Dotazy

Obec uzavřela s Lesy ČR Kupní smlouvu a smlouvu o zřízení práva věcného břemene. Obec převedla do jejich vlastnictví pozemek za dohodnutou kupní cenu 3108,-- Kč, spolu s kupní smlouvou bylo zřízeno věcné břemeno (obec oprávněná). Obec by měla uhradit 1000,--Kč vč.DPH. Lesy ČR nám uhradí pouze 2108,--Kč, 1000,--Kč bude vyrovnáno vzájemným zápočtem.

Pohledávka z kupní ceny: 311 MD / 647 D ve výši 3.108 Kč, závazek z VB 518 MD, pozor na DPH , zde by byl nárok na odpočet 343 MD / 321 D ve výši 1 tis. Kč. Zápočet 321 MD / 311 MD. Příjem od lesů 231 1039 3111 MD / 311 D a vyřazení pozemku 554 MD / 031 D. Vyřazení pozemku a předpis pohledávky má být k datu podání návrhu na zápis do KN.

Město uzavřelo s několika obcemi dohodu o sdružení prostředků na společnou jednotku požární ochrany za účelem zajištění plnění povinností stanovených zákonem o požární ochraně. Obce městu hradí jednou ročně paušální částku na zabezpečení akceschopnosti jednotky, která je účtována jako transfer 4121. Dále je dohodnuto, že obce budou hradit finanční náklady spojené se zásahem JSDH ve svém katastru. Prosím o radu, zda účtujeme správně a jak zaúčtovat přefakturaci nákladů za zásahy. Předem děkujeme.

Opravdu mohou obce takto spolupracovat, nejlépe je - a doporučuji to i z daňových důvodů veškeré činnosti, které si navzájem obce vypořádávají - považovat za transfery mezi obcemi - tj. příjem 4121 a např. úhrada nákladů na zásahy také jako transfer 5321. Bylo by škoda, aby někdo toto chtěl např. zdaňovat DPH jako nějakou službu jiné obci - ten transfer je naprosto v pořáku, nejlepší volba a odpovídá postupu dle §46 a násl. dle Zákona o obcích.

Obracím se na Vás s prosbou o radu. DSO Lomnicko pořídil v roce 2013 štěpkovač a kompostéry, akce započala již v roce 2012, protože je hrazena z dotací EU,SFŽP a vlastního podílu svazku. Kompostéry a štěpkovač byly dodány v měsíci lednu 2013, na jejich úhradu si svazek musel zajistit návratnou finanční výpomoc, faktura byla splatná a uhrazena v měsíci dubnu. Všechny výdaje, které byly doposud mám zaúčtovány na účtu 042 / 321,ještě chybí jedna faktura od RPA z za závěrečné vyúčtování, výše této faktury je daná ve smlouvě. Dotace jsme doposud neobdrželi . Kompostéry byly uloženy ve skladě a na jednotlivé obce byly rozděleny a dopraveny během měsíce června. Já nyní nevím jak zaúčtovat, do účetnictví mohu zaúčtovat na účet 022 / 042 nejdříve v červnu, když jsem tak doposud neučinila, s tím že na fakturu od RPA kterou ještě nemám použiji dohadu. Nejsem si jistá kdy mám zaúčtovat do evidence majetku. DSO doposud nemá žádný majetek, který by byl odepisovaný, takže bychom mohli zvolit odpisování jednou za rok, pokud bych měla správně odepisovat již od února. Prosím Vás o posouzení mého dotazu a odpověď, abych mohla zaúčtovat v měsíci červnu. Děkuji předem za Vaši odpověď a přeji hezký den.

Pokud se kompostéry začaly používat až od června, což asi ano, protože v červnu byly rozvezeny uživatelům, pak je dobře zařazení od června 022/042 - povedete je jako soubor? Na fa od RPA správně použijte dohadu 024/389. A můžete zařadit.

Ohledně odpisování, lze zvolit i roční, ale na majetek zařazený v průběhu roku tato volba nemá moc vliv, protože se musí stejně poměrově odepsat.

Zakoupili jsme pro hasiče dýchací přístroje, cena jednoho je 47.817,14 Kč. Zařadím je na účet 022, ale nevím pod jakým kódem klasifikace. Nikde nemohu nic najít. Poradíte?

Jsou 32.50.21 v I. odpisové skupině - dle názvu, možná to není obsahově stejné, ale název souhlasí, a s ohledem na přínos kategorizace (který není vůbec žádný) klidně zvolte toto.

Obec dává každý rok dětem nastupujícím do 1. třídy drobný dárek. Účtuji par 3113, pol 5194. Letos slíbil p. starosta pí ředitelce, že přispěje na vládou zrušené "pastelkovné". Škola si nakoupila školní potřeby pro prvňáky a fakturu nechali vystavit na obec. Mohu považovat za dárky a účtovat rovněž na 5194? (Škola je naše PO, kdyby to nebyly dárky pro děti, tak by to mělo být v příspěvku na provoz?).

Opět dejte na 5194 jako dárky pro děti, když už je fa vydaná na obec. Ohledně příspěvku - pokud by to škola dostala do rozpočtu jako příspěvek, tak by mohla i nakupovat ze svého příspěvku, ona sice nesmí nakupovat dary, ale u školních pomůcek, které schválí zřizovatel ze svého rozpočtu je to pak k diskusi, co je ještě dar a co již běžné vybavení pracovní.

Nakoupili jsme do sálu, který využíváme na kulturní akce, techniku. Na dodacím listě máme projektor, stropní souprava na jeho uchycení, přehrávač, instalace plátna a projektoru-jsou uchyceny ke stropu, montáž, nastavení, reproduktory, jejich držáky nástěnné, mixážní pult, stojan mikrofonu, audio kabely, zesilovač, montáž. Vše v hodnotě 152 010Kč bez DPH. Faktura nám byla vystavena v režimu PDP. Je správně považovat toto za stavební práce, tzn. technické zhodnocení budovy?

Toto se jeví jako účelové zařízení , které je samostatnou movitou věcí, i když je pevně spojeno s budovou. Do budovy moc nedoporučuji, protože životnost je významně rozdílná. Můžete dát jako soubor na 022, nebo rozdělit na jednotlivé komponenty, pokud mají i samostatné využití a dle pořizovací ceny dát na 022 a 028. Moje rada je v souladu s pokynem GF5 č. 6, kterým se při kontrolách řídí FÚ, ale obec má právo jej využívat jen rámcově. Protože to však je k problematice , co je a co není součát stavby, jediný právní podklad (i když slabé síly), tak se z něj často vychází (dříve to byl pokyn 190, pak pokyn D300 a nyní GFŘ6).

Režim PDP zde byl asi uplatněn kvůli monáži do stavby, ale to, že je něco v PDP neznamená automaticky, že se jedná o stavbu.

Prosím Vás, jaký je Váš názor na vykazování hodnoty A.I.1. Změna vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu v Přehledu o změnách vlastního kapitálu ? Ing. Milan Svoboda na jednom svém školení k ČÚS 709 a 710 tvrdil, že pokud nám např. nějaké ministersto předá bezúplatně státní majetek, máme jej evidovat jako typ změny A.I.1 a stejně tak má i evidovat ministerstvo. Na dotaz, zda se to týká např. i bezúplatného převodu majetku od Státního pozemkového úřadu nebo od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, mi bylo odpovězeno, že také. Když se nad touto problematikou zamyslím, napadají mě 2 různé výklady k definici uvedené ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. 1. Pokud přebírám jako ÚSC bezúplatně majetek z nějaké OSS, nemám již přece k němu příslušnost hospodařit s ním jako s majetkem státu, ale stává se mým vlastním majetkem. OSS by použilo při převodu typ změny A.I.1. a já A.1.3. Bezúplatné převody. Kdyby OSS převáděla majetek na jinou OSS, obě dvě by použily typ změny A.I.1. Nebo se dá na to nahlížet následovně: 2. Vždy, když se děje něco se státním majetkem, používat typ změny A.I.1. Ing. Michal Svoboda je uvedený jako referent u ČÚS 709 a 710, takže předpokládám, že by v tom měl mít jasno, nicméně z ustanovení vyhlášky 410/2009 Sb. to až tak jasně nevyplývá a osobně si myslím, že i ostatní obce dosud používají spíše variantu přes A.I.3. Nyní všechny převody z OSS účtuji jako typ změny A.I.3, ale po absolvování školení začínám vážně váhat o účtování na A.I.1. Takže výklad Ing. Michala Svobody mě akorát totálně zmátl. Kdybyste měla Vy nebo např. Ing. Nejezchleb nějaké bližší informace k této problematice, byla bych ráda o jejich zaslání. Děkuji.

Já jsem v jednom dotazu opravdu poradila A.I. 3 v případě zápisu na LV majetku, který dříve byl státu. Přišla mi logika - změna vlastnictví - bezúplatný převod; právo hospodaření A.I.1. Po vaší zmínce jsem poprosila o názor i kolegy a Ing. Nejezchleb odpovídá takto:

Nelze striktně určit, k přehledu nebyla povolena diskuse. Já jsem příznivec toho, že podle názvu účtu (což je pro uživatele rozhodující) by skutečně toto mělo být aplikováno pro svěřování majetku v rámci státu (fakticky by to měla být pro ně obdobná záležitost jako A.I.2 - zde jen zvláštní vztah mezi zřizovatelem a PO).  Pokud si představím uživatele účetní závěrky, tak informace o tom, že se navýšil majetek Města v důsledku "změny, vzniku nebo zániku příslušnosti hospodařit s majetkem státu" - je zavádějící. Vždyť se jedná o jasný terminus technikus dle §9 zákona č. 219/2000 Sb. Toto uvádím proto, že se má vycházet z názvu položky (mimo jiné) - §10 odst. 1 vyhlášky 410/2009 Sb.

Uznávám, že horší to je s obsahovým vymezením. Vymezení je následující:

" A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu" obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy " C.I.1. Jmění účetní jednotky" z titulu změny příslušnosti hospodařit s majetkem státu a z titulu vzniku nebo zániku vlastnického práva státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo podle jiného právního předpisu, s výjimkou darů,

Problém samozřejmě je, že najednou je zde zakomponována i otázka vzniku nebo zániku vlastnického práva - s tím ale příslušnost nemá co společného.

Nicméně hledal jsem dál a dohledal jsem důvodovou zprávu k novele vyhlášky (je to změna s účinností od 1. 1. 2012)

K bodu 158:

Zavádí se zcela nová podoba Přílohy č. 4 – Přehled o změnách vlastního kapitálu, a to jednak v reakci na některé připomínky vyjádřené odbornou veřejností během připomínkového řízení k této novele i před ní. Záměrem je podat prostřednictvím této přílohy uživateli účetní závěrky informaci o struktuře a důvodech změn v oblasti vlastního kapitálu účetních jednotek. Tyto informace mohou být zcela zásadní a v žádné jiné částí účetní závěrky, ani na úrovni jednotlivých syntetických účtů doposud nebylo možné je získat. Některé z nově povinně vykazovaných skutečností již účetní jednotky dříve sledovaly pro svoji vlastní potřebu či potřebu některých z uživatelů jejich účetních závěrek. Příkladem může být ocenění majetku bezúplatně předaného obci od státu (organizační složky státu či státní příspěvkové organizace), kdy dochází k zániku příslušnosti hospodařit s majetkem na straně státu a tato skutečnost bude u obou dotčených účetních jednotek vykázána v položce „A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu“. Slovní spojení „u dotčených účetních jednotek“ používané v obsahovém vymezení některých položek výkazu má zdůraznit, že se u jednotlivých titulů vždy jedná o skutečnost, která v těchto položkách má být vykázána na obou stranách příslušné transakce, tedy např. jak u předávající, tak u nabývající účetní jednotky.

Tedy on do důvodové zprávy to skutečně výslovně napsal, že to tam má jít. Tak nakonec nevím - pojmenování by bylo pro tyto účely naprosto chybné, nicméně podle souvisejících popisů to skutečně vypadá na veřejnou deklaraci, že to chce na A.I.1.

Dle §89 odst.1) zákona o hl.m. Praze Zastupitelstvo městské části schválilo rozpočet MČ. V rámci schválených výdajů byl přesně stanoven příspěvěk (částka, subjekt). Vzhledem k tomu, že příspěvek byl schválen v rámci rozpočtu, je nutné - nezbytné předkládat Zastupitelstvu MČ ještě jednou (před poskytnutím tohoto příspěvku) usnesení ke schválení poskytnutí finančního příspěvku - §89 odst.2) e).

To určitě ano - pro vaši právní jistotu je vhodné jasné usnesení k darům a dotacím. Rozpočet je jen schválení plánu, ale nelze zároveň schválení rozpočtu považovat za souhlas zastupitelstva dle jeho kompetence, že tím se  schválily dary a dotace jednotlivým právnickým osobám. Řešíme to tak, že např. do usnesení k rozpočtu dáváme větu: zatupitelstvo zároveň schvaluje dary a dotace těm osobám a v té výši, jak je uvedeno v návrhu rozpočtu, nebo např. dle přílohy k rozpočtu apod.

Analogicky - je to stejné, jako byste propláceli všechny fa, jen proto, že jsou v rozpočtu, a nikdo nekontroloval plnění.

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o pomoc a kontrolu při zaúčtování prodeje vodovodu: Obec má vodovod v účetní hodnotě 1 015 357,- Kč Odpisy jsou ve výši 125 212,- Kč Tento majetek jsme prodali VKM, který jej ocenil tržní hodnotou ve výši 966 849,- Kč a koupil ho za cenu 780 827,- Kč. Provedla jsem přecenění reálnou (tržní) hodnotou tímto zápisem: 021 xxx 1 015 357,- Kč D 021 999 966 849,- Kč MD 407 xxx 48 508,- Kč MD A vyřazení majetku jsem provedla takto: 553 300 841 637,- Kč MD 021 999 966 849,- Kč D 081 021 125 212,- Kč MD 407 xxx 48 508,- Kč D 564 030 48 508,- Kč MD Nejsem si jistá ohledně správného způsobu zaúčtování. Prosím o doporučení a správnou variantu.

Ta 021 je správně, když účtujete i analytiku do přílohy. Ale k datu přecenění se mají zrušit i oprávky, takže k datu přecenění se mělo ještě zaúčtovat 081 MD / 407 D - na 407 by pak měl být celkově rozdíl mezi oceněním RH a původní hodnotou ZC.

Vyřazení se pak účtuje jen 553/021 ve výši hodnoty RH a ruší se 407, ve Vašem případě by to bylo  zápisem 407 MD / 664 D ve výši 76.704,- Kč.  Tak to by bylo správně dle postupů.

K Vašemu zápisu doporučuji jen opravit 553 MD i / 664 D ve výši 76 704,- a 553 MD / 564 minus MD ve výši 48 508,-.

Kontrola: 553 po opravě minus 664 by měl dát rozdíl mezi RH a původní zůstatkovou cenou.

Mám zmatek v tom, kdy užít účet 321 a kdy 349. Např: Když je podepsána Smlouva o umístění dítěte do MŠ se při účtování faktury užívá 349 ? U faktury ze ZŠ, kdy smlouva podepsána není, pouze u faktury přiložen rozpis nein.nákladů to bude 321 ? To samé příspěvek na turistické autobusy pro DSO. Je podepsaná smlouva,tudíž účtovat 349 ?

Není to dle smlouvy, ale dle toho, kdo je věřitelem.
Účet 321 však použijeme obecně pro všechny dodavatelsko-odběratelské vztahy.

Účet 349 se účtuje tehdy, když máme závazek k jiné obci, kraji, DSO, PO zřizované ...(zde se většinou volí pro všechny vzájemné vazby, i když v případě např. koupě zboží, věcí, majetku je správněji opravdu 321 dle obsahových vymezení).

347 - závazek ke státu, ústřední vybrané UJ (ministerstva, státní fondy, OSS...)

345 - závazek z transferu k jiné , než vybrané

378 - ostatní, ne z transferu, ne k vybrané a ne z dod. odb. vztahů

K Vašemu dotazu - ta fa MŠ - pokud je vydána PO a chtějí po vás peníze, tak pro vás je to závazek na 349. Dtto u ZS - pokud je to závazek k jiné obci, nebo PO (není rozhodující , zda je smlouva nebo není) tak opět závazek 349 - jen upozorňuji, že za dojíždějící děti se již od roku 2012 platí jen dobrovolně, povinné to již není...

Závazek k DSO - opět 349.

19.6.byla podepsána dohoda o náhradě škody-pamětní deska,obec-poškozená, fyzická osoba-občan je obviněný, vznikla škoda na majetku ve výši 110.000,-, v dohodě domluven splátkový kalendář 3000/měsíčně, tzn.poslední splátka 7/2016. Účtuji 469/649,platba 231/469 odpa3326 pol2324., je to správně? Nebo musí být účtovány na některé jiné 3ky,nebo ještě jinak časově rozlišeno?

Naprosto správně, náklad vznikl 2013, výnos bez ohledu na to, kdy dojde k zaplacení také celý 2013, tento zápis stačí, nic se časově nerozlišuje, jen se bude dlouhodobě splácet pohledávka , takže zápis 231/469 bude až do roku 2016, i když výnos bude jen 2013 - tak je to v pořádku.

Dotaz č. 1: Poskytnutí finančního daru dle zákona o obcích § 85 odst. 1b) pro členy sboru dobrovolných hasičů při pomoci při povodních (pomoc při evakuaci obyvatel, vyklízení objektů, ochrana majetku obce i občanů, úklidové práce, čerpání vody apod.). Lze poskytnou finanční dar těmto osobám a podléhá tento dar zdanění a jakému? Kdo rozhoduje o částce nižší než 20 000,00 Kč? Dotaz č. 2: Poskytnutí finančního daru dle zákona o obcích § 85 odst. 1b) pro postižené občany. Podléhá tento finanční dar zdanění a jakému? Zákon o obcích (obecní zřízení) § 85 Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech: b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,

Rozhoduje rada do 20 tis. Kč , lze poskytnout finanční dar - ne však jako za práci, ale jako ocenění aktivity při povodních.

Ostatní 2 dotazy - totéž.

Snažíme se jen vyhnout, aby v usnesení schválení daru nevyznělo, že je za nějakou práci, ale jako ocenění nebo podpora....

Dobrý den, chceme do dvou kanceláří pořídit klimatizaci. Jedna jednotka bude stát cca 20.000 Kč. Položka je 5137 (účet 028)? Dále pro strážníky chceme pořídit sluneční brýle - položka 5137 nebo 5139 (při výkonu služby je velký předpoklad, že brýle by delší dobu než 1 rok nevydržely). Kde najdu určení co má delší dobu použitelnosti delší než 1 rok. jakým klíčem mám toto určovat?

1. Klimatizace - ano, je to účelové zařízení, DDHM správně , pol. 5137, účet 558 a 028/088

2. To si určujeme ve směrnici k evidenci majetku, vždy dávám do příkladu, že životnost delší než rok nemají zpravidla předměty denní potřeby, věci z textilu, papíru, nádobí, drobná vybavení prostor....najdete v knize Majetek v kap. 5. Brýle bychom za předměty denní potřeby mohli považovat. Koupíte jim velké a černé, aby policisté  vypadali drsně ?:o)

Dobrý den, tak jsem se v tom opět ztratila. Příští týden máme jednání ZM a připravila jsem ke schválení závěrečný účet - viz okopírovaná průvodka dole v textu. Bude usnesení takto stačit nebo se musí ještě schválit účetní závěrka? 17. veřejné zasedání ZM dne 26.6.2013 Bod pořadu jednání: 6. Název: Schválení závěrečného účtu města včetně Zprávy o přezkoumání hospodaření města a dalších příloh za rok 2012 Důvod předložení: dle rozpočtových pravidel Zpracoval: Konzultováno s: Předkládá: K jednání přizván: Přílohy: Závěrečný účet za rok 2012 a jeho přílohy: 1. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření města za rok 2012 2. Přehled o hospodaření příspěvkové organizace ZŠ a MŠ 3. Přehled o hospodaření příspěvkové organizace DPS 4. Podrobný rozbor financování 5. Rozbor nejvýznamnějších obratů, resp. pohybů majetku 6. Výkaz zisku a ztráty za rok 2012 Návrh usnesení: Zastupitelstvo Města schvaluje závěrečný účet Města za rok 2012 včetně zprávy o přezkoumání hospodaření města za rok 2012 a dalších příloh vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením bez výhrad.

K závěrečnému účtu je potřeba uvést i majetkovou pozici, např. kromě výkazu ZZ přiložit i rozvahu a s nějakým komentářem k majetku, pokud máte naplněnou přílohu o přírůstcích a úbytcíh majetku, tak např. přílohu. Tímto však schválíte jen závěřečný účet . Ale není to schválení účetní závěrky. Schválení účetní závěrky je nově v zákonu o obcích a je potřeba opravdu výslovně schválit účetní závěrku. Je to docela vhodné schválit najednou se závěrečným účtem, tj.  doplnit text: Zastupitelstvo schvaluje účetní závěrku obce za účetní období 2012 sestaveno ke dni 31.12.2002 a do přílohy přidat přílohu, případně přehled o PT a přehled o VK, pokud jste povinni jej zpracovat.

Advokát nám fakturuje za zastupování při soudním sporu. Základ ze zdanitelného plnění činí 161 011,03 Kč + 21 % DPH = 33 812,32 Kč, celkem 194 823,35 Kč. Dne 27. 11. 2007 jsme mu zaplatili zálohu 50 000,00 Kč (bez DPH - advokát nebyl plátcem), dne 21. 12. 2010 jsme zaplatili zálohu 108 000,00 Kč zdaněnou sazbou 20 % (90 000 Kč + 18 000 Kč DPH). Jak by mělo vypadat vyúčtování tohoto zdanitelného plnění k dnešnímu dni? Kolik činí Z, DPH, faktura celkem? Děkuji za odpověď. A ještě bych měla prosbu - to je již mimo dotaz: Zda by bylo možné na Vašich stránkách zveřejnit nějakou metodiku formou konkrétních příkladů na vyúčtování záloh u zdanitelných plnění, konkrétně na vyúčtování v případech, kdy v předchozích obdobích byly uplatněny odlišné sazby DPH. Děkuji.

Domnívám se, že stav má být následující:

a) hodnota odpovídající záloze, kdy ještě nebyl plátcem DPH musí být nyní při DUZP prodaněna - totiž pokud se podívám na §37a odst. 1, tak zde je uvedeno:

(1) Základem daně při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, je rozdíl mezi základem daně podle §36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle §36 odst. 2 .

Nicméně jemu při přijetí zálohy povinnost přiznat daň nenastala (nejednalo se o dílčí plnění ...). Tedy ve svém důsledku tato složka bude prodaněně sazbou 21 %.

b) záloha z roku 2010 - 90 000 + 18 000 Kč. Tady by se mělo aplikovat již ustanovení §37a odst. 2 písm. a), z kterého vyplývá, že sazbou 21 % se prodaní pouze rozdíl.

Ten daňový doklad by tedy měl vypadat podle mne následovně:

základ daně 21 %   71 011,03 Kč + 21 % DPH

základ daně 20 %    90 000 Kč + 20 % DPH

minus odpočet zálohy zdaněné 20 % - 90 000 a DPH (20 %)

minus záloha (mimo DPH)  - 50 000 Kč.

Vychází mi z toho doplatek 35 923,35 Kč (samozřejmě zaokrouhlení berte s rezervou).

Pokud vám to nyní vyfakturoval celé v 21 % a odečítá zálohu ve 20%, tak vás podle mého názoru poškozuje.