Dotazy

Pro přístup k obecnímu pozemku kde se plánuje výstavba obecního koupaliště je nutno opravit mostek který je v majetku Lesů ČR. Mohu řešit takto? Smlouva s vlastníkem-jeho souhlas se stavbou-opravou (netuším kolik budou práce stát, ale předpokládám více jak 40tisíc) a následné bezúplatné předání vlastníkovi. Já povedu jako TZ cizího majetku na 042.

Pokud se nebude jednat o TZ, ale opravu, tak nelze vést jako TZ cizího majetku. Spíše je účetní případ vhodný k vyhodnocení jako vyvolaný náklad z důvodu pořízení stavby, pak by vstoupil do pořizovací ceny stavby koupaliště, pak ano 042, ale ne jako TZ cizího majetku, ale jako součást koupaliště (po dokončení). Otázkou by bylo i "bezúplatné" předání opravy, nebo i TZ, nejedná se o převod majetku. To se dělá jen protokolárně, ale s dopady na daň z příjmů u příjemce opravy nebo TZ, pokud se neřeší v režimu dotace nebo podpory z veřejného rozpočtu. 

V letošním roce jsme částečně dodavatelsky a částečně svépomocí provedli stavbu. Aktivaci majetku zaúčtuji 042/506. Práce našich pracovníků patří též do nákladů. Bude mít vliv na zaúčtování a zařazení do majetku to, že pracovníci byly z úřadu práce na VPP a na jejich mzdy je poskytována dotace z programu OPLLZ 85% z EU a 15% SR. Děkuji

Ne, to by nemělo mít vůbec žádný vliv. Odměnu za práci zúčtujete s poskytovatelem dotace. To že došlo k aktivaci majetku nemá vlastně žádný dopad do mezd a odměn za práci, to je jiný účetní případ. 

Při pravidelné prohlídce teplovzdušného agregátu byl vyměněn motor a plynová hadice. Servisní prohlídky účtuji na pol.5169, nyní si nejsem jistá jestli neúčtovat na 5171. Na fa je vyšší částka za materiál než za prohlídku.

Obsahově se již jedná o opravu, došlo k výměně opotřebené části majetku, takže přesněji by to bylo na pol.  5171 a účtu 511. 

Obracím se na vás s prosbou o radu ohledně prodeje obecních domů. V září vyvěšen záměr obce prodat 3 obecní domy stávajícím nájemníkům. Účetní hodnota bytového domu je 1.917.000,-Kč, oprávky na účtu 081 je 802.280,-Kč, prodejní cena schválena zastupitelstvem je 1.800.000,- Kč. Reálná hodnota - zde obec oslovila 3 subjekty. 1. znalec z oboru stavebnictví - vypracoval znalecký posudek s kulatým razítkem - cena 6.090.000,- /obytný dům. Potom máme ještě stanovení tržní ceny od dvou realitních kanceláří 1. realitka 4.093.000,-Kč a druhá realitka dala rozmezí od 2.300.000,- do 2.500.000,-Kč za obytný dům. Já si teď nevím rady jaký posudek k přecenění RH mám vzít v úvahu a jak dál účetně postupovat.

Zvolíme princip opatrnosti a vezmeme nejnižší cenu obvyklou, tj. tržní (ne znaleckou, když je odhad tržní o tolik nižší) ve výši 2,3 mil. Kč. Nevím, jakou jste si dali hranici významnosti pro přecenění RH, ale rozdíl mezi 2,3 mil. Kč a ZC v účetnictví, což je cca 1,1 mil. Kč,  je dost významný na obec, takže asi přecenění na RH ano.

Postup:

1. Přecenění

1.a. Zrušení oprávek: 081/407 ve výši 802.280,- Kč

1.b. Nastavení 021 na hodnotu RH, tj. 021 MD / 407 D ve výši 2,3 mil. Kč - minus 1,917 mil. Kč - tj. takové číslo, aby na 021 bylo 2,3 mil. Kč po zaúčtování 

2. Při prodeji

311/646 ve výši prodejní ceny 

a vyřazení majetku 553 MD / 021 D ve výši 2,3 mil. Kč a zúčtování rozdílu z ocenění 

407 MD / 664 D ve výši 407 k této transakci (cca 1,2 mil. by to mělo vyjít) - je potřeba dát k 407 při účtování dle bodu 1 nějakou analytiku (např. org) tohoto konktrétního přecenění, abyste pak při vyřazení oceňovacího rozdílu věděli, kolik ze " 407"  vyřadit.

DSO obdrží od kraje dotaci ve výši 150 000 Kč Podpora rozvoje cykloturistiky a cyklistické dopravy v Plzeňském kraji. Celková cena projektu je 187 500 Kč. Spoluúčast jednotlivých obcí je 6 250 Kč. Celkem od všech obcí činí příspěvek 37 500 Kč.Prosím o radu jak zaúčtovat příspěvek od jednotlivých obcí a příjem dotace od kraje.

Nejprve je trochu problém, zda se bude jednat o DNM, součást DHM, nebo jen službu. Projekty na rozvoj bychom měli vést jako výdaj na službu. Pokud tedy k tomuto projektu nebude následovat budování sítě cyklostezek. To prosím ještě upřesněte, jaký je záměr do budoucna. 

Takže se zatím domluvíme na službě.  Pak budou obě dotace neinvestiční, a pravděpodobně obě k vypořádání. Účtování pak klasika - smlouvy do podrozvahy, příjem dotace 231 4121 od obcí, 4122 od kraje s nějakým zvoleným  org jen pro tuto akci  (kraj může chtít i třímístný UZ), MD / 374 (472 D) a vyřazení ve výši zálohy z podrozvahy, pak předpis po vypořádání dotace 348/672 a zúčtování zálohy 374 (472)/348. Pokud se nestihne do konce roku, tak přes 388/672 a při vypořádání nejprve zúčtování dohady. Podrobněji je odpovězeno, jak se účtuje o dotaci z kraje v cca 80 dotazech, stačí si dát do vyhledávače "dotace kraje". 

Jak zaúčtovat a správně zdanit. Jde o směnnou smlouvu, kde naše městská část směňuje vlastní pozemek za práva odpovídající věcnému břemeni (MČ má umístěnou kanalizaci na soukromém pozemku protistrany). Převáděný pozemek má dle znaleckého posudku hodnotu 30 tis. Kč, práva z věcného břemene jsou oceněna na 200 tis. Kč. Moc děkuji.

To je velký problém, protože nemáme účetní postupy pro evidenci majetkovou práva věcného břemene. Jsou návrhy evidence jako ocenitelného práva, ale pro případy, kdy se věcné břemeno neváže k majetku, zde se však váže ke kanalizaci. Dále není vhodné jen jedno věcné břemeno vést v DNM, jen proto, že by se nám lépe účtovalo, a ostatní takto nevést. Takže první, co potřebuji znát - nemáte náhodou i ostatní věcná břemena - kde je město oprávněné , na účtu 014? Pokud ne, tak zaúčtujte takto: 

311/647      200 tis. Kč ( je to sjednaný výnos za převod pozemku dle smlouvy, nehledíme na to, že není v penězích, ale v právu) 

vyřazení pozemku 554/031 ve výši evidované hodnoty

pak závazek z pořízení práva: 5xx MD / 321 D, rovněž ve výši 200 tis. Kč.  A zápočet - resp. dle ustanovení CUS 709 kompenzace 321/311 ve výši 200 tis.

A teď, jak jsem na toto přišla:

kopíruji sem jednu odpověď MF z jejich webu:

Abych mohla zaúčtovat jak popisuje MF, tak jinak sestavit příklad nelze. 

Dále mám ještě problém s jednorázovým zaúčtováním do nákladů věcného břemena. Lze dát na službu 518, ale správně bychom měli časově rozlišit tak na 10-20 let, což zatím nikdo moc neřeší. Vím, že vás tím nepotěším, ale říct to musím. Když ne na 014 - což zatím není oficiálně stanoveno, tak na 518 s časovým rozlišením na 381.  

Žádáme o sdělení, jak zařadit do evidence majetku investiční akci - soubor movitých věcí s různou výší pořizovací ceny jednotlivých věcí a různou dobou životnosti a s tím souvisejícím odpisováním majetku. varianta a) vše pod jedno inventární číslo, doba odpisování dle nejdelší doby životnosti jednotlivé movité věci. varianta b) několik inventárních čísel, každé IČ odpisováno dle stanovené doby životnosti jednotlivé věci Jak nahlížet na movité věci pořizované v rámci jedné investiční akce, jejichž pořizovací cena je nižší než 40.000,- Kč , nechávat vše na na účtu 022 - RS 6122, anebo nutno rozdělit na investiční výdaj a běžný výdaj ( v případě, že nechceme vytvořit soubor mov. věcí) ?

Pokud zařazujete soubor , tak se jedná jakoby o jeden majetek a je možná jen varianta a). 

Pokud nechcete tvořit soubor, tak samozřejmě musíte řešit majetek jednotlivě dle doby použitelnosti a cenové hranice pro klasifikaci majetku (nad 40 -022, pod a včetně 40- 028, pod 3 -902...) . Ohledně RS - když dojde k rozdělení majetku na investiční a neinvestiční v jiném roce než je úhrada majetku, např. při zařazování z 042, tak se opravit RS již nedá. Když ve stejném roce, lze a je vhodné i opravit položky. Důležitou podmínkou (tou nejdůležitější, protože jde o peníze) je však dodržení případného dotačního titulu - když by byla dotace investiční, tak tvoříme soubor na 022. 

Soubor má nevýhody při evidenci, časté přeceňování jedné majetkové položky a tím častá změna odpisových plánů, při dílčím  vyřazování - musí se zvolit metoda ocenění....

Město P uzavřelo v roce 2009 smlouvu o smlouvě budoucí se společností H, jejímž předmětem byla budoucí kupní smlouva na 4 pozemky. Kupní cena za pozemky byla sjednána ve výši 150 Kč s tím, že tato kupní cena bude vypořádána ve dvou částech: 20 Kč do 14 dnů od podpisu smlouvy o smlouvě budoucí, 130 Kč do 14 dnů od zahájení prací na stavbě. Obě strany se dohodly, že uzavřou kupní smlouvy na jednotlivé pozemky po vzniku stavby, tj. v roce 2009, 2010, 2011 a 2012 – tyto termíny se dodatky ke smlouvě o smlouvě budoucí posouvaly. Dále bylo dohodnuto, že kupující má právo od smlouvy odstoupit, v tom případě by částka 20 Kč byla považována za odstupné pro prodávajícího. Stejně tak prodávající má právo od smlouvy o smlouvě budoucí odstoupit, v tom případě by hradil kupujícímu obě části kupní ceny a smluvní pokutu. V roce 2009 město P. obdrželo na bankovní účet úhrady obou částí kupní ceny, tj. částku 150 Kč a tento příjem zaúčtovalo na bankovní účet oproti účtu 215 – vyúčtování rozpočtových příjmů z běžné činnosti. Tj. v rozvaze města P. není z titulu příjmu těchto peněz vykazován žádný zůstatek na zúčtovacích vztazích (např. na záloze, závazku apod.). V roce 2013 má dojít k prodeji jednoho (prvního) z pozemků. Dotaz: Byl postup zaúčtování v roce 2009 správný? Pokud ANO, nebudou v roce 2013 oproti nákladu z titulu vyřazení pozemku vykazovány žádné výnosy (tj. porušení časové souvislosti nákladů a výnosů). Pokud NE, jak nesprávné účtování z minulosti opravit v roce 2013? 150,- Kč je pro město P. významná částka.

Pokud dochází k podání návrhu na vklad převod pozemků na základě kupní smlouvy v roce 2013, tak opravdu jsou již přijaté peníze výnosem až roku 2013. Což by znamenalo opravu, zde asi zápisem 401 MD / 455 D, pokud jste však v roce 2009/2010 při převodovém můstku nepřevedli účet 965 na účet 432 (to udělalo velmi málo obcí), pak by oprava musela být přes účet 408.

Pak zaúčtujeme předpis z prodeje v roce 2013 k datu podání návrhu na zápis do KN: 311/647 a zúčtování záloh 455/311 a vyřazení pozemku 554/031. Vše v roce 2013.

V každém případě je potřeba dát výnos z prodeje do přiznání DPPO za rok 2013, na to prosím nezapomeňte ( a to i když jste příjem za pozemky přiznali již v roce 2009). 

Ohledně dalších podmínek smlouvy. To podchycení na 455  by bylo dostatečné i pro případ případného odstoupení od smlouvy ze strany města. Pokud něco takového očekáváte, tak na smluvní pokutu je možno tvořit rezervu - to se prosím ještě ozvěte, kdyby se ukázalo, že odstoupení ze strany města je pravděpodobné. V případě odstoupení ze strany kupujícího byste jen zpětně změnili 455/649 ve výši 20 kč za metr. 

Město provádí technické zhodnocení budovy radnice. Bude nedílnou součástí stavebního díla také vybavení budovy s ní spojené (např. držáky na papír) ? Drobnou sanitární techniku dodá i nainstaluje jiný dodavatel, než ten, který provádí rekonstrukci budovy.

Opravdu dáváme takové věci jako držáky na mýdla, papír, sušiče jako nedílnou součást stavby - jak uvádíte, jsou v režimu sanitárního vybavení. Mám s tím i konkrétní zkušenost při kontrole FÚ u administrativní budovy - obdobné vybavení bylo považováno za nedílnou součást stavby, tj. také na 042, pol. 6121.

Obec zažádala o dotaci na opravu lokál. čističky u nájem. bytů spočívající ve výměně technologie. Ok KÚ ÚK jsme obdrželi investiční dotaci -lokál.ČOV . V majetku máme jen částku za dům(neznám částku ČOV dřívější - poř. v r.1996).Výměnu nové ČOV jsme prováděli svépomocí. Dosud mám účtováno:dodávka ČOV 180 tis. -pol. 6121/3612;materiál 10 tis. -5139;služby(jeřáb ap.) 10 tis. - 5169; odměny dohody 40 tis. -5021.Celkem náklady 240 tis.Kč z toho obdržená dotace 140 tis. Kč. Dotaci mám na MD 231 pol 4222 proti 374; MD 942-D999. Celkovou částku 240 tis. dám na 021 a zapíšu ji samostatně nebo na kartu domu? Jak to bude s odpisy? Dotace podléhá vyúčtování. Nebylo potřeba stavebního povolení. Moc Vás prosím o radu, jak tuto akci zaúčtovat, protože si myslím, že to mám vše úplně špatně.

Je potřeba aktivovat DM zápisem 042 MD / 506 D ve výši nákladů zaúčtovaných do provozu (60 tis.) Uděláte si vnitřní účetní doklad, kde uvedete jen přehled provozních nákladů včetně mezd a zaúčtujete jej jako aktivaci DM. 

Po dokončení zařadíte na 021 (zápis 021/042) v celé výši, tj. ve výši 240 tis. Kč a z této částky budete dělat odpisy. 

Můžete zařadit jako nový majetek, protože jste i dostali dotaci na pořízení DM, není potřeba nijak řešit, zda v původní hodnotě domu nějaká čistička byla, vypadá to dost i na celkovou obnovu, než jen na opravu. 

Dotace přijatá před vypořádáním je dobře na záloze, jen z podrozvahy se k datu přijetí zálohy vyřazuje. Z jiného dotazu sem kopíruji podrobné vysvětlení účtování o dotaci z kraje: 

Smlouva na dotaci na podrozvahu: 942 nebo 943 MD / 999 D - účet 942 nebo 943 volíme dle doby určené na závěrečné vypořádání dotace, do 12ti měsíců od podpisu volíme 942, nad 12 měsíců 943. Dáváme v celkové max. výši nároku na dotaci.

Pokud kraj pošle dotaci nebo její část před jejím vypořádáním, tak zápis 231 4222 MD /   374 nebo 472 D, opět pokud se má záloha od data přijetí vypořádat do 12 měsíců , tak 374, pokud nad 12 měsíců tak 472 D. A ke stejnému datu se ve výši přijaté části dotace odúčtuje částka z podrozvahy 999 MD / 94x D.

Když kraj požaduje oddělené sledování, tak je možné zajistit více postupy, někdy kraj dává svůj třímístný UZ - pak jej přidáte ke každému zápisu - tj. k podrozvaze, k přijetí dotace, ale i k zápisu fa na projekty - 042 MD + UZ kraje / 321 D + UZ kraje, totéž při čerpání: 321 mD + UZ kraje / 231 + RS 2321 6121 D + UZ kraje. Pokud kraj nedal UZ, tak si zvolte ORJ. nebo ORG - "dotace od kraje na projekty ČOV" a rovněž jej uvádějte k veškerým účtům, na kterých budete o dotaci účtovat. Toto je "oddělené"  sledování. 

Pokud nedojde k vypořádání do konce roku, ale došlo již k čerpání výdajů, tak ve výši výdajů x podíl dotace na celkových výdajích: 388 MD / 403 D, toto se účtuje k 31.12. a případně také k datu zařazení majetku do užívání, pokud ještě nebude dotace vypořádána - k datu zařazení majetku by se vás nemělo týkat, protože se jedná o projekty, což je výdaj související s pořízením DM, a do majetku se bude zařazovat až po dokončení ČOV, v ocenění celkem. 

Až bude dotace vypořádána (nějaká zpráva od poskytovatele, že uznávají váš nárok na dotaci), pak teprve účtujeme na pohledávku: 348 MD / 388 D a případně +/- 403 D (pokud dohada nebyla ve výši konečného přiznání dotace na pořízení DM). Pokud něco zůstalo na podrozvaze, tak k datu předpisu pohledávky podrozvahu plně vyřadíte 999/94x. Pak se zúčtuje případná záloha 374 (472) MD / 348 D.  Když by vám vyšel zůstatek na 348, znamená to, že má poskytovatel ještě dotaci doplatit, když na 374 nebo 472, znamená to, že záloha byla vyšší než skutečný nárok a budete část dotace vracet: takže se jedná o zápisy: 231 + RS MD /348 D v případě doplatku, v případě vratky 374 (472) MD /231+RS D.

Výdaje k dotaci - klasika - 042 MD / 321 D a 321 MD / 231+ RS (pol. 6121) D.

A zařazení do užívání po dokončení   - 021 MD / 042 D, na kartu se připíše výše dotace (dle dohady, nebo dle vypořádání) 403.

Mám fakturu s přenesenou daňovou povinností z května 2013, kde nám fakturují částku 800 tis., odečítají pozastávku 200 tis., k úhradě 600 tis. K 600 tis. jsem spočítala DPH 21% a zaplatila ve 2.Q DPH. V září jsem obdržela dopis (né fakturu), kde žádají o doplacení pozastávky 200 tis. Takže musím spočítat 200 tis.+21% DPH a zaplatit, ale nevím, zda jsem to neměla mít i z celých 800 tis. již ve druhém čtvrtletí???

Bohužel ano - k DUZP jste měla prodanit celý objem dodávky - tedy 800 tis. Kč - pozastávka je již brána jako platební podmínka, ne dodací - tedy objem plnění byl skutečně ve výši 800 tis. Kč.

Prvotně nyní řešme, k jakému účelu to bylo - pokud byste náhodou měli plný nárok na odpočet DPH - tedy nedošlo by ke změně daňové povinnosti (odvod a odpočet by byl souběžný), můžete to dát do běžného přiznání - byť by FU třeba následně požadoval podání dodatečného přiznání, není vaší povinností toto dodatečné přiznání dávat (neměníte daňovou povinnost) 

Pokud ale plný odpočet DPH nebyl, tak máte dvě varianty, jak se zachovat:

VAR 1 - podat dodatečné přiznání k DPH na 2Q - zde ale automaticky dostanete úrok z prodlení za pozdní odvod DPH (již ne penále) a ten úrok by měl být zhruba poloviční v porovnání s tím, pokud by to zjistil FU

VAR 2 - prodanit to do běžného období (tedy 3Q) s tím, že v okamžiku, kdy na to FU přijde, tak vyměří penále za časový posun (když mu prokážete, že jste to prodanili o kvartál později). To penále bude zhruba dvojnásobné proti var. 1.

Samozřejmě je nutno počítat s tím, že u PDP je větší pravděpodobnost, že na to FU přijde (ale ne 100 %) i když tady ta částka je dost velká. Takže já bych skoro to dodatečné přiznání dal. ( ale nařídit  Vám já to samozřejmě nemohu). ZN

Město jako vlastník nemovitosti chce uzavřít smlouvu o výpůjčce na nebytové prostory s firmou, která bude vnitřní prostory rekonstruovat na své náklady a poté je bude používat jako zdravotní středisko. Má v případě smlouvy o výpůjčce výpůjčitel nárok vynaložené náklady odpisovat?

Bohužel toto je skutečně problém - u vypůjčky není možno provádět daňově účinné odpisy technického zhodnocení vypůjčitelem (zákon o dani z příjmů toto omezuje na TZ najatého majetku).

Dobrovolný svazek obcí ve spolupráci s městem zorganizoval v letošním roce sportovní akci - cyklozávody. Financování akce bylo na straně DSO. Oba jsou plátci DPH. Hlavní příjmy byly z reklam a ze startovného. Z reklam DSO odvedl 21% DPH. Z partnertví při realizaci akce bylo vzájemně dohodnuto, že případný zisk, popř. ztráta, budou rozděleny na oba partnery polovinou. Akce skončila se ziskem 40 tis. Kč, každá strana obdrží 20 tis. Kč. Jak zaúčtovat (vč. RS) podíl na zisku na straně DSO a na straně města? Jak by se zaúčtovala ztráta? Bude podíl na zisku předmětem DPH? Děkuji za odpověď.

No, to vypadá jako na společnou akci, takže byste měli účtovat o svém podílu výnosu a svém podílu nákladů, a to i když DPH odváděl jen DSO. Účetní postup najdete v knize Účetní reforma 2012 v kapitole 20 Sdružené prostředky na str. 418. Jedná se o příklad č. 2 - Společná činnost. 

Dobrý den. Obec buduje od roku 2012 kanalizaci. Dle dohody o poskytnutí dotace mezi obcí a SZIF máme celkové výdaje projektu 20.355.000 z toho výdaje na které není poskytnuta dotace 3.380.000,- Kč to je DPH a 75.000,- Kč fotovoltai. Obec na celou kanalizaci uplatňuje v PDP plný nárok na odpočet a na některé faktury ,které nejsou v PDP také odpočet, domnívala jsme se tedy, že DPH není výdej na akci, když ho neplatíme.Teď si nejsem,ale jistá, zda jsem i DPH v PDP neměla označit nějakou ORG.Pokud ano, tak to mohu jen za loňský rok označit na faktuře a v tabulce přehledu a letošek bych ještě v účtu opravila.

Uvažovala jste správně, nárokované DPH nevstupuje do ocenění majetku. Protože není uznatelným nákladem, tak ji není možné ani uplatnit jako vlastní podíl, mimoto, není výdajem, protože se buď započetla na daňovou povinnost, nebo v PDP se vůbec nehradila. Není potřeba značit žádným org. ani jinak prokazovat složitou cestu DPH k akci ve smyslu plateb a příjmů. Vše k dotaci lze vyúčtovat v hodnotách bez daně. 

Městský obvod uzavřel s akciovou společností kupní smlouvu týkající se výkupu nemovitostí. V kupní smlouvě je stanoven předmět převodu: a) pozemky (zde je uveden seznam pozemků jak ostatní plocha, tak zastavěná plocha) b) budovy Finanční prostředky na výkup byly předběžně schváleny, pozemky uhrazeny z položky 6130 a budovy z položky 6121. Kupní smlouva však obsahovala i přílohu, kde jsou uvedeny ostatní stavby na daných pozemcích, které byly i oceněné ve znaleckém posudku (např. komunikace,oplocení,kanalizace). Tyto byly v podstatě financovány z položky 6130. Samozřejmě však ostatní stavby byly zavedeny do majetku jako stavby nikoliv jako pozemky. Chtěla bych se zeptat, zda je nutné udělat rozpočtové opatření na převod finančních prostředků ve výši hodnoty ostatních staveb z položky 6130 na 6121 z důvodu souladu financování a evidování vykoupeného majetku nebo zda je možné ponechat položky v původní výši.

Dle vyhlášky RS volíme převažující položku,  buďte klidná, není potřeba v RS nic opravovat. Postupovali jste dle záměru. Pro tento případ položka 6130 vyhovuje a je zvolena správně.