Dotazy

Dobrý den, mám dotaz k Příloze, bod D7 a D8 - oceňování lesních porostů. 7. „D.7. Výše ocenění lesních porostů“ obsahuje výši ocenění lesních porostů stanovenou součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč, pokud účetní jednotka vlastní nebo jí přísluší hospodaření k více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, 8. „D.8. Ocenění lesních porostů jiným způsobem“ obsahuje v případě, že účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva, zejména v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná než cena uvedená podle bodu 7, výši ocenění lesních porostů včetně informace o způsobu stanovení její výše a důvod jejího zjišťování, V majetku na účtu 031 máme hodnotu složenou z ceny pozemku a ceny porostu dle znaleckého posudku. Ten byl pořízen při navedení všech lesních pozemků do majetku a pak při pořízení každého nového les.pozemku. V příloze jsem vyplňovala položku D7 m2x57,-- Kč, ale také položku D8 podle ceny porostů podle znaleckých posudků s okomentováním - tato hodnota je u naší obce mnohem nižší. Otázka: mají se uvádět obě hodnoty, pokud jsou k dispozici, nebo jen jedna a která? Ta vyšší? Omlouvám se, jestli jsem přehlédla, že už byl dotaz zodpovězen. Děkuji předem za odpověď a zdravím všechny, moc myslím na kolegyně a kolegy ze zatopených oblastí!

Ač si myslím, že s těmito údaji se moc nepracuje, tak dle obsahového vymezení to opravdu vypadá na požadavek uvádění i ZP lesních porostů, pokud jsou k dispozici. Předpis vyžaduje tedy uvádění obou hodnot.

Za všechny obce, co mají starosti s povodněmi děkuji za Vaše soucítění a sdílím ho s Vámi.

Prosím o Váš názor na způsob proplácení věcných darů ze sociálního fondu obce. Podle našich „Zásad tvorby a užití sociálního fondu“ lze poskytnout zaměstnanci při jubileu věcný dar v hodnotě 2 000,- Kč. Dar poskytujeme tak, že zaměstnanec si něco koupí, donese paragon a na pokladně dostane vyplaceno 2 000,- Kč. Jestliže je paragon na částku 2 500,- Kč dostane od úřadu pouze 2000,- Kč. Na školení jsme obdržely informaci, že proplácení věcných darů má správně probíhat tak, že zaměstnanec složí na pokladně částku převyšující nárok (v našem případě 500,- Kč) a pokladní následně proplatí celou částku podle dokladu ( 2500,- Kč). Můžete mi, prosím napsat co byste s tím udělala? Mně se varianta druhá zdá složitější se stejným výsledkem, tedy zbytečná. Nechci ale provokovat.

Plně s Vámi souhlasím, tyto výklady znám a považuji je za překombinované. Evidentně když proplácíte paragon, tak proplácíte již věcný dar. Určitě bych postupovala stejně jako Vy. Jen ještě doplním - co kdybyste koupili věcný dar a pak ho dali zaměstnanci - např. vždy chodí nakupovat věcné dary paní hospodářska, vybere si peníze z pokladny a pak předá dar. Rozumíte jaký je v tom pak rozdíl - proč si ho tedy nemůže již koupit jubilant sám. Považuji ten Vámi uvedený výklad za zbytečnou šikanu a klidně to říkám nahlas :o).

Při odvozu kovového šrotu dostaneme dodací list s tím, že máme fakturovat předaný šrot. Obec je plátce DPH, jak postupovat při fakturaci tříděného odpadu v tomto případě - fakturovat k částce DPH, nebo je plnění osvobozeno ? Z faktur za svoz, třídění atd. DPH neuplatňujeme - jedná se o výkon veřejné správy, tak nevím jak je to při vystavení faktury odběrateli, kterému třídění odpad prodáváme. A ještě podobný případ fakturace za zřízení věcného břemene dle smlouvy např. s ČEZ - fakturovaná částka 1000,- Kč. Velice Vám děkuji za spolupráci a přeji pěkný den.

Pokud se týká otázky zřízení věcného břemene - tam by to mělo být celkem jasné - dát to s DPH (podle mého názoru tady nelze říkat, že by to byl výkon veřejné správy) - tady samozřejmě není režim PDP, ale klasicky 21% DPH.

U fakturace tříděného odpadu - tady je to skutečně problémem... - pokud by to byly prodeje výhradně z nakládání s komunálním odpadem, tak v intencích postupů a informací MF a GFŘ by se jednalo o výkon veřejné správy a faktura by šla mimo DPH (tedy vůbec by se neuváděla do přiznání). Nicméně problém by nastal, pokud by třeba v likvidovaném šrotu byl obsažen také odpad mimo komunální odpad (sběr od podnikatelů ....).

Nicméně musím na rovinu říct u toho odpadu - pro ty firmy, které šrot vykupují je plně přirozené, že to řeší v režimu PDP a velká část obcí to tak začala prostě dělat - tedy fakturuje v režimu PDP a daň si přiznává a zase uplatňuje odběratel - tedy fakticky mnohem jednoduší varianta, než vysvětlovat odběratelům, že je to z výkonu veřejné správy ... (navíc často třeba u šrotu, pokud je to vývoz ze sběrného dvora je to těžko oddělitelné). Takže pokud to zrekapituluji - i u šrotu výhradně pocházejícího z komunálního odpadu se tato varianta praktikuje, jakkoliv úplně správná není (nicméně upřímně řečeno je pro všechny strany asi nejpochopitelnější... - vžijte se také do druhé strany - ta se bojí případně DPH nepřiznat - asi bude chtít od vás prohlášení, že je to výhradně z výkonu veřejné správy ...., pokud se rozhodnete dávat to mimo DPH - tedy on by to neprodaňoval ...). ZN

V roce 2011 jsme zjistili, že nemáme dořešeny vlastnické vztahy s ČEZ k inženýrským sítím, které jsme vedli na majetkových účtech. Vytvořili jsme tehdy opravnou položku ve výši 100%, SU 406/163. Nyní máme souhlasné stanovisko od ČEZ, že evidují tento majetek ve své evidenci. Jedná se o čátku 2,5 mil. Kč. Dohledala jsem usnesení ZM z roku 1994 o bezúplatném převodu na ČEZ, o kterém ale nebylo účtováno. Prosím o způsob jak odúčtovat inženýrské sítě z majetku. Mohu odúčtovat z majetkové evidence jen přes 408/021, a rozpustit OP 163/556 nebo přes původně naúčtovanou 406? Děkuji

Já bych v tomto případě posuzovala jako "hromadnou chybu" a buď bych dala na 408 a 406 nebo převod na 543 a zrušení OP na 556, obojí aby bylo výsledkově neúčinné. Navrhuji pro lepší vypovídací schopnost výkazů, kombinaci 408 a 556 na D by asi nikdo jako "přímou" chybu ve smyslu rozporu s předpisy vytknout neměl, ale VH za rok 2013 tím by poškozen byl. Chválím za použití OP, jste statečné.

Ing. Nejezchleb doplnil: Ještě lze uvažovat tak, že oboje byla chyba - i tvorba OP k něčemu, co jsem neměl - takže oboje proti 408... - nicméně potom by ten výsledek nebyl moc dobrý - zůstala by mi 406 (přitom správně by mi měla zůstat 408). Takže já jsem pro tu variantu 408 a 406.

Jak účtovat mýtné, zda položku RS 5362, nebo 5169.

Vím, že mýtné má vlastní položku příjmovou 2114, ale ve výdajích jsem mýtné v náplni položek nikde  nenašla. Pokud by to byla platba poplatku za povolení vjezdu jiné obci,tak určitě položka 5365, jinak 5169 vyhouvuje jako obecná položka za právo užití ve smyslu služby . Přibližnou položkou je i nájemné 5164. Když není uvedeno přímo, tak je asi vše dobře :o).

V roce 2011 jsme vystavili fakturu na penále z prodlení (311/641) v částce přes 4 mil. Kč . Firma se s obcí nyní, v r.2013, dohodla mimosoudně, a to na částku 800 tis.Kč s tím, že jim vystavím fakturu. Na původní vystavím dobropis, ale nejsem si jistá s účtováním. Nepřijde mi šťastné vzhledem k odstupu času minusovat.

V tomto případě se ale nejedná o chybu, ale o upřesnění předpisu. Pro vypovídací schopnost VH za běžný rok by účet 408 byl lepší, ale obsahově se jeví nejsprávněji odepsat pohledávku zápisem 557 MD / 311 D.

Uvádím zde doplnění Ing. Nejezchleba:

Musím říct, že se mi to moc nelíbí s tím minusováním - to by bylo logické v situaci, kdy jsem to penále vyfakturoval neoprávněně .... - pokud je to v tomto případě tak, že jsem oprávněně vyúčtoval a požadoval 4 mil. Kč - tak je to v těch výnosech správně. Pokud následně nějakou dohodou došlo ke snížení dané pohledávky ("ne že to bylo špatně, ale dohodou...."), tak je to podle mne o odpisu pohledávky - toť můj názor. Jinak ale jen je ještě pravda formálně s tím "dobropisováním" - to je samozřejmě výraz neadekvátní, neboť tady o žádné DPH nejde... - nicméně dobropis ve smyslu DPH znamená fakticky nějakou dodatečnou slevu, výsledek reklamace... a ten jako snížení výnosu účtuji (neboť to vztahuji jako korekci původního plnění).

Dobrý den, Nabýváme do vlastnictví pozemky a stavbu (zastávku) dle zákona 172/1991 o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí. Nemovitosti byly zapsána na LV ČR MěNV Chrudim. Pro zařazení do majetku města byly oceněny znaleckým posudkem. Zaúčtuji 021,031/401 a od příštího měsíce začnu odepisovat. Otz.1. Do kterého řádku výkazu „Přehled o změnách vlastního kapitálu“ (§ 44 vyhlášky) by tento účetní zápis měl vstoupit - A.I.1. změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodaření s majetkem státu nebo - A.I.3. bezúplatné převody nebo - A.I.6. ostatní Otz.2. a jak správně zvolit PAP u účtu 401 - 959 bezúplatné převody nebo - 970 ostatní

Původní odpověď

A.I.3.  a 959, je to opravdu bezúplatný převod, měl by mít vazbu.

Doplnění. Jiní uživatelé stránek asi reagovali na tuto odpověď a napsali , že z MF vykládájí použití jinak. Takže zde uvádím odpověď na další dotaz podobného typu, a moc se omlouvám, že jsem nevěděla, že má něco jiný název a jinak je skrytě myšleno. Promiňte.

Já jsem v jednom dotazu opravdu poradila A.I. 3 v případě zápisu na LV majetku, který dříve byl státu. Přišla mi logika - změna vlastnictví - bezúplatný převod; právo hospodaření A.I.1. Po vaší zmínce jsem poprosila o názor i kolegy a Ing. Nejezchleb odpovídá takto:

Nelze striktně určit, k přehledu nebyla povolena diskuse. Já jsem příznivec toho, že podle názvu účtu (což je pro uživatele rozhodující) by skutečně toto mělo být aplikováno pro svěřování majetku v rámci státu (fakticky by to měla být pro ně obdobná záležitost jako A.I.2 - zde jen zvláštní vztah mezi zřizovatelem a PO).  Pokud si představím uživatele účetní závěrky, tak informace o tom, že se navýšil majetek Města v důsledku "změny, vzniku nebo zániku příslušnosti hospodařit s majetkem státu" - je zavádějící. Vždyť s jedná o jasný termín technikus dle §9 zákona č. 219/2000 Sb. Toto uvádím proto, že se má vycházet z názvu položky (mimo jiné) - §10 odst. 1 vyhlášky 410/2009 Sb. 

Uznávám, že horší to je s obsahovým vymezením vymezení je následující:

" A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu" obsahuje u dotčených účetních jednotek informaci o výši zvýšení či snížení položky rozvahy " C.I.1. Jmění účetní jednotky" z titulu změny příslušnosti hospodařit s majetkem státu a z titulu vzniku nebo zániku vlastnického práva státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo podle jiného právního předpisu, s výjimkou darů,

Problém samozřejmě je, že najednou je zde zakomponována i otázka vzniku nebo zániku vlastnického práva - s tím ale příslušnost nemá co společného.

Nicméně hledal jsem dál a dohledal jsem důvodovou zprávu k novele vyhlášky (je to změna s účinností od 1. 1. 2012)

K bodu 158:

Zavádí se zcela nová podoba Přílohy č. 4 – Přehled o změnách vlastního kapitálu, a to jednak v reakci na některé připomínky vyjádřené odbornou veřejností během připomínkového řízení k této novele i před ní. Záměrem je podat prostřednictvím této přílohy uživateli účetní závěrky informaci o struktuře a důvodech změn v oblasti vlastního kapitálu účetních jednotek. Tyto informace mohou být zcela zásadní a v žádné jiné částí účetní závěrky, ani na úrovni jednotlivých syntetických účtů doposud nebylo možné je získat. Některé z nově povinně vykazovaných skutečností již účetní jednotky dříve sledovaly pro svoji vlastní potřebu či potřebu některých z uživatelů jejich účetních závěrek. Příkladem může být ocenění majetku bezúplatně předaného obci od státu (organizační složky státu či státní příspěvkové organizace), kdy dochází k zániku příslušnosti hospodařit s majetkem na straně státu a tato skutečnost bude u obou dotčených účetních jednotek vykázána v položce „A.I.1. Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu“. Slovní spojení „u dotčených účetních jednotek“ používané v obsahovém vymezení některých položek výkazu má zdůraznit, že se u jednotlivých titulů vždy jedná o skutečnost, která v těchto položkách má být vykázána na obou stranách příslušné transakce, tedy např. jak u předávající, tak u nabývající účetní jednotky.

Tedy on do důvodové zprávy to skutečně výslovně napsal, že to tam má jít. Tak nakonec nevím - pojmenování by bylo pro tyto účely naprosto chybné, nicméně podle souvisejících popisů to skutečně vypadá na veřejnou deklaraci, že to chce na A.I.1.

Dobrý den, prosím o radu, naše MŠ p.o. odebírá plyn od RWE – za to ,že pí. ředitelka podepsala smlouvu na produkt „RWE plyn Optimal“ získala MŠ: - nižší zafixovanou cenu na odběr plynu po dobu 2 let (zatím není tak jisté, že to bude výhoda) - bonus ve výši 2.500,-- Kč vyplacený na účet MŠ ihned po uzavření smlouvy A já nevím co s tím vyplaceným bonusem????? Mohu účtovat 311//649 ???? Paní inženýrko, jinak Vás moc zdravím, přeji krásné léto, mějte se hezky. Helena Malcová

Již jsem v jiné odpovědi 649 doporučila. Je to docela mimořádná akce, tak pro srovnatelnost v období je 649 možné zvolit, našla bych i argument pro minus 502 - sleva je součástí výnosu, tak analogicky i nákladů, také je však možné říci, že je náhrada nákladu a dát dle §69 na výnosy 649. Obojí je asi dobře.

Milá paní Malcová, také posílám moc pozdravů a také přeji hezké léto a trochu odpočinku. Iva Schn.

V listopadu 2012 jsme obdrželi fa na stavbu kanalizace( DUZP bylo 31.10.2012) - ( Uplatňujeme v PDP plný nárok na odpočet, hradíme z úvěrového účtu- máme rozhodnutí o poskytnutí dotace) na fa byla částka za skutečně provedené práce ve výši 2.868.954, 81 Kč a pod tím pozastávka 70.295,28 Kč. K zaplacení bylo firmou vyfakturováno 2.798.660. Vypočetli jsme daň ve výši 559.732,- Kč. a dali do předpisu takto 3430025 Zl 610 DAL 559.732,- 042 s ORJ MD 2.798.660,- Kč 3430035 Zl 643 MD 559.732 - Kč 7340010 Zl 610 MD 2.798.660,- Kč 7340099 DAL 2.798.660,- Kč 7340010 Zl 643 MD 2.798.660,- Kč 7340099 DAL 2:798.660,- Kč ,platbu fa 451 02002321 6121 s rozúčtováním ÚZ,N a Z DAL 2.798.660,- 321 MD 2.798.660,- Kč Pak jsem zjistila právě tu pozastávku a ještě v prosinci 2012 jsem udělal předpis na pozastávku s odvodem i uplatěním daně. DUZP bylo 31.10.2012,tzn, že DPH z pozastávky jsem měla v daňovém přiznání za 4Q 2012 jak na vstupu tak na výstupu.FÚ jsme také zaslali výpis z evidence pro daňové účely za 4Q 2012,Dnes mi byla doručena nová fa na již zmíněnou pozastávku ve výši 70.295,28 s DUZP 31.5.2013.Teď nevím, zda jsem na konci roku nebyla moc akční s tou pozastávkou.Prosím o radu co stím.Mám udělat opravé daˇnové přiznání za 4.Q 2012 a poté dát do řádného za 2.Q 2013 tu pozastávku?Děkuji mockrát za radu.

Pokud se skutečně jednalo o pozastávku, tak jste postupovala správně v režimu, kdy jste přiznala celou daň již podle původní faktury (tedy ve 4Q) - uběhnutí lhůty pro pozastávku rozhodně není nějakým datem uskutečnění zdanitelného plnění - to je pouze odkládací platební podmínka. Tedy jsem přesvědčen, že pokud se bavíme o pozastávce, tak dodavatel rozhodně nyní neměl daňový doklad vystavovat... Já bych ponechal Vaše řešení - pokud bude FU reklamovat rozdíl, tak bych doložil, že se jednalo o pozastávku a že jste to tedy správně celé prodanili ve 4Q/2012. ZN

Máme v evidenci města starou nefunkční ČOV, chceme ji vyřadit z majetku města. Součástí je technologické zařízení, které bychom mohli prodat, proto potřebujeme ČOV vyřadit. Je nutné mít k vyřazení budovy demoliční výměr? Kdo by měl vyřazení schválit /rada, ZM nebo stačí vyřazovací komise/?

Plášť ČOV je spíše nemovitostí, je to budova, tj. kdo schvaluje pořízení, měl by schválit i vyřazení, tj. doporučuji zastupitelstvo. Kdyby byl demoliční výměr, tak by asi nebylo potřeba schválení, s tím se nedá nic dělat, zdemolovat a vyřadit se musí, tak je jakékoliv usnesení zbytečné. Jen bych se ještě chtěla zmínit, že např. nevím, zda není potřeba k odstranění stavby nějaké rozhodnutí nebo stanovisko stavebního úřadu.

Poskytujeme zaměstnancům k ŽJ 50 let a odchodu do důchodu podle směrnice ze sociálního fondu dárkové šeky Le Cheque Déjeuner v hodnotě Kč 2.000,00. Prosím o radu, jak správně zaúčtovat tento případ včetně rozpočtové skladby.

543 MD / 231 6171 5194 D. Považujeme za věcný dar.

Ve smlouvě na likvidaci odpadních vod máme, že fa se bude zasílat 2x ročně. Bylo tím myšleno pololetně. DUZP by mělo být 30.6 a 31.12. Stočné je dáno paušálem . Můžu fa vystavit před 30.červnem za období 1-6 (1/2 paušálu) - na fa bude období 1-6/2013 a jaké bude DUZP?

Pokud se bavíme pouze o stočném, tak by to měla být v intencích zákona o DPH služba - tady DUZP vznikne vystavením dokladu nebo poskyntutím služby a to tím dnem, který nastane dříve. Těžko hodnotit z daného popisu, jak máte smlouvu, nicméně pokud stanoveno, že fakturujete vždy za pololetí, tak DUZP by bylo podle mne k datu poskytnutí kompletní služby (30.6. a 31.12.) nebo k datu vystavení dokladu (tedy třeba teď 12.6.) a to ten den, který nastane dříve. Takže klidně nyní vystavte daňový doklad, kde DUZP bude shodné s datem vystavení dokladu - pokud se bavíme o nějakém datu do 30. 6. ZN

Budeme žádat o dotaci na stavební úpravy bývalé márnice. Nevíme, zda to bude investice nebo jenom oprava. Stavba je nem. kulturní památkou a ve stavebním povolení jsou st. úpravy popsány následovně: odstranění vnitřní příčky (příčka tam původně nebyla - byla dostavěna v 60. letech), nové omítky, střešní krytina, osazení klempířských prvků z mědi, výměna nášlapné konstrukce podlah, nová elektroinstalace - odstranění vzdušného vedení elektroinstalace apod. Ve vyžádaném stanovisku od památkářů je uvedeno "odstranění vnitřní příčky z důvodu změny dispozice a funkčnosti objektu"( příčka dříve nebyla). Nevíme, zda dle tohoto stanoviska by to neměla být investice. Využití zatím není jasné, uvažuje se o depozitáři náhrobků. Nachází se tam pod podlahou kostnice, která tam však zůstane, ale objekt jako márnice používán nebude. Děkujem za odpověď

Ta příčka tím, že původně nebyla, by se asi dala jako oprava obhájit, spíše jako TZ vypadá to odstranění vzdušného vedení elektra, tak možná bych se přiklonila celkově  k TZ ve smyslu rekonstrukce.

Je trochu zafixované, že nemovité kulturní památky se jen opravují, ale v praxi jsem se setkala již s mnoha případy, které splňovaly podmínky pro TZ, tak bych se označení stavebních úprav márnice jako TZ moc nebála.

Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat důchodové pojištění zaměstnance? Řídí se odvod důchodového pojištění daňovým řádem tedy účtovat 331/34x nebo je to závazek zaměstnance 331/335?

Dobrý den, 

dnes 9.9.2013 některé kraje rozeslaly obcím  odpověď MF: 

Dotaz:

Na které položce rozvahy vykazuje vybraná účetní jednotka závazek zaměstnavatele z titulu srážky ze mzdy zaměstnance na důchodové spoření (II. pilíře českého důchodového systému)?

Odpověď MF dne 9.9. 2013

Pro naplnění věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví (viz ustanovení § 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů), vykazuje vybraná účetní jednotka závazek zaměstnavatele z titulu srážky ze mzdy zaměstnance na důchodové spoření prostřednictvím položky rozvahy D.III.15. Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (syntetický účet 336).

Na našem názoru to však nic nemění, MF svou odpověď nezdůvodnilo a obsahově účet 336 (položka D.III.15) ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. vymezen není. Pak vycházíme jen z názvu " zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění" , soukromá pojišťovna však institucí sociálního pojištění  dle našeho názoru není... .Název účtu je určen ve vztahu ke komu, ne ve vztahu z čeho závazek vzniká. Takže původní odpověď nepovažujeme za chybnou, záleží jen na vás, zda budete respektovat názor MF, který není v této odpovědi právně závazný. 

 Iva Schneiderová

Původní váš dotaz a odpověď: 

Odpovídal jsem to zhruba před dvěma měsíci - takže jen vkopíruji odpověď - nejsem si vědom, že by se něco mezitím změnilo (tedy nabízím varianty MD 331/Dal 344 nebo Dal 378). Jinak tedy níže vysvětlení mého postoje k problematice

Účtování o druhém pilíři - díval jsem se na různá zdůvodnění - musím říci, že tady bych asi neměl účtovat na účet 336 - to není zúčtování s institucí sociálního a zdravotního pojištění.  Zajímavou indicií je, že se jedná o platbu posílanou na FU a pozor - při jejím výběru se aplikuje daňový řád - tedy nemohu říci, že je to nějaký prostý závazek k penzijnímu fondu. Objevil jsem názor, že u podnikatelů by se tak mělo jednat o závazek ve skupině 34x, což by mělo svou logiku. Z naší škály účtů, kterou bychom mohli použít by se nabízela potenciálně 342 (což by logicky nebyla špatná varianta, nicméně je problém, že je určena pouze pro daň z příjmů - tedy bohužel tudy asi cesta nepovede) nebo 344 (což je asi i právně průchozí - tedy nenaráží to na obsahové vymezení účtů). Pokud se Vám varianta se zdůvodněním "daní" nezdá, tak bych to zachytil na účet 378 (vlastně jako zvláštní srážku z platu). Nicméně zdůrazňuji - není to nikde popsáno - je to můj názor a z těchto fakticky dvou variant (344 nebo 378) bych já asi volil.

Mám tu k účtování takový jeden zvláštní případ. Obec stavěla bytový dům a v souvislosti s tím, musely ustoupit dvě soukromé garáže. Obec majitelům těchto garáží kupuje ze svého garáž novou montovanou a staví základovou desku. Jak budu účtovat stavební práce i samotný nákup garáže?

Je to vyvolaná investice vaší investiční výstavbou, jak demolice starých garáží, tak nákup nové. Výdaje na desku  vstupují do pořizovací ceny bytového domu na položce 6121 a na účet 042. Nově vybudované garáže se pak z majetku nijak nevyřazují, hodnotově na 042 zůstanou a občanům se dá jen předávací protokol.