Dotazy

Prosíme Vás o radu ohledně účtování vratky u naší příspěvkové organizace. Námi zřízená PO (základní škola) nedodržela podmínky dotačního titulu a byl jí nařízen odvod investičních prostředků, které obdržela v roce 2010. Domníváme se, že by se mělo účtovat jako o odvodu za porušení rozpočtové kázně – tedy u PO z rezervního fondu. Aby bylo dodrženo, že se má uvedená částka vracet ze zvláštního účtu, tak by se z rezervního fondu převedla na zvláštní účet, poté na účet zřizovatele a následně zřizovatel částku odvedl na účet KÚ. Pro příjem i výdej prostředků bychom použili položku 2229. Je nutné v tomto případě žádat o rozpočtové opatření a dělat změnu rozpočtu (na příjmové i výdajové straně) a musí PO žádat zřizovatele o použití rezervního fondu? Předem děkujeme za odpověď. Na Váš e-mail Vám zasíláme dopisy, které PO obdržela od KÚ.

U příspěvkové organizace se to nebude zaúčtovávat jako čerpání rezervního fondu "napřímo", ale dojde k zaúčtování MD 542/Dal 34x a je možno provést čerpání z rezervního fondu na pokrytí sankce - MD 414 (případně podle mne i 413 - byť ČÚS 704 - 6.3.2. c) o tom mlčí). /Dal 648.

Souhlas zřizovatele k čerpání rezervního fondu není nutný.

Pokud se týká toho "zvláštního účtu" - tam to nejsem schopen posoudit - vidím tam požadavek, aby to bylo zasláno z projektového účtu, který měla příspěvková organizace - pokud neexistuje, tak ten požadavek asi není relevantní... - to by již bylo na domluvě.

Dobrý den, město na svém květnovém zasedání schválilo prodej pozemků, kde se předpokládá zájem pouze jednoho kupujícího na pozemek (popřípadě 2 pozemky). Celkově je to 7 parcelních čísel. Vždy se jedná o pozemek pod chatou a k tomu kus zahrady, která je již zájemcem užívána (tj. každý zájemce 2 parcelní čísla). Zastupitelstvo schválilo prodejní cenu Kč 200,--/m2 pod chatou a Kč 1000,--/m2 zahrada. Pro přecenění reálnou hodnotou má město hranici významnosti určenou ve výši Kč 500 tis. Je možné vzít cenu přecenění na reálnou hodnotu určenou cenu zastupitelstvem? Pokud ano, tak bych pozemky pod chatou přeceňovat reálnou cenou nemusela, ale pozemky jako zahrady ano. Z toho mi však vypadá i jeden pozemek zahrady, protože rozměry jsou menší a já se nedostanu na hranici významosti ve výši Kč 500 tis. Je mi trochu proti srsti přeceňovat 2 stejné pozemky a třetí, který je jen 20 m2 menší ne. Mám prodej brát jako hromadný prodej nebo oceňovat každé zvlášť? Děkuji

Když se jedná o více obdobných druhů parcel, tak je lepší vyhodnotit jako hromadný prodej a opravdu přecenit všechno. U pozemků není s přeceněním až taková práce jako u odpisovaného majetku, jen si označte 407 ke každému pozemku zvlášť, abyste pak věděla, kterou část 407 rozpustit.

Koupili jsme starý zemědělský areál (zvlášť pozemek, zvlášť budovu), tento areál má v budoucnu sloužit jako stavební parcely. Nyní probíhá likvidace staré stavby, pak přijde zasíťování a parcely se budou rozprodávat. Nákup staré budovy máme účtován na 042, postupně sem přidáváme náklady související s likvidací (skládka, bourací práce ...). Nyní jsme prodali staré cihly za částku 4 700,-- Kč. Jak mám tento prodej zaúčtovat? Jaká je rozpočtová skladba k příjmu těchto peněz.

Když budete starou budovu bourat, tak byste ji měla vyřadit. Není to výdaj z důvodu nové výstavby, kterou budete dělat vy, vy jen připravujete pozemky na prodej. Všechny výdaje s bouráním by měly jít do provozu, např. 518 s pol. 5169.

Ohledně materiálu, který se získá při bourání, při způsobu B jen zaúčtujete 261/644, položka RS je 2310.

Město zřídilo na základě usnesení ZM organizační složku. Zřizovací listinou jí předal majetek k hospodaření, jehož soupisy tvoří přílohy ZL. Pro další vymezení majetkových práv a povinností pouze ve ZL je uvedeno, že je povina se řídit předpisy a zákony upravující hospodaření s majetkem a je uvedeno např. zák. 128/2000, 250/2000, 563/1991.Organizační složce je při rozpisu rozpočtu formou limitu dána k dispozici určitá částka, kde závazným ukazatelem je pouze celková výše rozpočtu a mzdové prostředky, ostatní položky mohou být v rámci org. složky měněny. V účetnictví města máme pro org. složku organizaci, kde všechny příjmy, výdaje, majeteke jak na účtu 028,023, podrozvaze, ale i náklady a výnosy účtujeme. Jaký je správný další postup při nakládání s majetkem? Organizační složka např. nakoupí ze svého rozpočtu skříň nebo získá dar (da.smlouva na město, ale s určením pro org. složku). Musí být vždy změněna dodatkem zřizovali listina? Jaký je správný postup? Nebo stačí do ZL například uvést, že majetek bude zřizovatelem kotnrolován 1x ročně při inventurách na stavy v účetnictví a evidenciá v org. složce. Děkuji za pomoc a odpověď.

Organizační složka města nemá právní subjektivitu (což asi víte), takže je to záležitost plně vnitřní. Do ZL stačí např. uvést a další majetek předaný v průběhu činnosti k využití OS na základě vnitřních dokladů...

Naše obec pořádá sportovní akci ve střelbě a získala finanční prostředky na její pořádání. S podnikateli byla sepsána sponzorská smlouva, kterou přikládám do mailu. Jak mám příjem tohoto sponzorského daru zaúčtovat? 231 3419 2321/ 649. Ještě bych chtěla doplnit, že jsme plátci DPH, tak jestli je tento dar předmětem DPH.

Upřímně - moc mi ta smlouva nepomohla. Obsahově je to jen dar, není vyžadována žádná reklama ani jiné protiplnění (ve smlouvě). Nevidím důvod proč má název sponzorská, zde by klidně stačila darovací, pak bez DPH a zaúčtování 231 3419 2321 MD / 672 D.

Jinak kdyby za dar chtěli nějakou reklamu - na trička, mantinely, zveřejněné firmy - tak spíše jako služba, pak účet 602, pol. 2111 a zdanit DPH. Zde mi to připadá zbytečné.

Podle obsahu je to klasická darovací smlouva - rozhodně nepodléhá DPH a účetně řešit v režimu přijatý provozní dar.

Potřebovala bych trochu poradit se zaúčtováním finančního daru Římskokatolické farnosti v naší obci. Zastupitelstvo obce schválilo finanční dar ve výši 10.000,- Kč na opravu a rekonstrukci kostela s tím, že po nich nebudou chtít vyúčtování. Tento finanční dar bych zaúčtovala: 572 MD / 231 par 3330 pol.5223 D.

Plně souhlasím, je to dar, není právní nárok, není potřeba účtovat o předpisu závazku, stačí proti výdaji. Když není k vypořádání, stačí rovnou 572, nemusí se přes 373.

Přemýšlím nad zaúčtováním došlé fa za čerpadlo do hasičského auta za Kč 18150,--. Asi mi nic jiného nezbývá, než jej zaúčtovat zvláš do drobného DHM na účet 028, že? Je to sice výměna za staré čerpadlo a i toto nové je napevno v autě přiděláno, ale vlastně auto tím nezhodnotím. :-(.

Mně to spíše připadá jako součást auta hasičského, aby sloužilo svému účelu. Pokud to staré čerpadlo nebylo evidováno samostatně, tak je to odstranění částečného opotřebení (výměna části majetku) a správně by to měla být jen oprava 511, pol. 5171. Nemůžu však takto z dálky vyhodnotit všechny okolnosti, např. zda čerpadlo opravdu nemá charakter samostatné věci - např. zda lze volně přemístit do jiného auta, využít i na něco jiného - pak by to klidně mohl být ten DDHM na 028.

Opravujeme kapličku (najelo do ní auto), kaplička je kulturní památkou, oceněná 1,-- Kč (v inventuře), smlouva o dílo zní - oprava kaplička, celková částka ale činí 253.131,-- Kč. Nevím, jestli se nejedná o technické zhodnocení a jestliže ano, tak jak mám účtovat?

Jestli se nejedná jen o prostou opravu, ale zároveň provedete nějaký zásah do majetku, který odpovídá TZ jste v dotazu neuvedla. Ale je klidně možné, že se opravdu jedná jen o opravu, výše opravy může být hodně vysoká. (Např. když se dělá oprava střechy na budově, tak se můžete dostat do miliónových hodnot). U kapličky byste také mohli vyhodnotit, zda "oprava" není tak velkého rozsahu, že se již nejedná o odstranění částečného opotřebení (ve vašem případě spíše škody), ale o znovupořízení majetku, pak by bylo možno starou hodnotu za 1 Kč vyřadit a novou pořizovací hodnotu dát na účet 021. Nelze plně poradit "z dálky" je potřeba vyhodnotit dle skutečných prací a jejich výsledku, nenechte se však ovlivnit výší fakturace.

Ještě poznámka - pokud vyhodnotíte jako TZ - tak u majetku oceněného 1 Kč se vede TZ jako samostatné inventární číslo rovněž na účtu 021 a uvádí se do identifikace majetku, že se jedná o TZ majetku oceněného 1 Kč.

Jak účtovat služby k nájmům bytů (předprodej).Účtovali jsme služby, které platíme za nájemníky na účet 311 MD, ale auditor chce, ať je účtujeme na 324. Takže účtujeme předpis služeb od nájemníků 311/324, úhradu 231/311 a na MD 324 účtujeme služby, které platíme dodavatelům za nájemníky. Při vyúčtování služeb příští rok účtujeme dle zaplacených faktur za služby (máme je na 324 MD) dodatečný předpis, pokud je předpis záloh od nájemníků nižší než zálohy, které za nájemníka zaplatíme my tak 311/324 nebo v opačném případě -311/-324, takže na 324 na MD a D by měly správně být stejné částky. Přeplatky pak vyplácíme D 231 a -311D a přijaté úhrady nedoplatků na 231/311. Musíme ještě účtovat něco k účtu 324 nebo k ostatním účtům, aby to bylo dobře?

S účtováním na 324 MD, když hradím služby za nájemníky nemohu souhlasit, snížení zálohy to není, záloha by měla být v přijaté výši na závazku až do doby zúčtování. Mám obavu, že vám auditor dobře neporadil. Správné účtování služeb v přeprodeji i ve vztahu k dodavatelům služeb i ve vztahu k nájemníkům máme podrobně popsáno v dokumentu ke stažení "2012 Služby nájemné přeprodej účtování".

Jinak to zaúčtování z hlediska vyrovnání účtů vypadá správně, z hlediska zkreslování skutečnosti během roku však správně není, pohledávka a záloha by se měla započíst až při vypořádání. Je to můj názor, je mi líto.

Mohla byste mi poradit na jaký paragraf zaúčtovat uzavření a rekultivaci skládky?

Dle obsahu nejvíce odpovídá odpa 3729.

Nezapomeňte na účtování o rezervách (rezerva na rekul. skládky povinná dle zákona o odpadech) a jejich využítí....viz např. popis v knize Účetní reforma 2012.

V roce 2001 a 2006 jsme zařadili 2 budovy ČOV včetně instalovaných zařízení, jako celek na účet 021, který jsme začali odepisovat. Chtěla bych se zeptat, jestli je to tak v pořádku nebo jestli bych měla jednotlivé instalované zařízení rozúčtovat podle pořizovací hodnoty na majetkové účty. Nebo ba stačilo v majetku uvést seznam zařízení (jedná se např. o čerpadla, dmychadla, kalolis, bubnové mikrosíto, kompresor) do poznámky u 021?

Asi by spíše bylo dobré rozdělit majetek přesněji identifikovatelný. Posílám vám od chytré paní Helanové vzor klasifikace a rozdělení majetku, jak mi dala k dispozici pro jiné kolegyně. Toto se týkalo však i kanalizace a přípojek, tak využijte jen to, co potřebujete:

Považuji za vhodné rozdělit čerpací stanici do majetku po jednotlivých částech.
Technologie strojní - provozní soubor, účet 022 - bude záležet na použitém čerpadle, název najdete v projektu nebo faktuře:
čerpadla hydraulická, kategorizace 28.12.13
čerpadla rotační objemová, kategorizace 28.13.13
čerpadla ostatní odstředivá, kategorizace 28.13.14
Technologie elektro - provozní soubor, účet 022, kategorizace 27.12.31
Čerpací stanice splaškových vod, kategorizace  22.12.41
Výtlačný kanalizační řád, kategorizace 22.23.11
Přípojka NN, kategorizace 22.24.22...podzemní, 22.24.12... nadzemní
Oplocení čerpací stanice, kategorizace 12.52.91
Zpevněná plocha, kategorizace 22.12.23

Jsme DSO Vodovody a kanalizace, členské obce vložily majetek do hospodaření svazku. Převzetí od obce: 021 MD x 081 D, 401 D (ZC), 403 D (ZC transferu). Můj dotaz se týká části transferu, který svazek od obce převezme. Pro svazek to není dotace (dotaci dostala obec), tak si nejsem jistá, zda bude svazek převzatou část dotace od obce rozpouštět do výnosů na účet 672. Pokud ano, tak bude tento výnos na účtu 672 osvobozený od daně z příjmů? Jedná se o částku v řádech sta milionů a nevím, jak zdůvodnit osvobození transferu, když svazek není příjemcem dotace. Můžete mi prosím napsat podle jakého zákona by bylo osvobozeno, nebo zda se nebude 403 rozpouštět? Logicky si myslím, že výnos měl zůstat u příjemce dotace.

To rozpuštění je z důvodu akruálu a je správně u DSO. Dotace jako zdroj se vždy váže k majetku a v případě předání majetku mezi vybranými UJ se s majetkem jako částí zdroje i převádí, takže je potřeba tento princip akceptovat.

Z hlediska daně z příjmů je ta situace trochu jiná - jedná se o to, že obecně dotace nejsou předmětem daně z příjmů - to je napsáno v §18 odst. 4 písm. b) zákona o dani z příjmů. Na druhou stranu ale musíte dát pozor na obecnou podmínku daňové účinnosti odpisů. Totiž daňová vstupní cena majetku se koriguje o přijatou dotaci (to je napsáno v § 29 odst. 1 zákona o dani z příjmů  - ta poslední část).  Tedy obecně u nezisků - sice na jedné straně dotace ve výnosech nejsou předmětem daně, na straně druhé ale je nutno korigovat v našem případě vstupní cenu a tím i objem daňově účinných odpisů.

Je nutno provést přeúčtování z 022 na 028 u majetku do 40 000,- Kč, který se na 022 účtoval v době, kdy byly nižší hranice pro ocenění DM? Odkaz na ČÚS 701, odst. 6. 8.?

Nebylo to povinné, jen doporučené a vhodné na soulad obsahových vymezení. To, co jsem teď napsala je však trochu k diskusi. Dříve bylo v CUS 512 uvedeno, že majetek jednou zařazený zůstává, i když je změna předpisu, toto již nyní není v žádném CUS uvedeno, takže je možný výklad, že na soulad s vymezením položky závěrky by se skoro udělat mělo povinně.

Doporučováno bylo obcím  hlavně před zahájením odpisování, nyní je to již trochu komplikované, ale stále možné. Zápis 028/022 a 088/082 a případně 551 neodepsaný zbytek. Někde řeší i přes 406, asi obojí je možné použít, i když u jednorázového odpisu jsem asi argumentačně silnější, než u změny metody, protože nyní se již u obcí také odpisuje.

Přišel mi doklad do pokladny ve zlotých, vyplatili jsme denním kurzem dle ČNB, jak celou transakci zaúčtuji? Nemám s tímto žádnou zkušenost.

Jen např. 5xx MD /261 D dle  přepočtené hodnoty na Kč, nic jiného není potřeba účtovat, zde žádný KR nevzniká. Zde jen ještě předpokládám, že do pokladny jej donesl třeba nějaký zaměstnanec s tím, že on to zaplatil ve zlotých, tak správně pokud vyplácíte v Kč byste se měla s ním dohodnout (třeba poznačit na doklad), že vyplaceno podle vzájemné dohody v Kč kursem ČNB k datu ................

Dobrý den, zaměstnanci úřadu se v rámci projektu zúčastnili zahr.stáže v Itálii. Doprava,ubytování a pojištění byla fakturována cestovní kanceláří, se kterou byla na tyto služby uzavřena smlouva. Fakturace proběhla podle § 89 ZDPH - zvláštní režim - cestovní služba, tedy bez DPH. Kolegyně z jiného úřadu mně informovala, že při cestě po některých státech EU ( A,D, PL) bychom se měli registrovat prostřednictvím finančních úřadů těchto zemí a DPH za plnění v jednotlivých zemích odvádět tam. Zatím jsem žádné speciální kroky z hlediska DPH neprováděla. Prosím o radu. Děkuji.

Já bych si v tomto případě tipnul, že problém toto skutečně nebude. Ten problém, na který kolegové poukazují je krajně nešťastné řešení dopravy, kdy sice mezinárodní autobusová doprava  je v tuzemsku osvobozena od daně, nicméně to se týká pouze tuzemského úseku a například Německý úsek podléhá zdanění - ale v Německu. Problémem je, že toto původně bylo záležitostí dopravce a jeho registrace a nyní již zhruba 3 roky je toto otázkou osoby objednávající přepravu (pokud se jedná o osoby povinné k dani... - ale prosím - podrobnosti neznám - to je již dotaz na daňový systém Německa...). Nicméně toto mi na Váš případ rozhodně neladí - toto je o řešení nějakých individuálních cest... - takže myslím si, že je to OK (nicméně asi je Vám jasné, že já si to myslím ale 100 % garanci na to dát nemohu - to bych musel znát italský daňový systém - to jen na okraj). ZN