dílčí, tj. příjmy fondu=rovnají výdaji fondu + případně zůstatek fondu na 8115). Kontroloři z kraje by tomu však rozumět měli. To je dost běžné, dokonce to jednu dobu v minulosti bylo i povinně vyžadováno. Rozdíl mezi FIN v řádku po konsolidaci odpovídá schválenému rozpočtu minus schválené rozpočtem položky konsolidační. Což je jasné odůvodnění, tj. "to sedí".  

Obec je členem Svazu měst a obcí a členem Mikroregionu. Mikroregion se Svazem měst a obcí chce uzavřít dohodu o vzájemné meziobecní spolupráci. Posílám jen velice (opravdu velice) kraťoučký úryvek ze sáhodlouhé smlouvy.. (Mohu zaslat celou….) „Cílem Projektu je vytvořit podmínky pro rozvoj dobrovolné spolupráce obcí, a to především v oblastech jejich samostatné působnosti. Předškolní výchova a základní školství, zajištění sociálních služeb nebo odpadové hospodářství se dotýkají všech obcí, jelikož jde o základní veřejné služby pro občany měst a obcí“. Vzhledem k tomu, že jste nás kdysi na jednom školení varovala před meziobecní spoluprací, chci se zeptat na 2 věci s tím související: 1. Pokud uzavřou SMO ČR a Mikroregion tuto smlouvu, nemůžeme se jako obec, která je členy obou stran a zároveň je zde mnoho měst a obcí, kteří jsou plátci DPH, stát také plátci DPH??? 2. Nelíbí se mi, že tato smlouva přímo zasahuje do samosprávy obce a mám strach, že by nám mohli v podstatě „diktovat“ podmínky… Děkuji a pokud budete chtít smlouvu celou, protože z úryvku toho není moc patrného, napište, prosím, mail…

V případě, že smlouvu uzavírá svazek jako právnická osoba , tak vám plátcovství z těchto smluv jako členovi právnické osoby nehrozí. To hrozí jen v případě, že spolupracujete na nějaké činnosti zdanitelného plnění, nebo osvobozené, která vstupuje do obratu jako dva účastníci a na tuto činnost si právnickou osobu nezaložíte. 

Ohledně samostatnosti a jejího ohrožení - neuvádíte, že smlouvu podepisujete vy, jako obec. Pravdou však je, že byste jako členové svazku museli dostát závazkům svazku. Upřímně - s tím asi Vy jako ekonomka obce nic nezmůžete, je to věc zastupitelů. 

Dobrý den, mám prosím velkou prosbu. (už opravdu nevím, kam se obrátit.....) Vůbec nevím jak mám postupovat v případě, že starosta, zastupitelé, kontrolní a finanční výbor nepostupují dle mým upozornění. Jedná se o problém dph u dotací čerpaných z EÚ+ ministerstva+ podíl obce. (konkrétně mé dotazy ze 3.6.-4.6.2013 - Dům přírody) Když to zjednoduším, tak šlo o problém, že jsme žádali o dotaci včetně DPH. Dle vašich odpovědí jsem potom písemně upozornila na nově vzniklé skutečnosti a o zjednání jiných pravidel u čerpání dotace, ale nebylo mi vyhověno. Jsem velmi nešťastná z toho, že v budoucnu moho vzniknout velké problémy, ale ze své pozice nemám žádné "páky" to nějak změnit. Také nevím jaká je v tomto případě trestní odpovědnost účetní? Moc prosím o nějakou radu jak to mám řešit? Moc děkuji.

Co Vám k tomu mám, milá paní účetní, říct. Když dáte písemně urgentní výhrůžné  upozornění vedení obce, tak to budou brát jako zradu ve vlastních řadách a začnou se snažit se Vás zbavit. Napadá mě tajné natočení rozhovoru na diktafon, ale musela byste tam nějak zařadit nějaké datum - např. "pane starosto dnes je 15.11.2013 a ještě jste nenapsali k dotaci, že jsme již plátci, že naše původní čestné prohlášení neplatí, jak požaduje smlouva?" ...

Pokud jste to již písemně dala, tak byste měla být Vy jako osoba z pracovní pozice v bezpečí, toto již není Vaše odpovědnost a trestní již vůbec ne... Vy máte odpovědnost jen za správné zaúčtování těch podkladů, které Vám předali...

Ono to vše není moc jednoduché, starosta se třeba bojí, že když začne něco měnit, že o dotaci přijde, a neřeší to, že ji možná bude muset vracet, co kdyby tam pak už nebyl. Asi opravdu nezbývá, než jen trpělivé vysvětlování zastupitelům pro čisté svědomí odpovědné účetní a netrápit se s něčím, co nemůžeme změnit. 

Dobrý den, chtěla bych Vás touto cestou požádat o kontrolu návrh rozpočtu na rok 2014 v souvislosti s dotací od ROP Jihovýchod na výstavbu Přestupního uzlu IDS. V roce 2014 budou činit způsobilé investiční výdaje částku 12870,2 tis. Kč , způsobilé neinvestiční výdaje částku 30 tis.Kč a nezpůsobilé investiční výdaje částku 500 tis. Kč. Příjem dotace probíhá na základě podaných žádostí jednou za 3 měsíce, v roce 2014 se předpokládá příjem dotací od ROP ve výši 10628,5 Kč- investiční dotace a 24,8 tis. Kč- neinvestiční dotace. Vlastní podíl budeme financovat z přebytků hospodaření roku 2013, tedy se zapojením položky 8115 ve výši 2746,9Kč. Příjmy: 231-x-4123-UZ: 86005…………..24,8 tis.Kč (neinvestiční dotace ROP) 231-x-4223-UZ: 86505…………10628,5 tis. Kč (investiční dotace ROP) 231-x-8115 ………………………….2746,9 tis. Kč CELKEM: 13400,2 tis. Kč Výdaje: 231-2221-6121-UZ:86505 ………..10628,5 tis.Kč (způsobilé investiční výdaje, podíl EU) 231-2221-6121-UZ:00000 ………..2241,7 tis.Kč (způsobilé investiční výdaje, vlastní podíl) 231-2221-6121-bez UZ …………….500 tis. Kč (nezpůsobilé investiční výdaje) 231-2221-5169-UZ:86005 …………24,8 tis. Kč (způsobilé neinvestiční výdaje, podíl EU) 231-2221-5169-UZ:0000 ………….5,2 tis. Kč (způsobilé neinvestiční výdaje, vlastní podíl) CELKEM: 13400,2 tis. Kč §11 zákona 250/2000 odst. 2 říká, že ÚSC je povinen rozpočtovat vlastní zdroje, ale i další zdroje financování k probíhajícímu, případně schválenému projektu EU, a to i v případě, že budou následně uhrazeny ze zdrojů EU k tzv. předfinancování programu. Pokud mám tedy takto v návrhu rozpočtu výdaje a příjmy v souvislosti s dotací vyrovnány, je třeba ještě k předfinancování rozpočtovat položku 8113 (máme sjednán kontokorent ve výši až 2000 tis.Kč), popř. 8115 a proti jakému účtu rozpočtovat(aby bylo vázáno na projekt) a v jaké výši je třeba předfinancování zajistit? Jsem na obci krátce a ještě jsem rozpočtování dotace z EU neřešila, vím co říká předpis, ale neumím si jej tzv. přeložit do konkrétní praxe(tedy rozpočtu). Mnohokrát Vám předem děkuji :-)

Nejprve, do rozpočtu patří i nástroj a zdroj - takže doplnit zdroje 1 k podílu SR a vlastnímu, a zdroj 5 k podílu EU, nástroj poradit nemohu, není v dotazu uvedeno, z jakého programu EU je poskytováno (117215? MMR? Rozvoj venkova?). Nevidím v rozpočtu podíl SR, bývají uvedena procenta: např. 85% EU, 5% SR, 10% vlastní podíl.

Jinak se návrh rozpočtu dotace  jeví  v pořádku.

Ohledně předfinancování - rozpočtovat položku 8113 musíte (ne kvůli tomu, že je k programu, ale protože je to příjem ve financování), ale smíte ji rozpočtovat jen, pokud je smlouva na krátkodobý úvěr sepsána. Když se splatí dle přijatých dotací v roce 2014, tak zároveň rozpočtujete 8114. Zde se nic NZUZ neznačí. 

Kdyby bylo něco nejasné, tak se ještě ozvěte, případně na mail pošlete smlouvu nebo rozhodnutí k dotaci s RRRS. (iva@obecuctuje.cz)

Stravenky objednávám pouze v takovém množství, aby byly v tom samém roce vydány zaměstnanci (celkem to jde uhlídat – máme 1 zaměstnance). o stravenkách na Obecním úřadě účtuji takto: Nákup: 1) 263/321 stravenky předpis 518/321 provize + dopravné předpis 2) 321/231 RS 6171 5169 úhrada faktury Zaměstnavatel přispívá 50 %. Výdej stravenek, resp. příjem 50ti % od zaměstnance do pokladny za předchozí kalendářní měsíc kromě prosince – ten vydávám na konci měsíce, resp. přijímám 50 % platbu tak, abych ji odvedla na konci prosince na BÚ obce: 1) 263 DAL 231 RS 6171 5169 -DAL příjem od zaměstnance 2) 518/263 příspěvek zaměstnavatele 3) 261/231 RS 6171 5182 proúčtování pokladny V ideálním případě je tedy KZ účtu 263 na konci roku 0.

S účtováním souhlasím, je možné takto postupovat, pokud zaměstnanec platí k datu příjmu stravenek (tj. že nevzniká pohledávka mezi výdajem stravenky a úhradou zaměstnance , která by se měla evidovat na 335 do doby přijetí platby od zaměstnance). Jen účet bych dala 527 ( u spotřeby stravenek - náklad při jejich vydání), je to sociální náklad, ne typická služba, v příkladu máte 518/263, doporučuji 527/263.  

Mám dotaz k účtování dlouhodobého majetku zařazeného na 021 a 022 – na těchto majetcích bylo provedeno technické zhodnocení a zároveň nám bylo doporučeno provést částečnou likvidaci původního majetku (před provedeným TZ) ve výši, kterou určí technik. U 022 je zůstatková cena nižší než navrhovaná částka pro likvidaci, u 021 je to naopak. Nejsme si jisti, zda částečnou likvidaci lze provádět a jakým způsobem ji zachytit účetně i daňově. Z pohledu účetního lze postupovat tak, že se stanový poměr vyřazované částky k PC a tímto poměrem se upraví vytvořené oprávky a ZC a následně se provede klasické vyřazení s těmito poměry?

Může dojít k případu, že jinak se vyřazuje majetek - stavba, kde se musí rozlišit, zda se vyřazuje z důvodu nové výstavby ( pak zůstatková cena jde do ceny nové stavby zápisem 042/081 ve výši zůstatkové ceny a pak vyřazení 081/021) nebo zda by se vyřazovalo, i kdyby se nestavělo. Podrobněji je popsáno a vysvětleno včetně příkladů v dokumentu ke stažení (oba případy) k CUS 710. 

U vyřazování věci, nebo části věci přichází v úvahu jen možnost vyřazení (zůstatková cena staré věci nikdy nevstupuje do pořizovací ceny nové věci, toto platí jen u staveb), je správně zjistit poměr oprávek ke vstupní ceně a ve stejném poměru část vyřadit. (Jak správně uvádíte.) 

Jen poznámka - je správné částečnou likvidaci provádět, bez ní by mohlo docházet k nadhodnocení aktiv. 

Obec si zřídila úvěrový účet ve výši 4 mil.Kč, z kterého bude přímo proplacena faktura (faktura bude předána bance s dodatkem "souhlasím s proplacením")na opravu silnice a zároveň bude doplacen předchozí úvěr, který měl být splatný k 20.9.2014. Proto bych Vás ráda požádala o kontrolu účtování: - zaplacení faktury z úvěrového účtu: 511/321, 321/451 22 12 5171 ve výši 3.500.000,-Kč ???/451 : 500.000,-Kč - úhrada předchozího úvěru - splacení předchozího úvěru: 451/ 231 10 8124: 500.000,-Kč - splátka úvěru: 451/231 8124: měsíčně 66.667,-Kč do roku 2018 - bude se účtovat i zřízení úvěrového účtu(8123) , kde jsou připraveny 4 mil.Kč nebo se to v programu nějak vygeneruje? Připravuji nyní rozpočtovou změnu a s tou si zatím nejsem jistá: 8123 MD: 4 mil.Kč 451 22 12 5171: 3.500.000,-Kč 8124 D : 500.000,-Kč Předem děkuji za odpověď.

Položka 8123 se v případě úhrady přímo z úvěrového účtu vygeneruje automaticky. 

Ohledně zaúčtování splátky jednoho úvěru z jiného úvěrového účtu. To je docela složité a doporučuji tento postup - neúčtovat o 451, jen změnit analytiku, tj. zaúčtovat např. jen -451.01 D/+451,02 D. A pak proúčtovat skutečnost splátky jednoho a vzniku druhého úvěru ručně 231 8123 MD  a 231 8124 D - k jednomu dni. Upřímně, nevím, jak by reagoval SW na zápis 451 s položkou 8124, tak bych se mu v souvztažnosti radši vyhnula, ale třeba by to zvládl - můžete zkusit. Ten návrh RS je v pořádku, tak by to mělo být. 

K dotazu ze dne 8/10 2013 varovný protipovodňový systém jste ještě přeposílala další maily a já jsem v obdobné situaci jako paní přede mnou. Chtěla bych poprosit o jejich zaslání co možná v nejkratší době abych stihla uzávěrku za říjen. Ještě mi prosím není jasné, jestli můžu zařadit rozhlas již do majetku když ješte nám schází Digitální protipovodňový plán, který je součástí projektu, nebo až vše najednou a celou dotaci k tomu? Děkuji.

Rozhlas lze zařadit do majetku jako majetek hmotný (021, nebo i 022 technologii). Digi plán protipovodńový bude mít spíše charakter nehmotného majetku na 019, tj. nemusíte při zařazení rozhlasu na něj čekat. Zmiňované posílám. 

Dobrý den, v rozpočtu máme příspěvek pro naši školu 3113 pol.5331 v celé výši. Jenže nějaká část nebyla jen na provoz , ale i na investice, odpisy, příspěvek na mzdu účetní a pokrytí zhoršeného hospodářského výsledku z roku 2012. Prosila bych o radu, na jaké položky mám rozpočet změnit rozp.opatřením a následně finance přeúčtovat. A o tu částku zhoršeného hosp.výsledku by , dle mého, měl být původně schválený rozpočet navýšený?! Chápu to dobře? Děkuji moc za radu!

Příspěvek na provoz zahrnuje příspěvek na činnosti, i na mzdu účetní i na pokrytí odpisů (odpis jde do 551, je to provozoní náklad). 

Dotace od zřizovatele na pořízení DM, tj. dotace do investičního fondu patří na pol. 6351 (pozor účet 401, není to v režimu transferů). 

Ztráta minulého roku - řeší se provozním příspěvkem na další rok, tak aby vznikl zisk, ze kterého se přes RF přednostně uhradí ztráta min. let. Provozním příspěvkem (položka je i zde 5331, u PO účet 672) se řeší v případech, kdy ztráta má vliv na nedostatek financí v organizaci , což nemusí být vždy, i když je to častější případ. Automatická povinnost, aby příšpěvek pro PO na další rok byl o ztrátu min. roku navýšen, však není. 

Jen pro pochopení uvedu příklad: PO koupí nábytek DDHM a má na faktuře splatnost za 2 roky. Do ztráty se dostane první rok, kdy majetek pořídí, ale peníze ji stačí dát do příspěvku až za dva roky, kdy je bude potřebovat. Jen bude po tu dobu vykazovat  ztrátu min. let ve výkazu Rozvaha....

Dobrý den, obec převzala opatrovnictví nad občanem a zřídila účet, kde jsou uloženy jeho finanční prostředky. Na účet mu chodí důchod a vyplácíme mu kapesné. Bude to asi účtování o cizích prostředcích, prosím o sdělení , jak účtovat příjmy a výdaje na tomto účtě.

Ano, jedná se o cizí peníze, tj. mimorozpočtové, účtuje se jen příjem: 245 MD / 378 D a výdej 378 MD / 245 D. Základní vklad pro možnost zřízení účtu se dává na pol. 5343.  (262/231 4341 5343 a 245/262, zpátky, až budou na účtu peníze přes položku 4132) 

Prosím o radu kdy je možno schválit rozpočet městské části. Mělo by se správně čekat na schválení státního rozpočtu, pak rozpočtu města, se kterým máme jako městská část dotační vztahy a pak teprve následuje schválení rozpočtu městské části? Nebo můžeme koncem roku schválit rozpočet MČ nezávisle? Stále v tom nemáme jasno, předem moc děkuji za odpověď.

Zákon 250/2000 Sb. neomezuje možnost schválení rozpočtu ve vazbě na schválení jiného rozpočtu. Určitě tedy na státní rozpočet čekat nemusíte. Ohledně schválení rozpočtu městské části - dle zákona o hlavním městě Praha je to kompetence zastupitelstva městské části schválit rozpočet městské části. Rozpočtovou změnu na upřesnění vztahů k magistrátu jde udělat asi vždy, takže si myslím, že rozpočet městskou částí jde schválit bez ohledu na stav projednávání rozpočtu hlavního města Prahy. Možná situaci trochu zkomplikuje zavedení nových konsolidačních položek mezi magistrátem a městskými částmi, které se mají účtovat i pro vzájemné dotace, protože při vložení rozpočtu do systému ve FIN bez schválení rozpočtu HM Praha by nevyšla konsolidace za celou Prahu, ale  u položek 4121 a 5321, které jste asi používali, byl stejný problém, tak nevím, zda máte nějak ošetřeno. Příjmová položka dotace od magistrátu od roku 2014 by měla být 4137. Datum pořízení rozpisu rozpočtu do modulu rozpočtu však není stanoveno a schválení rozpočtu nijak neomezuje. 

Můžeme si ve směrnici vymínít, že nebudeme oceňovat majetek vlastními náklady - vlastní činností ? Kolik způsobů oceňování se může dohromady použít při ocenění pořizovaného majetku (např. sečíst pořizovací náklady + reprodukční pořizovací cena u různých komponentů, které dají dohromady jedno IČ) ?

Ono nejde neoceňovat majetek vlastními náklady, pokud je majetek pořízený ve vlastní režii. Ve směrnici moc nejde předem stanovit, jak vlastními náklady oceníte obecně, musí se řešit pro pořizování každého majetku dle individuálních okolností. Např. když vlastní náklady nelze zjistit, tak se ocení RPC (písm l, §25 ZoÚ), ale obecně to dát do směrnice nejde, musí se ctít §25 zákona o účetnictví. 

V případě významné části majetku, která je pořízena jiným způsobem, než pořizovací cenou, nebo vlastními náklady, doporučujeme z důvodu věrného obrazu možnost kombinace ocenění, tj. část RPC, část pořizovací, část vlastní náklady (přímé a případně kalkulované nepřímé) , které dají dohromady ocenění jedné majetkové položky evidované na jednom inventárním čísle. U obcí se takový případ potřeby kombinovaného ocenění objevuje. 

Potřebovala bych zkontrolovat svoje účtování darovací smlouvy spojené se zřízením věcného břemene (v darovací smlouvě nejsou žádné ceny uvedeny). Římskokatolická farnost darovala obci hřbitov včetně pozemků. Na hřbitově se nachází kaple sv. Prokopa – jedná se o nemovitou kulturní památku a márnice (ta není památkou dnes je to prázdná budova, která kdysi opravdu sloužila jako márnice a v darovací smlouvě ji takto také nazývají). O těchto stavbách bych účtovala 021//401 a ocenila bych je 1,-- Kč. A teď pozemky. Jedná se o dva stavební pozemky na jednom stojí kaple (185 m2)a na druhém márnice (44 m2); dále pozemek označený jako „ostatní plocha hřbitov – urnový háj“ 5.794 m2 . Já bych tyto pozemky ocenila reprodukční pořizovací cenou (vyhláška 3/2008 Sb.,par. 32 jiné pozemky) , stavební pozemky bych dala 10,-- Kč/m2 a ostatní plocha hřbitov 1,-- Kč/m2 – jsou to nejnižší možné ceny – výpočtem bychom se dostali na cenu nižší. Nejsem si jistá jestli jsem se v té oceňovací vyhlášce dobře orientovala a správně zvolila §32. Účtovala bych 031//401. A poslední trápení je věcné břemeno spočívající v povinnosti obdarovaného (obce) strpět bezplatné užívání kaple sv. Prokopa pro církevní účely (mše a ostatní církevní obřady) . „Věcné břemeno se zřizuje bezplatně. Pro účely daňového řízení bylo věcné břemeno ohodnoceno částkou 1.500,-- Kč“. Takto je výslovně uvedeno ve smlouvě. Co to pro mě znamená????? že na konci roku nesmím zapomenout do přiznání k dani z příjmu na ř. 10 přičíst 1.500,-- Kč, které jsem fakticky nedostala ????? Věcné břemeno bych vedla jenom na majetkové kartě kaple v poznámce. Přiznání k dani z převodu nemovitostí nemusím podávat. Od daně darovací je bezúplatné nabytí majetku ÚSC osvobozeno.

Ocenění budov OK, ocenění pozemku - pro zastavěný pozemek je správně §28, pokud nemáte cenovou mapu pozemků (to je §27). Je tam vzoreček, tak se podívejte (nemohu to spočítat sama, protože nemám údaje ke vzorečku), ty ostatní je možné principem opatrnosti na 1 Kč ocenit. Ohledně VB - to se bere jen pro daň z převodu nemovitostí (když by bylo), do daně z příjmů si ho nevšímejte, pro vás to není příjem, ale závazek, který snižuje hodnotu darovaného majetku. Ohledně značení VB v účetnictví opravdu stačí jen analytika ke kapli (spíše by však celá kaple měla mít analytiku "stavby s VB"). Přiznání k dani darovací ani z převodu podávat opravdu nemusíte.