Dotazy

Obec vybudovala a financovala v roce 2012 prodloužení obecního vodovodu k soukromým stavebním pozemkům. Nyní zastupitelstvo rozhodlo, že stavebníci uhradí obci poměrnou část nákladů vodovodu. Potřebovala bych poradit jakým způsobem jim část nákladů naúčtovat ( zda smlouva nebo faktura ) a jak zaúčtovat celý případ. Obec vede vodovod na účtu 021.

Pokud se nejedná o přípojky, které se jim budou nějak převádět do vlastnictví,  ale o prodloužení řadu, tj. vyvolanou investici potřebami  stavebníků, tak se může jednat jen o příspěvek obci na pořízení DM. Vhodná je  darovací smlouva ze strany stavebníků, vy budete účtovat jako transfer na pořízení DM, tj. na účet 403. Proti odpisům z vodovodu (551/081) budete poměrově rozpouštět 403/672.

Položka pro příjem 3122 je asi nejpřesnější.

Závěrečný účet musí viset na úřední desce 15 dnů před projednáním v zastupitelstvu. Počítá se do této lhůty den vyvěšení a den sejmutí, nebo nikoliv?

Dle stanoviska MV ano, ale požadují doložení opravdu celých 15x 24 hodin před projednáním (což nevím jak - záznam o čase, např. 6:45?), tak si myslím že je bezpečnější den přidat. Stanoviska Ministerstva vnitra najdete v dokumentech ke stažení - jsou k nakládání s majetkem, ale pamatuji si, že tam bylo i počítání lhůt vyvěšení.

Obec se z důvodu zřízení termínovaného vkladu u spořitelního družstva stala členem tohoto spořitelního družstva. Podmínkou vzniku členství je zaplacení základního členského vkladu ve celkové výši 17.000,- Kč. Obec zaplatila 1.000,- vstupní vklad, 16.000,- Kč musí uhradit do 18 měsíců. Prosím o zaúčtování.

Zaúčtujeme jako majetkový podíl  na družstvu. Dle zaslané smlouvy se jedná o běžný vklad s vypořádáním, takže pořízení přes 069 a s položku 6202. Stejně zaúčtujete obě částky 1 tis. Kč i 16 tis. Kč. Rozšířený zápis by byl 069 MD /368 D a 368 MD /231 6399 6202 D.

Případně termínové vklady by se pak účtovaly jako běžné termínové vklady.(8118, 8117 přes účty 244 a 231...).

V roce 2013 jsem opravu rozpočtu udělala až v dubnu a ne v měsíci lednu,jak by mělo být správně opraveno rozpočtovým opatřením. Bude to bráno jako chyba, popřípadě může za to být udělená pokuta?Nyní opět se zakoupil program v PC,který nebyl ve schváleném rozpočtu, to mohu mít za rok třeba 20 rozpočtových opatření. Zastupitelstvem mám schváleno,že starosta má právo rozhodnout o úhradě,opravdu musím na každou změnu dělat rozpočtové opatření?

Zákon 250/2000 Sb. neomezuje schválení rozpočtových opatření na běžný rozpočtový rok. Pokud bylo rozpočtové opatření schváleno v následujícím roce, tak by toto nemělo být vyhodnoceno jako chyba,  nebo jak správní delikt.

Ohledně rozpočtových opatření - správně by mělo být provedeno před vznikem závazku. Pokud se jedná o výdaj, který nebyl v rozpočtu schválen, tak by se mělo nejprve přijmout rozpočtové opatření a pak teprve realizovat výdej. Ale není potřeba mít rozpočet schválen až na jednotlivé položky, stačí na položky u transferů, u nákupů např. v součtu za celý odpa (paragraf - účelové třídění), a rozpočtová změna by se dělala jen v případě překročení paragrafu. Podrobněji k podobě a rozsahu schváleného rozpočtu slouží dokument ke stažení s názvem:"2013 Rozpočet a rozpis rozpočtu - výklad".

Město uzavřelo směnnou smlouvu, kde je uvedena cena prodávaných pozemků 2.180,- Kč a cena kupovaných pozemků 360,- Kč ( obě ceny dle zpracovaného znaleckého posudku). Součástí směnné smlouvy není žádné finanční vypořádání "Po provední směny jsou tedy účasníci zcela vyrovnáni a nemají vůči sobě v souvislosti s touto smlouvou nárok na doplatek ceny směnovaných nemovitostí." Mohu zaúčtovat takto? 1. předpis vyřazovaných pozemků 311/647 ve výši 2.184,- Kč 2. předpis zařazovaných pozemků 042/321 ve výši 360,- Kč 3. korekce 321/311 ve výši 360,- Kč a současně bezúplatný prodej části ceny pozemků 401/311 ve výši rozdílu v ceně pozemků 1.824,- Kč.

Zaúčtujte takto: 311/647 ve výši 360,- a  042/321 ve výši 360,- kompenzaci 321/311 ve výši 360,-; vyřazení pozemku ve výši evidované v účetnictví  554/031 .

Pro pohledávku z vydaných pozemků bereme cenu, která je uznána pro směnnou smlouvu, když se zde nic nedoplácí, tak v předpisu  je moje pohledávka za předaný pozemek ve výši hodnoty nabývaných pozemků. Tento výklad  mi vychází odvozením z postupů, jak se má účtovat o směně dle ČÚS 709. Vy jste přemýšlela logicky, ale zápis 401/311 ČÚS neumožňuje, tak proto vždy volím jak k předpisu pohledávky, tak k předpisu závazku, pokud nejsou sjednány doplatky, ocenění nabývaného pozemku nebo RPC nabývaného pozemku, protože jinak účetní postup nevyjde. Zatím takto všem odpovídám, dokud někdo nevymyslí něco lepšího. IS

Já připojím jen krátký komentář - rozhodně není důvod ubírat z vlastních zdrojů - pokud by byla situace takto sjednaná - tedy že dochází k vydání pozemku s vyšší hodnotou  za nižší a nic se nedoplácí, tak potom by se dalo uvažovat teoreticky o tom, že se rozdíl zachytil jako nějaký dar... - to ale asi nechceme. Potom tedy musíme účtovat do výnosů, jen to, co jsme za pozemek dostali (tedy pozemek v hodnotě 360 Kč) - holt jsme "prodali pod cenou". ZN

Prosím o radu ohledně účtování příspěvku na zhotovení vodovodní přípojky. Obec uzavřela kupní smlouvy na prodej pozemku, kde uvedla: prodávající strana (tj. obec) se zavazuje k vybudování přípojky vody na hranici předmětného pozemku a plánovací smlouvy, kde obec uvedla kdy budou jednotlivé inž. sítě zhotoveny (vodovod, dešťová kanalizace, komunikace, elekrika). Obec v roce 2012 vybudovala a zkolaudovala vodovodní řad k těmto novým parcelám. Stavebníci se ohradili a požadují finanční prostředky na zhotovení vodovodních přípojek z hlavního vod. řadu ke hranici svého pozemku dle kupní smlouvy. Obecní zastupitelstvo rozhodlo o příspěvku. Zaúčtování tohoto příspěvku: par. 2310 a položku 5493 - D a 572 - MD.

Předpis 572 MD / 345 D, úhrada 345 MD / 231 2310  a pol. bych volila spíše investiční, tj. 6371. Takto je to možné zaúčtovat, možná byste mohli dát účelově i přes zálohu 373 (471) a požadovat vyúčtování, že skutečně přípojku vybudovali, to záleží na vašem zastupitelstvu. Schválit příspěvek na vybudování přípojky je určitě možné a zastupitelstvo je k tomu oprávněné. Jen ještě promyslete zajištění účelovosti, buď uhradit až po vybudování, nebo na smlouvu a dát jako zálohu a požadovat vypořádání.

Z budovy v majetku města vypadlo sklo na auto cizí firmy a poškodilo jej. Pojišťovna uhradila z naší pojistky část škody, ale spoluúčast hradí město. Na jakou položku zaúčtovat spoluúčast na škodě?

Účet 547, pol. 5192. Položku volím analogicky jako náhradu za újmy, není to fyz. osoba, ale firma, tak mi připadá pol. 5192 jako nejvhodnější.

Jak by měla naše PO - ZOOpark účtovat o nákupu, vlastním chovu, prodeji a úhynu zvířat ?

Dobrý den, problém jsme "koumali" již několikrát. Pošlu Vám mailem, co máme vyhrabáno z internetu a kapitolu, co jsme dali do knihy Účetní reforma. Zde připojuji poznámky od Ing. Nejezchleba:

Ke zvěři nic nemám - takže nemohu se vyjadřovat a co jsem našel do knihy, to je maximum, co s tím umím udělat.  Má to ale vadu - s účinností od 1. 1. 2013 vyhláška řekla, že zvířata v ZOO není ostatní dlouhodobý hmotný majetek... - takže by to vypadalo na zásoby (tedy jak říkám na školeních - být slonem, tak už dávno uhynu - nejdřív jsem zásoba, potom majetek, potom zase zásoba ... - diskutovat ale u zvířat v ZOO o nějakých příchovcích není správně  - to se dělá právě třeba u prasat na výkrm - čím těžší prase, tím větší hodnota - to dává logiku - z tohoto pohledu je to vlastně rozpracovaná hora masa). Jak toto aplikovat třeba u slona, nebo krokodýla a co takový tropický motýl či rybka v akvariu - ale v ZOO jako součást expozice - neumíme předpisově řešit .....

Naše město leží na hranici s Polskem a je plátcem DPH. Nyní jsme poskytli službu (zametání chodníku strojem na čištění chodníků) našemu partnerskému městu v Polsku. Snažila jsem se pročíst zákon o DPH kvůli tomu, jak máme postupovat ohledně DPH a vystavení daňového dokladu. Mám za to, že službu vyfakturujeme klasicky, tj. uvedeme základ daně, DPH 21 % a celkovou částku k úhradě. Je tento můj názor správný? Ještě by mě zajímalo, jak účtovat, jestli se uvádí nějaký jiný řádek přiznání DPH. Děkuji.

Tady si myslím, že ta situace je jiná - poskytujete službu osobě registrované v jiném členském státě - podle mne fakturujete bez DPH, nicméně jako ekonomickou činnost s uvedením na fakturu, že místo plnění je v Polsku (a daň si vypořádá to Město v Polsku).

Do přiznání by to mělo přijít na ř. 21 (základ daně) a pozor - musíte na tyto služby také podat souhrnné hlášení. (ZN)

Pokusím se stručně nastínit můj problém: v roce 2008 několik obcí mikroregionu založilo v.o.s. za účelem hospodaření a správy v lesích. Obec vložila určitou částku - jako vklad ??? nebo zálohu????, nevím, v té době jsem tuto obec neúčtovala. Pátráním jsem zjistila, že tehdy bylo účtováno na RS 1031-5169, výdajová regulace a přes saldokonto na SU 420. Teď v.o.s. končí a obci se tento "vklad" vrací. Nevím co s tím, v rozvaze tu částku nemám nikde jako pohledávku vůči sdružení, ani nikde jinde. Jedná se o částku 128000,- Kč.

Pokud se skutečně jednalo o vklad, tak to správně mělo být na účtu 06x (vklady do v.o.s. jsou skutečně možné). Při likvidaci se jako první vyplácí vklad, dále případně likvidační zůstatek (pokud něco zbude k rozdělení nad úroveň vkladů).

Pokud se týká zaúčtování, tak jsme výplaty likvidačních zůstatků řešili následujícím způsobem (upozorňuji, že nejsou v žádném ČÚS pro vybrané účentí jednotky popsány - proto se díváme, jak to mají podnikatelé):

- pokud byste chtěla skutečně udělat opravu, tak by to bylo buď MD 062/Dal  408 (nebo 518 - tedy korekce, kam to "nesprávně přišlo") a následně jak navrhujeme MD 231/Dal 062 (vysvětlení viz níže). Z hlediska rozpočtové skladby by to dle mého názoru měla být pol. 3209.

Likvidace společnosti

V případě likvidace společnosti může společník obdržet likvidační zůstatek. Teoreticky je možné uvažovat o dvou variantách účtování o likvidačním zůstatku:

a)      účtování stejným způsobem jako o snížení základního kapitálu (viz předchozí příklad)

b)      účtování o tomto případu, jako by se jednalo o prodej akcií (obchodního podílu)

Podnikatelský ČÚS č. 012 tuto otázku pro nás možná trochu překvapivě řeší jako „prodej“ a to v bodu 3.1.4.

Akcionář vyúčtuje k okamžiku schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku pohledávku na vrub příslušného účtu účtové skupiny 37 - Jiné pohledávky a závazky a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 68 - Finanční výnosy (ve vyplácené výši, tj. snížené o případnou srážkovou daň). Cenný papír odúčtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 56 - Finanční náklady.

Příklad při variantě účtování „prodej“:

Řešíme situaci likvidace obchodní společnosti uvedené v předchozím příkladu. Hodnota 061 na straně Města je ve výši 3 235 tis. Kč, základní kapitál společnosti je 8 mil. Kč (z toho 2,4 mil. Kč je vytvořeno z vlastních zdrojů společnosti). Představme si například, že likvidační zůstatek bude činit 7 mil. Kč.

Nyní je nutné řešit otázku stanovení výše srážkové daně a to ve vazbě na ustanovení §36 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona o dani z příjmů, podle kterého je porovnáván výnos z likvidačního zůstatku a „daňová“ vstupní cena podílu. Ta by v našem příkladu mohla vyplývat například z daňových vstupních cen vkládaného majetku, samozřejmě je do ní započten také peněžitý vklad ve výši 200 tis. Kč. Je nad rámec této publikace se touto problematikou detailněji zabývat.

Pro naše potřeby si představme, že daňová nabývací cena podílu byla například 2 mil. Kč – potom by předmětem srážkové daně byla hodnota ve výši 5 mil. Kč, která by podléhala 15 % srážkové dani (750 tis. Kč). Zbylé 2 mil. Kč by byly bez vlivu srážkové daně. Výnos získaný společníkem by tedy byl v hodnotě 6 250 tis. Kč – účetní zápis 377 MD/D 665 a proti tomu vyřazení hodnoty 3 235 tis. Kč zápisem 569 MD/D 061 (variantně s použitím účtů 561 a 661).

I ve vztahu k tomuto příkladu je zřejmé, proč je v podmínkách ÚSC (které odvádí obecnou daň z příjmů do svého rozpočtu) výhodnější namísto prostých nepeněžních vkladů realizovat prvotně operaci prodej majetku a následně zvyšovat základní kapitál prostřednictvím peněžitého vkladu (popisováno jako alternativní model zvyšování základního kapitálu). V našem příkladu jsme uvažovali při variantě „prodej“ s daňovou nabývací cenou podílu 5,4 mil. Kč a základna pro srážkovou daň z příjmů by tak byla pouze 7 mil. Kč – 5,4 mil. Kč = 1,6 mil. Kč. Srážková daň z příjmů by činila pouze 240 tis. Kč v porovnání se 750 tis. Kč v našem příkladu.

Ještě bychom chtěli poznamenat, že osobně bychom spíše preferovali obdobný postup jako u „snížení základního kapitálu“ – tedy až do hodnoty zachycené na 061 umořovat tento účet, nad tuto hodnotu účtovat o výnosu na účet 665. Pokud by byl likvidační zůstatek nižší než hodnota zachycená na 061, účtovalo by se o rozdílu jako nákladu na účet 569. Tuto alternativu si můžeme dovolit uvést z důvodu, že postup zatím není žádným ČÚS pro vybrané účetní jednotky upraven.

Obec zakoupila dle dodané zálohové faktury zboží : Tolar k narození dítěte – 90x, Svatební tolar 20x v celkové výši 154 000,- Kč. Tyto tolary byly objednány v české mincovně a budou darovány vždy narozenému občánku obce a při svatebních obřadech – zlatá a další svatba. Přemýšlím nad správným zaúčtováním a napadlo mě: 1. zaúčtovat jako dar Záloha 314/231 pol. 5194 § 3399 154 tis. Došlá fa 543/321 a proúčt. zálohy 321/314 154 tis. S tím, že bych založila evidenci vydaných tolarů a vedla ji v nějaké tabulce? 2. zaúčtovat jako zboží je nesmysl, protože se prodávat nebude, takže jsem se dívala do Vyhl. 410/2009 Sb. § 20 na obsahové vymezení zásob, s tím že bych účtovala o materiálu podle § 20 odst. 2 a tam by se dalo využít písm. g) že do materiálu náleží další movité věci nesplňující podmínky podle § 14 odst. 6 s dobou použitelnosti delší než jeden rok? Když jsem se dívala na § 14 odst. 6, tak tam podle obs.vymezení je napsáno, že za DDHM se považují vždy předměty z drahých kovů, pokud nejsou dlouhodobým majetkem podle odstavce 4, bez ohledu na výši pořizovací ceny. Tam mě ty předměty z drahých kovů ( tolary jsou stříbrné) navádí k tomu, že bych měla tedy účtovat na 028? A v případě darování uzavřít vždy s každým obdarovaným darovací smlouvu a na základě toho vyřadit z majetku? Nebo účtovat o zásobách – materiálu, ale podle čeho v § 20 jsem už nic obsahově podobného nenašla? Děkuji

Toto je opravdu nákup věcných darů, zaúčtování č. 1 je zcela v pořádku a dostačující. I když je tolar stříbrný, tak nemá podobu dlouhodobého majetku, takže na 028 orpavdu ne, darovací smlouvu na drobný věcný dárek také neděláme, takže stačí opravdu jen dle č. 1.

Ohledně zásob se jen rozhoduje, zda se pořídí způsobem A nebo B. I když se zvolí způsob A, což je vaše účtování č. 1 - přímo do nákladů, tak se přesto zajišťuje skladová evidence (majetek nejde rovnou do spotřeby). Takže Váš nápad s evidencí např. přes excel je správný, evidence zásob by měla být zajištěna a k 31.12. aktivován zůstatek zápisem 112 MD / 543 D (543 v případě zásob dárků).  K 1.1. následující rok zase 543/112.

Na obecní komunikaci se pořídily 2 zpomalovací prahy. Jeden se opravoval, cena opravy 31.500,- s DPH(ale starý není v evidenci majetku) a druhý se pořizoval nový, cena s DPH 61. 700,-. Nejsem si jista, zda zpomalovací prahy jsou součástí komunikace a tím technicky zhodnotit komunikaci nebo prahy pořídit samostatně do evidence. Jak jsem zjistila, tak na tyto prahy nebylo vypsáno výběrové řízení. Prosím také o radu, jak toto účtovat.

Zpomalovací pruhy jsou součástí komunikace, jen je otázkou, zda je vyhodnotit jako TZ, protože nemají charakter "přidané" hodnoty ke komunikaci (byl k tomu kdysi výklad, že nejsou ani změnou parametrů, ani rozšířením použitelnosti....). Doporučuji zaúčtování jako zásah do majetku, který nemá charakter TZ a zaúčtovat rovnou do nákladů na účet 549 MD. Považujte to jako určité úpravy na komunikaci bez vlivu na životnost a základní parametry. Pro větší právní jistotu je asi dobré doplnit do směrnice k evidenci majetku, že zpomalovací pruhy považujete za zásah do majetku , ale ne TZ a budou účtovány do nákladů.

Dobrý den, v roce 2012 dostala naše obec 5,5 mil. Kč investiční dotace. Já ji omylem zaúčtovala na 672 jako neinvestiční. Audit chybu samozřejmě odhalil, ale nebyl mi schopen poradit jak ji napravit. Zda mínusem 672 nebo přes 408, nebo jinak, abych dostala dotaci na 403 a mohla ji rozpouštět. Můžete mi poradit.

Oprava je zápisem 408/403. Nic jiného se neúčtuje. Postupujeme dle §26 písm.d) vyhlášky 410/2009 Sb.

Ještě jednu prosbu k tomuto tématu, po přečtení metodiky z MPSV tento příspěvek není dotací, ale jiným transférem ze SR a nepodléhá vyúčtování a může za daných podmínek přejít do dalšího roku. Účtování přijetí bude pol. 4116 s UZ a výnosový účet 672 ? Co v případě, že to nevyčerpáme ?

Jako dotace, která není k vypořádání se opravdu rovnou zaúčtuje na 672, čerpat se bude do nákladů postupně, u dotace bez vypořádání akruál do detailu neřešíme. Je nám přiznaná, nepodléha vypořádání, tj. nám jako výnos zůstane, zaúčtování na 672 k okamžiku přiznání dotace je plně v souladu s ČÚS 703.

Obec pronajímá kulturní dům za roční nájem 1 Kč. V ceně 1 Kč jsou zahrnuty i veškeré služby s nájmem spojené ( teplo, TUV, elektřina, vodné - stočné, odvoz odpadků atd. - ročně celkem za zhruba 500 000 Kč). Nájemce má povinnost používat kulturní dům pouze ke kulturním účelům ( koncerty, besedy, výstavy a divadelní představení ). Postačí v daném případě, že smlouvu o nájmu schválí pouze rada? Nebo je nutné považovat poskytnutí služeb s nájmem spojených za jakousi skrytou dotaci podléhající schválení v zastupitelstvu dle § 85, písmene c, zákona č. 128/2000 Sb.? Pokud by mělo smlouvu schválit zastupitelstvo, jak by mělo znít usnesení zastupitelstva, když přesné vyčíslení nákladů je známo až po vyúčtování služeb za celý rok?

Problém je spíše k právnímu vyhodnocení - asi by předložení zastupitelstvu formou  "seznámení zastupitelstva" s povahou smlouvy... bylo vhodné pro větší právní jistotu.

Jinak já bych se v takto extrémním případě (1Kč) skutečně snažila to do zastuitelstva dát (na okraj - kdyby to byla výpůjčka a nájemce si hradil energie, tak by mi to nevadilo, ale to, že i hradí energie obec - obsahově to je opravdu skrytá forma dotace...., mimochodem náklady by se asi odhadnout daly).

Je to jen názor, dotaz vám vracíme, neznáme řešení.