Dotazy

Slyšela jsem informaci, že existuje judikát, že majetek dle kupní smlouvy za 1,- Kč je posuzován jako dar a je nutné ho tudíž zařadit v reprudukční ceně. Pokud máte uvedený judikát k dispozici, prosím vás moc o jeho sdělení, přeposlání. Zrovna podepisujeme smlouvu, kde přebíráme ZTV, stavbu vždy za 1,-Kč. Doufám, že ji podepíšeme až příští týden a budu mít trochu času na rozřešení a případně stanovení ceny.

Mám tady velký problém, který si je potřeba uvědomit - pokud dané judikáty existují, tak vždy ve vazbě na otázku případného krácení daně - tedy zapomeňte na to, že tady bude nějaký judikát směřující k tomu, že bylo napadnuto chybné ocenění v účetnictví (abyste pochopila rozdíl - ten stav může být třeba potom takový, že se řekne, že účetně je to v pořádku, nicméně daňově mělo dojít třeba k doodvodu DPH).

Přímo na otázku kupní ceny nemám teď nic (tím neříkám, že něco neexistuje).

Ale třeba bych mohl upozornit (z hlediska symbolických cen) na judikát NSS ze dne 10.5.2006, č.j. 1 Afs 69/2005-164 - ten směřoval k otázce nájmu za korunu a s tím související daňové souvislosti - zde bylo řečeno, že se jedná o faktickou výpůjčku.

Pokud to shrnu - můj postoj k věci - z judikátů k zastírání stavu v oblasti daní (upozorňuji - to jsou judikáty upírající se o ustanovení daňového řádu /zneužití práva/ dříve správy daní a poplatků) nemohu přímo dovodit, že jsem povinen jinak účtovat. Pokud náhodou existuje i k účetnictví, tak jsem ho nezaznamenal - ale vyloučit to nemohu.

Já osobně doporučuji -  pokud je to hodně velká hodnota majetku, tak se odchýlit od ocenění za 1 Kč s odkazem na zákon o účetnictví - konkrétně na §7 odst. 2 poslední věta zákona o účetnictví:

(2) Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.

Jaká je ale hranice odkdy - to Vám neřeknu - vím, že jsme o tom diskutovali s kolegy auditory, když jsem ještě docházel na VVS - ty pohledy byly diametrálně odlišné. Třeba když bych si za 1 Kč koupil komunikace atd. od nějakého developera, já bych již ocenil reprodukční cenou a odchýlil se od metody ocenění stanovené zákonem.

Město má zřízeny komise při radě města a výbory při zastupitelstvu města. Za práci v těchto komisích náleží všem členům odměna, jejíž výši schválilo zastupitelstvo města. Dotaz zní: může město uzavřít na odměnu za výkon člena komise či výboru darovací smlouvu? Darovací smlouva by byla uzavřena s těmi členy komisí a výborů, kteří nejsou zastupiteli a s členy komisí, kteří jsou současně zaměstnanci městského úřadu. Roční výše odměny člena komise činí 2.400,-- Kč, člena výboru 4.800,-- Kč a předsedy komise 9.600,-- Kč. V darovací smlouvě by bylo uvedeno ustanovení, které se odvolává na § 19 odst. 4 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Nebylo by odvolání na toto ustanovení uvedeno chybně? Neměl by být tento příjem podroben dani z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 odst. 9 písm.g)? Nebylo by správnější uzavřít na výkon člena komise či výboru dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu jinou, např. smlouvu o výkonu funkce? Děkuji za odpověď.

Pokud se jedná o odměnu za výkon člena komise, tak je to funkční požitek, není potřeba sepisovat žádnou smlouvu, darovací smlouva je nevhodná – za výkon fce nebo za práci se nedává dar, to by bylo asi považováno za obcházení zákona o DPFO. Zdanění je stejné jako u dohody o provedení práce, tj. do 5 tis. Kč srážková daň ve výši 15%, v případě, že se jedná o zaměstnance úřadu, tak se daní se mzdou, tj. včetně odvodů. Pokud je odměna vyšší než 5 tis.Kč, tak se daní závislou také 15%, ale to se již zúčtovává v ročním vypořádání (u cizích). V případě, že člen nebo předseda komise dostane opravdu nějakou práci, ve které podá jiný výkon, než z pozice fce, tak je možné mimo funkčního požitku udělat navíc i dohodu o provedení práce. Na výkon fce však není potřeba dělat dohodu.

Mohla by jste mi poradit jak zaúčtuji odvod za trvalé odnětí ze zemědělského půdního fondu?

Pokud je to výdej, tak jen posoudit, zda nesouvisí např. s pořízením stavby (účet 042, pol. 6121 - např. když připravujete zasíťování, nebo jinou výstavbu na pozemku v půdním fondu), jinak je to poplatek, pol. 5362, účet 538.

Příjem (kdyby vám CÚ převáděl je na pol. 1334, účet např. 609).

Dobrý den, usnesením rady města bylo odsouhlaseno zapůjčení osobního automobilu pro soukromé účely za úplatu. Tento automobil je evidován v majetku města . Město je plátcem DPH , bude se z těchto náhrad odvádět DPH? Děkuji

Raději zkusím rozepsat dvě varianty - pro rozlišení - nicméně vás se asi týká VAR 1:

VAR 1 - vozidlo poskytujete za nějakou úplatu (náhradu) - potom se jedná o zdanitelné plnění (nelze hodnotit asi jinak než službu v rámci ekonomických činností) a dané poskytnutí vozidla bude nutno hodnotit jako zdanitelné plnění - základní sazba DPH...

VAR 2 - vozidlo poskytujete bezplatně (třeba přidělením zaměstnanci ...) - zde je zásadní §13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 - z nich vyplývá povinnost v těchto případech (bezplatné použití majetku) odvést daň pouze v případě, pokud na vstupu došlo k uplatnění odpočtu DPH. Tedy - pokud  jste neuplatńovali odpočet z auta (třeba nějaký krácený ...) nebo neuplatňujete odpočet z PHM, nevzniká vám povinnost u bezúplatného poskytnutí provést dodanění.

Dobrý den, prosím chtěla bych se zeptat na příspěvek na vydání knihy k setkání rodáků. Obec bude vydávat knihu a umožnila místním podnikatelům a sdružením možnost vložení reklamy do knihy. Chci se prosím zeptat, jestli z příspěvku se odvádí DPH. Já myslím, že né. Protože, když nebudu uplatňovat DPH. Ale nejsem si jistá. A prosím jak účtovat.

Musíte striktně odlišovat, jestli je to dar - potom mimo DPH, nebo zda je tam protiplnění - pokud jak naznačujete je to spojeno s vložením reklamy, tak je to odměna za poskytnutou službu (reklamní) a je to s DPH. Takže si musíte sami vyhodnotit, jak to uděláte (jen z mého pohledu - prosté poděkování sponzorům není reklamou, ale vložený inzerát - firma XY nabízí ... - to již ano).

Dobrý den, prosím o radu ohledně úvěru v návaznosti na rozpočet : Obec má v červnu zřízený dlouhodobý úvěr na investici, peníze bude převádět z úvěrového účtu na běžný účet a odtud teprve provádět platby dodavatelům. 1) Prosím, jak tento případ budeme účtovat ? 2) Úvěr zatím nemáme pořízený v rozpočtu, jak máme provést rozpočtové opatření, co s položkou 8123 ?

Když přijmáte úvěr, tak se rozpočet zpravidla upravuje ve výdajích, např. na 6121 (úvěr na stavbu) a v příjmovém financování na pol. 8123  MD. O úvěru se účtuje - převod na ZBÚ 231 bez odpa , pol. 8123 MD / 451 D dlouhodobý, 281 krátkodobý. Výdaje , na které byl vzat úvěr se již účtují stejně jako každé jiné (5xx nebo 042 MD/ 321 D a 321 MD /231 s RS D.)

Zastupitelé obce schválili nákup has. auta, z KÚ jsme dostali na pořízení dotaci. Hasiči si vybrali na základě techn. vybavení auto z Německa a předjednali prodej. Naše obec není plátcem DPH. Dotaz zní: Co pro nás vyplývá z hledisla DPH, pokud bychom pořídili auto přímo z Německa? Nebo je lepší varianta nechat si auto dovézt přez dovozce do ČR a provedli nákup od dovozce ČR. (jak to je s DPH ve druhé variantě ). Nemám zkušenost s DPH, proto bych chtěla předejít případným problémům. Můj názor je vzhledem k obtížnosti přepisu auta nechat vše na dovozci.

Podívejte - té dani se nevyhneme - pokud je to nové auto, tak stejně budete i jako neplátci muset přiznat dań - §19 odst. 6

6) Osoba, která není plátcem, a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, který bude registrován k provozu v tuzemsku, je povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, hlášení o pořízení nového dopravního prostředku do 10 dnů ode dne pořízení. Na základě tohoto daňového přiznání správce daně vyměří částku daně, kterou je pořizující osoba povinna zaplatit místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne, kdy jí daň byla vyměřena. Správce daně osobě požívající výsad a imunit při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu vydá potvrzení o osvobození od daně, pokud je pořízen nový dopravní prostředek v rámci množstevních limitů stanovených v §80 .

Pokud to tedy není spojeno s nějakou velkou přirážkou dovozce, tak doporučuji řešit bez něj, ať máte o starost méně.

Ráda bych se zeptala jak je to se schvalováním investičních akcí výstavbou. Dostali jsme se tu do sporu. Pokud je to úplně nová stavba, schvaluje její vybudování ZO. Jak je to s rekonstrukcí? Musí i tuto schválit zastupitelstvo obce?

Dobrý den , posílám naše "vyjednávání" k problému a souhlasím s Ing. Nejezchlebem viz níže. Omlouvám se za pozdní zaslání odpovědi.

To je moc těžká otázka, ZO schvaluje nabytí nemovitosti. Rekonstrukce nebo obecně TZ není nabytí nemovitosti - to je zásah do majetku  a podle mého názoru toto výslovně ZO schválit nemusí, obec je povinna pečovat o svůj majetek...

Rozpočet samozřejmě ano - dle stanovených kompetencí.

Ing. Nejezchleb doplnil:

Podle mne je ta situace jasná (nicméně v materiálu od MV jsem to v rychlosti nenašel). Potvrzuji jen, že skutečně i smlouva o dílo je považována za nabytí nemovitostí - našel jsem k tomu Judikát:

Schválení smlouvy o dílo zastupitelstvem obce jako podmínka její platnosti

• Publikováno: 31.8.2010
• Typ: rozhodnutí soudů
• Zdroj: Wolters Kluwer ČR, a. s.

§ 36a odst. 1 písm. a) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)§ 132 odst. 1 ObčZ§ 536 odst. 1 ObchZSmlouva o dílo, jejímž předmětem je výstavba nemovitosti, vyžaduje ke své platnosti schválení obecním zastupitelstvem dle § 36a zákona č. 367/1990 Sb., o obcích.

Související judikatura:

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2003, sp. zn. 21 Cdo 224/2002 Nález Ústavního soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. IV. ÚS 576/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů Ústavního soudu, svazek 22, pod pořadovým číslem 61 Nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2001, sp. zn. III. ÚS 721/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů Ústavního soudu, svazek 23, pod pořadovým číslem 103Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1090/2008Z odůvodnění:

I smlouva o dílo je titulem, na jehož základě lze nabýt vlastnické právo k nemovitosti. Jestliže v souzené věci měla být smlouvou ze dne 28. 7. 1997 realizována výstavba obecních bytů, šlo o právní úkon, jímž dojde výstavbou k nabytí vlastnického práva žalované (obce) k nově vzniklé nemovitosti. Nelze přehlédnout, že smyslem právní úpravy rozhodování zastupitelstva obce ve věcech vyjmenovaných v § 36a zákona o obcích bylo poskytnout zvýšenou ochranu obecnímu majetku, a podrobit kontrole právní úkony, jimiž je obec zavazována a kterými může dojít k neodčinitelným zásahům do její majetkové podstaty. Jelikož oprávnění rozhodovat o právních úkonech obce, tj. o tom, zda a případně jaký právní úkon obec učiní, je ze zákona beze zbytku rozděleno mezi obecní radu a obecní zastupitelstvo, a to tak, že obecní zastupitelstvo rozhoduje o nejzávažnějších, taxativně vypočtených právních úkonech podle § 36a odst. 1 a 2 zákona o obcích, zatímco obecní rada rozhoduje na základě generální (zbytkové) klausule uvedené v § 45 písm. p) zákona o obcích o všech ostatních právních úkonech obce. Žádný z těchto orgánů však nemůže vystupovat jménem obce navenek. Toto oprávnění přísluší výlučně starostovi (§ 52 odst. 2 věta druhá zákona o obcích), a proto také toliko starosta obce (města) může jménem obce uzavřít smlouvu o nabytí a převodu nemovitých věcí, kterou obec (město) uzavřela. Starosta obce (města) však nemůže vytvářet sám vůli obce; může pouze tuto vůli navenek sdělovat a projevovat. Rozhodnutí obecního zastupitelstva nebo obecní rady je třeba v daných souvislostech považovat za zákonem stanovenou podmínku právního úkonu (condicio legis). Právní úkon starosty vyžadující schválení zastupitelstvem obce (a obdobně obecní radou) provedený bez takového předchozího schválení, je od počátku neplatný podle § 39 obč. zák. Vzhledem ke shora řečenému nemohou být třetí osoby při právních úkonech dle cit. ustanovení na pochybách, že o takovém právním úkonu musí napřed kladně rozhodnout obecní zastupitelstvo. A protože již od dob starých Římanů platí, že "Ignorantia iuris non excusat", je v bytostném právním zájmu třetích osob, aby si ověřily, že při daném právním úkonu byla splněna jedna ze zákonem stanovených podmínek jeho vzniku. Při právních úkonech podléhajících režimu § 36a písm. a) zákona o obcích je (s ohledem na výše uvedené) nutno trvat na podmínce rozhodnutí obecního zastupitelstva o tam vymezených záležitostech.

Když se nad tím zamyslím, tak je to průšvih, protože třeba výstavbu konteinerového stání (zastřešeného) v Hradci Králové skutečně nikdo nechvaloval, přesto to nemovitost je.

U TZ je podle mne situace jasná - řeší se v zákoně o obcích změna vlastnického práva či užívacího práva - takže rozhodně není potřeba schvalovat  TZ.

Zastupitelé schválili mimořádný příspěvek ve výši 60 000 Kč pro Sportovní klub na ročník 2013/2014 na účast týmu basketbalistek ve vyšší soutěži. Prosím o rady k této problematice: 1. Je možné poskytnout celou částku naráz v roce 2013 s jednorázovým zatížením rozpočtu v roce 2013 a s následným vyúčtováním příjemce až v roce 2014? 2. Jak zaúčtovat (373?) a ošetřit přelom roku - musí zůstat v inventrurách, ... Je možné, že se tato situace bude každý rok opakovat. Děkuji.

1. ano, výdaj se rozpočtuje ne dle plnění, ale dle data , kdy k němu dojde, pravděpodobně na pol. 5222 - příjemcem dotace je asi občanské sdružení

2. pokud je povinnost vypořádání, pak ano , záloha 373 MD a k 31.12. dohada , např. ve výši 1/2: 572/389. Inventarizovat  se bude muset účet 373, účet 389 a pokud máte nízkou významnost na podrozvaze tak i 97x  D na podrozvaze.

Další možností by byl příspěvek všeobecně na činnost bez povinnosti vypořádání, což ale chápu, že nemůžete vy plně ovlivnit.

prosím o pomoc, zastupuji jednu paní účetní v sousední obci (je na MD). Od ledna jsem převzala účetnictví, ale už dávno toho lituji poté, co jsem zjistila, jaký je stav účetnictví. Postupně jsem vše vyčistila, ale ještě mi zbývá účet 342 (srážková a zálohová daň) - jedná se o aktivní zůstatek z minulých období ve výši 12.000,- Kč. Dnes jsem byla i na FÚ, abych si dala dohromady vyúčtování obou daní, protože v účetnictví mám něco jiného, nechápu, jak to paní účtovala. Takže mám odsouhlasenou částku s FÚ ve výši 3.000,- Kč jako přeplatek - budu psát žádost na FÚ o vrácení tohoto přeplatku. Já však mám dle účetnictví přeplatek 12.000,- Kč. Jak se zbavím toho rozdílu. Můžu zúčtovat 9.000,- MD/DAL 521 / 342 ? Nebo raději použít jiný nákladový účet, abych to netahala do mzdových nákladů (např. 549)? Děkuji.

Osobně bych to na 521 nedával, pokud nejsem schopen zdokumentovat, že to skutečně chybnou srážkou vzniklo (což podle Vašeho popisu skutečně asi nejste schopna). Za těchto okolností bych to dal na 549 (na odpis nedobytných pohledávek se to také nehodí - to není nějaká identifikovaná pohledávka).

Dobrý den, prosím ještě o jednu pomoc při účtování o vyřazení majetku. Jedná se o nepenežní vlakd majetku do VKM, za který nám byly upsány akcie. Vím, že podobných příkladů jste zodpověděli spoustu, ale nedovedu si dosadit do účtů ta správná čísla. Jestli jsem to správně pochopila, bude na účtu 069 uvedena hodnota akcií v účetní hodnotě našeho majetku, který jsme VKM předali. Ale nevím si rady s účtem 081 a dalšími hodnota předaného majetku na účtu 021 520 je 589396 , a odpisy k němu ke dni vyřazení byly 17731,-Kč. Z Vašich odpovědí na podobné téma si myslím, že budu učtovat: 043 MD/ 368 D 368MD/081D 081MD/021D 069MD/ 043D Z toho vím pouze to, že na účtu 021 a 069 bych měla mít čásku 589396,-Kč, s ostatním si nevím rady. Jak dál? děkuji za odpověd.

Ne - na účtu 069 byste měla mít zůstatkovou cenu vyřazovaného majetku - tedy hodnotu 571 665 Kč.

Tedy při úpisu akcií bych účtoval zápisem:

MD 043/Dal 368 ve výši 571 665 Kč,

předání předmětu vkladu - složený zápis:

MD 368   571 665

MD 081      17 731

Dal 021     589 396

No a potom zařazení - to by mělo vázat na vydání akcií (zvýšení základního kapitálu) - tedy MD 069/Dal 043.

Obec uzavřela v roce 2010 úvěrový účet. V letošním roce uzavřela nový (nižší úroková sazba), s tím že z něj bude splacen úvěr z roku 2010. Zůstatek původního úvěru byl k 1.1.2013 1 700 000,- k 20.6.2013 1 100 000,-. K 20.6.2013 byl uzavřen nový na částku 1 300 000,- . Nyní se splatí stávající ve výši 1 100 000,- a do konce roku pak ještě 3x po 100 000,- z nového. Celkem tedy budou z úvěru splaceny 2 000 000,-. Rozpočet byl ve financování (pol. 8124) schválen na 900 000,-. Provedu úpravu rozpočtu takto: pol. 8124 D 1 100 000,- pol. 8123 MD 1 300 000,- pol. 8115 MD - 200 000,- nebo nemusím financování upravovat?

Protože nedojde ke splacení a nabrání nového úvěru, tedy nedojde k pohybu peněz, tak dle výkladu k RS můžeme rozpočtovat jen rozdíl. Tj. vy navyšujete úvěr na výši 1, 3 mil. Kč, stačí rozpočtovat 8123 ve výši 200 tis. Kč. Přijatý úvěr je příjem z financování, proti úvěru by se měl rozpočtovat výdej, nap ř. 6121, když se úvěr bere např. na stavbu, když budete rozpočtovat pol. 8115, tak by to znamenalo, že peníze zůstanou na účtu, k tomu však asi úvěr nepotřebujete, že ne? Splátky na 8124 mi výpočtem vycházejí na 900 tis., takže tam by se rozpočet měnit nemusel (jak uvádím v úvodu, refinancování není nutné rozpočtovat na pol. 8124 a zároveň 8123, zastupitelstvo však musí schválit nový celý úvěr, resp. smlouvu).

Dobrý den, prosím o radu. Děláme kanalizaci v obci a ke každé z cca 400 přípojek jsme nakoupili revizní šachty, které chceme dát do vlastnictví jednotlivým občanům. Poraďte mi prosím, jak v mezích zákona a účetně správně toto zrealizovat, tj. např. jakou smlouvou. Děkuji.

Tak, jak to popisujete i ve vazbě na doplnění dotazu, taj jsem z toho rozpačitý.

Pokud chcete dát bezplatně jak uvádíte, tak je to prostě na uzavření darovacích smluv s jednotlivými občany (podle mne potřebujete písemně). Správně byste ani neměla uplatňovat odpočet daně - nebude to sloužit k ekonomické činnosti obce - pokud jste z nějakého důvodu byla nucena uplatnit (je to přímá součást nějaké větší akce a nešlo to z faktur oddanit, tak hezky při darování zase DPH odvést.

Jinak účetně - pokud to nakupujete jako věci a následně předáváte občanům (okamžitě při nákupu), tak podle mého názoru to vůbec nepůjde do majetku, ale rovnou MD 543/Dal 321 (a bez odpočtu daně). Pokud by se to nakoupilo a nějaký čas leželo u Vás, tak to případně vést přes 112 (ale nakonec při předání zase na 543). Z hlediska rozpočtové skladby to je podle mého názoru na 5194).

Pokud se týká toho doplnění - ten nákup a prodej trubek - pokud je jasné, že je to k přípojkám, já bych to nedával vůbec do investice, ale účtoval jako nákup a prodej zboží (tedy i klasicky odečetl DPH a zase při prodeji DPH odvedl). Tedy rozhodně ne do 042 a potom prodej majetku ...

Jen ještě na okraj - pokud jak uvádíte obec zajišťovala stavební povolení na přípojky občanů a u nákladů se realizoval odpočet a byla tato služba udělána zdarma pro občany, tak také nebyl nárok na odpočet daně - ale to snad máte v pořádku.

Dobrý den, naše obec má v majetku halu, kterou jsem do 30.06.2013 dlouhodobě pronajímali jako nebytový prostor. U tohoto pronájmu jsme DPH neuplatňovali. K 30.06.2013 pronájem haly z důvodu rekonstrukce končí. Na hale bude provedena rekonstrukce a stane se z ní objekt – kulturní dům , který bude sloužit ke krátkodobým pronájmům na společenské akce (bude se pronajímat za úplatu občanům, myslivcům, hasičům, ost. firmám- tedy plátcům i neplátcům DPH). Z těchto krátkodobých pronájmů budeme odvádět DPH. Celá nemovitost bude sloužit k ekonomické činnosti. Může si obec u této provedené rekonstrukce uplatnit odpočet DPH a v plné výši ? Uvažuji správně, že faktura od dodavatele stavebních prací by měla být vystavena v režimu přenesené daňové povinnosti, a v případě, že si u této rekonstrukce budeme moci uplatnit DPH na vstupu, tak v daňovém přiznání přiznám daň jak na vstupu i výstupu a FÚ neodvedu nic? Takový záměr využití objektu je v této době, co by se stalo, kdyby se objekt v budoucnosti začal využívat „zdarma“ např. pořádání vlastní kulturní akce. Nevznikl by tady problém, že nyní při provedení rekonstrukce jsem si uplatnili odpočet v plné výši? Lze toto nějak ošetřit? Děkuji za Vaši odpověď

Tak, jak to popisujete byste skutečně nyní mohli uplatnit plný odpočet daně - nyní proklamujete, že to bude k ekonomické činnosti a to zdaňované (výhradně krátkodobé pronájmy) - osobně bych si takový záměr nechal i deklarovat nějak oficiálně (prohlášení starosty .....). Práce by určitě byly v režimu PDP a v jednom přiznání by se zdaňovalo i uplatňovalo.

Pokud by následně po zařazení došlo ke změně v možném způsobu užívání - tedy ve variantě - osvobozeně od DPH (pořádání vlastního plesu ...) - potom bohužel by v daném roce, kdy došlo ke změně způsobu užívání  bylo nutno udělat vyrovnání odpočtu DPH (§78) - toto se testuje nyní po dobu 10 let od dokončení TZ.

Potom tam variantně můžete mít také situace, že to bude vyloženě zdarma (tedy ne k ekonomické činnosti), může být i varianta, že tam bude třeba veřejné zasedání zastupitelstva - potom by to nebylo k ekonomické činnosti a tady by asi bylo nejvhodnější následně za tato použití doodvádět DPH z ceny obvyklé (upozorňuji ale - jedná se o variantu, že se účel změní až po zařazení do majetku, pokud by toto bylo zřejmé již při výstavbě, jednoznačně by bylo nutné již při výstavbě jít v této variantě na poměr podle §75).

Jinak asi Vám nemusím vysvětlovat, že by bylo krajně nerozumné po dobu výstavby tvrdit, že to bude výhradně ke zdaňovaným plněním (s plným odpočtem DPH) a okamžitě po dokončení by to začalo také být používáno zdarma či k osvobozené ekonomické činnosti - těžko se mi hodnotí, zda by to FU vyhodnotil jako spekulaci či nikoliv (fakticky byste si takto brali "úvěr" na DPH od státu). Takže pokud by to bylo jen trochu možné - ať se zástupci obce skutečně zamyslí, jasně dohodnou režim užívání a potom jej třeba alespoň rok udrží.

Dobrý den ještě jednou, potřebovala bych poradit jak a kam zaúčtovat osvětlení sochy, kterou mám evidovanou na účtu 032, ale není v seznamu kulturních památek. Osvětlení dle nabídek bude ve výši cca 50 - 60 tis a bude napojeno na veřejné osvětlení. Mám to účtovat jako TZ veřejného osvětlení, samostatnou stavbu nebo jako náklad související se sochou. Moc děkuji za vyřízení.

Náklad se sochou určitě ne - to není nějaká součást uměleckého díla. Zbylé dvě varianty vnímám jako možné - TZ VO nebo samostatná stavba - tady si podle mne fakticky můžete vybrat (trochu by to mělo samozřejmě ladit s vaší logikou členění inventárních čísel u VO)..