Dotazy

Prosím o radu, jak postupovat při zrušení svazku obcí. Členská schůze odhlasovala zrušení svazku, stanovila likvidátora, zaslali jsme žádost o zveřejnění likvidace DSO v Obchodním věstníku, ale teď jak pokračovat dál? Mám udělanou účetní závěrku ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace a zahajovací likvidační rozvahu s následujícím datem. Musíme čekat 3 měsíce, jestli se někdo ozve s pohledávkou (neměl by být nikdo). Mezitím rozdělíme peníze na členské obce, můžeme pak zrušit účet nebo musíme ty 3 měsíce počkat? Dočetla jsem se v nějakých materiálech, že bychom ještě měli podat daňové přiznání k datu likvidace. (Když jsme si v minulých letech uplatňovali odečet na neziskové organizace (ř.251 daň.přiznání) a neplatili daň, musíme to nějak zohlednit při ukončení činnosti?) Je toho asi víc, ale nevím, jak to rozplánovat - co nejdřív, co potom, a na co nezapomenout … Poradíte mi?

Pokud se týká likvidace - nevím o tom, že by to někde bylo precizně uvedeno a nikdy jsem to u DSO nedělal.

Něco málo jsem našel na následujícím odkazu:

http://searchatlas.centrum.cz/?kibitz=&t=a&utf=y&q=Svazek+obc%C3%AD%2C+likvidace&utm_source=atlasHP&utm_medium=searchbox&utm_content=internet&channel_id=hpa-top-box&kibitz=0&kibitz-db=

Co je jasné:

 - musíte udělat mimořádnou závěrku - to máte

- za dané období (do likvidace) bude podávat daňové přiznání - samozřejmě odečítatelnou položku musíte testovat v tom směru, že jste ji v průběhu 3 let použili k činnostem, které nejsou předmětem daně - tady je tedy jasné, že v tom období, kdy se zakončí likvidace, ji již nebude moci využít (nebudou to schopni prokázat, protože by to bylo poslední přiznání ....). Samozřejmě by bylo lepší - pokud již nic nebudete dělat a víte, že to neprokážete ani v likvidaci, tak dřívější nevyčerpané odčitatelné položky rozpustit již nyní.

- rozdělení peněz - nejsem si tady moc jist, ale podle mého názoru by se mělo čekat - fakticky likvidátor by měl psát zprávu ve smyslu - peněz bylo xxxxx, k tomu jsem zpeněžil majetek xxxxxxxxxxxxx, proplatil jsem z toho závazky ve výši xxxxxxxxxxx, nikdo další se nepřihlásil, budoucí výdaje na výmaz jsou xxxxxxxxxxxx a tolik rozděluji. Jestli nějakou zálohu - já bych to nedělal - u obchodních společností je to vyloučeno podle §75 odst. 3 Obchodního zákoníku a já bych asi postupoval analogicky - tak se prosím podívejde na §70 - §75c Obchodního zákoníku a co lze napasovat na svazek, tak bych použil. (ZN)

 Také byste si měli požádat o přezkum a mít alespoň zprávu z dílčího přezkumu - to odpovědělo MF na dotaz jak ze zprávou o výsledku přezkoumání:  když likvidace do 30.6. tak nic, když po 30.6. tak stačí zpráva z dílčího přezkumu. (IS)

Naše obec vybudovala v r. 2010 plavecký areál. Areál provozuje naše PO, plátce daně na základě nájemní smlouvy s DPH( movitý i nemovitý majetek), při výstavbě bylo uplatněno DPh v plné výši. Součástí areálu je i kuchyně, jejíž některá zařízení nejsou využívána( opékací el. deska a servírovací vozík - PC 30 a 50 tisbez daně). Dle pravidel budou tato zařízení nabídnuta našim ostatním PO k využívání, v případě jejich nezájmu budeme uvažovat o prodeji cizí osobě. Prodej bude s daní, změnu nájemní smlouvy s PO z důvodu vyčlenění těchto dvou nevyužívaných věcí také neplánujeme.Pokud budou tato zařízení prodána, neměl by být problém s uplatněným DPH při výstavbě ( § 78 ZDPH), ale jak postupovat v případě, že budou předána některé z našich PO na základě výpůjčky?Vratka příslušná pětiny daně na vstupu ve vazbě na lhůtu pro sledování odpočtu.?.). Děkuji

Já jsem přesvědčen, že nikoliv - §78 je nyní skutečně jen o změnách v rámci ekonomické činnosti. Vy se pohybujete ve stavu, kdy z ekonomické činnosti byste to nově použili pro aktivity, které nejsou ekonomickými aktivitami a dle mého názoru by následovala fikce dodání - §13 odst. 4 písm. a) (ve vazbě na odstavec 5). Když budeme respektovat náš zákon o DPH, tak by základem daně byla cena obvyklá -§36 odst. 6 písm. a) - tedy pokud bych chtěl mít jistotu - nechal bych odhadnout cenu a ta by se stala základem pro odvod daně.

Takže určitě vidíte, že varianta prodeje je bezesporu vhodnější.

Jen na okraj - aby se šlo na §78, tak to by se třeba té jiné PO pronajalo osvobozeně od DPH - potom bych byl v těch pětinách. ZN 

Obracím se na Vás s dotazem týkající se prodeje potencionální pohledávky, která představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním a přiměřeným plněním za odkup akcií Severočeských dolů a.s.( povinný odkup). V účetnictví jako pohledávku nevedeme, prodej akcií se uskutečnil v roce 2007. Teď se objevil investor, který nám uhradí 18 mil. Kč a bude jednat s Čez a chtít za povinný odkup více než nám vyplatili v roce 2007. Město uzavřelo smlouvu o převodu pohledávky. Zaúčtuji jako nahodilý příjem na položku 2329, neodvedu DHP jen zdaním daní z příjmu!

Je pro mne hrozně těžké se k tomu vyjadřovat neznaje úplně jasně přesnou podstatu sporu. Zkoušel jsem něco hledat na internetu a předpokládám, že situace je následující.

Došlo k takzvanému vytěsnění minoritních akcionářů - a v rámci toho došlo k výkupu akcií za nějakou cenu. Nicméně objevily se asi nějaké žaloby na výši odkupní ceny.. (tedy jiné znalecké posudky apod.) a nárokují se vyšší částky ...., druhá strana to asi odmítá.

Pokud je to takto, tak souhlasím s nevedením takové pohledávky v rozvaze, ani ne na dohadné položce aktivní - jedná se o pohledávku krajně spornou. Jako pohledávku bych to vedl asi až v okamžiku, kdy by třeba pravomocně rozhodl soud, či byla třeba uzavřena dohoda o mimosoudním vypořádání.

Nyní z hlediska DPH - je tady existující potenciální pohledávka - otázka je, zda z tituly náhrady škody nebo vyšší prodejní ceny akcií - v obou případech by to ale byly právní tituly, které nebudou DPH zdaňovány a postoupení pohledávky (byť potenciální) z tohoto titulu by dle mého názoru také nemělo DPH podléhat.

Takže souhlas - byl by to příjem a výnos běžného období (možná účetně z hlediska zařazení by to mohl být ostatní finanční výnos) a vstoupilo by  to jen do  daně z příjmů v letošním roce. (ZN)

Účetně: 

Jen prodej jakoby možného práva, neúčtovat ani o zařazení, ani o vyřazení pohledávky.

Prodej "pohledávky"  by se  zaúčtoval 311. XX MD /669 D.  Úhradu za prodej pohledávky bych dala na položku 2149. IS 

V domě s pečovatelskou službou byla provedena dodávka a montáž sedátek ve sprchách (původně součást stavby,už nevyhovující) a dále vybudován nový protipožární systém - s 15 % sazbou DPH. Obojí by mělo být součástí akce, na kterou budeme žádat dotaci. Prosím o radu, jak provést zaúčtování.

V případě, že ještě dotace není přiznána, tak se jedná jen o zaúčtování pravděpodobně TZ budovy domu s PS - pokud sedátka a protipožární systém dosáhnou hranice 40 tis. Kč (vyšší než 40 tis. Kč). Je možné také vyhodnotit podle stávajících předpisů každý zásah do majetku zvlášť (zvlášť sedátka a zvlášť protipožární systém) a pokud oboje bude pod hranici 40 tis. Kč, tak jen jako provozní náklady např. na účet 549. Doporučuji však pro zachování metody (dříve toto jednotlivé vyhodnocení umožněno nebylo) vyhodnocovat v součtu. Takže zaúčtování 042/321, 321/231 odpa 4351 pol 6121 a zařazení TZ po dokončení 021/042 a navýšit hodnotu budovy. Pokud bude přiznána dotace v tomto roce, tak by se případně ještě doplnil org k akci, a NZUZ Nástroj asi 27) dle poměrů (formou opravných zápisů), když bude dotace spolufinancována EU. Pokud bude přiznána další rok, tak se org a NZUZ jen na faktury "dokreslí" a dají se do přehledové tabulky výdajů k dotaci.  

Prosím o postup účtování o vzniklém stavebním materiálu (dlažební kostky) při TZ komunikace: část použita zpět a část uložena na sklad a pak účtování případného použití a evidence zbylé části a totéž vznikne-li při opravě

Materiál vzniklý z demolice při opravách nebo stavbách se při uložení na sklad zaúčtuje v ocenění RPC, např. dle cen zjištěných obdobných zásob na internetu a zavedou se na sklad zápisem 111 MD / 507 D a 112 MD/111  D (účet 111 je použit kvůli  dodržení CUS 707 Zásoby). Výdej takových zásob na další opravu by byl zápisem 501 MD /112 D, výdej na další TZ navíc zápisem 042 MD / 506 D. V případě, že při pořizování TZ byla ihned část vzniklého materiálu demolicí spotřebována zpět do TZ při kterém vznikla, tak není potřeba účtovat o zásobě a aktivaci, ale účtujeme jen o zbylé části. To by mohlo dojít až k manipulacím při ocenění pořizování DM. 

Zbylou část je také možné prodat, pak tržba z prodeje 311 (261) MD / 644 D a spotřeba 544 (lze i 501) MD / 112 D. 

Obec měla zřízenou o.p.s, která provozovala byty. Dlužníci, kteří neplatili nájem byli předáni k soudu k vymáhání. Tato o.p.s. byla asi v roce 2005 zrušena, některé dluhy na nájmu zastupitelstvo v té době prominulo. Nyní nám na účet začali přicházet peníze od ČSSZ ,zjistili jsme, že se jedná o exekuci jedné dlužnice,která právě dlužila za nájem a její dluh byl předán k soudu někdy v minulosti. Tato paní podala k ZO žádost o prominutí celé pohledávky včetně úroků, ZO její žádost neschválilo, žádají zaplacení jistiny a pak o její žádosti budou jednat znovu. Můžete mi prosím poradit jak zaúčtovat předpis této pohledávky vč.úroků? Na krajské metodice mi doporučili 377/401 dluh a úrok na ?/641.Ráda bych znala i váš názor. Děkuji.

Pro vás je to výnos z vyřazené pohledávky, předpokládám, že jste byli právní nástupci zrušené o.p.s. Správněji by mělo jít bez předpisu, jen když přijdou peníze, tak zápis 231 3612 pol. 2132 MD / 643 D, poplatky z prodlení lze dát na 641 také rovnou proti příjmu peněz, pokud se nějaké vymůžou. 

Město je zřizovatelem ZŠ. SRPDŠ při ZŠ žádá Město o poskytnutí finančního daru pro základní školu ve výši 60 tis. Kč. S tím, že uvedené finance budou převedeny na účet školy a použity na koupi školních pomůcek. Kdo poskytnutí daru schvaluje - rada nebo zastupitelstvo ? Jak zaúčtovat ?

Především je potřeba ověřit, zda SRPDŠ je sdružením - že mají registraci např. občanského sdružení a jsou právnickou osobou. Aby dar neskončil v rukou fyzické osoby. Moc nerozumím systému, proč rovnou nedáte peníze škole, takto ještě navíc musí zastupitelstvo schválit dar SRPŠ a pak schválit škole přijetí daru od SRPŠ (bez schválení je úkon neplatný - 250/2000 Sb.). Ve výši nad 20 tis. musí schválit dar zastupitelstvo. Zaúčtuje se v režimu transferů bez vypořádání zápisem 572 MD / 345 D a převod 345 MD / 231 3113 5221 D. 

Naše obec dělala kanalizaci, vzala si úvěr ve výši Kč 4.900.000,- - přímý, čtvrtletně převádíme finance na úvěrový účet na splácení úroků z úvěru a nyní také již splátky úvěru, na úroky dostáváme dotace v plné výši. Chci se zeptat jestli převod financí z našeho BÚ na úvěrový účet účtuji správně. Z BÚ na úvěrový účet - výdej 262/231 0010 2321 6121 příjem na úvěrový účet / 262 / - 231 0020 2321 6121 splátka úroků z úvěru 042 0012/231 0020 2321 6121 UZ 29898 UZ 29898 nevím jestli účtuji správně až u účtu úvěrového nebo jestli se má účtovat u BÚ.

Jen upozorňuji, že úroky lze považovat za výdaj na pořízení majetku jen do doby zařazení majetku do užívání. 

Převody mezi účty můžete a je to i správněji dělat přes konsolidační položky (262 MD /231 6330 5345 D a příjem na BÚ k úvěru  231 4134 MD / 262 D) , UZ může být až u běžného účtu k úvěru. Pozor splátka jistiny však musí být 451 MD /231 8124 D.  

To účtování, co máte v návrhu je jen technické řešení, ve výsledku je nula, takže bez vlivu, ale ty konsolidační položky jsou dle RS správněji. 

Dobrý den, našla jsem ve Vašich odpovědích odpověď k účtování herních prvků ale žádná odpověď se netýkala dopadových ploch. Zajímalo by mne, jak lze správně účtovat herní prvky na zahradě MŠ a k nim zbudované dopadové plochy. Herní prvky i dopadové plochy mají betonové základy v zemi. Prosím o odpověď na obě, spolu související, otázky. 1. Pokud pořídím samostatně herní prvek (případně současně herní prvek a dopadovou plochu) učtuji na účet 021 - Stavby nebo dle pokynu D-6 jako účelová zařízení pro školství, vzdělání, kulturu a sport na účet 022 - DHM, případně pod 40 tis. 028 - DDHM? 2. Pokud ke stávajícímu hernímu prvku pořídím nové dopadové plochy, účtuji to jako technické zhodnocení stávajícího herního prvku nebo dopadovou plochu zařadím samostatně? Pokud samostatně, tak na účet 021 - Stavba nebo na účet 022 - DHM (případně 028 - DDHM)?

Vy si můžete u hřiště a herních prvků vybrat dle jeho charakteru, jak majetek zaklasifikujete. Takže za 1. je dobře, ale je potřeba se rozhodnout.  Dopadová plocha se však jeví jako spíše vždy stavba, takže tam bych postupovala v režimu TZ - když vybuduji dopadové plochy v hodnotě vyšší než 40 tis. Kč, tak evidovat jako TZ stavby dětského hřiště, tj. navýšit hodnotu stavby. Ta dopadová plocha k jednotlivým herním prvkům  k samostatné evidenci drobných staveb se mi  nezdá vhodná, ale asi i to je možné. 

Doplnění:Dala bych přednost udělat z odpadové plochy TZ hřiště jako jedné funkční stavby.Pokud budou herní prvky na 022, tak bych dopadovou plochu ale také dala do stavby - předpokládám, že existovat nějaká stavba hřiště musí - terénní úpravy apod., i když se jednotlivé herní prvky dají jako věci na 022 a 028.1. Ano, je na vašem rozhodnutí, které by však mělo vycházet z charakteru herních prvků - pevně zabudované , které se nepřemisťují jsou vhodné dát do stavby a to buď jako jednotlivé drobné stavby, nebo jako součást funkční stavby hřiště - tj. pak jedné stavby.

Dopadové plochy - když bude hřiště jako jedna stavba, tak jako TZ hřiště, kdyby byly jednotlivé herní prvky jako jednotlivé  drobné stavby, pak by bylo možné i TZ stavby herního prvku. 

Jak zaúčtovat zařízení pro přenos měření PQUI pro rozvaděče VTE. Jedná se o zařízení, které bude na dálku vypínat ČEZ v případě potřeby (když nebudou potřebovat elektřinu z VTE). Zařízení musí namontovat provozovatel a bude stát cca 500.000,-Kč. Bude se jednat o TZ nebo novou investici (a co odpisy), či službu? Děkuji

Zkoušela jsem diskusi s energetiky, závěr je přibližně tento: 

To je vzdálené řízení měničové části,je to samostatná technologie, kterou navíc řídí ČEZ, tj. někdo jiný, než provozovatel elektrárny.

Takže na 022 jako samostatnou věc - technologii, ne TZ stavby ani TZ technologie. A dále ještě ověřte, jestli se nebude kolem stavět nějaký plášť kvůli ochraně před počasím - kdyby byl na zemi, tak by asi bylo možné tuto část vést jako drobnou stavbu. To jen odhaduji dle popisu odborníků, jak to asi vypadá. Pokud zjistíte více technických údajů, tak se ještě ozvěte, určitě je dobré se zeptat dodavatele, nebo pak posoudit dle výsledku a případně překlasifikovat. 

Dle smlouvy o dílo jsme pořídili v roce 2012 budovu. Stavební práce byly průběžně fakturovány a faktury hrazeny. Podle smlouvy bude 5% z ceny díla zaplaceno v průběhu dalších 5ti let. Na účtu 321 mám zaúčtované i poslední faktury , jejichž hodnota odpovídá těm pozastaveným 5% . Faktury jsou vystavené v polovině roku 2012 s měsíční splatností. Musím tyto závazky přeúčtovat z účtu 321 na účet dlouhodobých závazků 459, nebo je mohu nechat až do zaplacení na účtu 321?

Část závazku již při vzniku (při dodání plnění) byla se splatností delší než 12 měsíců, takže správně by pozastávka měla být na 459 vedena, doporučuji přeúčtovat na závazek dlouhodobý ve výši pozastávky. 

Obec vlastní objekt, ve kterém bývala dříve základní škola. Náklady na temperaci tohoto nevyužitého objektu vedeme na par. 3613 - nebytové hospodářství. Nyní díky dotaci z MF budeme realizovat investiční projekt s názvem "Rekonstrukce obecního úřadu XY - stavební úpravy budovy č.p.XX" Do této budovy bude přesídlen obecní úřad - cca 80% podlahové plochy a současně budou vybudovány 2 byty - cca 20% podlahové plochy. Náš dotaz zní, zda celou investiční akci máme vést na par. 6171 podle budoucího využití, nebo jiném. Dále na jakém paragrafu je vhodné vest náklady na temperaci v letošním roce. Obecní úřad by měl být do objektu přestěhován v červenci roku 2014.

Při pořizování stavby volíme převažující odpa, určitě doporučuji 6171. Ohledně temperace - pokud je záměr stavby již schválen, a byla rekonstrukce fyzicky zahájena,  tak lze od data fyzického zahájení rekonstrukce rovněž volit odpa 6171 a lze i náklady na vytápění objektu již dávat jako výdaj související s pořízením DM na 042, s pol. 6121. Do doby fyzického zahájení rekonstrukce nadále 3613. 

Zastupitelstvo odsouhlasilo příspěvek na zajištění sociálních služeb a provozu pro "poskytovatele sociálních služeb", a to pro občana, který je trvale hlášen v obci, ale zdržuje se zde jen o víkendu, jinak je v tomto zařízení. Prosím jak příspěvek zaúčtovat.

Jedná se o příspěvek pro cizí příspěvkovou organizaci,pak je předpis 572 MD / 349 D a výplata 349 MD / 231 4351 pol.  5339. 

Náš dotaz se týká funkce příkazce operace. Ze zákona o finanční kontrole ve veřejné správě (zákon č. 320/2001 Sb. § 26 odst. (1) písm. a)) vyplývá, že příkazcem operace je vedoucí orgánu (chápeme starosta). Starosta pro jednotlivá odpovědná místa (odbory) písemně pověřil jejich vedoucí funkcí příkazce operace. Jak je to s místostarosty? Jsou i oni ze zákona vedoucími orgánu a tudíž příkazci (např. v době nepřítomnosti pana starosty)? Vyvstal zde totiž požadavek, aby jeden z místostarostů byl příkazcem za konkrétní část rozpočtu celoročně. Je třeba, aby pan starosta pověřil místostarostu k nakládání s veřejnými prostředky v té určité oblasti? Místostarosta přeci není vedoucí zaměstnanec orgánu veřejné správy?

Myslím si, že je to v 320/2001 Sb. opravdu stanoveno tak, že pověřuje starosta, takže starosta by měl pověřit i místostarostu. Jen v době nepřítomnosti starosty by mohl provést fci příkazce místostarosta nebo někoho pověřit fci, ale jen po dobu nepřítomnosti starosty. 

V obci je vybudována nová kanalizace. Výše stočného byla stanovena na 65,- Kč/m3 (cena vychází ze závazné finanční analýzy zaevidované v rámci dotace na výstavbu této infrastruktury). Zastupitelstvo by chtělo nějakým způsobem podpořit občany a ulehčit jim od vysokého stočného. Jakou formou lze občany podpořit? Záměrem zastupitelstva je finanční příspěvek občanům na příslušný rok v závislosti na hospodářské situaci obce. Obec si je vědoma, že nemůže dotovat stanovenou cenu stočného určenou dle pravidel dotačního titulu, a proto hledá formu jak přímo ze svých zdrojů kompenzovat občanům přímo zvýšené náklady (např. roční výše příspěvku 10 % z ceny stočného) apod. Pro zpřesnění uvádím, že příjemcem dotace je svazek , kde je obec členem. Provozovatel bude vybrán v koncesním řízení. Do jaké výše bude v případě poskytnutí příspěvku u občanům osvobozeno od daně.

Je možné dát občanům příspěvek, dar, dotaci z územního rozpočtu, není to předmětem daně z příjmů a od daně darovací je osvobozeno bez limitu. Musíte schválit radou do 20 tis. Kč na občana, od 20 tis. Kč zastupitelstvem, i když takové plošné vyplácení je vhodnější ke schválení zastupitelstvu, i když se bude jednat o nižší hranici. Samozřejmě vás to bude stát další náklady s administrativou. Chápu, že je to politická záležitost, ale přesto bych zvážila takový závazek vůči občanům, nijak to stejně neocení, spíše bude zle, až si vyplácení obec nebude moci dovolit. U nás v kraji platíme 82 Kč, ale pravdou je, že za vodné a stočné celkem.